Knihy, literatura, média

„Instalace dělám především proto, abych sebe i diváky dostával do úžasu, což je pro mě svatý stav mysli. Když žasneme, dostáváme se k mnohem hlubším prožitkům. A vlastně je to i takový oslí můstek, který spojuje přírodu a lidský rozum,“ uvedl k instalacím Hladil.

Festival, který je od roku 2018 každoročně vyprodaný, je specifický tím, že se odehrává na břehu Hlučínského jezera. Na jedné straně letní atmosféra u vody, na druhé areál, který není nafukovací. „Prostorově se nemáme kam rozšiřovat, o to víc se chceme soustředit na kvalitu – nejen programu, ale také podoby areálu. Jeho vizuální stránka je pro nás stejně důležitá jako hudba. Atmosféru by lidé měli vnímat všemi smysly. Chceme, aby měli mnohovrstevnaté zážitky, cítili se tam dobře a nadále se vraceli," vysvětlil zakladatel a ředitel festivalu David Moravec.

Už loni se lidé mohli kochat první profesionální a nepřehlédnutelnou vizuální instalací – pestrobarevnými fáborky, které fascinovaly dospělé i dětské návštěvníky, a staly se tak nejfotogeničtějším místem festivalu. Letos pořadatelé navázali spolupráci s vizuálním umělcem Janem Hladilem, který spolupracuje mimo jiné s pražským studiem Signal Creative (to od roku 2013 pořádá v Praze známý multimediální Signal Festival). Hladil sestaví v areálu Štěrkovny dvě několikametrové světelné instalace nazvané Quadd a Omnia.

Světelnou instalaci Quadd tvoří krychle o rozměrech 5x5x5 metrů, do jejího středu autor umístí zrcadlovou kouli. Mířit na něj budou čtyři laserové projektory, které se rozjedou až za tmy. Instalace ale přitáhne pozornost i za denního světla, protože umělec používá zrcadlové fólie. Quadd hladil vytvořil jako audiovizuální dílo, ale pro Štěrkovnu plnou muziky ho nainstaluje bez hudby.

Svou novější instalaci Omnia vytvořil Hladil začátkem loňského roku, kdy měl potřebu vrátit se k volné tvorbě: „Omnii jsem sestrojil proto, abych uspokojil volného umělce v sobě," řekl. Instalace má tvar kvádru na výšku, uprostřed jsou dva laserové projektory, které míří každý na jednu ze dvou zrcadlových polokoulí umístěných na horní a dolní části konstrukce. Díky tomu se světelné paprsky dostanou do různých stran a zákoutí.

Své audiovizuální instalace vystavuje pravidelně v Česku i zahraničí, vždy to bylo ale v interiérech nebo v městských exteriérech, například před Národním divadlem v Praze. Na Štěrkovně tak bude mít premiéru na „open air“ festivalu v přírodě. „Instalaci takových rozměrů jsem ve volném prostoru, navíc u jezera, ještě nikdy nedělal. Sám jsem na to zvědavý," řekl.

Festival se uskuteční 25. až 27. července v Hlučíně na břehu jezera. Vystoupí na něm například Ewa Farna, Divokej Bill, Rybičky 48 či Jiří Krhut a řada dalších. Pořadatelé připravují i tři velké mimořádné projekty. Michal Pavlíček vystoupí za doprovodu Unique Orchestra, Ondřej Havelka a jeho Melody Makers zazpívají s operním pěvce Adamem Plachetkou největší hity Osvobozeného divadla. Návštěvníci se mohou těšit i na projekt Symphonic Dance Music - fúzi orchestru a DJ, dodal ředitel festivalu Matěj Ostárek.

Generálním partnerem festivalu je společnost Tomáš STRAUB s.r.o., koná se za podpory Moravskoslezského kraje a města Hlučín. Hlavními partnery jsou Kofola, Lenzing Biocel Paskov, NFCtron/Mastercard a restaurace Stará Celnice.

https://www.sterkovnamusic.com/cs/

Navazuje Dobré dílo nějakým způsobem na inscenaci HRA-NIC-e, kterou jste připravili s režisérem Radovanem Lipusem před 9 lety také v broumovském klášteře?

