Instituce a kulturní zařízení

Michal Horák je mladý nadějný písničkář. Již od svých 13 let skládá texty a vyhrál několik talentových soutěží. V roce 2021 vyhrál zlatého slavíka jako objev roku. Nejen že stále skládá a nahrává nové písničky, ale zároveň dokončil magisterské studium na pedagogické fakultě Karlovy univerzity a pedagogice se věnuje i nadále.

„Michal je skvělý písničkář se smyslem pro humor, těším se na jeho zapojení do představení. A kdo ví, třeba nám i něco zazpívá“ říká s úsměvem Nikola Orozovič, moderátor a zakladatel projektu 321Jedem!

Improvizační talk show

Improvizační talk show představuje jedinečný zábavný formát, který spojuje charakteristiky klasické talk show s technikami a dovednostmi z oblasti improvizačního divadla. Tenhle typ show nejenže poskytuje divákům fascinující rozhovory se slavnými osobnostmi, ale také přináší humorné a překvapivé momenty, které se rodí z improvizovaných reakcí účinkujících.

Tento formát pořadu zdůrazňuje spontánnost, kreativitu a humor, což dělá každou epizodu originální a jedinečnou. Diváci se mohou těšit na nevšední zážitky a veselé situace, jež vznikají z neobvyklých kombinací hostů a improvizovaných výstupů.

Formát nejen pro improvizátory

V improvizační talk show se moderátor a zúčastnění improvizátoři setkávají s hosty z různých oblastí, jako jsou například herectví, medicína, žurnalistika či cestování. Během rozhovorů se hosté účastní různých improvizovaných her a úkolů, které testují jejich schopnost rychle reagovat a přizpůsobit se nečekaným situacím. Mezi osobnostmi se v show představili například návrhářka Liběna Rochová, režisér Jiří Havelka, herec Jiří Mádl, Jiří Lábus, Ondřej Vetchý, novinář Janek Kroupa, cestovatel Ladislav Zibura či herečky Eva Holubová, Iva Janžurová a Ivana Chýlková.

Užijte si neformální a zábavné prostředí show, veselého a zpívajícího Michala Horáka, vynikající improvizátory spolu s pohotovým a spontánním moderátorem Nikolou Orozovičem.

Přijďte se pobavit na unikátní koncept improvizační talk show! Již v pondělí 15. ledna v 19:00 v Malostranské besedě.

Účinkují:

Host: Michal Horák

Moderátor: Nikola Orozovič

Improvizátoři: Martin Vasquez a Jiří Axman

Hudební doprovod: Václav Tobrman

Impro Talk Show 321Jedem!

Web / www.321jedem.cz

Facebook / www.facebook.com/321jedem

Instagram / www.instagram.com/321jedem/

Mezi novinky, kterými Živý Zlín loni obohatil kulturní a společenský život ve městě, patří komunitní kino ko.Kino s odborným úvodem, v němž filmy vybírají sami diváci, projekt Neznámí virtuosové, který pravidelně dává prostor vyniknout špičkovým hudebníkům z regionu nebo například jazzové koncerty výjimečných kapel z celého světa. Velký úspěch měl i první Zámecký ryneček, folklorní festival a slavnosti vína, a převážně rodiny s dětmi si na podzim poprvé užily Strašidelný zámek.  

Jednou z největších akcí Živého Zlína byl multižánrový festival Zlín Žije. „Jedná se o největší komunitní akci ve Zlíně. Ve veřejném prostoru se na pozadí atraktivního mainstreamového programu představilo více než 40 komunit, škol, dobročinných projektů, tvůrců a kreativců. Byla to zároveň největší přehlídka nových i legendárních zlínských hudebních formací a také prorodinných aktivit. Letos bude festival v termínu od 28. do 30. června. Radost jsme měli také ze Dnů otevřených sportovišť, kterých se zapojilo rekordních dvacet,“ připomněla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. 

Nové projekty chystá mladá dynamická organizace i pro tento rok. „Zájem o akce loni ukázal, že jdeme dobrou cestou. Proto budeme dosavadní úspěšné projekty dál rozvíjet, především uměleckými prvky a kvalitou programu. Do kalendáře přidáme pár dalších akcí,“ prozradila Jana Kubáčová. Přibydou například Slavnosti jara, Slavnosti podzimu nebo festival pouličního umění. „Z nejbližších akcí se moc těšíme například na interaktivní výstavu Elišky Podzimkové SOPKA LES PRALES s krásným doprovodným programem v jejím průběhu,“ vyjmenovala Jana Kubáčová. 

