Instituce a kulturní zařízení

Komu je kurz určen?

Kurz je pro manažery/ky, ředitele/ky, vedoucí pracovníky/ce kulturních organizací, kteří/které mají chuť rozvíjet své kompetence v řízení.  
‍
Co Vám manažerský program přinese?

SEBEPOZNÁNÍ / Dozvíte se, jaký jste osobnostní typ a jak s ním pracovat.
LEADERSHIP / Zjistíte, jak efektivně vést váš tým v souladu s vaší strategií.
MOTIVACI / Seznámíte se s různými nástroji, jak vést a motivovat vaše kolegy.
SPOLUPRÁCI / Budeme sdílet příklady dobré praxe a spolupráce napříč odvětvími.
ADAPTABILITU / Společně budeme hledat možnosti, jak adaptovat sebe i své kolegy na novou realitu.

4 workshopové bloky od dubna do října 2025
 

Přihlašujte se do 16. února 2025.

Více ZDE

„Soutěžní projekt INTRO je unikátní počin plzeňského divadla, který umožňuje tuzemským autorům muzikálových projektů představit svou původní a dosud neznámou tvorbu. Vznikají tak zajímavá a originální muzikálová představení pod taktovkou Divadla J. K. Tyla, která by bez této jedinečné vyhledávací soutěže zůstala skryta široké veřejnosti,“ uvedla Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Čtvrtý ročník soutěžního projektu INTRO se zaměřil na komorní muzikály pro maximálně pět herců a maximálně pětičlennou kapelu. Odbornou porotu tentokrát zaujalo dílo o poněkud zvláštním nalezeném dítěti a zaměstnancích jistého dětského domova, kteří jsou vystaveni okolnostem, se kterými neumí pracovat. „Původně jsem přesně věděl, o jakém tématu chci psát… ale pak jsem zjistil, že by to nejspíš nefungovalo. Nezbylo mi nic jiného než rychle najít nové téma. A popravdě to byla ta nejtěžší práce. Psaní textů už potom byla radost, takže zanedlouho jsem mohl předat hotové libreto Honzovi, který následně skládal hudbu,“ říká o vzniku muzikálu Tomáš Javorský, učitel biologie z Domažlic, jenž se věnuje divadlu na amatérské úrovni jako herec, režisér, dramaturg i scénárista. Autorem hudby je skladatel, pedagog a trombonista Jan Kaňka. Autoři svým letošním úspěchem opětovně prokázali svůj talent, z jejich tvůrčí dílny totiž pochází i vítězný titul prvního ročníku, muzikál Kouzelné hodinky doktora Kronera. Nový muzikál se divákům představí v nastudování mladého činoherního a muzikálového režiséra Marka Davida, který v poslední době zaujal především svojí inscenací muzikálu Kinky Boots v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.

Soubor muzikálu DJKT vyhlásil soutěžní projekt INTRO v roce 2020 s cílem podpořit původní českou tvorbu. První dva ročníky byly bez tematického omezení, 3. ročník se soustředil na díla pro děti a teenagery. Všechny přihlášené muzikály vždy posuzuje odborná porota, vítězné tituly jsou představeny za doprovodu orchestru divákům i zástupcům odborné veřejnosti na jedné ze scén Divadla J. K. Tyla. Autorům je po uvedení předána audio i videonahrávka inscenace k další propagaci.

Vstupenky mohou diváci zakoupit od 15. listopadu v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Lektorka workshopu Daniela Evjáková, režisérka (SK/CZ)

Daniela Evjáková absolvovala činoherní režii (JAMU, Brno), loutkoherectví (VŠMU, Bratislava) a pedagogiku hudebně-dramatického umění (UKF, Nitra). Založila Divadlo oProti, režijně spolupracovala s Divadlem Husa na provázku, HaDivadlem, Městským divadlem Zlín, pedagogicko-režijně pak se Zlínskou vyšší odborní školou hereckou v Zlíně, ZUŠ Jozefa Rosinského v Nitře, ZUŠ Senica a dalšími. Působí také v oblasti lektoringu, produkce, okrajově filmu, scénografie a výzkumu divadelní edukace. V současnosti je novou posilou Slováckého divadla, připravuje workshopy pro mládež v rámci Pluska a vede Ateliér SKRZ.

