Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO je výsledkem dlouholeté spolupráce mnoha subjektů samosprávy, státní památkové péče, pěstitelů chmele i Chmelařského institutu a v neposlední řadě odborníků Národního památkového ústavu a Českého národního komitétu ICOMOS.
Patříme mezi země s nejvíce UNESCO památkami na kilometr čtvereční. Máme jich už 17 a dalších osm v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Této méně známé skupině památek se podrobněji věnujeme v našem cyklu Cestou na Seznam.
Účastnil jste se osobně zasedání v Rijádu v Saúdské Arábii? Jak na výjimečnost té chvíle vzpomínáte? Právě v cyklu Cestou na Seznam mluvila před časem PhDr. Ilona Vojancová, vedoucí nominačního týmu Vesnických masopustních obchůzek a masek na Hlinecku, že tehdy v roce 2010 v Nairobi navrhlo statek na zápis 11 zemí včetně Česka a že jí v paměti utkvěla jména států, které nominaci zpočátku nepodporovaly… Jaká panovala v Rijádu atmosféra? Můžete přiblížit schvalovací proces?
Osobně jsem se bohužel neúčastnil. V Rijádu byli zástupci NPÚ, MK a města Žatce. Já jsem jako site manager zůstal v Žatci a byl připraven pro práci s médii. Vše jsem sledoval v online prostoru a v komunikaci s kolegy. Když nastala chvíle vyhlášení, tak přišla neskutečná vlna emocí a radosti.
Na Seznamu světového dědictví se nachází desítky kulturních zemědělských krajin, ať již jde o krajiny viniční, krajiny tvořené olivovníky nebo čajovníky, rýžové terasy nebo tabákové či kávové plantáže. Chmelová krajina s chmelařským městským zázemím zde dosud nefigurovala a zápisem byla uznána její celosvětová jedinečnost. Jak jste tuto unikátnost dokládali? Srovnávali jste všechny významné světové chmelařské oblasti? Kolik jich je? Byly už v té době některé na čekací listině?
Světovou hodnotu, unikátnost našeho chmelařského dědictví jsme mimo jiné museli dokládat srovnávací analýzou. Porovnávali jsme významné chmelařské oblasti, bylo jich 24, a pokud se nepletu, tak žádná z nich na indikativním seznamu nefigurovala, jen ta naše.
Jinými slovy mezi dalšími zeměmi s tradicí pěstování a zpracování chmele, zeleného zlata, patří určitě Německo, Belgie, Francie, Velká Británie, ale třeba také Čína, Japonsko nebo Nový Zéland ad. Jak se zástupci těchto zemí stavěli k české nominaci? Je česká chmelařská krajina z pozice hodnot UNESCO cennější a proč?
Svůj postoj k naší nominaci vyjádřila například Belgie, a to přímo při zasedání mezinárodního výboru v Rijádu, kdy si na výzvu předsedajícího vzala slovo její zástupkyně a vyjádřila podporu naší žatecké nominace a důležitosti českého chmele. Hodnoty nominované památky Žatce a krajiny žateckého chmele jsou skutečně jedinečné v několika úrovních. Naše chmelařská kulturní krajina byla srovnávána s desítkami kulturních zemědělských krajin, od viničních, kterých se nachází na Seznamu světového dědictví nejvíce, až po pole s rýží, tabákem či krajinami s olivovníky, kávovníky či čajovými keři.
Chmel je specifickou rostlinou dodávající chmelnicím v průběhu roku až neskutečně dynamický ráz, kdy se krajina mění doslova před očima. Sklizená plodina má specifické nároky, které se odrážejí v rychlosti sklizně a návazných kroků pro okamžité zpracování a sušení. Co se týče srovnání s ostatními zahraničními chmelařskými oblastmi, nikde jinde na světě není v městském prostředí dochována obdobná či vyšší koncentrace chmelařských objektů pro zpracování, skladování, balení chmele, než je tomu v Žatci.
Žatec o zápis na prestižní seznam usiloval od roku 2007, kdy byl začleněn na tzv. indikativní seznam, tedy národní soupis lokalit, které mají ambici stát se památkou s nejvyšším významem. Kdo byl iniciátorem celé myšlenky a kdo hlavní hybnou silou, která dotáhla projekt do vítězného finále?
Prvotní úvahy se dají datovat do roku 2002, kdy občanské sdružení Chrám Chmele a Piva začalo vyvíjet aktivity za zachování chmelařského dědictví, které je spjaté se Žatcem. Vznikl projekt Chrám Chmele a Piva včetně Chmelařského muzea a sdružení se přetransformovalo na Chmelobranu. V roce 2005 si našich aktivit všimli odborníci z Národního památkového ústavu a díky jejich podpoře bylo navrženo Ministerstvu kultury, aby byl Žatec zařazen na Indikativní seznam, což je prvotní podmínka pro přípravu podrobnější dokumentace.
Předchozí nominace z roku 2016 byla o chmelařských stavbách ve městě a na Pražském předměstí v Žatci. V UNESCO ale tento pokus ztroskotal, i když ne beznadějně… Co bylo důvodem? Jaké hlavní připomínky měl Výbor pro světové dědictví a co bylo výsledkem poradního procesu ICOMOS?
