Instituce a kulturní zařízení

Restaurování kaple sv. Petra a Pavla v Bílém Kameni

Volně stojící kaple sv. Petra a Pavla z 18. století je symbolem i dominantou malé obce Bílý Kámen na Jihlavsku. Po dlouhé roky byla udržována víceméně neodborně a bez komplexního přístupu a v posledních letech se nacházela v havarijním stavu. Obnovena byla s citem pro umělecko-historické hodnoty objektu s maximálním využitím dobových materiálů a technologií.

Návesní kaple z konce 18. století je vystavěna na čtvercovém půdorysu, vrcholem stanové střechy je malá čtyřboká zvonice. Ve výchozím stavu před komplexní obnovou byl objekt silně zavlhčený, venkovní fasáda byla cementová a ochuzená o původní architektonickou hodnotu, střešní krytina byla plechová a interiér byl ve větší míře přebílený. Neprodyšná cementová fasáda udržovala vlhkost ve zdivu, což způsobilo jeho silnou degradaci a statické narušení – během oprav se zřítila část korunní římsy. Staticky byla silně narušená i klenba kaple, což mělo negativní vliv i na omítkové vrstvy s původní výmalbou. V prvních fázích obnovy byla zajištěna narušená klenba a obnovena střešní krytina včetně zvoničky v původním krytí, nevzhledný plech byl nahrazen šindeli. Dále proběhlo odvlhčení objektu a podle historických fotografií byly obnoveny původní zdobné prvky fasády. V poslední etapě v roce 2023 byla na základě stratigrafických průzkumů celoplošně odhalena původní bohatá výmalba interiéru, zafixovaná, plně retušovaná a rekonstruovaná do původní podoby z doby svého vzniku. Restaurování provedl akademický malíř Jan Knor, který při práci vedl studenty restaurátorské školy.

„Obec Bílý Kámen projevila nejenom ochotu a nadšení pro samotnou obnovu památky, zasadila se o pokračování obnovy jako celku, včetně hodnotných detailů“, konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Libor Karásek.

Původním cílem prací bylo technické zajištění kritického stavu památky. Díky vstřícnosti a nadšení všech zúčastněných stran však práce pokračovaly i vizuálním zvelebením a obnovou původní podoby kaple z doby svého vzniku. Historická památka se tak může prezentovat ve své kráse a podobě, nadále sloužit svému účelu a být symbolem a dominantou malé obce.

Nominuje NPÚ, ÚOP v Telči.

Na cenu NPÚ v kategorii Restaurování je navržena obec Bílý Kámen, zastoupená starostou Bc. Radimem Kriegsmannem.

Obnova a zpřístupnění zámku Červená Řečice veřejnosti

Areál renesančního zámku pevnostního typu s mimořádně pozoruhodným a téměř kompletně dochovaným opevněním nemá v rámci raně novověké architektury na našem území žádné analogie. V druhé polovině 20. století se však postupně vlivem řady okolností dostal do havarijního stavu. Až v roce 2008 s příchodem nového vlastníka mohla být nastoupena cesta k jeho záchraně.

Hodnota zámeckého areálu spočívá v dochované hmotné podstatě památky. Zámek s převažujícím renesančním a barokním členěním je významným dokladem proměny staršího středověkého sídla na rezidenci zámeckého typu, k níž došlo v 16. století. Typická je výzdoba figurálním sgrafitem, završení budov vysokými renesančními štíty či lemování oken a dveří profilovaným kamenným ostěním. Zámek v Červené Řečici se tak řadí mezi naše nejvýznamnější stavby z tohoto období.

V roce 1948 přešel zámek do rukou státu a až do roku 1990 byl ve správě MNV využíván účelově a chátral. Jeho záchranu komplikoval nezájem vlastníka, zatížení majetku vysokými dluhy a situaci ztěžovala také skutečnost, že pozemky pod zámkem byly předmětem dlouho neřešených církevních restitucí. V havarijním stavu a zadlužený vysokými úvěry jej v roce 2008 získal současný vlastník, který dokázal vyřešit velmi obtížnou ekonomickou i právní situaci zámku tak, že bylo možné jej začít postupně obnovovat a žádat o dotační prostředky z národních dotačních titulů i díky spolufinancování z EU. Pro své mimořádné hodnoty se zámek stal v roce 2014 národní kulturní památkou.

