Knihy, literatura, média

Kromě hostů z celé České republiky se na festivalu představí i soubory a umělci ze sedmi evropských zemí. V českém i evropském kontextu unikátní událost, která je svou atmosférou srovnatelná s festivalem v Avignonu či filmovými Karlovy Vary, bude slavnostně zahájena v pátek 21. června. Po celý týden, až do pátku 28. června, pak bude prostupovat historickým centrem Hradce Králové, divadly, městskými parky, ulicemi, zdmi a především diváky.

 

Chvění. Tekutost. Rovnováha

„Téma festivalu jsme pro letošek zvolili Chvění. Tekutost. Rovnováha. Reflektuje totiž neustálou proměnu a dynamiku současné společnosti. Vybízí k přemýšlení o tom, jak pevnost a stálost mohou koexistovat s neustálou změnou a adaptabilitou. Program festivalu se zaměří na představení, která zkoumají tyto koncepty skrze různé umělecké formy a nabídnou divákům možnost prožít jedinečné momenty chvění a rovnováhy,” říká ředitelka Klicperova divadla Eva Mikulková.

 

Samotné téma se propisuje i do vizuální identity 29. ročníku, jejímž autorem je grafický designér Přemysl Zajíček, který ji vytvořil ve spolupráci s týmem studia Divize Animace. Tvůrci se inspirovali tématem chvění, tekutosti a rovnováhy a využili analogových postupů a fyzikálních jevů. Za použití meotaru, průhledných filmů, akvária s vodou a fotografických technik tak pro vizuál vzniklo jedinečné umělecké dílo.

 

303 akcí, 30 míst, 8 dní nabitých divadelními zážitky

Festivalové dny budou nabité stovkami představení od umělců z České republiky i zahraničí. Do Hradce Králové zavítají tvůrci ze Slovinska, Belgie, Bulharska, Itálie, Francie, Portugalska či Slovenska. Na třiceti místech v celém Hradci Králové se uskuteční celkem 303 představení a koncertů. Celý program se bude odehrávat nejen v historickém centru města a jeho přilehlém okolí, zahrnujícím všechny scény Klicperova divadla, Divadla Drak, ale tradičně vstoupí i do Žižkových sadů, prostor Radnice, Městské hudební síně, Jižních teras, na Gočárovo schodiště, či do Letního kina Širák. Významnou součástí festivalu REGIONY je zahraniční program, který do Hradce Králové přiveze umělce, soubory a jejich představení, jež není možné vidět nikde jinde v České republice, což činí festival unikátním. Diváci se nemusí obávat jazykové nedostupnosti, protože všechna zahraniční představení jsou buď opatřena českými titulky, nebo jsou jazykově bezbariérová. Festival myslí i na zahraniční návštěvníky, a proto je část českého programu naopak opatřena anglickými titulky.

 

Nahlédněte do programu prostřednictvím osobních tipů členů dramaturgické rady festivalu

Martin Satoranský, dramaturg Klicperova divadla

Jednoznačně bych pozval diváky na zahraniční hosty v Klicperově divadle – na originální plovdivské Zkrocení zlé ženy, kde se krásně propojuje Shakespearova komedie s novým cirkusem, a na razantní re-interpretaci klasického mýtu o Králi Oidipovi v podání portugalského souboru SillySeason, která je ryze současná a herecky a vizuálně působivá. Co si rozhodně nenechám ujít je slovenské divadlo Nude s popovou mozaikou Emily o jedné z nejvýraznějších osobností v historii boje za práva žen a geniální režijní adaptaci Peera Gynta v režii Michala Háby s oslňujícím výkonem Kryštofa Bartoše v titulní roli. Zároveň mám velkou radost, že uvedeme hned dvě inscenace divadla Masopust. A nejen skrze ně připomeneme bohatou historii tohoto originálního a nesmírně kreativního souboru. Zároveň se tato radost snoubí se smutkem, protože Masopust na konci roku definitivně končí. Proto by diváci neměli váhat, protože možná Fredyho a Přípravy na všechno už nebudou mít šanci vidět.

 

Barbora Hodonická, kulturní neziskovka kontrapunkt

V letošním roce nebudu ve svých tipech úplně konkrétní, mám totiž radost z jedné věci

a totiž z toho, že mám pocit, že se konečně v Čechách začíná víc a víc tvořit pro veřejný prostor. Vznikají inscenace, které jedinečným způsobem komunikují s místy, ve kterých se odehrávají, a jsou proto pokaždé unikátní a jiné. Diváci hradeckých REGIONŮ tak budou moci vidět opravdu velké množství představení na Malém náměstí nebo na krásných Gočárových schodech. Velmi se také těším na náhodné performance v ulicích, které doprovodí výtvarnou instalaci Hemžení vznikající speciálně pro REGIONY. A když už jsem zmínila speciální formáty a nové úhly pohledu, tak určitě doporučím pohybovou inscenaci

s prvky nového cirkusu souboru Cirkus TeTy s názvem ke zdi, která přináší opravdu novou perspektivu uměleckého zážitku.

 

Tomáš Jarkovský, ředitel Divadla Drak

Rád bych diváky pozval především na všechny zahraniční inscenace, které na scénách Draku během festivalu uvedeme. Compagnie Bakelité, kterou hradecké publikum nadšeně přijalo už před dvěma lety, přiveze svou novou inscenaci Láska k riziku. Compagnie Kislorod představí inscenaci Vyjít z lesa, což je taková zábavná lynchovská absurdita duchem velmi blízká právě tvorbě souboru Bakelité. Po čase v Hradci uvede svůj čistě sólový projekt Matija Solce (Charms je vinen!), belgické TOF Théâtre pak zahraje inscenaci Léto 69, což je mimořádně půvabná imprese jednoho dávného letního odpoledne. Italská skupina Unterwasser zase přiveze své Boxy, podmanivou instalaci pro malé i velké. Za úplné vrcholy programu, které zvlášť doporučuji pozornosti, potom považuji jednak inscenaci Běh belgického novocirkusového souboru Les Vélocimanes Associés, jednak inscenaci Tíha duše - všechno je dočasné italské performerky Chiary Marchese.

