Knihy, literatura, média

Využití AI v knihovnách 

Podíváme-li se na možnosti využití AI v knihovnách, musí nás napadnout její využití v oblasti vyhledávání a poskytování informací. Důležitou roli zde mohou hrát AI asistenti, kteří usnadňují a zrychlují poskytování faktografických informací a zdrojů. Tato technologie využívá pokročilé algoritmy umělé inteligence k analýze uživatelských dotazů a generování relevantních odpovědí, často doplněných odkazy na důvěryhodné zdroje. Jedním z užitečných nástrojů této kategorie je služba Perplexity, která kombinuje funkce vyhledávání s generativními schopnostmi, což uživatelům umožňuje získávat nejen odpovědi, ale také kontext a odkazy na zdroj informace. (Iorliam a Ingio, 2024) 

Vzhledem k tomu, že AI asistenti jsou schopni analyzovat velké objemy dat a učit se z interakcí s uživateli, mohou poskytovat personalizované doporučení a zvyšovat celkovou kvalitu informací, které uživatelé získávají. Tato technologie tak nejenže usnadňuje přístup k informacím, ale podporuje také efektivitu a produktivitu v různých oblastech. Výhodou AI asistentů je také možnost jejich využití na mobilních zařízeních, což umožňuje knihovníkům poskytovat faktografické informace kdekoliv, aniž by byli vázáni na místo s počítačem. Tímto způsobem se mohou více přiblížit uživatelům a poskytovat jim rychlé informace třeba mezi regály. 

Tradiční vyhledávací systémy založené na prohledávání metadat mají často problém poskytovat relevantní výsledky. Umělá inteligence však může rozšířit možnosti vyhledávání prostřednictvím pokročilých algoritmů, které dokážou z dostupných obsahů knih nebo plných textů získávat dodatečné informace, které lze využít při vyhledávání dokumentů s důrazem na sémantiku. Zjednodušeně lze říci, že na rozdíl od jednoduchého vyhledávání v metadatech může AI porozumět významu slov a frází, což vede k přesnějším a relevantnějším výsledkům vyhledávání. Mohou také analyzovat chování a preference uživatelů a tím poskytovat personalizovaná doporučení. (Shen, 2019) Techniky strojového učení lze například využít ke zpřesnění výsledků vyhledávání na základě předchozích interakcí, což uživatelům usnadní nalezení relevantních zdrojů. V oblasti rešerší tak mohou být tyto nástroje cenným pomocníkem. Za všechny jmenujme třeba Scite.ai. Tato služba dokáže nejen vyhledávat relevantní dokumenty, ale také analyzovat citace a je užitečným pomocníkem při psaní odborných textů a ve vědě a výzkumu.  

Diskuze se také vedou o tom, zda nahradí umělá inteligence katalogizátory. O úplné náhradě asi zatím nemůže být řeč, nicméně využitím zpracování přirozeného jazyka a strojového učení mohou knihovny tyto procesy zefektivnit, čímž se sníží čas a úsilí, které knihovníci potřebují. Příkladem může být projekt s názvem Smart digilinka, do něhož je zapojena i Moravská zemská knihovna v Brně. Tento projekt je financován z programu NAKI III a jeho cílem je mj. vytvořit nástroje pro strojovou tvorbu strukturálních metadat. Vzniknout by měly ale i další nástroje, zaměřené třeba na zvýšení kvality výstupů digitalizace. (Moravská zemská knihovna, 2023) V minulosti se MZK zapojila například do projektu PERO, který se zaměřil na zlepšení kvality OCR u starých tisků. Tento projekt umožňuje širšímu spektru odborné i laické veřejnosti přístup k obsahu i špatně čitelných a rukou psaných dokumentů. (Projekt PERO, [2019]) 

Výše uvedené příklady dokazují, že AI nabízí užitečné nástroje, které nejen zrychlují a zvyšují kvalitu zpracování dokumentů, ale také podporují rozvoj digitalizace a efektivnější zpřístupnění a využívání digitálních dokumentů. Jejich využití však může být ještě širší. Umělá inteligence může hrát významnou roli při analýze dat v knihovnách. Lze analyzovat data o uživatelském chování a návštěvnosti, což nám umožňuje pochopit, jak uživatelé knihovnu využívají, v jakou dobu ji nejčastěji navštěvují, které části fondu jsou nejvíce využívány apod. Základem jsou samozřejmě kvalitní datové sady (datasety). Výsledky mohou být podkladem pro rozhodování a strategické plánování v knihovně. (Cox et al., 2019) Podobně lze data využít i v marketingu, vytvářet cílené marketingové kampaně a realizovat efektivnější propagaci knihovních akcí a služeb. Tento přístup, založený na datech, umožňuje knihovnám přizpůsobit své služby tak, aby lépe vyhovovaly měnícím se potřebám jejich komunit. 

