Instituce a kulturní zařízení

O nominacích 31. ročníku cen Český lev hlasovalo 195 filmových profesionálů, kteří hodnotili 33 celovečerních hraných filmů, 15 dokumentárních filmů vybraných komisí sestavenou ze členů akademie z celkového počtu 31 snímků, 8 animovaných filmů a také 10 krátkých filmů, které další komise složená z akademiků vybrala z celkem 18 přihlášených snímků. Dále akademici hodnotili 6 televizních filmů nebo minisérií a 14 seriálů, které byly uvedeny na televizních obrazovkách nebo na internetu. Hlasování probíhalo od 1. prosince 2023 do 7. ledna 2024. Celkem 15 nominací akademici přisoudili dramatu Tomáše Mašína Bratři, jež vypráví jeden z největších příběhů studené války, bratrů Mašínových, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo. 12 nominací obdrželo od akademiků výpravné detektivní drama z doby Československa 30. let Úsvit Matěje Chlupáčka, ve kterém převrátí naruby život v moderním baťovském městě tajemný a hrozivý nález. Celovečerní debut Roberta Hloze sci-fi thriller Bod obnovy, který pokládá otázku, zda nám technologie budou zaručovat lepší život, získal 8 nominací. Se stejným počtem nominací se uchází o lví sošky i černá komedie Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara Přišla v noci o páru třicátníků, jejichž poklidný život naruší vpád matky jednoho z nich. Režisér Tomáš Mašín bodoval se sedmi nominacemi i s psychologickým filmem s kriminální zápletkou Němá tajemství. Sedm nominací má na svém kontě i tragikomedie Petra Slavíka Tancuj Matyldo. Šest nominací získal seriál Jana Pachla Volha.

V kategorii nejlepší celovečerní hraný film roku 2023 mohou Českého lva získat filmy Bratři (režie Tomáš Mašín, producent Petr Bílek), Němá tajemství (režie Tomáš Mašín, producent Jiří Tuček), Přišla v noci (režie Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar, producenti Eva Pavlíčková, Pavel Vácha, Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar, Šimon Dvořáček), Tancuj Matyldo (režie Petr Slavík, producentka Nataša Slavíková), Úsvit (Matěj Chlupáček, producenti Maja Hamplová, Matěj Chlupáček). Stejná pětice filmů má i nominace v kategorii nejlepší režie. Ocenění za nejlepší scénář mohou získat Marek Epstein za film Bratři, Alice Nellis za Němá tajemství, Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar za Přišla v noci, Nataša Slavíková a Petr Slavík za Tancuj Matyldo a Miro Šifra za Úsvit.

Nejlepším dokumentárním filmem za loňský rok se může stát jeden z pětice snímků BLIX NOT BOMBS (režie Greta Stocklassa, producenti Radovan Síbrt, Alžběta Karásková), Moje nebe je horší než tvoje peklo (režie Kateřina Dudová, producent Vojtěch Komrzý), Návštěvníci (režie Veronika Lišková, producentky Kristýna Michálek Květová, Martina Netíková), Velké nic (režie Vít Klusák, Marika Pecháčková, producenti Vít Klusák, Filip Remunda, Pavla Klimešová), nebo Všechno dobře dopadne (režie Miroslav Janek, producent Jan Macola).

V rámci dnešní nominační tiskové konference cen ČFTA byly předány i nestatutární ceny Českého lva. Cenou filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s filmovým portálem ČSFD.cz, získal snímek Bod obnovy. Cenu za nejlepší filmový plakát obdrželi Robert V. Novák a Zuzana Burgrová za výtvarný návrh filmu Němá tajemství.

Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli si může v březnu odnést: Tatiana Dyková Vilhelmová za roli matky bratrů Mašínů ve filmu Bratři, Jana Plodková za roli Eriky, manželky veterináře postiženého afázií, ve snímku Němá tajemství, Simona Peková, která ztvárnila nepohodlnou matku a tchyni ve filmu Přišla v noci, Regina Rázlová postavu ženy trpící Alzheimerovou chorobou v tragikomedii Tancuj Matyldo, nebo Eliška Křenková za hlavní roli manželky ředitele baťovské továrny ve filmu Úsvit. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli akademiky nejvíce zaujaly Karolína Lea Nováková ve filmu Bratři, Denisa Barešová výkonem ve filmu Její tělo, Milena Steinmasslová v Němých tajemstvích, Annette Nesvadbová ve snímku Přišla v noci a Martha Issová v Úsvitu.

Cenu pro nejlepšího herce v hlavní roli mohou získat Oskar Hes, nebo Jan Nedbal za ztvárnění bratrů Mašínů ve filmu Bratři, David Prachař za roli táty Moura v road movie Citlivý člověk, Karel Roden za roli nelítostného exekutora Karla ve snímku Tancuj Matyldo a Kryštof Hádek za hlavní postavu amorálního řidiče Standy Pekárka v televizním seriálu Volha. V kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli akademici ocenili nominací Václava Neužila v Bodu obnovy, Stefana Konarskeho v Bratrech, Jiřího Rendla v Přišla v noci, Antonia Šoposkiho v Tancuj Matyldo a Tomáše Jeřábka v seriálu Volha.

ČFTA pravidelně oceňuje i televizní tvorbu. V kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie se o lví sošku utkají film České televize Cesta do tmy (režie Jiří Svoboda), minisérie Docent (režie Jiří Strach) taktéž z produkce České televize a Matematika zločinu (režie Peter Bebjak) z TV Nova. V kategorii nejlepší televizní seriál byl nominován seriál TV Nova #annaismissing (režie Pavel Soukup ml.) a dva seriály České televize Dobré ráno, Brno! (režie Jan Prušinovský) a Volha (režie Jan Pachl).

Českého lva může získat i jeden z trojice animovaných filmů, a to Deniska umřela režiséra a výtvarníka Philippa Kastnera, Electra režisérky Darii Kashcheeva a výtvarníka Marka Špitálského a Tonda, Slávka a kouzelné světlo režiséra a výtvarníka Filipa Pošivače. Další kategorie patří krátkým filmům, ve které byly nominovány snímky Atestace Jana Hechta, Jsme v tom spolu Anny Wowra a Osmý den Petra Pylypčuka.