 

Hudba na festivalu

Hudební část letošního festivalu Regiony prolétne různými žánrovými okénky a nabídne barevnou škálu melodických chutí. Za indie rock se představí například Good Times Only, ostřejší kytary zastoupí Glad For Today, elektroniku doveze HRTL a za folk se představí Barbora Zmeková či Rodan. Hudební program diváci naleznou nejen v Hudebním stanu v Žižkových sadech, ale i na dalších místech, jako je Letní scéna Klicperova divadla či v programu Divadla Drak.

 

Program a předprodej vstupenek a informace pro diváky

Kompletní program a veškeré praktické informace včetně informací o vstupném diváci naleznou na stránkách www.festivalregiony.cz a v průběhu festivalu také v informačním stánku v Žižkových sadech. Vstupenky jsou k dispozici online i na prodejních místech včetně pokladen Klicperova divadla, Divadla Drak a Informačního centra Hradce Králové. Jak už je na festivalu zvykem, zůstává převážná většina venkovních produkcí

s volným nebo dobrovolným vstupným, což umožňuje široké veřejnosti podílet se na tomto kulturním svátku. Na festivalovém webu je možné program vyhledávat a filtrovat nejen podle dne konání, lokality, či typu, ale i podle věkové přístupnosti, což využijí například rodiny s dětmi. Webová stránka navíc umožňuje sestavit si svůj festivalový kalendář na míru a uložit jej do záložky Můj program.

 

Zpravodaj Hadrián

O každodenní zpravodajství z festivalu se postará tradiční festivalový deník Hadrián. Součástí redakce jsou renomovaní profesionální kritici a divadelní teoretikové. Každý den si tak diváci budou moci přečíst rozhovory s hosty, recenze i programové tipy. Stejně jako

v předchozích letech bude Hadrián distribuován na jednotlivá festivalová místa zdarma

a bude k dispozici ke stažení na festivalových webových stránkách.

 

Ekologický festival

Festival nadále pokračuje v minimalizaci ekologické stopy. „Při plánování automaticky zvažujeme dopad akce na životní prostředí a snažíme se ho rok od roku zmenšovat. Vratné kelímky ve všech barech zastřešených pořadateli jsou základ. Bavíme se i s organizátory off programu a provozovateli barů ve městě, kteří na náš model také postupně přecházejí. Neopomíjíme ani třídění odpadu a úklid města obecně, s čímž nám významně pomáhají Hradecké služby, a.s. Už několikátým rokem spolupracujeme s partnerem Nextbike, jehož stanoviště sdílených kol najdete v epicentru festivalu, Žižkových sadech. Festivalová scénografie vzniká v maximální míře z recyklovaných materiálů. Udržitelnost životního prostředí pro nás nekončí jedním ročníkem festivalu, nýbrž přemýšlíme dlouhodobě a snažíme se co nejvíce materiálů recyklovat i v dalších letech,” říká Barbora Hodonická.

 

Buďte součástí unikátního kulturního svátku

Navštivte na konci června město Hradec Králové, Mezinárodní divadelní festival REGIONY

a nechte se unášet atmosférou, která odráží chvění každodenního života, proměnlivost emocí a neustálé hledání rovnováhy. REGIONY nejsou jen festivalem, jsou zážitkem, který oživuje město a jeho návštěvníky. Přijďte s námi prožít týden, kde se umění setkává

s realitou a kde se každý může stát součástí něčeho výjimečného a mimořádného.

 

Festivalové highlighty – co si na Regionech nenechat ujít?

Bazmek entertainment: Ein Strudel und Nekonečno (ČR)

Cirk La Putyka: La Putyka (ČR)

Cirkus TeTy: Ke zdi (ČR)

Compagnie Bakélite: Láska k riziku / l'Amour du Risque (Francie)

Činoherní studio: Peer Gynt (ČR)

Depresivní děti touží po penězích: Modrovous revival (ČR)

Divadlo Drak: Válka světů, Tichohoří Gumák, Sedmero krkavců (ČR)

Divadlo Nude: Emily (Slovensko)

Divadlo pod Palmovkou: Prodaná nevěsta (ČR)

Dramatichen teatŭr Plovdiv: Zkrocení zlé ženy / Ukrotyavane na opŭrnichavata (Bulharsko)

Berta Doubková, Josefína Holcová, Iva Ščerbáková: Hemžení (ČR)

Company WoW / Chiara Marchese: Tíha duše – Vše je dočasné / Le Poids de l' me – Tout est provisoire (Francie)

Jazmína Piktorová a Sabina Bočková: Mikrosvěty (ČR)

Klicperovo divadlo: S Caroline v kuchyni, Vyhubyt, Oslava, Lovu zdar! (Přes kosti mrtvých) (ČR)

Les Vélocimanes Associés: Běh / Der Lauf (Belgie)

Losers Cirque Company: The Losers (ČR)

Jihočeské divadlo – Malé divadlo: Gaga (ČR)

Městská divadla pražská: Pan Polštář (ČR)

Městské divadlo Zlín: Mistrovská lekce (ČR)

Naivní divadlo Liberec: Červený balónek (ČR)

SillySeason: Král Oidipus / Rei Édipo (Portugalsko)

Slovácké divadlo: Láska, vzdor a smrt (ČR)

Švandovo divadlo: Na první pohled (ČR)

Tantehorse: Light in the Darkness (ČR)

TOF Théâtre: Léto 69 / Été 69 (Belgie)

UnterWasser: Boxy (Itálie)

Sbor Veselé chvíle: Beracha (ČR)

Jaká je situace na východní frontě? Jak zde pracují dobrovolníci zachraňující životy stovek civilistů a novináři přinášející zpravodajství z války? To vše se dozvíte v debatě, která kromě jiného představí i sbírku, jejíž výtěžek půjde na vybudování „Archy Naděje“ v Doněcké Ukrajině.

Kaplana Olega Tkačenka, který od počátku války v roce 2014 jako pekař a humanitární pracovník působí ve svém rodném kraji na východní Ukrajině, možná znáte z českých médií, především z reportáží Martina Dorazína v Českém rozhlase.

Oleg aktivně pomáhá obyvatelům frontových městeček a vesnic, zásobuje je potravinami i léky a v případě nutnosti je evakuuje do bezpečí. Lidé na frontě  žijí v nepředstavitelných podmínkách, ve sklepeních a nevytápěných prostorech, ve stresu z náletů a neustálé přítomnosti smrti, jsou často po letech války zlomení, fyzicky i psychicky. Oleg proto zamýšlí vybudovat rehabilitační komunitní centrum, které by sloužilo jako přestupní stanice pro evakuované na cestě do normálního a bezpečnějšího světa. Cílem je zachránit co nejvíce životů lidí, kteří jsou ohroženikrutostí války a často na pokraji svých sil. 

