Prostory kina Světozor rozjasní výrazná neonová instalace Michala Cimaly. Umělec oživí původní fotografii Tarase Kuščynského.
PRAHA: Koncem dubna 2024 kino Světozor oslavilo 20 let novodobé historie svého provozu. Kromě již proběhlé filmové přehlídky si kino k narozeninám naděluje i neonovou instalaci, která prozáří schodiště u pokladny. Vdechne tak druhý život výraznému prvku interiéru kina, fotografii „záhadné ženy", o jejímž původu se dodnes mezi návštěvnictvem hojně debatuje. Novinku Světozor představí 29. května u příležitosti předpremiérové projekce filmu Priscilla.
Fotografie „záhadné ženy” má ve Světozoru už přes padesát let své vyhřáté místo. Návštěvnictvo kina se často domnívá, že se jedná o Markétu Lazarovou resp. Magdu Vašáryovou ve Vláčilově kultovním snímku. Ve skutečnosti je na ní ale zachycena herečka Andrea Čunderlíková, známá např. jako sestřička Ina ze seriálu Nemocnice na kraji města. Fotografie Tarase Kuščynského byla ve Světozoru nainstalována v roce 1973 jako součást výstavy k přehlídce českých a slovenských filmů. Současné vedení kina se rozhodlo léty opotřebenou fotografii oživit a zakomponovat ji do zářivé, odvážné a o něco méně záhadné umělecké instalace Andrea 2.0. „Propojením fotografie Tarase Kuščynského s neonovou instalací spojujeme dva světy, které chceme Světozoru v jeho dalších dekádách dopřát. Původní s progresivním, tradiční s odvážným,“ doplňuje ředitel kina Julián Naglmüller.
Zpracování nového díla se ujal vizuální umělec Michal Cimala, který studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Kovu a šperku. Po škole se začal věnovat mnoha oblastem výtvarného umění: malbě, sochařství i navrhování interiérů. Právě díky jeho širokému rozhledu se vedení kina rozhodlo pro navržení instalace umělce oslovit. „Cílem bylo zrestaurovat fotografii Tarase Kuščynského, kterou jsme chtěli pojmout v moderním a lehce odvážném pojetí. Michal Cimala má ke Světozoru letité vazby a díky jeho portfoliu práce s neonem jsme se rozhodli pro instalaci oslovit právě jeho. S Michalem jsme celý tvůrčí proces intenzivně řešili od první myšlenky až po konečnou realizaci a výsledkem je unikátní dílo, které spojuje historické kořeny Světozoru společně s moderním a progresivním pojetím provozu kina,“ popisuje záměr ředitel.
Vernisáž instalace proběhne 29. května v 19:30 v rámci předpremiéry filmu Priscilla, kterou kino uvede z 35mm filmového pásu. Současná neonová instalace se tak pomyslně propojí s analogovou technologií.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818