Instituce a kulturní zařízení

"Naše botanická zahrada se letos, historicky poprvé, na zimu rozzářila díky výstavě Křišťálová zahrada, umožňující i večerní prohlídky. V našich expozicích můžete vidět unikátní díla skláře Jiřího Pačinka a jeho týmu. Mnohá z nich vytvořil právě pro tuto výstavu a naší botanickou zahradu. Moc mě těší, že se nám podařilo spojit síly a připravit tuto jedinečnou akci. Večerní nasvícení dodává celé expozici krásnou, předvánoční atmosféru. Díla obohacují interaktivní prvky a také tóny skleněné harfy. Děkuji také ambasadorům, tedy Leoně Machálkové, Blance Matragu, Olze Menzelové a Arnoštu Goldflamovi, že slavnostní zahájení poctili svou přítomností. Věřím, že tato výstava bude velkým zážitkem pro všechny milovníky zahrady i poctivého českého skla, a to bez rozdílu věku,“ zve Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„Spolupráce s Botanickou zahradou Praha je pro nás první akcí v přírodním prostředí, navíc v takovém rozsahu. Krásné fantastické květiny si zájemci mohou prohlédnout i v zahradě u naší sklárny, nicméně v expozicích botanické zahrady se představí nové unikátní instalace, které jsme vytvořili na míru právě pro výstavu Křišťálová zahrada. Období adventu je o jiné, v rámci možností klidnější a magičtější atmosféře, a tak bych rád všechny pozval do Křišťálové zahrady, která vám ve spojení se světlem a hudbou snad navodí hezkou náladu a přinese inspiraci,“ říká umělecký sklář Jiří Pačinek.

Křišťálová zahrada

Výstava Křišťálová zahrada bude v Ornamentální zahradě a přilehlých expozicích k vidění až do 2. února 2025. Z Kunratic u Cvikova dorazily do Prahy nádherné fantastické rostliny, jako je skleněnka zářivá, sasanka ostrá, hadovka lesklá, květnatec opálový a nechybí ani pověstná masožravá Adéla. Rostliny doplňují pestrobarevní plameňáci u jezírka nebo ještěrky. „Pro naše návštěvníky jsme se snažili připravit jedinečný zážitek s uměleckým přesahem. Ve dne mohou v Křišťálové zahradě obdivovat krásu skla v záři slunce a při večerní prohlídce se pak nechat unést velkolepou hrou světel, stínů a hudby,“ doplňuje Martin Jodas, náměstek marketingu a obchodu v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Některé světelné instalace obohacují interaktivní prvky, do jejichž fungování se zájemci mohou sami zapojit, ve vybraných časech lze sledovat originální audiovizuální show. Specialitou výstavy budou reprodukované tóny skleněné harfy v podání Petra Špatiny, které zazní u některých exponátů. Skladby komponované pro tuto příležitost dodají skleněným dílům jedinečnou působivost. K vidění jsou i originální instalace z tzv. uranového skla. „Uranem barvené sklo získá unikátní zabarvení. Na první dojem tento název může tak trochu zavánět nebezpečností radiace, ale dodávám, že je naprosto bezpečným materiálem, se kterým pracuji již několik desítek let. Jeho výjimečnou vlastností je schopnost odrážet UV paprsky, a proto se oku diváka jeví jako zářící. V botanické zahradě najdete velkou instalaci URANA,“ uvádí Jiří Pačinek. Součástí akce bude i ukázka skleněné ikebany (japonského umění aranžování květin) a nejvyšší osvětlený strom v Praze s křišťálovým betlémem. Každé z děl má svůj unikátní název a je doplněno popiskem. Katalog výstavy a přehled instalací mohou zájemci nalézt na internetových stránkách: https://www.botanicka.cz/clanky/novinky/kristalova-zahrada-online-katalog-vystavy.

Denní prohlídky se konají ve standardní otevírací dobu od pondělí do neděle mezi 9.00 a 16.00, večerní nasvícenou expozici bude možné navštívit od čtvrtka do neděle od 17.00 do 21.00. Vstupné na večerní prohlídky je ve stejné výši jako běžné vstupné do botanické zahrady, dospělí tedy zaplatí 180 Kč, děti od 3 do 15 let mají snížené vstupné 120 Kč a senioři nad 60 let zaplatí 95 Kč. Pro večerní výstavu bude mimořádně otevřený vstup v ulici Nádvorní. Drobné výtvory a dekorace z dílny Jiřího Pačinka bude možné na místě zakoupit.

