Knihy, literatura, média

"Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat. Z těchto důvodů jsem také založila svůj nadační fond,” vysvětluje světoznámá operní pěvkyně Magdalena Kožená, která nadační fond založila s cílem podporovat základní umělecké vzdělávání v České republice a ukázat jeho význam. Diváci mohou v úterý během přímého přenosu přispívat na nadační projekty podporující děti a mladistvé se zdravotním handicapem, sociálním znevýhodněním či těžkým životním osudem na jejich cestě za uměleckým vzděláním a rozvoji jejich nadání.

„Benefiční koncert základních uměleckých škol a Magdaleny Kožené je jedním z vrcholů letošního ročníku ZUŠ Open, mimořádnou oslavou společného díla a jasným důkazem toho, že investice do uměleckého vzdělání dětí a mládeže má hluboký smyl. Velmi si cením intenzivních příprav žáků a pedagogů a s velkou vděčností vnímám i spolupráci s nadanými žáky se zdravotním handicapem, jejichž podpora je i součástí samotných nadačních aktivit. Pevně věřím, že koncert bude pro diváky České televize mimořádným uměleckým zážitkem,” dodává ředitelka ZUŠ Open Nadačního fondu Magdaleny Kožené Irena Pohl Houkalová. Mimořádný hudební večer, který je významným příspěvkem Roku české hudby, zahájí premiéra Svatovítské fanfáry Jana Kučery. Autor ji věnoval přímo celostátnímu festivalu ZUŠ Open Nadačního fondu Magdaleny Kožené pro uvedení v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V důsledku pandemie bylo její provedení odloženo až na tento mimořádný koncert. Večer přinese také premiérové provedení vokálně-orchestrální skladby Hymnus Magnificat Miloše Boka. Z díla autora zazní v podání spojených sborů a orchestru část Gloria z Missa brevis Es dur a jeho osobité zhudebnění chvalozpěvu Hymnus k Duchu svatému. Díla obou autorů doplní taneční choreografie, které se svými soubory připravily choreografky Hana Achilles a Pavlína Lipenská. Mladistvou virtuositu předvede orchestr ZUŠ Open v provedení 1. věty Symfonie D Dur Václava Huga Voříška. Sólistka večera pěvkyně Magdalena Kožená vystoupí spolu s houslovým virtuosem Josefem Špačkem za doprovodu orchestru a fagotisty Tomáše Františe, v árii Erbarme dich, mein Gott z Matoušových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Dramaturgii doplní a capella sbor Ave Maria Václava Ptáčka v podání spojených dětských sborů Paleček a žáků se zrakovým postižením ze ZŠ a ZUŠ Jaroslava Ježka. Spojený sbor žáků a pedagogů ze sedmi základních uměleckých škol napříč celou ČR přednese za doprovodu orchestru také kantátu Svítá Zdeňka Lukáše na slova Věry Provazníkové.

Během přímého přenosu bude možné přispívat na aktivity Nadačního fondu a Charity ČR prostřednictvím DMS ve tvaru DMS CHARITAPOMOC 60, DMS CHARITAPOMOC 90, DMS CHARITAPOMOC 190 na číslo 87 777 nebo přímo převodem libovolné částky na účet 44665522/0800 VS 91199. Více informací ke koncertu je k dispozici na https://www.zusopen.cz/program/program-2024/beneficni-koncert-magdaleny-kozene-a-zakladnich-umeleckych-skol/.

Koncert se koná za podpory Asociace ZUŠ ČR, Charity ČR, která nadačnímu fondu pro tento večer propůjčila své DMS, a Arcibiskupství pražského.

Do dvoutýdenního celostátního festivalu ZUŠ Open se pod heslem ZUŠlechťujeme uměním v letošním roce zapojí na 444 základních uměleckých škol, které nabídnou až do 9. června na 600 akcí. ZUŠ Open je v počtu účinkujících i rozsahem programu bezesporu největší kulturní událostí v České republice. ZUŠky vedle koncertních, divadelních nebo výstavních sálů opět míří do veřejného prostoru, a rozehrají tak parky, náměstí, kostely, zámky, ale třeba i vlakové nádraží. Radost z umění opět rozdávají i v nemocnicích či domovech seniorů. Své dveře otevřou i samotné školy, které se promění v kulturní centra regionu. Festival tradičně nabízí i množství atraktivních krajských akcí, které jsou výsledkem společné práce desítek škol a vedení festivalu.

Dramaturgie festivalu je více než pestrá a otevřená nejrůznějším žánrům. Řada akcí je věnována letošnímu dvoustému výročí narození Bedřicha Smetany a Roku české hudby, ale žáci ZUŠ zvou třeba i na hudební cestu po stopách Santiniho, průvod městem v rytmu samby, muzikálové písně, lidovou hudbu, jazz, pop či rock. U příležitosti festivalu uvedou ZUŠ v premiéře i řadu divadelních či tanečních představení nebo výstav prací svých žáků a studentů. Na mnoha akcích nebudou chybět nejrůznější workshopy pro veřejnost. Pod heslem ZUŠ Open pomáhá se školy a jejich žáci zapojují do nejrůznějších benefičních projektů. Do festivalového programu se opětovně zapojují přední umělci, kteří kořeny své kariéry získali právě v ZUŠ, nebo přední orchestry.

Z jednodenního happeningu základních uměleckých škol iniciovaného Nadačním fondem Magdaleny Kožené se během osmi ročníků ZUŠ Open vyprofilovalo ve čtrnáctidenní celorepublikový profesionální festival s řadou doprovodných programů, do kterého se pravidelně zapojují výrazné umělecké osobnosti, kulturní instituce i další festivaly. Základní umělecké školy v ČR aktuálně navštěvuje na 250 000 žáků a studentů. Cílem festivalu je každoročně představit nejen práci jednotlivých škol, ale upozornit i na nenahraditelnou roli uměleckého vzdělávání a přispívat k rozvoji jeho kvality.

