Knihy, literatura, média

Umělkyně a hudební producentka Krista Papista se narodila v Nikósii na Kypru. Působí v Berlíně. Vytváří anarchické performance, videa a obrazy, které přetvářejí a znovuobjevují ceremoniály a tradice ze Středomoří, Balkánu a Blízkého východu. Během rezidence pracovala na projektu CY COWGIRLS, což je publikace fiktivních příběhů o kovbojkách na Severním Kypru, která je součástí jejího připravovaného alba.

Turecká spisovatelka, básnířka a lektorka Çağla Arıbal žije v Berlíně. Ve své tvorbě zkoumá pomíjivost měst a identit skrze optiku osobní a kolektivní paměti. Prostřednictvím poezie a prózy zkoumá, jak jednotlivci sami mizí a znovu se objevují, a vytváří tak vícejazyčný prostor, v němž zmizelá města a zapomenuté jazyky znovu promlouvají. Její dílo odráží odolnost a proměnu, která je neodmyslitelně spjata s vysídlením a exilem, a nakonec vytváří hru tiché pošty, která představuje slova tak, jak se k nám dostanou na samém konci. Během literární rezidence pracovala na svém novém románu.

Realizaci rezidence podpořili Česko-německý fond budoucnosti, Státní fond kultury ČR a Královéhradecký kraj.

Dobrou zprávou ve špatné době je také fakt, že zahraniční partneři se od ukrajinského filmu navzdory komplikacím neodvrátili a drtivá většina filmů vznikla jako mezinárodní koprodukce. Vybrané projekce doprovodí i hosté z řad filmových tvůrců. „Ukrajinští filmaři chtějí k zahraničnímu divákovi promlouvat svým jazykem a představit mu svůj, ukrajinský pohled na svět i události v něm. Ale celovečerní hraný filmy vyžaduje klid, čas, peníze a odstup. Všechno toto ukrajinským tvůrcům je dnes odepřeno. Zato pozorujeme explozi velmi zajímavých dokumentů, kterým tato doba i podmínky přejí. Jsou mnohem aktuálnější a srozumitelnější. I proto jsme se rozhodli zahájit letošní ročník dokumentárním filmem Odposlechy, který zaujal a byl oceněn na Berlinále,“ říká dramaturgyně festivalu a ukrajinistika Lenka Víchová a dodává: „Moc bychom chtěli poděkovat British Council i Velvyslanectví Ukrajiny v České republice, kteří nás v letošním roce opět podpořili.“

Festival proběhne tradičně v pražském kině Atlas od 26. do 30. listopadu, od 2. do 8. prosince zve na vybrané snímky do brněnského kina Art. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Více informací na www.ukrajinafilmfest.cz.

Festival slavnostně zahájí 26. listopadu dokumentární film režisérky Oksany Karpovyč Odposlechy (2024), který s využitím záznamů odposlechů soukromých telefonátů ruských vojáků předkládá drsné svědectví o stavu současné ruské společnosti a degradaci elementární lidskosti. Celovečerní film Tarase Tomenka Dům Slovo. Nedopsaný román (2024) zavede diváky do Charkova v roce 1927, kdy zde na Stalinův příkaz byl postaven družstevní bytový dům “Slovo”, v němž se významní ukrajinští tvůrci stávají aktéry podivného experimentu, který má vytvořit nového umělce sovětského typu. Celovečerní debut režiséra Filipa Sotnyčenka La Palisiada (2023), natočený ve stylu východoevropského neo-noir, zavádí do 90. let, kdy dva letití přátelé, policejní detektiv a soudní psychiatr, vyšetřují vraždu svého kolegy, do jehož ženy byli kdysi oba zamilováni. V novém filmu Romana Bondarčuka, satirické komedii Redakce (2024), je mladý biolog Jura během sledování svišťů v chersonské stepi svědkem zločinu. Nabízí svoje informace lokálním médiím, ale v kraji, kde vládnou fake news, se volby manipulují a všichni se chystají na ruskou agresi, spravedlnost a pravda nikoho příliš nezajímají. Klondike (2022) je sugestivní drama těhotné ženy z Donbasu z roku 2014, emočně rozpolcené mezi pasivně proruským manželem a aktivně antiseparatistickým bratrem, která začíná příliš pozdě chápat zákonitosti války. Režisérka Maryna Er Horbač získala za tento suverénně vedený příběh, vycházející ze skutečných událostí, cenu za režii na prestižním americkém Sundance Film Festivalu. Hlas Viktorie (2023) je dokumentární snímek, mapující porušování lidských práv ze strany ruské armády, která unesla z území Ukrajiny tisíce lidí a drží je jako zajatce v nelidských a nedůstojných podmínkách. Vypráví příběh učitelky matematiky a informatiky Viktorie Andruši, unesené ze svého domova v Černihovské oblasti v březnu 2022. Líčí její život před, během a po propuštění z půlročního zajetí. Dokument Zakořenění: národní komunity a původní národy Ukrajiny hledá odpověď na otázku, jak vypadá vlastenectví z pohledu ukrajinských Maďarů, Bulharů, Židů nebo krymských Tatarů, a ukazuje, jak široká je ukrajinská etnická rozmanitost. Tragikomická sci-fi režiséra Pavla Ostrikova Ty jsi vesmír (2024) se odehrává v blízké budoucnosti. Nerudný samotář Andrij Meľnyk, něco jako vesmírný popelář, se stane jediným přeživším po explozi na planetě Zemi. Hledá další přeživší, když se mu nečekaně ozve Catherine z francouzské vesmírné stanice. Najít ji ale není snadné. Životopisné drama Kyslíková stanice (2023) režiséra Ivana Tymčenka představuje skutečný příběh stěžejní osobnosti moderních dějin, bojovníka za práva krymských Tatarů, Mustafy Džemileva. Tomuto statečnému aktivistovi a disidentovi, odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 udělil letos prezident ČR Petr Pavel medaili Za zásluhy 1. stupně.

