Instituce a kulturní zařízení

Vybrané projekce doprovodí i hosté z řad filmových tvůrců. „Jsme rádi, že i v letošním roce můžeme nabídnout výběr úspěšných ukrajinských filmů včetně několika velmi aktuálních novinek. Navzdory okolnostem se daří ukrajinským filmařům získávat zahraniční koproducenty, bez nichž by nové filmy nemohly vzniknout, a také vyslat svá díla na prestižní mezinárodní festivaly,“ říká dramaturgyně festivalu a ukrajinistika Lenka Víchová a dodává: „velké poděkování za naši stranu patří evropské síti kulturních institutů EUNIC a fondu na podporu Ukrajiny Culture of Solidarity Fund, díky jejichž podpoře mohou být ukrajinské filmy prezentovány letos i v České republice.“

Festival bude zahájen 16. listopadu v pražském kině Lucerna, následně bude festivalovým snímkům patřit až do 21. listopadu kino Atlas. Od 5. do 9. prosince zve Týden ukrajinského filmu na vybrané snímky i do brněnského kina Art. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Více informací na www.ukrajinafilmfest.cz. Vstupenky je možné zakoupit online na webových stránkách jednotlivých kin.

Festival slavnostně zahájí 16. listopadu v kině Lucerna snímek režisérky Iryny Cilyk Já a Felix (2022), který je citlivým portrétem vztahu dospívajícího chlapce Tymofije a vysloužilého vojáka Felixe. Příběh odehrávající se v devadesátých létech minulého století nabídne nejen mimořádný pohled na bouřlivé období ukrajinské historie ale i notnou dávku humoru. Do devadesátých let minulého století, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu a kdy první generace nezávislé Ukrajiny stála před velkou morální výzvou, jak přežít a neztratit důstojnost, je vsazen i příběh dospívající Kiry režisérky a scenáristky Toni Nojabrjovi ve filmu Miluješ mě? (2023).

Válečné drama Achtema Seitablajeva Kyborgové (2017) vrátí diváky do roku 2014, kdy ukrajinští vojáci bojovali o letiště v Doněcku dlouhých 242 dní. Bojové scény i kulisy zničeného letiště posloužily tvůrcům filmu jako platforma pro diskusi o tom, za jakou Ukrajinu každý z jejích obránců bojuje. Tento film se ocitl na seznamu 100 nejlepších ukrajinských filmů. Cesta domů (2019) Narimana Alieva je dalším z hraných filmů připomínající konflikt s Ruskem. Krymský Tatar Nazim, který se po anexi Krymu rozhodl odejít jako dobrovolník do armády, padne. Jeho otec přijíždí do Kyjeva, aby odvezl jeho ostatky domů na Krym, kde jej chce pohřbít podle muslimských zvyků. Cesta domů nám citlivě připomíná to, že rusko-ukrajinská válka není etnickým, ale civilizačním konfliktem a že Ukrajina je území, které je jediným domovem jak pro ukrajinský, tak i pro krymsko-tatarský národ. Neotřelá tragikomedie Romana Bondarčuka Vulkán (2018) navzdory válečným událostem vnese na plátna kin humor. Lukas pracuje jako tlumočník a řidič pro monitoringovou misi OBSE, kterou doprovází na hranice s okupovaným Krymem. V jednu chvíli ztratí nejen telefonní signál, ale také auto s celou posádkou… Výpravný snímek Olesji Morhunec-Isajenko Ščedryk. Carol of the Bells (2022) připomíná osudy ukrajinských, židovských a polských rodin z města Stanislaliv (dnešní Ivano-Frankivsk) na Západní Ukrajině, které pocítily ve 30. - 40. letech dvacátého století stejný útlak od Třetí říše i od SSSR.