Max 8 účastníků

Věk - pro dospělé a 16+

Cena 390,-

https://www.slovackedivadlo.cz/plusko

Využití AI v knihovnách 

Podíváme-li se na možnosti využití AI v knihovnách, musí nás napadnout její využití v oblasti vyhledávání a poskytování informací. Důležitou roli zde mohou hrát AI asistenti, kteří usnadňují a zrychlují poskytování faktografických informací a zdrojů. Tato technologie využívá pokročilé algoritmy umělé inteligence k analýze uživatelských dotazů a generování relevantních odpovědí, často doplněných odkazy na důvěryhodné zdroje. Jedním z užitečných nástrojů této kategorie je služba Perplexity, která kombinuje funkce vyhledávání s generativními schopnostmi, což uživatelům umožňuje získávat nejen odpovědi, ale také kontext a odkazy na zdroj informace. (Iorliam a Ingio, 2024) 

Vzhledem k tomu, že AI asistenti jsou schopni analyzovat velké objemy dat a učit se z interakcí s uživateli, mohou poskytovat personalizované doporučení a zvyšovat celkovou kvalitu informací, které uživatelé získávají. Tato technologie tak nejenže usnadňuje přístup k informacím, ale podporuje také efektivitu a produktivitu v různých oblastech. Výhodou AI asistentů je také možnost jejich využití na mobilních zařízeních, což umožňuje knihovníkům poskytovat faktografické informace kdekoliv, aniž by byli vázáni na místo s počítačem. Tímto způsobem se mohou více přiblížit uživatelům a poskytovat jim rychlé informace třeba mezi regály. 

Tradiční vyhledávací systémy založené na prohledávání metadat mají často problém poskytovat relevantní výsledky. Umělá inteligence však může rozšířit možnosti vyhledávání prostřednictvím pokročilých algoritmů, které dokážou z dostupných obsahů knih nebo plných textů získávat dodatečné informace, které lze využít při vyhledávání dokumentů s důrazem na sémantiku. Zjednodušeně lze říci, že na rozdíl od jednoduchého vyhledávání v metadatech může AI porozumět významu slov a frází, což vede k přesnějším a relevantnějším výsledkům vyhledávání. Mohou také analyzovat chování a preference uživatelů a tím poskytovat personalizovaná doporučení. (Shen, 2019) Techniky strojového učení lze například využít ke zpřesnění výsledků vyhledávání na základě předchozích interakcí, což uživatelům usnadní nalezení relevantních zdrojů. V oblasti rešerší tak mohou být tyto nástroje cenným pomocníkem. Za všechny jmenujme třeba Scite.ai. Tato služba dokáže nejen vyhledávat relevantní dokumenty, ale také analyzovat citace a je užitečným pomocníkem při psaní odborných textů a ve vědě a výzkumu.  

Diskuze se také vedou o tom, zda nahradí umělá inteligence katalogizátory. O úplné náhradě asi zatím nemůže být řeč, nicméně využitím zpracování přirozeného jazyka a strojového učení mohou knihovny tyto procesy zefektivnit, čímž se sníží čas a úsilí, které knihovníci potřebují. Příkladem může být projekt s názvem Smart digilinka, do něhož je zapojena i Moravská zemská knihovna v Brně. Tento projekt je financován z programu NAKI III a jeho cílem je mj. vytvořit nástroje pro strojovou tvorbu strukturálních metadat. Vzniknout by měly ale i další nástroje, zaměřené třeba na zvýšení kvality výstupů digitalizace. (Moravská zemská knihovna, 2023) V minulosti se MZK zapojila například do projektu PERO, který se zaměřil na zlepšení kvality OCR u starých tisků. Tento projekt umožňuje širšímu spektru odborné i laické veřejnosti přístup k obsahu i špatně čitelných a rukou psaných dokumentů. (Projekt PERO, [2019]) 

Výše uvedené příklady dokazují, že AI nabízí užitečné nástroje, které nejen zrychlují a zvyšují kvalitu zpracování dokumentů, ale také podporují rozvoj digitalizace a efektivnější zpřístupnění a využívání digitálních dokumentů. Jejich využití však může být ještě širší. Umělá inteligence může hrát významnou roli při analýze dat v knihovnách. Lze analyzovat data o uživatelském chování a návštěvnosti, což nám umožňuje pochopit, jak uživatelé knihovnu využívají, v jakou dobu ji nejčastěji navštěvují, které části fondu jsou nejvíce využívány apod. Základem jsou samozřejmě kvalitní datové sady (datasety). Výsledky mohou být podkladem pro rozhodování a strategické plánování v knihovně. (Cox et al., 2019) Podobně lze data využít i v marketingu, vytvářet cílené marketingové kampaně a realizovat efektivnější propagaci knihovních akcí a služeb. Tento přístup, založený na datech, umožňuje knihovnám přizpůsobit své služby tak, aby lépe vyhovovaly měnícím se potřebám jejich komunit. 