V naprosto zdevastovaném areálu byly bezodkladně zahájeny záchranné práce na odstranění havarijního stavu. V roce 2016 přistoupil majitel, díky získání větších finančních prostředků z evropských fondů, k rozsáhlé obnově exteriérů i interiérů obytného křídla zámku, byla restaurována sgrafitová výzdoba vnějších fasád budov na 1. nádvoří a obnoven i vstupní most.

„Zámek byl v roce 2023 poprvé ve své historii otevřen veřejnosti a jeho obnovená část je prezentována jako letní sídlo vysokých církevních hodnostářů. Nabízí jednu prohlídkovou trasu přibližující návštěvníkům pohled nejenom do soukromí vysokých církevních hodnostářů, ale seznamuje je i s dobovým prostředím církve. Vrcholem prohlídky je interiérový videomapping, kdy je pomocí nejnovějších audiovizuálních technologií vyprávěn příběh stavebního vývoje této výjimečné památky“, sdělil ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Libor Karásek.

Vlastníci ve svém úsilí nepolevují a se začátkem nové sezóny byla otevřena další expozice v hospodářském zázemí zámku, věnovaná historii morových ran v Čechách a na Moravě.

Nominuje NPÚ, ÚOP v Telči.

Na cenu NPÚ v kategorii Prezentace a popularizace jsou navrženy družstvo Zámek Šebestián, zastoupené Ing. Danielem Davidem, Jiřím Moškořem a Ing. Vladimírem Moškořem, dále tým zapsaného ústavu Památky Plus, z. ú., a tým Lightside, s. r. o.

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014. Jejím cílem je ukázat, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o to přičinili.

Do 30. září 2024 bude mít široká veřejnost možnost zvolit si svého favorita v online hlasování Památky děkují. Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro budou slavnostně vyhlášeny a předány 15. listopadu na Nové scéně Národního divadla v Praze.

https://www.npu.cz/pamatky-dekuji

„Ochotnické spolky najdeme ve vesnicích, malých a větších městech i v krajském městě samém, v našem kraji jich působí na šedesát. S tímto počtem divadelních souborů se v rámci republiky řadíme na první místo. Ochotnické hraní tu představuje dvousetletou živou tradici, která dále pokračuje a rozvíjí se. Divadelníci významně pomáhají utvářet kulturní a společenský život místních komunit, jsou jejich aktivní součástí, čerpají z regionálních tradic, inspirují se jimi a se svými inscenacemi hostují ve svém okolí a účastní se různých divadelních přehlídek,“ zdůvodnila zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje náměstkyně hejtmana Martina Berdychová 

Amatérské neboli ochotnické hraní divadla je dobrovolnou a pouze volnočasovou kulturní aktivitou. V Královéhradeckém kraji divadelníci působí v různých divadelních oborech, jakými jsou dětské a studentské divadlo, činoherní divadlo dospělých, divadlo dospělých pro dětského diváka i v prosazujícím se alternativním divadle.

Statek je předáván z generace na generaci, jednak přenosem v rodinách, účastí v multigeneračních souborech či divadelní tradici místa. Z tohoto důvodu často dochází k znovuobnovování už zaniklé ochotnické činnosti, soubory si samy organizují přípravu představení, jak po stránce dramaturgické, tak inscenační, interpretační a scénografické. Na různých akcích si předávají zkušenosti i za účasti divadelních profesionálů. 

V repertoáru mají hry české i světové, adaptace literárních děl i hry vlastní a tím i reagující na místní život a události. S ohledem na zájem diváků v inscenacích většinou převažují komedie. Ochotnické spolky najdeme v Královéhradeckém kraji ve vesnicích, malých a větších městech i v krajském městě Hradci Králové.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje vznikl v roce 2011. Jeho vedením bylo pověřeno Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Hlavním cílem je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území Královéhradeckého kraje.