Na tiskové konferenci byly také oznámeny nominace na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, jež je pravidelně udělována ve spolupráci s Mattoni 1873 a Státním fondem kinematografie. Cenu mohou získat animované filmy Deniska umřela (režie Philippe Kastner, FAMU) a Electra (režie Daria Kashcheeva, FAMU), které jsou zároveň nominovány v kategorii nejlepší animovaný film, a krátké filmy Doprovázení (režie Vojtěch Konečný, FAMU), Jsme v tom spolu (režie Anna Wowra, FAMU) a Osmý den (režie Petr Pylypčuk, FAMU). Snímky Jsme v tom spolu a Osmý den se mohou pochlubit i nominací v kategorii nejlepší krátký film. Ocenění pro začínající tvůrce je spojené s finanční odměnou ve výši 100 000 Kč.

Ve spolupráci se streamovací platformou DAFilms připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout od 26. února do 17. března on-line na www.ceskylev.cz na www.dafilms.cz. Filmovou přehlídku k Českému lvu tradičně nabídne i síť multikin Cinestar.

 

PŘEHLED STATUTÁRNÍCH KATEGORIÍ VÝROČNÍCH CEN ČESKÝ LEV

 

1) nejlepší celovečerní hraný film

2) nejlepší režie

3) nejlepší scénář

4) nejlepší kamera

5) nejlepší hudba

6) nejlepší střih

7) nejlepší zvuk

8) nejlepší scénografie

9) nejlepší kostýmy

10) nejlepší masky

11) nejlepší herečka v hlavní roli

12) nejlepší herec v hlavní roli

13) nejlepší herečka ve vedlejší roli

14) nejlepší herec ve vedlejší roli

15) nejlepší dokumentární film

16) nejlepší televizní film nebo minisérie

17) nejlepší televizní seriál

18) nejlepší animovaný film

19) nejlepší krátký film

20) mimořádný přínos české kinematografii

21) mimořádný počin v oblasti audiovize

 

31. ČESKÝ LEV – NOMINACE

 

NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM

Bratři – producent Petr Bílek

Němá tajemství – producent Jiří Tuček

Přišla v noci – producenti Eva Pavlíčková, Pavel Vácha, Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar, Šimon Dvořáček

Tancuj Matyldo – producentka Nataša Slavíková

Úsvit – producenti Maja Hamplová, Matěj Chlupáček

 

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM

BLIX NOT BOMBS – režie Greta Stocklassa – producenti Radovan Síbrt, Alžběta Karásková

Moje nebe je horší než tvoje peklo – režie Kateřina Dudová – producent Vojtěch Komrzý

Návštěvníci – režie Veronika Lišková – producentky Kristýna Michálek Květová, Martina Netíková

Velké nic – režie Vít Klusák, Marika Pecháčková – producenti Vít Klusák, Filip Remunda,

Pavla Klimešová

Všechno dobře dopadne – režie Miroslav Janek – producent Jan Macola

 

NEJLEPŠÍ REŽIE

Bratři – Tomáš Mašín

Němá tajemství – Tomáš Mašín

Přišla v noci – Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar

Tancuj Matyldo – Petr Slavík

Úsvit – Matěj Chlupáček

 

NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI

Bratři – Tatiana Dyková Vilhelmová

Němá tajemství – Jana Plodková

Přišla v noci – Simona Peková

Tancuj Matyldo – Regina Rázlová

Úsvit – Eliška Křenková

 

NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI

Bratři – Oskar Hes

Bratři – Jan Nedbal

Citlivý člověk – David Prachař

Tancuj Matyldo – Karel Roden

Volha – Kryštof Hádek

 

NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI

Bratři – Karolína Lea Nováková

Její tělo – Denisa Barešová

Němá tajemství – Milena Steinmasslová

Přišla v noci – Annette Nesvadbová

Úsvit – Martha Issová

 

NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI

Bod obnovy – Václav Neužil

Bratři – Stefan Konarske

Přišla v noci – Jiří Rendl

Tancuj Matyldo – Antonio Šoposki

Volha – Tomáš Jeřábek

 

NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ

Bratři – Marek Epstein

Němá tajemství – Alice Nellis

Přišla v noci – Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar

Tancuj Matyldo – Nataša Slavíková, Petr Slavík

Úsvit – Miro Šifra

 

NEJLEPŠÍ KAMERA

Bod obnovy – Filip Marek
Bratři – Friede Clausz

Citlivý člověk – Dušan Husár

Němá tajemství – Anna Smoroňová

Úsvit – Martin Douba

 

NEJLEPŠÍ STŘIH

Bod obnovy – Jarosław Kamiński
Bratři – Petr Turyna

Němá tajemství – Michal Hýka, Filip De Pina

Přišla v noci – Jakub Vansa

Úsvit – Pavel Hrdlička

 

NEJLEPŠÍ ZVUK

Bod obnovy – Lukáš Ujčík, Samuel Jurkovič, Jan Šulcek
Bratři – David Titěra, Viktor Ekrt

Přišla v noci – Michaela Patríková

Tonda, Slávka a kouzelné světlo – Péter Benjámin Lukács

Úsvit – Pavel Rejholec, Peter Hilčanský, Tomáš Zůbek

 

NEJLEPŠÍ HUDBA

Bod obnovy – Jan Šléška
Bratři – Karel Havlíček

Citlivý člověk – Jonatan Pjoni Pastirčák

Tancuj Matyldo – Michal Pavlíček

Úsvit – Simon Goff

 

NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE

Bod obnovy – Ondřej Lipenský
Bratři – Milan Býček

Citlivý člověk – Stella Šonková

Úsvit – Henrich Boráros

Volha – Jan Vlasák

 

NEJLEPŠÍ KOSTÝMY

Bod obnovy – Ivan Stekla, Eliška Krejzová

Bratři – Ján Kocman

Služka – Katarína Štrbová Bieliková

Úsvit – Jarmila Dunděrová

Volha – Vladimíra Pachl Fomínová

 