Na festivalu Týden ukrajinského filmu mají silné zastoupení nejaktuálnější dokumentární snímky, které získaly mezinárodní ohlas. Film Alisy Kovalenko Nevyhasneme (2023), jenž měl v letošním roce světovou premiéru na Berlinale, nabízí příběh pětice teenagerů, kteří stojí před životní volbou výběru dalšího vzdělání. Sní o odchodu z válečné zóny a poznávání světa, jemuž nevládnou svištící střely. Festival nabídne i starší snímek Alisy Kovalenko Domácí zápas (2018), který nechává nahlédnout do života mladé Aliny, jež sama vychovává dva mladší sourozence a jediným únikem od každodenní reality je pro ni fotbal a touha po profesionální fotbalové kariéře. Snímek Evy Džišiašvili Plaj. Horská stezka (2021) nahlíží do života rodiny žijící uprostřed ukrajinských Karpat, do nějž vstoupila válka stejně ničivě jako v případě desetitisíců dalších ukrajinských rodin. Roman Ľubyj vytvořil originální dokumentární koláž Železní motýli (2023), ve které rekonstruuje událost sestřelení letadla mířícího z Amsterdamu do Kuala Lumpuru nad územím Ukrajiny v červenci 2014, kdy všech 298 pasažérů na palubě zahynulo. Dokument Ukrajina: utéct nebo zůstat (2022) španělské dvojice filmařů Joan Giralt, Xavi Rossinyol ukazuje dopad ruské invaze a příběhy mnoha Ukrajinců, kteří se museli rozhodnout, zda odejít bez ohlédnutí nebo zůstat.

Týden ukrajinského filmu je projekt, který od roku 2017 realizuje spolek RUTA za podpory Velvyslanectví Ukrajiny v ČR. V letošním roce se Týden ukrajinského filmu uskutečnil ve spolupráci s evropskou sítí národních kulturních institutů EUNIC v Praze díky finančnímu přispění fondu na podporu Ukrajiny Culture of Solidarity Fund, který zřídila nadace European Cultural Foundation. Na projektu spolupracují i Francouzský institut v Praze, Institut Cervantes, Goethe Institut a British Council.

V rámci 100ks Offline budou mít návštěvníci možnost prohlédnout si najednou díla současných českých a slovenských malířů, kteří aktuálně hýbou galerijním a sběratelským světem. Velká část z nich měla letos výstavu v prestižních galeriích, ať už v Česku, nebo v zahraničí a úspěšně prodávají a draží svá originální díla. Na skupinové výstavě 100ks Offline budou ke zhlédnutí vůbec poprvé pohromadě v tomto složení.

„Naším cílem je popularizovat a zpřístupňovat současné umění. Pomocí limitovaných uměleckých tisků, které jsou řádově dostupnější než originály, chceme dostávat umění na stěny českých i slovenských domácností. Prostřednictvím výstavy nejenom ukazujeme náš výběr, který vznikl s pomocí předních kurátorů, na jednom místě, ale zároveň prezentujeme špičkovou kvalitu našich tisků,” vysvětluje zakladatel projektu 100ks Jakub Svoboda, podle kterého je výstava i určitým ohlédnutím a oslavou roku existence projektu.

Výstava se koná v prostorově neobvyklé Galerii Ex Post, která vznikla v centru Prahy na místě bývalé pošty. Ex Post podobně jako 100ks propojuje současné umění s technologiemi a s veřejností, proto dává spojení těchto dvou projektů smysl.

Přijďte se na přelomu listopadu a prosince inspirovat a pozastavit. Patříte-li mezi ty, kteří na otázku, co chtějí za dárek, odpovídají, že nic nepotřebují, že všechno mají, možná při návštěvě světa současného umění zjistíte, že přece jen něco chcete. A dokonce potřebujete.

100ks Offline
22. listopadu – 3. prosince
Galerie Ex Post
Příčná 1, Praha 1
Po–Pá: 16:00–19:00

So–Ne: 14:00–19:00

Událost na FB: https://www.facebook.com/events/350387500699863
Vstup je zdarma

O 100ks

Projekt založil Jakub Svoboda v roce 2021. Cílem je nabízet kurátorovaný výběr současného umění v dostupné formě uměleckých tisků v nákladu 100 kusů. 100ks investičně podpořila skupina Miton. V roce 2023 se rozšířil také na Slovensko. Více na 100ks.cz.

Konference byla neformálně zahájena ve středu 8. listopadu jazzovým koncertem seskupení Luboš Soukup Quartet v Opatských sálech broumovského kláštera. Hlavní program odstartoval ve čtvrtek ráno slavnostním zahájením a prvním panelem na téma „K čemu je v demokratické společnosti dialog?“, jehož hosty byli kněz a filozof Tomáš Halík, politoložka Petra Guasti a filozof Václav Němec. Diskusi moderovala Světlana Witowská.

