Instituce a kulturní zařízení

Výstavu „MEZI-FÁZE“ do Zlína přivezl dvacetiletý Ondřej Brýna, umělec se schopností překračovat tradiční hranice mezi různými uměleckými formami. Unikátní kolekce z oblastí loutkové animace, filmové tvorby a scénografie zahrnuje i autorovy nejznámější projekty, včetně animovaných videoklipů „Kouření je hnusný zvyk" pro Pokáče a „Roboti" pro plzeňskou kapelu Garyho Hausbót.

„Výstava dává možnost nahlédnout do zákulisí tvůrčího procesu a vidět, jak Ondřejova vášeň pro příběh a postavy ožívá na scéně i plátně. Poskytuje hlubší vhled do jeho kreativní mysli a pracovního procesu, přičemž je inspirací pro všechny, kteří mají zájem o křižovatku tradičních uměleckých forem a nových médií. Každá fáze tvorby odhaluje nekonečné možnosti uměleckého vyjádření,“ přiblížila vedoucí GVCH Miroslava Ptáčková.

K vidění je zde více než 30 scén z loutkových animovaných filmů, 60 loutek a nespočet zarámovaných skic, návrhů, fotografií a obrazů, multimediální instalace a videoprojekce i ukázky postupů tvorby animovaných loutkových filmů.

Komentovaná prohlídka výstavy se uskuteční ve čtvrtek 13. června v Galerii Václava Chada v prvním poschodí zlínského zámku a je přístupná zdarma. Výstava je i nadále k vidění

Společně s výstavou Ondřeje Brýny si návštěvníci mohou prohlédnout také výstavu „Mezi filmem a malbou“, která ukazuje široký tvůrčí záběr scénografa, výtvarníka a režiséra Zdeňka Rozkopala, který 40 let působil na kudlovských ateliérech. Ten svůj tvůrčí život spojil se zlínskými filmovými ateliéry, kde pracoval nejen jako filmový architekt, ale i jako výtvarník, kostýmní návrhář, autor námětu, scenárista nebo režisér. Spolupracoval s Karlem Zemanem, Hermínou Týrlovou, Josefem Pinkavou, Karlem Kachyňou, Filipem Renčem a mnoha dalšími tvůrci a je spojen s desítkami filmů a seriálů. „Osudem se mu pak stal žánr filmů pro děti a mládež,“ uvedla Miroslava Ptáčková, kurátorka výstavy. „Jeho výtvarný rukopis má svůj rozpoznatelný charakter, zároveň však věrně slouží látce a jejímu pojetí a ve vrcholných případech ji obohacuje o snový poetický rozměr.“

Obě výstavy jsou přístupné v Galerii Václava Chada v prvním poschodí zlínského zámku, a to od středy do pátku a v sudé neděle, vždy od 13 do 17 hodin. Vstupné na výstavu je ve výši 70 Kč, pro děti od 6 do 15 let, studenty a seniory 50 Kč, děti do 6 let a držitelé průkazů ZTP a ZTP/P mají vstup zdarma. Školní skupiny platí vstupné 40 Kč, pedagogický doprovod je zdarma.

Výstava je realizována za podpory Státního fondu kultury ČR, Zlínského kraje a Statutárního města Zlína.

Další podrobnosti o zlínském zámku i Galerii Václava Chada najdete na www.gvch.cz.

„Z festivalu mám velkou radost. Navzdory zrušenému představení běloruských loutkářů byl program po okraj naplněn a zejména v sobotu se těšil zájmu diváků. Malá loutková inventura je komorní festival, který připomíná kukskou loutkářskou tradici starou jako sám Kuks. Jeho cílem je představit divákům současné loutkové divadlo a oživit obec loutkářským uměním. Naše publikum tvoří jak profesionální loutkáři, tak široká veřejnost. Zejména poetické inscenace souboru Musaši Entertainment Company nadchly jak děti, tak dospělé. Dospělí diváci ocenili také detailní práci a hravost loutkáře v inscenaci Pitva,“ shrnuje dojmy z uplynulého festivalu Kateřina Bohadlová.

Poslední dny festivalu poznamenalo zamítavé stanovisko žádosti o vízum pro běloruský soubor Dům snů. Ten nakonec nedorazil. Inventura ale měla i tak co nabídnout.

Loutkové tělo prozkoumala Pitva v podání jičínského loutkáře a scénografa Roberta Smolíka, který se inspiroval texty Jana Jesenia, Jindřicha Štyrského, Jaroslava Durycha, ale také pomíjivostí života a známým heslem memento mori. Inscenace tak ještě umocnila všudypřítomné kukské téma smrti.

Ve spolupráci s Královéhradeckou centrálou cestovního ruchu a infocentrem v Kuksu jsme v rámci akce Zkus obec Kuks nabídli vedle loutkových představení také řezbářský workshop s Jiřím Nachlingerem.

Sobotní odpoledne s řezbářem mělo obrovský úspěch nejen u dětí, ale hlavně u dospělých. Možnost vyzkoušet si práci s lipovým dřevem spojuje zážitek z tvorby s vůní dřeva, který se většině lidí moc často nenaskytne. Nachlinger vyprávěl mimo jiné příběh loutky od stromu k hotovému dílu a popisoval vlastní zkušenosti představitele čtvrté generace rodinné řezbářské tradice.