Na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje patří:

• Východočeské loutkářství

• Tradice krajkářství na Vamberecku

• Betlémářství
• České vodáctví
• Výroba forem na modrotisk
• Ochotnické divadlo

„Nová stálá expozice v Muzeu války 1866 na Chlumu naplno využije prostory budovy a přinese návštěvníkům silný a nezapomenutelný zážitek. Je navržená tak tak, aby nepředávala informace o válečném konfliktu jen jako ‚biflování‘ faktů. Díky tomu budou návštěvníci vtažení do děje a budou jej vnímat více smysly než pouze zrakem. Plánovaný termín otevření nové expozice v Muzeu války 1866 je u příležitosti 160. výročí bitvy u Hradce Králové v roce 2026,“ řekla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová. 

Muzeum války 1866 je pobočkou Muzea východních Čech v Hradci Králové a věnuje se nejkrvavějšímu evropskému konfliktu před první světovou válkou, který spustil politické a mocenské změny, jež změnily mapu Evropy i charakter habsburské monarchie a v konečném důsledku dovedly Evropu nejen na práh první, ale i druhé světové války. Projekt na vznik nové stále expozice se nyní posunul do další fáze.

„Vybrali jsme zhotovitele nové stálé expozice Muzea války 1866. Za nabídnutých 10,2 milionu korun ji postaví pražská společnost Capacity Expo. Stálou expozici bude tvořit sedm částí a v maximální míře vyplní prostor budovy stojící na chlumeckém návrší. Expozice bude financována z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 a z rozpočtu Královéhradeckého kraje,“ uvedl 1. náměstek hejtmana pro oblast investic Pavel Bulíček.

Válka v důsledcích

Projekt nové expozice vznikl jako společné autorské dílo Muzea východních Čech a kreativního studia ST DIO. Oproti minulosti bude nová expozice zacílena na celý válečný konflikt v jeho souvislostech a důsledcích. Zcela jiné bude také vyznění expozice vůči návštěvníkovi. Cílem autorů je, aby návštěvník po zhlédnutí sedmi částí, jimiž je expozice tvořena, odešel plný emocí, otázek, ale samozřejmě také informací. Celou expozicí jej budou doprovázet tři fiktivní dobové postavy, kdy každá z nich zastupuje úhel pohledu jiné strany, a to rakouské armády, pruské armády a místních obyvatel.

Právě na každodennost roku 1866 bude kladen větší důraz než dosud. Autoři se pro tvorbu projektu, podle něhož nyní začne být expozice stavěna, inspirovali v nejvýznamnějších a nejmodernějších válečných muzeích napříč Evropou. Řada autorských prací, které se vážou k odbornému obsahu stále ještě probíhá a bude finišovat právě v závislosti na postupných dodávkách stavebních dílů expozice.

Změní se také organizační režim Muzea války 1866 a celá řada technických řešení jak návštěvnickém provozu, tak v zákulisí. Zcela nově a ve zcela jiné kvalitě budou vyrobeny repliky historických uniforem, figuríny dostanou tváře i dynamiku. Přibude také řada dosud nepředstavených exponátů a nová multimédia.

Navazující projekty

Na tento projekt pak synergicky navazují další projekty, které se stavbou expozice tvoří jeden celek. Jde v prvé řadě o digitální herní nadstavbu, která bude návštěvníky provázet v expozici i v okolním externím areálu. Tento projekt z pera Muzea východních Čech v Hradci Králové, jenž je taktéž financován z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 a z rozpočtu Královéhradeckého kraje, je nyní ve fázi dokončování veřejné zakázky na dodavatele příslušného softwarového řešení.

Z prostředků Muzea východních Čech v Hradci Králové a Fondu regionálního rozvoje Královéhradeckého kraje je připravována rekonstrukce domečku správce bojiště do podoby integrovaného návštěvnického bodu Muzea války 1866 a z prostředků muzea bude dokupována ještě celá škála replik zbraní, munice a dalších exponátů.

„Vybráním dodavatele stálé expozice pro Muzeum války 1866 byl odstartován celý košatý proces změn a investic, jež Muzeum války 1866 promění v moderní muzeum evropské úrovně,“ sdělil Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové.