Kompletní přehled kulturních akcí najdou návštěvníci na webu Živého Zlína www.kulturazlin.cz, a to nejen akcí živozlínských. Kalendář je pro vkládání pozvánek zdarma k dispozici všem pořadatelům ve Zlíně.

Místo: Regionální muzeum Mělník, velký sál
Výstava: Lidé odvedle
Termín: 26. 1. – 27. 6. 2024; vernisáž 25. 1. v 17:00 hod.

Výstava „Lidé odvedle“ je otevřena široké veřejnosti, ale určena je především žákům základních a středních škol. Právě proto prezentuje život lidí s postižením interaktivní formou: návštěvníci o něm nejsou pouze informováni, ale mají možnost si jeho úskalí vyzkoušet na vlastní kůži. Toto neobvyklé pojetí oceňují jak samotní žáci, tak i jejich učitelé, kteří navíc mají k dispozici pracovní listy a metodické pokyny pro práci s výstavou k užití ve svých vyučovacích hodinách.

„V předchozích sedmi městech zhlédlo výstavu téměř šest set kompletních tříd a celkový počet návštěvníků je už téměř šedesát tisíc. S ohlasy od dětí, od pedagogů, široké veřejnosti i s celkovou návštěvností výstavy jsme spokojeni. Zájmu si vážíme,“ říká manažerka projektu Vladimíra Tvrdková.

Výstava jako výlet plný překážek

Podtitul „Neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem“ zcela přesně vystihuje formu, kterou je výstava prezentována. Návštěvníci jsou zábavnou formou pozváni na skutečný výlet: od přípravy na cestu přes orientaci v terénu a použití dopravního prostředku, až po zážitky z cest. V expozici proto nechybí například model autobusu nebo temný tunel znesnadňující orientaci.

„S projekty tohoto typu máme zkušenosti od roku 2013 a vždy se setkaly s velkým zájmem návštěvníků i učitelů,“ říká Dana Lipová, ředitelka Nadace Sirius. „Chceme hlavně dětem a mladým lidem zajímavou formou ukázat, jak žijí hendikepovaní lidé. Nakrátko se mohou ocitnout v jejich světě a podívat se na svět z jejich perspektivy. Z velmi hezkých reakcí, které dostáváme, usuzujeme, že to opravdu funguje.“

Výstava je rozdělena do několika etap, věnovaných jak různým úkonům, tak jednotlivým zdravotním znevýhodněním. Návštěvníci si zde osobně vyzkouší, jak se musí hendikepovaní lidé, dospělí i děti vypořádat s různými životními situacemi, které jsou pro zdravého člověka bezproblémové, ale pro zdravotně znevýhodněné mohou představovat překážku. Na „výletě“, který jim výstava zprostředkuje, se rovněž seznámí se zásadami správné komunikace s hendikepovanými osobami a dozví se, jak jim citlivě a přitom účinně nabídnout pomoc.

Na ztvárnění se podíleli přední specialisté na pomoc hendikepovaným lidem. Celou expozici bezplatně zapůjčuje a instaluje Nadace Sirius, která se již patnáct let systematicky věnuje problematice ohrožených a znevýhodněných dětí. Výstava v Regionálním muzeu Mělník potrvá do 27. června 2024.

Návštěvy školních skupin je nutné předem objednat na telefonním čísle: 728 620 428 nebo na e-mailu: kralova@muzeum-melnik.cz. Doba trvání programu je cca 1 – 1,5h.

Vstup na výstavu je zdarma.

Další informace:

www.lideodvedle.cz

www.nadacesirius.cz                      

www.muzeum-melnik.cz

V Jarním Tradináři najdete:

• výklad křesťanských svátků, především velikonočního příběhu od farářky Martiny Viktorie Kopecké
• zvyky, lidové obyčeje, starobylé rituály i současné obřady
• téměř 40 návodů na tvoření (masky, dekorace, kraslice…).
• 80 receptů na tradiční i moderní jarní dobroty, například masopustní koblihy a boží milosti, postní jídla a polévky, božíhodové menu, kynuté jidáše či mazance
• přírodní koloběh a s ním související svátky
• inspiraci k vytváření rodinných i komunitních tradic

Kniha navazuje na čtenářsky úspěšné tituly Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů a Vánoční Tradinář – od Dušiček po Hromnice a pokračuje masopustem a postním obdobím do Velikonoc a následně až do letnic.

