Instituce a kulturní zařízení

Kladenské Sládečkovo muzeum zřizované Středočeským krajem, dokončuje v současné době stěhování do nové budovy v Huťské ulici 1375 v Kladně (bývalá ředitelská vila, v níž byly později konstrukční kanceláře Poldi). Rekonstrukce návštěvnických prostor muzea včetně bezbariérového přístupu byla spolufinancována Evropskou unií. Nové muzeum se slavnostně otevře v pátek 28. března 2008.

 Prakticky celé přízemí nové budovy nabídne návštěvníkům muzea stálé expozice a krátkodobé výstavy.

Z kladenského zámku byly přestěhovány a částečně inovovány stálé expozice Pravěk Kladenska a Od tvrzí k baroknímu zámku. Ty postupně nahradí zcela nové expozice Budeč a svatováclavská tradice, Benediktini v Kladně, Život a politika (Kladno a Kladensko v 50. a 60. letech 20. století) a Příroda Kladenska. Pro práci se školami vznikl v patře muzea víceúčelový sál – muzejní herna, ve které budou probíhat vzdělávací projekty pro školy, přednášky, filmová a literární pásma. Zájemci o regionální historii, vývoj přírody i společnosti na Kladensku mohou využít k prezenčnímu studiu muzejní knihovnu se studovnou. Postupně je upravován i park kolem budovy muzea, který poslouží jako arboretum a malá botanická zahrada. I nadále naše muzeum zpřístupňuje v turistické sezóně od konce května do konce září rotundu sv. Petra a Pavla na Budči u Zákolan, která je nejstarší dosud stojící stavbou v ČR. Návštěvníkům nabízí jedinečnou možnost stanout v autentickém prostoru, v němž získával vzdělání budoucí světec a národní patron Václav. Jeho osobnost připomínají Svatováclavské slavnosti, konané každoročně o státním svátku 28. září, a Národní svatováclavská pouť na Budeč v sobotu nejbližší světcovu svátku, letos 27. září. Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně Huťská 1375 272 01 Kladno tel.: 312248045; 312256160 e-mail: muzeum@omk.cz www.omk.cz

Program otevření:

28. března 2008 - pátek

15 h – slavnostní otevření doprovázené hudební skupinou Knezaplacení

17 h – vyhlášení výsledků Fotografické soutěže 2007 – téma Lidé a události v našem regionu vstup zdarma návštěvníci bodou mít možnost nahlédnout do všech nových výstavních sálů, multifunkčního sálu, knihovny a badatelny.

29. března 2008 – sobota 10 h – 15 hprogram „Vítání jara“ – u příležitosti otevření nové muzejní budoby pořádáme zábavnou akci pro rodiny vstup na program zdarma. Vstup do expozic dle běžného muzejního ceníku.

SKUTEČ: Třetí největší město chrudimského okresu, pětitisícová Skuteč, ve svém rozvoji v žádném případě neopomíjí kulturu. V listopadu loňského roku ukončilo město generální rekonstrukci svého kulturního domu za více než třicet milionů korun. Víceúčelové zařízení se dvěma sály a unikátní zvedací podlahou radnice odkoupila v polovině devadesátých let od odborové organizace obuvnického podniku Botana. Ačkoliv zde byly i názory typu prodat objekt soukromníkovi, rozhodlo se město, poté co neúspěšně vyzkoušelo několik nájemců, provozovat kulturní dům samo.

Uvedená generální rekonstrukce byla rozdělena do dvou etap. První v roce 2006 se zaměřila na zázemí KD – v objektu vznikly nové občerstvovací prostory a sociální zařízení, šatna i pokladna. Modernizace se dočkal jak vestibul, tak i malý sál. V druhé etapě, která probíhala od května do listopadu roku 2007, se absolutní proměny dočkal také velký sál se 324 místy a balkon. Podstatnou změnou byla modernizace kina, které přešlo z klasického promítání k digitální technologii. Skutečské kino se tak stalo prvním digitálním kinem v Pardubickém kraji. Ihned po ukončení rekonstrukce se objekt otevřel veřejnosti, a to nejen laické, ale i odborné. Probíhají zde dny otevřených dveří pro zástupce podnikatelských subjektů, vedení škol nebo zájmových a vzdělávacích organizací.

Nové podmínky totiž umožňují podstatně širší využití prostor kulturního domu. Skutečští by rádi do města přilákali také tzv. kongresovou turistiku. Tomu nahrává i komfort v podobě stálého a kvalitního provozovatele občerstvení a rovněž program kulturního domu, který se markantně rozšířil. V únoru t.r. zde zahajují historicky první abonentní cyklus pěti divadelních představení, který je už od prosince vyprodán. K dostání je další, skromnější abonomá se třemi komediemi. Digitální kino láká kvalitou obrazu a ozvučení, probíhají tu dva kurzy tanečních, výstavy i další programy pro veřejnost i pro místní školy. Ve slavnostním prostředí proběhne se od 18. května do 1. června uskuteční také V. ročník festivalu vážné hudby a sborového zpěvu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč.