Loutkářské řemeslo má v Kuksu už třísetletou tradici. Na tu navazuje také expozice Braunova socha loutkou, jejichž autorem je právě Jiří Nachlinger. Unikátní soubor loutek inspirovaných sochami Matyáše Bernarda Brauna, ve kterém se najdou přátelé hraběte Šporka, místní řemeslníci, poustevník, anděl i čert, je hlavním lákadlem, které ožívá prostřednictvím prostorového zvuku v interaktivní prohlídce Theatrum mundi Kuks. Tento oživlý příběh z doby hraběte Šporka si mohli návštěvníci výjimečně vychutnat i v noci, což mu dodalo lehký hororový nádech.

Divadelní společnost Musaši Entertainment Company se představila během Malé loutkové inventury hned dvakrát – dětem předvedla pohádku z lesa Fabula Sylvestris, ve které se v roli záporáka představil zákeřný igelitový pytlík a pobavily přírodní bytosti ochutnávající vše, co se v lese nabízí. Na večer Musaši připravili experimentální inscenaci Esej o světle, jejímž protagonistou bylo právě světlo v mnoha podobách. Inspirovali se teoretickými texty o světle, ale také vlastní imaginací či umělou inteligencí, čímž téma s řemeslnou přesností a současně vtipně a zábavně rozvinuli.  

Atmosféru narozeninové oslavy přinesla inscenace Vše nejlepší divadla FRAS složená ze tří autorských povídek členů souboru a tří různorodých sad loutek. V sobotu odpoledne tak oslavili narozeniny na zahradě Rentzova muzea barokního tisku tuleni, mafiánská dcera a termití královna.

Nedělní program pozvolna ukončily prohlídky Galerie loutek. Ty budou v Kuksu přístupné i během celé turistické sezóny.

Celkem na víkendový festival dorazilo kolem dvou stovek diváků. V srpnu chystá organizační tým festivalu ještě další divadelní událost. V srpnu se bude konat už 23. ročník multižánrového festivalu THEATRUM KUKS s podtitulem „Baroko, jak jej nečekáte“. Ten letos oslaví výročí 300 let od příjezdu italské opery do Kuksu.
 

Pořadatelem Malé loutkové inventury je Theatrum Kuks v koprodukci s Novou sítí.

https://www.galerieloutekkuks.cz/projekt/mala-loutkova-inventura/

THEATRUM KUKS

21.—25. 8. 2024
https://theatrum-kuks.cz/

Sošku pro nejúspěšnějšího skladatele a textaře populární hudby a současně pro nejúspěšnějšího streamovaného autora si odnesl Calin. Společně s Davidem Kopeckým stojí autorsky také za vítěznou populární skladbou roku, kterou se stala Hannah Montana.

Zlatou cenu OSA za celoživotní přínos obdržel hudební skladatel a zakladatel Moravanky Jan Slabák. Do Zlatého fondu OSA byl zapsán hudební skladatel a textař známý zejména v oblasti dechové hudby Karel Vacek (in memoriam) a skladba Stín katedrál, jejímiž autory jsou Karel Svoboda a Ivo Fischer.

Slavnostním večerem, který se konal na scéně Archy+, provedla po dvouleté pauze opět moderátorská dvojice Petr Prokop a Ondřej Cihlář. Hlavním mediálním partnerem Výročních cen OSA se stala ČT, a tak bylo poprvé v jejich historii možné sledovat jejich udílení v přímém přenosu na ČT art.

V oblasti vážné hudby se dařilo hudebnímu skladateli Janu Valtovi, který se stal nejúspěšnějším skladatelem roku, a současně jeho skladba Kingdom Come: Deliverance – suite for choir and orchestra zvítězila v kategorii Vážná skladba roku. Nejúspěšnějším autorem v zahraničí se stal Theodor Vachler. Ocenění pro nejúspěšnějšího nakladatele získala společnost A-Tempo Verlag spol. s r. o.

OSA nezapomíná ani na mladé autory do 35 let – nejúspěšnější autorkou vážné hudby byla vyhlášena Darja Kukal Moiseeva a v populární hudbě uspěl producent Daniel Suchánek známý jako ÜBeatz. Vítězové obou kategorií obdrželi kromě skleněné sošky, za jejímž designem stojí uznávaný hudebník a výtvarník Milan Cais, navíc šek v hodnotě 50 000 Kč, který OSA každoročně věnuje úspěšným mladým autorům.

Ocenění vychází přímo ze statistik OSA. Dle pravidel zahrnují skladby a autory, kteří poprvé v posledních dvou letech zaznamenali mimořádný úspěch ve vysílání rozhlasu a televize, v koncertním provedení, v prodejnosti nosičů, na internetu a při dalších užitích hudby, a to bez ohledu na datum jejich registrace u OSA. 

Kategorie, které se neudělují na základě dat, ale na základě rozhodnutí dozorčí rady OSA, jsou Zlatá cena OSA za přínos české hudbě, Zlatý fond OSA za dlouhodobě nejhranější skladby nebo autory a Cena za propagaci a šíření české hudby.