Oslavujte s námi nové jaro! Po temném a klidném období zimního odpočinku se příroda začíná probouzet. Můžeme si všímat přibývajícího světla, prvních jarních kvítků i ptáčků. Hned po Třech králích začíná veselé masopustní období a už v únoru na Hromnice se pod povrchem chystá semínko k rozpuku. V přírodě se začínají dít věci – něco se musí stát, aby za pár měsíců bylo jaro viditelné a v plné síle.

Jarní svátky spojené s novým počátkem a nadějí, že zase bude lépe, provázejí lidstvo od nepaměti a jsou plné veselých zvyků, radosti a pospolitosti. Vždyť právě teď vznikají zárodky nové úrody a ty je potřeba náležitě posílit – třeba při masopustu. Obnovu a znovuzrození připomínají i nejdůležitější křesťanské svátky, Velikonoce. Proto je v této knize věnováno více pozornosti křesťanskému příběhu Velikonoc od farářky Martiny Viktorie Kopecké.  

Dochovaly se nám zvyky a obyčeje, které opakujeme každý rok zas a znovu. Pečeme koblihy, vynášíme Moranu, nosíme si domů zelené větvičky, pleteme pomlázky, malujeme vajíčka, pečeme jidášky a mazance.  Víme ale proč? A kdy začíná a končí masopust, jak je to s tím masem? Proč a jak se drží půst? Co si uvařit a upéct na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a na Hod Boží velikonoční? Má smysl chodit na koledu?

Starobylé svátky jsou často propojené s těmi křesťanskými i novodobými, ale všechny nás nakonec vedou zpět k přírodě a obživě i k lidské sounáležitosti. Objevujte společně s námi, co jsme pozapomněli. 

Kromě popisu a hledání smyslu tradic najdete v knize mnoho inspirace, jak jarní svátky v období ledna až června slavit, co si na ně připravit, uvařit a napéct, jak si ozdobit svůj příbytek i zahradu, co pro sebe a své blízké vytvořit. Ale také jak nový začátek a jarní energii využít pro sebe osobně.

Krása uchovaná v tradicích a v lidové kultuře nás bude vždy inspirovat. S moudrostí našich předků můžeme vnést do našeho života řád a tvořit a žít v souladu s přírodou. Jarní svátky nás vedou k pospolitosti – k trávení důležitého času, s rodinou, přáteli a sousedy, užijte si je společně!

Jarní Tradinář – od ledna do června

Martina Viktorie Kopecká, Martina Boledovičová

Masopust, postní období, Velikonoce, čarodějnice, letnice

V knize najdete: Zvyky a obyčeje – Tvoření a zahrada – Pečení a vaření – Rodina a pospolitost – Rituály a tradice

15. 1. 2024 vydává nakladatelství Smart Press, více na www.smartpress.cz: https://smartpress.cz/obchod/jarni-tradinar-od-ledna-do-cervna/

210x210 mm, pevná vazba, 288 stran, DMOC: 599 Kč

Nová výstava navazuje na přehlídku PET TROPICANA z roku 2010, kdy bylo ve skleníku Fata Morgana k vidění na 60 exponátů rostlin a zvířat vytvořených z PET lahví. „Naši novou sezónu 2024, která bude celá věnována tropům a tropické flóře, zahájíme přehlídkou unikátních děl sochařky Veroniky Richterové. Jsou vytvořená z plastového odpadu, který na první pohled do přírody a mezi rostliny nepatří. My však společně s autorkou ukazujeme, že recyklace může být i vcelku zábavná a i s takovým materiálem se dá pracovat. Některé rostliny mohou být téměř k nerozeznání od těch pravých a na druhou stranu ve skleníku vznikne jakási fantastická tropická džungle. Výstava bude doplněna i skutečnými tropickými rostlinami s barevnými listy a květy, které celý dojem ještě podtrhnou, v její druhé části se návštěvníci mohou těšit též na prodej tropických rostlin,“ uvádí výstavu NOVÁ PET TROPICANA Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„Botanická zahrada a skleník Fata Morgana jsou chloubou a výkladní skříní hlavního města. Dá se také říci, že celá zahrada je jakousi živou galerií. A do galerie umělecká díla patří. Dlouhodobě upozorňujeme na množství odpadu, a to nejen toho plastového, a také nutnost recyklace. Díla Veroniky Richterové ukazují, že ani při umělecké tvorbě není nutné generovat nový odpad a využívat nově vyrobené materiály, ale je možné použít to, co už jednou použito bylo. Těší mě, že botanická zahrada dává této výstavě prostor a ukazuje možnosti využití takového materiálu, jako je běžná plastová láhev. A tím také vyzývá k recyklaci,“ doplňuje Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy.

