Instituce a kulturní zařízení

Jeho autor Aleš Kapsa např. pozval k rozhovoru známého horňáckého primáše Miroslava Minkse. Není to ovšem jediný rozhovor v prvním letošním čísle, další se uskutečnil s hercem Adamem Vaculou, který vyrůstal v Uherském Brodě a v současnosti je znám výraznou rolí v televizním seriálu Zlatá labuť. Zjistíte též, jak to bylo s prosincovou generální stávkou v Hodoníně v roce 1920, kdy byl postaven a vysvěcen barokní kostel v Miloticích, či naopak kdy zanikl novogotický kostel v Tvrdonicích. Na jiných místech se nachází medailon výtvarníka Svatopluka Drápala, původem ze Sobůlek, a vzpomínky na výchovu dětí a dětské hry před více než půlstoletím.

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz či přímo při četbě aktuálního výtisku

Oba díly Gozziho pohádkové komedie je možné vidět jen a pouze v sobotu 24. února 2024, od 18 hodin začíná Láska ke třem pomerančům, od 22 hodin pak LK3P 2: Zelenavý ptáček. Vstupenky lze pořídit jak na celovečerní Gozziho vývar, tak i na jednotlivá představení. Po celý večer je pro diváky připravený doprovodný program, o Gozziho díle a možnostech i úskalích jeho interpretace si budeme povídat s prof. Jiřím Pelánem a tvůrci obou představení. Chybět nebude ani zeleninový vývar…

Láska ke třem pomerančům je osvěžující vizuálně-groteskní divadelní koktejl o šíleně smutném princi a jeho neutuchající lásce ke třem pomerančům. Krabicová hra s živými herci, pohyb, hudba, zpěv, fantastický pohádkový příběh na motivy italské lidové pohádky, dávka groteskního humoru, překvapivá kouzla, a hlavně plno čerstvých vitamínů!

Stejně jako Láska ke třem pomerančům je Zelenavý ptáček velmi volnou adaptací Gozziho předlohy. Je to hodně šílená jízda do kouzelného světa, ve kterém je všecko možné. Tančící voda, zpívající jablka, lidé měnící se v sochy… „Diváci v našem inscenačním pojetí mohou počítat nejenom s variacemi na známé pohádkové motivy, ale i s řadou popkulturních odkazů. Společným jmenovatelem předlohy a našeho uchopení se tematicky stává život v materiálním přepychu a inscenačním výsledkem je bláznivá až lehce surrealistická pohádková jízda pro dospělé na pomezí loutkového a činoherního divadla, ve které materiál ožívá a stává se tak herci rovnocenným partnerem,“ uvedl režisér Petr Hašek.

Benátský básník a dramatik Carlo Gozzi byl obráncem tradiční komedie dell´arte. Byl tvůrcem žánru fiaba teatrale, neboli divadelní pohádky. Reagoval tak na tvorbu svých současníků Carla Goldoniho a Pietra Chiariho, která se odkláněla od tradiční komedie dell´arte a pod vlivem osvícenství mířila čím dál více k realismu a psychologické výstavbě charakterů. Carlo Gozzi naopak prosazoval zachování tradičních prvků, postavy v jeho pohádkových hrách jsou dell´artovskými typy a jejich jednání se vymyká psychologizujícím motivacím, podobně jako je děj pohádek plný nelogických zvratů.

V Gozziho díle je vše možné a určujícím prvkem žánru je zázračnost, velkolepost a kouzelnost. Lidé se mění v sochy či zvířata, paláce ve vteřině vyrůstají z kamene, hrdinové se vydávají na dlouhé a komplikované cesty. Jeho bezmezná říše fantazie je v divadelní praxi těžko inscenovatelná. Carlo Gozzi napsal mezi lety 1761–1765 deset fiabe. První, Láska ke třem pomerančům (1761) byla především satirickou odpovědí Goldonimu a Chiarimu. Oproti tomu Zelenavý ptáček (1765), jedna z jeho posledních divadelních pohádek, představuje už vybroušený příklad svého žánru, doplněný aktuálním filozofickým podtextem, zaměřeným proti tehdy moderním francouzským encyklopedistům.

