Instituce a kulturní zařízení

Stav hlasování bude viditelný od čtvrtka 4. ledna 2024 až do čtvrtka 18. ledna 2024. Hlasování skončí 25. ledna 2024, takže týden před ukončením hlasování nebudou počty hlasů opět vidět. Vítězná alej za celou Českou republiku i čtrnáct krajských vítězek tak budou určitě opět velkým překvapením.

Hlasovat v anketě může každý, ale pouze jednou. Pokud má být hlas platný, je nutné nejen vyplnit hlasovací formulář na webu alejroku.cz/2023 a odeslat ho, ale také potvrdit hlas na emailové adrese, kterou hlasující uvedl, kliknutím na odkaz. Teprve pak se hlas započítá.

Prvních 5 alejí/stromořadí v anketě Alej roku 2023

Celkové pořadí

Název aleje/stromořadí

Kraj

Počet hlasů

1.

Dvořákova stezka

Středočeský

324

2.

Alej k minerálnímu prameni (Dlouhá alej)

Plzeňský

271

3.

Lipové stromořadí Jeronýmova v Lounech

Ústecký

210

4.

Alej u Mlýnské strouhy

Moravskoslezský

189

5.

Lipová alej na poutní místo sv. Antonínka

Jihomoravský

186

Stav hlasů k 3. 1. 2024

Nominant vítězné Aleje roku 2023 se může těšit na let balónem od HaBalon. Nominanti všech čtrnácti krajských vítězů se může těšit na dárkové balíčky s pivním setem od pivovaru Zichovec, knihy od nakladatelství Kazda, vstupenky do Muzea Karla Zemana v Praze nebo vstupenky do botanických zahrad po celé České republice.

Autoři tří nejlepší fotografií získají digitální fotoaparát nebo tiskárnu značky Canon.

Cílem ankety Alej roku je přitáhnout zájem veřejnosti k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Anketa upozorňuje lidi na význam vzrostlých stromů, které jsou důležitou součástí našeho prostředí a přinášejí užitek lidem i volně žijícím živočichům. V zimě stromořadí snižuje riziko tvoření sněhových jazyků a zavátí vozovky sněhem. Během soumraku, za deště či mlhy usnadňuje řidičům orientaci, ukazuje směr. Aleje také působí jako přírodní větrolam a zmírňují boční vítr. Linie stromů navíc utvářejí harmonický charakter a typický ráz české, moravské a slezské krajiny. Pokochejte se vznosnými stromořadími a objevte jedinečná místa na alejroku.cz. Svým hlasem rozhodnete o nejoblíbenější Aleji roku 2023 a také pomůžete šířit povědomí o alejích, kterým hrozí zánik, o které obec příkladně pečuje, nebo které lidé vysázeli společnými silami.

Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

Generálním sponzorem ankety je AuditDaně CZ.

alejroku.cz

Odborná porota ve složení Vladimír Karfík (předseda), Daniela Fischerová, Petr Kotyk, Petr Nagy a Jan Šulc rozhodla, že cenu letos převezme Sylva Fischerová, básnířka, prozaička a klasická filoložka, za básnickou a prozaickou tvorbu. Laureátka obdrží šek na 100 tisíc Kč a diplom s odůvodněním rozhodnutí poroty.

Sylva Fischerová studovala filozofii na Filozofické fakultě UK a fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, klasickou filologii na FF UK, kde v roce 1991 absolvovala s diplomovou prací Problém jednoty areté u Platóna (na dialogu Prótagoras). Od roku 1992 pracuje v Ústavu řeckých a latinských studií jako odborná asistentka, v roce 2020 se zde habilitovala prací Hippokratovský spis O přirozenosti člověka. V současnosti přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii na Karlově univerzitě. Je autorkou jedenácti básnických sbírek, píše také povídky, romány a knihy pro děti. Za knižní rozhovor s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (Praha 2011) obdržela Cenu Nadace českého literárního fondu, v roce 2018 se stala první básnířkou města Prahy.