Týden ukrajinského filmu je projekt, který od roku 2017 realizuje nezisková organizace RUTA, z.s. za podpory Velvyslanectví Ukrajiny v ČR. V letošním roce je hlavním partnerem Týdne ukrajinského filmu British Council v České republice (Youth Connect Project).

Po světové premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary byl film uveden za velkého zájmu na festivalech Finále Plzeň a Film a architektura i v rámci série projekcí spojených s diskusemi s tvůrci, které byly ve znamení vyprodaných sálů. I v nadcházejících týdnech budou vybrané projekce provázet diskuse, například 15. listopadu se v kině Světozor mohou diváci setkat s režisérem Janem Zajíčkem a architektem Václavem Aulickým nebo 27. listopadu v CAMPu s Vladimirem 518. Na Slovensku bude mít film distribuční premiéru 21. listopadu.

Hlavním producentem filmu je společnost FILM KOLEKTIV a jeho distributorem je společnost Aerofilms. Trailer filmu je k dispozici na https://youtu.be/plqopmpfLz4.

Architektura ČSSR 58–89 je prvním filmem, který uceleně mapuje československou architekturu druhé poloviny 20. století. Jedním z jeho cílů je odstranit nános předsudků o takzvané komunistické architektuře a poodhalit strategie architektonické tvorby v období, kdy byl sice stoprocentním zadavatelem stát, ale i tak se v zemi rodilo mnoho odvážných, moderních a inspirativních staveb. „Samozřejmě vnímám silnou estetickou rovinu celé téhle éry, ale to, co mě přitahovalo nejvíc, byl příběh. Fascinují mě hlavně souvislosti, vztahy, boje, osobní i celospolečenská dramata, která za vznikem těch koncepcí a nakonec i hotových domů stojí,“ vysvětluje režisér Jan Zajíček. Ve filmu rezonuje i rivalita, jež za minulého režimu vládla mezi českými architekty a jejich slovenskými kolegy.