Ano, naše komorní divadelní „meditace“ navazuje na tu úspěšnou inscenaci, která se dočkala nejenom v Broumově mnoha repríz, dokonce se v ní objeví i někteří herci, kteří s námi tehdy spolupracovali. Když jsem byla v roce 2014 přizvána nadšenci ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov k napsání divadelní hry mapující tisíciletou historii Broumovska, dostaly se mi do ruky materiály, týkající se tohoto regionu i kláštera. Poznávala jsem tehdy Broumovsko srdcem, a pak jsem strávila spoustu hodin v knihovnách, protože jsem chtěla vědět víc o prvních osadnících, benediktinech, architektech, konfliktech, ale především o tom pozitivním, co nám tady ti, kteří žili před námi, zanechali. O titulní Hranici jsem začala přemýšlet jako o bytosti, která nás musí provést příběhem od prazačátků až do konce. Ve 20. století se tato postava potkávala s Emerichem Rathem, všestranným sportovcem, trempem a posledním českým indiánem, jehož příběh známe z filmu Poslední závod (2022) nebo inscenace Cesta Emericha Ratha (2018), která také vznikla speciálně pro divadelní sál Dřevník v areálu broumovského kláštera.

Během zkoušek jste tehdy některé postavy a příběhy ale museli vyškrtnout, že?

HRA-NIC-e měla podtitul „hudebně-divadelní slalom dějinami Broumovska“ a my jsme prostě ke konci inscenace museli „zkrátit trať“, abychom se po dvou hodinách, vyprávějících o dobách minulých, dostali k současnosti Broumova i kláštera. Bolelo mě srdce a slíbili jsme si, že se k některým postavám a událostem vrátíme třeba v komornější verzi, věnované 20. století. Dobrým dílem splácím tento dluh. Navíc jsem si od začátku pohrávala s myšlenkou, že bychom mohli hrát tento příběh v samotném klášteře, v jeho Opatských sálech. Myslím si, že je to velká výzva nejenom pro nás, realizátory, pro hostující profesionální i místní amatérské herce, ale také pro publikum.  

Jak dlouho vznikal scénář k Dobrému dílu? Kde jste čerpala informace a inspiraci?

Pamatuji si, že jsme měli pracovní název tohoto projektu: Houby z Broumovska. Tak se jmenoval atlas hub, který sestavil benediktin Sigismund Ludvík Bouška, jenž se objevil jako jedna z mnoha vedlejších postav v HRA-NIC-i. Pak jsem si během návštěvy Broumovska v roce 2017 s velkým zájmem prohlédla výstavu Bezděkovský kostelíčku, koupila jsem si v Břevnovském klášteře stejnojmennou knihu, jejímž autorem je Petr Bergmann, a šla jsem i na místní hřbitov, kde je S. Bouška pohřben.

Proto jste z mnoha osobností spojených s Broumovskem i Břevnovem vybrala i Anastáze Opaska?

Na Břevnově je pohřben Karel Kryl (jehož kulaté výročí narození i smrti letos slavíme) a arciopat Anastáz Opasek, jeho „otcovský přítel“. Krylovy písně jsem překládala do polštiny už během svých studií v Krakově, také mě velmi zajímalo dílo a život A. Opaska, především doba exilu, kdy spoluzakládal sdružení Opus bonum (Dobré dílo). V bavorském Rohru se „opat chuligán“ potkával s K. Krylem, který na akcích Opus bonum vystupoval. Nastala doba intenzivních studií, v brněnské Moravské zemské knihovně jsem si četla Bouškovy i Opaskovy básnické sbírky, koupila jsem si i povídky Marie Stryjové z prostředí obce Božanov. Nejtěžším úkolem bylo poskládat všechny ty příběhy dohromady.

Kromě toho, že jste autorkou scénáře Dobrého díla, jste také jeho dramaturgyní a budete se v klášteře účastnit intenzivního 14denního zkoušení před srpnovou premiérou. Můžete přiblížit, co pro vás tato profese znamená a v čem spočívá její náplň u Dobrého díla?

O dramaturzích se občas říká, že znají scénář, který nenapsali, mají přehled o inscenaci, kterou nerežírují a o veškerých pracích kolem představení, které nevykonávají. Já jsem scénář napsala a v srpnu jdu na plac, abych byla režisérovi i jiným kolegům po ruce a abych v tom tradičním realizačním chaosu byla člověkem, který si zachovává určitý odstup a občas řekne, že jdeme správným směrem. Nepochybuji, že se text hry bude ještě během zkoušek měnit, a právě tu nejistotu i tvůrčí kvas mám ráda. Jsem týmový hráč a na náš tým se těším, protože je v něm spousta inspirativních osobností a také mladí nadšenci z Broumovska.