Cenu Karla Čapka uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu od roku 1994, kdy ji poprvé obdrželi Günter Grass a Philip Roth u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Cena se uděluje každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny. Mezi laureáty patří např. Josef Topol, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Ivan Klíma, Petr Šabach, Václav Jamek a Jaroslav Rudiš. Více o všech ročnících Ceny Karla Čapka na https://www.penklub.net/copy-of-charta-pen-klubu

Cenu Karla Čapka pro rok 2024 podpořili a partnery Českého PEN klubu jsou: Nadace The Sekyra Foundation, J&T Real Estate, Asociace soukromého zemědělství a ICZ, a.s.

„Chcete se vsadit, jestli teď přijde konec světa? Raději si zahrajme bingo. Hry se účastní zástupci celé společnosti, od politika středního věku, až po aktivistku a strážkyně patriarchátu. Nechybí bojovníci na sociálních sítích, novodobí disidenti a samozřejmě: ideální oběť. Tak se připravte! Jaká (stará dobrá osvědčená) čísla asi zazní? Pojďme společně odškrtávat: tradiční rodina, tradiční muž, tradiční žena, genderová ideologie a zbytečný cár papíru, protože násilí u nás není problém. (A to nám chcete zakázat i flirtování?) Žena patří k plotně a muž dělá kariéru, tak si prosím nějakými novotami neničme českou kulturu! A navíc: plácání po zadku ještě nikdy nikoho nezabilo. Bingo!“ uvádí dokumentární sondu anotace Istanbulské úmluvy.

Každá 3. žena a každý 9. muž v ČR má zkušenost s domácím násilím (Ipsos, Pod svícnem, 2022). V roce 2022 bylo na policii oznámeno 880 případů znásilnění, což představuje 14 % nárůst oproti předešlému roku. Studie ukazují, že nahlašováno je asi jen 10 % skutečných případů (Policie ČR, 2022 a Úřad vlády ČR, 2018). Lékařskou pomoc pak kvůli domácímu násilí vyhledá 162 tisíc žen ročně (proFEM, 2016). Přesto je ČR jedním z posledních států Evropy, který k úmluvě zatím nepřistoupil. 

Režisérka Barbara Herz v českém divadelním prostředí soustavně rozvíjí dokumentární metody. Istanbulskou úmluvou v A studiu Rubín navazuje na svou předchozí tvorbu, kdy na základě autentických rozhovorů vytvořila divácky oblíbené inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je a O bílých heterosexuálních mužích, kteří jedí maso. Scénář Istanbulské úmluvy vznikl na základě série obsáhlých rešerší a rozhovorů. Objeví se tak mimo jiné perspektiva advokátky zastupující oběti násilí, stejně jako pracovnice azylového domu, soudní znalkyně, novinářky a několika politiků. Autoři pracují se sociologickými daty, mediálním prostorem i fragmenty osobních příběhů lidí, kterým zasáhla do života vyostřená debata o Istanbulské úmluvě stejně jako často bagatelizované domácí násilí.

„Výchozí perspektivou celé inscenace je otázka, zda představa o tom, jací muži nebo ženy mají být, nevede k jejich nerovnosti, a zároveň, zda tato nerovnost může ústit v násilí. Jako autorka a režisérka se dlouhodobě věnuji moderním společenským mýtům. Dosud to byly mýty konkrétní, spojené s mateřstvím, obrazem mužů dneška nebo konstruktem romantické lásky. Debata týkající se Istanbulské úmluvy to však posouvá o krok dál, protože zde sledujeme vznik mýtů prakticky v přímém přenosu. Fascinuje mě prolínání divadla a reality a v tomto případě můžeme sledovat, že veřejná debata se už v podstatě divadlem stala. A na pozadí kulturních válek a plamenných prohlášení se zapomíná na to, že ohromné množství lidí zažívá strašné věci a nemají garantovanou žádnou systémovou záchranu, protože azylových lůžek je málo i v Praze, natož za jejími hranicemi,” popisuje myšlenku inscenace režisérka Barbara Herz.

