čtvrtek
13. června 2024
svátek slaví Antonín
Galerie loutek Jiřího Nachlingera v Kuksu
© Archiv pořadatele



Loutková inventura diváky potěšila atmosférou i workshopem s řezbářem

KUKS: Letní počasí, výletní nálada a množství akcí přivedlo do Kuksu návštěvníky z východních Čech, ale i z celé České republiky. Festival Malá loutková inventura, který se tento týden odehrál v Kuksu, přitáhl dětské i dospělé diváky nejen na loutková představení, ale také komentované prohlídky. Divadelní soubor z Běloruska sice nedorazil, bonusem pro návštěvníky ale byly další atrakce. Zaujal třeba workshop s řezbářem loutek.

Autor článku: 
Ilona Mach

„Z festivalu mám velkou radost. Navzdory zrušenému představení běloruských loutkářů byl program po okraj naplněn a zejména v sobotu se těšil zájmu diváků. Malá loutková inventura je komorní festival, který připomíná kukskou loutkářskou tradici starou jako sám Kuks. Jeho cílem je představit divákům současné loutkové divadlo a oživit obec loutkářským uměním. Naše publikum tvoří jak profesionální loutkáři, tak široká veřejnost. Zejména poetické inscenace souboru Musaši Entertainment Company nadchly jak děti, tak dospělé. Dospělí diváci ocenili také detailní práci a hravost loutkáře v inscenaci Pitva,“ shrnuje dojmy z uplynulého festivalu Kateřina Bohadlová.

Poslední dny festivalu poznamenalo zamítavé stanovisko žádosti o vízum pro běloruský soubor Dům snů. Ten nakonec nedorazil. Inventura ale měla i tak co nabídnout.

Loutkové tělo prozkoumala Pitva v podání jičínského loutkáře a scénografa Roberta Smolíka, který se inspiroval texty Jana Jesenia, Jindřicha Štyrského, Jaroslava Durycha, ale také pomíjivostí života a známým heslem memento mori. Inscenace tak ještě umocnila všudypřítomné kukské téma smrti.

Ve spolupráci s Královéhradeckou centrálou cestovního ruchu a infocentrem v Kuksu jsme v rámci akce Zkus obec Kuks nabídli vedle loutkových představení také řezbářský workshop s Jiřím Nachlingerem.

Sobotní odpoledne s řezbářem mělo obrovský úspěch nejen u dětí, ale hlavně u dospělých. Možnost vyzkoušet si práci s lipovým dřevem spojuje zážitek z tvorby s vůní dřeva, který se většině lidí moc často nenaskytne. Nachlinger vyprávěl mimo jiné příběh loutky od stromu k hotovému dílu a popisoval vlastní zkušenosti představitele čtvrté generace rodinné řezbářské tradice.

Loutkářské řemeslo má v Kuksu už třísetletou tradici. Na tu navazuje také expozice Braunova socha loutkou, jejichž autorem je právě Jiří Nachlinger. Unikátní soubor loutek inspirovaných sochami Matyáše Bernarda Brauna, ve kterém se najdou přátelé hraběte Šporka, místní řemeslníci, poustevník, anděl i čert, je hlavním lákadlem, které ožívá prostřednictvím prostorového zvuku v interaktivní prohlídce Theatrum mundi Kuks. Tento oživlý příběh z doby hraběte Šporka si mohli návštěvníci výjimečně vychutnat i v noci, což mu dodalo lehký hororový nádech.

Divadelní společnost Musaši Entertainment Company se představila během Malé loutkové inventury hned dvakrát – dětem předvedla pohádku z lesa Fabula Sylvestris, ve které se v roli záporáka představil zákeřný igelitový pytlík a pobavily přírodní bytosti ochutnávající vše, co se v lese nabízí. Na večer Musaši připravili experimentální inscenaci Esej o světle, jejímž protagonistou bylo právě světlo v mnoha podobách. Inspirovali se teoretickými texty o světle, ale také vlastní imaginací či umělou inteligencí, čímž téma s řemeslnou přesností a současně vtipně a zábavně rozvinuli.  

Atmosféru narozeninové oslavy přinesla inscenace Vše nejlepší divadla FRAS složená ze tří autorských povídek členů souboru a tří různorodých sad loutek. V sobotu odpoledne tak oslavili narozeniny na zahradě Rentzova muzea barokního tisku tuleni, mafiánská dcera a termití královna.