Film zprostředkovává svědectví osobností, které navzdory složitým podmínkám dokázaly realizovat kvalitní projekty a držet krok se světovými architektonickými trendy. „Na tomto období mě primárně fascinuje odvaha tehdejších nejprogresivnějších tvůrců postavit se tlaku socialistického realismu, jejich nezlomná tendence směrem k mezinárodnímu výrazu a ke světové architektuře. Stejně tak mi přijde dnes už velmi těžce pochopitelné, v jakém technologickém kontextu se byli nuceni pohybovat. Každé řešení bylo vlastně originální odpovědí na formální požadavky, na výtvarný výraz, kterého chtěli docílit,“ doplňuje autor námětu Vladimir 518. Diváci se na filmovém plátně setkají například s Alenou Šrámkovou, Václavem Aulickým, Miroslavem Masákem, Martinem Rajnišem, Otakarem Binarem, Zdenkou M. Novákovou, Zdeňkem Rothbauerem, Jiřím Suchomelem, Zbyškem Stýblem nebo Ivanem Matušíkem, Iľjou Skočekem, Vierou Meckovou, Alexanderem Mlynárčikem, Jánem M. Bahnou, ale i s jejich mladšími kolegy Josefem Pleskotem či Ladislavem Lábusem. Jejich výpovědi doplňují sochař a malíř Stanislav Kolíbal a teoretici Rostislav Švácha, Radomíra Sedláková, Henrieta Moravčíková, Matúš Dulla, Peter Szalay či statik Pavel Čížek. Tvůrci rovněž připomenou osobnosti, které již v době natáčení nebyly mezi námi, jako jsou Karel Prager, Vladimír Dedeček, Štefan Svetko nebo Vladimír Machonin.

Film Jana Zajíčka a Vladimira 518 vznikal v průběhu sedmi let. První a dnes již unikátní záběry filmu pořídil produkční tým v průběhu bourání budovy Transgasu (architekti Jiří Eisenreich, Ivo Loos, Jindřich Malátek, Václav Aulický), ikonické stavby českého brutalismu, jež do roku 2020 stála na pražské Vinohradské třídě. Film s neobyčejnou obrazovou a střihovou originalitou zachycuje i příběhy dalších nevšedních budov v Česku a na Slovensku. V Praze se natáčelo například v Ústavu makromolekulární chemie na Břevnově (architekt Karel Prager), na Nové scéně Národního divadla (Karel Prager), v bývalém hotelu InterContinental (Karel Filsak, Karel Bubeníček, Jaroslav Švec), v prostorách Plaveckého stadionu Podolí (Richard Podzemný), v budově bývalého Federálního shromáždění (Karel Prager, Jiří Kadeřábek, Jiří Albrecht), na Žižkovském vysílači (Václav Aulický) či v obchodních domech Kotva (Věra Machoninová, Vladimír Machonin) a Máj (Miroslav Masák, John Eisler, Martin Rajniš). Filmový štáb rovněž zachytil karlovarský hotel Thermal (Věra Machoninová, Vladimír Machonin), prestižní Perretovou cenou ověnčený televizní vysílač a hotel na Ještědu (Karel Hubáček) nebo komplex budov Tranzitní telefonní ústředny v Hradci Králové (Jindřich Malátek, Jiří Eisenreich, Václav Aulický, Jan Fišer).

Mimořádné bratislavské stavby ve filmu reprezentují budova Slovenského rozhlasu (Štefan Svetko, Štefan Ďurkovič, Barnabáš Kissling) vystavěná ve tvaru obrácené pyramidy, sídlo Slovenské národní galerie s kontroverzní přístavbou ze sedmdesátých let (Vladimír Dedeček), zavěšený Most Slovenského národního povstání přes řeku Dunaj (Jozef Lacko, Arpád Tesár, Jozef Zvara, Ladislav Kušnír, Ivan Slameň) nebo kruhové nákupní centrum Slimák v Kukučínově ulici (Ivan Matušík). Na Slovensku filmaři natáčeli i v prostorách modernistického areálu zemědělské univerzity v Nitře (Vladimír Dedeček, Rudolf Miňovský) nebo v Ružomberku, kde je zaujala odvážná konstrukce Galerie Ľudovíta Fully (Martin Kusý).

Jan Zajíček a Vladimir 518 se pracovně na filmu Architektura ČSSR 58–89 nesetkali poprvé. Jan Zajíček byl již v devadesátých letech režisérem klipů Vladimirovy kapely PSH (Peneři strýčka Homeboye), spolupracovali také na seriálu / projektu Kmeny. Jan Zajíček mimo jiné natočil dokumentární film Girl Power o ženách v graffiti a řadu oceňovaných videoklipů pro další kapely, jako jsou Sunshine nebo Pio Squad. Jako výtvarník a animátor spolupracoval například s Národním divadlem nebo tanečním souborem VerTeDance. Vladimir 518 je rozkročen mezi nejrůznějšími uměleckými disciplínami. Je známým hudebníkem, ale také zakladatelem nakladatelství Bigg Boss, vydal mimo jiné sérii knih o českých subkulturách Kmeny a je činný i na výtvarné scéně.