NEJLEPŠÍ MASKY

Bod obnovy – Vladimír Wittgruber

Bratři – Adéla Anděla Bursová

Citlivý člověk – Andrea Štrbová

Úsvit – Lenka Nosková, Martin Jankovič

Volha – Martin Valeš, Jana Bílková, Martin Větrovec

 

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE

Cesta do tmy – hlavní tvůrce Jiří Svoboda – hlavní producentka Veronika Slámová

Docent – hlavní tvůrce Jiří Strach – hlavní producentka Jiřina Budíková

Matematika zločinu – hlavní tvůrce Peter Bebjak – hlavní producenti Iva Kašpárková Jestřábová,

Rastislav Šesták, Peter Bebjak

 

 

NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL

#annaismissing – hlavní tvůrce Pavel Soukup ml. – hlavní producenti Vratislav Šlajer, Jakub Košťál,

                                    Milan Kuchynka

Dobré ráno, Brno! – hlavní tvůrce Jan Prušinovský – hlavní producenti Michal Reitler, Matěj Stehlík

Volha – hlavní tvůrce Jan Pachl – hlavní producent Josef Viewegh

 

NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM

Deniska umřela – režie, výtvarník Philippe Kastner – producent Tomáš Šimon

Electra – režie Daria Kashcheeva – producenti Zuzana Křivková, Martin Vandas – výtvarník

Marek Špitálský

Tonda, Slávka a kouzelné světlo – režie, výtvarník Filip Pošivač – producenti Jakub Viktorín,

Pavla Janoušková Kubečková

 

NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM

Atestace – režie Jan Hecht – producent Marek Dusil

Jsme v tom spolu – režie Anna Wowra – producentka Alžběta Málková

Osmý den – režie Petr Pylypčuk – producenti Kryštof Burda, Tomáš Pertold

 

CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena

Deniska umřela – režie Philippe Kastner

Doprovázení – režie Vojtěch Konečný

Electra – režie Daria Kashcheeva

Jsme v tom spolu – režie Anna Wowra

Osmý den – režie Petr Pylypčuk

 

 

PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ

Bratři – 15 nominací
Úsvit – 12 nominací
Bod obnovy – 8 nominací
Přišla v noci – 8 nominací
Němá tajemství – 7 nominací
Tancuj Matyldo – 7 nominací
Volha – 6 nominací
Citlivý člověk – 5 nominací
Tonda, Slávka a kouzelné světlo – 2 nominace
#annaismissing – 1 nominace
Atestace – 1 nominace
BLIX NOT BOMBS – 1 nominace
Cesta do tmy – 1 nominace
Deniska umřela – 1 nominace
Dobré ráno, Brno! – 1 nominace
Docent – 1 nominace
Electra – 1 nominace
Její tělo – 1 nominace
Jsme v tom spolu – 1 nominace
Matematika zločinu – 1 nominace
Moje nebe je horší než tvoje peklo – 1 nominace
Návštěvníci – 1 nominace
Osmý den – 1 nominace
Služka – 1 nominace
Velké nic – 1 nominace
Všechno dobře dopadne – 1 nominace
 

Ceny udělené na tiskové konferenci 15. ledna 2024:

NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena

Němá tajemství – Robert V. Novák, Zuzana Burgrová – oceněný plakát

Brutální vedro – Lara Rajniš, Denisa Müllerová

Chybění – Šimon Marek, Matyáš Švejdík

Přišla v noci – Bohdan Heblík

Úsvit – Desi Moore

 

CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena

Bod obnovy – Robert Hloz (oceněný režisér)

 

Český lev

Český lev je prestižní česká filmová cena udělovaná od roku 1993. Filmy jsou hodnoceny na základě hlasování členů České filmové a televizní akademie. Slavnostní ceremoniál vyhlášení výsledků se uskuteční
v sobotu 9. března 2024 v pražském Rudolfinu a v přímém přenosu jej odvysílá Česká televize na ČT1 od 20.10 hod.

O České filmové a televizní akademii:

Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995, v roce 2013 prošla transformací na zapsaný spolek. Jejím hlavním cílem je podporovat a propagovat české kinematografické umění v České republice i v zahraničí a vytvářet podmínky pro rozvoj českého filmu. Uděluje nejprestižnější českou filmovou cenu – Českého lva a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. ČFTA má v současné době 380 členů.

Nová výstava vám představí každodenní život ve středověku. Uvidíte, jak se lidé oblékali, jak to bylo s hygienou, co jedli a pili, jak to vypadalo na trhu i jak trávili volný čas.  

Prohlédnete si dobově precizně vyhotovené repliky a vyzkoušíte hravé i vzdělávací aktivity, při kterých zjistíte množství zajímavostí. „Obléknete si gotický oděv nebo kroužkovou košili, ozdobíte se čelenkou se závojem nebo nasadíte rytířskou přilbu, potěžkáte meče a bijáky, vyskočíte na koně, zakusíte rytířský turnaj na koních nebo střelbu z kuše. Můžete postavit hradby nebo naopak obléhat město katapultem. Přičichnete ke středověké uličce a vyrobíte si dobovou voňavku,“ vypočítává aktivity kurátorka výstavy Mgr. Simona Valachová. A to není zdaleka vše. „Můžete se stát písařem ve scriptoriu, poměřit se s Karlem IV., vyzkoušet si náročnou práci iluminátora, ověřit své řemeslné dovednosti nebo zpytovat hříchy na pranýři,“ dodává.

Středověká výstava se do výstavních sálů vrací často, naposledy to bylo v roce 2021 k výročí 600 let Jana Žižky v Poličce. Letošní výstava ale přichází s novinkou. „Výstavu jsme doplnili o téma trávení volného času ve středověku a vznikla herna, kde se pobavíte ryze středověce - roztáčením káči, chozením na chůdách, bořením kuželek, hrou šachy nebo mlýn a brnkáním na citeru. Nemůže chybět ani hazard – hra v kostky, karty a vrhcáby!“ vysvětluje Valachová.

Výstava bude zahájena 4. února a můžete ji navštívit do 21. dubna.

 

Vernisáž výstavy se uskuteční v neděli 4. února v 16 hodin v poličském muzeu.