Tématem slavnostního večera byl národní folklor jako zdroj inspirace pro hudební tvorbu. O hudební doprovod se postarala Hrubá Hudba ve složení: Petr Mička – primáš, housle, zpěv; Aleš Mička – housle, zpěv; Marek Smaženka – viola (kontry), zpěv; David Řičica – basa, zpěv; Martin Drlík – klarinet, tenorsax, zpěv; Marek Steyer – trubka, zpěv; Martin Čech – bicí; Jiří Hradil – klávesy, buben, zpěv.  S nimi vystoupili Dan Bárta a Václav Dufek, Gabriela Eibenová a Adam Viktora, Ondřej Havelka, Katarzia, Kato a Kamila Tomšejová.

Hlavním mediálním partnerem akce se stala Česká televize, která odvysílala Výroční ceny OSA v přímém přenosu na stanici ČT art 10. června od 20.15 hod. a iVysílání. „Jsem velmi potěšen nově navázanou spoluprací s Českou televizí a jejím generálním ředitelem Janem Součkem. Uvedení udílení Výročních cen OSA v přímém přenosu na ČT art vnímám jako významný signál směrem k autorské obci, ocenění jejich práce a významu pro českou hudbu i kulturu obecně. Tato spolupráce nám umožňuje přiblížit široké veřejnosti úspěchy a přínosy našich autorů, a tím posilovat povědomí o významu autorské tvorby v naší společnosti,“ doplňuje Roman Strejček, předseda představenstva OSA.

Od 10. 6. 2024 budou k dispozici také v archivu ČT na iVysílání. Dalším mediálním partnerem je magazín Autor in.

Letošní 19. ročník udílení Výročních cen OSA se konal pod záštitou Ministerstva kultury.   

Více informací naleznete na www.cenyosa.cz.

Ocenění 19. ročníku Výročních cen OSA:

Zlatá cena OSA: Jan Slabák
Zlatý fond OSA – autor: Karel Vacek
Zlatý fond OSA – skladba: Stín katedrál – Karel Svoboda, Ivo Fischer
Cena za propagaci a šíření české hudby: Jiří Chvála
Populární skladba roku: Hannah Montana (David Kopecký, Călin Panfili)
Vážná skladba roku: Kingdom Come: Deliverance – suite for choir and orchestra (Jan Valta)
Nejúspěšnější skladatel a textař populární hudby: Calin
Nejúspěšnější streamovaný autor: Calin
Nejúspěšnější skladatel vážné hudby: Jan Valta
Nejúspěšnější nakladatel: A-Tempo Verlag spol. s r. o.
Nejúspěšnější mladý autor populární hudby: Daniel Suchánek (ÜBeatz)
Nejúspěšnější mladá autorka vážné hudby: Darja Kukal Moiseeva
Nejúspěšnější autor v zahraničí: Theodor Vachler

Cílem výzvy Hostování zahraničních lektorů III. je podpořit vzdělávací projekty v magisterských a doktorských výukových programech zaměřené na oblast kulturní a kreativní tvorby. Díky možnosti pracovat s hostujícími zahraničními lektory budou moci studenti uměleckých a kreativních oborů vysokých škol rozvíjet svoje kompetence a znalosti v oboru.

Pro projekty realizované z této výzvy byly alokovány 3 000 000 Kč.

Podrobné znění výzvy, její podmínky a veškeré podklady k žádosti naleznete zde: https://mk.gov.cz/hostovani-zahranicnich-lektoru-vs-iii-vyzva-c-0411-2024

Cílem výzvy Podpora projektů kreativního učení III. je rozvoj dovedností pracovníků kulturního a kreativního sektoru, spočívající v realizaci inovativních kulturních projektů, zaměřených na vzdělávací a popularizační aktivity, kreativní spolupráci s dětmi a dospívajícími, rozvoj tvůrčí činnosti a zájmu žáků o umění a kulturu.

Výzva je v aktuální podobě vypsaná pouze ve dvou okruzích:

1. Projekty kreativního učení realizované ve vzdělávacích institucích (ve školách)
2. Projekty zaměřené na koordinaci aktivit v oblasti kreativního učení

Pro projekty realizované v této výzvě bylo alokováno 13 000 000 Kč.

Podrobné znění výzvy, její podmínky a veškeré podklady k žádosti naleznete zde: https://mk.gov.cz/podpora-projektu-kreativniho-uceni-iii-vyzva-na-skolni-rok-2024-vyzva-c-412

POZOR! Žadatele o dotaci v rámci výzvy Podpora projektů kreativního učení III srdečně zveme na ON-LINE SEMINÁŘ, který se uskuteční V PONDĚLÍ 10.6.2024 v 10 hodin:

https://mkcr.webex.com/mkcr/j.php?MTID=m07d089f6a9d7ef30e4f3dc7ed79ceb79

Všechny předkládané projekty v rámci obou výzev musí být realizovány v termínu 1.9. - 31.12.2024.

Žádosti lze podat prostřednictvím Dotačního portálu MK do 8.7.2024 (15:00).