 

Závěr

Aplikace umělé inteligence ve službách a procesech knihoven představuje pro knihovny příležitost ke zlepšení uživatelské zkušenosti, provozní efektivity a poskytování služeb. Implementace AI vede k personalizaci služeb, která zvyšuje spokojenost návštěvníků tím, že jim poskytuje relevantnější a cílenější informace. Dále AI přispívá k optimalizaci provozních procesů, což vede k lepšímu využití zdrojů a vyšší efektivitě práce knihovníků. To umožňuje knihovníkům soustředit se na složitější úkoly, jako je vzdělávání uživatelů a zapojení komunity, což v konečném důsledku zvyšuje celkovou kvalitu knihovnických služeb. Tyto inovace nejen zlepšují uživatelskou zkušenost, ale také posilují roli knihovny jako moderního centra znalostí a informačních služeb v digitálním věku. 

Integrace AI zároveň představuje pro knihovny značnou výzvu, vyžadující investice do technologií, školení zaměstnanců a přizpůsobení stávajících struktur. Pro knihovníky bude klíčové důkladně tuto technologii poznat a začít ji aktivně využívat v praxi. K tomu mohou sloužit různé formy vzdělávání, jako jsou školení a kurzy. Karolina Andersdotter navrhuje také pořádání tzv. učících kruhů (learning circles), kde se diskutuje o využití AI v knihovnách. (Andersdotter, 2023) V Moravské zemské knihovně jsme zavedli AI hranatý stůl, kde se zaměstnanci pravidelně setkávají a diskutují o možnostech využití AI ve službách a pracovních postupech. Aktuálně přemýšlíme o sérii vzdělávacích aktivit zaměřených na konkrétní AI nástroje. Důležité je také zajistit předplatné pokročilých verzí AI nástrojů pro zaměstnance, aby si je mohli průběžně vyzkoušet a osvojit.    

Některé pracovní pozice mohou být v budoucnu nahrazeny AI, což nutí vedení knihoven včas přemýšlet o rekvalifikaci svých pracovníků a přípravě na tyto změny. Přestože cesta k plnému využití potenciálu AI není bez překážek, přínosy, které tato technologie může přinést, jsou nepopiratelné. Knihovny, které dokážou úspěšně zvládnout tuto transformaci, budou lépe připraveny reagovat na dynamicky se měnící potřeby svých komunit a zajistí si tak svou relevanci a potřebu i v budoucnosti. 

 

Použitá literatura 

ANDERSDOTTER, Karolina, 2023. Artificial intelligence literacy in libraries. Online. Journal of Information Literacy. 2023-12-03, vol. 17, no. 2. Dostupné z: https://doi.org/10.11645/17.2.14. [cit. 2024-10-21]. 

COX, Andrew M.; PINFIELD, Stephen a RUTTER, Sophie, 2019. The intelligent library. Online. Library Hi Tech. 2019-09-16, vol. 37, no. 3, s. 418-435. ISSN 0737-8831. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/LHT-08-2018-0105. [cit. 2024-10-21]. 

IORLIAM, Aamo a INGIO, Joseph Abunimye, 2024. A Comparative Analysis of Generative Artificial Intelligence Tools for Natural Language Processing. Online. Journal of Computing Theories and Applications. 2024-02-29, vol. 1, no. 3, s. 311-325. ISSN 3024-9104. Dostupné z: https://doi.org/10.62411/jcta.9447. [cit. 2024-10-21]. 

MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA, 2023. Smart digilinka - strojové učení pro digitalizaci tištěného dědictví. Online. 11.03.2023. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/naki-iii/smart-digilinka. [cit. 2024-10-21]. 

SHEN, Yi, 2019. Emerging scenarios of data infrastructure and novel concepts of digital libraries in intelligent infrastructure for human-centred communities: A qualitative research. Online. Journal of Information Science. Vol. 45, no. 5, s. 691-704. ISSN 0165-5515. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0165551518811459. [cit. 2024-10-21]. 

Projekt PERO, [2019]. Online. Dostupné z: https://pero.fit.vutbr.cz/about. [cit. 2024-10-21]. 

 

Zdroj: U NÁS, Knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje, roč. 34 (2024), č. 4

 

 

„Publicistika má v pondělním večerním vysílacím čase své tradiční místo díky pořadu Reportéři ČT, nyní se tento prostor ještě více otevře. Díky novým formátům získají diváci možnost setkávat se se širším spektrem témat a přístupů,“ říká ředitel programu České televize Milan Fridrich. V pondělním vysílacím čase od 21:50 se na ČT1 budou nově střídavě objevovat tři premiérové formáty Fenomén doby, Reportéři+ a Galerie Selfie doplněné o stávající měsíčník Bilance. Každý z nových pořadů poběží jednou měsíčně, a to vždy v pondělní premiéře a následně ve dvou reprízách.