Architektura ČSSR 58–89 je vrcholem několikaletého projektu, jehož součástí byla výpravná publikace Architektura 58–89 Vladimira 518, kterou před dvěma lety vydal v nakladatelství Bigg Boss a doprovodila výstava v pražském CAMPu – Centru architektury a městského plánování. Na publikaci pak navázal seriál uvedený v České televizi v loňském roce.

Dokumentární film vznikl v koprodukci společností FILM KOLEKTIV (producenti Karla Stojáková a Pavel Berčík), AZYL Production (producenti Maroš Hečko a Peter Veverka), České televize (kreativní producentka Martina Šantavá) a RTVS (kreativní producent Roman Genský). Výrobu podpořily Státní fond kinematografie, Audiovizuálny fond Slovensko, Ministerstvo kultury SK, Pražský audiovizuální nadační fond.

Projekce a debaty s tvůrci po České republice podpořila Česká komora architektů.

Pražská premiéra se uskutečnila za podpory Family Office R2G – rodiny Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše.

Tvůrci:

Režie: Jan Zajíček

Scénář: Jan Zajíček a Henrieta Moravčíková

Námět a kreativní producent: Vladimir 518

Producenti FILM KOLEKTIV: Karla Stojáková, Pavel Berčík

Producenti AZYL Production: Maroš Hečko, Peter Veverka

Koproducenti: Česká televize – kreativní producentka Martina Šantavá, RTVS – kreativní producent Roman Genský

Kamera: Jiří Málek

Střih: Jan Zajíček, Zdeněk Marek

Zvuk: Jan Paul, Miroslav Červená Chaloupka

Hudba: Ondřej Skala, Vladimír Godár

Grafická koncepce: Petr Bosák, Robert Jansa

Web: https://www.aerofilms.cz/architektura-cssr-58-89/

Instagram: www.instagram.com/architektura5889/

Galerie 4 – galerie fotografie, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb

T/ 736 514 083 | E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb

Otevírací doba Klubu G4: Út-Pá 10:00-16:00 nebo dle dohody

Své stálé publikum má v Písku také Stanislava Hošková z Dobříše, která v neděli 24. listopadu opět dorazí do Heydukova památníku na literární odpoledne. Téma jejího vystoupení prozrazuje již název - Eliška Krásnohorská aneb Paní z Krásné Hory. Pořad začíná v 16 hodin v Tyršově ulici.

Pro mimořádný zájem podzimních komentovaných prohlídek Městskou elektrárnou přidává Prácheňské muzeum ještě šest dalších termínů. Provádí opět historici muzea Bohumír Bernášek a Jan Kouba. Sraz je v ulici Podskalí, rezervace nutná alespoň den předem na pokladna@prachenskemuzeum.cz nebo na 382 201 111. Termíny, z nichž můžete vybírat, jsou následující: sobota 23.11. v 10 hodin, úterý 26.11. v 16 hodin, úterý 3.12. v 16 hodin, sobota 7. 12. v 10 hodin, úterý 10.12. v 16 hodin a sobota 14. 12. v 10 hodin.

Poskytnutí mobilní jednotky Ukrajině je realizováno v rámci projektu „Zajištění mobilních pracovišť ochrany a digitalizace knihovních fondů“, který vznikl ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR. Jeho cílem je postupné vybudování mobilního pracoviště ochrany knihovních fondů  „ARCHA 1“ a mobilního pracoviště digitalizace knihovních fondů „ARCHA 2“ a v součinnosti s dalšími stranami jejich poskytnutí k využití do válkou zmítané Ukrajiny. Mobilní pracoviště záchrany knihovních fondů, které je v současné době budováno, obsahuje přístrojové vybavení pro první pomoc, akutní a okamžité konzervátorské zásahy a ambulantní opravy fondů, obecně písemného dědictví, včetně potřebného spotřebního materiálu a drobných zařízení a přístrojů. Za realizaci projektu je odpovědná NK ČR – státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem kultury České republiky.