Trojice herců Lucie Syrová, Petr Jeništa a Dan Kranich v průběhu inscenace rozvíjejí různé perspektivy, které v debatě o Istanbulské úmluvě zaznívají. Rozehrávají mýty o dokonalé oběti a dokonalém pachateli, stejně jako si hrají s představami tradiční rodiny nebo rolí mužů a žen. Násilí a různé formy rozdílné pozice žen a mužů, které jsou v tématu obsažené, varují v nadsázce a surreálně laděných obrazech. Kromě zmíněných herců a režisérky Barbary Herz na inscenaci spolupracuje asistentka režie a dramaturgyně textu Daniela Samsonová a asistentka režie Klára Metge. Dále se na inscenaci podílejí dramaturgyně Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová. Scénografii a kostýmy vytvořila Petra Vlachynská, která spolu s režisérkou Herz spolupracovala již na oceňované inscenaci Tanec dervišů. Autorkou hudby je osobitá hudebnice Vladivojna La Chia, která se podílela na inscenaci Barbary Herz Láska v Klicperově divadle.

„Jednou z našich agend je upozorňovat na problematické společenské jevy související s nerovným postavením žen a mužů. Muži se nacházejí v privilegovaném postavení, přestože si toho nemusí být sami vědomi. Zatímco ženy se dřív musely tázat po důvodech svého znevýhodnění, je načase, aby se muži začali ptát po příčinách svého zvýhodnění. Neznamená to, že všichni muži jsou zvýhodnění a všechny ženy znevýhodněné. Pocitu privilegovanosti dokonce ani nemusí odpovídat osobní zkušenost daného muže. Přesto ale muž hlásící se k demokratickým hodnotám by měl být schopen tuto nerovnost reflektovat a usilovat o její odstraňování, protože nerovnost vždy přispívá k prostředí, kde se daří násilí,“ přibližuje jednu z linek práce Otevřené společnosti a současně tematický inspirační zdroj inscenace Tomáš Pavlas, manažer programu genderové rovnosti z Otevřené společnosti.

„Úmluva proti násilí je mezinárodní smlouva, která usiluje o řešení závažného problému porušování lidských práv – násilí na ženách a domácího násilí. Jejím cílem je předcházet násilí a obětem a jejich dětem poskytnout adekvátní pomoc, ochranu a podporu, aby se mohly vymanit z násilí. Je postavená na čtyřech pilířích: ochrana obětí, stíhání pachatelů/ek, prevence a koordinovaný přístup proti násilí. Úmluva řeší násilí systematicky a komplexně, a vyzývá ke spolupráci celou společnost. Ratifikování Istanbulské úmluvy se v České republice ale stalo předmětem politických bojů. Odpůrci nejsou s to přijmout fakta, které úmluva ve svém úvodu konstatuje: 1. násilí vůči ženám je genderově podmíněné a má strukturální povahu; je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům; 2. násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřazenosti mužů, diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji; 3. uplatnění a zajištění rovnoprávnosti mezi muži a ženami de facto představuje klíčový element prevence násilí vůči ženám. Věříme, že právě forma divadla, která v sobě skrývá kouzelný moment principu tady a teď, založená na reálných výpovědích, pomůže problematiku nerovnosti v naší společnosti přiblížit i jejím největším odpůrcům,“ říká Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti.

Premiéra inscenace se uskuteční 19. a 20. ledna. Další reprízy jsou plánované na 28. ledna, 20. a 29. února, 22. března, 13. dubna nebo 15. května.

Informace o A studiu Rubín

Dramaturgie současného A studia Rubín se orientuje na společensky aktuální, často intimnější a upozaďovaná témata. Ve svých inscenacích klade důraz na autorské postupy, proto autory jsou většinou sami režiséři, nebo dramaturgové. A studio Rubín také podporuje vznik nových divadelních textů, ať oslovováním autorů k přímé spolupráci, nebo každoroční dílnou na podporu vzniku nových divadelních textů Autor v domě.

Mezi nynější spolupracovníky A studia Rubín pod vedením dramaturgyně a autorky Dagmar Fričové patří například Lucie Ferenzová, Ondřej Štefaňák, Barbara Herz, Jana Hauskrechtová nebo Anita Krausová. Stálým koprodukčním partnerem je divadelní spolek Kolonie z. s.

Komorní prostor A studia Rubín se nachází v historickém centru Prahy ve sklepení domu U Tří korun na Malostranském náměstí. Za svoji šestapadesátiletou existenci si tento prostor získal v české divadelní kultuře jméno nezaměnitelné scény.

Informace o Otevřené společnosti, o.p.s.