„K demokracii patří démos (lid), původně to byl démos v rámci polis (obce) … Dnes hledáme nový démos pro demokracii a hledáme nový způsob dialogu a předpoklady pro něj. … Lidé mají ochotu spolu hovořit a mají o čem mluvit, umějí se vyjádřit, že se dovedou vzájemně respektovat… Předpokládá to určitý druh vzdělanosti. Demokratický dialog má tedy celou řadu předpokladů… A vyžaduje respektování určitých pravidel, respekt ke kritickému myšlení, důležitá je také vzájemná úcta, jinak dialog nevznikne,“ uvedl mimo jiné Tomáš Halík.

„V dialogu se naše velmi úzká subjektivní perspektiva postupně obohacuje a rozšiřuje, a tím vrůstáme do poznávání světa. Tak se podle Hannah Arnedtové tvoří „zdravý rozum“ v procesu vzájemného rozmlouvání. Dialog je tedy pro každého z nás zcela esenciální pro poznání reality, která je v moderní společnosti stále více komplexnější. V dialogu musí být oboustranně dobrá vůle a ochota hledat pravdu,“ podotkl Václav Němec.

„Jako demokraté nemůžeme tolerovat netoleranci. V dialogu hodně mluvíme o myšlení a mluvení, ale podle mého nám nejvíc chybí pokora a ochota naslouchat druhému. Nejde o přesvědčování druhého o své pravdě, ale o naslouchání. ... Cílem je vést demokratický dialog a jeho prostřednictvím hledat proměnu a shodu demokratického koncensu. To je tedy to, jakou společností chceme být,“ zamýšlela se během panelu Petra Guasti.

Odpolední, druhý panel přivítal na pódiu v sále Dřevník zakladatele festivalu Jeden svět Igora Blaževiče, režiséra a herce Jiřího Havelku a psychiatra a psychoterapeuta Tomáše Rektora. Společným tématem diskuse, kterou moderovala Renata Kalenská, byla otázka „Jak vést dialog v soudobé demokratické společnosti?“. Partnerem panelu byla Nadace OSF.

„Česká společnost není tak rozdělená, jak se říká. Mám srovnání se zeměmi na jih a na východ odsud a musím říct, že na tom není špatně, žije se tu dobře. Bohužel ve světě jsou v pohybu síly, které jsou nebezpečné. V zemích, kde přestal fungovat dialog, jsou lidé zatlačeni terorem, nebo se semkne skupina odvážných lidí, kteří se potom stanou tahouny společnosti. Velká část společnosti však zůstává rezignovaná a snaží se jenom přežít,“ zamyslel se Igor Blaževič.

„Proces zpochybnění je klíčem k dialogu. Mám rád tezi, kterou použil Václav Havel v jednom ze svých projevů: Být sám sobě podezřelým. Zkoumání a vědomé zpochybňování vlastních myšlenek vede k testování jiných perspektiv, a tím pádem k empatii. A empatie vede k solidaritě. Cesta solidarity se přitom ukazuje jako jediná možná,“ míní Jiří Havelka.

„Psychoterapie je jistou formou dialogu, byť zpravidla značně asymetrickou. A zároveň jedním z nevyřčených cílů bývá dialog umožnit, v terapeutické místnosti i mimo ni. Naši pacienti zpravidla přichází s pocitem nejistoty, oslabení a na prvních sezeních hledají potvrzení, že jejich pohled na svět je správný, že původ jejich neštěstí stojí mimo ně. I to je jistá forma dialogu, která po čase umožní (když se terapie daří) jinou formu rozpravy, která nabízí i kritičtější pohled na sebe sama, sebereflexi, přijetí i odlišných názorů. Tyto jevy zasahují pochopitelně i veřejné dění. Ve společnosti zasažené pandemií a válkou chybí prostor pro konstruktivní debatu, místo toho je veřejný prostor zahlcen výkřiky odlišných skupin. Chybí zklidnění, smíření, porozumění. A stále častěji do snah o rozpravu zasahuje lež,“ uvedl Tomáš Rektor.

Součástí čtvrtečního programu bude večerní byznys panel, který probere téma „Role a postavení byznysu v rámci dialogu v demokratické společnosti“. Jeho hosty budou podnikatel a filantrop Vojtěch Sedláček, generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon a ředitel Nadačního fondu Škoda Auto Ladislav Kučera.

V pátek 10. listopadu pokračuje konference Komorní rozmluvou s hosty Josefem Suchárem a Martinem Čackým a také třetím panelem, jehož tématem bude Dialog a politika. Do konferenčních křesílek zasednou ředitel Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová a poslanec Aleš Juchelka. Moderuje Michael Rozsypal. Konference končí v sobotu 11. listopadu doprovodným programem – velkou prohlídkou broumovského kláštera od sklepa po půdu a knihtiskařskou dílnou pro děti.

