BRNO: HaDivadlo – scéna Centra experimentálního divadla – naposledy uvede oceňovanou inscenaci Maloměšťáci. Jde o jednu z nejvýznamnějších inscenací končícího uměleckého šéfa a režiséra Ivana Buraje v HaDivadle, který za její režii získal v roce 2019 Cenu Divadelních novin. Derniéra proběhne v neděli 12. ledna 2025.
Brněnské HaDivadlo čeká od příští Sezony 51 (2025/26) nové umělecké vedení, které tak vystřídá aktuálního uměleckého šéfa Ivana Buraje, který stál v čele této scény od roku 2015. Druhá polovina Sezony 50: Obzory tak bude patřit nejen připomínání padesátiletého výročí HaDivadla, ale i reflexi Burajova šéfovského a režijního působení v posledních deseti letech. Její součástí bude i slavnostní derniéra divácky úspěšné a kriticky ceněné inscenace Maloměšťáci, která patří k jedné z dosavadních nejvýraznějších režií Ivana Buraje. Uskuteční se v neděli 12. ledna 2025 od 19.30 s autorským úvodem režiséra od 19.00.
Maloměšťáci podle hry Maxima Gorkého měli premiéru v Sezoně 44: Práce v prosinci 2018. Gorkého realistické drama, které bylo hojně uváděno za předchozího režimu, bylo v HaDivadle vykládáno optikou současných krizí. Autorkou detailní historizující scény byla Lenka Jabůrková, dramaturgem inscenace Matěj Nytra. V roli otce rodiny a „buržoazního vykořisťovatele“ Bezsemenova se představil Cyril Drozda se Simonou Pekovou jako jeho ženou Akulinou Ivanovnou. Součástí obsazení jsou přitom současní (Jiří Miroslav Valůšek jako Petr) i bývalí dlouholetí členové souboru HaDivadla (Táňa Malíková jako Taťána, Magdalena Straková jako Polja, Mark Kristián Hochman jako Nil a další).
„Inscenace Maloměšťáci se mohla odehrát v této podobě pouze v HaDivadle. V divadlech s balkonky a ozdobami by naše scénografie působila jako kapitulace na současné divadlo. Ovšem v HaDivadle, v jeho strohé atmosféře blackboxu a s nadhledem hlediště, jakoby do té černoty prostoru přistála vesmírná loď, která přinesla ,jiné divadlo'. Maloměšťáci jsou pohráváním si s žánrem ,historického realismu', je to esej o zmrtvování lidí, prostorů a žánrů, hraní si s ambivalencí nostalgie v časech neexistující vize budoucnosti. Kdesi jsem četl, že malířské zátiší je definováno také jako osamělý nebo mrtvý život. Takhle jsme chtěli představit naše současné maloměšťáctví, které je vůči velkým výzvám současnosti, jako je třeba klimatická krize, naprosto mrtvé. Chtěli jsme zkoumat tuto mrtvolnost. A taky si hrát s představou vykládání Gorkého očima Čechova,“ říká Buraj.
Ivan Buraj za režii inscenace získal Cenu Divadelních novin 2019 v kategorii Činoherní divadlo. Inscenace se dočkala i pozitivních kritických ohlasů, které obzvlášť oceňovaly Burajovu interpretaci ikonického socialisticky-realistického textu. „Burajovi stačí velmi málo slov k tomu, abychom přečetli charakter i aktuální situaci každé z postav. Herci jsou přesní, uvolnění, na sebe napojení. Souhra mladých s bardy brněnských malých scén, Cyrilem Drozdou (Milošem Černouškem) a Simonou Pekovou v rolích Bezsemenovových, působí až neuvěřitelně přirozeně,“ uvádí Marie Reslová ve své recenzi pro Divadelní noviny.
Další plánovanou derniérou této sezony v HaDivadle bude Burajův Humanismus 2022, jehož scénář napsal ve spolupráci s filmařem Bohdanem Karáskem. Poslední představení se uskuteční v pátek 11. dubna 2025 od 19.30 s autorským úvodem od 19.00. Na reperotáru HaDivadla tak z Burajových režií do nadcházející sezony zůstane Strýček Váňa, Jenom konec světa a nejnovější inscenace Noc tribádek. Diváci se kromě představení v HaDivadle mohou těšit na sérii komentovaných projekcí filmových remediací výrazných inscenačních počinů Burajovy éry, které budou ve spolupráci s Galerií TIC uvedeny v Kině CIT na Radnické během jarních měsíců.
Maloměšťáci
Sezona 44: Práce
Premiéra: 13. prosince 2018
Autor: Maxim Gorkij
Režie: Ivan Buraj
Překlad: Bohumil Mathesius
Dramaturgie: Matěj Nytra
Scéna: Lenka Jabůrková
Kostýmy: Kateřina Marai
Kostýmní spolupráce: Kateřina Kumhalová
Obsazení: Táňa Malíková j.h., Magdalena Straková j.h., Jiří Miroslav Valůšek, Cyril Drozda, Simona Peková, Jan Lepšík j.h. / Miroslav Bumbálek j.h., Jiří Svoboda j.h., Mark Kristián Hochmann j.h., Lucie Andělová j.h. / Anna Čonková j.h., Jáchym Sůra / Šimon Obdržálek j.h., Magdalena Kuntová, Kateřina Kumhalová
„Víte, co to je láska? Láska!“
Petr by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla.
Ikonický text ruského realistického dramatu. Útulný interiér z přelomu 19. a 20. století jako symbol zlatého věku rodiny. Slušní lidé a čajový servis. Život s jasnými hranicemi mezi tím, co je venku a co vevnitř. Práce jako ochrana těchto hranic. Konverzace a kostýmy – nuda interiéru. Kolik je hodin?
Otec rodiny – Vasil Vasilijevič Bezsemenov pronajímá byty mladým lidem. Nemá rád dlužníky, dobrodruhy ani židy. Jeho dům – jeho hrad a hlavně jeho pravidla! Teplo rodinného krbu. Ale co když je tento krb počátkem požáru? Generační konflikt?
Peklo domova! Jak se vyhnout frašce do nekonečna opakovaných konfliktů, které už ztratily svůj smysl? Není naše společnost v současnosti obětí jednoho z těchto konfliktů? Můžeme definovat sebe jedině skrze svého nepřítele? Kdo má právo soudit? Jak se nestat pevností a být schopen přijímat cizí? Není konec konců všechno cizí – i my sami? Boj s interiérem sebe sama! Uvidět cizí v sobě! Chvála temnoty.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.