Závěr

Aplikace umělé inteligence ve službách a procesech knihoven představuje pro knihovny příležitost ke zlepšení uživatelské zkušenosti, provozní efektivity a poskytování služeb. Implementace AI vede k personalizaci služeb, která zvyšuje spokojenost návštěvníků tím, že jim poskytuje relevantnější a cílenější informace. Dále AI přispívá k optimalizaci provozních procesů, což vede k lepšímu využití zdrojů a vyšší efektivitě práce knihovníků. To umožňuje knihovníkům soustředit se na složitější úkoly, jako je vzdělávání uživatelů a zapojení komunity, což v konečném důsledku zvyšuje celkovou kvalitu knihovnických služeb. Tyto inovace nejen zlepšují uživatelskou zkušenost, ale také posilují roli knihovny jako moderního centra znalostí a informačních služeb v digitálním věku. 

Integrace AI zároveň představuje pro knihovny značnou výzvu, vyžadující investice do technologií, školení zaměstnanců a přizpůsobení stávajících struktur. Pro knihovníky bude klíčové důkladně tuto technologii poznat a začít ji aktivně využívat v praxi. K tomu mohou sloužit různé formy vzdělávání, jako jsou školení a kurzy. Karolina Andersdotter navrhuje také pořádání tzv. učících kruhů (learning circles), kde se diskutuje o využití AI v knihovnách. (Andersdotter, 2023) V Moravské zemské knihovně jsme zavedli AI hranatý stůl, kde se zaměstnanci pravidelně setkávají a diskutují o možnostech využití AI ve službách a pracovních postupech. Aktuálně přemýšlíme o sérii vzdělávacích aktivit zaměřených na konkrétní AI nástroje. Důležité je také zajistit předplatné pokročilých verzí AI nástrojů pro zaměstnance, aby si je mohli průběžně vyzkoušet a osvojit.    

Některé pracovní pozice mohou být v budoucnu nahrazeny AI, což nutí vedení knihoven včas přemýšlet o rekvalifikaci svých pracovníků a přípravě na tyto změny. Přestože cesta k plnému využití potenciálu AI není bez překážek, přínosy, které tato technologie může přinést, jsou nepopiratelné. Knihovny, které dokážou úspěšně zvládnout tuto transformaci, budou lépe připraveny reagovat na dynamicky se měnící potřeby svých komunit a zajistí si tak svou relevanci a potřebu i v budoucnosti. 

Použitá literatura 

ANDERSDOTTER, Karolina, 2023. Artificial intelligence literacy in libraries. Online. Journal of Information Literacy. 2023-12-03, vol. 17, no. 2. Dostupné z: https://doi.org/10.11645/17.2.14. [cit. 2024-10-21]. 

COX, Andrew M.; PINFIELD, Stephen a RUTTER, Sophie, 2019. The intelligent library. Online. Library Hi Tech. 2019-09-16, vol. 37, no. 3, s. 418-435. ISSN 0737-8831. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/LHT-08-2018-0105. [cit. 2024-10-21]. 

IORLIAM, Aamo a INGIO, Joseph Abunimye, 2024. A Comparative Analysis of Generative Artificial Intelligence Tools for Natural Language Processing. Online. Journal of Computing Theories and Applications. 2024-02-29, vol. 1, no. 3, s. 311-325. ISSN 3024-9104. Dostupné z: https://doi.org/10.62411/jcta.9447. [cit. 2024-10-21]. 

MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA, 2023. Smart digilinka - strojové učení pro digitalizaci tištěného dědictví. Online. 11.03.2023. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/naki-iii/smart-digilinka. [cit. 2024-10-21]. 

SHEN, Yi, 2019. Emerging scenarios of data infrastructure and novel concepts of digital libraries in intelligent infrastructure for human-centred communities: A qualitative research. Online. Journal of Information Science. Vol. 45, no. 5, s. 691-704. ISSN 0165-5515. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0165551518811459. [cit. 2024-10-21]. 

Projekt PERO, [2019]. Online. Dostupné z: https://pero.fit.vutbr.cz/about. [cit. 2024-10-21]. 

Zdroj: U NÁS, Knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje, roč. 34 (2024), č. 4

„Publicistika má v pondělním večerním vysílacím čase své tradiční místo díky pořadu Reportéři ČT, nyní se tento prostor ještě více otevře. Díky novým formátům získají diváci možnost setkávat se se širším spektrem témat a přístupů,“ říká ředitel programu České televize Milan Fridrich. V pondělním vysílacím čase od 21:50 se na ČT1 budou nově střídavě objevovat tři premiérové formáty Fenomén doby, Reportéři+ a Galerie Selfie doplněné o stávající měsíčník Bilance. Každý z nových pořadů poběží jednou měsíčně, a to vždy v pondělní premiéře a následně ve dvou reprízách.