V prvním čtení poslanecká sněmovna schválila návrh velké mediální novely. Sněmovní tisk bude nyní projednán na jednání výboru pro mediální záležitosti.

Koaliční návrh upevňuje nezávislost a zajišťuje udržitelné financování médií veřejné služby v souladu s duálním mediálním trhem v České republice, čímž naplňuje programové prohlášení vlády a doporučení Evropské komise zanesené ve Zprávě o právním státu. Cílem novely je také reagovat na technologický vývoj na mediálním trhu.

„Velká mediální novela přináší stabilitu a nezávislost veřejnoprávním médiím. Po obsáhlé mnohahodinové rozpravě na plénu poslanecké sněmovny jsem přesvědčen, že ačkoliv některá řešení v rámci navrhovaných změn vyvolávají diskusi, jsou správná a potřebná. Nezávislá a finančně stabilní média veřejné služby platí za pilíře demokracie a já pevně věřím, že právě námi navrhovaná novela takové pilíře pevně zajišťuje,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Novela zákona navrhuje řadu změn. Předně se jedná o navýšení rozhlasových a televizních poplatků za ČT na 150 Kč a ČRo na 55 Kč a rozšíření definice přijímače na ta zařízení, která jsou schopna reprodukovat televizní či rozhlasové vysílání.

Dále se mění systém na výpočet poplatků pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele. Nově bude výpočet poplatků v návaznosti na počet zaměstnanců těchto osob. Novela také přináší výrazné omezení sponzoringu a reklamy ve vysílání ČT a na webových stránkách a aplikacích obou veřejnoprávních médií. 25 % z výtěžku z televizního sponzoringu půjde do Státního fondu kultury.

Další změnu, která vychází z jednání pracovních skupin zahrnujících aktéry soukromých i veřejnoprávních médií, představuje indexace poplatků o 6 % při dosažení kumulované inflace 6% a také memoranda mezi veřejnoprávními médii a ministerstvem kultury, která budou upřesňovat veřejnou službu a roli médií veřejné služby na duálním mediálním trhu.

Více informací naleznete zde: https://mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5782cs-vlada-schvalila-navrh-velke-medialni-novely-novely-zakonu-o-ceske-televizi-ceskem-rozhlase-a-televiznich-a-rozhlasovych-poplatcich

Aktuální vydání brožury Kultura v číslech přináší předběžné údaje o výkonech vybraných kulturních zařízení (muzea a galerie, divadla, památky a knihovny) v roce 2023. V meziročním srovnání došlo ve všech sledovaných oblastí k nárůstu návštěvnosti – nejvíce v oblasti muzeí a galerií, kde se návštěvnost oproti roku 2022 zvýšila o 14 % z 11,2 na 12,7 mil. návštěvníků a nejméně v oblasti divadel a knihoven (nárůst o 11 %). Ve srovnání s předcovidovými hodnotami se hodnotám roku 2019 nejvíce přiblížila oblast památek, kde návštěvnost dosáhla na 92 % hodnot roku 2019. Naopak nejvíce za rokem 2019 zaostává oblast divadel (o 16 %), která byla však nejvíce zasažena opatřeními proti šíření pandemie. Ve čtyřech sledovaných oblastech vzrostl počet návštěvníků kulturních zařízení ze 45,8 mil. v roce 2022 na 51,6 mil. v roce 2023.     

V souvislosti s energetickou krizí a nárůstem průměrné roční míry inflace v roce 2023 (meziročně o 11 %) došlo také k navýšení vstupného v kulturních zařízeních. „Průměrná cena vstupenky na divadelní představení vzrostla v roce 2023 v porovnání s předchozím rokem o 13 procent a její procentuální nárůst mírně převýšil úroveň inflace,“ uvádí Juraj Gerbery z Centra informací a statistik kultury NIPOS. Průměrná cena vstupenky na divadelní představení dosáhla v roce 2023 úrovně 313,40 Kč.