Geisslers Hofcomoedianten již přes dvacet let tvoří současné hravé divadlo inspirované barokem. Neusilují ale o rekonstrukci původních barokních her a předloze dávají současný rozměr, objevují nadčasová témata, zapomenuté příběhy, odkazy slavných divadelních osobností a paralely mezi minulostí a současností. Od roku 2014 pravidelně hrají na jevišti Divadla VILA Štvanice, kde také od roku 2015 pořádají festival pro rodiny s dětmi VILOmeniny. Od svého počátku jsou součástí festivalu barokního divadla a hudby THEATRUM KUKS, každé léto vyrážejí na turné napříč Českem a pod hlavičkou Festivalu zámeckých a klášterních divadel oživují místa s divadelní historií.

MARTIN JANÍČEK: VNITŘNÍ SYSTÉM

MÍSTO KONÁNÍ: Gočárova galerie v Automatických mlýnech
VERNISÁŽ VÝSTAVY: 24. 1. 2024 v 17:00 hodin
TERMÍN KONÁNÍ: 24. 1. 2024–31. 3. 2024
KURÁTOR VÝSTAVY: Filip Jakš

Instalace v prostoru hlubokého sila evokuje situaci ze sci-fi příběhu. Vysoký strop i osvícené technické relikty utváří dojem beztížného neprostoru, cesty vakuem za světlem a zvukem. Působí jako artefakty neznámé události v útrobách čtyř obřích motorových jednotek. Naše představivost utváří možné scénáře vědeckofantastického příběhu, čemuž napomáhá technický charakter předmětů i jejich zašlý vzhled. Důležitým prvkem je zde snaha o přenesení diváka do paralelního archeologického vnímání – jako by si v budoucnosti snažil utvořit náhled na zapomenuté události. K tomuto pohledu nás navádí i archetypální vnímání artefaktů zbavených původního kontextu. „Jde o technické prvky z bývalého mlýna, které v budově galerie zůstaly v původním stavu zakonzervovány. Objekty mají nejen svou paměť a status památky, ale fungují i esteticky – jsou to dokonalé formy z hlediska čisté funkčnosti,“ představuje koncept výstavy kurátor Filip Jakš a doplňuje: „Martin Janíček v nich vidí i potenciál světelných a zvukových objektů. Každý z předmětů reaguje totiž na světlo a zvuk a dá se použít jako rezonátor, nebo svítící objekt.“

Martin Janíček dává součástkám dříve ukrytým v útrobách mlýnských strojů nový smysl a ukazuje specifický pohled na jeho vnitřní systém. Původní funkce předmětů v mlýnském provozu už není důležitá, v nové konstelaci hrají zcela nové role a vzájemně na sebe reagují. Světlo a zvuk pomáhají posunout jejich význam – tvoří prostorovou kompozici. „Ústředním motivem jsou zde modré elektrické rozvodné skříně z bývalého velínu mlýna – odtud se posílaly impulzy a zprávy. Dráty z nich jsou momentálně odstřižené. Tep vln a podnětů nyní směřuje k naší vlastní představivosti,“ popisuje instalaci Martin Janíček.

Martin Janíček (1961) je audiovizuální umělec, který se zapsal do povědomí účastí na nezávislé výstavě Malostranské dvorky v r. 1981. Ke studiím na AVU se dostal až v r. 1990, kde v ateliéru Milana Knížáka začal kombinovat zvuk a své původní sochařství. U Miloše Šejna obhájil roku 1997 svou diplomovou práci a pracoval u něj jako odborný asistent až do r. 2002. Absolvoval stáž v Glasgow a jako hudebník i výtvarník vystupuje a vystavuje po celém světě. Jeho práce vychází z přirozených zvukových vlastností materiálů, jimž dává charakter zvukových objektů. Často nejprve studuje krajinu, nebo nalézá přirozené světelné a zvukové vlastnosti technických předmětů i míst v nichž vystavuje, čímž často zapadá do charakteristiky site-specific artu. Účastnil se sound artových symposií Hermit v Plasích, land artových symposií Bohemiae Rosa pořádaných Milošem Šejnem, spolupracoval s Tomášem Žižkou v o.s. mamapapa (1998-2012). V roce 2022 rozezvučel balkon centra současného umění DOX v rámci programu Offspring Pražského jara. V jedné z jeho novějších výstav Nefunkční systém (Památník ticha, Praha, Bubny, 2017) použil vývody vzduchotechniky na střechách budov jako komentář k záměrnému rozdmychávání nepřátelského klimatu ve společnosti. Motivy hukotu rour a inspiraci technickým systémem rozvíjí i v instalaci pro Gočárovu galerii v Automatických mlýnech.