Přehled vybraných festivalových projektů:

ZUŠ Open – slavnostní ouvertury

• 4. 5.      Malí velcí filharmonici Kongresové centrum Zlín
• 12.5.     ZUŠ Open na MHF Pražské jaro

ZUŠ Open – hlavní program 23. 5. - 9. 6. 2024

• 23.5.     ZUŠ Open Moravskoslezského kraje s Janáčkovou filharmonií Ostrava 
• 23.5.     ZUŠ Open Ústeckého kraje v Litvínově
• 24.5.     Jarní jazzové cvrlikání – ZUŠ Open pomáhá ve Valašském Meziříčí
• 25.5.     Pro Gaudio: hudební, výtvarná a taneční slavnost absolventů Akademie MenART
• 25.5.     Benefiční festival Novoborská písnička v Novém Boru
• 25.5.     Národní soutěžní přehlídka dětských dechových hudeb Čermákovo Vysoké Mýto
• 26.5.     Po stopách Santiniho - ZUŠ Open Plzeňského kraje v Plasech
• 26.5.     ZUŠ Open na zámku Liteň 
• 28.5.     Benefiční koncert základních uměleckých škol a Magdaleny Kožené v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně – přímý přenos České televize
• 29.5.     SchoolStock 2024 v Příbrami – ZUŠ Open škol příbramského regionu
• 30.5.     ZUŠ Open v Rumburku
• 31.5.     Brillante: Celostátní pěvecká dílna v ZUŠ Teplice, hosté Kateřina Kněžíková, Pavel Borský
• 31.5. – 1.6. 27. Týnišťský swingový festival Jardy Marčíka s Vojtěchem Dykem
• 1.6.       ZUŠ Open Olomouckého kraje – Den dětí v Olomouci
• 1.6.       Hudba bez hranic s Hanou Švajdovou, ZUŠ Žerotín Olomouc
• 2.6.       ZUŠ Open pomáhá Pardubického kraje na Hoře Matky Boží v Králíkách
• 2.6.       ZUŠ Open pomáhá na zámku Nové Hrady
• 3.6.       ZUŠ Open pomáhá – Po stopách sv. Anežky České v klášteře Rytířského řádu Křižovníků s            červenou hvězdou
• 4.6.       ZUŠ Open pomáhá v Dětské psychiatrické nemocnici v Opařanech – oslavy 100 let jejího založení
• 4.6.       Všechno nejlepší, milý Bedřichu – mladí interpreti pod patronací pianistky Jitky Čechové        v Muzeu Bedřicha Smetana
• 5.6.       ZUŠ Open pomáhá v chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze – koncert duchovní hudby  
• pražských ZUŠ
• 6. 6.      Divadlo žije – divadlo Letka, Praha: premiéry LDO pod kuratelou Radky Tesárkové
• 7. 6. a 8.6.  Západočeský symfonický orchestr a absolventi Akademie MenART, dir. Radek Baborák
• 8. 6.      Celorepublikové ZUŠ Open ve Valdštejnské zahradě  Senátu Parlamentu ČR
• 9. 6.      ZUŠ Open pomáhá v Neratově

Slavnostní epilog ZUŠ Open

• 15. 6.    ZUŠ Open s Karlovarským symfonickým orchestrem v Císařských lázních a na kolonádě v Karlových Varech

Odkazy

Web: www.zusopen.cz
Facebook: www.facebook.com/zusopen

Instagram: www.instagram.com/zus_open

YouTube: www.youtube.com/channel/UC7PYdF5bSnh7nUh5qe6wzwA/featured

O ZUŠ Open

Celostátní festival ZUŠ Open je nerozsáhlejší kulturní událostí v ČR, festivalem oslav, sdílené radosti a respektu k unikátnímu systému základního uměleckého vzdělávání, jehož cílem je rozvoj ZUŠ jako moderního vzdělávacího systému, který propojuje umělecké vzdělávání s praxí s dopadem na širokou oblast rozvoje žáků i pedagogů. Hlavní program festivalu se koná v rámci dvou týdnů ve 350 městech po celé republice, nabízí program pro širokou veřejnost napříč všemi obory a žánry – hudbou, tancem, divadlem i výtvarným uměním. Ve spolupráci se zakladatelkou Nadačního fondu, pěvkyní Magdalenou Koženou a s řadou výkonných umělců a kulturních institucí prezentuje šíři práce a nejlepší příklady praxe základních uměleckých škol. Jeho partnery jsou Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Česká filharmonie, Národní galerie a řada dalších významných institucí. V rámci festivalové řady ZUŠ Open pomáhá podporuje také projekty ve prospěch potřebných a školy ve výchově dětí ke společenské odpovědnosti prostřednictvím umění.

V České republice funguje 507 základních uměleckých škol, ve kterých studuje na 248 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Posláním Nadačního fondu Magdaleny Kožené je cílená podpora budování pozice ZUŠ jako prestižního a unikátního systému moderního uměleckého vzdělávání.

Nadační fond Magdaleny Kožené

Mezzosopranistka Magdalena Kožená iniciovala podporu základních uměleckých škol jako světově jedinečného konceptu uměleckého vzdělávání založením nadačního fondu na začátku roku 2016. Členem správní rady fondu a spolupatronem akce je také generální ředitel České filharmonie David Mareček. „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat," říká světoznámá mezzosopranistka Magdalena Kožená.

ZUŠ OPEN pořádá

Nadační fond Magdaleny Kožené a základní umělecké školy v ČR
Patronka a zakladatelka nadačního fondu: Magdalena Kožená
Spolupatron: David Mareček, generální ředitel České filharmonie
Ve spolupráci: Asociace základních uměleckých škol ČR, Svaz měst a obcí, Charita ČR, Asociace krajů ČR, Patron dětí
Hlavní partner ZUŠ Open: DaDa, a.s.