Ve sledovaných kulturních zařízeních došlo také k nárůstu pořádaných kulturních akcí. Počet odehraných představení profesionálními divadelními soubory a počet expozic a výstav v muzeích a galeriích vzrostl v obou případech o 2 %. Provozovatelé památek s kulturním využitím uspořádali o 6 % více kulturních akcí než v minulém roce, přičemž přibylo hlavně koncertů (o 11 %). Největší meziroční nárůst kulturních akcí zaznamenaly knihovny, kde jejich počet vzrostl přibližně o pětinu z 59,6 tis. na 71,8 tis. akcí. „Knihovny dnes v některých obcích plní roli kulturních center a počet kulturních akcí v roce 2023 převýšil i předcovidové hodnoty,“ dodává Helena Grycová z Centra informací a statistik kultury NIPOS.

Další předběžné údaje z každoročně sbíraných kulturních statistik jsou ke stažení v aktuálním vydání brožury Kultura v číslech na webu NIPOS.

„Měly bychom ho pozvat k nám domů na večeři!“

William Waters vyrůstal v rodině zasažené tragédií, bez lásky a zájmu rodičů. Když v prvním ročníku na univerzitě potká energickou a ambiciózní Julii Padavanovou, rozzáří se mu celý svět. S Julií do Williamova života vstoupí i její rodina, především její tři mladší sestry: Julii nejbližší Sylvie, snílek a knihomolka, a dvojčata, bohémská výtvarnice Cecelie a laskavá pečovatelka Emeline. Všichni Padavanovi přijmou Juliina nového přítele s otevřenou náručí.

Do osudu všech zúčastněných však zasáhnou životní komplikace, které způsobí katastrofální rodinný rozkol. Ten mezi členy domácnosti zasadí velké nesváry, mnohé z nich dokonce rozdělí a zasáhne i další generaci. Dokáže takovou ránu vůbec někdy něco zacelit? 

Napolitano považuje svůj čtvrtý titul za ten nejosobnější, jaký kdy stvořila. „Když jsem psala tuto knihu, měla jsem pocit, jako by se její děj odehrával přímo uvnitř mě samotné,“ vysvětluje spisovatelka. „Jako by mě spalovala horečka. Začala jsem cítit, že bych prostřednictvím čtveřice živých sester mohla uzdravit sebe i Williama,“ říká.

datum vydání: 2. dubna 2024

počet stran: 416

formát: 145x205

vazba: brožovaná s chlopněmi

cena: 489 Kč

ANN NAPOLITANO…

…je americká spisovatelka s diplomem z newyorské univerzity MFA. Vyučovala tvůrčí psaní na Brooklyn College, na New York University i v rámci programu Gotham Writers Workshop. Bodovala už se svým debutem Na dosah ruky, který se dočkal mimo jiné divadelního zpracování. Na úspěch navázala s titulem Milý Edwarde, jenž vystřelil na prodejní žebříčky The New York Times, a ani tentokrát dílo nezůstalo bez adaptace – loni podle Anniny předlohy natočil Apple TV+ vysoce hodnocený seriál.

Ahoj krásko je zatím její poslední počin a už sbírá jedno ocenění za druhým. Oprah Winfreyová ho zařadila do svého prestižního Oprah´s Book Club, produkční společnost manželů Obamových podle něj natáčí seriál pro Netflix a v neposlední řadě se kniha může pyšnit druhým místem v Goodreads Choice Award´s. Napolitano svým rodinným příběhem skládá poctu románu Malé ženy Louisy May Alcottové a už nyní je literární veřejností považován za jejího novodobého nástupce.

Ohlasy na knihu

„Skvělé, brilantně zpracované dílo. Práce Ann Napolitano... nepodléhá svodům laciné sentimentality a nikdy se nespokojí s jednoduchými odpověďmi na citové problémy, kterým čelí její postavy.“ – The New York Times Book Review

„Napolitano nás nutí přemýšlet o pestré mozaice rodinné lásky, která nás i přes smutek a ztráty nepřestává spojovat. Pomáhá nám vidět i sebe sama – a jeden druhého – v plnosti a celistvosti.“ – The Washington Post

„Ti, kdo ocenili román Malé ženy si zamilují asociace na rodinu Marchovu – zde v podobě čtyř sester Padavanových. Milovníci rozsáhlých rodinných ság mohou s pohnutím sledovat jejich životní cestu od chvíle, kdy nejstarší dcera Julia potká Willa, muže, jejž dostihne jeho tragická minulost a bezmála zničí celou rodinu.“ – Harper’s Bazaar