Tropická džungle z PET lahví

Skleník Fata Morgana téměř na tři měsíce „osídlí“ na 130 objektů, rostlin, hub a zvířat, které Veronika Richterová od roku 2010 vytvořila z nasbíraných plastových nápojových lahví. Inspirací jí byly cesty do tropických krajin, například do Kambodži, Japonska, ale i na Kanárské ostrovy nebo karibský Gaudeloupe. Plastové objekty naleznou návštěvníci v celém skleníku Fata Morgana. Díla budou rozmístěna podle biotopů, takže v první části, která je věnována suchomilným rostlinám, budou k vidění nejrůznější sukulenty, kaktusy nebo bambusy. Druhá část tropického deštného lesa bude věnována tropickým rostlinám a v poslední části skleníku, která prezentuje flóru horských oblastí, budou zejména houby a masožravé rostliny. Plastiky se také budou vznášet nad hlavami návštěvníků, u vodopádu nebo se stanou součástí jezírka. Všechny objekty byly vytvořeny mezi lety 2010 a 2023, velká část vznikla cíleně pro tuto výstavu. Najdou se zde však i dvě díla, která upomínají na výstavu v roce 2010, a to bude oblíbený krokodýl vznášející se na hladině jezírka a kaloni, kteří se zabydlí v dutině kmene. Kromě fantastických a neexistujících rostlin návštěvníci uvidí i rostliny, které znají, ale v podobě, v jaké je ještě nikdy neviděli, ať už to budou orchideje, strelície, bromélie, lekníny, palmy. Rostlinný svět doplní rovněž nejrůznější živočichové, kromě krokodýla to bude labuť, motýli nebo nenápadné lupenitky, které možná odhalí jenom pozorný návštěvník.

Veronika Richterová a PET-art

Veronika Richterová je výtvarnice, malířka a sochařka. Vystudovala pražskou UMPRUM a absolvovala stáž v Paříži. Od 90. let je na volné noze, zpočátku se věnovala malbě a smaltovaným plastikám, vytvořila kromě jiného například sochy pro pražskou zoologickou zahradu a od roku 2004 se zabývá PET-artem. „PET-art je můj vlastní styl a dá se říci výmysl. Vznikl šťastnou náhodou v parném létě roku 2004. V okamžiku, kdy jsem zjistila, že lahev se dá teplem deformovat a můžou tak vzniknout neobvyklé tvary. Mým prvním petovým dílem byl ‚křišťálový‘ lustr,“ říká Veronika Richterová. A dodává: „Smyslem PET-artu je přetvářet odpadový materiál a hledat možnosti, které skýtá. Proto je vše z použitých a nalezených lahví. Materiál nikdy nekupuji. Cílem je inspirovat okolí k recyklaci a tvořivosti.“

Veronika Richterová má za sebou na 50 samostatných výstav doma i v zahraničí, v Praze se naposledy představila na přelomu let 2019 a 2020 v galerii Makráč. Její nejnovější realizace, tři velké „křišťálové“ lustry, jsou k vidění v Café Savoy v Praze. Příležitostně pracuje i s jinými materiály, například pro město Kladno vytvořila v roce 2022 rozměrnou mozaiku Endemity na téma květin. Část tropických rostlin pro výstavu NOVÁ PET TROPICANA pochází z roku 2019, kdy se Veronika Richterová tímto tématem intenzivně zabývala v rámci projektu věnovaného recyklaci pro obchodní dům Printemps v Paříži. Její instalace ve výloze představovala džungli.

Večerní PET TROPICANA

Fantastická díla z výstavy NOVÁ PET TROPICANA obohatí i oblíbené komentované večerní prohlídky skleníku Fata Morgana. Série večerních procházek exotickým prostředím pokračuje v pátek 19. ledna. Návštěvníci mohou během nich kromě fantazie a zraku zapojit i další smysly – sluch a čich. Jedinečným zážitkem je bezesporu hlasité „kvákání“ tropických žabek druhu bezblanka skleníková. Večerní komentované prohlídky se konají vždy v pátek a sobotu v několika časech mezi 17. a 20. hodinou. Každá trvá přibližně jednu hodinu. Je nutné si předem rezervovat místo vyplněním jednoduchého formuláře na webu botanické zahrady. Na rezervovaný čas je třeba zároveň zakoupit online vstupenku. Dospělí zaplatí za prohlídku v rámci programu Džungle, která nespí 250 Kč, děti od 3 do 15 let 150 Kč.