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, Nadace ČEZ, Erste Private Banking, Centrální depozitář cenných papírů, Aveton, Pražské vodovody a kanalizace, GIST, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Olomoucký kraj, Královehradecký kraj, Pardubický kraj, Moravskoslezský kraj, Jihočeský kraj, Liberecký kraj, Plzeňský kraj

Záštitu udělili: ministr školství, mládeže a tělovýchovy Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D, ministr kultury Mgr. Martin Baxa, Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský, primátor Hlavního města Prahy,
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., hejtmanka a hejtmani jednotlivých krajů

Hlavní mediální partneři: Česká televize a Český rozhlas

http://Pointa.cz | Byl jsem Sudeťák„Léta se zajímám o historii svého rodného Šumperka, o dějiny dvacátého století, o problematiku Sudet, odsunu, soužití Čechů a Němců. Helmut Kopetzky se na to všechno dívá z úplně jiného úhlu, než na jaký jsme zvyklí. Svůj příběh navíc podává velmi specifickou, ale čtivou formou, v níž nezapře své kořeny rozhlasáka. Kniha je velkou výzvou pro smíření mezi lidmi, národy i generacemi, vzájemné pochopení. Pokud se na konci ubráníte dojetí, jste cynici,“ říká ke knize Radovan Auer, ředitel mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha.

Byl jsem Sudeťák

Příběh dlouhého návratu domů

Autor: Helmut Kopetzky

Žánr: životopis

Počet stran: 248

Rozměry: 145 x 205 mm

Vazba: vázaná s laminovaným potahem

ISBN: 978-80-7691-454-4

Datum vydání: 20. 5. 2024

Cena: 349 Kč

Pointa.cz | Byl jsem Sudeťák

Anotace

Kniha o velkých válkách i rodinných bitevních polích. O dlouhém životě jedné matky v nové vlasti, ve které zůstává navždy cizinkou. O synovi ve stínu „železné vdovy“. V roce 1946 přijíždí do zničené třetí říše 1646 nákladních vlaků se statisíci sudetských Němců. Pětiletý Helmut Kopetzky je jedním z nich. Jeho rodný dům český stát vyvlastnil a prodal. Když se ho autor v jednom rozhlasovém pořadu vzdá – jen hypoteticky, nikdy mu nepatřil –, přeruší s ním matka na léta kontakt. Vše se změní, když jednoho dne obdrží Helmut dopis psaný skvělou němčinou. Zpáteční adresa patří jeho rodnému domu.

O čem se v knize píše

Kniha má dvě části a nadvakrát i vznikla. V té první se Helmut Kopetzky vrací ke kořenům své rodiny v Sudetech, v tehdy ryze německém Šumperku. Popisuje světovou válku, poválečný odsun do rozbombardované Fuldy a strasti v nové vlasti, v nichž hlavní roli hraje komplikovaný vztah „železné matky“ – dvojnásobné válečné vdovy – a syna, který se snaží vymanit z jejího stínu i stínu války a buduje kariéru úspěšného rozhlasového tvůrce.

Druhou část odstartuje e-mail, který Helmut obdrží v novém tisíciletí ze svého rodného domu. Navázání kontaktu s novými obyvateli domu otevírá zcela novou kapitolu jeho života. Kapitolu o návratu domů.

Pro koho je kniha určena

O druhé světové válce, Sudetech, odsunu již byla napsána celá řada knih. Tato kniha však na problematiku nahlíží ze zcela nového úhlu. Je to velmi otevřená, intimní autobiografie popisující komplikované rodinné vztahy mezi předválečnými, válečnými a poválečnými generacemi. A také složitou cestu k porozumění a smíření. Je určena těm, které zajímá historie dvacátého století, těm, které baví rodinné příběhy na pozadí velkých dějin.

Proč autor knihu napsal

To, co autor potřebuje vyprávět, je příběh o dlouhé cestě domů. Trvala 75 let – od deportace až do začátku trvalého přátelství se současnými obyvateli jeho rodného domu v Šumperku, který československý stát v roce 1945 zkonfiskoval a kde je nyní pozvaným hostem a není již „vysídlená osoba“.

O autorovi

Helmut Kopetzky se narodil v roce 1940 v Šumperku, tehdy ryze německém podhorském městečku Mahrisch Schönberg. V pěti letech byl odsunut spolu s matkou a prarodiči do rozbombardované Fuldy. Po střední škole nastoupil jako stážista v lokálních novinách, vystudoval divadelní vědu, dějiny umění a žurnalistiku. Přesídlil do Berlína, kde pracoval v médiích hlavně jako scenárista a režisér na volné noze. V sedmdesátých letech režíroval řadu pořadů pro děti a mládež, mimo jiné pro televizi ZDF. Pro rozhlas natočil více než stovku celovečerních projektů a seriálů na témata obou světových válek, současnosti i historie Sovětského svazu a Ruska, dění v Jižní Americe či na Středním východě. V řadě zemí světa také vzdělával budoucí rozhlasové tvůrce. Po celý život byla jeho nejbližší spolupracovnicí jeho žena Heidrun. Syn Jan je fotografem na volné noze.

O Pointě:

Pointa je online nakladatelská služba, která autorům pomáhá sestavit knižní tým a zafinancovat vydání knihy s pomocí crowdfundingu. Následně je provede celým procesem, zajistí tisk a distribuci a pomůže s propagací.