Obecně prospěšná nevládní organizace Otevřená společnost byla založena v roce 1999. Od počátku se zaměřuje na systémový přístup a řešení podporující demokratické prostředí, konkrétně v oblastech rovnosti žen a mužů, přístupu k informacím, integraci Romů a Romek do společnosti. Přispívá k tomu, abychom žili v dobře fungujícím státě, který dává všem lidem stejné příležitosti. Poukazuje na problémy, které ostatní nevidí, a přichází s inspirativním řešením.

Anotace Istanbulská úmluva

Bingo o konci světa!

Existuje jistý mezinárodní dokument o potírání násilí, který sice téměř nikdo nečetl, ale všichni na něj mají jasný názor. A protože v naší republice již po několikáté probíhá pokus o jeho ratifikaci, jsou všechny názory o to ostřejší. Kulturní války jsou tu! Připravte se na hodně vostrý kalibr.

Chcete se vsadit, jestli teď přijde konec světa? Raději si zahrajme bingo. Hry se účastní zástupci celé společnosti, od politika středního věku, až po aktivistku strážkyně patriarchátu. Nechybí bojovníci na sociálních sítích, novodobí disidenti a samozřejmě: ideální oběť. Tak se připravte! Jaká (stará dobrá osvědčená) čísla asi zazní? Pojďme společně odškrtávat: genderová ideologie a zbytečný cár papíru, protože násilí u nás není problém. (A to nám chcete zakázat i flirtování?) Žena patří k plotně a muž dělá kariéru, tak si prosím nějakými novotami neničme českou kulturu! A navíc: plácání po prdeli ještě nikdy nikoho nezabilo. Bingo!

Dokumentární sonda do osobních strachů a nerovnosti, která tak snadno ústí v násilí. 

Text: Barbara Herz

Režie: Barbara Herz

Textová dramaturgie: Daniela Samsonová

Dramaturgie: Lucie Ferenzová, Dagmar Fričová

Výprava: Petra Vlachynská

Hudba: Vladivojna La Chia

Asistence režie: Daniela Samsonová, Klára Metge

Hrají: Petr Jeništa, Lucie Syrová, Dan Kranich

Premiéra 19. a 20. ledna 2024

Inscenace vzniká ve spolupráci s Otevřenou společností, o.p.s. v rámci projektu Grassroots muži advokáti rovnosti žen a mužů podpořeného nadací OSF v programové oblasti Active citizens fund.

www.astudiorubin.cz

„Zájem je rok od roku větší. Když bych měl srovnávat, tak na konkurz do druhé řady se přihlásilo asi tři sta uchazečů, což bylo opět více než do té první“, přibližuje vzrůstající počet přihlášek kreativní producent Petr Mühl.

Třetí řada Peče celá země opět stmelí celé rodiny u televizních obrazovek, a to jak u české klasiky, tak u často velmi originálních receptů. Víte například, jak se peče malinový dort, který znáte ze znělky? V letošní řadě budou moci diváci ocenit i mnohá umělecká díla, cukrářské skládačky, výrobky průzračné jako sklo, na své si přijdou i zahrádkáři či milovníci starých krajek. Nebudou chybět ani známé recepty z ciziny. Během natáčení bylo tentokrát spotřebováno 221 kilogramů mouky, 63 litrů mléka a 134 kilogramů másla.

„Primárně peču sám pro sebe. Občas donesu koláčky kolegům a kamarádům, ale ti naštěstí moc kritičtí nejsou. V soutěži to najednou bylo jiné,“ upřesňuje jeden ze soutěžících. Oba porotci soutěže nešetří kritikou ani chválou, práci s vybranou dvanáctkou třetí řady si však pochvalují. „Při třetí řadě jsem nevnímala propracovanější strategii soutěžících. Měla jsem pocit, že si to účastníci chtěli hlavně užít,“ říká Míša Landová a Josef Maršálek doplňuje: „Jsem přesvědčen o tom, že soutěžící vytvořili nádherný tým a že si užívali blízkost mezi sebou. A nám, porotcům, se s nimi i díky tomu krásně spolupracovalo. Máme nezáviděníhodnou roli, protože lidi posíláme domů a musíme jim říct věci, které nechtějí slyšet. A i za ně nám poděkovali, a to se nám ještě nestalo.“

