Tisíc hlasů adventu. Největší sborový koncert Roku české hudby pohledem Lukáše Hurníka
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
Pane Hurníku, předpokládám, že jste alespoň jeden z obou koncertů sledoval přímo na místě v Obecním domě. Jaké to pro vás bylo slyšet pět tisícihlavý sbor amatérských zpěváků společně s předními českými sólisty pod taktovkou šéfdirigenta rozhlasových symfoniků Petra Popelky? Jak takový koncert prožívá jeho dramaturg?
Byl jsem samozřejmě na obou. Ten první vysílala živě hudební stanice D-dur, kterou mám na starosti, na druhém, jenž přenášel Český rozhlas Vltava a ČT Art, jsem měl tu čest oslovit účastníky. Tedy, všech tisíc účastníků. To se člověku hned tak nepoštěstí.
Když se v hudbě posílí nějaký hlas, třeba se zdvojnásobí počet houslí v orchestru, neznamená to jen zesílení zvuku. To je kupodivu jen malé. Ale změní se barva. A tady to bylo také takové. Tisíc hlasů má nejen sílu, ale i úplně jinou barvu než sto.
Dramaturgie byla dílem více lidí, já to ale musel trochu koordinovat. Sborový a symfonický repertoár je těžké skloubit. Málokterý sbor si může zazpívat se symfoňákem. A tak i takové Proč bychom se netěšili nebývá mezi skladbami, které sbory zpívají. Natož Sukův pochod V nový život. Zato Mozartovo Ave verum umějí všechny sbory, ale zase to není sféra zájmu symfoňáku.
Jaký byl klíč k sestavení slavnostního programu? Jak obtížné bylo pro sbory jeho nastudování a měly možnost nějakých společných zkoušek, hromadného secvičení?
Jedna myšlenka dramaturgie je připomenout Rok české hudby, druhá sborový zpěv jako takový, třetí téma je vánoční. Některé skladby byly pracnější: Sukův pochod zejména, ale i Mendelssohnova „koleda“ Hark! The Herald Angels Sing, která obsahuje několik slok ve staré angličtině. Měli jsme trochu odlišné názory na to, jak se některá slova vyslovují, ale paní Věra Hrdinková z Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu, v roli jednoho ze tří koordinujících sbormistrů, v tom udělala pořádek. Sbory cvičily samy, i po vícesborových skupinách, poprvé to ale dohromady zaznělo až v neděli na generálce.
Tuto výjimečnou hudební událost spoluorganizovaly Český rozhlas Vltava, Český rozhlas D-dur ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu, NIPOS. Co bylo tím hlavním impulsem pustit se do tak organizačně náročného projektu? Kdo je autorem myšlenky a kdo hlavním realizátorem? Inspiroval vás obdobný projekt ze zahraničí?
Je to společná práce lidí z rozhlasu a skvělého NIPOSu. Bez této organizace by nešlo nic. A myšlenka se zrodila v kanceláři našeho programového ředitele Ondřeje Nováčka. Chtěl něco udělat pro propagaci klasické hudby, o kterou se v rozhlase starají stanice D-dur (hraje ji celý den) i Vltava (vybírá si hudební události s celonárodním významem). Ve vážné hudbě nám jde hlavně o kvalitu, ale fenomenální sborová komunita do ní vnáší i kvantitativní bohatství.
Trvalo pouhých sedm dní, aby se do slavnostního koncertního projektu Tisíc hlasů adventu přihlásil dostatečný počet zpěváků a zpěvaček. Může za to silné PR, nebo to šlo jaksi samo? Čím si to vysvětlujete? Mrzelo vás, že jste musely některé sbory odmítnout? Ukázalo se, že Praze velká koncertní síň opravdu schází?
To trvalo ještě kratší dobu. Měli jsme objednány nějaké propagační materiály, ale po pár dnech jsme zakázku honem rušili. NIPOS se sbory umí komunikovat, a tak se o akci všichni dozvěděli během pár hodin. A neváhali.
Obecní dům nám ve všem vyšel vstříc. Ale až vznikne Vltavská filharmonie, bude to úplně jiná liga. V Německu i v pobaltských zemích mají přesně na tyto akce zavedené speciální sály. A Polákům už nestačí jedna moderní síň ve městě, ale stavějí další! Tady nám ujel vlak, ale hodně dlouhý a s pořádným houkáním.
Před časem v rozhovoru pro Místní kulturu sbormistr Jan Pirner uvedl, že v současnosti u nás aktivně funguje kolem tří tisíc pěveckých sborů ve školách všech typů, ve volnočasových zařízeních, v kostelích i ve spolcích. Dohromady tu zpívá zhruba kolem 70 tisíc lidí, to je víc než půl procenta české populace. Kolik smíšených, dětských a seniorských sborů se nakonec koncertu 1000 hlasů adventu zúčastnilo a zbyl vůbec prostor pro diváky nepěvce?
Padesát sborů, přes 800 zpěváků, sbormistři, sólisté, symfonický orchestr a 200 lidí v publiku. I ti ale nakonec zpívali Narodil se Kristus Pán. Takže jsme tisícovku přesáhli. Pan dirigent Popelka stál v polovině Smetanovy síně, před ním orchestr a pak obrovitá šikmá plocha plná sboristů až do výše empory. Však se na to podívejte zpětně na ČT Art.
Co říkáte tomu, že se v poslední době objevují studie na téma význam sborového zpěvu pro udržení psychické pohody dětí? Jaké jsou vaše zkušenosti, případně můžete pozitivní vliv sborového zpěvu potvrdit na vlastních prožitcích?
To je nevyvratitelně dokázáno. Umění dýchat, propojení vizuálního kontaktu při čtení not přes mozek do hlasivek rozvíjí psychosomatiku jedinečným způsobem. Ale hlavně je to škola etická. Člověk se musí naučit part, aby nezkazil koncert těm ostatním. Nesmí překřičet druhé, musí ustoupit, když někdo jiný má sólo. A když se to kolegovi vedle nepovede, musí umět odpustit.
Je reálná šance, že se takový projekt znovu uskuteční, nebo si budeme muset počkat na další Rok české hudby?
Ptá se nás na to kde kdo, ale zatím nelze s jistotou odpovědět. Zvláště v době, kdy Český rozhlas neví, jestli bude mít zajištěno financování takových kulturních aktivit, jako jsou kulturní stanice nebo symfonický orchestr.
Koncert si můžete připomenout na iVysílání ČT do 21. 1. 20:15 https://www.ceskatelevize.cz/porady/16393361693-tisic-hlasu-adventu/
https://www.nipos.cz/tisic-hlasu/
https://www.rokceskehudby.cz/aktuality/737-stante-se-jednim-z-tisice-hlasu
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
PRAHA: Rozšíření otevírací doby, otevření dvou nových Kiosků a rozšiřování povědomí široké veřejnosti o digitálních službách, to jsou hlavní očekávané události a témata roku 2025 v Městské knihovně v Praze (MKP).
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818