●    pointa.cz                    

●    facebook.com/Pointa.cz                   

●    instagram.com/pointa.cz                   

●    blog.pointa.cz

„Je skvělé, že se každý rok lidé z knižního oboru zapojí do Světa knihy Praha a pomáhají z něj udělat opravdovou radostnou oslavu literatury, knížek a čtenářství. Stejně tak nás těší zájem čtenářů, kteří se k nám sjíždějí v tak hojném počtu z celé republiky,“ okomentoval letošní ročník ředitel festivalu Radovan Auer, „návštěvnost byla podobná jako v loňském roce, tedy na hranici šedesáti tisíc. S tak obrovským množstvím návštěvníků jsme spokojeni. Letošní ročník zároveň potvrdil vzrůstající mezinárodní rezonanci Světa knihy Praha. Velké množství zahraničních profesionálů, kteří dorazili na náš Central And East European Book Market, bylo spokojeno s poskytovaným servisem i programem, který jsme pro ně připravili.“

„Velký posun vnímáme ve festivalové části Světa knihy Praha. Díky opravdu atraktivnímu programu tu čtenáři tráví ne hodiny, ale celé dny a mají prostor projít stánky do většího detailu. Na našich prodejích vidíme 20% navýšení. Přispívá k tomu i fakt, že jsme jedni z mála, kdo prodává knihy také v angličtině,“ říká Jana Kaizrová z nakladatelství Slovart. Podobné zájmy o knihy potvrdil i Miroslav Balaštík z brněnského nakladatelství Host: „Dokonce jsme na sobotu i na neděli kvůli velké poptávce museli dovézt další auto s knihami.“

Čestným hostem 29. ročníku byl tradiční festivalový projekt Das Buch, pro rok 2024 pod názvem Das Buch – německojazyčná literatura. Svět knihy Praha provázel citát Franze Kafky „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás“ a veletrh si řadou akcí připomínal sté výročí úmrtí tohoto světoznámého literáta z Prahy. Bohatého programu, který čítal 482 pořadů, se v rámci čtyř dnů zúčastnilo 804 účinkujících ze 40 zemí, mezi nimiž byli oblíbení světoví a čeští autoři, odborníci, filosofové a literární kritici. Svou produkci nabídlo návštěvníkům 416 vystavovatelů.

„Pro tento rok jsme se u festivalové části zaměřili především na dramaturgii čtvrtečních a nedělních pořadů. Jsem rád, že se to projevilo jako krok správným směrem. Většina programových sálů po celou dobu konání festivalu byla naplněna do posledního místa. Dokonce jsme u několika autorů museli díky zájmu doplnit další program i autogramiádu. Např. na podpis Karin Lednické čekali její fanoušci ve frontě přes tři hodiny. Literární festivalová část Světa knihy Praha získává na větší popularitě. A tyto čtyři dny považuji jako velmi reprezentativní oslavu literatury a autorů,“ shrnul své dojmy dramaturg festivalu Guillaume Basset.

„Děkuji pořadatelům Světa knihy Praha za příležitost setkat se se čtenáři a doplnit při debatě moderované Ivem Mludkem to, co se do knih nevměstnalo. Chtěla bych smeknout pomyslný klobouk před svými čtenáři, kteří zcela zaplnili Sál Franze Kafky a pak při autogramiádě vystáli tříhodinovou frontu na sluncem rozpálené dlažbě. Cítím velký vděk za tak srdečné přijetí. A stejně tak děkuji za  příležitost setkat se s Narine Abgarjanovou při debatě moderované Tomášem Glancem. Svět knihy Praha byl jako vždy plný neobyčejných a příjemných setkání,“ prozradila své zážitky spisovatelka Karin Lednická.

„Děkujeme návštěvnicím a návštěvníkům Světa knihy Praha za opravdu velký zájem o pestrý program Das Buch – německojazyčná literatura. Naše hostky a hosté z Německa, Rakouska a Švýcarska opakovaně zaplnili nejen největší Sál Franze Kafky, několik českých nakladatelství nám s radostí oznámilo, že vyprodali všechny nové překlady autorek a autorů Das Buch, které na veletrh přivezli. Také náš stánek zaujal nejen svým designem, ale i nabídkou: uskutečnilo se na něm asi tucet autogramiád, konal se tu sraz ke kurzům jódlování a němčiny, velký úspěch měla pojízdná kavárna i zbrusu nová videohra Playing Kafka. Věříme, že si všichni odnesli domů nejen řadu skvělých knih, ale také nezapomenutelných zážitků a nového poznání,“ svou účast zhodnotili organizátoři programu čestného hosta.

„Nadcházející jubilejní ročník se bude konat 15.-18. května 2025 opět na Výstavišti Praha a už teď mohu říct, že k oslavám chystáme spoustu překvapení,“ zve na 30. ročník Auer „Čekání si naši fanoušci mohou po celý rok zkrátit na Youtube záznamy z programů tohoto ročníku.“

Svět knihy Praha 2024 v číslech:

Veletrh:

■            Počet vystavovatelů: 416

■            Počet stánků: 212

■            Plocha: 3.056 m²

Literární festival:

■            Počet účinkujících: 804

■            Počet programů: 482

■            Počet výstav: 11

Země a regiony: 40

Argentina – Arménie – Belgie – Bělorusko - Bulharsko - Burundi - Česká republika – Dánsko – Finsko – Francie – Chile – Irsko - Itálie – Kolumbie - Korejská lidově demokratická republika - Korejská republika - Kuba – Maďarsko – Mexiko – Německo – Nizozemsko - Norsko – Peru – Polsko – Portugalsko – Rakousko – Rumunsko – Rusko - Řecko - Slovensko – Slovinsko - Srbsko – Španělsko – Švédsko – Švýcarsko – Tchaj-wan – Turecko - Ukrajina – USA - Velká Británie

Pořadatel: Svět knihy, s.r.o., společnost Svazu českých knihkupců a nakladatelů

Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy, MČ Praha 7, Nadace PPF, Pro Helvetia, Česko-německý fond budoucnosti

Partneři: Das Buch, České literární centrum, Moravská zemská knihovna, Národní galerie, Národní knihovna ČR, Skandinávský dům; Auroton Computer, Magnesia