Ve čtvrtek 12. prosince bude možné si nasvícenou Křišťálovou zahradu prohlédnout v doprovodu skláře Jiřího Pačinka. Komentovaná prohlídka začíná v 17:30 u vchodu do botanické zahrady v Nádvorní ulici.

Podrobné informace o akcích Botanické zahrady Praha najdete na www.botanicka.cz.

Otevírací doba:

Venkovní expozice:

denně včetně svátků

9.00–16.00

Skleník Fata Morgana:

út–ne

9.00–16.00

Vinotéka sv. Kláry:

po–pá
13.00–16.30
so–ne, svátky
11.00–16.30

Café Ornament:
denně
10.00–16.30

Večerní Křišťálová zahrada:
čt–ne
17.00–21.00 (vstup Nádvorní)

Autorkami knihy Luboš Ogoun: Hvězda poválečného baletu, která zaplňuje další prázdné místo v dějinách baletu druhé poloviny 20. století, jsou historička Kateřina Šalounová, která se v rámci postgraduálního studia na Katedře divadelních studí MU v Brně věnuje historii baletu po druhé světové válce, a taneční publicistka a historička Lucie Kocourková, která se dlouhodobě zabývá popularizací tanečního umění a je autorkou čtyř knižních publikací.

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydal v minulých letech monografie o souboru Studio Balet Praha a choreografu Pavlu Šmokovi, nyní do této přináší i obsáhlý portrét choreografa Luboše Ogouna, která je dílem především brněnské autorky. Tvorba Luboše Ogouna je totiž spjata zejména s brněnskou baletní scénou. Je však také spoluzakladatelem souboru Balet Praha, proto se Institut Pavla Šmoka ujal vydání publikace a sám její vznik inicioval.

Ladislava Dunovská Jandová, zakladatelka Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka, zdůrazňuje: „Těší mě, že v edici ‚Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti‘ vydáváme v pořadí již třetí publikaci o českém baletu 20. století. Nová kniha ‚Luboš Ogoun – Hvězda poválečného baletu‘ je výpravnou monografií a oslavou dalšího významného českého tvůrce. Autorky Lucie Kocourková a Kateřina Šalounová odvedly skvělou práci."

Spoluautorka publikace Lucie Kocourková dodává: „Luboš Ogoun je jeden z nejvýznamnějších českých choreografů 20. století, o jehož díle ale zatím nevyšla žádná ucelená monografie. Využili jsme příležitosti letošního výročí a vydáváme ji v naší edici. Jde o souhrnný přehled jeho tvorby s důrazem na choreografie pro brněnský baletní soubor a Balet Praha. Kniha navíc obsahuje jeho vlastní úvahy nad tanečním a baletním uměním, které publikoval v 60. letech a které byly velmi pokrokové. To je právě můj záměr v každé nové publikaci – ukázat tvůrce, které dnes vnímáme jako ikony, v jiném světle, takové, jací byli, když byli mladí, když byli oni těmi průkopníky a někdy i rebely."

Součástí akce bude také výstava k 60. výročí založení Studia Balet Praha (1964–2024). „Na mobilní výstavu, která přibližuje éru Baletu Praha od založení až po Basilej, jsme vybrali významné choreografie Pavla Šmoka a Luboše Ogouna, které formovaly nejen tvář Baletu Praha, ale ovlivnily i další tvůrce," uvádí Kocourková. „Existence Baletu Praha se stala pro náš moderní balet přelomovou, ale definovat proč, to už je větší oříšek, snažíme se ale charakteristiky tvorby obou tvůrců objevit.“ „Výstavu jsme koncipovali chronologicky. Úspěchy souboru ukazuje nový výběr velkého množství jevištních fotografií a dalších obrazových materiálů, které doplňují autentické úryvky vzpomínek a recenzí zveřejněných v tehdejším Československu a zahraničí," doplňuje Dunovská Jandová.

Křest knihy a vernisáž výstavy bude moderovat Ondřej Kepka.

V rámci křtu bude možné zakoupit set všech vydaných publikací (Studio) Balet Praha – Nová vlna československé choreografie; Pavel Šmok – Choreograf s duší básníka; Luboš Ogoun: hvězda poválečného baletu za zvýhodněnou cenu 799 Kč.