Hlavní panely konference je možné sledovat online, díky živému přenosu České televize, která je generálním mediálním partnerem konference. Ke zhlédnutí budou i po skončení konference na tomto odkazu: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15366788930-broumovske-diskuse/.

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost, Solidarita a sounáležitost.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Trvalou záštitu udělil konferenci Královéhradecký kraj. Hlavními partnery jsou Nadace BLÍŽKSOBĚ, Martin Hájek, Jan Barta, Hobra – Školník, Alukov, Nadace OSF, Coca-Cola HBC Česko a Slovensko a Enviros. Partnery jsou Podnikatelský klub Broumovska, Z–TRADE, Edumed, Saar Gummi a Centrum Walzel. Oficiálním vozem konference je Škoda Auto. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Hlavním mediálním partnerem je Deník N a ČRo Plus, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník a Naše.broumovsko.cz. Regionálními partnery jsou Agentura pro rozvoj Broumovska, Benediktinské opatství sv. Václava, Maiwaldova akademie, Strategická rada regionu Broumovsko a region Broumovsko ve spolupráci s WD.

Módní návrháři i krejčí pro každou řadu vytvářejí kolem stovky unikátních šatů, takže dodnes jich po dvanácti řadách StarDance vzniklo už hodně přes tisíc. Vytvářet oděvy pro tanečnice a tanečníky je v celém oboru módy skutečná výzva. Šaty musí splňovat celou řadu často protichůdných požadavků. Měly by zvýraznit přirozený půvab i osobnost svého nositele a zároveň souznít se stylem a duchem hudby, na kterou páry právě tančí. Být moderní i nadčasové. Subtilní i robustní. Podtrhnout křivky postavy a současně poskytnout tanečníkům volnost v jejich často extrémním pohybu.

Tento nelehký úkol už splnili například návrháři Klára Nademlýnská, Taťána Kovaříková, Hana Kopecká nebo Roman Šolc. Originály z jejich dílny na výstavu zapůjčila kostymérna České televize.

Výstava ukáže téměř šedesát tanečních kostýmů, z toho osm šatů moderátorů Terezy Kostkové a Marka Ebena. Návštěvníci uvidí všechny vítězné šaty z jedenácti řad soutěže i doplňky jako rukavičky, šperky, boty i vlasové ozdoby. Kostýmy na výstavě doplní fotografie z přímých přenosů soutěže nebo audioboxy s ukázkami taneční hudby.

Do procesu vzniku šatů návštěvníci nahlédnou díky nákresům od návrhářů včetně pracovních popisků. Čeká na ně také ukázka dvaceti materiálů, které byly na šatech použity, poznají tak rozdíl mezi šifonem, brokátem, tylem, sametem nebo plavkovinou.

„Získat zápůjčku tanečních kostýmů nebylo vůbec jednoduché,“ přiznává ředitel Galerie Tančící dům Robert Vůjtek. „O to víc jsem nadšený, že se na tak výjimečné kousky mohou lidé podívat právě v Tančícím domě.“ Návštěvníci uvidí dnes už pověstné šaty hereček Jany Plodkové, Anny Polívkové nebo Veroniky Arichtevy, ale také kostýmy herců Romana Vojtka nebo Jiřího Dvořáka. „V expozici se nám podařilo vystavit i šaty zpěvačky Heleny Vondráčkové, ve kterých tančila v polské verzi soutěže StarDance v roce 2007,“ doplňuje Vůjtek. Galerie myslela i na malé obdivovatele StarDance a připravila pro ně několik interaktivních her.

Přehlídka s názvem Šaty, které tančí, bude otevřena od 10. listopadu 2023 do 25. února 2024.