„Ahoj krásko nám přináší příběh rodiny – takové, do jaké jsme se narodili, ke které se připojíme sňatkem, i té, již nakonec sami vytvoříme – a o tom, jak navzdory bolesti a rozbitým vztahům můžeme vždycky nalézt naději... Napolitano píše s vervou a soucitem o přechodu od idylického mládí k labyrintu dospělosti: o lásce a ztrátě, o nebezpečných slovech a tajemství, které lidi spojuje, ale i rozděluje. Kniha Ahoj krásko je prodchnuta emocionalitou, a právě to ji činí tak silným a strhujícím dílem.“ – Amazon, Editors’ Picks

„Ann Napolitano zkoumá v tomto působivém příběhu o čtveřici sester z Chicaga a mladém muži, který vstoupí do jejich života, význam lásky a rodiny... Své postavy dokázala obdařit skutečným životem a proniká i do nitra jejich myslí, když postupně nalézají smysl svého života. Tato kniha pohne každým čtenářem.“ – Publishers Weekly

Ukázka

„Kolik máš sourozenců?“ zeptala se ho Emeline nebo Cecelia. Dvojčata nebyla úplně stejná, ale Will je od sebe nebyl schopný rozeznat. Obě dívky měly tutéž olivovou pleť a světle hnědé vlasy.

„Sourozenců? Žádného,“ odpověděl, ale samozřejmě si hned vzpomněl na zarámovanou fotografii zrzavého batolete v obýváku svých rodičů.

Julia už věděla, že je jedináček – byla to jedna z věcí, na které se ho zeptala hned zkraje jejich prvního telefonátu –, ostatní tři dívky ale jeho odpověď až komicky šokovala.

„To je strašné!“ zděsila se Cecelia nebo Emeline.

„Měly bychom ho pozvat k nám domů na večeři,“ usoudila Sylvie a ostatní dívky přikývly. „Vypadá osaměle.“

A tak William po čtyřech měsících na univerzitě shledal, že začal chodit se svou první dívkou a že našel i novou rodinu.

www.grada.cz

Monika Klemšová, nadšená milovnice vody a přírody, se v knize dělí o své neuvěřitelné zážitky z paddleboardových cest ze Stockholmu do Helsinek, po českých přehradách, řekách a jezerech, a také o svou odvážnou výpravu na kanadské řeky Yukon a Big Salmon River. Její příběh je důkazem toho, že sny lze uskutečnit v jakémkoli věku, a že i po padesátce je možné překonávat hranice a objevovat nové obzory.

Kniha Na paddleboardu za snem je nejen o cestování a dobrodružství, ale také o hlubokém propojení s přírodou a sebepoznání. Monika Klemšová ve svých příbězích zachycuje krásu řek, jezer a moří, a sdílí svou vášeň pro vodu, která je pro ni zdrojem síly, energie i klidu. Čtenáři se mohou těšit na poutavé vyprávění, které je plné emocí, humoru a inspirace.

„Milovala jsem vodu už od dětství, kdy jsem vyrůstala u nádherné přehrady v Jizerských horách. Voda je pro mě místem, kde nacházím klid a harmonii. Fascinuje mě její síla, jak dokáže pohladit tělo i duši, ale zároveň i ničit a brát. Voda je jako život sám – proměnlivá a nevyzpytatelná,“ říká Monika Klemšová.

Kniha je doplněna o nádherné fotografie z Moničiných cest, které dokonale zachycují krásu a magii míst, která navštívila. Na paddleboardu za snem je nejen inspirativním čtením pro všechny milovníky dobrodružství a cestování, ale také krásným dárkem pro každého, kdo si přeje objevovat svět a plnit své sny.

Příběh Moniky Klemšové je důkazem, že s odvahou a odhodláním lze dosáhnout všeho. Nechte se inspirovat jejími dobrodružstvími a objevujte svět z pohledu šťastné "naivní" amatérky, která našla své štěstí na vlnách.