Akce je finančně podpořena Magistrátem hlavního města Prahy, Ministerstvem kultury ČR a Státním fondem kultury.

Bonus: Beseda s baletní hvězdou Jiřím Bubeníčkem

Jako doprovodný program připravuje Nadační fond a Institut Pavla Šmoka mimořádné setkání se světoznámým tanečníkem a choreografem Jiřím Bubeníčkem, které se uskuteční 28. ledna 2025 od 16:00 hodin v Malém sále Městské knihovny.

Bubeníček, který dlouhodobě působí v zahraničí, letos připravil dva významné celovečerní balety pro tuzemské soubory – inscenaci La Strada podle Felliniho filmu pro Pražský komorní balet a taneční drama Cyrano de Bergerac pro Balet Národního divadla Brno.

Beseda nabídne jedinečnou příležitost nahlédnout do uměleckého světa jednoho z nejvýznamnějších českých umělců současnosti. Návštěvníci se dozvědí, jak vznikají dramatické inscenace, jaké výzvy musí současný tanečník překonávat a jak se za posledních několik desetiletí proměnil svět tance.

Pojďte se setkat s velkou osobností českého i světového baletu a načerpat inspiraci!

www.institutpavlasmoka.cz

Za první (z celkem čtyř studiových alb) Legosvět bylo Nebe v roce 2013 nominováno na Objev roku v anketě Český Slavík. Tyto počáteční krůčky ve světě showbyznysu byly spojeny s Richardem Krajčem z kapely Kryštof. Ten kapele pokřtil první studiový počin, aby ji poté necelé dva roky pomáhal s managementem. Posléze dostal kapelu pod křídla vydavatelství Universal Music a s druhou deskou Nebe dosáhlo velkých úspěchů. Singly Vteřina a Než se rozední ze stejnojmenného alba znamenaly s přílivem fanoušků zároveň koncerty na nejznámějších tuzemských festivalech. 

„Jsou to nezapomenutelné chvíle, které jsem bohužel ve své paměti nedokázal udržet úplně všechny," vzpomíná frontman Petr Harazin na období, které následovalo. Problémy s alkoholem eskalovaly až do roku 2019, kdy kapela oznámila pauzu a Harazin úspěšně absolvoval tříměsíční protialkoholní léčbu v Psychiatrické nemocnici v Opavě.

Po ní se kapela vrátila v plné síle, pro televizi Óčko stvořila a nahrála singl Stromy s řadou hudebních osobností včetně Petra Jandy, aby krátce na to vydala s Přemkem Forejtem svou nejúspěšnější píseň Stella.

„Zůstanou po nás písně, jež ovlivnily životní situace, dny a noci spousty lidí. V tom je hudba speciální. Přestože pro nás končí jedna z nejdůležitějších etap našich životů, ty songy už nám nikdo nevezme," dodává Štěpán Petrů.

Členové kapely mimo své hudební aktivity úspěšně podnikají. Bubeník Adam Matýsek je pilotem, Štěpán Petrů vede úspěšný Jazz club v rodném Havířově, chystá se vydat sólový projekt a Petr Harazin pokračuje ve spolupráci s několika interprety jako textař.

„Cítíme, že jsme došli na konec naší cesty. Máme rodiny a další důležité věci, kterým se věnujeme. Díky tomu jsme se rozhodli udělat ve svých životech takhle radikální změnu," uzavírá Harazin.

Na závěrečném prosincovém koncertě vystoupí na pódiu kromě aktuálně aktivní trojice i mnoho bývalých členů.

www.skupinanebe.cz

Poslouchejte nás také na:

Český jazyk, dějepis, výtvarná výchova, přírodopis i další předměty mohou nyní ve školách vypadat jinak. Nová VOD platforma Zlín Fest Screen totiž začíná školám nabízet filmy, které slouží k zatraktivnění a zefektivnění jejich výuky. „Jejich délka nepřesahuje dvacet minut a jsou vybírány tak, aby pomohly při otevírání citlivých a nesnadných témat,“ přiblížila Markéta Pášmová, umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu, který je provozovatelem platformy. Nepůjde tedy primárně o výuku filmu, ale o využití filmu jako nástroje k doplnění výuky.