Fenomén doby se zaměří na závažné celospolečenské problémy, které dosud nemají v rámci tradiční reportážní publicistiky dostatečný prostor. Chce přinést velkou a otevřenou aktuální publicistiku, která zasáhne široké spektrum témat – společenských, politických, kulturních, sportovních i kriminálních s celospolečenským přesahem. Reportážní přístup bude vycházet z perspektivy občanů a přiblíží problematiku z pohledu širší veřejnosti.

Stěžejní pořad aktuální publicistiky Reportéři ČT v lednu oslavil dvacáté výročí. V roce 2024 dokázal oslovit více než 3,8 milionu dospělých diváků. Tento formát nyní rozšíří Reportéři+. Přinesou unikátní pohled do zákulisí novinářské práce a komplexnější pohled na investigativní témata. Pořad nabídne rozpracování vybraných kauz do větší hloubky, poodhalí jejich vývoj, analýzu příčin, dopadů na každodenní život a možnosti řešení. Vzniká tak formát kombinující investigaci, příběh a tzv. solutions journalism.

Galerie Selfie bude pozitivně laděnou publicistikou přinášející inspiraci. Nabídne portréty známých i neznámých osobností z nejrůznějších oborů lidské činnosti, které svým příkladem přinášejí do společnosti pozitivní změny. Pořad představí inspirativní lidi, umělecké počiny, české úspěchy ve vědě nebo osobnosti, které zlepšují prostředí kolem sebe. Část záběrů si přitom respondenti natočí sami, což umožní divákům nahlédnout do jejich světa z bezprostřední blízkosti.

 

Soboty ve znamení analýz, fact-checkingu a vyvracení dezinformací

Na zpravodajské ČT24 se v sobotním programu od 12:30 střídavě objeví dva nové formáty. „Výrazným způsobem rozšiřujeme nabídku původních a, nutno říci, náročných novinářských disciplín – prohlubujeme prvky investigace, zaměřujeme se na solution journalism a na hledání řešení problémů. Reagujeme i na fenomén dnešního mediálního světa, tedy na důsledné ověřování skutečností. Cítíme v tom příležitost i velkou výzvu,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena.

 

Události, komentáře týdne přinesou v šedesátiminutovém unikátním diskusním formátu klíčové události uplynulého týdne analyzované z různých úhlů pohledu a doplněné o komentáře předních osobností veřejného života.

Pořad De facto se pak zaměří na fact-checking a odhalování dezinformací. Mapuje hlavní události v tuzemsku i zahraničí, sleduje veřejnou debatu, sociální sítě, rozebírá fakta a verifikuje výroky, čímž přispívá k orientaci diváků v současném komunikačním prostoru.

 

Konkrétní data premiér jednotlivých pořadů představí Česká televize na začátku roku.

 

PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ

Výběrové řízení na pozici ředitele / ředitelky Divadla Drak a Mezinárodního institutu figurálního divadla o.p.s.

Správní rada Divadla Drak a Mezinárodního institutu figurálního divadla o.p.s., se sídlem v Hradci Králové, Hradební 632, 500 03, identifikační číslo: 27504671, zapsaná ve veřejném rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl O, vložka 141, vyhlašuje na základě čl. IX. odst. 1 zakládací smlouvy obecně prospěšné společnosti Divadla Drak a Mezinárodního institutu figurálního divadla o.p.s. výběrové řízení na obsazení místa ředitele/ky divadla

Požadované předpoklady:

• vysokoškolské, minimálně magisterské či jinak odpovídající vzdělání
• znalost právního řádu České republiky, zvláště právní problematiky v oblasti kultury a veřejné správy, znalost obecných, právních i ekonomických principů, na nichž funguje obecně prospěšná společnost
• orientace v oboru a všeobecný kulturní přehled
• aktivní znalost minimálně jednoho světového jazyka
• minimálně 3 roky manažerské praxe, nejlépe v oblasti divadla případně v dalších oblastech kultury
• manažerské a komunikační dovednosti
• bezúhonnost

 

Přihláška do výběrového řízení musí obsahovat:

• označení výběrového řízení
• jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, číslo občanského průkazu, kontaktní adresu, telefon, e-mail, datum a vlastnoruční podpis
• strukturovaný profesní životopis s údaji o dosavadních zaměstnáních a praxi, odborných znalostech a dovednostech, přehled publikační, přednáškové či pedagogické činnosti, kontakty na alespoň 2 osoby, které mohou poskytnout referenci
• uchazečem formulovanou definici základního poslání Divadla Drak a MIFD o.p.s.
• koncepci společnosti na období příštích 6 let v rozsahu min. 5 a max. 10 stran
• ověřenou kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání
• souhlas se zpracováním osobních údajů
• originál výpisu z rejstříku trestů, ne starší než 3 měsíce

Přihlášku, strukturovaný profesní životopis a koncepční dokumenty požadujeme předložit v písemné podobě v zalepené obálce na níže uvedenou doručovací adresu.

Zároveň požadujeme do obálky vložit paměťové médium, na němž budou uloženy všechny předané dokumenty elektronicky.