Moderátorská dvojice Tereza Bebarová a Václav Kopta pořadem provází od samého začátku. Pro Terezu Bebarovou se pečení stalo součástí jejího osobního i pracovního života. „Začala jsem více péct a přestala jsem se bát postavit se k plotně i jako cukrářka. Společně s Josefem Maršálkem jsme natočili další díly cyklu České televize Buchty po ránu, ve kterém Pepovi sekunduji a snažím se pro diváky získat cenné rady.“

Václav Kopta oceňuje i další přesah, který dle něj pořad má: „Myslím, že znovu nastartoval vztah k tradici, buduje v lidech pocit rodinné sounáležitosti. Opět jsme objevili kouzlo babiččiných receptů. A to jsou věci, které se dnešní divoká doba snažila v rodinách utlumit. BBC přišla s geniálním konceptem, prostřednictvím kterého se tohle všechno podařilo podnítit, a to celosvětově.“

Peče celá země se současně spojí s tradiční velikonoční sbírkou Pomozte dětem. Šestadvacátý ročník sbírky, který Česká televize tradičně odvysílá o Velikonočním pondělí 1. dubna 2024, tak bude mít sladkou příchuť. Péct pro dobrou věc budou herečky Jitka Čvančarová a Barbora Poláková, moderátorka Martina Hynková Vrbová, herec Martin Písařík a jazzový hudebník Rudy Linka. Tematickou velikonoční technickou a kreativní výzvu si spolu s nimi vyzkouší i moderátoři Tereza Bebarová a Václav Kopta.

scénář: Aleš Wallcon // režie: Jan Fronc // redaktoři: Zbyněk Fiala, Štěpán Kačírek, David Slabý // dramaturgie: Michaela Hronová // hlavní kameramani: Filip Havelka, Petr Czurda // výkonná producentka: Klára Dražanová // kreativní producent: Petr Mühl // pořadem provázejí: Tereza Bebarová, Václav Kopta // porota: Míša Landová, Josef Maršálek

„Zahraniční spolupráce přináší jedinečnou možnost získat zkušenosti v mezinárodním kontextu a inspirovat se v odlišném kulturním prostředí. Člověk se učí celý život a každá nová zkušenost může být cestou k dalšímu profesnímu i osobnímu rozvoji,“ oceňuje význam a přínos tohoto dotačního titulu ministr kultury Martin Baxa.

Výzva Mobilita III je určena pro projekty realizované v roce 2024. Žadatelé z řad právnických i fyzických osob a příspěvkových organizací ministerstva mohli podat své žádosti v dotačních okruzích zaměřených na podporu prezentace umělců a české kultury na významných zahraničních přehlídkách, festivalech a veletrzích, jakož i na podporu rozvoje dovedností, mobility, síťování a mezinárodní spolupráce. Stejnou možnost přinesla v roce 2023 dotační výzva Mobilita II, v jejímž rámci získalo podporu 135 projektů za více než 114 milionů Kč.  

K podpoře v letošním roce byly vybrány například tyto projekty:

Čeští spisovatelé na Brooklyn Book Fest, projekt žadatele Litera v okruhu prezentace profesionálů kulturního a kreativního sektoru v zahraničí. Projekt je zaměřen na představení české literatury na festivalu, autorům knih pro děti nabízí také možnost zúčastnit se tzv. Children's Day. Součástí bude také realizace masterclass pro české literární agenty. Projekt je do budoucna příslibem průlomu v zastoupení české literatury na americkém knižním trhu.

SIMPLY THE BEST – prezentace současného českého designu skla ve Španělsku, projekt žadatele Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou v okruhu podpora profesionálů kulturního a kreativního sektoru v zahraničí. Cílem projektu je výstava českého designového užitkového skla s doprovodným programem ve Španělsku. Představí se kolekce 28 českých firem a studií a každý účastník z České republiky vyšle na zahájení 1-2 zástupce, kteří budou mít možnost prezentace v rámci přednášek a společného workshopu českých a španělských sklářů ve studiové sklárně. V jednání je také sklářská performance.

Zvyšování kompetencí pedagogů a studentů DAMU na základě sdílení zkušeností v kontextu mezinárodních profesních konferencí, workshopů a mezinárodních festivalů, projekt žadatele Akademie múzických umění v Praze v okruhu odborné konference, semináře workshopy, networky. Cílem projektu je zvyšování kompetencí pedagogů a studentů DAMU na základě sdílení zkušeností v mezinárodním prostředí.