„Prvních osmadvacet let, od roku 1961, prožilo centrum v kulturním undergroundu, od roku 1977 za tiché podpory Univerzity Karlovy a mnoha osvícených a odvážných domácích i zahraničních učitelů, tvůrců a producentů,“ vzpomíná Antonín Schneider, předseda správní rady a manažer Tanečního centra Praha. „Na konci sedmdesátých let jsme přidali intenzívní výuku klasiky a začali jsme budovat eklektickou dramaturgii současného tanečního divadla. Centrum mělo kolem 150 ‚žáků‘ v přípravných odděleních a dvacetičlenný soubor produkující cca 50 uměleckých akcí za sezónu – navzdory oficiální vzdělávací a kulturní politice státu. Po roce 1989 jsme již veškeré síly věnovali vzniku unikátní vzdělávací koncepce ‚konzervatoř – gymnázium‘. Pomohli nám opět zahraniční experti (se zásadní supervizí Jiřího Kyliána a významných uměleckých center), důležitým impulzem byl také podrobný rozbor našeho tanečního školství a pozice tanečního umění v naší živé kultuře. První ročník jsme otevřeli 1. září 1994 v našem kultovním sídle – v menze UK na Větrníku. První absolventy jsme vypustili v roce 2002 – dnes už jich je 207. V roce 1999 jsme transformovali původní soubor na čistě studentské juniorské těleso Balet Praha Junior, které letos slaví pětadvacáté výročí. Protože jsme ani tak nestíhali uspokojit mimořádný zájem, založili jsme v roce 2004 ještě Baby Balet Praha – soubor letos slaví dvacáté výročí. Obě tělesa mají plně profesionální dramaturgické, umělecké i pedagogické vedení, produkci, umělecko-technický provoz scénických technologií a rehabilitační péči.“

Statistiky ukazují, že v posledním desetiletí (před covidem) soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha uvedly 18 premiér, uspořádaly 875 představení ve 106 městech a oslovily ročně přibližně 23 000 diváků, čímž přispívají k rozvoji taneční kultury jak v Praze, tak i v regionálních oblastech.

Taneční centrum Praha vždy dbalo na podporu dětských tanečních center a základních uměleckých škol, spolupracovalo s domácími i zahraničními konzervatořemi a podílelo se na produkci a koprodukci uměleckých projektů s řadou institucí včetně Národního divadla, Baletu Jihočeského divadla, Pražského komorního baletu, České televize, FOKu a dalších.

V září 2021 byl v revitalizovaném památkově chráněném branickém pivovaru otevřen Dům tanečního umění Praha, který Taneční centrum Praha sdílí s řadou dalších institucí – s Pražským komorním baletem, agenturou Mezinárodní centrum tance, Nadací tanec a divadlo, Nadačním fondem a Institutem Pavla Šmoka a taneční školou Terpsichore – a poskytuje tak prostor pro rozvoj taneční kultury. V mimoškolním čase využívá systém ‚open gate‘ pravidelně 6 institucí (cca 180 dětí i dospělých, sportovní organizace a nezávislí taneční umělci).

Taneční centrum Praha, konzervatoř a gymnázium je první vzdělávací a umělecká instituce, která přinesla do české kultury moderní a jazzové taneční techniky a důsledně je propojuje s výukou klasického tance a dalšími oblastmi současného tanečního divadla. Tradice sahá až do roku 1961 – tehdy v undergroundu a později, pod záštitou Univerzity Karlovy a řady zahraničních odborníků, postupně vzniká centrum, které nyní zahrnuje osmiletou konzervatoř a osmileté gymnázium propojené do jedné vzdělávací koncepce doplněné studiem taneční pedagogiky s příslušnou aprobací. Studentská umělecká agentura, Mezinárodní centrum tance, produkuje umělecké soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha, import a export tvůrců, pedagogů a souborů, pořádá festivaly i workshopy. Významným cílem centra je podpora všeobecné a odborné vzdělanosti tanečníků, jejich sebevědomé a kvalitní zapojení do interpretační praxe a následně schopnost řízení, produkce uměleckých i společenských organizací a projektů. Centrem prošlo několik stovek tanečníků, kteří pracují v českých souborech (Pražský komorní balet, Balet ND v Praze, Laterna magika a jiné), v zahraničí (Berlín, Frankfurt, Hamburk, Haag, Barcelona, Lisabon, Pécs a další) nebo absolvovali vysoké školy (Univerzita Karlova, HAMU a další). „Lidé z centra“ zastávají významné funkce v českých uměleckých, vzdělávacích a společenských organizacích.

www.tanecnicentrumpraha.cz

Pátek 14. června od 16 hodin Muzejní noc v zajetí překladu a příběhů

Samotnému festivalu bude předcházet Muzejní noc. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy se i tentokrát připojuje k populární celorepublikové akci Festival muzejních nocí a to programem, který přinese spoustu neobvyklých zážitků. Spojuje je téma příběhů a jejich vyprávění.

Kromě prohlídek vybraných stálých expozic a aktuálních výstav se můžete těšit na program spojený osobností Jaroslava Zaorálka, jenž patřil v první polovině 20. století mezi nejvýznamnější překladatele u nás. Díky jeho překladům z francouzštiny, němčiny, španělštiny nebo italštiny se mohli čeští čtenáři seznámit se zásadními literárními díly 20. století.

Ve spolupráci s Obcí překladatelů připravilo muzeum výtvarné a překladatelské workshopy pro děti i dospělé, setkání Poznejte svého překladatele s renomovanými osobnostmi překladatelského světa Jiřím Pelánem, Magdalenou Štulcovou, Viktorem Janišem, Annou Tkáčovou a Václavem Jamkem nebo komentovanou prohlídku výstavy V zajetí překladu. Jaroslav Zaorálek a jeho nakladatelé s kurátorkou Lucií Váchovou a literárním historikem Lukášem Prokopem (Muzeum literatury).