Hlavní mediální partner: Česká televize

Mediální partneři: Český rozhlas, Deník.cz, týdeník Echo, Echo 24, Knižní novinky, Host, A2, Deník N, Forum 24, Vltava Labe Media, Radio1

Fotografie „záhadné ženy” má ve Světozoru už přes padesát let své vyhřáté místo. Návštěvnictvo kina se často domnívá, že se jedná o Markétu Lazarovou resp. Magdu Vašáryovou ve Vláčilově kultovním snímku. Ve skutečnosti je na ní ale zachycena herečka Andrea Čunderlíková, známá např. jako sestřička Ina ze seriálu Nemocnice na kraji města. Fotografie Tarase Kuščynského byla ve Světozoru nainstalována v roce 1973 jako součást výstavy k přehlídce českých a slovenských filmů. Současné vedení kina se rozhodlo léty opotřebenou fotografii oživit a zakomponovat ji do zářivé, odvážné a o něco méně záhadné umělecké instalace Andrea 2.0. „Propojením fotografie Tarase Kuščynského s neonovou instalací spojujeme dva světy, které chceme Světozoru v jeho dalších dekádách dopřát. Původní s progresivním, tradiční s odvážným,“  doplňuje ředitel kina Julián Naglmüller.

Zpracování nového díla se ujal vizuální umělec Michal Cimala, který studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Kovu a šperku. Po škole se začal věnovat mnoha oblastem výtvarného umění: malbě, sochařství i navrhování interiérů. Právě díky jeho širokému rozhledu se vedení kina rozhodlo pro navržení instalace umělce oslovit. „Cílem bylo zrestaurovat fotografii Tarase Kuščynského, kterou jsme chtěli pojmout v moderním a lehce odvážném pojetí. Michal Cimala má ke Světozoru letité vazby a díky jeho portfoliu práce s neonem jsme se rozhodli pro instalaci oslovit právě jeho. S Michalem jsme celý tvůrčí proces intenzivně řešili od první myšlenky až po konečnou realizaci a výsledkem je unikátní dílo, které spojuje historické kořeny Světozoru společně s moderním a progresivním pojetím provozu kina,“ popisuje záměr ředitel.

Vernisáž instalace proběhne 29. května v 19:30 v rámci předpremiéry filmu Priscilla, kterou kino uvede z 35mm filmového pásu. Současná neonová instalace se tak pomyslně propojí s analogovou technologií.

Vernisáž výstavy se uskuteční v sobotu 25. května od 14 hodin.

Čím je sport pro umění? Je sport uměním? Přesně tyto otázky si položili Matěj Forman s přáteli, když začali plánovat výstavu pro Regionální muzeum a galerii v Jičíně. Aréna představivosti je již třetí instalací konceptu Imaginárium pro prostor Valdštejnovy konírny na jičínském zámku. Jak název a samotné otázky napovídají umělci tentokrát hledali inspiraci ve světě sportu. Výstava řeší témata, jako hravost, soutěživost, fair play a přátelství. Všechno zmíněné je řešeno tak, aby se neustoupilo z principů kouzelného divadelního světa a hodnotné řemeslné práce.

Řada vystavených objektů byla navržena pro rozsáhlou výstavu v Theatre L´Avant Seine, která vznikla jako doprovodný program k letním olympijským hrám, jež hostí právě francouzská metropole.

Výstava vzbudila ve Francii velký ohlas a za necelé dva měsíce ji navštívilo přes 8 000 návštěvníků. O Imagináriu referovala media jako Le Monde, Parisien a Le Figaro.

Další objekty budou představeny poprvé v Jičíně. Instalace jičínské výstavy vzniká v koprodukci s Theatre L´Avant Seine a Theatre L´Estive z Foix. Přes vznosné názvy francouzských divadel se můžete těšit na známé výtvarníky. Výtvarný tým opět září pod vedením Matěje Formana, který je i autorem celého konceptu výstavy.

Na výstavě se podílel tvůrčí tým vystavujících, mezi které patří Renata a Martin Lhotákovi, Tereza Komárková, Andrea a Josef Sodomkovi, Veronika Podzimková, Jana Paulová, Barka Zichová, Pavel Macek, Irena Vodáková, Matěj Forman a další. Autorem konceptu výstavy je Matěj Forman, osvětlení připravil Igor Schmidt, zvuk Philippe Leforestier, produkce se zhostil Jakub Hradilek a stavbu provedli ve spolupráci s autory Petr Pasler a Jonáš Prašivka .

Výstava Imaginárium: Aréna představivosti Divadla bratří Formanů a jejich přátel bude otevřena od 26. dubna do 15. září v zámecké galerii v Jičíně.

Lucia Moholy: Exposures   
30. května – 28. října 2024   
Galerie 1 & Galerie 2 v Kunsthalle Praha, 900 m2  
Kurátorský tým: Meghan Forbes, Jan Tichy a Jordan Troeller 

Výstava Exposures, první komplexní prezentace výtvarné i textové tvorby Lucie Moholy, chronologicky sleduje její mnohovrstevnatý zájem o fotografii, výtvarné umění, publikační činnost i informační vědu. Přestože Moholy k rozvoji těchto oblastí významně přispívala, jen zřídka se jí dostávalo patřičného uznání za její ikonické snímky architektury i představitelů a představitelek Bauhausu. Kurátorský tým ve složení Meghan Forbes, Jan Tichy a Jordan Troeller se ponořil do nově objevených materiálů a přináší na světlo i dlouho přehlížená témata v díle Lucie Moholy, jako jsou umělecké experimenty, fotomechanická reprodukce a dokumentalistika.  