Zahraniční aktivity Divadla X10 v roce 2024 v okruhu prezentace profesionálů kulturního a kreativního sektoru v zahraničí, které zahrnují hostování v Berliner Ensemble, lipském Schaubühne Lindenfels, v Užhorodu a Kyjevě, dále v Rize a Utrechtu. Projekt umožní prohloubení spolupráce se zahraničními partnery.

Rezidenční pobyty v zahraničí pro české profesionály v oblasti nového cirkusu, projekt žadatele CIRQUEON, z.ú. v okruhu podpora tvůrčích a manažerských rezidencí a stáží profesionálů z oblasti kulturního a kreativního sektoru v zahraničí. Cílem projektu je umožnit českým profesionálům nového cirkusu – uměleckým skupinám, jednotlivým umělcům, manažerům a dalším profesím (riggeři) možnost rezidencí u zahraničních partnerů. Projekt nabídne celkem pět krátkodobých tvůrčích rezidencí (desetidenní pobyty) pro vznikající umělecké projekty a celkem deset mobilit pro manažerské rezidence a job shadowing pro ostatní profese v průměrné délce trvání tři týdny. Projekt umožní vytvoření dlouhodobých vazeb v zahraničí, získání jedinečných zkušeností, inspirace při práci se zahraničními profesionály a zvýšení kompetencí pro působení v českém kulturním prostředí.

Kompletní přehled výsledků: https://mk.gov.cz/status-umelce-mobilita-iii-cs-2949

Pohled na lidovou kulturu z historického hlediska vnímanou jako život "sprostného" lidu velkou měrou ovlivnily konstrukty národních buditelů a prvních národopisných pracovníků, ale pravdou je, že se mnohdy jedná o značně zkreslený až idealizovaný obraz.

„V našem pořadu se pokusíme nahlédnout do minulosti, jak asi tak mohly reálně vypadat takové venkovské přástky, které byly typické pro zimní období. Pořad není vhodný pro děti zejména proto, že přástky měly mimo jiné i silný sexuální podtext a lidová mluva byla skutečně jadrná a plná sprostých slov“, uvedl Václav Michalička etnolog a vedoucí Centra tradičních technologií Příbor- pobočka Muzea Novojičínska.

Na pořadu vystoupí: PhDr. Václav Michalička, Ph.D. (etnolog) a Petr Sovják (valašský gajdoš)

Počet míst je omezen, proto si můžete vstupenky zakoupit v předprodeji na pokladně Centra tradičních technologií v Příboře nebo rezervovat emailem muzeumpribor@seznam.cz,  či na telefonu 556 725 191, 605 710 142.

 Vstupné 100,-

Na komponovaný pořad  nelze uplatnit slevu na vstupném a volné vstupenky Muzea Novojičínska

Program:

od 14 do 17 hodin se v Templu konají výtvarné dílny, ve kterých děti vyrobí dárek pro Ježíška. Seznámí také s historií svátku Tří králů.

V 17 hodin vyjde ze Staroměstského náměstí průvod Tří králů, který půjde okolo Templu, dále ulicí Krajířovou, Vodkovou, Na Karmeli až dorazí do Sboru českých bratří k živému betlému, kde proběhne závěrečný program, včetně předání dárků Ježíškovi, které děti v Templu vyrobily.

www.kulturamb.cz

Designérskou soutěž Best in Design, která letos slaví 15 let, organizuje festival Zlin Design Week, jehož jedním z hlavních poslání je podpora nových talentů. Festival, vznikající pod záštitou Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, právě skrze soutěž pootevírá možnosti mladým designérům, aby jim pomohl nastartovat kariéru.

V roce 2020 se například stal držitelem prestižního titulu Best in Design fashion designér Milan Flíček, který v průběhu soutěže nasbíral kontakty, díky kterým se mu podařilo získat příležitosti nejen v České republice, ale i v zahraničí.