Zlín Fest Screen je určený výhradně školám a vzdělávacím institucím, jež budou mít přístup ke všem materiálům zdarma. Každý film je doplněný o metodické listy pro pedagogy a pracovní listy pro žáky. „Na jejich přípravě jsme spolupracovali s odbornými lektory společnosti Free Cinema,“ dodala Markéta Pášmová. Nabídka zahrnuje české i zahraniční snímky a bude průběžně doplňována.

Projekt je součástí širší iniciativy festivalu, která vznikla v rámci mezinárodní sítě dětských filmových festivalů podporovaných programem Kreativní Evropa MEDIA. Součástí příprav na spuštění platformy byl také výzkum mezi pedagogy, který ukázal, že 96 % dotázaných učitelů by rádo využívalo filmy jako doplněk své výuky. Výsledky výzkumu rovněž ukázaly, že většina škol je technicky vybavena pro promítání filmů.

Během 64. ročníku Zlín Film Festivalu byly v rámci projektu Učíme se s filmem organizovány ukázkové hodiny pro pedagogy, které simulovaly 45minutové lekce založené na práci s krátkými filmy. Tyto hodiny vedli zkušení lektoři z Asociace pro audiovizuální výchovu a ukázaly pedagogům, jak snadno a efektivně mohou filmy začlenit do své výuky.

„Věříme, že filmy mají obrovský potenciál nejen bavit, ale také vzdělávat. S platformou Zlín Fest Screen chceme učitelům poskytnout nástroj, který jim pomůže zpestřit a obohatit výuku. Je tak dalším krokem festivalu v jeho dlouhodobé snaze propojit svět filmu s oblastí vzdělávání a přispět k rozvoji kritického myšlení mladé generace,“ potvrdila Markéta Pášmová.

Více na https://video.zlinfest.cz/

Zlín Film Festival – Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež je nejstarším festivalem svého druhu na světě, svým rozsahem, historií a tradicí nemá v mezinárodním měřítku obdoby. Nabízí ucelenou prezentaci současné celosvětové filmové tvorby pro děti a mládež a programová struktura má jasně a srozumitelně nastaven profil: festival filmů, v nichž je v hlavní linii dítě a dospívající. Dětským divákům zpřístupňuje tituly, které vzhledem k teritoriálnímu původu, ale také vzhledem k nekomerčnímu zaměření nemají možnost jinde vidět. Každoročně uvádí téměř 300 filmů z více než 50 zemí, které doprovází filmové delegace z celého světa.

Od roku 2021 je festival součástí mezinárodní sítě festivalů (European Children’s Film Festival Network) podporované programem Kreativní Evropa MEDIA, díky čemuž vznikla filmová platforma Zlín Fest Screen.

David Kašpar, kulturní producent, vysokoškolský pedagog na DAMU a místostarosta Prahy 10, vychází ve své publikaci z dlouholetých zkušeností a výzkumu. Jeho kniha přináší odpovědi na otázky Jak přetvořit zanedbané místo u metra v příjemnou zónu pro obyvatele? Proč je zásadní spolupráce mezi politiky, kulturními aktéry a neziskovými organizacemi? Jak plánovat kulturní rozvoj? A na mnoho dalších.

„Co dokáže kultura? Na to není lehká odpověď. A tak ji hledám v sousedstvích, v institucích, v kreativním segmentu i v politice. Docházím k závěru, že kultura je nepostradatelná a že nám velmi pomáhá v našem společenském rozvoji. Kultura má vliv na spokojenost v životě, sociální soudržnost i udržitelnost, přeměňuje města, přináší nové podnikatelské modely a přispívá ke společenskému rozvoji i fungování demokracie. Vzniká tak jev, který označuju za efekt kulturní spirály – kultura dá vše do pohybu a zlepší kvalitu našich životů,“ říká autor knihy David Kašpar.

Kniha je rozdělena do 9 tematických kapitol, které se věnují veřejnému prostoru, sousedství, kreativním průmyslům, kulturním institucím, plánování, strategii spolupráce a dalším tématům. Součástí publikace jsou příklady z Prahy, například festival Street for Art či příběh kulturního centra Plechárna Černý Most, a také zahraniční zkušenosti z Rotterdamu, Amsterdamu a Vídně. Text je doplněn autorskými ilustracemi grafického designéra Martina Svobody.