„Celý autorský tým cílí na to, aby se návštěvníkům dostalo nejen informací o prusko-rakouské válce a její rozhodující bitvě u Hradce Králové, ale také o tom, že tato válka ve svých konečných důsledcích vedla až k rozpadu habsburského státu, ke zrodu německého nacionalismu a vytvoření podmínek pro známé změny v Evropě ve 20. století. Tím je, možná pro někoho nečekaně, stále aktuální,“ dodal Jan Hrubecký, vedoucí Muzea války 1866.

Budova muzea vznikla u vesničky Chlum na pomezí katastrů obcí Všestary a Lípa ve 30. letech 20. století. V komunistické éře bylo původní válečné muzeum z ideologických důvodů transformováno na pouhý památník, bitva u Hradce Králové nesprávně přejmenována na bitvu u Sadové a celý konflikt byl vykreslován jako nepodstatná srážka dvou již neexistujících raně buržoazních států. Pád komunistické ideologie postupně přinesl narovnání pohledu na dějiny, včetně tohoto válečného konfliktu. V roce 2010 byla výstavní plocha památníku významně zvětšena do současné podoby a byla zde zřízena provizorní nouzová expozice. Roku 2019 byl památník přejmenován na Muzeum války 1866 a začala trnitá cesta shánění finančních prostředků pro reformu návštěvnického obsahu do důstojnější podoby. Na konci října roku 2023 se muzeum pro návštěvníky uzavřelo a začalo stěhování sbírkových předmětů, exponátů i mobiliáře. Nyní zde začnou stavební práce.

„Myšlenky o legislativním ukotvení veřejné kulturní instituce kolují kulturní obcí již desetiletí, ale s hrdostí mohu tvrdit, že jsme prvními, kdo myšlenky přetavil na papír a příslušnou legislativu prosazuje na půdě parlamentu. Veřejným kulturním institucím se tímto zákonem otevřou možnosti v oblasti financování i dlouhodobého plánování. Legislativu teď budeme projednávat v Senátu, který by ji mohl schválit v následujících týdnech,“ okomentoval ministr kultury Martin Baxa.

Připravovaný zákon o veřejné kulturní instituci přinese zejména stabilitu kulturním organizacím a rozšíří jejich možnosti dlouhodobého plánování. V rámci návrhu se také zavádí možnost zakládat veřejné kulturní instituce státem nebo jedním a více samosprávnými celky. Instituce budou mít možnost vícezdrojového financování.

Legislativa je odpovědí na poptávku zejména ze strany tzv. živého umění k vytvoření alternativy příspěvkovým organizacím, které již dnešním požadavkům kulturní obce v některých ohledech neodpovídají. Přechod na novou právní formu bude dobrovolný.

Od počátku bylo zřejmé, že se brněnská univerzita k osobnosti, odkazu a dílu tohoto významného moravského skladatele (1854 – 1928) přihlásí, otázkou však zůstávalo, jakou formou. Mezi nápady figurovala pouliční performance s Janáčkovou hudbou, Janáček v nadživotní velikosti v brněnských ulicích na místech s jeho působením spjatých apod.

Nakonec však JAMU vsadila na filmové „oživení“ Leoše Janáčka, který se pohybuje v prostředí obou fakult univerzity, jak Hudební, tak té Divadelní.

„Nosnou ideou klipu je stále živoucí odkaz, inspirace a přežívající duch Leoše Janáčka na obou našich fakultách. Hledali jsme realisticky vyhlížejícího Janáčka, který je na chodbách akademie stále přítomen a jako patron současným studentům radí, bdí nad nimi, pomáhá jim a inspiruje je k tvorbě. V klipu jej tak vidíme v interakcích s muzikanty, divadelníky, ale i zaměstnanci fakulty či vedením. Janáček je tu zkrátka stále s námi a sleduje, jakým směrem se umělecká činnost na škole nesoucí jeho jméno ubírá“ uvádí mluvčí JAMU, Radoslav Pospíchal.