„Jsem velmi rád, že vláda na svém dnešním zasedání schválila poskytnutí Archy 1 Ukrajině. Projekt vznikl  ve spolupráci mého rezortu s dalšími významnými institucemi a je výsledkem výborné spolupráce veřejného,  soukromého  a neziskového sektoru. Projekt jednotlivých Arch znamená hluboké propojení mezi českou a ukrajinskou kulturou. Ministerstvo kultury  od samého počátku ruské agrese podporuje Ukrajinu a pomáhá prostřednictvím svých příspěvkových organizací zachránit její kulturní dědictví. A právě mobilní pracoviště ochrany knihovních fondů, konzervace a digitalizace knižního bohatství pomohou překonat ztráty, ke kterým na Ukrajině díky ruské agresi dochází ,“ uvedl ministr Baxa.

V první fázi bude zhotovena mobilní jednotka ochrany knihovních fondů, kdy předpokládané finanční prostředky nutné na výrobu této jednotky již byly poskytnuty soukromými subjekty (Libor Winkler, Nadace Karel Komárek Family Foundation či MND, a.s.). Zhotovení a vybavení mobilní jednotky tak nemá žádný vliv na výdajovou stránku státního rozpočtu. Dle darovací smlouvy zajišťuje  NK ČR dopravu mobilní jednotky na Ukrajinu. NK ČR prostřednictvím Ministerstva kultury tak navrhuje, vybudovanou a vybavenou mobilní jednotku ochrany knihovních fondů na základě souhlasu vlády bezúplatně převést Národní knihovně Yaroslava Mudrého, a to na základě uzavřené darovací smlouvy, kdy obdarovaný na území Ukrajiny následně zajistí využívání mobilní jednotky pro akutní a okamžité zásahy a ambulantní opravy literárních fondů.

Více než 1000 artefaktů dá návštěvníkům představu o velikosti a nevyčíslitelné hodnotě faraonova zlatého pokladu. Přiblíží jim také historickou epochu, ve které panovník žil. Dokonalé kopie a přesné uspořádání Tutanchamonovy hrobky v nálezovém stavu umožní divákům autentický zážitek a navodí pocit, jaký měl objevitel hrobky, když zjistil, jak převratný objev se mu právě podařil.

Hlavní expozice je koncipována přesně tak, jak byla hrobka v roce 1922 odhalena – všechny posvátné předměty, sošky, šperky i sarkofágy leží na stejných místech, jako byly kdysi nalezeny. Návštěvníci budou mít možnost vidět víc než 1000 nádherných předmětů včetně světoznámé zlaté posmrtné masky Tutanchamona a jeho ohromného zlatého sarkofágu.

„Vidím úžasné věci!“ vykřikl před 102 roky Howard Carter, když poprvé nahlédl do Tutanchamonovy hrobky. A přesně tento úžas zažijí i návštěvníci výstavy.

Expozici pečlivě připravoval mezinárodní tým vědců, archeologů, umělců i řemeslníků. Výsledkem jejich spolupráce je dokonalý obraz starověké civilizace a jejího vládce. Výstava je doplněna imerzivní a rozšířenou realitou, která návštěvníkům přinese ještě autentičtější, doslova pohlcující zážitek.

„Je to jedna z nejkrásnějších výstav na světě. Zažijete nádheru a také dokonalé řemeslné zpracování všech předmětů z faraonova pokladu. Stále nás fascinuje neuvěřitelně spletitý kulturně náboženský odkaz, který světu tento mladičký faraon přinesl. Některá jeho tajemství zůstávají i po tisících letech neodhalena. Aby mohl každý pocítit sílu tohoto mystéria na vlastní kůži, připravili jsme pro návštěvníky rozšířenou realitu, díky které se v imerzivní části výstavy doslova ocitnete uvnitř starobylé hrobky,“ vysvětluje jedinečnost velkolepé výstavy Květa Havelková, tisková mluvčí pořadatele společnosti JVS trade group.

Česká expozice z egyptologických sbírek Národního muzea

V samostatné galerii budou v rámci výstavy prezentovány také úspěchy českých archeologů a exponáty ze sbírek Národního muzea. V této expozici budou návštěvníci obdivovat originální starověkou egyptskou rakev a další exponáty staré přes 3000 let.

Audio průvodce i Dětská stezka

Součástí výstavy je audio průvodce, který návštěvníkům popisuje dobrodružství objevení Tutanchamonovy hrobky a detailně popisuje i jednotlivé exponáty. Pro nejmenší návštěvníky je připravena zábavná Dětská stezka, která jim pomůže pochopit život mladičkého faraona v dávném starověku.

Výstava je otevřena každý den od 9 do 19 hod, o víkendech od 9:30 do 19 hod.

www.tutanchamonpraha.cz