Lucia Moholy, narozená jako Lucie Schulz v Praze, vyrůstala v německo-židovské rodině a během první světové války se přestěhovala do Německa, kde pracovala ve vydavatelství a zapojila se do činnosti Svobodné německé mládeže. Ve společensky pulzující poválečné době poznala významného maďarského umělce Lászla Moholy-Nagye. Po sňatku v roce 1920 společně začali zkoumat vizuální, textové i zvukové reprodukční metody. Své poznatky zformulovali ve vlivném eseji Production-Reproduction [Produkce – reprodukce], který vyšel v roce 1922 v předním časopise De Stijl.  

Od poloviny dvacátých let fotografovala Lucia Moholy své vrstevnice a kolegy na Bauhausu ve Výmaru a později i na novém kampusu školy v Desavě. V této praxi pokračovala i po přesunu do Berlína začátkem třicátých let, kde vyučovala na Itten-Schule a byla v kontaktu s lidmi z dalších radikálně pedagogických institucí, zejména Lohelandu a Schwarzerdenu. Tato unikátní sbírka portrétů, jež je na výstavě k vidění, vypráví vizuální příběh osobní a profesní komunity Lucie Moholy, v meziválečném období tvořené převážně ženami. K významným portrétovaným osobnostem patří Florence Henri, Otti Berger, Clara Zetkin a další.  

Z Berlína musela Moholy uprchnout kvůli sílícímu fašismu v roce 1933. Při spěšném odchodu s sebou nemohla vzít své skleněné fotografické negativy, které byly příliš těžké a křehké. Zanechala tak stovky z nich v rukou Waltera Gropia a Lászloa Moholy-Nagye. Tyto negativy byly nesmírně cenné nejen pro Moholy jako ztělesnění její životní práce, ale také pro ty, jejichž díla na nich zdokumentovala. Fotografie Lucie Moholy byly poté hojně zveřejňovány, aniž jí bylo přiznáno autorství. Sehrály klíčovou roli v tom, jak veřejnost vnímala roli a význam Bauhausu.   

Vedle Bauhausu se další část výstavy zabývá obdobím, které Moholy strávila v Londýně ve svém portrétním ateliéru. Fotografovala například členy Bloomsbury Group a další významné osobnosti z uměleckých, vědeckých i intelektuálních kruhů, u nichž se řada angažovala v britském antifašistickém hnutí. Přispěla k počátkům debat o založení prvního muzea fotografie a napsala první kulturní dějiny fotografie určené pro širokou laickou veřejnost. Sto let fotografie 1839–1939 vyšlo v září 1939 v nákladu čtyřiceti tisíc výtisků, které se brzy rozprodaly.  

Když Moholy po bombardování Londýna přišla o ateliér, našla uplatnění v tehdy vznikajícím odvětví mikrofilmu využívaném v informační vědě. Pracovala v prostorách Victoria and Albert Museum jako ředitelka oddělení ASLIB (Association of Special Libraries and Information Bureaux) Microfilm Service, kde pořizovala kopie pašovaných německých vědeckých publikací pro strategické využití Británie za války. Vymyslela také zařízení na promítání textu, díky němuž by si mohli zranění vojáci číst v leže. Ve výstavě je tento návrh reprezentovaný interaktivní instalací Jana Tichého. Později Moholy založila vlastní konzultační kancelář s názvem Documentary Services, Díky tomu získala později pozici technické expertky při UNESCO. Po druhé světové válce cestovala na Blízký východ, úzce spolupracovala s univerzitami a knihovnou v Ankaře a nezávisle fotografovala tento region.  

Výstava mapuje také působení Moholy na umělecké scéně v Curychu, kam se přestěhovala v roce 1959. Tvořila zde v dialogu s mladšími švýcarskými umělci a umělkyněmi, jako byli například Giorgio Hoch nebo Vera Isler, a získala si pověst významné fotografky. Od osmdesátých let byla součástí feministických revizí kánonu dějin umění a fotografie, částečně díky úsilí švýcarské historičky umění Angely Thomas. Moholy také pravidelně psala umělecké kritiky pro Burlington Magazine a působila jako redaktorka uznávaných publikací jako např. Who’s Who In the Graphic Arts.   

I v této době nadále neúnavně sledovala, jak její fotografie z Bauhausu kolují bez uvedení autorství, a to i v tak významných publikacích, jako byl katalog výstavy v MoMA (Museum of Modern Art v New Yorku). Lucia Moholy aktivně kontaktovala své bývalé kolegyně a kolegy ve snaze vysledovat a znovu získat své negativy ztracené během druhé světové války. Díky dopisové kampani zjistila, že si je odvezl Walter Gropius z Německa do USA na konci třicátých let a nadále je využíval k budování odkazu Bauhausu v zahraničí.  

Po letech právních jednání jí bylo v roce 1957 mnoho negativů vráceno. V osmdesátých letech napsala článek, v němž o ukradených negativech konečně veřejně promluvila, a ačkoliv Gropia nejmenovala, popsala tento proces jako „zdrcující zážitek“. Dnes je 230 z těchto 560 negativů uloženo v Bauhaus-Archivu v Berlíně, přičemž 330 negativů podle kartového katalogu, jež si Moholy osobně vedla, stále chybí. Na téma chybějících děl navazuje v několika dílech současný český umělec Jan Tichy, který vyučuje na katedře fotografie na School of the Art Institute of Chicago. Vystavené instalace reagují na život a profesní dráhu Lucie Moholy. Reflektují vztah fotografie k uchovávání kultury, status fotografie jakožto umění a podřadnou roli žen na Bauhausu. Dílo Installation no. 30 (Lucia) [Instalace č. 30 (Lucia)] (2016) obsahuje projekci na 330 skleněných desek, které reprezentují chybějící bauhausovské negativy Lucie Moholy. „Přestože patří k jiným generacím, Tichý a Moholy sdílejí leccos společného: oba vyrostli v Praze, oba zakusili život rozdělený mezi několik zemí, oba experimentálně přistupují k médiu fotografie,“ přibližuje Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha.  