Leoše Janáčka ztvárnil a proměnu ve skladatele podstoupil brněnský herec a současný pedagog Divadelní fakulty JAMU, Lukáš Rieger. „Pro mě byla opravdu zábavná spolupráce s paní maskérkou, která mi s pomocí vlastnoručně vyrobeného kníru a vskutku uměleckého líčení vytvořila na obličeji sérii optických klamů, způsobujících například morfologickou proměnu mého nosu, takže jsem se cítil jako bych měl masku. Pak jsem si ale uvědomil, že i přesto, že mé oči teď vypadají jinak, jsou stále moje a musí tedy být živé mým myšlením a emocemi, protože vnitřní náladu Janáčka za mne maska nezahraje“, říká k vizuální proměně Rieger.

V minutovém klipu si společně s ním zahráli studenti hry na klavír, cello, dirigování a v klaunských úlohách studenti fyzického divadla. Hudebně videoklip doprovází, jak jinak, Janáčkova skladba, Pohádka: 3. allegro, pro které JAMU využila nahrávky absolventského koncertu svých studentů, Nikity Ruzhavinského a Darii Savvateevy.

Scénáristicky a režijně se třídenního natáčení zhostil student Divadelní fakulty Jan Šmach a o kameru, světla a postprodukci se postaral jediný externí člen týmu, Tomáš Pakosta z THP production. S maskováním a líčením vypomohla paní maskérka Vlasta Žďárská z Národního divadla Brno (NdB), které do klipu zapůjčilo i Janáčkovský dobový kostým. Charismatickým voiceoverem video zakončuje pedagog Divadelní fakulty JAMU a aktuálně vytěžovaný dabér, Petr Štěpán.

Ve videoklipu se objeví i rektor JAMU, Petr Michálek, který k natáčení dodal: „Výsledek má minutu, ale spoustu dní se na něm podílelo mnoho lidí. Leoš Janáček nás zkrátka zase spojil a my se těšíme, až dáme světu vědět, že jeho odkaz je na JAMU stále živý.“

Brňané jej mohou zhlédnout i v rámci celodenních oslav Janáček 170, které pořádá Národní divadlo Brno v den skladatelových narozenin na piazzettě u Janáčkova divadla, kde se mohou těšit i na pestrý celodenní program jako letní kino, program pro děti, video-gratulace osobností Janáčkovi nebo samotný videoklip.

Odkaz na gratulační viedoklip:

https://youtu.be/4UXrYxozj78

Manýrismus, zrozen na počátku 16. století v Itálii z výtvarného jazyka vrcholné renesance, vplul do širokého povědomí jako styl mezinárodní. Stal se oblíbeným plností své bohaté fantazie a zálibou v symbolech a skrytých významech. Jako umělecký směr se rozšířil do různých částí tehdejší Evropy. V tom sehrála mimořádnou úlohu grafika s rozvojem klasických technik rytiny. V 16. století se stala samostatným výtvarným oborem a dosáhla technické i umělecké dokonalosti. A v tehdejším století také vznikala významná centra grafického umění v Itálii, Nizozemí, Francii a také v Praze a na území Německa. Působili v nich vynikající grafici a rytci, především Schiavino, Parmigianino, Cornelis Cort, Hendrick Goltzius, Aegidius Sadeler, Jacques Bellange a další.

Se stěžejními díly Michelangela, Raffaela, Giulia Romana i s nádherou výzdobou například zámku francouzských králů ve Fontainebleau se lidé Evropy seznamovali prostřednictvím grafických tisků. Díky nim si mohli prohlédnout například i fresku, kterou vytvořil Michelangelo v Sixtinské kapli ve Vatikánu: u takové osobnosti pak rytci i vydavatelé usilovali o možnost reprodukce jeho maleb a jejich šíření. I jeho významných soch, takže se zejména pohřební kaple Medicejů ve Florencii s plastikami stala pro další umělce školou, kdy obdiv k sochám, plným energie a emocí, vkládali do svých kopií. To vše si na výstavě uvědomíme, navíc najdeme zde vůbec poprvé u nás vystavenou i originální kresbu Michelangela. A kromě zmíněných již autorů jsou tu díla Breughela, Hanse von Aachena a dalších, až po grafiky mistrů ryteckého umění, zejména zmíněného Jacquese Callota.