 

Nabízíme

Manažerskou smlouvu na období 6 let

Platové podmínky odpovídající významu a složitosti vykonávané práce

Základní podklady pro zájemce o výběrové řízení (tzn. zakládací smlouva, statut, výroční zprávy) jsou k dispozici na webových stránkách Divadla Drak (www.draktheatre) nebo ve veřejném rejstříku na adrese www.justice.cz. Případné dotazy týkající se výběrového řízení je možné adresovat na předsedkyni správní rady Mgr. Janu Burdychovou (jana.burdych@seznam.cz).

 

Upozorňujeme

Předpokládaný nástup 1. ledna 2026.

Výběrové řízení se uskuteční podle pravidel schválených správní radou Divadla Drak a MIFD o.p.s.

Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit výběrové řízení (včetně výsledků) kdykoliv v jeho průběhu, případně si od uchazeče vyžádat některé další dokumenty či prohlášení.

 

Uchazeči/uchazečky zašlou své přihlášky s přílohami doporučeně nebo předají osobně na níže uvedenou doručovací adresu tak, aby byly doručeny nejpozději do 28. února do 12:00. Obálka s přihláškou musí být označena „Výběrové řízení – ředitel / ředitelka Divadla Drak – NEOTVÍRAT“.

 

Doručovací adresa: Divadlo Drak, Hradební 632, 500 03 Hradec Králové

 

Základní pravidla výběrového řízení:

Správní rada Divadla Drak a MIFD o.p.s. jmenuje poradní výběrovou komisi, která od okamžiku jmenování provádí praktickou realizaci výběrového řízení.

Výběrové řízení proběhne takto:

1. Výběrová komise posoudí přihlášky uchazečů/uchazeček do výběrového řízení z hlediska požadovaných formálních a obsahových náležitostí. Uchazeče/uchazečky, jejichž přihlášky nesplňují náležitosti požadované ve výzvě k podávání přihlášek, komise z výběrového řízení vyřadí.
2. Uchazeče/uchazečky, jejichž přihlášky splňují náležitosti požadované ve výzvě k podávání přihlášek, pozve výběrová komise k osobnímu jednání a prezentaci záměrů uchazeče ve funkci ředitele společnosti. Výběrová komise poskytne každému z uchazečů/uchazeček pro představení jeho záměrů ve funkci ředitele společnosti stejný časový prostor.
3. Výběrová komise hodnotí uchazeče/uchazečky podle následujících kritérií:
4. Věcný obsah a úroveň koncepčních materiálů požadovaných ve výzvě k podávání přihlášek s ohledem na jejich přínos k naplňování poslání společnosti a k jejímu dalšímu rozvoji
5. Formální stránka prezentace uchazeče/uchazečky

Formální úroveň projevu, vyjadřovací a argumentační schopnosti v rámci obsahové stránky

Soulad prezentovaných záměrů s posláním a rozvojovými cíli Divadla Drak a MIFD o.p.s.

1. Obsahová stránka prezentace uchazeče/uchazečky

Soulad prezentovaných záměrů s posláním a rozvojovými cíli Divadla Drak a MIFD o.p.s.

Schopnost reagovat na dotazy, připravenost a znalost problematiky.

1. Výběrová komise vyhodnotí vítězného/vítěznou uchazeče/uchazečku a doporučí Správní radě Divadla Drak a MIFD o.p.s. ho/ji ke schválení na pozici ředitele/ředitelky Divadla DRAK a MIFD o.p.s. Výběrová komise může případně nedoporučit žádného/žádnou uchazeče/uchazečku.
2. Správní rada Divadla Drak a MIFD o.p.s. na základě čl. IX. odst. 1 zakládací smlouvy o obecně prospěšné společnosti rozhodne o jmenování navrženého/navržené uchazeče/uchazečky ředitelem/ředitelkou Divadla Drak a MIFD o.p.s.

 

Uveřejnění výsledků:

Výsledky výběrového řízení budou každému uchazeči/uchazečce sděleny doporučeným dopisem
a zároveň budou uveřejněny na webových stránkách Divadla Drak a MIFD o.p.s., Statutárního města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje.

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Díky spolupráci MJVM, firmy Continental Barum a Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně (KKFB) si mohou všichni zájemci o regionální dějiny přečíst kompletní ročníky 1953–2023 na stránkách Digitální knihovny KKFB v režimu Národní digitální knihovny (NDK). V praxi to znamená, že noviny jsou plně přístupné čtenářům v budově KKFB ve Zlíně a členům kterékoli ze 162 knihoven zařazených v projektu NDK. Noviny zde můžete najít jako:

 

Rudý říjen: závodní časopis zaměstnanců n.p. Rudý říjen Gottwaldov  (1953-1990) https://kramerius.kfbz.cz/periodical/uuid:a4707ca3-6c7f-4308-a032-58a0f9aac668