Pořádáme ve spolupráci se spolkem Koridor UA. 

Více o sbírce zde: https://www.donio.cz/…ine

Revoluční pojetí tematicky sjednoceného obsahu všech programů představuje generální ředitel ČT Jan Souček: „Česká televize přichází s novinkou v letním programu. Bonjour léto nabídne něco úplně jiného, než na co byli diváci doposud zvyklí. Věřím, že si každý vybere z naší bohaté nabídky něco, co ho zaujme. Vrcholem budou samozřejmě olympijské hry v Paříži, ale Francie se prolne celým programem. Hlas kampani dokonce propůjčila herečka Chantal Poullain.“

„Letní schéma ČT1 oživí tři premiérové seriály, které patří k tomu nejzajímavějšímu, co v televizním světě v posledních letech vzniklo – Komisařka Florence, Bardotová a Angličanka. Chybět nebudou ani české seriály jako Svět pod hlavou, Neviditelní i MOST! nebo filmové pohádky,“ uvedl ředitel programu ČT Milan Fridrich. Na obrazovce ČT1 nebudou chybět ani televizní klasiky, od 16. června na diváky například již tradičně čeká seriál Chalupáři.  

Národní klenoty i známé osobnosti Francie se postupně představí na druhém programu České televize v profilových dokumentech a zajímavých cyklech. „Na ČT2 bude výjimečná středa věnovaná dokumentům o Paříži, francouzských pamětihodnostech, jídle a cestování. Odvysíláme rovněž deset dokumentů o osobnostech země galského kohouta. Zbytek vysílání ČT2 bude v létě opět filmový s důrazem na klasické snímky a komedie,“ doplňuje Milan Fridrich. Diváci se tak mohou těšit na kultovní herecké výkony Jeana Maraise, Louise de Funèse i Pierra Richarda.

Ani na ČT art nebudou v průběhu léta chybět francouzské delikatesy.  „Jelikož si spousta lidí pod slovem Francie okamžitě představí špičkovou gastronomii i kulturu, není od věci říct, že si při sledování ČT art na francouzské kultuře v létě opravdu pochutnáme. Prvním francouzským symbolem, který představíme v šestidílném cyklu, je zámek ve Versailles. Ten se poprvé v historii obnažil dokumentaristům a ukázal, co běžní návštěvníci nikdy neuvidí. Druhým symbolem je světoznámá Eiffelova věž, pod kterou v den státního svátku Francie, 14. července, proběhne Koncert z Paříže. Hvězdné obsazení, úžasná atmosféra, a hlavně – ČT art bude opět a živě u toho,“ konstatuje výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. V průběhu léta uvidí diváci na kulturním kanálu také každé úterý muzikály, středy budou patřit řadě představení Cirque du Soleil, čtvrtky filmovým Životům slavných a neděle operetám.

Mladému, ale i nejmenšímu publiku zajistí letní zábavu program ČT :D. „Déčko se v létě stejně jako ostatní programy oblékne do trikolory a naladí francouzskou notu. Pro děti je připraveno Šarmantní léto s francouzskými seriály jako Idefix a smečka Nepoddajných nebo nesmrtelný Byl jednou jeden život. Sport a olympijské myšlenky Déčko připomene v několika pořadech se sportovní tematikou. Nejlepší zvítězí ukáže mladé šampiony, kteří poznají své limity, když vyzkouší sporty svých protivníků. Minispoty Vyber si svůj sport představí snad všechny existující sportovní disciplíny a Sportující zvířata zajisté odlehčí fandění,“ představuje Petr Koliha, výkonný ředitel ČT :D. Dětem zpříjemní prázdninové dny i premiérové díly oblíbených pořadů Studio Kamarád a Tamtam.

Rozmanitou nabídku chystají také digitální služby České televize. „Léto 2024 bude bohaté nejen na menšinová témata, a v souvislosti s Prague Pride tak uvede sérii filmů s queer tematikou, jež získaly řadu festivalových ocenění. Sportovní olympijské léto pak rozšíříme nejen celorepublikovou rodinnou hrou Déčka, letos s názvem Zápas století, ale také krátkými rozhovory s olympioniky v pořadu Zvedni se, ve kterém sportovci prozradí, jak se dostat na vrchol i jak zvládnout neúspěch. Milovníkům kultury nabídneme v interaktivním projektu Artoulky na webu ČT art mapu s tipy na výlety za pozoruhodnými památkami a uměním ve veřejném prostoru,“ láká diváky Marek Doležel, výkonný ředitel pro digitální služby. Po celé léto bude na hlavní stránce iVysílání dostupný výběr francouzských filmů a seriálů.

Jedním z největších vrcholů letního schématu České televize budou živé přenosy z olympijských her v Paříži. „Letní vysílání ČT nabídne další pokračování nejvýznamnějších událostí letošního sportovního super roku. I letos – stejně jako v posledních letech – máme v rámci olympijského vysílání ambici pokrýt veškeré závody a zápasy, v nichž se představí čeští olympionici. ČT sport zachytí také většinu medailových soubojů, a nabídne tak více než tři sta dvacet hodin přímých přenosů doplněných o záznamy, rozhovory, reportáže a vstupy přímo z dějiště her. Ačkoliv má ČT oprávnění vysílat olympijské soutěže pouze na jednom programu, podařilo se nám domluvit výjimku, díky níž můžeme v případě časového souběhu dvou bojů o medaile s českou účastí pro živé vysílání využít i internetový stream. Vedle olympiády ČT sport a ČT sport Plus obstarají přímé přenosy z fotbalového EURA 2024, Tour de France, olympiády dětí a mládeže z Jihočeského kraje, nabídnou i ženský tenisový turnaj WTA z Prahy, ME v plážovém volejbale a mnoho dalšího. Letní program pak zakončí živé vysílání z letních paralympijských her z Paříže,“ přibližuje výkonný ředitel ČT sport Jiří Ponikelský.