Dále představíme velkou novinku tohoto roku. Prostřednictvím mobilní aplikace a augmentované reality se přenesete zpátky do doby, kdy byla založena původní tvrz, na jejímž místě následně vyrostl roztocký zámek. Na speciální storytellingové prohlídce se pak seznámíte s původními majiteli zámku a zažijete jeho tajuplnou podvečerní atmosféru. Vstupné je zdarma, vzhledem k omezené kapacitě míst doporučujeme rezervovat si to své na webu muzea.

Pátek 14. a sobota 15. června festival Léto na zámku

Festival Léto na zámku zahájí koncert legendární skáčkové kapely Sto zvířat. Kromě známých hitů představí i nové album Noční ptáci, které kapela vydala bez frontmana Honzy Kaliny, který v srpnu minulého roku náhle zemřel. Připojili se k nim noví i staronoví členové a hraje jim to společně naprosto skvěle. Nenechte si ujít jejich energické vystoupení plné veselých melodií a trefných textů. Koncert se koná za podpory Středočeského kraje v rámci Středočeského kulturního léta.

V sobotu nás čeká Den otevřených dveří s ARCHEVITOU. Společně s Evropskými fondy jsme připravili program pro celou rodinu. Přijďte si prohlédnout jedinečnou multimediální archeologickou expozici, která vás vtáhne zpátky do minulosti, a zažijte na vlastní kůži, jaké to bylo v pravěku. Jak moc těžké bylo tehdy namlít mouku nebo vyrazit minci? S našimi archeology si to vyzkoušíte. Zapojit se můžete i do dalších tvořivých aktivit, vyrobte si vlastní odznáčky a zúčastněte se soutěže o hodnotné ceny. Nezapomeňte si udělat fotku nebo video v jednom z našich fotokoutků!

Odpoledne se zejména malí návštěvníci mohou těšit na pohádkový kabaret z fotbalového prostředí. Velkou fotbalovou pohádku uvede Divadlo Minor. To vše zcela zdarma. Vzhledem k omezené kapacitě míst však doporučujeme udělat si rezervaci na webu muzea.

Celý festival pak zakončí v sobotu večer Divadelní společnost Háta, která uvede brilantní francouzskou situační komedii Svatba bez obřadu. Komediální zmatek plný omylů a nevinných léček, lehkosti a nonšalantní elegance ve vtipných dialozích a v bláznivých originálně vypointovaných situacích vás zaručeně pobaví.  

Program

14. 6. od 16 hod. | Muzejní noc | setkání Poznejte svého překladatele s renomovanými osobnostmi překladatelského světa, výtvarný a překladatelský workshop, komentovaná prohlídka výstavy V zajetí překladu. Jaroslav Zaorálek a jeho nakladatelé, speciální storytellingová prohlídka zámku s augmentovanou realitou, volný vstup do vybraných expozic a výstav | zdarma
14. 6. od 20.30 hod. | Sto zvířat | koncert legendární skáčkové kapely  
15. 6. od 10 hod. | Den otevřených dveří v multimediální archeologické expozici ARCHEVITA s doprovodným programem pro celou rodinu | zdarma
15. 6. od 15 hod. | Velká fotbalová pohádka | pohádkový kabaret Divadla Minor | zdarma
15. 6. od 20:00 hod. | Svatba bez obřadu | francouzskou komedii uvede Divadelní společnost Háta

Více informací a rezervace míst na www.muzeum-roztoky.cz. Těšíme se na vás!

 „V průběhu evropských voleb nabídneme v iVysílání již třetí sérii satirického seriálu Parlament, který získal ocenění za nejlepší seriál od francouzské asociace kritiků, baví neotřelým humorem i pohledem na instituci Evropského parlamentu. Jeho tvůrci, kteří sami absolvovali v této instituci pracovní stáže, tak do příběhu dodávají autenticitu podtrženou velkou dávkou humoru. Část třetí série se dokonce natáčela přímo v budově Evropské komise. Tento divácky úspěšný seriál také nedávno ohlásil přípravu na vznik čtvrté série,“ představuje pořad výkonný ředitel pro digitální služby Marek Doležel.

Třetí řada koprodukčního francouzského komediálního seriálu z prostředí Evropského parlamentu s vtipem a kriticky-sarkastickým přístupem zpracovává ožehavá témata, která nejsou pouze pro skalní milovníky politologie a mezinárodních vztahů. Výkonný ředitel pro digitální služby Marek Doležel proto dodává: „Seriál si v Česku oblíbila zejména mladší generace, ale myslím, že má potenciál oslovit i širší publikum, jelikož vytváří vhled do instituce, která je zdánlivě nudná a pro mnohé také neznámá. Komedie by se tak mohla stát správným způsobem, jak přiblížit zákulisí Evropského parlamentu i těm, kterým politika není tolik blízká. Navíc na české tvůrčí scéně chybí kvalitní politická satira, kterou tato série zaručeně nabízí.“

Všechny tři řady seriálu Parlament budou v iVysílání dostupné od 2. června 2024.

Upoutávka k seriálu ke stažení zde.