Výstava Národní galerie v Praze ve spolupráci s Musée de Louvre ukazuje úlohu manýrismu v umělecké výměně Itálie a zemí Evropy a v provázanosti na ostatní druhy výtvarného umění. A to v kolekci i z grafické sbírky Muzea de Louvre, především z té, jíž věnoval muzeu bankéř, filantrop a sběratel umění E. de Rotchild. Též v sériích grafik, vystavených vůbec poprvé, které zapůjčila řada zahraničních a tuzemských institucí: Bibliothéque nationale de France, vídeňská Albertina, amsterdamské Rijkmuseum, Pinacoteca Nazionale di Siena, Státní oblastní archiv v Plzni-Klášter, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní knihovna ČR, Národní muzeum v Praze, Sbírky Pražského hradu, Kanonie Premonstrátů na Strahově, Národní památkový ústav v Praze, Regionální muzeum v Chrudimi a další. A také v dílech soukromníků.

Výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze  – od 17. května do 11. srpna 2024 – je první ze dvou velkého projektu Umění grafiky 16. století, na nějž naváže v roce 2025 druhá výstava v Louvru, zaměřena na umění spojené s objevováním přírody na dvoře Rudolfa II.

Olga Szymanská

dle tiskové zprávy

Dětem do 11 let je určena nová výstava Zábaviště pro sviště, která až do 1. 9. 2024 zcela zaplňuje prostor Galerie v podloubí v přízemí muzea. Jedná se o plně interaktivní výstavu, kterou doplňují ilustrace Venduly Hegerové a která spojuje chytrou zábavu, tvoření, hru a pohyb. „Výstava ani není to pravé slovo, spíše je to velká obrázková herna, jejíž témata jsou sestavena tak, aby se zde zabavilo každé dítě,“ uvedla jedna z kurátorek Kateřina Mozgová, která výstavu připravila s kolegyní Martinou Malou.

Postavy výtvarnice přímo vystupují z knížek a vtahují děti do poutavých a vtipných příběhů. „Děti se mohou těšit na sviští dráhu, fotokoutek Zvěřinec, balonkoviště a obří leporelo. Rozehrají hudební koutek, zahrají si divadlo, vyzkoušejí si rýmovačky, obrázková říkadla, nakoupí si v obchodě a zažijí spoustu dalších aktivit,“ vypočítala Martina Malá s tím, že během letních prázdnin je muzeum otevřeno i v pondělí, a to jako každý jiný den od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.

Děti se budou moci 1. 7. 2024 zúčastnit Zábavného tvoření s ilustrátorkou Vendulou Hegerovou, během nějž si samy pod vedením výtvarnice vytvoří vlastní ilustraci a dozvědí se mimo jiné i to, jak vzniká kniha.

Se začátkem prázdnin spustí muzeum stejně jako loni hru Příběh chleba, která propojuje všechny tři objekty muzea – hlavní budovu na Velkém náměstí v Kroměříži, Muzeum v přírodě Rymice a Větrný mlýn Velké Těšany. „Když si zakoupíte vstupenku do objektu, dostanete hrací kartičku s krátkým příběhem. V něm však budou chybět tři důležité údaje. Ty zjistíte, když si projdete všechny tři muzejní objekty. Při návštěvě třetí památky navíc získá prvních 20 návštěvníků drobné upomínkové předměty. Hru dohrajete ve chvíli, kdy budete mít doplněna všechna fakta a poskládáte si celý příběh. Kartička s informacemi vám zůstane jako hezká vzpomínka,“ popsala ředitelka Muzea Kroměřížska Martina Miláčková.

V průběhu prázdnin rovněž zůstává přístupná výstava Někdo to rád sušené, která představuje unikátní historické exponáty, jež doplňují hravé aktivity – model zmenšené tradiční sušárny ovoce a další prvky. Návštěvníci mají možnost si řadu věcí vyzkoušet, například „uvařit“ vlastní povidla. Tuto výstavu doplní doprovodný program 21. 8. 2024. „Jeho účastníci se seznámí s tradičními postupy sušení ovoce, dozvědí se řadu zajímavých informací například o funkci stromů v přírodě nebo o opylovačích a chybět nebude ani ochutnávka sušeného ovoce,“ slíbila edukátorka Lenka Pěluchová.