 

„Smyslem letošní konference je ukázat, jak se dětem, pedagogům a umělcům v rámci pilotních projektů na základních školách v Královéhradeckém kraji vedlo. Pro nás je důležité, že se mohou v závěru projektu všichni setkat, sdílet své zkušenosti, konkrétní dopady a praktické postřehy, které bychom rádi využili pro plánování dalších ročníků kreativního učení,“ přibližuje cíl letošní konference Ilona Havlíčková, koordinátorka kreativního učení z Centra uměleckých aktivit. „Zároveň věříme, že konference pomůže s osvětou kreativního učení a inspiruje další školy a aktivní učitele, aby se do budoucna zapojili,“ dodává.

 

Desková hra, asfalt art nebo food performance

Prezentace projektů jsou rozděleny do tří tematických bloků: Objevování uměleckých profesí, možností živého umění a filmu, které odrážejí pestrou škálu využitých uměleckých forem a jejich propojení s vyučovacími předměty a tematickými plány. Publiku se tak představí například tvorba deskové hry propojená se starými pověstmi českými, proměna školního dvora a nahlédnutí do profese architekta nebo zážitková výuka zeměpisu a angličtiny formou food artu a vizuálního storytellingu.

 

O žácích se žáky

„Velice mě těší, že se podařilo do programu konference aktivně zapojit i samotné žáky, protože si nedokážu představit, že bychom mluvili o žákovských projektech bez žáků. Pilotního ročníku se zúčastnilo velmi široké věkové spektrum dětí od druhé do deváté třídy, proto pro nás bylo důležité vytvořit pro ně co nejpříjemnější prostor, kde se nebudou ostýchat mluvit. O polední pauze se také v předsálí městské knihovny otevře jakýsi miniveletrh, kde jednotlivé školní delegace u svých vlastních stolků mohou neformálním způsobem zájemce seznámit se svou zkušeností nebo třeba pustit svůj krátký animovaný film. Kdo ví, třeba vzniknou i nějaká nová přátelství,“ popisuje Petra Kultová, konzultantka kreativity z Centra uměleckých aktivit.

Konference je součástí celoročního pilotního projektu kreativního učení v Královéhradeckém kraji podpořeného z Národního plánu obnovy. Účast je proto bezplatná a otevřená všem zájemcům z řad učitelů, umělců, kreativců či kulturních organizací a institucí. Podrobný program, medailonky řečníků a registrace k prezenční účasti či sledování online stream najdete na webovkách pořádající organizace Centra uměleckých aktivit Hradec Králové.

 

 

 

Výstavu „MEZI-FÁZE“ do Zlína přivezl dvacetiletý Ondřej Brýna, umělec se schopností překračovat tradiční hranice mezi různými uměleckými formami. Unikátní kolekce z oblastí loutkové animace, filmové tvorby a scénografie zahrnuje i autorovy nejznámější projekty, včetně animovaných videoklipů „Kouření je hnusný zvyk" pro Pokáče a „Roboti" pro plzeňskou kapelu Garyho Hausbót.

„Výstava dává možnost nahlédnout do zákulisí tvůrčího procesu a vidět, jak Ondřejova vášeň pro příběh a postavy ožívá na scéně i plátně. Poskytuje hlubší vhled do jeho kreativní mysli a pracovního procesu, přičemž je inspirací pro všechny, kteří mají zájem o křižovatku tradičních uměleckých forem a nových médií. Každá fáze tvorby odhaluje nekonečné možnosti uměleckého vyjádření,“ přiblížila vedoucí GVCH Miroslava Ptáčková.

K vidění je zde více než 30 scén z loutkových animovaných filmů, 60 loutek a nespočet zarámovaných skic, návrhů, fotografií a obrazů, multimediální instalace a videoprojekce i ukázky postupů tvorby animovaných loutkových filmů.

Komentovaná prohlídka výstavy se uskuteční ve čtvrtek 13. června v Galerii Václava Chada v prvním poschodí zlínského zámku a je přístupná zdarma. Výstava je i nadále k vidění

Společně s výstavou Ondřeje Brýny si návštěvníci mohou prohlédnout také výstavu „Mezi filmem a malbou“, která ukazuje široký tvůrčí záběr scénografa, výtvarníka a režiséra Zdeňka Rozkopala, který 40 let působil na kudlovských ateliérech. Ten svůj tvůrčí život spojil se zlínskými filmovými ateliéry, kde pracoval nejen jako filmový architekt, ale i jako výtvarník, kostýmní návrhář, autor námětu, scenárista nebo režisér. Spolupracoval s Karlem Zemanem, Hermínou Týrlovou, Josefem Pinkavou, Karlem Kachyňou, Filipem Renčem a mnoha dalšími tvůrci a je spojen s desítkami filmů a seriálů. „Osudem se mu pak stal žánr filmů pro děti a mládež,“ uvedla Miroslava Ptáčková, kurátorka výstavy. „Jeho výtvarný rukopis má svůj rozpoznatelný charakter, zároveň však věrně slouží látce a jejímu pojetí a ve vrcholných případech ji obohacuje o snový poetický rozměr.“

Obě výstavy jsou přístupné v Galerii Václava Chada v prvním poschodí zlínského zámku, a to od středy do pátku a v sudé neděle, vždy od 13 do 17 hodin. Vstupné na výstavu je ve výši 70 Kč, pro děti od 6 do 15 let, studenty a seniory 50 Kč, děti do 6 let a držitelé průkazů ZTP a ZTP/P mají vstup zdarma. Školní skupiny platí vstupné 40 Kč, pedagogický doprovod je zdarma.

Výstava je realizována za podpory Státního fondu kultury ČR, Zlínského kraje a Statutárního města Zlína.

Další podrobnosti o zlínském zámku i Galerii Václava Chada najdete na www.gvch.cz.

Sošku pro nejúspěšnějšího skladatele a textaře populární hudby a současně pro nejúspěšnějšího streamovaného autora si odnesl Calin. Společně s Davidem Kopeckým stojí autorsky také za vítěznou populární skladbou roku, kterou se stala Hannah Montana.

Zlatou cenu OSA za celoživotní přínos obdržel hudební skladatel a zakladatel Moravanky Jan Slabák. Do Zlatého fondu OSA byl zapsán hudební skladatel a textař známý zejména v oblasti dechové hudby Karel Vacek (in memoriam) a skladba Stín katedrál, jejímiž autory jsou Karel Svoboda a Ivo Fischer.