Úderem 16. hodiny přijede do muzea král Karel IV. na koni se svojí družinou. I vy jste zváni k bohaté hostině na jeho počest! Ochutnáte středověké dobroty - placky, zelňáky, uzené, rybu, kaši, zvěřinu a jiné. A samozřejmě si jako první návštěvníci prohlédnete výstavu Vzhůru do středověku! s aktivitami na každém kroku.

 

„Když jsem přišel k souboru, první půlrok jsme hlavně hledali témata a já sám pak hledal předlohy, které bych studentům nabídl,“ vysvětluje Pazdera. Podle jeho slov bylo nejtěžší navázat na tzv. dramaturgii čtenářského deníku, které se Slovanský tyátr dlouhodobě věnoval, a za níž se těšil celé řadě ocenění z českých divadelních festivalů. „Sartrovo S Vyloučením veřejnosti byl vlastně jeden z prvních textů, co mě napadl a nejvíc seděl k tématům, co jsme při našich setkáních nacházeli. Přečetli jsme si jej a studenti se vyslovili, že je baví a že ho chtějí dělat,“ doplňuje Pazdera, absolvent souboru, který divadlo převzal v roce 2022. V té době už existovalo 19 let a zakladatelka Martina Bičová se s Pazderovým předchůdcem Zdeňkem Vévodou rozhodla současnému studentovi dramatické výchovy na JAMU ansámbl svěřit. „Všichni víme, jak covid zasáhl české školství i kulturu. U takovéto školní umělecké činnosti pak byly dopady dvojnásobné a nahodit znovu řemen představovalo obrovskou výzvu. Jsme rádi, že se Albert sám nabídl a chopil se jí,“ popisuje Bičová.

Nová inscenace s názvem NO EXIT, která měla premiéru 12. listopadu minulého roku, teď vstupuje do další fáze svého života. Vidět ji v reprízách může jak olomoucké, tak přespolní publikum. „Hrát, hrát, hrát. Přihlásit se na festivaly. Co nejvíce se konfrontovat jak s laickou, tak odbornou veřejností. Pro všechny ze souboru je to v něčem debut, takže jsme hladoví po reakcích, názorech a zpětných vazbách,“ představuje plány Pazdera. V Olomouci bude NO EXIT znovu k vidění 24. a 31. ledna nebo 7. a 14. února, vždy od 19 hodin v Divadle K3 Uměleckého centra Univerzity Palackého. Vstupenky za 150 a 100 Kč jsou k dostání na webu souboru www.tyatr.cz.

První oslavy masopustu odstartují už v sobotu 20. ledna v Klecanech. Od rána bude možné ochutnat masopustní chody za doprovodu flašinetáře a po 14. hodině vyrazí průvod masek přes Klecany. Jen o týden později v sobotu 27. ledna oslaví masopust v Jílovém u Prahy. Tradiční Jílovský masopust plný dobrého jídla, pití, hudby a zábavy zavítá opět na náměstí. Nebudou chybět masopustní hody, rej masek, jarmark a průvod Jílovým.

Každoročně oblíbenou akcí, kam se sjíždějí lidé z celého Česka, je Roztocký masopust. Vznikl jako lokální počin malé skupiny lidí a za více než dvacet let vyrostl do jedinečné živoucí akce. V sobotu 10. února se mohou návštěvníci těšit na průvod, který vyrazí za svou královnou. Průvod plný originálních masek poputuje přes Roztoky na Holý vrch, kde se setkává s průvodem z dalších obcí. Společně pak tančí a odcházejí za masopustní zábavou. Ve stejném termínu proběhne masopustní zábava v Miličíně na Benešovsku nebo v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích na Kladensku.

Jedna z největších a na kulturní program nejbohatších akce svého druhu ve středních Čechách míří letos opět do Zadní Třebaně. Poberounský masopust a největší „fašaňk“ široko daleko se zde bude konat v sobotu 10. února i v neděli 11. února. Masopust začne v sobotu ráno staročeským jarmarkem, kde budou k dostání preclíky, koláče, maso nebo koblihy. Děti se mohou svézt na koních, dospělé potěší zabíjačkové pochoutky nebo oblíbená masopustní tombola.

Od 10 hodin se na improvizovaném jevišti v podobě valníku postupně představí staropražská kapela Třehusk, dětská lidová muzika nebo taneční a pěvecký soubor. Nakonec bude symbolicky pochován Masopust a oceněny ty nejnápaditější maškary. Poté se vydá na obchůzku obcí průvod v čele s kapelou a kvartetem hlavních postav: medvědem, medvědářem, policajtem i Masopustem-Bakchem. Všichni budou ochutnávat koblihy, škvarkové placky, uzené maso, pálenku a další dobroty, které pro ně připraví místní hospodyňky a hospodáři. Večer po skončení průvodu se ještě ve Společenském domě v Zadní Třebani bude konat výroční masopustní tancovačka. Následující den, v neděli 11. února, masopustní oslavy vyvrcholí dětským karnevalem.

V sobotu 17. února projde masopustní průvod také předměstím Kaňk u Kutné Hory. Do kroku zahraje živá kapela a připraveno bude občerstvení ve formě zabijačkových specialit. Maškarní průvod a veselice proběhne také v prostředí historických báňských objektů v areálu Ševčinského dolu v Příbrami. „Diváci si mohou užít hornický masopust 17. února včetně humorných scének a hornických písniček. O den později bude maskám patřit Muzeum lidových staveb v Kouřimi. Pestrobarevný průvod doprovázený hudbou a tancem projde skanzenem třikrát za den. K ochutnání bude zabijačka a koblihy, děti si vyrobí laufrovský klobouk,“ popisuje akce Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Mělnický masopust propukne v neděli 19. února. Kromě trhů se bude zpívat a dovádět v masopustním průvodu, který vyrazí z náměstí Míru. Zakončení akce proběhne za doprovodu folklorních souborů.

Masopustní zábava se letos nevyhne ani Nymburku. V sobotu 24. února se vydá průvod masek z náměstí Přemyslovců až na Rejdiště, kde bude připravena hudba, zábava a zabijačkové speciality.