Muzeum se chystá zapojit i do Dožínek Zlínského kraje, které se konají 23. a 24. 8. 2024. V pátek 23. 8. 2024 se mohou návštěvníci těšit na program Od klásku ke kvásku od 15.30 do 17 hodin. „Rodiče s dětmi se dozvědí, jakou hodnotu a význam měl pro naše předky chleba a co vše předcházelo jeho upečení. Součástí je také ukázka důležitých obilnin, zemědělských předmětů a mletí na žernovu,“ řekla Lenka Pěluchová. V sobotu 24. 8. 2024 bude platit do celého muzea zvýhodněné vstupné (50/30/115 Kč), které se však netýká výstavy Zábaviště pro sviště.

Každou prázdninovou středu jsou připraveny speciální prohlídky pro děti ve Větrném mlýnu Velké Těšany a v Muzeu v přírodě Rymice, kde na malé návštěvníky čeká i tištěný Průvodce s pastelkami po Muzeu v přírodě Rymice. „Každou červencovou sobotu navíc budou moci zájemci vidět řemeslníka při práci přímo v chaloupkách na Hejnici nebo v usedlostech na návsi. K vidění bude činnost ševce, kováře nebo malérečky,“ pozval vedoucí Muzea v přírodě a etnograf Petr Hlavačka.

www.muzeum-km.cz

Mezi nejnavštěvovanější místa středních Čech patří Park Mirakulum. Na ploše deseti hektarů spolu sousedí vodní svět, lanové centrum, lesní městečko vysoko v korunách stromů, pohádková vesnička, dřevěný hrad, tajné podzemní chodby, spletité bludiště, malá zoo, houpačky, trampolíny a mnoho dalšího. Z dětí se stanou dobrodruzi a objevitelé, piráti, rytíři, víly, princové a princezny, strojvůdci, akrobati, umělci a především děti, kterým se splnil sen o výletě na místo, kde je všechno stvořeno jen pro ně.

Venkovní aktivity pro celou rodinu nabízí i Areál Monínec, obklopený originální sibiřskou krajinou. Nuda tu není v žádném ročním období. Součástí je Aktivity park a nechybí ani trampolíny. V létě je k dispozici vodní skluzavka a okolí je protkáno cyklostezkami. Areál má i vlastní bikepark.

Tudy do pohádky

„Ke středním Čechám patří hrady a zámky, na kterých otisky svých střevíců zanechali princezny a princové. Nuda to rozhodně nebude – stačí vybrat prohlídky koncipované speciálně pro malé návštěvníky,“ uvedl Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu. Na zámku Radim lze vybírat ze tří prohlídkových okruhů včetně jednoho speciálního pro děti. Připadat si budou jako šlechtici, na Radimi se totiž před prohlídkou mohou obléknout do zapůjčeného dobového kostýmu.

Zážitkem jsou speciální prohlídky na zámku Loučeň, ve kterém si malí návštěvníci zazpívají v hudebním salonku, usednou ke knížecí tabuli nebo naleznou dveře do tajné chodby. Zábava čeká i venku v labyrintáriu.

Ve sklepních prostorách zámku v Mníšku pod Brdy se ukrývají víly, čert i vodník. Při pohádkových prohlídkách se děti setkají také s drakem, Sněhurkou a trpaslíky, Růženkou a Popelkou. Prohlídka zavede i do míst, kde se natáčela pohádka Tajemství staré bambitky.

Inspiraci k výletům nabízí i další filmová místa. „Na pohádkový výlet lze vyrazit třeba na hrad Krakovec, který si filmaři vybrali pro známou pohádku Ať žijí duchové. Prozkoumat místa, kde se odehrávala oblíbená vánoční pohádka S čerty nejsou žerty, je možné u bývalého vodního mlýnu v obci Střehom nebo na zámku a v parku v Průhonicích. Do Kutné Hory a Malešova se mohou vypravit fanoušci filmu Děti Nagana. Milovníci psa Gumpa, který si zahrál už ve dvou filmech, zavítají do královských Velvar nebo Louňovic pod Blaníkem,“ zve Martina Kuncová ze Střední Čechy filmová kancelář, která mimo jiné pomáhá filmařům, kteří natáčejí v regionu.