Slavnostním večerem, který se konal na scéně Archy+, provedla po dvouleté pauze opět moderátorská dvojice Petr Prokop a Ondřej Cihlář. Hlavním mediálním partnerem Výročních cen OSA se stala ČT, a tak bylo poprvé v jejich historii možné sledovat jejich udílení v přímém přenosu na ČT art.

V oblasti vážné hudby se dařilo hudebnímu skladateli Janu Valtovi, který se stal nejúspěšnějším skladatelem roku, a současně jeho skladba Kingdom Come: Deliverance – suite for choir and orchestra zvítězila v kategorii Vážná skladba roku. Nejúspěšnějším autorem v zahraničí se stal Theodor Vachler. Ocenění pro nejúspěšnějšího nakladatele získala společnost A-Tempo Verlag spol. s r. o.

OSA nezapomíná ani na mladé autory do 35 let – nejúspěšnější autorkou vážné hudby byla vyhlášena Darja Kukal Moiseeva a v populární hudbě uspěl producent Daniel Suchánek známý jako ÜBeatz. Vítězové obou kategorií obdrželi kromě skleněné sošky, za jejímž designem stojí uznávaný hudebník a výtvarník Milan Cais, navíc šek v hodnotě 50 000 Kč, který OSA každoročně věnuje úspěšným mladým autorům.

Ocenění vychází přímo ze statistik OSA. Dle pravidel zahrnují skladby a autory, kteří poprvé v posledních dvou letech zaznamenali mimořádný úspěch ve vysílání rozhlasu a televize, v koncertním provedení, v prodejnosti nosičů, na internetu a při dalších užitích hudby, a to bez ohledu na datum jejich registrace u OSA. 

Kategorie, které se neudělují na základě dat, ale na základě rozhodnutí dozorčí rady OSA, jsou Zlatá cena OSA za přínos české hudbě, Zlatý fond OSA za dlouhodobě nejhranější skladby nebo autory a Cena za propagaci a šíření české hudby.

Tématem slavnostního večera byl národní folklor jako zdroj inspirace pro hudební tvorbu. O hudební doprovod se postarala Hrubá Hudba ve složení: Petr Mička – primáš, housle, zpěv; Aleš Mička – housle, zpěv; Marek Smaženka – viola (kontry), zpěv; David Řičica – basa, zpěv; Martin Drlík – klarinet, tenorsax, zpěv; Marek Steyer – trubka, zpěv; Martin Čech – bicí; Jiří Hradil – klávesy, buben, zpěv.  S nimi vystoupili Dan Bárta a Václav Dufek, Gabriela Eibenová a Adam Viktora, Ondřej Havelka, Katarzia, Kato a Kamila Tomšejová.

Hlavním mediálním partnerem akce se stala Česká televize, která odvysílala Výroční ceny OSA v přímém přenosu na stanici ČT art 10. června od 20.15 hod. a iVysílání. „Jsem velmi potěšen nově navázanou spoluprací s Českou televizí a jejím generálním ředitelem Janem Součkem. Uvedení udílení Výročních cen OSA v přímém přenosu na ČT art vnímám jako významný signál směrem k autorské obci, ocenění jejich práce a významu pro českou hudbu i kulturu obecně. Tato spolupráce nám umožňuje přiblížit široké veřejnosti úspěchy a přínosy našich autorů, a tím posilovat povědomí o významu autorské tvorby v naší společnosti,“ doplňuje Roman Strejček, předseda představenstva OSA.

Od 10. 6. 2024 budou k dispozici také v archivu ČT na iVysílání. Dalším mediálním partnerem je magazín Autor in.

Letošní 19. ročník udílení Výročních cen OSA se konal pod záštitou Ministerstva kultury.   

Více informací naleznete na www.cenyosa.cz.

 

Ocenění 19. ročníku Výročních cen OSA:

Zlatá cena OSA: Jan Slabák
Zlatý fond OSA – autor: Karel Vacek
Zlatý fond OSA – skladba: Stín katedrál – Karel Svoboda, Ivo Fischer
Cena za propagaci a šíření české hudby: Jiří Chvála
Populární skladba roku: Hannah Montana (David Kopecký, Călin Panfili)
Vážná skladba roku: Kingdom Come: Deliverance – suite for choir and orchestra (Jan Valta)
Nejúspěšnější skladatel a textař populární hudby: Calin
Nejúspěšnější streamovaný autor: Calin
Nejúspěšnější skladatel vážné hudby: Jan Valta
Nejúspěšnější nakladatel: A-Tempo Verlag spol. s r. o.
Nejúspěšnější mladý autor populární hudby: Daniel Suchánek (ÜBeatz)
Nejúspěšnější mladá autorka vážné hudby: Darja Kukal Moiseeva
Nejúspěšnější autor v zahraničí: Theodor Vachler

Jiří Šotola, ač zemřel v Praze, se tu cítil doma. Měl tu chalupu, příbuzné, přátele, má tu i hrob. Poznáte jej snadno, zdobí ho otevřená kniha s podpisem. Jaká je to kniha? Kdo ví. Možná sbírka básní, možná román a možná i divadelní scénář. To vše dokázal. Být hercem, autorem scénářů, básní, novinových článků, ale hlavně autorem románů.  

Zemřel těžce nemocný, pár měsíců před sametovou revolucí, a já si říkám, jaká je to škoda. Stihl by možná napsat víc děl, ale hlavně by mohl poskytnout rozhovory. Z toho, co o jeho životě a díle vím, skládám následující řádky tak, jako kdybych si s mistrem povídala já osobně. Taková hra na rozhovor.

„Čím je tě míň a čím jsi drsnější,

tím dražší jsi,

živote vezdejší!“

 

Dobrý den, jsem moc ráda, že se opět vidíme. Víte, že vaše dílo mě hodně oslovilo – a tím nemyslím jen romány, ale také básně. Povězte mi prosím, jak je těžké po několika sbírkách básní napsat román?