Barum: noviny Barum Continental s.r.o. Otrokovice (1990-2011)

https://kramerius.kfbz.cz/periodical/uuid:ac94457e-3e21-47c6-935d-aa514423ddf5

Profil: noviny Barum Continental spol. s r.o., Otrokovice (2012-2023

https://kramerius.kfbz.cz/periodical/uuid:7b656642-df21-435a-a9e4-756d3d0798aa

 

Veronika Balajková, knihovnice MJVM říká: „Oproti tištěné verzi poskytne badatelům ta digitální možnost fulltextového vyhledávání, citace a tisk vybraných stran. Zároveň se podařilo toto bez přestávky desítky let vydávané periodikum sjednotit, protože žádný z dosavadních vlastníků tištěných svazků neměl ve svých fondech kompletní řadu.“ Výstupy jsou dostupné jak v digitální knihovně KKFB, tak v Národní digitální knihovně i v Souborném katalogu České republiky (SK ČR).

Tento projekt byl podpořen Ministerstvem kultury ČR z dotačního programu VISK 7, který zaštítilo MJVM jako vlastník největšího množství takto digitalizovaných ročníků. Svazky k digitalizaci poskytla především knihovna MJVM, dále Vědecká knihovna v Olomouci a podnikový archiv firmy Continental Barum. Digitalizace proběhla ve firmě Exon, s.r.o., která z dodaných materiálů vytvořila digitalizační data odpovídající náročným požadavkům Národní digitální knihovny (NDK) a programu VISK7. Pavel Hrubec, ředitel zlínského muzea doplňuje: „Zásluhou skvělé spolupráci všech zúčastněných se podařilo projekt dokončit během sedmi měsíců od zahájení. Díky tomu, že Continental Barum poskytl autorskou licenci,   jsou noviny od tohoto prosince přístupné široké veřejnosti a navazují na předchozí úspěšný digitalizační projekt firemních novin Baťových závodů (pod vedením KKFB).“

Odborná knihovna Muzea jihovýchodní Moravy je vyhledávána laickou i odbornou veřejností především díky ojedinělé sbírce regionální literatury a periodik. V bohatých regionálních knihovních fondech se nachází publikace týkající se historického vývoje regionu, jednotlivých obcí a měst. Součástí tohoto fondu jsou také regionální periodika vydávaná obcemi a městy v oblasti jihovýchodní Moravy, např. Kulturní zpravodaj Gottwaldova, Zpravodaj města Zlína, Lukovský zpravodaj, Hvozdenský zpravodaj, Luhačovický zpravodaj nebo Naše Bojkovsko. Dále knihovna MJVM uchovává periodika významných průmyslových závodů kraje včetně Sdělení zaměstnanců firmy Baťa, Svit, Tep, Rudý říjen, Barum, Gottwaldovský kovák, Gottwaldovská jiskra, Vítězná práce a řada dalších. Většina z těchto periodik je podle SK ČR k nalezení ve velmi úzkém okruhu knihoven, případně výhradně v knihovně  MJVM. Periodikum Rudý říjen (1953­-1990) má podle SK ČR  pouze Vědecká knihovna v Olomouci a Knihovna muzea jihovýchodní Moravy.

www.muzeum-zlin.cz

„Hymna je poděkováním všem, kdo svou účastí nebo podporou pomáhají naplňovat poslání Tříkrálové sbírky,“ říká Gabriela Víšová, hlavní koordinátorka Tříkrálové sbírky.  

Michal Horák nebyl vybrán náhodou. Oblíbený písničkář s nepřehlédnutelným smyslem pro humor má k Tříkrálové sbírce osobní vztah – sám se jako koledník této sbírky v minulosti aktivně účastnil. „Je to pro mě čest, protože jsem odmalička jako tříkrálový koledník s kamarády od domu k domu chodil a moji rodiče sbírku dodnes u nás na vesnici pořádají. Mám na tyhle roky moc hezké vzpomínky a hlavně jsem na vlastní oči viděl, jak sbírka pomáhá – písnička se tudíž psala úplně sama,“ říká Michal Horák, který hymnu Tříkrálové sbírky zařadí i do svého koncertního setlistu. Zazní tak mimo jiné i na velkých koncertech 26. 2. v pražském Lucerna Music Baru, 27. 2. v Prvním patře v Brně a 14. 3. v clubu Mood v Hradci Králové.

Režii a scénář doprovodného videoklipu, který se natáčel v prostředí středověkého městečka v barrandovských ateliérech, měl pod palcem Markus Krug. Za kamerou pak stál zkušený Jakub ‚Mahdies‘ Mahdal. Oba, stejně jako Michal Horák a ostatní herci, pracovali na klipu bez nároku na honorář. „Klipem jsme chtěli ukázat, že myšlenka pomoci a solidarity sahá mnohem hlouběji do historie než samotná sbírka,“ dodává Krug.