Podrobné informace o akcích Botanické zahrady Praha najdete na https://www.botanicka.cz/clanky/akce/prehled-nasich-akci.

Změna programu vyhrazena.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

Očekávanou nedělní novinku Smysl pro tumor sledovalo přes 1,27 milionu diváků při podílu na sledovanosti 32,47 %. Zásah se vyšplhal na 1,61 milionu lidí u obrazovek. Dramatický příběh mladého medika se tak stal nejen pořadem nedělního večera, ale také nejvyhledávanějším pořadem celého víkendu. Nadprůměrný zájem zaznamenala ČT u mladých diváků mezi 15 až 24 lety.

Pečte teď! Přesně takový pokyn od moderátorů slyšeli diváci během prvního dílu třetí řady soutěže Peče celá země. Dohromady dvanáct soutěžících se ucházelo nejen o přízeň porotců, ale také o sympatie 1,13 milionu diváků 15+ a dalších 80 tisíc dětí. Jedná se tak o nejsledovanější první díl v porovnání s předchozími dvěma řadami. Oblíbené pekařské klání sledovaly převážně ženy a děti, největší zájem panoval v oblasti severovýchodních a východních Čech.

Páteční televizní premiéru hudebního dramatu Il Boemo si nenechalo ujít 739 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 21,33 % a stalo se tak nejsledovanějším titulem pátečního večera. Film vyprávějící příběh skladatele Josefa Myslivečka vyhledávaly výrazně více ženy, nadprůměrný zájem zaznamenala Česká televize mezi diváky z Prahy a jihovýchodu republiky.

Sobotní dokument na Jedničce věnovaný výrazné osobnosti tuzemské populární hudby Daliborovi Jandovi sledovalo 742 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 20,55 %.

Program ČT1 uvedl v pondělí 8. ledna od 21:25 hodin další premiéru, a sice druhou řadu satirického seriálu Dobré ráno, Brno!

Všechny odvysílané novinky nabízí iVysílání České televize: ceskatelevize.cz/ivysilani

Na výstavy do Západočeské galerie si za celý rok našlo cestu 33 557 milovníků umění. Nejvíce diváků přitáhla výstava Zlaté časy. Umění doby fin de siècle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni. Na mimořádně kvalitní a cennou sbírku ZČG se přišlo podívat 10 794 návštěvníků; stala se tak nejnavštěvovanější výstavou od roku 2015. Na pomyslné druhé příčce pak skončila výstava Epocha salonů: České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna s 9 723 návštěvníky, jejíž vernisáž se odehrála již v roce 2022.

Velkému zájmu se také těšila Semlerova rezidence na Klatovské třídě, kterou Západočeská galerie spravuje od roku 2012 a v roce 2022 ji po náročné rekonstrukci otevřela veřejnosti. Prohlídku unikátního architektonického konceptu Adolfa Loose a Heinricha Kulky si nenechalo ujít 8 522 návštěvníků. Celkem pak do Semlerovy rezidence zavítalo přes 10 tisíc návštěvníků.

„Mám radost, že po covidových letech, které byly velkou zkouškou odolnosti i pro kulturní instituce, si návštěvníci opět našli cestu za uměním a  zejména do naší galerie. Potěšil mě zejména velký zájem o výstavu Zlaté časy. Umění fin de siècle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, který potvrzuje, že naše galerie disponuje skutečně mimořádně kvalitní sbírkou umění. Na letošní rok připravujeme další skvělé výstavní projekty. Pokud bych měl zmínit alespoň jeden z nich, pak je to velká mezinárodní výstava ke stému výročí úmrtí Franze Kafky, kterou otevřeme v  červnu,“ uvádí Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.

Příznivci výtvarného umění se mají na co těšit i v roce 2024. Západočeská galerie v Plzni pro ně chystá deset nových výstav i řadu zajímavých kulturních pořadů a doprovodných programů.