Fenomén doby se zaměří na závažné celospolečenské problémy, které dosud nemají v rámci tradiční reportážní publicistiky dostatečný prostor. Chce přinést velkou a otevřenou aktuální publicistiku, která zasáhne široké spektrum témat – společenských, politických, kulturních, sportovních i kriminálních s celospolečenským přesahem. Reportážní přístup bude vycházet z perspektivy občanů a přiblíží problematiku z pohledu širší veřejnosti.

Stěžejní pořad aktuální publicistiky Reportéři ČT v lednu oslavil dvacáté výročí. V roce 2024 dokázal oslovit více než 3,8 milionu dospělých diváků. Tento formát nyní rozšíří Reportéři+. Přinesou unikátní pohled do zákulisí novinářské práce a komplexnější pohled na investigativní témata. Pořad nabídne rozpracování vybraných kauz do větší hloubky, poodhalí jejich vývoj, analýzu příčin, dopadů na každodenní život a možnosti řešení. Vzniká tak formát kombinující investigaci, příběh a tzv. solutions journalism.

Galerie Selfie bude pozitivně laděnou publicistikou přinášející inspiraci. Nabídne portréty známých i neznámých osobností z nejrůznějších oborů lidské činnosti, které svým příkladem přinášejí do společnosti pozitivní změny. Pořad představí inspirativní lidi, umělecké počiny, české úspěchy ve vědě nebo osobnosti, které zlepšují prostředí kolem sebe. Část záběrů si přitom respondenti natočí sami, což umožní divákům nahlédnout do jejich světa z bezprostřední blízkosti.

Soboty ve znamení analýz, fact-checkingu a vyvracení dezinformací

Na zpravodajské ČT24 se v sobotním programu od 12:30 střídavě objeví dva nové formáty. „Výrazným způsobem rozšiřujeme nabídku původních a, nutno říci, náročných novinářských disciplín – prohlubujeme prvky investigace, zaměřujeme se na solution journalism a na hledání řešení problémů. Reagujeme i na fenomén dnešního mediálního světa, tedy na důsledné ověřování skutečností. Cítíme v tom příležitost i velkou výzvu,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena.

Události, komentáře týdne přinesou v šedesátiminutovém unikátním diskusním formátu klíčové události uplynulého týdne analyzované z různých úhlů pohledu a doplněné o komentáře předních osobností veřejného života.

Pořad De facto se pak zaměří na fact-checking a odhalování dezinformací. Mapuje hlavní události v tuzemsku i zahraničí, sleduje veřejnou debatu, sociální sítě, rozebírá fakta a verifikuje výroky, čímž přispívá k orientaci diváků v současném komunikačním prostoru.

Konkrétní data premiér jednotlivých pořadů představí Česká televize na začátku roku.

Brněnské HaDivadlo čeká od příští Sezony 51 (2025/26) nové umělecké vedení, které tak vystřídá aktuálního uměleckého šéfa Ivana Buraje, který stál v čele této scény od roku 2015. Druhá polovina Sezony 50: Obzory tak bude patřit nejen připomínání padesátiletého výročí HaDivadla, ale i reflexi Burajova šéfovského a režijního působení v posledních deseti letech. Její součástí bude i slavnostní derniéra divácky úspěšné a kriticky ceněné inscenace Maloměšťáci, která patří k jedné z dosavadních nejvýraznějších režií Ivana Buraje. Uskuteční se v neděli 12. ledna 2025 od 19.30 s autorským úvodem režiséra od 19.00.

Maloměšťáci podle hry Maxima Gorkého měli premiéru v Sezoně 44: Práce v prosinci 2018. Gorkého realistické drama, které bylo hojně uváděno za předchozího režimu, bylo v HaDivadle vykládáno optikou současných krizí. Autorkou detailní historizující scény byla Lenka Jabůrková, dramaturgem inscenace Matěj Nytra. V roli otce rodiny a „buržoazního vykořisťovatele“ Bezsemenova se představil Cyril Drozda se Simonou Pekovou jako jeho ženou Akulinou Ivanovnou. Součástí obsazení jsou přitom současní (Jiří Miroslav Valůšek jako Petr) i bývalí dlouholetí členové souboru HaDivadla (Táňa Malíková jako Taťána, Magdalena Straková jako Polja, Mark Kristián Hochman jako Nil a další).