„Přečíst si nakažlivě optimistickou knihu Davida Kašpara by měl každý, kdo má alespoň malou chuť něco dělat pro své okolí, kdo chce alespoň část svého času a energie věnovat místu, kde žije, a lidem, se kterými ho sdílí,“ dodává ředitel Odboru kultury a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy Jiří Sulženko, který je také autorem předmluvy knihy. 

„Co dokáže kultura? je čtivá, svižná a tak trochu i motivační kniha, kterou ocení nejen všichni kulturní organizátoři a pořadatelé nejrůznějších akcí ve veřejném prostoru. Přináší inspiraci, pochopení a několik cenných příkladů z praxe. Hezky tak navazuje na naše literární dokumenty o současné architektuře, jako jsou Možnosti vesnice, kniha 20 000 nebo publikace O městech a lidech, která mapovala třiatřicet příkladů oživení veřejného prostoru v Čechách,“ dodává nakladatelka a redaktorka knihy Michaela Hečková.

Publikace vznikla ve spolupráci s Divadelní fakultou Akademie múzických umění v Praze. Je k dostání na e-shopu mezimesto.com za 360 Kč, v distribuční síti Kosmas a v dalších vybraných knihkupectvích.

David Kašpar (1976) je kulturní manažer a komunální politik. Dlouhodobě se z různých pozic veřejného angažmá věnuje tématům revitalizace veřejného prostoru, komunitnímu oživení pražských periferií, kulturním projektům se sociálním přesahem, plánování a otázkám kreativního rozvoje města. Působil jako kreativní ředitel kulturního centra Zahrada na Jižním Městě a programový ředitel festivalu umění ve veřejném prostoru Street For Art. Založil centrum pro nový cirkus Cirqueon, prostor pro aktuální umění Prádelna Bohnice či lokální kreativní a volnočasové centrum Plechárna Černý Most. Byl ředitelem příspěvkové organizace Praha 14 kulturní. Stojí také za vznikem projektu Kreativní Praha. Od roku 2018 je místostarostou městské části Praha 10, kde měl ve svých gescích kulturu, školství a sociální oblast. Působí také jako pedagog na Katedře divadelní produkce na Akademii múzických umění v Praze.

Meziměsto je malé nezávislé nakladatelství literární dokumentaristky Michaely Hečkové. Zaměřujeme se na knihy o architektuře, městech a lidech. Vydalo např. úspěšnou trilogii o současné architektuře Možnosti vesnice, 20 000 a O městech a lidech. Hečková je také autorkou knihy Karlín – Od průmyslového předměstí po moderní pražskou čtvrť.

Co dokáže kultura?

Text: David Kašpar
Předmluva: Jiří Sulženko
Grafický design a ilustrace: Martin Svoboda
Vydalo nakladatelství Meziměsto, 2024.
mezimesto.com

Jméno Vojtěcha Kubašty rezonuje nejen v České republice, ale i daleko za jejími hranicemi. Jeho nadání pro vytváření prostorových knížek a betlémů nemá obdoby a jeho díla se nacházejí ve sbírkách po celém světě. Kubašta dokázal spojit své technické dovednosti architekta s uměleckým talentem, čímž vytvořil díla, která překračují hranice běžného vnímání papíru jako média.

Vojtěch Kubašta ilustroval a vytvořil více než 200 pop-up knih vydaných téměř ve 40 světových jazycích. Mezi jeho nejslavnější „hýbačky“, jak svým pohyblivým obrázkům sám říkal, patří pohádky jako Popelka, Sněhurka, Červená Karkulka, Perníková chaloupka nebo Tři malá prasátka. Každá z jeho knih je plná detailů a překvapivých momentů, kdy se obrázky před očima proměňují v souladu s příběhem, což fascinuje děti i dospělé na celém světě.

Kubašta byl jedním z mála českých umělců, jejichž tvorba měla obrovský mezinárodní úspěch. Jeho papírová magie uhranula i Walta Disneyho, který následně Kubaštu pověřil, aby (ač anonymně) vytvořil trojrozměrné knižní verze jeho filmů – například Bambiho, Knihu džunglí, Mickey Mouse nebo 101 dalmatinů.

Výjimečnost této výstavy spočívá především v tom, že návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost vidět původní prostorové knížky Vojtěcha Kubašty ve zcela novém světle. Tyto knížky, které samy o sobě představují úžasný příklad mistrovského řemesla a umělecké invence, budou navíc rozpohybovány.