K VÝSTAVĚ

Výstava ukazuje kostýmy těchto soutěžících: Marie Doležalová, Jitka Schneiderová, Tereza Bufková, Ondřej Brzobohatý, Jana Plodková, Miluška Bittnerová, Lucie Hunčárová, Anna K, Eva Krejčířová, Jan Cina, Michaela Nováková, Jana Zelenková, Mahulena Bočanová, Veronika Arichteva, Veronika Khek Kubařová, Kristýna Coufalová, Roman Vojtek, Iva Langerová, Dana Batulková, Alice Stodůlková, Kateřina Baďurová, Anna Polívková, Zdeněk Piškula, Kristýna Leichtová, Jiří Dvořák.

https://www.galerietancicidum.cz/

Návštěvníci si budou moci naposledy prohlédout expozici PROSTOR ZLÍN | ŘÁDY VIDĚNÍ na netradičním řetězovém provázení, kde kurátoři představí jednotlivé části expozice. Začátek prohlídek je ve 14 a 15 hodin. Pro děti připravuje galerie kreativní dílny, kde mohou tvořit a hlavně si hrát. V 17 hodin večer zahraje kapela Ostrý zub, hudebně-výtvarné sdružení ve složení Jan Krtička, Vladimír Havlík, David Jedlička a Jiří Bartoník, které ve svých projektech mísí elektroniku s post-punkovými postupy.

„Stálou expozici čeká rozsáhlá rekonstrukce, během které bude několik měsíců uzavřena. Součástí nové expozice budou mimo jiné edukační zóny, multimédia a prvky virtuální reality. To si vyžádá související stavební úpravy, například výměnu paneláže, elektrických rozvodů nebo přestavění systému předmětové ochrany,“ informovala radní Zlínského kraje pro oblast kultury Zuzana Fišerová s tím, že investorem akce za 28,5 milionu korun bude Zlínský kraj, přičemž 23,5 milionu pokryje dotace z Integrovaného regionálního operačního programu.

„Naše stávající expozice byla otevřena na jaře roku 2013, takže v této podobě ji již mnoho lidí zhlédlo. Rádi bychom proto představili jiný výběr z našich sbírek a celkově ukázali, v čem je naše sbírka, potažmo instituce, jedinečná,” vysvětluje Václav Mílek, ředitel Krajské galerie výtvarného umění v Zlíně. „Tématem pro novou expozici je civilizační svár, který se ve vývoji Zlína manifestuje. Na jedné straně racionální pragmatické, modernistické město a na druhé straně, někdy v protikladu, někdy paralelně se projevující tradicionalismus a sentimentální obraz spojený s přírodou a venkovem a jeho vizuální kulturou,” přibližuje koncept připravované expozice ředitel.

„Neznamená to ale, že zavíráme úplně. Nadále připravujeme krátkodobé výstavy v 1. podlaží budovy 14. Do konce roku zde zahájíme třetí výstavu v rámci trienále Dům umění II, Salon L. Š. V příštím roce se pak návštěvníci mohou těšit na výstavy starého umění, retrospektivu Reného Hábla nebo Zlínský salon mladých. A samozřejmě nás čeká slavnostní otevření nové expozice.” dodává Václav Mílek.

Více informací na www.galeriezlin.cz.

„Svoboda je nesmírně důležitá a nejen v posledních letech se ukazuje, že je třeba o ni pečovat. Považujeme za klíčové si připomínat také historické milníky a osobnosti, jejichž myšlenky jsou aktuální i dnes,” popisuje Jana Kubáčová, ředitelka kulturního a kreativního centra Živý Zlín. „Výstavou se snažíme připomenout především události lokální, protože právě ty jsou vždy hybatelem větších změn ve společnosti. Člověk zkrátka musí začít od sebe,” dodává Kubáčová.

V Kolektivním domě bude k vidění více než sto fotografií a plakátů z revolučního Zlína, které doplní záznam Zpravodaje Občanského fóra. Vernisáž se uskuteční 14. listopadu od 16 hodin. Zahájí ji beseda Cesta ke svobodě s Milanem Uhde a Annou Šabatovou, signatáři Charty 77. Program doplní svým vystoupením dechové trio filharmoniků Ligneus. 

Zlínskou revoluci připomene přímo 17. listopadu od 18 hodin také film Sametový Zlín, který uvede přímo jeho režisér Petr Babinec. Tento padesátiminutový dokument z roku 2022 vypráví příběh zlínské revoluce skrze její účastníky a je prokládaný unikátními historickými záběry, které se podařilo dohledat.

Výstavu obohatí také koncert Kryl o páté. Ve středu 29. listopadu o 17 hodin bude písně Karla Kryla hrát a zpívat herec Městského divadla Zlín Adam Kořán. 

Vstupné na výstavu a doprovodný program je dobrovolné. Vstupenky na koncert Kryl o páté budou v prodeji na místě za 80 Kč, v předprodeji na www.kulturazlin.cz. Otevírací doba výstavy je od úterý do pátku a v neděli od 15 do 18 hodin. Pouze 24. listopadu bude z technických důvodů zavřeno. 