Drama Vlny se inspiruje skutečnými osudy členů proslulé Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu. Odvážní novináři tehdy byli celebritami své doby, jejichž plakáty zdobily zdi mnohých domácností. Mezi tehdejší žurnalistické ikony Jiřího Dienstbiera, Věru Šťovíčkovou či Luboše Dobrovského se dostává mladík Tomáš. Vlastně tak trochu omylem, místo v redakci bylo snem jeho mladšího bratra Pavla. Tomáš se dosud staral hlavně o to, aby byli oba v bezpečí. Netuší však, že místní redaktoři jsou v hledáčku tajných služeb. Když se objeví nahrávka, jejíž odvysílání může změnit svět, Vlny získávají parametry špionážního thrilleru, v jehož pozadí jsou nelehké, dnes možná nepředstavitelné životní volby.

„Jde o velmi realistický pohled na tehdejší dobu a na to, jak se v takových podmínkách museli mnozí často rozhodovat,“ říká představitel Tomáše Vojtěch Vodochodský a dodává: „Hned při čtení scénáře na mě dýchl neuvěřitelný temporytmus a dynamika, střihová skladba a detailní popisy scén. Jako herec se okamžitě vcítíte nejen do své postavy, ale do atmosféry celého filmu. Nic takhle dynamicky napsaného jsem dosud nečetl.“ Tatiana Pauhofová, která ve filmu ztvárnila redaktorku Věru Šťovíčkovou, dodává: „Režisér Jirka Mádl, kameraman Martin Žiaran a celý tým jsou zárukou precizní, profesionální a skvělé práce.“

Snímek se již nyní těší velkému zájmu. Poprvé bude divákům oficiálně představen během 58. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v sekci Zvláštní uvedení, nesoutěžní části hlavního programu. Zároveň už během filmového festivalu v Cannes došlo k uzavření licenční smlouvy pro mezinárodní distribuci. Na starosti ji bude mít francouzská společnost Urban Sales, která Vlny zpřístupní celosvětově nejdříve filmovým festivalům a poté jej přesune do kinosálů na všech kontinentech.

Ve filmu, který v kinech bude od 15. srpna, se diváci kromě Vojtěcha Vodochodského mohou těšit na Tatianu Pauhofovou, Stanislava Majera, Vojtěcha Kotka, Mariku Šoposkou, Petra Lněničku, Matyáše Řezníčka, Petra Halíčka, Martina Hofmanna, Jacoba Erftemeijera, Jana Nedbala, Tomáše Maštalíra nebo Igora Bareše. Vlny produkuje společnost Dawson Films. Distribuci má na starosti Bontonfilm. Koproducenty jsou Český rozhlas, Česká televize, Barrandov Studio a.s., innogy, Wandal Production a RTVS. Film vzniká za podpory Státního fondu kinematografie, Pražského audiovizuálního nadačního fondu, Plzeňského kraje a Audiovizuálneho fondu (SK).

O FILMU VLNY

Dobový film Vlny režiséra Jiřího Mádla ukáže napínavé a doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu. Na konci 60. let, kdy zněl z rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy? Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

Scénář a režie: Jiří Mádl

Producentka: Dawson Films – Monika Kristl

Dramaturgové: Marcela Pittermanová, Jack Sidey

Kamera: Martin Žiaran

Střih: Filip Malásek

Hudba: Simon Goff

Zvuk: Viktor Ekrt

Architekt: Petr Kunc

Umělecké maskérky: Jiřina Pahlerová, Adéla Anděla Bursová

Kostýmní výtvarnice: Katarína Štrbová Bieliková

Slovenská producentka: Wandal Production – Wanda Adamík Hrycová

Koproducenti: Český rozhlas, Česká televize – kreativní producent Jaroslav Sedláček, Barrandov Studio a.s., innogy a RTVS (SK)

Za podpory: Státní fond kinematografie, Pražský audiovizuální nadační fond, Plzeňský kraje a Audiovizuálny fond (SK)

O DAWSON FILMS

DAWSON Films vznikl jako filmová divize společnosti DAWSON Productions, která je na trhu od roku 1994, později se stal samostatným subjektem a věnuje se vývoji a produkci autorských filmových a televizních projektů. Mezi jeho nejznámější filmy patří Na střeše, který získal 7 nominací na České lvy nebo snímek 3 sezóny v pekle, který z 11 nominací 3 proměnil. Oba filmy obdržely i mezinárodní ocenění.

DOPLŇUJÍCÍ PODKLADY 

Press centrum: https://app.box.com/s/gft75w16gqsahos5vq6oltpbgpckup4p
Trailer: https://bit.ly/trailerfilmVLNY

Facebook: https://www.facebook.com/filmvlny

Instagram: https://www.instagram.com/filmvlny/

Hlavními kulisami Čerta a Káči na Vysoké tak bude krásná příroda, ale i novorenesanční vila hraběte Kounice, kde se nyní nachází Dvořákův památník. „Kde jinde lze víc pocítit skladatelovu přítomnost? Park ožije jeho hudbou a součástí představení se stane i náš orchestr. A nejen jako doprovod. Účinkovat bude i jako kapela na vesnické tancovačce,“ prozrazuje Jirovská.