Představte si, jak před vámi ožívají stránky a ilustrace, jak se postavy a krajiny začínají pohybovat jako v kouzelném filmu, a to vše v reálném čase a prostoru, což umocňuje pocit přítomnosti a účasti na něčem skutečně mimořádném. Prostorové uspořádání výstavy umožní návštěvníkům prozkoumat každé dílo z různých úhlů a prohloubí tak interaktivní zážitek i porozumění mistrovské práci s papírem. Na výstavě se můžete těšit na obrovskou škálu děl, jež demonstrují Kubaštův neuvěřitelný záběr. Od klasických betlémů, které ožívají před očima diváků, přes nápadité prostorové knihy plné detailů, které vtahují čtenáře do příběhu, až po unikátní experimentální díla, která přesahují hranice tradičního chápání knihy a ilustrace.

Pro každého, kdo se zajímá o umění, design, architekturu, nebo pro rodiny s dětmi, které chtějí zažít něco opravdu jedinečného, je tato výstava v Mánesu neodolatelnou nabídkou. Nechte se unést kouzlem a bohatstvím Kubaštovy tvorby, která oslavuje lidskou kreativitu a neomezené možnosti uměleckého vyjádření. Výstava je otevřena široké veřejnosti a poskytuje nejen možnost obdivovat Kubaštova díla, ale také se zúčastnit doprovodných programů, jež zahrnují workshopy, přednášky a komentované prohlídky. Tyto aktivity obohatí váš zážitek a poskytnou hlubší vhled do procesu vytváření prostorových knížek a betlémů.

Chcete se vrátit zpět do dětství? Přijďte do Mánesu, nejkrásnější výstavní síně v České republice. Prodejní výstava bude otevřena denně od 1. 12. 2024 do 15. 1. 2025. Již nyní je možné si zakoupit vstupenky na síti Ticketportal. Více na www.kubasta.art.

Vojtěch Kubašta

Světově uznávaný malíř, grafik, ilustrátor a tvůrce prostorových knih a betlémů Vojtěch Kubašta (1914–1992) se narodil se Vídni. Tvůrčí zájem o betlémy měl od 12 let. Již od 40. let tvořil Vojtěch Kubašta pro více než 10 největších nakladatelů. Nejdříve to byly ilustrace do knih, později začaly vznikat jeho první prostorové betlémy a dětské knížky. V dnešní terminologii 3D knihy neboli pop-up se pak staly autorovou celoživotní náplní. Vojtěch Kubašta ilustroval několik set titulů klasických prostorových knih, v různých kompilacích pak přes 150 prostorových pohyblivých knih, desítky betlémů, prostorové i ploché pohlednice nebo omalovánky. Vytvořil ale i nezapomenutelné grafické listy, které jsou dnes sběratelsky vyhledávané, stejně jako všechna původní, dobová vydání jeho publikací.

„Lauby byly odjakživa přirozeným centrem života ve městě, jak to ostatně dokládá sama výstava, která návštěvníkům nabízí exkurzi staletími. Budova Ostravského muzea, jakožto původní radnice, zas byla jeho přirozeným srdcem. Mě osobně velice těší, že skrze tuto výstavu ožije zcela novým životem dlouho uzavřené podzemí Staré radnice a poskytne útočiště každému, kdo zatouží objevovat kouzlo archeologie,“ konstatuje Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora.

Měšťanské domy s podloubím na prestižní adrese, právo vařit a šenkovat pivo, podniky židovských obchodníků, šum historických hostinců, skrytá prostituce i hazard – to vše byly Lauby, nechvalně známé centrum městské zábavy v Moravské Ostravě v blízkosti staré radnice. „Z historických pramenů víme, že prostor ostravských Laubů se proměnil z vyhlášené adresy na lokalitu plnou podřadných hospod a krámů s použitým zbožím. Podniky provozované především židovskými podnikateli se přirozeně staly centrem zábavy dělnictva i chacharů. Toto zvláštní městské panoptikum doplňovaly ženy, nabízející erotické služby přímo v podnicích nebo v přilehlých uličkách,“ komentuje proměnu Laubů historik Ostravského muzea Jiří Sochorek. Světlé i stinné stránky ostravských Laubů, jak se této lokalitě přezdívalo podle domů s podloubím, od 29. listopadu připomíná nová výstava Ostravského muzea.