Ve videoklipu si zahráli přátelé Michala Horáka, zaměstnanci Charity Česká republika, tříkráloví koledníci, ale také zpěvačka JASMIN nebo známý youtuber Janek Rubeš, kterému se v klipu podařilo chytit dalšího „zloděje“. Voiceover k videoklipu namluvil známý herec a dabér Martin Preiss.

Videoklip by nevznikl bez podpory partnerů. Velké poděkování patří společnostem Nestlé Česko s. r. o., Biofilms, Filmka, Lidl Česká republika s. r. o. a Bistro Dvorek Karlín.

Za 24 let existence Tříkrálové sbírky se podařilo vybrat přes 2 miliardy korun, které Charita využila na širokou škálu projektů, od pomoci rodinám v tíživé situaci přes podporu seniorů až po mezinárodní humanitární pomoc.

„Hudba má sílu spojovat a věříme, že kolednická hymna od Michala Horáka dodá jubilejnímu ročníku ještě silnější atmosféru. Společně oslavíme tento milník a ukážeme, jak důležité je pomáhat,“ říká Gabriela Víšová.

Novou hymnu i videoklip najdete zde: https://MichalHorak.lnk.to/TriKralovePR

O Tříkrálové sbírce
Tříkrálová sbírka je největší charitativní sbírkovou akcí v České republice, kterou každoročně na začátku ledna organizuje Charita Česká republika. Skupinky tří králů navštěvují domácnosti, zpívají koledy, předávají požehnání a vybírají příspěvky na pomoc lidem v nouzi. Více na www.trikralovasbirka.cz.

O Michalu Horákovi
Michal Horák je talentovaný písničkář a držitel ocenění Objev roku ankety Český slavík 2021. Své písně plné nadhledu, humoru a upřímnosti vydává pod značkou vydavatelství Supraphon. Na svém kontě má dosud tři řadová alba Michalovo cédéčko (2019), Michalbum (2021) a Ideální čas se nezbláznit (2023), z nichž vzešla celá řada řada úspěšných hitů jako Hej teto!, Netušim, Je to tak nebo Není to divný.

Pane Hurníku, předpokládám, že jste alespoň jeden z obou koncertů sledoval přímo na místě v Obecním domě. Jaké to pro vás bylo slyšet pět tisícihlavý sbor amatérských zpěváků společně s předními českými sólisty pod taktovkou šéfdirigenta rozhlasových symfoniků Petra Popelky? Jak takový koncert prožívá jeho dramaturg?

Byl jsem samozřejmě na obou. Ten první vysílala živě hudební stanice D-dur, kterou mám na starosti, na druhém, jenž přenášel Český rozhlas Vltava a ČT Art, jsem měl tu čest oslovit účastníky. Tedy, všech tisíc účastníků. To se člověku hned tak nepoštěstí.

Když se v hudbě posílí nějaký hlas, třeba se zdvojnásobí počet houslí v orchestru, neznamená to jen zesílení zvuku. To je kupodivu jen malé. Ale změní se barva. A tady to bylo také takové. Tisíc hlasů má nejen sílu, ale i úplně jinou barvu než sto.

Dramaturgie byla dílem více lidí, já to ale musel trochu koordinovat. Sborový a symfonický repertoár je těžké skloubit. Málokterý sbor si může zazpívat se symfoňákem. A tak i takové Proč bychom se netěšili nebývá mezi skladbami, které sbory zpívají. Natož Sukův pochod V nový život. Zato Mozartovo Ave verum umějí všechny sbory, ale zase to není sféra zájmu symfoňáku.

 

Jaký byl klíč k sestavení slavnostního programu? Jak obtížné bylo pro sbory jeho nastudování a měly možnost nějakých společných zkoušek, hromadného secvičení?

Jedna myšlenka dramaturgie je připomenout Rok české hudby, druhá sborový zpěv jako takový, třetí téma je vánoční. Některé skladby byly pracnější: Sukův pochod zejména, ale i Mendelssohnova „koleda“ Hark! The Herald Angels Sing, která obsahuje několik slok ve staré angličtině. Měli jsme trochu odlišné názory na to, jak se některá slova vyslovují, ale paní Věra Hrdinková z Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu, v roli jednoho ze tří koordinujících sbormistrů, v tom udělala pořádek. Sbory cvičily samy, i po vícesborových skupinách, poprvé to ale dohromady zaznělo až v neděli na generálce.

 

Tuto výjimečnou hudební událost spoluorganizovaly Český rozhlas Vltava, Český rozhlas D-dur ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu, NIPOS. Co bylo tím hlavním impulsem pustit se do tak organizačně náročného projektu? Kdo je autorem myšlenky a kdo hlavním realizátorem? Inspiroval vás obdobný projekt ze zahraničí?