“Porotci u nás pouze nehodnotí, ale taktéž navazují s finalisty spolupráce a umožňují jim se dále prezentovat. Krásným příkladem může být propojení právě Milana Flíčka a porotce kategorie Fashion Design Branka Popovice, organizátora nizozemského festivalu a platformy Fashionclash. Díky němu dostal Milan a jeho módní brand “Our shift”, který založil spolu s Barborou Surou, možnost prezentovat svou tvorbu právě tam. Pro designéry takové spolupráce znamenají mnohdy víc, než finanční jednorázová podpora. A my jsme velmi rádi, že taková spojení můžeme díky soutěži Best in Design umožňovat,” konstatuje Ondřej Staněk, programový ředitel festivalu Zlin Design Week.

Že soutěž Best in Design není jen o výhře, vnímá i designérské duo Buro Famos, které stejně jako minulý rok zasedne v porotě soutěžní kategorie Product & Industrial Design. „Potkali jsme spoustu osobností, které nejsou přímo ze Zlína, a také spoustu tváří ze zahraničí. Mohli jsme tak posílit i naše sítě spojené s designem. Cítili jsme se příjemně a zažili jsme Zlín jako živé město s mladými otevřenými lidmi, krásnými místy a smyslem pro design, kulturu a historii.“

Soutěžit se letos bude ve 4 kategoriích – Fashion Design, Product & Industrial Design, Communication Design a Service Design, což je kategorie, která vznikla teprve v loňském roce a v České republice zatím nemá konkurenci.

Do soutěže mohou být přihlášeny návrhy vzniklé po 1. 1. 2022, které se nezúčastnily předešlých ročníků. Zapojit se mohou jednotlivci, ale také autorské kolektivy do věkové hranice 30 let a přihlášky lze podávat až do 4. 2. 2024. Kompletní pravidla designéři najdou na webových stránkách.

Výsledky soutěže budou odhaleny v rámci festivalu Zlin Design Week, jenž proběhne 8.-14. května 2024. Aby vám neunikly žádné informace, doporučujeme sledovat webové stránky, Facebook nebo Instagram Zlin Design Weeku.

O Zlin Design Weeku

Zlin Design Week je týdenní design festival, kde může každý najít inspiraci. Prostřednictvím festivalu vytváříme platformu pro setkávání mladých designérů a profesionálů, pro prezentaci, vyjádření, sdílení a nečekaná spojení. Podporujeme mladé talenty a přinášíme čerstvý vítr v oblasti designu. Projekt vznikl roku 2015 na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně díky mezioborové spolupráci designu, marketingových komunikací, fotografie a audiovize.

Brněnské HaDivadlo profilující se jako scéna progresivní dramaturgie již dvacet let sídlí na svém místě v Alfa pasáži. Ta je přitom důležitým architektonickým ohniskem
centra Brna, jelikož je domovem několika kulturních institucí, gastronomických podniků i obchodů. „Alfa pasáž měla být podle autorů, Hrdiny a Fuchse, multifunkčním domem, místem, které lidem slouží po celý den a kde mohou bez nadsázky prožít celý život. Kulturní vyžití bylo samozřejmostí. Dlouho tuto funkci plnilo Bio Alfa, krátce také jako Kino Praha, poté opět Alfa, které však bylo v roce 2001 zrušeno. Na jeho místo, doslova i přeneseně, ale nastoupilo HaDivadlo a spolu s hudebním klubem Metro dnes pomáhá domu s pasáží uchovat jeho původní smysl,“ říká k umístění HaDivadla v Alfa pasáži badatel Martin Tilšar.

HaDivadlo uvedlo v prostorách Alfa pasáže první premiéru 14. ledna 2004. Šlo o inscenaci Hrdinové tehdejšího uměleckého šéfa Jiřího Pokorného a autorského kolektivu divadla. Se stěhováním do nového prostoru prošlo HaDivadlo řadou organizačních potíží, které negativně ovlivnily tehdejší uměleckou činnost i samotné fungování. Po prvotních komplikacích se však HaDivadlo v prostoru Alfa pasáže již plně etablovalo a v současné době je její nedílnou součástí. Zároveň jde o prostor, ve kterém HaDivadlo za celou dobu své existence sídlí po nejdelší dobu a nabízí tak divadelníkům potřebnou stabilitu k uměleckému rozvoji.