K podnícení nových diskusí a zapojení širšího publika Kunsthalle Praha a Goethe Institut v Praze společně pořádají jednodenní sympozium zaměřené na život a dílo Lucie Moholy. Autorkami konceptu jsou Hana Buddeus a Meghan Forbes. Sympozium nazvané Různé perspektivy pro Lucii Moholy: Fotografie, gender a místo v kontextu 20. století se koná 30. května 2024 a prozkoumá témata jako fungování fotomechanické reprodukce, gender a sexualita nebo individuální dopady geopolitické dynamiky během života této umělkyně. Vystoupí na něm Camilla Balbi, Estelle Blaschke, Karel Císař, Sabine Hartmann, Julia Secklehner a Angela Thomas. V rámci série TransformArt v září Kunsthalle Praha pořádá přednášku o Lucii Moholy od historičky umění Robin Schuldenfrei, která přednáší na Courtauld Institute of Art na University of London.  

Souběžně s výstavou Kunsthalle Praha vydává doprovodnou publikaci, jejíž editorkou je Jordan Troeller, mezinárodní distribuci zajišťuje Hatje Cantz. Kunsthalle Praha rovněž vydává první český překlad bestselleru Lucie Moholy Sto let fotografie 1839–1939 z roku 1939. Kniha v překladu Jakuba Hausera přispěje ke snaze zachovat odkaz umělkyně.  

instagram.com/kunsthallepraha / www.kunsthallepraha.org   
Otevřeno denně 11—19, ve středu 11—21. V úterý zavřeno.  
Pro členky a členy zdarma, https://www.kunsthallepraha.org/stante-se-clenem.  

V roce 2022 zahájilo European Network of Cultural Centres (ENCC) projekt Closing the Gap s cílem vytvořit plodnou a potenciálně transformační spolupráci mezi místními správami, kulturními centry a dalšími kulturními aktéry. V rámci projektu se v různých evropských zemích uskuteční šest setkání, která mají za cíl přivést k jednomu stolu místní úřady, kulturní organizace, i zástupce občanské společnosti.

V pořadí pátý kulatý stůl projektu Closing the Gap bude 23. května 2024 hostit Vzdělávací a kulturní centrum Broumov, které je členem ENCC od roku 2020. V rámci setkání se budou hledat odpovědi na otázku “Jak v rámci regionu dále rozvíjet odkaz kandidatury města Broumov na titul Evropské hlavní město kultury?”. Téma vzešlo z diskusí s Broumovem 2028+, navazujícím projektem kandidatury města Broumov na titul Evropské hlavní město kultury (EHMK).

Dopoledne jsou na programu dvě inspirativní přednášky na téma “Na malých regionech záleží”, na kterých je vítána i veřejnost. Nancy Duxbury (expertka na kulturu ve venkovských oblastech a odlehlých regionech, kulturní turismus, CCI, mapování a kulturní plánování) bude hovořit o významu kultury a kulturního dědictví pro venkovské oblasti. Else Christensen-Redzepovic (expertka na EHMK a členka mezinárodní hodnotící poroty titulu EHMK) se bude zabývat tématem Evropských hlavních měst kultury a jejich potenciálem pro region z pohledu měst, která kandidovala, ale nakonec titul nezískala. Přednášky se budou konat v Opatských sálech broumovského kláštera a budou tlumočeny do českého jazyka.

V odpolední časti se uskuteční uzavřené pracovní setkání s více jak dvaceti lokálními a regionálními zástupci jak z veřejné sféry, tak zřizované i nezřizované kultury. „Máme velkou radost, že na setkání přijaly pozvání přední evropské odbornice Nancy Duxbury a Else Christensen-Redzepovic, řada broumovských i krajských zástupců, stejně jako kolegů z Budějovic 2028. V takové sestavě bezesporu vznikne řada zajímavých výstupů,“ uvedla Žaneta Vávrová, ředitelka Vzdělávacího a kulturního centra Broumov.

European Network of Cultural Centres (www.encc.eu) v současné době sdružuje 111 sociokulturních center a sítí po celé Evropě i mimo ni. Cílem sítě je poskytovat vzdělávání, advokacii a podněcovat spolupráci. ENCC je jednou z 37 panevropských sítí kultury a kreativních organizací podporovaných Evropskou komisí v rámci programu Kreativní Evropa (2021–2027) díky jejich příspěvku ke zvýšení konkurenceschopnosti a rozmanitosti evropských kulturních a kreativních sektorů.

„Čtení knih je možností, jak prožívat spoustu dalších životů. Když vstoupím do příběhu, rázem se stávám někým jiným. Můžu být klukem, který chodí do první třídy, nebo třeba psem či kočkou. Dostanu se do pouště mezi surikaty, do vesmíru, a klidně i do jiného století. Proto tak ráda píšu knihy a proto tak ráda čtu dětem na besedách,” říká jedna z nejčtenějších českých spisovatelek pro děti a mládež Ivona Březinová.

Týden čtení dětem je každoročním vrcholem celonárodní osvětové kampaně Celé Česko čte dětem​, která byla založena před 18 lety. Do Týdne čtení dětem se mohou od května registrovat školy, školky, knihovny a další organizace.