Nedělní program pozvolna ukončily prohlídky Galerie loutek. Ty budou v Kuksu přístupné i během celé turistické sezóny.


Celkem na víkendový festival dorazilo kolem dvou stovek diváků. V srpnu chystá organizační tým festivalu ještě další divadelní událost. V srpnu se bude konat už 23. ročník multižánrového festivalu THEATRUM KUKS s podtitulem „Baroko, jak jej nečekáte“. Ten letos oslaví výročí 300 let od příjezdu italské opery do Kuksu.
 

Pořadatelem Malé loutkové inventury je Theatrum Kuks v koprodukci s Novou sítí.

 

 

https://www.galerieloutekkuks.cz/projekt/mala-loutkova-inventura/

 

THEATRUM KUKS

21.—25. 8. 2024
https://theatrum-kuks.cz/

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Již po devatenácté se 10. června uskutečnilo předávání Výročních cen OSA, které oceňují přední domácí hudební skladatele a textaře v rámci populární a klasické hudby, a to celkem ve 14 kategoriích. 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba
Co se děje
12.06.2024

PLZEŇ: Během pěti dnů se v pořádajícím Divadle ALFA, ale i na dalších místech Plzně představí desítky českých i zahraničních loutkářů. Páteří bienále Skupova Plzeň je bilanční soutěžní přehlídka českého a slovenského profesionálního loutkového divadla, festival ale nabídne i desítky inspirativních představení a novinek z magického světa loutek, tvůrčí dílny, mezinárodní setkání, výstavu, koncerty a také celodenní sobotní program Loutková Doubravka u Skupovy Plzně.

Plzeňský kraj
Děti a mládež, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Nepřehlédněte
11.06.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Divadlo Drak se vrátilo z týdenního zájezdu na Kubu, kam bylo vybráno s inscenací Veroniky Poldauf Riedlbauchové Do hajan! spolu s dalšími 14 zahraničními produkcemi z celkových 542 přihlášených projektů. Inscenaci v Havaně viděly desítky kubánských dětí z pozvaných škol i desítky zahraničních promotérů a odborníků na divadlo pro děti a mládež z celého světa. Divadlo Drak si tak z festivalu přiváží i několik pozvání na další zahraniční festivaly a mnoho cenných kontaktů i zkušeností.

Celá ČR, Královéhradecký kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
11.06.2024

ČR: S Jiřím Šotolou se znám od května 1989. Tento měsíc vymezil příchodem i odchodem na svět jeho život, a tak teď, víc než jindy, vzpomínám. A kdo ví, možná nejsem sama.  Narodil se v květnu 1924 ve Smidarech nedaleko Hradce Králové a zemřel v Praze. Také v květnu, v květnu 1989. Jiřího Šotolu jsem poznala až na jeho pohřbu. Vím, zní to divně. Tehdy jako dítě základní školou povinné jsem byla jednou z žaček, jež paní učitelka kroužku českého jazyka vzala z Luže k nedalekému kostelu Zvěstování Panně Marii v Janovičkách u Dolů na rozloučení se spisovatelem. A já se od té doby k jeho dílu hodně často vracím. Nezapomněla jsem, stejně jako nezapomínají další spolužáci.

Jiří Šotola, ač zemřel v Praze, se tu cítil doma. Měl tu chalupu, příbuzné, přátele, má tu i hrob. Poznáte jej snadno, zdobí ho otevřená kniha s podpisem. Jaká je to kniha? Kdo ví. Možná sbírka básní, možná román a možná i divadelní scénář. To vše dokázal. Být hercem, autorem scénářů, básní, novinových článků, ale hlavně autorem románů.  

Zemřel těžce nemocný, pár měsíců před sametovou revolucí, a já si říkám, jaká je to škoda. Stihl by možná napsat víc děl, ale hlavně by mohl poskytnout rozhovory. Z toho, co o jeho životě a díle vím, skládám následující řádky tak, jako kdybych si s mistrem povídala já osobně. Taková hra na rozhovor.

Celá ČR, Pardubický kraj
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Památky
Články a komentáře
12.06.2024