Roli Káči ztvární mezzosopranistka Alžběta Symerská v alternaci s Elli Aloneftou, její matku Liana Sass, čerta Marbuela basista Michael Kubečka v alternaci s Vojtěchem Pačákem. Jako Ovčák Jirka se představí Jan Hájek v alternaci s Filipem Štovíčkem, Lucifera zpívá Josef Kovačič, alternuje ho Jan Nedbal. Čerta ztvární Jonatan Muller, kněžnu představí Marie Schmidtová a komornou Denisa Hanušovská a v roli samotného Antonína Dvořáka uvidíme Vojtěcha Svobodu.

Podobně jako v případě Rusalky, kterou na Vysoké letos uvádějí 22. a 24. června, i tentokrát se do projektu zapojil švýcarský dirigent Sébastien Bagnoud. Umělec z Opera studio Praha působí na českých i evropských scénách. Režii bude mít opět zkušená operní režisérka Dagmar Hlubková. Ta věří, že interpretace Čerta a Káči bude taková, jak operu skladatel napsal a zamýšlel. „Park na Vysoké nabízí nepřeberné množství pohledů a zákoutí, z nichž tentokrát využijeme tři scenérie. Příprava open-air opery je zcela jiná než v klasickém divadle. Také doba nastudování je mnohem kratší a vyžaduje absolutní připravenost celého týmu,“ vysvětluje Hlubková a zve malé i velké diváky na veselou operu o hubaté Káče, chytrém ovčáku Jirkovi a trochu nešikovném čertu Marbuelovi.

Významný podíl na podobě opery má rovněž choreograf Martin Šinták, který účinkující rozpohyboval a roztancoval.

Dvořákova partitura bude upravena pro šestnáctičlenný orchestr. Zpěváky a zpěvačky z Kühnova smíšeného sboru doplní UŠ Příbram I, taneční škola Dohnal Dancing a další účastníci.

Pohádka pro děti i dospělé

Všechny Dvořákovy opery jsou jedinečné: okouzlující a hudebně nezaměnitelné. „Pro mě je jeho hudba tou nejprůzračnější a nejčistší promluvou. Nikdo jiný podle mě nedokázal tak přesně vytvořit obrazy, které před sebou viděl. U Dvořáka ale tu hudbu cítíme nejen poslechem. Jako bychom vstoupili přímo dovnitř obrazu, který kolem nás ožívá a dotýká se nás každou notou, sem tam laškovně, jindy s neuvěřitelnou hloubkou a tíhou. Jsem moc ráda a je mi ctí, že můžeme opery Antonína Dvořáka inscenovat právě na místě, kde našel svůj druhý domov, kam pravidelně jezdil a které tolik miloval,“ vyznává se Anita Jirovská.

„Jako zvláštní hosty bychom chtěli přivítat děti. Pro mnoho z nich bude právě Čert a Káča první operou, jakou kdy uvidí, a díky níž se pro tento druh umění nadchnou. S dětmi proto počítáme i na jevišti a doufáme, že je uvidíme i v hledišti! Čert a Káča je ale opravdu pro každého a věřím, že v našem pohádkovém pojetí si získá srdce publika bez ohledu na věk,“ říká Jirovská.

Víte, že…

… uvedení opery Čert a Káča na Vysoké u Příbramě v Památníku Antonína Dvořáka podpořil Středočeský kraj?

Operní novinka je součástí Středočeského kulturního léta, které zve i na operu Rusalka.

… opera Čert a Káča je jedním z pozdních jevištních děl Antonína Dvořáka? 

Napsal ji v roce 1899 na libreto učitele a literáta Adolfa Weniga. Premiéra se konala ještě tentýž rok v Národním divadle v Praze. Příběh o chytrém ovčáku Jirkovi, hubatém vesnickém děvčeti Káče a oklamaném čertu Marbuelovi je založen na české lidové pohádce, kterou do své sbírky literárně zpracovala Božena Němcová.

… Antonín Dvořák na Vysoké vytvořil třicet velkých kompozic, z nichž mnohé patří k nejvýznamnějším v rámci celé skladatelovy tvorby?

Kromě Čerta a Káči a Rusalky jsou to třeba Jakobín, Humoresky a Symfonie č. 8.

… doposud všechna představení Rusalky na Vysoké byla zcela vyprodána? 

„Za největší úspěch Rusalky považujeme hned několik věcí. Především, že za námi přišli diváci, kteří předtím nikdy na opeře nebyli, dokonce jí opovrhovali, a pak si s nadšením povídali v hospodě o vílách. S tím, že příští rok přijdou zas… Dalším úspěchem byl neuvěřitelný zájem publika. Museli jsme „nafukovat“ hlediště o místa k stání a nakonec navýšit počet představení, abychom poptávce vyhověli,“ vypráví Jirovská.

… kromě projektu v areálu Památníku Antonína Dvořáka připravuje Opera studio Praha také operu Moliére-Domnělý paroháč?