Video z masopustů ve středních Čechách najdete zde.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

Hmlisto, dvougenerační duo Veroniky Kickové a jejího syna Jána, žije a tvoří v malé obci Prochot na středním Slovensku. Sami své mísení písničkářství, lidové hudby a postrockové kytary označují za postfolk. Petr Linhart je písničkář, poutník, milovník krajin a jejich příběhů, člen sdružení Osamělí písničkáři.

Píseň Jáchymov, ke které hudbu i text napsali společně Kicková a Linhart, vypráví příběh slovenského rolníka, odsouzeného k nuceným pracem v jáchymovských uranových dolech a zároveň i jeho ženy, čekající na něj doma v obavách a s tušením, že se jí po čtyřech letech nemůže vrátit stejný člověk, kterého milovala.

Jak ze zdvojeného autorství vyplývá, příběh je vyprávěn dvojjazyčně, ze dvou pohledů, slovensky i česky. Klip byl podle scénáře Veroniky Kickové natáčen v reálném prostředí dnešního Jáchymova, kde lze stále potkávat stopy po těžbě uranu i pozůstatky vězeňských lágrů. Stejně tak v klipu potkává Turista přicházející do dnešního Jáchymova stopy příběhu, obsaženého v písni.

„Ačkoliv pocházím z Karlových Varů, k Jáchymovu jsem se dostala oklikou, přes slovenský příběh mladé nevěsty, která  čeká na svého nespravedlivě zavřeného muže a má to “štěstí”, že smí jet několikrát za ním. Historické centrum města je vcelku malebné a vytváří zvláštní kontrast k temné atmosféře lágrů. O vizuálu ke klipu jsem uvažovala téměř dva roky a nemohla jsem najít klíč. Vše se nakonec pohnulo vloni v létě, kdy jsme se jeli do Jáchymova podívat a naučnou stezku Jáchymovské peklo jsme si prošli. Tam mě napadly obrazy s Mařiným krojem v Řetízkárně a nošením kýblů po schodech, kdy se Turista vžívá do situace vězňů, kteří skutečně museli vláčet pitnou vodu strmým kopcem nahoru do tábora,” přibližuje vznik videoklipu Veronika Kicková.

Kamery a střihu se ujal Petr Mikšíček, velký znalec krušnohorské historie a krajiny. Natáčení v podzemí bylo možné díky spolupráci se spolkem Političtí vězni.cz, realizace výroby klipu pak díky podpoře Karlovarského kraje a slovenského Fondu na podporu umenia.

Album Československá (Galén 2022) dua Hmlisto a písničkáře Petra Linharta získalo prestižní slovenské ocenění Radio_Head_Awards za album roku 2022 v kategorii Folk, písně z desky se umístily na prvních dvou příčkách posluchačské hitparády Radia Proglas za rok 2023. Na albu se jako producent podílel i známý kytarista Josef Štěpánek, jehož jméno nesou i nahrávky Vladimíra Mišíka, Vlastimila Třešňáka, Petra Linharta, Miroslava Kemela, Richarda Müllera, Lenky Nové, vystupuje ale i s Lucií Bílou či Radůzou.

V nejbližší době vystoupí Hmlisto a Petr Linhart 1. 3. v brněnské Kafaře, 4. dubna v kladenském klubu Pod Třešní, 22. května v klubu Kaštan v Praze a 27. července na Amfolkfestu v Pulčíně.

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=u7KvoFynAJ4

Rozcestník streamovacích platforem: https://songwhip.com/petrlinhart/jachymov

Další odkazy:

https://www.facebook.com/hmlistoband

https://www.hmlisto.sk/

https://www.petrlinhart.cz/

 

 

 

„Máme obrovskou radost, že se série filmových koncertů o Harrym Potterovi opět vrací do České republiky a že českému publiku můžeme v Praze nabídnout tuto jedinečnou podívanou. I když samotný film známe téměř všichni, spojení s živým 90členným symfonickým orchestrem Filharmoniků města Prahy bude zážitkem z úplně jiné dimenze,“ říká Tibor Engler, producent českých koncertů a dodává, že koncerty budou 100% propojením filmu, hudby a živého orchestru v pravém slova smyslu. V rámci koncertů totiž poběží na plátně, zcela bez hudby, celý film s českým dabingem. A právě o hudbu se postará renomovaný orchestr Filharmoniků města Prahy.

Unikátní série filmových koncertů Harryho Pottera tak opět vstupuje do České republiky, která patří k dalším 48 zemím, v nichž se tyto koncerty konají, a které od roku 2016 zhlédlo přes 3 miliony diváků. Pražské koncerty Harry Potter a Kámen mudrců in Concert navíc nabídnou i bohatý doprovodný program, který pořadatelé odtajní v nejbližších dnech.

Vstupenky jsou už nyní k dispozici v předprodejních sítích Ticketportal a Ticketmaster.

 

Co je Harry Potter in Concert

Připomeňme, že v roce 2016 Warner Bros. Discovery Global Themed Entertainment a CineConcerts společně vytvořili sérii filmových koncertů Harry Potter in Concert, která je jediným oficiálním celosvětovým tour oslavující filmy o Harrym Potterovi. Od světové premiéry filmu Harry Potter a Kámen mudrců in Concert v roce 2016 si už více jak 3 miliony diváků užilo tento magický zážitek ze světa čarodějů. Do roku 2025 bude mít za sebou více než 2973 představení ve více než 48 zemích světa.

Ve filmu Harry Potter a Kámen mudrců se Harry Potter na své 11. narozeniny dozví, že je sirotkem po dvou čarodějích a že i on sám má magické schopnosti. Ve škole čar a kouzel v Bradavicích se naučí, jak hrát famfrpál a zahraje si napínavou hru „živých“ šachů na cestě k temnému čaroději, který si dal za cíl jej zničit. 

„Filmová série o Harry Potterovi je jedním z ojedinělých kulturních fenoménů, který stále přináší potěšení milionům fanoušků po celém světě. Těší mě, že můžeme divákům poskytnout unikátní možnost poslechnout si oceňovanou hudbu, v živém podání symfonického orchestru, a zároveň si užít i kultovní film promítaný na velkém plátně. Bude to rozhodně nezapomenutelný zážitek,“ říká Justin Freer, prezident CineConcerts a producent série filmových koncertů o Harrym Potterovi. „Harry je na celém světě synonymem vzrušení a proto věřím, že díky filmovém koncertu s živou hudbou propojenou s filmem si diváci užijí návrat do tohoto magického světa,“ dodává Brady Beaubien z CineConcerts, producent série filmových koncertů o Harrym Potterovi. 