V letech 2017–2021 zde probíhal rozsáhlý záchranný archeologický výzkum, díky němuž se archeologům podařilo zmapovat život na Laubech a proměnu této lokality v historickém centru od založení města až po demolici domů v roce 1964. Označení Lauby bylo příznačné i pro další domy s podloubím v sousedním bloku. Archeology zkoumaný domovní blok byl původně rozdělený na šest parcel. Na každé z nich stál dům, jehož čelní strana směřovala do dnešní ulice Velké. Vlastníci jednotlivých parcel na Laubech mohli využívat várečného práva nebo provozovali řemeslo. „Důležité pro ostravské měšťany bylo zejména právo vařit a šenkovat pivo, rozlévat víno, vyrábět a prodávat pálenku. Výrobu piva na Laubech dokládá i archeologický výzkum,“ doplňuje kurátor výstavy Zbyněk Moravec. Pivo a šenky k Laubům neodmyslitelně patřily, proto se i první výstavní místnost v přízemí promění na dobový hostinec. „Při zařizování této místnosti jsem využil pozůstalostní spis z roku 1884, kde je uveden výčet toho, co se v šenku nacházelo. V době výplat byly putyky na Laubech doslova obsypány hosty. Chtěli jsme atmosféru hostince převést i do výstavy, proto nám zde nechybí ani historický výčep se třemi pípami nebo kulečník,“ prozrazuje kurátor výstavy. „Ve výstavě budou dále prezentovány vybrané nálezy ilustrující vývoj prostoru Laubů od doby, kdy Ostrava ještě nebyla městem až po demolici domů ve 20. století. K vidění budou například dva šperky z přelomu 12. a 13. století, zařízení ze středověkého domu, kuchyňské a stolní nádobí, části středověkého oděvu, bohatě zdobené kachle nebo část mincovního pokladu z doby třicetileté války. Archeologické nálezy si návštěvníci budou moci prostřednictvím replik osahat nebo vyzkoušet,“ popisuje vystavené exponáty Moravec a dodává, že se ve výstavě nezapomíná ani na nejmenší návštěvníky: „K nálezům z Laubů patří také doklady dobové zábavy a her jako jsou hrací kostky, žetony nebo různé dětské hračky. Ve výstavě je připraven „středověký“ dětský koutek s replikami středověkých hraček a nika pro děti, kam si budou moci vlézt a posvítit replikou kahánku se světýlkem.“

Archeologickou část doplní podrobné plány, trojrozměrné modely zástavby a konstrukčních prvků nebo historické fotografie a interaktivní kulisy. Výstava bude úplně poprvé situována převážně v podzemních prostorách Ostravského muzea, které budou návštěvníkům zpřístupněny po několika letech. Na architektonickém a výtvarném řešení výstavy se podíleli architekt Jan Albrecht a scénografka Renata Slámková, autoři architektonického řešení stálé expozice Okna do pravěku a Zázraky evoluce v Národním muzeu v Praze. Mám velikou radost, že se nám podařilo znovu zpřístupnit podzemí muzea. Prostor jsme od bývalého nájemce převzali vloni v žalostném stavu, ale díky skvělé práci muzejního týmu a partnerů se nám podařilo ho zpřístupnit pro výstavu o Laubech i pro budoucí výstavy. Díky skvělé práci kolegy Moravce a celého týmu a díky spolupráci s paní scénografkou Slámkovou a panem architektem Albrechtem jsme naše výstavy a možnosti posunuli opět o úroveň výše,“ říká ředitel Ostravského muzea Filip Petlička. Nová výstavní expozice má zároveň sloužit jako průvodce do světa archeologie, práce archeologů a historiků. Součástí výstavy bude také badatelna – prostor, ve kterém si návštěvníci všech věkových kategorií vyzkouší vybrané výzkumné metody využívané při práci s archeologickým materiálem.

Kromě badatelny vznikne v podzemních prostorách malé schodišťové kino, které bude zároveň odpočinkovou zónou. K výstavě je připraven doprovodný program pro veřejnost i edukační program pro školní skupiny. Plánované jsou komentované prohlídky výstavy s kurátorem Zbyňkem Moravcem, besedy o Laubech se zajímavými hosty nebo zážitková přednáška doplněná o ochutnávky středověkých pokrmů a piva. Výstava potrvá do 28. září 2025.