ROK 2023 ZČG V ČÍSLECH

• Celkový počet návštěvníků: 53 009
• Výstavy: 33 557 návštěvníků
• Kulturní pořady: 5 444 návštěvníků
• Edukační pořady: 3 971 návštěvníků
• Semlerova rezidence: 10 037 návštěvníků
• Počet výstav: 9
• Počet vystavených děl: 647

www.zpc-galerie.cz  

„Hoří!“ klimatická změna i nejstarší divadelní budova střední Evropy 

Organizátoři přistoupili k zadanému tématu rozmanitými způsoby. Například v olomouckém Divadle na cucky navštívilo program Na sále Divadla na cucky hoří! více než 400 návštěvníků, kteří se tak zúčastnili průchozího workshopu s techniky divadla. „Zapálili“ oheň přímo na sále divadla pomocí světel, zvuků a kouřostroje, vyzkoušeli si práci se světelným i zvukovým pultem. 

Institut umění – Divadelní ústav (IDU) v Praze připravil akční bojovku pro celou rodinu IDU v žáru Noci divadel. Na 7 stanovištích se diváci seznamovali nejen s tématem požárů v dramatické literatuře, ale také mohli diskutovat o tom, co aktuálně „Hoří!“. V rámci programu navštívili nejen hlavní budovu v Celetné ulici, ale také nové prostory IDU na adrese Nekázanka 16. 

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích pozvalo návštěvníky na komentované prohlídky divadla Bezpečák a Hasič, kde proběhlo seznámení s divadelní požární bezpečností. 

Následoval večer se SlamPoetry, na který navázalo posezení u ohně v kulisách inscenace Maryša na nedalekém mostě přes řeku Vltavu.  

Pražské Divadlo Na zábradlí plnému hledišti nabídlo atraktivní program Noc s Hamlety. Jeviště se stalo místem setkání největšího počtu žijících představitelů českých Hamletů. Hledaly se odpovědi například na tyto otázky: Jak se od sebe jednotliví Hamletové odlišovali a co měli společného? Jaké téma pro herce jejich postava nesla? Kdo držel v ruce skutečnou a kdo pouze kašírovanou lebku šaška Yoricka? Večera se účastnila exkluzivní herecká sestava: Otakar Brousek ml., Patrik Děrgel, Jaromír Hanzlík, Vladimír Javorský, Pavel Neškudla, Josef Trojan a další. 

Národní divadlo Brno, konkrétně Divadlo Reduta, nejstarší kamenná divadelní scéna ve střední Evropě, která přežila 4 požáry, uvedla program Reduta hoří. Během zážitkové divadelní prohlídky napříč minulostí a budoucností scény návštěvníci zjistili, co nejrychleji hoří, které únikové prostory skrývají netušená tajemství a taky co se stane, když vládu nad budovou převezmou bezpečnostní technici a požárníci. Programem provázeli přední experti z řad umělců Opery, Činohry a Baletu Národního divadla Brno. 

12. ročník Noci divadel nově v březnu na téma „Proměna“ 

Noc divadel se od roku 2024 přesunuje na nový jarní termín, tedy na nejbližší sobotu v týdnu, v němž celosvětově slavíme Světový den divadla, který připadá na 27. března. - 12. ročník Noci divadel v ČR tedy letos připadá na sobotu 23. března 2024. „Letošní téma 'Proměna' odkazuje nejen ke stoletému výročí úmrtí Franze Kafky, které rezonuje v připomínkách či inspiracích vycházejících z díla tohoto představitele pražské česko-německo-židovské kultury u nás i v zahraničí. Zároveň však může být opět východiskem k hravým či vážnějším interpretacím programu Noci divadel na témata aktuálních civilizačních proměn nebo 'kafkáren' v našem každodenním životě,“ říká dramaturgyně Noci divadel v ČR Martina Pecková Černá. 

Registrace pro divadla je již otevřena na webových stránkách www.nocdivadel.cz 

Webové stránky 

Facebook 

Instagram 

„Modernizace školních budov je v podstatě nikdy nekončící proces, náklady za energie neustále rostou a kraj, jako zřizovatel středních škol, na to musí reagovat. Díky zateplování snižujeme náklady na vytápění a chlazení budov, což nám přináší energetické úspory v dlouhodobém horizontu. V souvislosti s projektem novoměstské průmyslovky jsme řešili i návrh na barevnost a pojetí fasády. Výsledek s úryvky textů z Čapkovy knihy je důkazem dobré spolupráce stavařů a architektů, školy a kraje,“ sdělil hejtman Martin Červíček.