Vedoucí odboru kultury a školství Lenky Balounové, která nám informaci o KD zaslala jsem položila ještě doplňující otázky:

Jaký právní statut má KD a jak je financován?

Správa kulturního domu je v kompetenci odboru kultury a školství. Financování jeho provozu je tedy zahrnuto přímo v rozpočtu města, kapitole našeho odboru. Od nás je také KD řízen. Na jmenovaném odboru pracujeme dva – já a můj kolega Mgr. Petr Sedlák. Přímo V KD je zaměstnán správce p. Stolařík (provozní záležitosti + promítání kina) s manželkou, která zajišťuje úklid objektu (současně zde bydlí). Na dohody zaměstnáváme ještě paní pokladní, šatnářku a uvaděčky. Náklady na kulturní činnost se dosud ročně pohybovaly kolem 800 tisíc, do budoucna předpokládáme navýšení až do milionu korun. V této částce nejsou však započítány režijní náklady (energie, voda, úklid, opravy, platy zaměstnanců atd.). Tyto jdou na vrub města. Příjmy z kulturní činnosti dosahují obvykle částky kolem 400 tisíc korun (včetně příjmů z pronáj1mu prostor). I pokud jde o příjmy, předpokládáme že v příštích letech – díky vylepšenému prostředí – dojde ke zvýšení příjmů. Za nákup budovy město zaplatilo 3,2 mil. Kč + dalších 700 tisíc korun za vykoupení inventáře.

Zajímalo by mě také, jak stanovujete cenu vstupenky na jednotlivá představení?

Ceny na jednotlivá představení stanovujeme pochopitelně s ohledem na cenu pořadu, ale také s přihlédnutím k cenám vstupného, které jsou zde obvyklé, a kupní síle obyvatelstva. Většinou počítáme se ztrátou ve výši kolem 10 – 15 %. Chceme především nabízet kvalitu za přijatelnou cenu.

 Ludmila Kučerová

V zimní zahradě sokolovského zámku (objekt Krajského musea) proběhl 31. 10. 2007 již 4. krajský seminář kronikářů obcí Karlovarského kraje. Program sledovalo na padesát kronikářů. Hlavním tématem letošního semináře bylo ocenění třech nejúspěšnějších kronik v soutěži „Kronika roku“ .

Seminář zahájil historik PhDr. Stanislav Burachovič, který zavzpomínal na nedávno tragicky zesnulého patriota a dlouholetého kronikáře Karlových Varů Vladislava Jáchymovského. Poté následovalo slavnostní vyhlášení nejúspěšnějších kronikářů v soutěži „Kronika roku“, kterou letos poprvé vyhlásil Karlovarský kraj.

Úroveň vedení kronik za loňský rok posuzovala pětičlenná komise ve složení: PhDr. Eva Žáková – ředitelka Krajské knihovny Karlovy Vary, PhDr. Eva Dittertová – ředitelka Krajského muzea Karlovarského kraje, Ing. Jiří Behenský – náměstek hejtmana Karlovarského kraje, PhDr. Jiří Bartoň – publicista a kronikář Městské části Praha 11 a Jan Prudík – vedoucí odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Krajského úřadu Karlovarského kraje. Jako nejúspěšnější byla vyhodnocena kronika města Chebu, kterou vede Jindřich Turek. Na 2. místě se umístila kronika města Ostrov Walburgy Mikešové a třetí místo obsadily shodně kroniky z Kynšperka nad Ohří Věry Medvecké a kronika obce Stříbrné Hany Vojtěchové. Úspěšní kronikáři převzali z rukou náměstka hejtmana Ing. Behenského čestné uznání spolu s finanční odměnou: vítěz obdržel částku 5 000,- Kč, 2. místo bylo spojeno s odměnou 3 000,- Kč a třetí místo oceněno částkou 2 000,- Kč. V programu pokračovala Mgr. Věra Schollarová, pracovnice Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (útvaru REGIS), která seznámila kronikáře s doporučujícími postupy vedení obecních kronik. Redaktorka časopisu Místní kultury – Mgr. Eva Veselá stručně informovala kronikáře o prezentaci jejich činnosti v médiích. Po přestávce, kdy měli přítomní možnost zhlédnout všech 21 letos soutěžících kronik seminář obohatil svojí přednáškou PhDr. Jiří Bartoň, který hovořil o tradici českého kronikářství a písmáctví. Před závěrečnou diskusí a následnou exkurzí muzejní výstavy Nosticové se o své zkušenosti s přítomnými kolegy podělil letošní vítěz kronikářské soutěže, pan Jindřich Turek z Chebu.