Je to společná práce lidí z rozhlasu a skvělého NIPOSu. Bez této organizace by nešlo nic. A myšlenka se zrodila v kanceláři našeho programového ředitele Ondřeje Nováčka. Chtěl něco udělat pro propagaci klasické hudby, o kterou se v rozhlase starají stanice D-dur (hraje ji celý den) i Vltava (vybírá si hudební události s celonárodním významem). Ve vážné hudbě nám jde hlavně o kvalitu, ale fenomenální sborová komunita do ní vnáší i kvantitativní bohatství.

 

Trvalo pouhých sedm dní, aby se do slavnostního koncertního projektu Tisíc hlasů adventu přihlásil dostatečný počet zpěváků a zpěvaček. Může za to silné PR, nebo to šlo jaksi samo? Čím si to vysvětlujete? Mrzelo vás, že jste musely některé sbory odmítnout? Ukázalo se, že Praze velká koncertní síň opravdu schází?

To trvalo ještě kratší dobu. Měli jsme objednány nějaké propagační materiály, ale po pár dnech jsme zakázku honem rušili. NIPOS se sbory umí komunikovat, a tak se o akci všichni dozvěděli během pár hodin. A neváhali.

Obecní dům nám ve všem vyšel vstříc. Ale až vznikne Vltavská filharmonie, bude to úplně jiná liga. V Německu i v pobaltských zemích mají přesně na tyto akce zavedené speciální sály. A Polákům už nestačí jedna moderní síň ve městě, ale stavějí další! Tady nám ujel vlak, ale hodně dlouhý a s pořádným houkáním.

 

Před časem v rozhovoru pro Místní kulturu sbormistr Jan Pirner uvedl, že v současnosti u nás aktivně funguje kolem tří tisíc pěveckých sborů ve školách všech typů, ve volnočasových zařízeních, v kostelích i ve spolcích. Dohromady tu zpívá zhruba kolem 70 tisíc lidí, to je víc než půl procenta české populace. Kolik smíšených, dětských a seniorských sborů se nakonec koncertu 1000 hlasů adventu zúčastnilo a zbyl vůbec prostor pro diváky nepěvce?

Padesát sborů, přes 800 zpěváků, sbormistři, sólisté, symfonický orchestr a 200 lidí v publiku. I ti ale nakonec zpívali Narodil se Kristus Pán. Takže jsme tisícovku přesáhli. Pan dirigent Popelka stál v polovině Smetanovy síně, před ním orchestr a pak obrovitá šikmá plocha plná sboristů až do výše empory. Však se na to podívejte zpětně na ČT Art.

 

Co říkáte tomu, že se v poslední době objevují studie na téma význam sborového zpěvu pro udržení psychické pohody dětí? Jaké jsou vaše zkušenosti, případně můžete pozitivní vliv sborového zpěvu potvrdit na vlastních prožitcích?

To je nevyvratitelně dokázáno. Umění dýchat, propojení vizuálního kontaktu při čtení not přes mozek do hlasivek rozvíjí psychosomatiku jedinečným způsobem. Ale hlavně je to škola etická. Člověk se musí naučit part, aby nezkazil koncert těm ostatním. Nesmí překřičet druhé, musí ustoupit, když někdo jiný má sólo. A když se to kolegovi vedle nepovede, musí umět odpustit.

 

Je reálná šance, že se takový projekt znovu uskuteční, nebo si budeme muset počkat na další Rok české hudby?

Ptá se nás na to kde kdo, ale zatím nelze s jistotou odpovědět. Zvláště v době, kdy Český rozhlas neví, jestli bude mít zajištěno financování takových kulturních aktivit, jako jsou kulturní stanice nebo symfonický orchestr.

 

Koncert si můžete připomenout na iVysílání ČT do 21. 1. 20:15 https://www.ceskatelevize.cz/porady/16393361693-tisic-hlasu-adventu/

 

https://www.nipos.cz/tisic-hlasu/

https://vltava.rozhlas.cz/tisic-hlasu-adventu-cesky-rozhlas-se-chysta-na-nejvetsi-sborovy-koncert-roku-9180142

https://www.rokceskehudby.cz/aktuality/737-stante-se-jednim-z-tisice-hlasu

 

 

„Před několika lety mě oslovili producent Přemysl Pražský a režisér Viktor Polesný s námětem seriálu o předních českých lékařích a lékařkách. Česká televize projevila o Mistry medicíny zájem. První řadu cyklu jsme začali vysílat v listopadu 2020, díky pozitivnímu ohlasu diváků jsme pokračovali druhou sérií vysílanou od ledna 2023, nyní předkládáme veřejnosti třetí sérii. Výběr lékařů byl ve všech případech náročný, protože zajímavých, schopných a obětavých osobností je mnohonásobně více, než jsme vůbec mohli obsáhnout,“ říká kreativní producentka rozsáhlého projektu Mistři medicíny Alena Müllerová a dodává: „Těší nás, že má náš seriál v rámci vysílání ČT2 stabilně velmi dobrou sledovanost a diváky je kladně hodnocen především po stránce kvality a spokojenosti.“

V režii jednotlivých dílů se střídají Kamila Vondrová, Viktor Polesný a Oskar Reif. Diváky i tentokrát nechají nahlédnout do odborné praxe i soukromí špičkových českých lékařů a lékařek. Před kamerou se tentokrát objeví například emeritní přednosta ORL FN Motol Jan Betka, primářka pneumologie Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Magdalena Popelková, dětská onkoložka a expertka na paliativní péči z pražské motolské nemocnice Lucie Hrdličková, či kardiolog a zakladatel kardiologického oddělení Nemocnice České Budějovice Ladislav Pešl.