Ostravské muzeum
Masarykovo náměstí 1
Ostrava 728 41

Otevírací doba: úterý až neděle 10–18 h

www.ostrmuz.cz

https://www.facebook.com/Ostravskemuzeum

https://www.instagram.com/ostravske_muzeum/
 

Praktické informace:

LAUBY – SVĚTLA A STÍNY OSTRAVY
29. 11. 2024 – 28. 9. 2025

Vernisáž: 28. 11. 2024 v 17 hodin

Kurátor: Zbyněk Moravec
Architektonické řešení a scénografie: Jan Albrecht & Renata Slámková
Grafický design: Martin Feikus

Výstava je realizována s finanční podporou Ministerstva kultury.

Mediálním partnerem je Český rozhlas Ostrava.

Záštitu nad výstavou převzali náměstkyně primátora statutárního města Ostravy Lucie Baránková Vilamová a starosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Petr Veselka.

Partneři:

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě

Statutární město Ostrava

Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz

Bystroň group, a.s.

Magazín Patriot

Rengl

„Spojení Švandova divadla s Ductus Deferens na provozování kreativního centra Peškovka je logickým vyústěním dva roky trvající rezidence tohoto souboru na smíchovské studiové scéně,“ říká Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla. Od spolupráce si slibuje především rozšíření divácké obce o nejmladší generaci, větší programovou rozmanitost i rozvoj schopností a dovedností lektorského personálu. „Propojení s Ductus Deference by mělo částečně řešit také některé provozní náklady a doposud problematické financování nového provozu. Ten v letošním roce zčásti hradilo divadlo ze svých rezerv a s pokrytím částečně pomohl také zřizovatel,“ upozorňuje Hrbek. 

Unikátní smíchovský dům se zázemím pro nejrůznější tvůrčí činnosti chce Tomáš Čapek otevřít i dalším začínajícím divadelníkům. „Cílem je přilákat do Peškovky především mladé publikum,“ vysvětluje Čapek. „Rádi bychom zde vytvořili nezávislé společenství tvůrců. Ti zde ve spolupráci s dalšími uměleckými talenty najdou otevřený, inspirativní a vstřícný prostor pro autorské divadlo. Příkladem může být naše nejnovější inscenace Kdo je tady praporčík?, textu Eliáše Gaydečky v režii Gabriely Gabašové. Jde o první díl Apokalyptické komediální trilogie, na němž se souborem Ductus Deferens spolupracovali mladí herci ze souboru Činohra 24/7,“ upřesňuje Čapek.

Herecké studio, workshopy i storytelling

Kromě divadelních produkcí domovského souboru Ductus Deferens a dalších spoluprací se studenty a čerstvými absolventy uměleckých škol, bude Peškovka i nadále provozovat dramatické soubory pro děti a teenagery. Pokračovat bude také Herecké studio, které vede režisér Josef Kačmarčík spolu s Darmar Kopečkovou, herečkou a moderátorkou. Milovníci společenských her tu mohou zajít na pravidelně pořádané Deskovky. Dětem nabízí Peškovka storytelling, živé vyprávění příběhů, kde se fantazii meze nekladou.  

Pro veřejnost je v Peškovce po celou sezónu otevřena také samoobslužná kavárna a je možné si tu rezervovat místo v krejčovské nebo truhlářské dílně. V té první proběhnou ještě do konce letošního roku další čalounické workshopy pod vedením Marie Štípkové. Oblíbená herečka (nominovaná letos na Thálii i na Cenu Divadelních novin za skvělé ztvárnění hlavní role v monodramatu Na první pohled uváděném ve Švandově divadle) je totiž i šikovnou čalounicí. Oblíbený Vánoční jarmark se tu bude konat v neděli 15. prosince. 

V roce 2025 chystá tým Peškovky sérii celodenních workshopů performativního a tvůrčího vzdělávání. „Účastníci se seznámí s divadelní improvizací, pohybovými, psychosomatickými disciplínami a s autorskou a scénografickou tvorbou,“ uvádí Tomáš Čapek, který edukační činnost považuje za důležitou součást programu. V plánu jsou také tři premiéry reflektující témata, která dnes zajímají i trápí mladou generaci: dezinformace, enviromentální krize a duševní zdraví. V létě se dvůr Peškovky otevře koncertům a společenským setkáváním.

www.peskovka.cz