Světoznámý český neurolog a vysokoškolský pedagog Martin Jan Stránský ve svém Otevřeném dopise vládě, Ministerstvu školství a České pediatrické společnosti s názvem: Jak nástup digitální technologie negativně ovlivňuje mysl a budoucnost našich dětí uvádí: „Hlavním viníkem současného stavu není technologie nebo uživatel, ale ten, kdo ji umožňuje. Je čas klást otázku: Kde jsou v tom všem rodiče? Dnešní rodiče zcela rezignovali na svůj hlavní životní úkol vychovávat a věnovat se svým dětem.” V jednom ze svých rozhlasových rozhovorů dodává: „Když děti narazí na jakýkoliv problém, jsou zvyklé zmáčknout knoflíček, který se jmenuje DELETE, a problém vymažou. A pak jdou do světa a narazí na tvrdou realitu, a realita nemá knoflíček DELETE.“

Celé Česko čte dětem

Celé Česko čte dětem je nezisková organizace a celostátní osvětová kampaň, jejímž hlavním posláním je šířit myšlenku o zásadním vlivu předčítání dětem na jejich emoční vývoj. Mezi jejich nejznámější projekty patří kromě Týdnů čtení dětem také Babička a dědeček do školky, Čtení dětem v nemocnicích, Moje první kniha a další. Celé Česko čte dětem se na konci roku 2017 stalo Neziskovkou roku 2017 ve své kategorii. V roce 2020 spatřila světlo světa dnes veleúspěšná písnička s názvem Budu jejich ochráncem, kterou nazpívali nejznámější čeští interpreti, Richard Krajčo, Mirai Navrátil, David Stypka, Štěpán Kozub a další. Dle nejnovějších průzkumů Národní knihovny ČR, publikovaných na začátku roku 2024, je Celé Česko čte dětem nejznámější čtenářskou kampaní v ČR.

http://celeceskoctedetem.cz/

Pražská muzejní noc je akce určená široké veřejnosti, při které muzea a galerie zdarma či za symbolické vstupné otevírají své brány. Ačkoli se koná ve večerních hodinách, je vhodná i pro děti. Návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost prozkoumat kulturní bohatství naší metropole s neopakovatelnou noční atmosférou. Během nejúspěšnějších ročníků se noci účastnilo až 50 institucí, kterými za jeden večer prošlo přes 200 000 návštěvníků.

Poslední ročník se však konal v roce 2019, další ročníky byly kvůli pandemii Covidu-19 zrušeny. Na tradici Pražské muzejní noci naváže Muzeum Prahy, které se zhostilo organizace letošního ročníku. A také má co nabídnout – při této příležitosti totiž poprvé veřejnosti zpřístupní svou nově zrekonstruovanou hlavní budovu na Florenci.

„Mrzelo nás, že po pandemii se již tento festival v Praze neobjevil, ačkoliv se těšil obrovské oblibě široké veřejnosti. K organizaci akce takového formátu přistupujeme s velkým respektem, avšak hlavní motivací je pro nás enormní zájem lidí, kteří si o znovuzavedení této velmi úspěšné akce opakovaně žádali," říká ředitel Muzea Prahy Ivo Macek.

Program bude probíhat 15. června mezi 19. a 24. hodinou večerní. Kromě Muzea města Prahy se zúčastní i přes 30 dalších muzeí a galerií, kupříkladu Městská knihovna, Národní zemědělské muzeum, Meet Factory, Muzeum Davida Černého, Kunsthalle, Galerie AMU, Atrium Žižkova, Platforma 15, Galerie Chodovská tvrz, Galerie Kurzor nebo Muzeum Karla Zemana.

Více informací najdete na webu http://prazskamuzejninoc.cz

Na tradici putovních kulturních akcí, které projíždí během letních měsíců Českem, navazuje letos pod novým názvem ČEZfest série třídenních akcí pro celou rodinu. Do šesti regionů přiveze skvělou českou hudbu, filmové projekce a nově i celou řadu sportovních aktivit pro děti i dospělé. Především mladým hudebníkům z regionů pak dává možnost představit svůj um v soutěži Zapínač! 

„Festivalem chceme podpořit aktivní trávení volného času v regionech. Trochu zpestřit zajímavou kulturně-sportovní akcí život ve městech, kde třeba není během letní sezóny tolik možností. Letos jedeme s heslem Zapni s námi své město, ale také svaly, protože máme pro děti a dospělé navíc sportovní program. Těšíme se, že si všichni ty tři dny s námi užijí,” zve na festival organizátor Robin Fritzen.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit na rodinnou atmosféru plnou příjemných zážitků, dobrého jídla i pití. Čtvrteční letní kina se odehrají ve spolupráci s Karlovarským filmovým festivalem – návštěvníci si budou moci odpočinout u slavných filmů pod letní oblohou. Naopak sportovní soboty přinesou trochu adrenalinu – ranní běh, dopolední i odpolední turnaje v basketu a florbale. Kdo bude chtít, může změřit rychlost svého odpalu na baseballovém odpališti. Do sportovních aktivit se zapojí také regionální sportovní kluby, které připraví mnoho dalších aktivit. 

Pro děti bude v rámci festivalu připravena LEGO zóna. Všichni si budou moci zašlapat na charitativním oranžovém kole Nadace ČEZ či vyzkoušet sportovní aktivity pro děti pod vedením sportovního partnera Decathlon. 

Tradičním vrcholem všech akcí jsou skvělé hudební koncerty českých kapel, zpěváků a zpěvaček. Letos se do festivalu zapojili Tatabojs, Ewa Farna, MIG 21, Aneta Langerová, Tomáš Klus, Monkey Business, Sebastian, Xindl X či Mňága a Žďorp. 

Novinkou je soutěž Zapínač pro začínající regionální kapely. „Vítězové regionálních kol získají poukaz na nákup hudebního vybavení a budou si moci zahrát na pódiu vedle zavedených hvězd. Ale vítěz republikového kola má možnost vyhrát i nějaký čas v nahrávacím studiu nebo smlouvu s promotérem, takže zveme všechny odvážlivce, ať se zapojí,” komentuje soutěž Robin Fritzen. Více informací o soutěži najdete na: cezfest.cz.

Festivalové zastávky ČEZfestu 2024

Plzeň    (30. 5. - 1. 6.)

Chomutov (13. - 15. 6.)      

Hradec Králové (29. - 31. 8.)

Třebíč (5. - 7. 9.)      

Hodonín (12. - 14. 9.)

České Budějovice (19. - 21. 9.)