Stavební úpravy novoměstské Střední průmyslové školy, Odborné školy a Základní školy Nové Město nad Metují spočívaly v zateplení celého komplexu budov včetně zateplení střešních plášťů. Stavaři také vyměnili dřevěná okna za nová plastová. V rámci energetických úspor také instalovali větrání s účinným zařízením pro zpětné získávání tepla a do kmenových učeben umístili decentralizované jednotky s deskovým rekuperátorem. K nejzajímavějšímu prvku celého projektu patří nová fasáda školy, kterou zhruba na polovině její plochy zdobí černý text na bílém podkladu o velikosti písmen 30 centimetrů, takže je dobře čitelný z ulice. Jedná se o úryvky z vědeckofantastického dramatu R.U.R. spisovatele Karla Čapka.

Text na fasádě je nastříkaný speciální pistolí za použití nestékající barvy a napsaný přechodovým typem patkového písma Cambia. Pro jeho aplikaci musela firma vytvořit fólii, do které se jednotlivá písmena vyřezala na řezacím plotru. Poté malíři museli šablony dokonale nalepit na fasádu, aby při použití stříkací pistole měla písmena ostré obrysy a nedošlo k rozmazání písma. Tyto práce probíhaly venku a jejich průběh hodně ovlivňovalo počasí, protože nesmělo být deštivo a větrno.

Použité úryvky na fasádě školy mají vzbudit zájem o autora i samotnou knihu. „Nápisy odkazují na dílo významného rodáka z našeho kraje Karla Čapka. Fasáda je zcela unikátní, nic podobného v našem regionu není. Určitě přiláká pozornost dětí, veřejnosti a podpoří zájem nejen o Čapkovo dílo a celkově o literaturu, ale i zviditelní novoměstskou školu,“ doplnila náměstkyně hejtmana Martina Berdychová za gesci kultury a cestovního ruchu.

Za stavební práce a malování fasády uhradil Královéhradecký kraj 52,9 milionu korun vč. DPH. Na financování projektu se částkou 16,7 milionu korun podílela dotace z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí. Dotační management zajistilo oddělení projektového řízení krajského Centra investic, rozvoje a inovací.

Střední průmyslová škola, Odborná škola a Základní škola je jedinou školou v Novém Městě nad Metují, kterou zřizuje Královéhradecký kraj. Nabízí maturitní obory zaměřené na strojírenství a informační technologie. Zájemci o maturitní obor s výučním listem mohou využít nabídku vzdělání v odvětví mechanik seřizovač-programátor CNC strojů. Žákům jsou dále k dispozici například obory s výučním listem jako je obráběč kovů, strojní mechanik, jemný mechanik, kuchař-číšník, cukrář, pekař, pečovatel, prodavač, květinář-aranžér, autoopravář, opravář zemědělských strojů, zámečník-údržbář nebo dvouletá praktická škola. V letošním školním roce školu navštěvuje v maturitních a učebních oborech 576 žáků a 50 žáků základní školu, která je pro děti se specifickou vývojovou poruchou chování a lehkým mentálním postižením.

O pohnuté historii jedné z perel mezi prvorepublikovými ostravskými obchodními domy, ale i o architektuře meziválečných obchodních domů a budoucnosti Smetanova náměstí hovoří Martin Strakoš a Romana Rosová z Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, a člen Petičního výboru za záchranu celku zvaného Ostravica-Textilia a zakladatel facebookové stránky Módní dům Ostravica-Textilia Michal Šíma. 

Ve filmu najdete řadu unikátních historických pramenů a také časosběrné záběry z rekonstrukce či letecké záběry.

Dokumenty vznikají díky finanční podpoře Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ve spolupráci s Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a Archivem města Ostravy. 


Snímky z cyklu Ostravské kulturní stopy nabízejí řadu zajímavých skutečností a souvislostí, aktuálních či historických záběrů mapovaných míst i unikátních archivních materiálů. Cyklus má velký ohlas, například díl věnovaný historii a diskusím týkajícím se výstavby Nové Karoliny má, přes svou stopáž 60 minut, několik tisíc zhlédnutí. Všechny již natočené dokumenty můžete zhlédnout zdarma na webu spolku Fiducia https://klubfiducia.cz/…py/, na vzdělávací televizi Slezské univerzity LucernaTV a také na sociálních sítích.