Pořádá Živý Zlín ve spolupráci se Zlínskou křižovatkou v rámci Festivalu svobody za podpory Edhouse s.r.o. Více informací o programu Živého Zlína na www.kulturazlin.cz, další akce konané v rámci Festivalu svobody na www.festivalsvobody.cz.

Architektonický skvost Zlína tyčící se jako koruna Gahurova prospektu bude nasvícen do svátečního hávu až do 22:00. V případě nepříznivého počasí se může délka svícení zkrátit. Nejen fotografům se tak naskytne výjimečná příležitost zachytit tuto kulturní památku v netypické podobě. Nenechejte si ujít velkolepou podívanou připravenou ve spolupráci se zlínským výtvarníkem Jsf Abb! 

Na státní svátek 17. listopadu můžete využít i komentovaných prohlídek Památníku, které začínají vždy v celou hodinu, a to v čase od 10:00 do 15:00 (včetně).
Online vstupenka nebo rezervace na prohlídky: Komentovaná prohlídka 

Je založena FB událost: Památník Tomáše Bati v barvách trikolóry 

Více na www.pamatnikbata.eu.

K vidění toho bude ale samozřejmě mnohem víc. Do výstavy byla také zařazena část mimořádné sbírky pražského sběratele Ing. Františka Karase (1941 - 2020), kterou se v minulém roce podařilo muzeu získat. Jedná se pravděpodobně o největší sbírku papírových tištěných betlémů v ČR, obsahující přes 700 položek stavěcích betlémů vyřezaných z tištěných archů.

Představeny jsou betlémy stavěcí, skříňkové, kompaktní, mechanické, rozkládací, ale také betlémové archy. Samotná sbírka v sobě zahrnuje artefakty od jesliček z několika významných betlémářských center (Ústí nad Orlicí, Příbram, Králíky, Podkrkonoší), přes hlavní typy tištěných betlémů napříč 20. stoletím, až po ukázky individuální autorské produkce z posledních 30 let.

K vánoční tradici části křesťanského světa patří stavění jesliček jako výraz osobního vztahu člověka k biblickému příběhu Kristova narození. S Vánocemi je kromě jejich náboženského a duchovního rozměru spojena řada vnějších znaků, které měly v různých obdobích různou podobu a důležitost. Kromě obřadních pokrmů a zvykoslovných úkonů k těm nejvýraznějším patřilo stavění betlémů, jež bylo starším zvykem než dnešní symbol Vánoc – ozdobený stromeček, který do Čech pronikl z Německa začátkem 19. století.

Betlémy jsou chápány jako zpravidla prostorové zobrazení narození Ježíše Krista, případně i dalších událostí vztahujících se k jeho životu, často doplněné malebnými doprovodnými scénami. Vytvořené mohou být z různých materiálů a různými technikami. Svoje kořeny mají betlémy v Itálii, kde se rozvíjely na církevní půdě. Inspirací pro jejich vznik byla sama vyobrazení Narození Páně, Madony s dítětem a Klanění. Nejstarší známé sochařské zpracování scény Klanění Tří králů vytvořil v roce 1288 italský sochař a architekt Arnolfo di Cambio pro baziliku Santa Maria Maggiore v Římě. Přímý impuls pro vznik betlémů nejspíš představovaly pozdně gotické jesličkové skříně a jesličkové oltáře s reliéfně provedeným Narozením nebo Klaněním. K dalším zdrojům mohly náležet středověké antifony (biblické verše zpívané nebo recitované střídanými hlasy během liturgie) a vánoční mystéria provozovaná řádovými bratry, jež postupně nabyla podoby chrámových divadelních her.

Vývoj betlémů bývá také spojován se sv. Františkem z Assisi. V roce 1223 uspořádal jáhen František u obce Greccio ve středoitalském regionu Umbrie při půlnoční mši sloužené pod širým nebem živý obraz, kdy k vystlaným jeslím byla přivázána skutečná zvířata – vůl s oslem. Tato událost bývá někdy považována za prapůvod betlémů, ale spíše přispěla k rozvoji vánočních her a snad i tradici živých betlémů.

Avšak betlémy ve smyslu souboru figur, dovolujících scénické uspořádání a případně obměnu figur podle církevního kalendáře, se zrodily až koncem 15. století. Nejprve byly stavěny výhradně v sakrálních interiérech. Teprve v 2. polovině 16. století začaly pronikat do šlechtických kruhů, později i do zámožných měšťanských vrstev.