O autorce

Monika Klemšová, je žena mnoha řemesel a zájmů. Celý život ji to táhne do přírody k nejrůznějším outdoorovým aktivitám. Píše, fotografuje, ráda tvoří z přírodních materiálů a miluje objevování světa s domovem na kolečkách. Dálkový paddleboarding pro sebe objevila až krátce před padesátkou. Rozhodla se, že nebude čekat na „lepší časy“ a cestovatelské sny si bude plnit právě s tímhle plavidlem netypickým pro expediční způsob putování. Propaguje zdravotní přínos paddleboardingu a názor, že člověk nemusí být mladý ani bohatý, aby se mohl vydat na dlouhé cesty jen pomocí vlastních fyzických sil. Zastává názor, že právě pohyb a dlouhodobý pobyt v přírodě uzdravují.

Více na www.grada.cz.

Kutilství je v současnosti obecně vnímáno jako součást české národní identity, jako český národní rys, který odkazuje ke specifické historické zkušenosti a paměti národa. Představa kutilství jako českého národního rysu odkazuje ke zkušenosti s každodenností v období socialismu, zejména za normalizace, ale má kořeny, jež sahají mnohem hlouběji.

Více informací získáte na internetové stránce: www.mojeceskaskola.cz/soutěž.

O spolku Moje česká škola

Ve spolku Moje česká škola vytváříme portál pro rodiče a učitele dětí českých krajanů. Budujeme místo, kde zájemci na jednom místě najdou přehledně informace a materiály, které jim pomohou učit děti česky a udržovat kontakt s českou kulturou a národní identitou.

 

Na www.jedensvetonline.cz mohou již dnes diváci a divačky zhlédnout deset vybraných filmů z letošního ročníku festivalu a více než šedesát dokumentů s lidskoprávní tematikou. Streamovací platforma se ke svému publiku vrací v novém kabátě, vycházejícím z nové vizuální identity, kterou festival zveřejnil na přelomu roku. VOD Jeden svět online nabízí unikátní sbírku filmů, převážně dokumentů, které diváci*čky nikde jinde nenajdou. Složení filmové nabídky vybírají dramaturgové*yně festivalu Jeden svět.

Mezi desítkou vybraných filmů z letošního ročníku nechybí film z mezinárodní soutěže Venezuela: Země ztracených dětí. Observační dokument natočený ve venezuelských slumech zblízka ukazuje, jak v zemi sužované chudobou, hladem a násilím dopadá dlouhodobé zanedbávání infrastruktury na ženy a děti.

Snímek Extremisti.br získal na festivalu Cenu poroty Václava Havla za nejlepší film, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv. Mapuje prostředí krajně pravicových hnutí v Brazílii. Obsáhlá sonda do praxe těchto extrémistů představuje portrét politické radikalizace a současných podob internetové propagandy a fake news, které dokáží mobilizovat masy.

„Film ukazuje, že používání sociálních sítí a nových technologických nástrojů může být manipulativní, vytvářet rozpory, podněcovat k násilí, diskreditovat a podkopávat základní demokratické instituce. Na příkladu jednoho konkrétního státu snímek vypráví varovný příběh o tom, kam to s námi může dojít, pokud nebudeme bojovat proti dezinformacím,“ okomentovala porota své rozhodnutí.

Dokument Pod damašských nebem je zástupcem festivalové sekce Blízký východ. Pojednává o skupině syrských umělkyň, které se rozhodly vytvořit na základě autentických výpovědí divadelní představení, které má upozornit na patriarchální násilí v tamnější společnosti. Proces vzniku unikátního díla je však zároveň portrétem zvnitřněné mizogynie, dennodenně zasahující do osobních i profesních vztahů protagonistek.

Do ruské historie zavede dokument Kauza Dmitrijev o historikovi, který zasvětil svůj život odkrýváním zločinů stalinismu. Film se ohlíží za událostmi vedoucími k jeho zatčení i za utajenými dějinami Ruska a Sovětského Svazu.

Festivalovou sekci Komunity, která zkoumala různé podoby komunitní zkušenosti v současné společnosti, zastupují hned tři filmy. Virtuální ostrov jehož děj se plně odehrává ve virtuálním prostředí počítačové hry DayZ, českých vývojářů Bohemia Interactive. Tvůrci v postapokalyptickém prostředí zkoumají realitu lidí, skrytých za digitálními avatary a fantazie, strachy a sny současné společnosti. Pinpongová rodina sleduje skupinu lidí různého původu, kteří se pravidelně setkávají na Schouově náměstí v Oslu, kde spolu hrají stolní tenis. Třetím zástupcem Komunit je kontroverzní Modlitba za Armagaeddon, která diváctvu nabízí vhled do fundamentalistických křesťanských hnutí v USA, která očekávají druhý příchod Ježíše Krista a s ním i konec světa. Dokument plasticky ukazuje, že přesvědčení o blížícím se konci světa není okrajovým fenoménem, jak by se mohlo zdát, ale ovlivňuje nevídaným způsobem současnou politiku USA a její podporu Izraele.