„Propojení Alfa pasáže a HaDivadla v roce 2004 bylo šťastné setkání potřeby s prostorem. HaDivadlo, které se od svého vzniku prezentuje jako soubor, který hledá, zkouší, inovuje a překračuje, se po mnohých peripetiích opět ocitlo v čistém, prázdném prostoru takzvaného black boxu, který už svou podstatou otevírá všechny tyto možnosti a s tvorbou HaDivadla je již od počátků spjat. Divadelníkům na míru jej v suterénu funkcionalistické budovy navrhl a zhotovil brněnský ateliér RAW,“ dodává Tilšar.

Současné vedení HaDivadla v čele v uměleckým šéfem Ivanem Burajem plánuje kolem výročí několik událostí upomínajících k tomuto významnému datu. V úterý 9. ledna 2024 se od 16.30 přímo v prostorách Alfa pasáže odehraje tzv. sousedská sešlost pro všechny obyvatele a pracovníky Alfa pasáže, ale i náhodné kolemjdoucí. Kromě pohoštění před divadlem bude v prostorách divadla v provozu dětský koutek i divadelní bar s občerstvením a také scénická instalace odkazující k inscenaci Moravský kras, která je toho večera od 19.30 na programu. Jak je v HaDivadle zvykem, od 19.00 bude pro zájemce dramaturgický úvod k představení. Ve stejný den se uskuteční i dvě prohlídky divadla se začátky v 16.30 a 17.30.

Nejstaršími inscenacemi na repertoáru HaDivadla, které vznikly již v Alfa pasáži, jsou Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně autora Arnošta Goldflama, Indián v ohrožení v režii Jiřího Havelky, Maryša v režii Lukáše Brutovského a Vyhnání Gerty Schnirch v režii Mariána Amslera. Všechna tato představení bude možné zhlédnout během ledna a u vybraných repríz s novinkou v úvodech HaDivadla, a to s tzv. hereckých úvodem.

V den 20. výročí odehrání prvního představení HaDivadla v nových prostorách je na programu 149. repríza dnes již kultovní inscenace Indián v ohrožení v režii Jiřího Havelky. Inscenace humorně pojednává o teorii relativity a ukazuje, jak lze propojit vědu a umění, konkrétně fyziku a divadlo. Představení Indiána v ohrožení se uskuteční v neděli 14. ledna 2024 s dřívějším začátkem od 17.30. K tomu všemu bude tato repríza ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno odehrána na počest Kurta Gödela. Tohoto dne rovněž proběhne od 15.00 prohlídka divadla a beseda s architektem Tomášem Rusínem, spoluautorem architektonického řešení současného HaDivadla. Divadelníci chtějí výroční den připomenout zejména společným setkáním a zavzpomínáním.

Výročí HaDivadla v Alfa pasáži symbolicky odstartuje oslavy spojené s již padesátiletou existencí HaDivadla, jehož založení bude připomenuto na jaře 2024 přímo v Prostějově, kde má původně Hanácké divadlo své kořeny. Následující Sezona 50 se přitom celá ponese v duchu oslavování a reflexe minulosti i současných podob této významné scény divadelní alternativy. „Naše avantgardní studiové divadlo, které vzniklo uprostřed normalizačních 70. let namísto zamýšleného konformního divadla na zadání Městského národního výboru v Prostějově, se dá v dnešní době považovat již za kulturní dědictví. HaDivadlo jako jedna velká divadelní dílna, důraz na autorskou tvorbu, osobní ručitelství, umanutost, nepoplatnost mainstreamu, outsiderství – to jsou fenomény, jež v HaDivadle i v současnosti vyznáváme. Padesát let HaDivadla využijeme k exkurzu do minulosti, do pamětí spolupracovníků, tvůrců, ale i diváků. Zároveň je HaDivadlo na dobrodružné cestě hledání nového uměleckého šéfa či šéfky, jelikož Ivan Buraj završí v HaDivadle své desetileté působení právě 50. sezonou a půjde dál do pražského Divadla v Dlouhé,“ přibližuje vyhlídky intendantka HaDivadla Anna Stránská.

Článek o historii prostoru HaDivadla.

www.hadivadlo.cz

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

K vydání připravil historik Radim Jež, překlad Irena Prengel Adamczyk. Publikace je již v prodeji v Historické budově Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Muzeu trojmezí v Jablunkově a Archeoparku Chotěbuz-Podobora za 360 Kč. Knihu lze objednat také na našem webu https://www.muzeumct.cz/publikace/853-swiadectwo-z-zywocic.