Jedním z výsledků konzultací s experty bylo rozhodnutí, že nominujeme tzv. kulturní krajinu, a to krajinu produkční, zaměřenou na pěstování a zpracování specifické plodiny, tedy chmele.
Kulturní krajiny jsou v posledních letech obecně podporovaným tématem světového dědictví, neboť přinášejí ucelený obraz procesu pěstování a zpracování. Nominovaná kulturní krajina je tedy reprezentována dvěma vzájemně funkčně i historicky propojenými částmi. Předně žateckou chmelařskou krajinou s chmelnicemi a venkovským zázemím, kde probíhalo zpracování ihned po sklizni, a městem Žatec, které vždy bylo a je centrem celé chmelařské oblasti, a kde se sdružují objekty pro zpracování chmele, jeho konzervaci, balení… Město bylo centrem obchodu a certifikace kvality místního chmele a dodnes je místem výzkumu této plodiny.
V případě Žatce se nabízí srovnání s nominací Třeboně v roce 2002. Oficiálně byla její nominace do UNESCO přijata na konferenci v Jihoafrické republice v roce 2005. Původně mělo být do seznamu zapsáno pouze historické město, ale doporučeno bylo rozšíření o širší rybniční soustavu, tedy opět krajinářské území. Inspirovali jste se nějak tímto procesem?
Jsme trochu jinou nominací, ale s experty při poradní misi jsme konzultovali snad naprosto vše, i o nominaci Třeboně jsme hovořili.
Jak probíhala příprava na reparát? S jakými obtížemi jste se museli popasovat? Nominační dokumentace je k prohlédnutí na odkazu zde: https://www.zatec-and-the-landscape-of-saaz-hops.com/ a je vidět, jak jsou jednotlivé části na 400 stranách dopodrobna dokládány. Co bylo třeba rozpracovat nejvíce?
No neřekl bych, že přímo reparát. Spíše rozšíření celého příběhu. Tím největším hnacím motorem pro nás bylo ujištění, že důležitost Žatce a krajiny žateckého chmele na světovém dědictví chybí. Nejvíce jsme se proto zaměřili právě na unikátnost krajiny, spojení pěstování chmele na venkově a následné přepravě pro další zpracování a uložení ve městě. Vzali jsme celý příběh od začátku, od malé rostlinky chmele až po hotový produkt – chmelovou hlávku.
Pod ochranu UNESCO se tak dostalo větší území, např. ves Stekník včetně místního zámku, vesnice Trnovany s příklady zachovalých sušáren chmele. Byly naopak některé nemovitosti vyřazeny? Mimochodem a jen na okraj mě zaujalo, že komíny chmelařských skladů mají svá jména…
Oproti původní nominaci byl vyřazen bývalý Dreherův pivovar v Žatci. Jinak v komponentě krajiny chmele se jedná o celistvé území. Ano, před několika lety naši kolegové pojmenovali chmelařské komíny. Dali jim tím větší atraktivitu pro naše návštěvníky.
Co je Steering Group? Kromě nominační dokumentace jste vypracovali také tzv. Management Plan – plán péče o nominovanou památku, a Strategii rozvoje cestovního ruchu. Jaké podmínky musíte splnit, aby Žatec o značku UNESCO nepřišel?
Steering Group je vlastně řídící skupina. Skupina složená z odborníků chmelařských, specialistů z NPÚ a ministerstva kultury, místního kolegů, kteří připojili své síly a pomáhali nám se zpracováním nominační dokumentace. Podmínky, které musíme dodržovat, například nad rámec památkové ochrany, nám určuje metodická příručka. Například hlídat výstavbu výškových budov, aby nezakrývaly celkový pohled na panorama.
Co si od zápisu slibujete kromě zasloužené prestiže? Jak s touto celosvětovou reklamou naložíte, aby turismem neutrpělo to dědictví, pro které je chráněno?
V první řadě posílení místního patriotismu, to je pro nás asi zásadní. Cestovní ruch určitě poroste, ale díky specifiku našeho zápisu neočekáváme takové davy, aby snad „obtěžovali“ místní občany, tak jako se tomu stalo v Českém Krumlově.
Rozšíření nominace o chmelařskou krajinu lze chápat také tak, že hodnota lokality v celosvětovém měřítku tkví ve chmelařském dědictví nikoliv pivovarském. Česká pivní kultura bude rovněž usilovat o zápis na seznam UNESCO. Její jedinečnost spočívá podle autorů žádosti ve výrobě tradičního českého ležáku, využívání českého sladu a žateckého chmele, pivovarnických řemeslech, ale také v tradici českých hospod jako „kulturních a společenských center“. Do jaké míry obě nominace souvisí a nesnižuje se tak česká šance na zápis obdobného fenoménu? Lapidárně řečeno, nedává tak světové společenství najevo, že má zájem chránit žatecký chmel, nikoli české hospody?
Já si myslím, že do „zelí“ si témata určitě nelezou. Jediným spojením je zde nejkvalitnější chmel na světě a to je celé. Se svazem pivovarů a sladoven jsme ve spojení a v případě potřeby podáme i onu pomocnou ruku. Unikátnost výroby tradičního českého ležáku si to za mne určitě zaslouží.
www.mesto-zatec.cz
www.chchp.cz
https://www.zatec-and-the-landscape-of-saaz-hops.com/