Tisková zpráva KÚ

Náš seriál, který postupně mapuje uvedenou problematiku, postoupil do dalšího kraje – Karlovarského. Zdejší krajský úřad jako jediný v republice pořádá každoročně (od roku 2004) ve spolupráci s muzei a státními okresními archivy sídlícími v Chebu, Karlových Varech a Sokolově, celokrajské semináře a od minulého roku i soutěž Kronika roku. O tom, jaký význam přikládá Karlovarský kraj vedení kronik vypovídají slova Ing. Jiřího Behenského, náměstka hejtmana: „Karlovarský kraj patří mezi pohraniční území, kde po roce 1945 došlo ke skoro úplné obměně obyvatelstva. Noví, národnostně rozmanití, osídlenci, si velice obtížně hledali vztah k novému domovu. Tyto převážně citové vazby se v současné době, kdy je již v kraji druhá a třetí generace původně přistěhovaných obyvatel, úspěšně začínají navazovat. Ke vztahu «k rodnému kraji» zásadní mírou přispívá poznání historie tohoto území. Velice důležitá přitom je nejen historie celku, ale i dílčí historie jednotlivých obcí. A zde je hlavním zdrojem informací právě obecní kronika. Proto přikládám vedení kronik v našem kraji takový význam a snažím se o podporu této činnosti. Jsem přesvědčen o tom, že v Karlovarském kraji má kronikářství nezastupitelnou roli při vytváření vztahu zdejších obyvatel ke kraji (k území), který již z velké části považují dnes za svůj ‘rodný kraj‘.“

Okres Cheb

„Chebské muzeum proplácelo naposledy kronikářské zápisy za rok 1988 a za 4. kolo kronikářské soutěže. V roce 1989 proběhl poslední seminář pro kronikáře okresu. Po roční přestávce jsme se k pořádání seminářů opět vrátili a tato situace trvala do roku 2003. Spolupořadatelem byl vždy Státní okresní archiv v Chebu,“ vysvětluje PhDr. Iva Votroubková a dodává: „dnes spolupracuje Krajské muzeum Karlovarského kraje Muzeum Cheb s kronikáři aktivně v rámci tzv. pamětnické dokumentace. Celokrajské muzeum spolupracuje s pisateli kronikářských zápisů v rámci své funkce pověřeného pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu. Naopak v případě potřeby využívají kronikáři muzeum pro svoji práci. Pro kronikáře okresu Cheb fungujeme jako konzultační pracoviště.“ Státní okresní archiv v Chebu se pravidelně podílí na programu seminářů pro kronikáře, při nichž se řeší zejména obecné problémy spojené s vedením kroniky a metodikou zápisu. Kronikáři měli a mají možnost seznámit se s větším množstvím starých kronik, byli seznámeni s chodem archivu i průběhem skartačního řízení. Nabízí kronikářům pomoc při rešerších archivního materiálu a pokud jsou požádáni, pomohou i metodicky. V rámci skartačních dohlídek či státních kontrol na úseku archivnictví a spisové služby pracovníci SOkA nezjistili, že by některá obec či město nevedly kroniku.

Okres Karlovy Vary

„Karlovarské muzeum poskytovalo kronikářům systematickou metodickou pomoc od roku 1976 (1 pracovní pozice byla definována jako metodik kronikářské práce), kontrolovalo jejich aktivity a v součinnosti s Okresním úřadem proplácelo roční kronikářské zápisy. Každoročně jsme pro kronikáře pořádali odborný seminář a dvou až třídenní poznávací výlet. V letech 1976 – 1988 jsme vydávali metodický a historicko-vlastivědný zpravodaj Kroniky a kronikáři, který během let přinesl velké množství cenných článků o historii a přírodě Karlovarska“, sděluje historik PhDr. Stanislav Burachovič. Karlovarské muzeum přestalo kronikáře proplácet ještě před rokem 1989, poslední seminář ve spolupráci s OkÚ Karlovy Vary byl realizován v roce 1988. V druhé polovině devadesátých let pořádal semináře karlovarský OkÚ. Vystupovali na nich zástupci zdejšího SOkA, tehdejší kronikář Karlových Varů Jaroslav Jáchymovský atd. Dnes je spolupráce muzea s kronikáři pouze dílčí – např.v oblasti poskytování badatelských služeb. SOkA v Karlových Varech přednáší na seminářích pro kronikáře, přibližuje činnost archivu, umožňuje studovat kroniky v badatelně atd.

Okres Sokolov

Sokolovské muzeum proplácelo roční kronikářské zápisy naposledy v roce 1992. Poté převzal tuto činnost OkÚ v Sokolově, který pořádal i semináře pro kronikáře. Nyní mohou pisatelé zápisů přijít do muzea vždy v badatelský den, tedy v pondělí. Od února 2008 bude opět otevřena muzejní knihovna, která získala nové vybavení i knihovnický program LANIUS. SOkA v Sokolově kronikáře „neodhání“, chová se k nim jako k ostatním badatelům. Při běžných kontrolách na obecních nebo městských úřadech se archivář také zajímá o to, zda obec vede kroniku.

Eva Veselá