Za zvířátky

Výlety do zoologických zahrad a zooparků nikdy neomrzí. Ve Farmaparku Soběhrdy mají skoro 250 zvířat nejrozmanitějších druhů a zábavou budou i zdejší atrakce jako vodní světa plovoucí kruhy.

Netradiční dobrodružství čeká na malé i velké v ZOO Chleby nedaleko Nymburka. Zoologická zahrada chová ohrožené druhy zvířat od velkých šelem, kopytníků, primátů, ptáků, ryb, drobných savců až po bezobratlé.

Vodní radovánky

Kdo chce vodu poznat opravdu dopodrobna, udělá si výlet do středočeských Hulic. Jen kousek od vodní nádrže Švihov stojí Vodní dům s moderní expozicí, která zábavnou formou informuje o významu vody pro přírodu a člověka. “Svou roli tu hrají všechny lidské smysly: vedle zraku při poznávání návštěvníci zapojí sluch, hmat i chuť. Mokré osvěžení zajistí umělé vodní toky, které lze ovládat pomocí čerpadel, pump, vodních mlýnků, hrází a rozvodníků,” řekla Kateřina Krutilová, ředitelka Vodního domu v Hulicích.

Osvěžujícím tipem je pak návštěva AquapalacePraha – největšího aquaparku ve střední Evropě. Celá rodina se zabaví na některé z více než dvaceti skluzavek nebo bude sjíždět nejdelší tobogán v Česku. Možnost odpočinku nabídne saunový svět nebo masáže.

K venkovnímu koupání v čisté vodě zase vybízí přírodní koupaliště, pískovny nebo jezera. Jedním z nejhezčích je jezero Lhota nedaleko Prahy. Příjemné prostředí ke koupání je také u Proboštských jezer v oblasti plné zeleně s písečnými i travnatými plážemi. Těžbou písku v Polabské nížině zase vzniklo atraktivní rozlehlé koupaliště Jezero Poděbrady, vybavené potřebnými službami i Kempem na Jezeře. Jistotou krásného koupání jako u moře je pískovna Konětopy nebo pískovna u Neratovic, kde vznikl Beach Park Mlékojedy.

Další tipy nejen na výlety s dětmi hledejte na www.strednicechy.cz nebo na www.pustitkvode.cz.

Vydejte se na vycházku po historickém centru Telče s archeologem Stanislavem Vohryzkem v termínech 8. července a 19. srpna, vždy od 13.00 hod. Místo srazu: křižovatka ulic Palackého a Hradební. Trasa vycházky v délce cca 90 min. povede k ulici Na Můstku, přes náměstí Zachariáše z Hradce, na zámek a ukončena bude archeologickou expozicí na radnici. Vstup zdarma.

„Během archeologické vycházky se přesuneme v čase do 13. století a připomeneme si počátky osídlení Telče a formování vrcholně středověkého města. V archeologické expozici na radnici si pak prohlédneme nálezy z výzkumů, které proběhly ve 20. a 21. století“, prozradil archeolog Stanislav Vohryzek.

Odkaz pro více informací o akci: https://www.arup.cas.cz/archeologickeleto-2023/

Odkaz pro více informací o vycházce v Telči a pro příp. registraci: Telč - Archeologické léto (archeologickeleto.cz) Počet míst je omezen, doporučujeme se včas zaregistrovat.

O přednášejícím
Mgr. et Mgr. Stanislav Vohryzek, Ph. D., vystudoval bakalářské studijní programy Klasická archeologie – Historie a Archeologie, navazující magisterský program Historie – Archeologie a doktorský program Historie – české dějiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2017 pracuje na územním odborném pracovišti NPÚ v Telči jako archeolog. Odborně se zaměřuje na problematiku dějin šlechty, osídlení, kasteologii a monasterologii. Aktivně se podílí na publikační a přednáškové činnosti Národního památkového ústavu.