V souvislosti s výstavou Vnitřní systém se představuje nový celoroční projekt zaměřený na zvukový design s názvem Disegno auditivo. Na 4 výstavy v prostoru výstavního kabinetu v silu budou během roku reagovat 4 zvukoví umělci a umělkyně. Tento nehmotný projekt nám ukáže, jakými různými způsoby může zvuk reagovat na tvar a jakými zvuky umělec interpretuje produkt. Plán připravil kurátor Gočárovy galerie Filip Jakš a v průběhu roku 2024 budou uvedeny kompozice těchto umělců: Martina Janíčka, Poliny Katschenko, Ladislava Železného, a Františka Kyncla. Ke každé výstavě vznikne jedna zvuková skladba v délce zhruba 20 minut a koncem roku se tak můžeme těšit na originální album.

Název projektu Disegno auditivo odkazuje k renesančnímu pojmu disegno, který byl používán jako označení pro výtvarné umění. „Převést do současné češtiny jej můžeme jako pojem náčrt. Na akademiích kolem r. 1600 se uvažovalo, že jde o představu, jež hledá své naplnění ve výtvarném tvarosloví: náčrt vnitřní (disegno interno) se realizuje v náčrtu vnějším (disegno esterno). Z tohoto slova se vyvinul dnešní pojem design, který v nás dnes tolik neakcentuje původní ideu, jež se skrývá za tvarem,“ vysvětluje název projektu kurátor Filip Jakš.

Více informací o jednotlivých doprovodných programech najdete na: www. gocarovagalerie.cz

Gočárovu galerii zřizuje Pardubický kraj.

Divadlo v Kochánkách se nachází v domě, který byl v roce 1905 postaven z peněz vybraných ve sbírce mezi místními obyvateli. V současné době je v něm školka, zkušebna Spolku Kašpar a byt principála Jakuba Špalka. Příběh divadla se začal psát před deseti lety, na podzim roku 2013. Pořádají se zde komorní divadelní představení pro děti a dospělé, která se hrají na jaře a podzim ve zkušebně, přímo doma u divadelního režiséra Jakuba Špalka a jeho ženy, herečky Evy Špalkové (Elsnerové). V létě se představení konají pod širým nebem na zahradě pod třešní u mateřské školy. Vstupenky se prodávají v místním krámku i na pokladně Divadla v Celetné, které je pražskou domovskou scénou Spolku Kašpar. Rezervovat si je můžete také online e-mailem přímo u principála Jakuba Špalka.

Kapacita divadla je zhruba 50 lidí a pravidelně bývá vyprodáno. Kašpar přiveze do Kochánek ročně cca čtyři tituly, plus na jaře a na podzim se o víkendu občas hrají pohádky.

„Je to hrozně práce nachystat to všechno, ale ten zájem místních a jejich rozzářené obličeje, když vám na odchodu děkují, to je tak slastný pocit. Hrozně si vážím, jak to tady místní vzali za své. Vždyť chlapi by si mohli doma pustit fotbal a otevřít pivo… Ten zájem mě dojímá.“ říká Jakub Špalek.

Na začátek výročního roku si Kašpar pro Kochánky přichystal hru PROTOKOL, ze jejíž text jeho autor Tracy Letts obdržel Pulitzerovu cenu. Hra vypráví příběh o městské radě jednoho provinčního amerického městečka a o dávném a velmi špinavém tajemství, které se v rámci zasedání odhalí.

V únoru pak Kašpaři přivezou lidové vyprávěnky Zdeňka Galušky plné moravského folklóru, vína a humoru v představení SLOVÁCKO SA NESÚDÍ. A jihočeští loutkáři přijedou do Kochánek se ZAPOMENUTOU POHÁDKOU a ZVĚDAVÝM SLŮNĚTEM.

26. a 27. LEDNA 2024 – Tracy Letts PROTOKOL

16. a 17. ÚNORA 2024 – Zdeněk Galuška SLOVÁCKO SA NESÚDÍ

17. ÚNORA 2024 – Teátr Pavla Šmída ZAPOMENUTÁ POHÁDKA

18. ÚNORA 2024 – Studio dell’arte O ZVĚDAVÉM SLŮNĚTI

www.divadlovceletne.cz

Koho hledáme?