Do vývoje betlémů citelně zasáhly koncem 18. století osvícenské reformy Josefa II., které podstatně ovlivnily církevní sféru, mimo jiné došlo i na omezení stavění betlémů v kostelech (zákaz platil v letech 1782–1804). Toto opatření výrazně přispělo k rozvoji lidového betlémářství, neboť prostému člověku zmizela působivá podívaná duchovního obsahu, avšak sdělovaná srozumitelnými prostředky. K procesu zlidovění by nepochybně došlo i bez zásahu státu do církevní oblasti, ale probíhal by pozvolněji a po delší časové období. Svou roli však sehrály i důvody ekonomické, neboť řada profesí pracujících pro církev ztratila v souvislosti s josefinskými reformami podstatnou část zakázek a byla nucena hledat další zdroje obživy. Ve stejném období zároveň docházelo k vzestupu bohatších (selských) vrstev na venkově, které postupně přejímaly některé hodnoty vyhrazené do té doby pouze pro vyšší společenské prostředí.

Pro tvůrce lidových betlémů bylo příznačné obohacení základního tématu Narození o rázovité figurky ve stylizovaných dobových oděvech, jež přinášejí Ježíškovi dary, právě tak jako zachycení nejrůznějších zaměstnání, činností a řemesel, které se zvláště v některých oblastech rozvinuly do košatých žánrových scén.

Výstava Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy se koná od 10. listopadu do 25. února 2024. K výstavě byl vydán rozsáhlý katalog, který si můžete zakoupit na pokladně muzea. KUBEČKOVÁ, Ivana. Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Roztoky 2022.

Komentované prohlídky výstavy s její autorkou PhDr. Ivanou Kubečkovou:

neděle 3. prosince od 14 hod.

neděle 10. prosince od 10 hod.

neděle 17. prosince od 11 hod.

sobota 30. prosince od 14 hod

www.muzeum-roztoky.cz

Divadlo Na zábradlí dlouhodobě pořádá pro své diváky širokou nabídku doprovodných programů. Ať už se jedná o diskuze po představení, dramaturgické úvody či off-programy jako jsou charitativní akce na podporu obyvatel zasažených válkou na Ukrajině nebo vánoční tržiště, hledání cest k dialogu s veřejností je jednou z hlavních motivací pražské scény. „Dlouhodobě se snažíme pracovat na prohloubení kontaktu s naším publikem. Je pro nás důležité, aby Divadlo Na zábradlí nebylo jen kulturní, ale především společenskou institucí a místem k setkávání. Dramaturgické úvody a diskuze jsou skvělou příležitostí pro výměnu názorů, otázky a odpovědi či prosté posezení tvůrců s diváky. Na každé takové setkání se moc těšíme,“ říká umělecká šéfka Dora Štědroňová.

V listopadu bude podobných příležitostí hned několik. Divadlo Na zábradlí navazuje na svou tradiční spolupráci se spolkem Díky, že můžem!, která se však letos neomezuje pouze na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii, ale také na celý předcházející týden. V sobotu 11. listopadu proběhne na Zábradlí slavnostní předávání Cen Jana Opletala, které spolek Díky, že můžem! uděluje společně se Studentskou komorou Rady vysokých škol studentům za jejich aktivity v rámci studia, za studentskou i občanskou angažovanost, dobrovolnictví a další veřejně prospěšné aktivity. Během tzv. Týdne svobody pak uvede divadlo od úterý 14. listopadu do pátku 17. listopadu každý večer představení a k němu diskuzi či jiný zajímavý doprovodný program. Návštěvníky divadla čeká například diskuze se scénografem Draganem Stojčevskim po představení nejnovější inscenace Veřejní nepřátelé či beseda s herci po představení Europeana. Ve středu 16. listopadu proběhne po představení inscenace O Pavlovi živé natáčení podcastu Českého rozhlasu Bruselské chlebíčky na téma Je svoboda v Evropě v ohrožení? Tvůrci podcastu budou se svými hosty herečkou a političkou Magdou Vašáryovou a ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem hovořit nejen o současné situaci v Evropě, ale také o zhlédnuté inscenaci zachycující život filmaře Pavla Juráčka a jeho ženy, spisovatelky Dani Horákové, v nuceném exilu v Mnichově. Ve čtvrtek 17. listopadu představí Divadlo Na zábradlí po představení Tolstého Vzkříšení autorský dokument Technika revoluce, ve kterém někdejší i současní zaměstnanci technických složek divadla zavzpomínají na revoluční dění v kulisách „Havlova“ divadla. Samotný svátek 17. listopadu oslaví umělci divadla i přímo na Národní třídě, kde budou herci Jakub Žáček, Miloslav König a Dita Kaplanová číst texty českých disidentů v tzv. Obýváku Václava Havla.