Trailer k Harry Potter a Kámen mudrců in Concert (ENG) https://vimeo.com/240288019

Více informací o sérii filmových koncertů na www.harrypotterinconcert.com.

Prvním koncertem již Rok české hudby ve Filharmonii Hradec Králové odstartoval. Za titulem Suk 150 stojí připomínka skladatele, houslisty a pedagoga Josefa Suka staršího, který se narodil roku 1874 a který byl také žákem Antonína Dvořáka. Při koncertu 11. ledna zazněla Sukova Symfonie c moll op. 27 „Asrael“. Neděle 14. ledna přinesla další ze Stříbrné abonentní řady varhanních koncertů nazvaný Variace s hornou, který kromě jiných skladeb představil v premiéře Triptych pro lesní roh a varhany; autorem díla je zástupce mladé skladatelské generace Lukáš Sommer (narozen roku 1984).

Konec února (čtvrtek 29. 2.) bude v sále královéhradecké Filharmonie patřit oslavě nejvýznamnější letos připomínané osobnosti, skladateli Bedřichu Smetanovi a výročí dvou set let od jeho narození (2. března 1824). Na programu koncertu je jeho cyklus symfonických básní Má vlast.

Další „čtyřková“ výročí připomene koncert Můj domov nazvaný podle úvodní skladby večera z pera Antonína Dvořáka (zemřel roku 1904). Dále je na programu Fantazie g moll pro housle a orchestr op. 24 již zmíněného Josefa Suka a Suita z opery Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka (narozen 1854). Čtveřici českých skladatelů uzavírá skladba Paraboly pro velký orchestr od Bohuslava Martinů.

Koncert Luminarium přichystaný na 14. března sice žádné čtyřkové výročí nepřináší a česká skladba je mezi ostatními zahraničními jediná, zato však dala titul celému koncertu. Luminarium, Mozaiku dvaceti sedmi fragmentů world music, koncert pro klarinet a orchestr napsal v roce 2002 skladatel, dirigent a klavírista Kryštof Mařatka. Sólový part na klarinet zahraje Mařatkův syn Jan.

Koncert na konci dubna nazvaný Romance česká nabídne ve svém programu posluchačům i mírně netradiční, ale pro českou hudbu reprezentativní žánr, zazní totiž mimo jiné také tři melodramy českých skladatelů Otakara Zicha (úmrtí 1934), Otakara Jeremiáše a Otakara Ostrčila.

Čtyřicátá šestá sezóna předplatného sice končí v červnu, ale Filharmonie Hradec Králové má pro své posluchače už nyní připravené další události a koncerty, kterými se bude hlásit k Roku české hudby, ať už to budou oblíbené letní Open-air koncerty, slavnostní koncert ke státnímu svátku koncem října, nebo další koncerty napříč abonentními řadami.

www.fhk.cz

 

Do loňského 7. ročníku happeningu se zapojilo celkem 872 týmů a dobrými skutky společně oslavili Světový den laskavosti, který připadá na 13. listopadu. Každý dětský tým, který měl o účast na akci zájem, se zaregistroval na stránkách nadace a vybral si nějaký ušlechtilý počin. Může jít o sbírku oblečení pro potřebné nebo pro zvířecí útulek, úklid místního parku, dobročinný bazar, pomoc seniorům, fantazii se meze nekladou. Děti následně svou nezištnou pomoc podrobně naplánují a v týdnu před Světovým dnem laskavosti ji vykonají. Tři náhodně vylosované týmy jsou pak od nadace odměněny drobnými cenami.

 

V předchozích letech frenštátská ZUŠ podpořila například psí útulek ve Vlčovicích, uspořádala koncert v Domě s pečovatelskou službou ve Frenštátě pod Radhoštěm, v roce 2020 prostřednictvím streamu zazpívaly děti klientům Hospicu Frýdek-Místek, v následujícím roce obyvatelům frenštátského Domova Hortenzie a předloni škola poprvé podpořila aktivity Společnosti pro ranou péči Ostrava. Tentokrát jste nezůstali pouze u laskavostí dětí v rámci školy a ve prospěch potřebným z nejbližšího okolí, ale zorganizovali jste svou vlastní velkou akci, charitativní koncert s aukcí… Z laskavosti se rodí laskavost. Proč jste se rozhodli právě k tomuto kroku a proč jste opět směřovali svou pomoc právě sem?

Věra Marhevská, ZUŠ Frenštát p. R.: V roce 2022 naše Základní umělecká škola v rámci projektu Jsem laskavec poprvé podpořila Společnost pro ranou péči Ostrava. S nápadem uspořádat malý koncert, vybrat dobrovolné vstupné a nabídnout kalendáře a další materiály k prodeji jsem přišla na konci září. Vyhledávala jsem na internetu nějakou inspiraci a našla jsem informaci, že se termín projektu shoduje s akcí Týden rané péče. Moc se mi od počátku líbilo, že se raná péče stará o miminka, děti a pracuje s rodinami, toto mě opravdu oslovilo a napadlo mě náš projekt a Týden rané péče propojit. Předložila jsem nápad řediteli školy a ten souhlasil. V rozestupu několika dní jsem zjistila, že pro stejnou společnost pořádá v prosinci benefiční akci v malé kavárničce na Hukvaldech kamarádka Martina Kašpárková a dost jsme se spolu nasmály, když jsme tuto skutečnost zjistily. V prosinci tedy znovu frenštátská zuška symbolicky podpořila malý koncert v kavárně s tím, že ředitel školy zapůjčil zvučící techniku. V loňském roce o prázdninách pak za mnou přišla Martina s nabídkou, zda bychom zkusily naše aktivity propojit a uspořádat společně akci ve velkém sále, pro více lidí, o větším rozsahu. V tomto ohledu se nám zdál být projektový charakter akce Jsem laskavec jako naprosto ideální, zapojit do dění pro dobrou věc velké množství samotných dětí. A v srpnu jsme se společně i s Kristinou Mezníkovou z Rané péče pustily do plánování a příprav.