Ty nejzapálenější z vás, kteří to se svou budoucností ve fascinujícím filmovém průmyslu myslí vážně. Účast na Young & Short je totiž výběrová na základě vašich odpovědí v přihlášce:

PŘIHLÁŠKY PŘIJÍMÁME DO 16. ÚNORA

Co z toho budete mít?

• Zhlédnete 10 výjimečných krátkých filmů z filmových festivalů
• S odborníky sestavíte vlastní filmové pásmo, které objede celou republiku 
• Zúčastníte se tvorby metodických materiálů pro speciální projekce
• Získáte i příležitost speciální projekce v kině sami vést
• Dostanete osvědčení o absolvování, což vám může pomoci ve výběrových řízeních na filmové školy

Kde: Kino Kavalírka (Plzeňská 210, Praha 5)

12 – 14 let: sobota 2. března 9:30 - 17:00
15 – 19 let: neděle 3. března 9:30 - 18:00. 

Program je v obou případech celodenní, oběd je pro účastníky zajištěn.

PŘIHLAS SE DO 16. ÚNORA 

Těšíme se na vaše přihlášky!

Organizační tým Young & Short
www.youngandshort.cz

„K vidění budou i takové turistické perly, k jakým patří například klášter Mont Saint Michel nacházející se na přílivovém ostrově v Dolní Normandii ve Francii nebo alpské jezero Bled se stejnojmenným ostrovem a kostelem ve Slovinsku. Návštěvníci objeví dále třeba krásy Cardiffu, kouzlo malé vesničky Sponvika v Norsku nebo duchovní atmosféru kalvárie v Banské Štiavnici na Slovensku,“ zve na výstavu ředitelka Muzea Kroměřížska Martina Miláčková.

Tomáš Neuwirth, rodák z Rýmařova, najel po Evropě při pořizování snímků přes 10 tisíc kilometrů. Ve své práci se zaměřuje na dronovou fotografii, kterou výběrem neobvyklých míst a postprodukčním zpracováním posouvá na vyšší úroveň, od krajinářských snímků do oblasti výtvarného umění. Za svou práci získal řadu mezinárodních cen. Díla vystavoval nejen v evropských zemích, ale i v Mexiku, Japonsku, Jižní Koreji nebo ve Spojených arabských emirátech.

Výstava Evropa z ptačí perspektivy vznikla v rámci projektu Euro Foto Tour, který si kladl za cíl vytvořit fotografický soubor, jenž ukáže starý kontinent na dronových snímcích. Tato putovní výstava se do Kroměříže, kde ji návštěvníci mohou vidět do 17. 3., přesune z Královéhradeckého kraje z Nové Paky a poté ji budou obdivovat lidé v Liberci.

Vernisáž se uskuteční 1. 2. 2024 v 16.30 hodin a zájemci si díla mohou prohlédnout do 17. 3. 2024.

• Název výstavy: Evropa z ptačí perspektivy. Putovní výstava dronových fotografií Tomáše Neuwirtha
• Vernisáž: 1. 2. 2024 v 16.30 h
• Doba trvání: 2. 2.­–17. 3. 2024
• Místo: Muzeum Kroměřížska, Malá galerie

Hortus Musicalis Broumov 2024

Záměrem prvního z projektů – Hortus Musicalis Broumov 2024 – který připravilo Vzdělávací a kulturní centrum Broumov (VKCB), je prohloubení spolupráce v hudební oblasti mezi Českou republikou a Norskem a navázání nové spolupráce mezi Českou republikou a Gruzií se zaměřením na hudebníky / umělce zabývající se experimentální hudbu a sound artem.

Součástí projektu budou dva rezidenční pobyty. V dubnu bude broumovský klášter hostit jednoho hudebníka z České republiky a jednoho z Norska se zaměřením na experimentální hudbu, tato rezidence se uskuteční ve spolupráci s NOPA. V říjnu pak klášter uvítá jednoho hudebníka z České republiky a jednoho z Gruzie se zaměřením na sound art, a to ve spolupráci s Free University of Tbilisi, VA[A]DS School a Kunsthalle Tbilisi. Rezidenti se v inspirativním prostředí kláštera budou věnovat své kreativní práci. Součástí jejich pobytu bude také spolupráce s místními aktéry či komunitou. Pro české zájemce o rezidenci bude na webu www.klasterbroumov.cz otevřen během ledna open call s online registračním formulářem.