Dokument La Singla (festivalová kategorie Identity) vypráví zapomenutý příběh neslyšící tanečnice flamenca, která si v šedesátých letech podmanila Španělsko i celou Evropu. Identity zastupuje i fikční snímek Sultánčin sen. Animovaný film, inspirovaný utopickým vyprávěním o světě, který řídí ženy, slouží jako výchozí bod pro zamyšlení se nad dynamikou mezi pohlavími a sesterskou sounáležitostí.

Českou tvorbu ve výběru zastupuje časosběrný dokument Rodný kraj, sledující cestu pěti mladých lidí z Ruska a Ukrajiny k začlenění do české společnosti.

Ceny filmů na platformě Jeden svět online se pohybují od 30 do 90 korun a po registraci a zakoupení filmu jsou divákům a divačkám dostupné po dobu 48 hodin. Nabídka filmů platformy se bude v čase rozšiřovat. Filmy z nabídky Jeden svět online je možné sledovat na kterémkoliv zařízení jako je osobní počítač, tablet nebo chytrý telefon a to po celém území ČR.

www.jedensvet.cz

https://jedensvetonline.cz/

Půl dekády s čistou hlavou. Co přinesly roky abstinence?

Jak vypadalo pět let života mladé alkoholičky odhodlané se závislostí bojovat? Byly to roky střízlivé, vypjaté i šťastné. Michaele se narodily tři děti, vyrovnávala se s úzkostmi, řešila vztahové problémy a vybudovala centrum pro léčbu závislostí Alkos, které si zakládá na individuálním přístupu ke klientům. „Věřím, že i tato kniha může něco změnit – může změnit pohled na léčbu a proces uzdravování. Je to dlouhodobý proces, který nekončí završenou léčbou. Uzdravit sebe sama a ty nejdůležitější vztahy je velmi těžké, ale výsledky, i ty dílčí, stojí jednoznačně za to,“ vysvětluje Michaela Duffková a doplňuje: „Původně jsem byla přesvědčená, že už další knihu psát nebudu. Pak jsem to ale přehodnotila. První kniha se zabývala závislostí, druhá popisovala vše, s čím se člověk potýká po léčbě. A ta třetí? Ta vám odkryje zase další kousek ze mě, kousek, o němž jsem si nebyla jistá, jestli je dobré ho vytáhnout na světlo. Půjde o vztahy, a i o moje čtvrté dítě – Centrum Alkos. Budu také sdílet pár příběhů, které jsou s Alkosem spojené – ty dobré i ty, co tak dobře nedopadly.“

MUDr. Radkin Honzák, CSc. napsal do předmluvy knihy: „Začít – to chce odvahu. Vydržet – potom vysokou motivaci, sebekázeň a přestavění života, ale udělat v tomhle maléru něco pro druhé – to vyžaduje energii, možná i určitý její přetlak. To všechno vysoko oceňuji. Viděl jsem za svůj život spoustu způsobů, jak se s nešťastnou záležitostí zvanou závislost (jakéhokoliv typu) vyrovnat. Do klasifikačních systémů se autorka s kombinací závislostí ještě nedostane (na tak prostý přístup systém zatím nedozrál), ale do srdcí těch, kteří se na ni obrátí, určitě ano. Její přístup je slušný a úspěšný. A já jí to po všech peripetiích z duše dnes i do daleké budoucnosti přeju! Ať jí práce, která pomáhá, přináší radost!“

Obdobný příběh, jaký uvidí diváci ve filmové adaptaci její první knihy, zažívá dnes překvapivě mnoho žen, většinou v tajnosti. Michaela Duffková však našla odvahu o své závislosti veřejně mluvit. „Pro mě je snímek Zápisník alkoholičky ještě něco jiného než pro diváka. Je to těžké, ale ve chvíli, kdy mě to jako člověka, o němž to je, do situaci vrací, jen dokazuje to, jak moc dobře je natočený a autentický. Tereza Ramba podala tak uvěřitelný výkon, že i moje rodina mě v ní viděla. Myslím, že je to její životní role. A jestli za to nedostane Českého lva, tak sním svoji botu,” říká k filmu.