No, já jsem vlastně nikdy básně nepřestal psát. I v románech je cosi poetického a básnického.  Miloval jsem historii, témata a možnosti psaní, jež mi nabízela. Do básně se to nedalo vměstnat. Tam se mi vešla spíš současná témata. Ale román poskytuje zcela jiné možnosti, já si o všech postavách našel vše, co bylo možné vyhledat. Dokonale nastudoval životopis… A pak vymyslel příběh. Snažil jsem se vždy své románové hrdiny představit v rovině obyčejných lidí.  Nestavěl jsem jim pomníky, nedával svatozář. Nemůžeme vědět jestli, a jak chybovali. Netušíme, jak se snažili žít svůj život, vždyť dnes známe jen střípky ze života králů a světců.  Když mi vyšel román Svatý na mostě kritiky mě dost cupovaly, že znevažuju světce Johánka Nepomuckého.  Takový nesmysl! Osmnáct Jeruzalémů, totéž ve stejném gardu. Je to zvláštní. A přitom, představte si, jako téma jsem vybral dobu počátku 13. století, příběh dětských křížových výprav. Nedochovaly se téměř žádné historické prameny, mohl jsem si vymyslet příběh. Kritika byla podobná, posmívám se prý církvi, znevažuju ji. Pánové, vždyť já jsem spisovatel a ten si může dovolit s námětem pracovat, upravovat podle potřeby. No nemám pravdu?

 

Jistě máte. Já to dnes lidem opakuju, že vaše tvorba jsou romány s velkým množstvím skutečných historických událostí. Navíc, pracujete krásně s češtinou, s naším jazykem.

To ano. Bavilo mě hledat slovíčka, co běžně člověk nepoužije. Třeba šrůtek. Šrůtek uzeného. Kdo by to dnes řekl?  Když ale využiju taková slova, tak se text rázem stává autentičtějším a syrovějším. Fascinovaly mě postavy lidí na okraji, tuláci, potulní herci, zběhové z války.  Moji hraběnku Slavatovou také zavál osud na starý chátrající hrad Košumberk kdesi v chrudimském kraji, zůstala tam sama bez muže, dětí, smutná a stárnoucí. A jako společníka jsem jí vybral zpovědníka pátera Hada, také vlastně ztraceného, bez rodiny, podřízeného pouze svým představeným. Byli si vybráni, prostě si zbyli, aby se jim životy v dobrém i zlém propojily. Mnoha příběhy se také proplétá postava ptáka, velkého, černého, smutného, ale někdy i veselého. Někdy ohlašuje blízkost deště, někdy předurčuje smutek. Je to osud, je to svědomí? Co si kdo představí.

 

Hraběnka Slavatová, páter Had, teď se bavíme o Tovaryšstvu Ježíšovu. Románová prvotina z roku 1969 měla mnoho pochvalných kritik. Mimo jiné právě za mistrnou práci s jazykem. Byl to ale zároveň osudný román. Po okupaci v roce 1968 jste veřejně kritizoval cenzuru a omezování svobody slova, a reakce přišla obratem. Knihy zmizely z pultu, nesměl jste pod vlastním jménem vydávat. Další román vyšel v samizdatu. Tak to trvalo až do roku 1975. Jak jste to snášel?

Copak já? Ale moje rodina, to bylo horší. Soudruzi mě zcela odstavili z veřejného života a já dostal aspoň šanci přesunout se do samizdatu. Přátelé nám naštěstí zůstali. Rodina tohle období nesnášela vůbec dobře.  Mám tři děti, nejstarší syn to odnesl asi nejvíc, nesměl na gymnázium a šel jen na učiliště, bylo to dost kruté. Tohle režim uměl dobře. Člověk sám by se nějak protloukl, ale s rodinou to bylo hodně těžké.  Ocitl jsem se bez příjmu a rodina rázem ve svízelné ekonomické situaci. Sice jsme bydleli v Praze na Hradčanech, ale v bytě s příbuznými.  Peněz bylo sotva na jídlo. I dnes se mi těžko vzpomíná na dobu, kdy syn z výplaty v učení slavnostně kupoval domů máslo. Bylo to k nesnesení. Režim se nás chtěl zbavit, při výsleších mi nabízeli emigraci, ale já nechtěl. Nedokázal bych žít jinde, miloval jsem naši řeč. Řeč a zem. Vydržel jsem to do roku 1975. A dlouho, opravdu dlouho jsem váhal. A pak jsem to udělal, napsal jsem očistnou sebekritiku, teatrálně vyšla v Tvorbě.  Úřady předepsaný obsah, no zkuste si to představit. To vše jen proto, abych mohl zase pracovat pod svým jménem. Nikoho jsem nepošpinil.  Komunisti mě dostali, kam chtěli. Zůstali jsme v republice, já byl oficiálně tolerován režimem, děti měly šanci na lepší vzdělání. Všem se ulevilo. Všem kromě mě.

Někdy je dobře, že člověk neví, co ho čeká. Od nás se tehdy odvrátila spousta kamarádů, dřív velmi dobrých přátel. Měli mě za zrádce. Přitom jsem jen chtěl pracovat a živit rodinu, nikomu neublížil a na nikoho během výslechů nedonášel. Podobný očistný text napsali i jiní, dnes už nemá smysl se ptát, proč třeba u Bohouše Hrabala to nevadilo? A proč u mě ano? Doba byla prostě taková. A já tohle nečekal…

 

Co byste vzkázal těm, co kdysi odsoudili vaši sebekritiku?

No, je to jednoduché. Nikdo netušíte, jak jsem se tehdy v 70. letech 20. století cítil. Jak jsem se trápil vším, do čeho jsem zatáhl rodinu. Nikdo nevíte, jaké to bylo. A stejně tak nikdo netušíte, jak mizerně jsem se cítil, když jsem zjistil, že po nevinném textu očisty se mnou přestali mluvit staří přátelé. Nekritizujte, neodsuzujte. Jen zkoušejte číst, co jsem napsal a přemýšlet nad tím.

 

Poslední otázka, máte-li ještě chvilku času. A čím vám tak učaroval kraj kolem Luže?

Čím mi učarovala krajina, jíž jsem sledoval z okna chalupy? Člověk by měl přece znát své kořeny. Já se sice narodil ve Smidarech, ale byl to trochu omyl. Doma jsem se cítil tady, kolem Luže. V Dobrkově jsem byl, jak jen to šlo. Jako malý kluk jsem tu zažil pranice i přátelství, kamarádi mi pomohli. A když jsem v Praze o přátele přišel, když mě tam život přestal těšit, tak jsem se sem vrátil. Lidi mě přijali, vždyť mě znali odmala. Situoval jsem do těchto míst nejen děj Tovaryšstva Ježíšova, ale třeba i románu Kuře na rožni. A příprava hry Možná je na střeše kůň s místními ochotníky – to byly krásný časy. Jak říkám, člověk se vrací tam, kde je mu dobře. A mě je dobře tady.