 „Rozhodující není jenom osobnost, ale především její příběh. Způsob života, zájmy, slabosti, koníčky, životní styl, který je často stejně náročný jako u špičkových sportovců. Osobní historie. A také samozřejmě obor, se kterým se díky zvědavosti chci seznámit a seznámit s ním diváka. Některé vztahy, které při téhle práci v mém životě vzniknou, jsou nesmírně cenné a obohacující i po konci natáčení,“ říká jeden z trojice režisérů Mistrů medicíny Viktor Polesný o tom, jaká jsou jeho kritéria výběru lékařů a lékařek pro natáčení dokumentu.

A čím je podle režiséra divácky atraktivní prostředí nemocnic, ordinací a operačních sálů? „Pohybujme se s kamerou v prostředí, kam se každý z nás jednou, v nemalých úzkostech, dostane, a zároveň na sálech, kde už o sobě neví. Prostě lékařské prostředí má v sobě zvláštní genius loci, něco, čeho se bojíme a zároveň nás to přitahuje,“ vysvětluje Polesný. A na otázku, zda ho coby režiséra přitahují dramatické momenty na sále, říká: „Adrenalinové momenty tady asi jsou, ale především mi imponuje velká koncentrace celého týmu, souhra, profesionalita. Je to v ostrém kontrastu se světem, který nás obklopuje. Tady se do poslední chvíle bojuje o každý lidský život. Bez ohledu na čas, únavu nebo bolavá záda.“

Jednotlivé díly televizního cyklu mají 26 minut. V současnosti jsou všechny odvysílané části k dispozici v iVysílání, mezi nimi také příběhy fyzioterapeuta Pavla Koláře, kardiochirurga Jana Pirka, plicního chirurga Roberta Lischkeho, neurochirurga Vladimíra Beneše, urologa Marka Babjuka, kardiologa Josefa Veselky nebo infektoložky Hany Roháčové.

S dvaceti lékaři a lékařkami, kteří se v seriálu dosud objevili – a v nové řadě objeví –, se lze setkat také prostřednictvím nové knihy Mistři medicíny, souboru knižních rozhovorů, který právě vyšel v Edici ČT. Během natáčení televizního cyklu vznikly stovky hodin natočeného materiálu. Tvůrcům bylo líto, že se mnoho inspirativních myšlenek a osobních výpovědí do jednotlivých dílů nevešlo, na něco zase naopak nebyl čas se zeptat. Kniha tak není přepisem, ani záznamem televizního cyklu, nabízí nový plnohodnotný obsah. Například rozhovory s oční mikrochirurgyní Drahomírou Barákovou, anestezioložkou a paliatričkou Kateřinou Rusinovou, onkologem a lékařským genetikem Markem Svobodou, internistkou a geriatričkou Evou Topinkovou, spondylochirurgem Janem Štulíkem, psychiatry Jánem Praškem a Martinem Andersem, onkogynekoložkou Danielou Fischerovou, chirurgem Tomášem Šebkem, neuroložkou a specialistkou na roztroušenou sklerózu Evou Kubala Havrdovou, transplantačním chirurgem Jiřím Froňkem, kardiochirurgem Janem Vojáčkem, ortopedem Janem Bartoníčkem a internistou Martinem Matějovičem. Rozhovory vedli zkušení novináři Renata Kalenská, Blanka Kubíková, Jolana Matějková, Jaroslav Veis a Alena Müllerová, která je zároveň editorkou celé knihy.

 

Scénář a režie:  Viktor Polesný, Kamila Vondrová, Oskar Reif // kamera: David Ployhar, Radka Šplíchalová, Miroslav Šnábl // dramaturgyně: Hana Stibralová // výkonný producent: Jiří Vlach // kreativní producentka: Alena Müllerová  

Na tomto odkazu naleznete novou hrací kartu, která je platná až do konce tohoto kalendářního roku. 

Pravidla jsou stejná jako v minulých letech. Stačí do konce roku nasbírat minimálně tři razítka. V rámci projektu "Česko-UNESCO-Slovensko" vyhlašujeme i bonusové slosování o mobilní telefon a tablet. Do tohoto slosování postoupí každý soutěžící, který bude mít buď všechna razítka z ČR nebo SR nebo alespoň jedno razítko z opačné strany hranice. 

Viz. podrobná pravidla zde: www.unesco-czech.cz/soutez-unes-co/