„Máme velkou radost, že se nám podařilo získat podporu z Národního plánu obnovy. Díky ní můžeme navázat na zkušenosti, které jsme získali během posledních tří let při realizaci prvních hudebních rezidencí v rámci projektu Hortus Musicalis Broumov podpořeného z Norských fondů. A abychom se trochu obsahově posunuli, rozhodli jsme se programově zaměřit na experimentální hudbu a sound art,“ vysvětluje Žaneta Vávrová, ředitelka Vzdělávacího a kulturního centra Broumov.

Partnery projektu jsou Norská asociace skladatelů a textařů NOPA, která v rámci projektu zajistí účast norského rezidenta zabývajícího se experimentální hudbou pro dubnovou rezidenci. Gruzínskými partnery jsou VA[A]DS School (Škola výtvarného umění, architektury a designu) na Free University of Tbilisi, která ve spolupráci s Kunsthalle Tbilisi v rámci projektu zajistí účast gruzínského umělce, který se zabývá sound artem, pro říjnovou rezidenci. Projekt je financován Evropskou unií, Národním plánem obnovy a Ministerstvem kultury ČR.

The Czech-Norwegian Sound Art Cooperation

Vzdělávacímu a kulturnímu centru Broumov se zároveň podařilo uspět s projektem „The Czech-Norwegian Sound Art Cooperation“, který odstartoval v prosinci 2023 a skončí v červenci 2024. Jeho součástí bude měsíční květnová česko-norská hudební rezidence v broumovském klášteře zakončená společným hudebním výstupem rezidentů a také dvě bilaterální setkání.

„Cílem tohoto projektu je navázání trvalé spolupráce s novým norským partnerem a také sdílení inspirace a příkladů dobré hudební praxe, která může posílit soudržnost a spolupráci místních komunit. Český a norský rezident stráví v Broumově intenzivní pracovní měsíc, při kterém budou pracovat nejen na vlastních i společných projektech, ale zároveň se zaměří i na spolupráci s místními partnery,“ uvedla Žaneta Vávrová.

Tento projekt je financován z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska. Partnerem je norská organizace nyMusikk, přední norská organizace pro současnou hudbu, která zajistí norského umělce pro květnovou rezidenci v Broumově.

Pro zájemce o českou hudební rezidenci bude vypsán open call na webu www.klasterbroumov.cz.

Lednový workshop se uskuteční v pondělí 29. ledna 2024. Ve 13.00 hodin představí Ing. Aleš Kozák (Institut pro památky a kulturu, o.p.s.) činnost redakce PROPAMÁTKY, která inspiruje při záchraně památek a také pomáhá hledat potřebné finanční zdroje.  Na jeho přednášku naváže v 18.00 hodin PhDr. Martina Indrová, Ph.D.  (Památky Plus z. ú.) a pohovoří o sakrálních památkách a hledání jejich nového využití. 

„S klesajícím počtem věřících a často i kvůli svému špatnému stavebně-technickému stavu zůstává mnoho sakrálních památek bez využití. Někdy je těžké hledat novou funkci této specifické části památkového fondu. Ukážeme si příklady dobré praxe, ale i ty realizace, kdy se to úplně nepovedlo“, slibuje přednášející.

Únorový workshop je plánován na pondělí 26. února 2024. Přednášející Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D.  představí obnovu pivovaru v Lobči.  Bude zaměřen jak na stavební část obnovy, tak i na provoz a ekonomiku pivovaru. Začátek přednášky bude upřesněn.

Vstup na workshop je zdarma. Prosíme zájemce o účast na této akci, aby se předem nahlásili Iloně Ampapové z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči (mobil: 724 663 511 nebo e-mail: ampapova.ilona@npu.cz) do pátku 26. ledna 2024 do 12.00 hodin.