Vladimír Vondráček, ředitel ZUŠ Frenštát p. R.: Podpora této organizace nám dává velký smysl a nasměrovat také pozornost veřejnosti tímto směrem, je velmi dobré.

 

Jaké jsou vaše dojmy z celého večera, na němž se vybralo 50 000 korun na podporu rané péče pro rodiny dětí se zrakovým hendikepem v Moravskoslezském kraji?

Kristina Mezníková, Společnost pro ranou péči, pobočka Ostrava: Mým hlavním dojmem je asi vděčnost. Nesmírně mě těšilo, že se tolik lidí – dětí i dospělých – spojilo pro dobrou věc, na podporu rodin, kterým se narodilo dítě s postižením zraku. O krásný program se postaralo mnoho šikovných a nadaných dětí a jejich nadšení pedagogové, doplnila je ještě nevidomá pěvkyně Alena Terezie Vítek, kterou na jeviště doprovodila i její malá dcerka. Celým večerem provázela moderátorka Jana Fabiánová z České televize. Akce byla spojená s mnoha milými setkáními – ať už dražiteli v benefiční aukci, nebo dobrovolníky, kteří vypomáhali při prodeji občerstvení. Všem, kdo se do organizace večera jakkoli zapojili, i úžasnému publiku, které ranou péči pro rodiny dětí s postižením podpořilo dobrovolným vstupným, chceme velmi poděkovat. Moc si vážíme všech laskavých srdcí z Hukvald, Frenštátu a širokého okolí!

Věra Marhevská: Tento večer jsem vnímala prostřednictvím dětí ve sboru, pro které byla akce vyvrcholením celého projektu. Do poslední chvíle jsme společně sledovali internetovou aukci a byli jsme ve velkém napětí, jak si povede náš zuškovský obraz Oči.  Zároveň jsme věděli, že máme plný sál, a snažili jsme se zvládnout nervozitu před vystoupením. V okamžiku, kdy sbor dozpíval první píseň, cítila jsem z reakce publika obrovskou vřelost, napojení a souznění, to stejné jsem vnímala i z nastavení dětí. Byl to opravdu krásný zážitek jak po lidské, tak i hudební stránce. A když jsme se později dozvěděli celkovou částku, zůstali jsme stát v příjemném šoku.

Martina Kašpárková, hlavní organizátorka benefičního večera: Mé dojmy z celého večera byly velmi silné, dojalo mě to tak, že jsem většinu koncertu proslzela. Naměkko jsem byla z výkonu dětí, Terezky, zůstala jsem v úžasu z počtu lidí, kteří přišli, z výtěžku, z toho, že jsme to všichni zvládli! Takže cítím hlubokou vděčnost a radost!

Vladimír Vondráček: Koncert byl skvělý, atmosféra plná emocí a celkově to bylo velmi hřejivě lidské a naplňující.

 

Iniciátorem benefiční kulturní akce „Jdeme do toho pro ranou péči Ostrava aneb Laskavost nás baví“ byla Martina Kašpárková s přáteli. Co bylo vaší hlavní motivací?

Martina Kašpárková: Se společností pro ranou péči spolupracuji již několik let a je to činnost, která mě velmi naplňuje. (Mimo jiné mě přivedla i k otužování v rámci podpory jejich předchozí akce „Nebuď srab a namoč se pro ranou péči!) Jelikož mám již dospělé děti, zbývá mi více prostoru pro sebe. Ale protože věřím, že děti jsou smyslem našich životů a naší budoucností, snažím se, pokud jsou nějakým způsobem znevýhodněné, pomoci udělat jim život lehčí a radostnější.

Před rokem jsem proto uspořádala první malý benefiční večer pro Ranou péči v hukvaldské kavárně Ráj na zemi. Vystoupil v něm můj kamarád, nevidomý pianista Adam Blažek (který byl jako dítě klientem Rané péče) spolu se svou tehdy přítelkyní a dnes již manželkou, také nevidomou Kamilou Koncovou, která krásně zazpívala portugalské písně. Byl to vydařený večer s kouzelnou atmosférou a úžasným přijetím obecenstva. Proto jsem se po roce rozhodla pro další uspořádání koncertu pro Ranou péči. A protože není malých cílů, tak jsem ze skromné kavárny přenesla koncert do velkého sálu hukvaldské základní školy, který má kapacitu téměř 300 míst! S rozklepanými koleny jsem si uvědomila, že tak velkou akci sama nezvládnu a požádala jsem o pomoc svou kamarádku Věrku Marhevskou, která mi již pomohla i s předchozí akcí. Věrka je sbormistryní dětského pěveckého souboru Senzaband při ZUŠ ve Frenštátě pod Radhoštěm. A tady vznikl nápad spojit koncert s akcí Jsem laskavec. Kromě celého pěveckého souboru Senzaband byly do akce zapojeny i děti z výtvarného oboru, které namalovaly nádherný obraz s názvem Oči, který se na akci spolu s dalšími díly vydražil.

Na koncertu vystoupil i pěvecký soubor dětí ze ZŠ Hukvaldy a taneční soubor Aktiv z Frýdku-Místku. Tímto se z koncertu stala v podstatě akce Děti dětem. Třešničkou na pomyslném dortu celého večera bylo vystoupení nevidomé operní pěvkyně Aleny Terezie Vítek, kterou ani na pódiu neopustila její malá čtyřletá dcerka Šarlotka. Musím opětovně poděkovat všem svým přátelům, Rané péči – hlavně Kristýně Mezníkové, paní ředitelce Vlaďce Salvetové a sponzorům, za obrovskou podporu a pomoc s touto akcí, která vynesla čistý výtěžek 50.000 Kč!

 

Do happeningu Jsem laskavec se hlásíte opakovaně. Proč? Pozorujete skutečně zdravější vztahy mezi dětmi ve škole?