 

Co napsat místo doslovu?

Jiří Šotola po roce 1975 mohl začít pracovat a zajistit rodinu. Daň byla ale příliš krutá. Staří přátelé zmizeli. Jiří našel útočiště v kraji předků. Nedaleko malého městečka Luže trávil poslední roky života. Velkou radost mu dělali zdejší přátelé, někteří už z dětských let, příbuzní, a také místní ochotníci. Právě s nimi nacvičil divadelní hru Možná je na střeše kůň a spolek pak exceloval na soutěžích i přehlídkách. Několik fotografií se zachovalo dodnes. Jiří Šotola mezi hereckým ansáblem je šťastný. Osud vyměřil spisovateli už jen krátký čas. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 28. května 1989. Děti (a dnes i vnoučata) se do kraje, jež on sám tolik miloval, stále vrací. Zůstaly stovky básní, divadelní hry a romány psané nádherným jazykem. Díky za to, pane spisovateli!

 

„Zadarmo. Mlčky. Tak jak roste strom a jako vlna pluje.

A nečekat,

Až někdo poděkuje.“

 

Na úvod a konec textu byly použity části z básně Muži v restauraci a smrt. Ve sbírce, jež si autorka imaginárního rozhovoru koupila v antikvariátu, si kterýsi předchozí majitel poznačil právě tuto báseň tužkou.  Dnes už nezjistíme proč. Ale nepopiratelný fakt je, že báseň je nádherná. Možná až příliš drsná. Stejně drsná, jako byl v určitých chvílích život Jiřího Šotoly.

 

(Autorka čerpala z dostupných materiálů, knih, článků, rozhovorů, vzpomínek rodiny a pamětníků. Moc si váží hlavně důvěry potomků a lidí, jimž Jiří Šotola zůstal dodnes v srdci.)

Od 30. května do 5. června hostil Zlín po čtyřiašedesáté mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. V soutěžních sekcích se představily snímky celovečerní, krátké animované i dokumentární. Zlatými střevíčky nakonec mezinárodní odborné poroty ocenily kanadský snímek Maxova farma jako nejlepší celovečerní film pro děti, belgicko-nizozemská Mladá srdce (nejlepší celovečerní film pro dospívající), turecko-německo-francouzský Internát (nejlepší celovečerní film pro mládež) a v kategorii krátkých animovaných filmů pro děti japonský snímek Kouzelná cukrlata.

Z českých účastníků v soutěžích zabodovaly krátké animované filmy O lýkožroutce, Všechno, co jsme nestihli a studentský snímek Osmý den.

Ceny v hlavních kategoriích byly vyhlášeny na slavnostním galavečeru ve středu 5. června, který živě přenášel ČT art. Některá ocenění byla zveřejněna už v průběhu posledních dní Zlín Film Festivalu. Ceny dětské a mládežnické poroty organizátoři festivalu oznámili a předali v úterý 4. června v rámci filmových projekcí – dětská porota vybrala film Maxova farma, mládežnická porota ocenila snímek Jak v nebi, tak i na zemi.

Další ceny byly vyhlášeny během ceremoniálu na závěrečné tiskové konferenci Zlín Film Festivalu ve středu 5. června odpoledne. Filmovou cenu Technologické agentury ČR získal Jáchym Vlček, žák 8. třídy z Jičína, za krátkou animaci Cesta flašky. ECFA Doc Award za nejlepší evropský dokument pro mladé publikum putuje německo-jordánskému filmu Řekněte jim o nás, Cena ekumenické poroty za nejlepší celovečerní film pro dospívající a mládež byla udělena francouzskému snímku Sesterstvo.

Zvláštní cenu se rozhodl udělit prezident festivalu Čestmír Vančura filmovému dokumentu Velký finále PSO za autentické ztvárnění inspirativního příběhu mladých lidí. „Nese v sobě poselství našeho festivalu inspirovat nastupující generaci nebát se jít za svými sny a obklopovat se lidmi stejné DNA.“ 

64. ročník Zlín Film Festivalu se opět může pochlubit vysokou návštěvností. Do kinosálů na celkem 289 projekcí dorazilo více než 24 000 diváků. Doprovodný program pak přivítal kolem 90 tisíc návštěvníků. Festivalu se zúčastnilo celkem 3 326 akreditovaných, což je oproti minulému roku nárůst téměř o třetinu. „Velký zájem byl také ze strany školních kolektivů, kterých jsme u nás přivítali celkem 79. Některé třídy k nám míří za filmovým programem, workshopy i zábavou prakticky z celé České republiky,“ potvrdila výkonná ředitelka Jarmila Záhorová.

Kromě filmových projekcí je zlínský festival vyhlášený svým bohatým doprovodným programem. Letos jej výrazně ovládly besedy se známými hosty a vzdělávací filmové workshopy. Odborné veřejnosti a filmovým profesionálům byly určeny konferenční blok Děti bez hranic¿ a Zlín Industry Days.

Důležitou součástí byl už po sedmadvacáté Salon filmových klapek, projekt, který výtvarně ztvárněné klapky v dražbě mění v peníze pro mladé filmaře. Z výtěžku letošní aukce Nadační fond FILMTALENT ZLÍN podpořil celkem 30 projektů částkou 1 900 000 Kč.

Na zlínský filmový týden navážou ještě Ozvěny Zlín Film Festivalu, které proběhnou tradičně v Mikulově od 11. do 13. června 2024, a nově také v dalších městech po celé České republice. Vybrané festivalové snímky budou od 6. do 30. června uvedeny v kinech například v Krnově, Uherském Brodě, Havířově, Boskovicích, Hodoníně, Jičíně a Šumperku. „Potvrzených je do této chvíle 35 projekcí,“ uvedla umělecká ředitelka Markéta Pášmová.

Už teď se organizátoři festivalu začínají připravovat na další ročník. Ten se uskuteční v termínu od 29. května do 4. června 2025.