Kniha Zápisník nealkoholičky bude mít křest 25. 7. 2024 v 15:00 v kavárně Kafe a hrnky, Nerudova 244 /25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana. Knihu své ženě pokřtí Ondřej Duffek za účasti herců z filmu Zápisník alkoholičky a zástupců nakladatelství Albatros.

V příloze naleznete press kit s rozhovory a ukázkami z knihy.

„Hlavním důvodem pro novelizaci byla potřeba reagovat na změny v audiovizuálním průmyslu. Cílem je moderní systém, který audiovizi zajistí finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize včetně strategické podpory herního průmyslu, i trvale udržitelná podpora filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek vychází z programového prohlášení této vlády,“ vysvětluje ministr kultury Martin Baxa.

Oblast audiovize se v posledních několika letech výrazně proměnila. Spolu se vzestupem takzvaných audiovizuálních služeb na vyžádání (VOD) se mění divácké návyky, na což reaguje i filmová a televizní tvorba a její financování.

Ministerstvo kultury v posledních třech letech připravilo v oblasti audiovize řadu úprav, které na proměnu audiovizuálního průmyslu reagují a mění systém podpory. Některé dílčí kroky již přinesly reálné výsledky, například malá novela zákona o audiovizi, která na počátku loňského roku znovu otevřela zablokované filmové pobídky.

Hlavní změnou velké novely je transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. To znamená, že vedle kinematografie bude státní fond jako klíčová instituce českého audiovizuálního průmyslu nově přispívat i na televizní či VOD tvorbu a formou investiční dotace také na gaming. Vedle podpory širšího spektra audiovize byla jedním z impulsů pro transformaci také potřeba harmonizace dosud nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize. Novela chce nastavit pro všechny dotčené subjekty povinné 2 % parafiskálního poplatku a zároveň motivovat tuzemské i mezinárodní VOD platformy k investici do tvorby místního obsahu stanovením minimální částky, kterou budou muset do české audiovize investovat – bude stanovena jako 1,5% celkových příjmů na českém trhu.

Jedním z pilířů nové koncepce je změna ve financování filmových pobídek. Navrhovaný zákon umožní změnit dosavadní systém filmových pobídek tak, aby byl pružnější. Roční alokace určená k financování filmových pobídek bude nově navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu. Tento způsob financování přinese audiovizuálnímu průmyslu větší míru stability a předvídatelnosti. Zároveň flexibilně reaguje na kapacitu českého audiovizuálního průmyslu – s rostoucím průmyslem roste i výše filmových pobídek. Novela obsahuje také návrh zvýšení maximální výše pobídky pro jeden projekt na 350 milionů korun.

Novelu připravovala pracovní skupina, jejímž vedením byl pověřen náměstek ministra Michal Šašek a jejími členy byli kromě zástupců ministerstva kultury hlavní aktéři české audiovize sdružení v rámci profesních asociací. Za Asociaci producentů v audiovizi Vratislav Šlajer a Radomír Dočekal, za Asociaci komerčních televizí Klára Brachtlová a Marek Singer, za Protipirátskou unii Martin Palán, zástupci MPA (Motion Pictures of America), Netflixu, České televize, FAMU, Asociace provozovatelů kin, Unie filmových distributorů, Asociace režisérů a scénáristů a Národní archiv. Hlavním úkolem sedmiměsíční intenzivní práce skupiny bylo do návrhu zákona technicky vyprecizovat dojednané záležitosti.

 „Vzhledem k šíři záběru pracovní skupiny, která novelu připravovala a rozdílným potřebám hlavních aktérů české audiovize, byly diskuse mnohdy velmi náročné, avšak díky konstruktivnímu přístupu a schopnosti shodnout se na společném zájmu, se ty nejzásadnější otázky podařilo vyřešit, “ dodává ministr kultury.

Více o novele zde: https://mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5783cs-novela-zakona-zajisti-audiovizi-financni-prostredky-a-predvidatelnou-budoucnost