Věra Marhevská: Vítáme takovou příležitost, kdy děti mají možnost od začátku být součástí procesu, mohou přímo pocítit náročnost příprav, ale také zažít, že smysluplnost je velkým hnacím motorem a jejich snaha a pracovitost může být obrovským přínosem. Projekt, jakým je Laskavec, vyžaduje osobní zapálení a časovou angažovanost nad rámec běžné výuky. Zapojuje se ten, kdo má zájem se zapojit, a motivace dělat něco pro druhé je u dětí velice silná. „Být součástí“ a „pracovat na stejném zájmu“ vzájemně sbližuje angažované učitele a děti i děti mezi sebou.

 

Co je hlavní motivací k účasti pro děti?

Věra Marhevská: Být užitečný a pomáhat prostřednictvím svého umu a talentu, aktivit, které dětí milují dělat a baví je dělat.

 

Co byste poradili týmům, které s účastí v dalším ročníku zatím třeba váhají? Co se vám osvědčilo během příprav minulých ročníků?

Věra Marhevská: Najít si cíl laskavosti, který mě oslovuje, kde cítím, že je to ono, že je to ta oblast, kam chci posílat svoji pozornost a energii. Začít včas. A určitě mít v záloze tak jako v každém projektu dobrý realizační tým a podporu vedení.

 

Na webu školy zaujme návštěvníka tabulka laskavostí na každý den, kalendář vytvořený dětmi, nabádající např. otevři a podrž někomu dveře, usměj se na co nejvíce lidí, ustel si ráno postel, nakrm svá domácí zvířátka, prostři stůl, pomoz kamarádovi… Vznikl jako závazek ke každodennímu laskavému činu?

Věra Marhevská: Plnění laskavostí bylo dobrovolným doprovodným programem k hlavní aktivitě projektu Jsem laskavec. Seznam laskavostí byl k dispozici na stránkách projektu, určený primárně třídním kolektivům. Přemýšleli jsme, jakým způsobem by se mohl přenést do běžného fungování dětí a do provozu celé naší ZUŠ. Nakonec se nám podařilo vymyslet systém, jak se seznamem pracovat v rámci internetu a zpřístupnit možnost „dát o sobě vědět“ opravdu všem žákům školy. Díky seznamu laskavostí a možnosti v něm klikat, si děti všimly, že tyto v jejich očích „samozřejmosti“ už vlastně skoro každý z nich dávno plní – pouze si je v seznamu poprvé našly pojmenované. Nicméně v průběhu této akce jsem častěji na hodinách slyšela, že děti laskavosti řeší, vymýšlí, co by ještě zkusily splnit, bavily se o nich doma s rodiči i mezi sebou. Jako by se uvolnila atmosféra a děti si uvědomily, že udělat pro někoho něco hezkého, je moc fajn.

  

Vaše ZUŠ vyučuje čtyři obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický. Nebylo dětem z tanečního a posledně jmenovaného oboru líto, že se na benefici nemohly představit?

Věra Marhevská: Dramaturgie celého večera vznikala a nabalovala se postupně při plánování celé akce, kdy se propojilo hned několik subjektů. Nejprve Martina Kašpárková oslovila ke spolupráci pěvecký sbor, postupně se do projektu zapojila a s nápadem na veřejnou aukci děl přišla vyučující výtvarného oboru Romana Kubešová. Protože se akce konala ve víceúčelovém sále v Základní škole Leoše Janáčka na Hukvaldech, zrodil se nápad dát prostor na benefičním večeru nejen frenštátským, ale i hukvaldským dětem. Účast v projektu v rámci zapojení dětí základní umělecké školy byla založena čistě na dobrovolnosti ze zájemců vyučujících a dětí, kteří se společně jako tým přihlásili. Co se týče zastoupení oborů, vycházelo z členů přihlášeného týmu.

Romana Kubešová, učitelka výtvarného oboru ZUŠ Frenštát p. R., pod jejímž vedením obraz vznikl: Na tomto obraze pracovalo asi 15 dětí v průběhu 3 měsíců. Pracovaly přerušovaně, protože do práce nám vstoupily letní prázdniny. Technika, kterou malovaly, je kombinace klasické akrylové malby štětcem s malbou spreji, poslední fáze byla dokončena kresbou akrylovými fixy. Obsah tohoto díla se vztahuje úzce k předmětu, pro který je určen. Raná péče se věnuje dětem se zrakovým postižením, to znamená, že oči, které jsou na obraze, ať už lidské či zvířecí, upozorňují na důležitost tohoto smyslu pro vnímání světa. Mnohdy zapomínáme, jak bychom si měli vážit toho, že nám zrak funguje.

www.zusfrenstat.cz

https://jsemlaskavec.cz/

www.ranapece.cz/ostrava/

 

Cena Jiřího Ortena je udělována s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Magistrátu hl. města Prahy a partnerem je také České literární centrum. Kandidáty mohou do soutěže nominovat nakladatelé, veřejné knihovny, redakce deníků a časopisů, rozhlasové a televizní stanice a instituce zabývající se podporou literatury a jejím šířením.

Přihlášená díla je třeba v šesti výtiscích spolu s vyplněnou přihláškou (ke stažení na www.cenajirihoortena.cz) zaslat poštou či osobně doručit na adresu: Sekretariát Svazu českých knihkupců a nakladatelů, Fügnerovo náměstí 1808/3 Praha 2, 120 00.

Prestižní ocenění se uděluje od roku 1987, od roku 2009 jej organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN). Cena Jiřího Ortena se uděluje autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v době vydání díla není více než třicet let. Vítěze vybírá odborná porota. Mezi laureáty Ceny Jiřího Ortena patří například Michal Viewegh, Tereza Boučková, Petr Borkovec, Jaroslav Rudiš, Radek Malý, Petra Hůlová, Petra Soukupová, Marek Šindelka, Sára Vybíralová, Anna Cima či Hana Lehečková. Laureátem Ceny Jiřího Ortena se v roce 2023 stal Filip Klega se svou básnickou sbírku Andrstán.

Laureáti Ceny Jiřího Ortena také získají možnost účastnit se zahraničního tvůrčího pobytu, který zprostředkuje České literární centrum.

Kompletní informace o ocenění najdete na www.cenajirihoortena.cz.

 

Oficiální web: www.cenajirihoortena.cz