Více na www.zlinfest.cz

 „V průběhu evropských voleb nabídneme v iVysílání již třetí sérii satirického seriálu Parlament, který získal ocenění za nejlepší seriál od francouzské asociace kritiků, baví neotřelým humorem i pohledem na instituci Evropského parlamentu. Jeho tvůrci, kteří sami absolvovali v této instituci pracovní stáže, tak do příběhu dodávají autenticitu podtrženou velkou dávkou humoru. Část třetí série se dokonce natáčela přímo v budově Evropské komise. Tento divácky úspěšný seriál také nedávno ohlásil přípravu na vznik čtvrté série,“ představuje pořad výkonný ředitel pro digitální služby Marek Doležel.

Třetí řada koprodukčního francouzského komediálního seriálu z prostředí Evropského parlamentu s vtipem a kriticky-sarkastickým přístupem zpracovává ožehavá témata, která nejsou pouze pro skalní milovníky politologie a mezinárodních vztahů. Výkonný ředitel pro digitální služby Marek Doležel proto dodává: „Seriál si v Česku oblíbila zejména mladší generace, ale myslím, že má potenciál oslovit i širší publikum, jelikož vytváří vhled do instituce, která je zdánlivě nudná a pro mnohé také neznámá. Komedie by se tak mohla stát správným způsobem, jak přiblížit zákulisí Evropského parlamentu i těm, kterým politika není tolik blízká. Navíc na české tvůrčí scéně chybí kvalitní politická satira, kterou tato série zaručeně nabízí.“

Všechny tři řady seriálu Parlament budou v iVysílání dostupné od 2. června 2024.

Upoutávka k seriálu ke stažení zde.

Drama Vlny se inspiruje skutečnými osudy členů proslulé Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu. Odvážní novináři tehdy byli celebritami své doby, jejichž plakáty zdobily zdi mnohých domácností. Mezi tehdejší žurnalistické ikony Jiřího Dienstbiera, Věru Šťovíčkovou či Luboše Dobrovského se dostává mladík Tomáš. Vlastně tak trochu omylem, místo v redakci bylo snem jeho mladšího bratra Pavla. Tomáš se dosud staral hlavně o to, aby byli oba v bezpečí. Netuší však, že místní redaktoři jsou v hledáčku tajných služeb. Když se objeví nahrávka, jejíž odvysílání může změnit svět, Vlny získávají parametry špionážního thrilleru, v jehož pozadí jsou nelehké, dnes možná nepředstavitelné životní volby.

„Jde o velmi realistický pohled na tehdejší dobu a na to, jak se v takových podmínkách museli mnozí často rozhodovat,“ říká představitel Tomáše Vojtěch Vodochodský a dodává: „Hned při čtení scénáře na mě dýchl neuvěřitelný temporytmus a dynamika, střihová skladba a detailní popisy scén. Jako herec se okamžitě vcítíte nejen do své postavy, ale do atmosféry celého filmu. Nic takhle dynamicky napsaného jsem dosud nečetl.“ Tatiana Pauhofová, která ve filmu ztvárnila redaktorku Věru Šťovíčkovou, dodává: „Režisér Jirka Mádl, kameraman Martin Žiaran a celý tým jsou zárukou precizní, profesionální a skvělé práce.“

Snímek se již nyní těší velkému zájmu. Poprvé bude divákům oficiálně představen během 58. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v sekci Zvláštní uvedení, nesoutěžní části hlavního programu. Zároveň už během filmového festivalu v Cannes došlo k uzavření licenční smlouvy pro mezinárodní distribuci. Na starosti ji bude mít francouzská společnost Urban Sales, která Vlny zpřístupní celosvětově nejdříve filmovým festivalům a poté jej přesune do kinosálů na všech kontinentech.

Ve filmu, který v kinech bude od 15. srpna, se diváci kromě Vojtěcha Vodochodského mohou těšit na Tatianu Pauhofovou, Stanislava Majera, Vojtěcha Kotka, Mariku Šoposkou, Petra Lněničku, Matyáše Řezníčka, Petra Halíčka, Martina Hofmanna, Jacoba Erftemeijera, Jana Nedbala, Tomáše Maštalíra nebo Igora Bareše. Vlny produkuje společnost Dawson Films. Distribuci má na starosti Bontonfilm. Koproducenty jsou Český rozhlas, Česká televize, Barrandov Studio a.s., innogy, Wandal Production a RTVS. Film vzniká za podpory Státního fondu kinematografie, Pražského audiovizuálního nadačního fondu, Plzeňského kraje a Audiovizuálneho fondu (SK).

 

O FILMU VLNY

Dobový film Vlny režiséra Jiřího Mádla ukáže napínavé a doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu. Na konci 60. let, kdy zněl z rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy? Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

Scénář a režie: Jiří Mádl

Producentka: Dawson Films – Monika Kristl

Dramaturgové: Marcela Pittermanová, Jack Sidey

Kamera: Martin Žiaran

Střih: Filip Malásek

Hudba: Simon Goff

Zvuk: Viktor Ekrt

Architekt: Petr Kunc

Umělecké maskérky: Jiřina Pahlerová, Adéla Anděla Bursová

Kostýmní výtvarnice: Katarína Štrbová Bieliková

Slovenská producentka: Wandal Production – Wanda Adamík Hrycová

Koproducenti: Český rozhlas, Česká televize – kreativní producent Jaroslav Sedláček, Barrandov Studio a.s., innogy a RTVS (SK)

 

Za podpory: Státní fond kinematografie, Pražský audiovizuální nadační fond, Plzeňský kraje a Audiovizuálny fond (SK)

 

O DAWSON FILMS

DAWSON Films vznikl jako filmová divize společnosti DAWSON Productions, která je na trhu od roku 1994, později se stal samostatným subjektem a věnuje se vývoji a produkci autorských filmových a televizních projektů. Mezi jeho nejznámější filmy patří Na střeše, který získal 7 nominací na České lvy nebo snímek 3 sezóny v pekle, který z 11 nominací 3 proměnil. Oba filmy obdržely i mezinárodní ocenění.

DOPLŇUJÍCÍ PODKLADY 

Press centrum: https://app.box.com/s/gft75w16gqsahos5vq6oltpbgpckup4p
Trailer: https://bit.ly/trailerfilmVLNY

Facebook: https://www.facebook.com/filmvlny

Instagram: https://www.instagram.com/filmvlny/