„Inscenace Maloměšťáci se mohla odehrát v této podobě pouze v HaDivadle. V divadlech s balkonky a ozdobami by naše scénografie působila jako kapitulace na současné divadlo. Ovšem v HaDivadle, v jeho strohé atmosféře blackboxu a s nadhledem hlediště, jakoby do té černoty prostoru přistála vesmírná loď, která přinesla ,jiné divadlo'. Maloměšťáci jsou pohráváním si s žánrem ,historického realismu', je to esej o zmrtvování lidí, prostorů a žánrů, hraní si s ambivalencí nostalgie v časech neexistující vize budoucnosti. Kdesi jsem četl, že malířské zátiší je definováno také jako osamělý nebo mrtvý život. Takhle jsme chtěli představit naše současné maloměšťáctví, které je vůči velkým výzvám současnosti, jako je třeba klimatická krize, naprosto mrtvé. Chtěli jsme zkoumat tuto mrtvolnost. A taky si hrát s představou vykládání Gorkého očima Čechova,“ říká Buraj.

Ivan Buraj za režii inscenace získal Cenu Divadelních novin 2019 v kategorii Činoherní divadlo. Inscenace se dočkala i pozitivních kritických ohlasů, které obzvlášť oceňovaly Burajovu interpretaci ikonického socialisticky-realistického textu. „Burajovi stačí velmi málo slov k tomu, abychom přečetli charakter i aktuální situaci každé z postav. Herci jsou přesní, uvolnění, na sebe napojení. Souhra mladých s bardy brněnských malých scén, Cyrilem Drozdou (Milošem Černouškem) a Simonou Pekovou v rolích Bezsemenovových, působí až neuvěřitelně přirozeně,“ uvádí Marie Reslová ve své recenzi pro Divadelní noviny.

Další plánovanou derniérou této sezony v HaDivadle bude Burajův Humanismus 2022, jehož scénář napsal ve spolupráci s filmařem Bohdanem Karáskem. Poslední představení se uskuteční v pátek 11. dubna 2025 od 19.30 s autorským úvodem od 19.00. Na reperotáru HaDivadla tak z Burajových režií do nadcházející sezony zůstane Strýček Váňa, Jenom konec světa a nejnovější inscenace Noc tribádek. Diváci se kromě představení v HaDivadle mohou těšit na sérii komentovaných projekcí filmových remediací výrazných inscenačních počinů Burajovy éry, které budou ve spolupráci s Galerií TIC uvedeny v Kině CIT na Radnické během jarních měsíců.

Maloměšťáci
Sezona 44: Práce
Premiéra: 13. prosince 2018
Autor: Maxim Gorkij
Režie: Ivan Buraj
Překlad: Bohumil Mathesius
Dramaturgie: Matěj Nytra
Scéna: Lenka Jabůrková
Kostýmy: Kateřina Marai

Kostýmní spolupráce: Kateřina Kumhalová
Obsazení: Táňa Malíková j.h., Magdalena Straková j.h., Jiří Miroslav Valůšek, Cyril Drozda, Simona Peková, Jan Lepšík j.h. / Miroslav Bumbálek j.h., Jiří Svoboda j.h., Mark Kristián Hochmann j.h., Lucie Andělová j.h. / Anna Čonková j.h., Jáchym Sůra / Šimon Obdržálek j.h., Magdalena Kuntová, Kateřina Kumhalová

„Víte, co to je láska? Láska!“

Petr by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla.

Ikonický text ruského realistického dramatu. Útulný interiér z přelomu 19. a 20. století jako symbol zlatého věku rodiny. Slušní lidé a čajový servis. Život s jasnými hranicemi mezi tím, co je venku a co vevnitř. Práce jako ochrana těchto hranic. Konverzace a kostýmy – nuda interiéru. Kolik je hodin?

Otec rodiny – Vasil Vasilijevič Bezsemenov pronajímá byty mladým lidem. Nemá rád dlužníky, dobrodruhy ani židy. Jeho dům – jeho hrad a hlavně jeho pravidla! Teplo rodinného krbu. Ale co když je tento krb počátkem požáru? Generační konflikt?

Peklo domova! Jak se vyhnout frašce do nekonečna opakovaných konfliktů, které už ztratily svůj smysl? Není naše společnost v současnosti obětí jednoho z těchto konfliktů? Můžeme definovat sebe jedině skrze svého nepřítele? Kdo má právo soudit? Jak se nestat pevností a být schopen přijímat cizí? Není konec konců všechno cizí – i my sami? Boj s interiérem sebe sama! Uvidět cizí v sobě! Chvála temnoty.

www.hadivadlo.cz