Místo konání: Galerie 4, Cheb, Františkánské náměstí 30/1

Termín: 25. 1. 2024 | 19:00

Vstup volný

Galerie 4 – galerie fotografie, p. o. Karlovarského kraje

Františkánské nám. 30/1, 350 02 Cheb

tel.: 736 514 083 | e-mail: galerie4@galerie4.cz

web: www.galerie4.cz | FB: G4Cheb

Prostor povede Jindřich Krippner, dlouholetý zástupce ředitele Divadla Archa. Programovým kurátorem se stal Štěpán Kubišta, který stojí za projekty jako Nová scéna Národního divadla, Jatka78, Přístav 18600 nebo Fuchs2.
Tým hudební a zvukové dramaturgie bude tvořit trojice Václav Klíma, David Čajčík a Zuzana Malá, kteří stojí i za programem ceněného promotérského kolektivu Heartnoize Promotion.

“První měsíce tohoto roku budeme v ARŠE+ věnovat zejména přípravám. A to jak nových projektů, tak prostoru. Chceme ARCHU+ pozměnit a vybavit tak, aby se stala příjemným i funkčním místem pro trávení času našich diváků i tvorbu našich tvůrců,” říká ředitel prostoru Jindřich Krippner. 

V první polovině roku bude program tvořen zejména divadelními představeními a koncerty pořádanými ve spolupráci s partnery. Prvním koncertem budou 28. ledna angličtí Slowdive. Na začátku února se již tradičně v prostorách ARCHY+ odehrají Ceny české filmové kritiky. Následovat bude inscenace belgického novocirkusového souboru Les Vélocimanes Associés s názvem Der Lauf v rámci festivalu Cirkopolis. V únoru se ARCHA+ stane jednou ze scén festivalu Malá inventura s networkingovým i tanečním programem. V březnu prostor uvede reprízy choreografie  Sylvy Šafkové a 420PEOPLE  HeArt of Noise A jaro v ARŠE+ přivítá Yann Tiersen. V dubnu dorazí do ARCHY+ hosté z Brna. Divadlo Husa na Provázku představí pražskému publiku ve víkendové přehlídce svou novou tvorbu a HaDivadlo přiveze inscenaci Jenom konec světa v režii Ivana Buraje.  

Od nové sezóny potom dostane prostor i vlastní tvorba ARCHY+, která zaměří své síly na to, aby zaujala mladé diváky v rozmezí 15 – 29 let. Celá koncepce začala odspodu, tedy výzkumem divácké skupiny, který zjišťoval, jakou roli hraje divadlo v životech těch, jimž dnes říkáme generace Z. V rámci několika seminářů nazvaných RešeršeZ organizovaných v průběhu roku 2023 se autoři projektu za pomoci zástupců této generace, ale i odborníků s ní pracujících či ji zkoumajících, snažili přijít na to jaká témata je zajímají, jak tráví volný čas, jakou kulturu vyhledávají nebo jakým způsobem čerpají informace. „V rámci seminářů, ale i dalšího zkoumání této cílové skupiny se potvrdil náš původní předpoklad. Naprostá většina nastupující generace nevnímá divadlo jako instituci patřící do zorného pole jejich zájmů. Nejčastějším argumentem je, že je prostě nezajímá programová nabídka.“ říká Štěpán Kubišta, kurátor programu ARCHY+.

Základní témata na kterých budou z počátku projekty ARCHY+ stavět jsou technologie a inovace, klimatická krize a identita. Témata byla vybrána právě na základě průzkumů zájmu cílové skupiny. Před několika týdny proběhla v prostorách divadla konference Culture For Future, nové iniciativy založené ARCHOU+, které se zúčastnila stovka aktivních tvůrců, aby se na příkladech ze zahraničí dozvěděla o způsobech zapojení tohoto tématu do své tvorby. „Pokud chcete zaujmout mladou veřejnost, nemůžete tvořit pro ni, ale s ní.“ shrnuje akci Štěpán Kubišta. Projekty tak budou velmi často postaveny na principu tzv. “open callů”, jejichž prostřednictvím bude cílová skupina vyzývána k participaci. 

Nové vedení kulturního prostoru chce, aby ARCHA+ navázala na funkci společenské laboratoře a byla místem pro uměleckou tvorbu a dialog. Zároveň si prostor podrží funkci stagiony a bude nadále hostit festivaly, zahraniční divadla i koncerty. Dramaturgický vývoj těchto hostů bude ale také směřován na mladé tvůrce a diváctvo. 

WEB

FACEBOOK

INSTAGRAM