Jen o den později, v sobotu 18. listopadu, proběhne na Zábradlí tradiční Noc divadel. Pro letošní ročník si divadlo připravilo skutečnou událost – po představení oblíbené inscenace Hamleti se jeviště divadla stane místem setkání největšího počtu žijících představitelů českých Hamletů napříč generacemi. Jak se od sebe jednotliví Hamletové odlišovali a co měli společného? Jaké téma pro herce jejich postava nesla? Kdo držel v ruce skutečnou a kdo pouze kašírovanou lebku šaška Yoricka? Svou účast na tomto divadelním svátku přislíbili mimo jiné Jaromír Hanzlík, Vladimír Javorský, Otakar Brousek ml., Patrik Děrgel, Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Petr Lněnička a další, včetně současných představitelů ikonické role, jako jsou Pavel Neškudla či Josef Trojan. Noc s Hamlety tak završí mimořádně nabitý týden Divadla Na zábradlí a nabídne divákům možnost stát se součástí unikátního happeningu, na který se v divadelním prostředí bude ještě dlouho vzpomínat.

www.nazabradli.cz

Konference bude neformálně zahájena ve středu 8. listopadu od 19 hodin v Opatských sálech broumovského kláštera koncertem skladatele a saxofonisty Luboše Soukupa a jeho kvartetu. Ve čtvrtek 9. listopadu v 9:30 proběhne slavnostní zahájení, po kterém následuje hlavní program. Ten během čtvrtka a pátku nabídne 3 hlavní diskusní panely: Panel I: K čemu je v demokratické společnosti dialog?, Panel II: Jak vést dialog v soudobé demokratické společnosti? a Panel III: Dialog a politika. Součástí programu bude také byznys panel s číší vína, Komorní rozmluva, workshopy pro studenty nebo koncert Antonín Dvořák a jeho hudební svět v podání houslisty Jiřího Vodičky a klavíristy Davida Marečka.

Hosty konference jsou: kněz a filozof Tomáš Halík, politoložka Petra Guasti, filozof Václav Němec, zakladatel festivalu Jeden svět Igor Blaževič, režisér a herec Jiří Havelka, psychoterapeut a psychiatr Tomáš Rektor, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Olga Richterová, ředitel Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček, poslanec Parlamentu ČR Aleš Juchelka, podnikatel a filantrop Vojtěch Sedláček, generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon, ředitel Nadačního fondu Škoda Auto Ladislav Kučera, starosta obce Měšice Martin Čacký, neratovský farář Josef Suchár, novinář a zakladatel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa a CSR & Community Manager Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Ladislav Jelen. Konferenci budou moderovat Světlana Witowská, Michael Rozsypal, Renata Kalenská, David Klimeš a Daniela Brůhová. 

Vstupné na jednotlivé panely je 250 Kč. Vstupenky je možné zakoupit online na webu konference www.broumovskediskuse.cz, kde také zájemci naleznou informace o vyprodaných částech programu.

Tři hlavní panely bude živě přenášet na své iVysílání Česká televize, která je generálním mediálním partnerem konference. Panely bude možné sledovat online ZDE.

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost, Solidarita a sounáležitost.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Trvalou záštitu udělil konferenci Královéhradecký kraj. Hlavními partnery jsou Nadace BLÍŽKSOBĚ, Martin Hájek, Jan Barta, Hobra – Školník, Alukov, Nadace OSF, Coca-Cola HBC Česko a Slovensko a Enviros. Partnery jsou Podnikatelský klub Broumovska, Z–TRADE, Edumed, Saar Gummi a Centrum Walzel. Oficiálním vozem konference je Škoda Auto. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Hlavním mediálním partnerem je Deník N a ČRo Plus, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník a Naše.broumovsko.cz. Regionálními partnery jsou Agentura pro rozvoj Broumovska, Benediktinské opatství sv. Václava, Maiwaldova akademie, Strategická rada regionu Broumovsko a region Broumovsko ve spolupráci s WD.