Představení vzniká v koprodukci s francouzskými kolegy a bude uvedeno jak v České republice, tak na francouzských jevištích. „Naše ambice jsou jednoduché: dělat kvalitní divadlo, které budou mít rádi diváci, a které bude dělat radost účinkujícím,“ uzavírá Jirovská.

www.operastudio.cz

Kdo je kdo

Sébastien Bagnoud

pochází ze Švýcarska, studoval na konzervatoři ve Fribourgu a na Akademii múzického umění (HEMU) v Lausanne. V roce 2015 získal magisterský titul na Haute École de Musique v Lausanne pod vedením prof. A. Azan Zielinského a P. Berana v oboru dirigování a v témže roce DAS diplom na akademii v Bernu ve třídě D. Roggena. V roce 2018 ukončil magisterské studium v oboru dirigování na HAMU v Praze u Doc. Koutníka, N. Baxy a Doc. Svárovského. V létě 2017 obdržel cenu Yuriho Simonova na mezinárodní dirigentské soutěži v Polsku ve městě Radom.

V roce 2012 založil ve Švýcarsku smyčcový orchestr Sedunum String Orchestra SSO, se kterým pravidelně pořádá a diriguje koncerty s předními sólisty (A. Baranov, Ch. Croisé, G. Moix, A. Fournier, M. Guttman aj.). V České republice pravidelně diriguje od roku 2018 Komorní orchestr Thayatal, jehož jsou členy přední hráči Janáčkova divadla v Brně a je součástí mezinárodního festivalu „Silberbauerovo hudební Podyjí“. Je spoluautorem projektu a zakladatelem asociace „Opera studio Praha“ a v roce 2018 provedli monolog operu od G. Frida Deník Anny Frankové a balet B. Martinů Kuchyňská revue, k výročí 100 let republiky operu L. Sommera Časoplet a v roce 2022 Ravelovu Španělskou hodinku. S „Opera studio Praha“ diriguje již dvě sezóny Dvořákovu operu Rusalku pod širým nebem v Památníku A. Dvořáka v Příbrami.

V operní literatuře debutoval v roce 2014 v Lausanne, kdy jako asistent A. Zielinského dirigoval představení The turn of the Screw B. Brittena a o rok později dirigoval koncert v rámci festivalu Beirut Chants v Libanonu. V roce 2015 byl osloven Operou du Rhône, aby nastudoval a dirigoval Rossiniho Viléma Tella v amfiteátru Martigny. V prosinci 2017 dirigoval a nastudoval operu J. Offenbacha Orfeus v podsvětí v divadle Martolet v Saint-Maurice ve Švýcarsku. V letech 2015–2017 působil jako asistent dirigenta N. Baxy a dirigoval v inscenacích Čarostřelec (Weber) a Evžen Oněgin (Čajkovskij) v plzeňském divadle J. K. Tyla. V létě 2018 se stal asistentem dirigenta J. Fiore v Grand Théâtre de Genève nové produkce Bizetovi Carmen. V roce 2021 dirigoval v Národním divadle Ostrava balet Korzár od A. Adama a koncerty se symfonickým orchestrem Karlovy Vary, s komorní filharmonií Pardubice a v dubnu 2023 debutoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava. V létě 2022 uvedl s Operou du Rhône Pucciniho operu Tosca v amfiteátru Martigny (CH) s pěti představeními pro 5000 návštěvníků. V listopadu 2023 nastudoval a dirigoval Rossiniho operu Lazebník Sevillský v divadle Martolet ve Švýcarsku.

Anita Jirovská je pěvkyně se sametovým hlasem. Absolvovala pražskou HAMU a partnerské HEMU ve švýcarském Lausanne. Odtud vedly i její první úspěchy do Francie, Ženevy a na Slovensko. V současnosti účinkuje v českých divadlech a vede také Opera Studio Praha.

Basista Michael Kubečka hostuje na několika českých operních scénách (Moravské divadlo Olomouc, Národní divadlo moravskoslezské, Slezské divadlo Opava, Severočeské divadlo opery a baletu). Dlouhodobě spolupracuje s Komorní operou Praha. Koncertně vystupoval s Filharmonií Bohuslava Martinů, Janáčkovou filharmonií Ostrava a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. V září 2008 se zúčastnil turné v Japonsku, v lednu a únoru 2009 absolvoval turné v Německu, Francii, Rakousku a Švýcarsku. K jeho rolím patří mj. Il Podestà ( Rossini: La Gazza ladra ), Bartolo ( G. Rossini: Il Barbiere di Siviglia ), Attila ( G. Verdi: Attila), Falstaff ( G. Verdi: Falstaff ), Kašpar ( C. M. Von Weber: Čarostřelec ), Kecal ( B. Smetana: Prodaná nevěsta ), Filip ( A. Dvořák: Jakobín ), Escamillo ( G. Bizet: Carmen )

Mezzosopranistka Alžběta Symerská je aktuálně studentka magisterského stupně obor zpěv na JAMU. doc. Mgr. art. Heleny Kaupové. Je absolventkou zpěvu konzervatoře P. J. Vejvanovského pod vedením Mgr. szt. Martiny Macko. V rámci studia nazkoušela mnoho rolí jako například Káču v Divotvorném hrnci, Madam Pfeilovou v Divadelním řediteli (W. A. Mozart), Fidalmu z opery Il matrimonio segreto (D. Cimarosa), Kláru v opeře Zkouška lásky (G. Rossini), Mrs. Herring v opeře Albert Herring (Benjamin Britten), Matku Mari z opery Dialogy Karmelitek (Francis Poulenc) a jiné. Koncertně se prezentovala například v rámci festivalu Hudba v zahradách a zámku v Kroměříži, kde s orchestrem uvedla program Mozartových árií a o rok později mši D-dur A. Dvořáka.