Knihy, literatura, média

Michal Škoda (1962) patří mezi výrazné solitérní autory. Východisko jeho práce spočívá v sochařství a tvorbě objektu, vyvíjené vždy s bezprostřední citlivou vazbou na prostor a principy jeho utváření. Tento smysl pro „tvůrčí urbanismus“ je autorem vnímán jako komplexní prožitek, který si hledá adekvátní formu pro své vyjádření. Škoda ji nachází v polarizačních konstelacích (plnost x prázdno, černá x bílá, plocha x obrys, hmota x odhmotnění, hmota x světlo apod.) a v postupech vymezování ploch (půdorys) a jejich stereometrických elevací (nárys, bokorys). Kromě média sochy rozvíjí své geometrizující tvarosloví v kresbě a poslední dobou také v obraze. Obrazy Michala Škody mají přes svou geometrickou skladebnost výrazný poutnický charakter. Jsou specifické právě tím, že se dotýkají jak abstraktního rámce lidské existence, coby svého druhu samoty, tak, její pohyblivé, rotující situovanosti. Michalu Škodovi je, jak sám přiznává, blízká také soudobá vážná hudba. Hudba, kterou lze označit za polaritu zápisu (partitura) a interpretace (realizace jako způsob prožití). Jednou zformulovaná hudební skladba prostupuje časem jako cosi stabilního, jako tvar, který dala fundamentu lidské citlivosti rozevírajícího běžnou smyslovou zkušenost z jiné strany. Ta samá skladba je však zároveň sedimentem proměn vložených do své vlastní interpretace.

Výstavní projekt Chybění určený pro komorní prostory Galerie Dům v Broumově představuje Michala Škodu v synergii jeho plošných a prostorových realizací. Instalace reaguje na meditativní charakter místa, kde se galerie nachází (klášterní zahrada). Představuje soubor obrazů a kreseb uplatňujících postupy radikální tvarové redukce až na hranici znaku. Součástí instalace je prostorový objekt. Soubor nastoluje otázky vztahů a vztahovosti. Totalizuje aspekty přítomnosti a absence. Pro jejich vzájemný poměr nachází Michal Škoda minimální výraz s maximálním účinkem. Podstatou kompozic je proces spojený s autenticitou autorského prožití výrazových prostředků. Jedná se o operativní, fyzickou přítomnost v konstituovaném vztahovém poli forem a emocionální přítomnost v principech jejich utváření, členění a orientace. Je to hledání a nalézání rezonantních skladeb, které si najdou své definitivní konstelace a poté se včleňují do prostoru jako svébytné situační soustavy, jež navazují vztah s objektivně daným prostorem galerie. Předpokladem děl, je mentální i fyzický „vstup člověka“. Jeho otevřená participace prostřednictvím spektra smyslového vnímání i horizontu poznání.  

Kurátorem výstavy je Petr Vaňous

Michal Škoda (1962) je výtvarný umělec, sochař a malíř, a zároveň jeden z nejvýraznějších současných kurátorů, který vede už dvacet let (od roku 1998) Galerii současného umění a architektury Domu umění v Českých Budějovicích, za jehož působení se stala prestižní institucí s mezinárodním přesahem. V r. 1996 pracovně pobýval v Ogumi a Kasama (Prefektura Ibaraki, Japonsko). V r. 1997 obdržel první cenu v soutěži Junge Kunst (Passau, Německo). V r. 2005 obdržel rozvojový grant tranzit.cz. V r. 2015 absolvoval Artist-in-Residence v Křemži (Rakousko) a v r. 2016 obdržel čestné uznání poroty v rámci soutěže Architekt roku. V r. 2017 obdržel Českou cenu za architekturu (výjimečný počin) a v r. 2018 absolvoval Artist in-Residence ve Vídni (Q21/ MuseumQuartier, Vídeň, Rakousko). V r. 2022 vydala autorovi knižní katalog Alšova jihočeská galerie ke stejnojmenné výstavě Stopy. V témže roce vyšla publikace Suška – Kameny / Škoda – Objekty v pražské GHMP (2022). Na začátku roku 2023 vydala soukromá olomoucká galerie Telegraph autorův knižní katalog k výstavě Topografie samoty. V letošním roce vystavila jeho práce Fait Gallery v Brně pod názvem Prolínání.

Více o autorovi: @michalskoda_studio

Jan Fischer představí vzpomínkovou publikaci, věnovanou osobnosti proslulého šumavského patriota, kterou doplní projekcí z populárního cyklu Zmizelá Šumava, jehož je autorem.

Emil Kintzl na Šumavě strávil celý život a neúnavně sbíral příběhy míst, která se už ztratila z mapy. Z mapy života už se bohužel díky tragické nehodě před více než dvěma lety ztratil i Emil, ale vzpomínky i historky zůstaly. A kdo jiný by je lépe zaznamenal, než právě autor, režisér a hlavně kamarád „Jeňýček“ Fischer. Kromě osobních historek a postřehů a množství archivních fotografií  doplnil knihu o vzpomínky Emilových blízkých, přátel a osobností jako jsou Zdeněk Svěrák, Ivan Hlas nebo Václav Kopta.

A pokud by vás ještě zajímal pohled na Šumavu zas z úplně jiného konce, můžete navštívit panelovou výstavu „Karel Klostermann a zrod Šumavy“ v Národopisném muzeu Plzeňska (náměstí Republiky 13).

Kromě nově zrekonstruovaných prostor muzea můžete obdivovat i nový pohled, který na „básníka Šumavy“ sto let po jeho úmrtí upřeli Veronika Faktorová z Ústavu české literatury AV ČR a Michal Hořejší z Filozofické fakulty UK. Expozice na základě dosud nezohledněných archivních pramenů vypráví příběh autora, který byl součástí nejen expandujícího knižního trhu konce 19. století, ale také prudkého rozvoje šumavského turismu.

Prostě pohled na Šumavu pokaždé jinak, a to tentokrát přímo v Plzni (a zdarma k tomu ;-). Tak si ho nenechte utéct a nasbírejte ještě rychle inspirace na prázdninová šumavská dobrodružství.

Ester Geislerová: Co jsme měli říct a neřekli  
28. června – 13. září 2024   
Galerie 3 v Kunsthalle Praha  
Kurátorky: Christelle Havranek, Denisa Václavová

„Zajímá mě moment, kdy a jak si přestanou dva lidé rozumět. Co se stane s našimi sociálními dovednostmi, když je komunikace moc bolestivá? Proč slova toho druhého zní jako z jiné planety i přesto, že mluvíme stejným jazykem?“ uvádí výstavu Ester Geislerová, jejíž umělecké působení se dělí mezi herectví a výtvarné umění. V posledních letech se nadto věnuje jazyku sociálních sítí a ve dvojici s psychoterapeutem Janem Vojtkem úspěšně pořádá veřejné přednášky Terapie sdílením

LIVE. K tomu, jak její mnohovrstevnatá výstava čerpá z několika světů říká: „Z každého jsem si vzala něco a vytvořila si takový svůj vlastní hybrid. Moje nejoblíbenější vyjadřovací forma jsou videoinstalace, ve kterých pracuji s herectvím jako s nástrojem. Ve filmovém prostředí se pohybuji od pěti let, je pro mě přirozené využívat svých zkušenosti.“

Pro svou nejnovější a dosud nejrozsáhlejší videoinstalaci oslovila blízké s performativním úkolem – přečíst dopis na kameru. Účinkující většinou netušili, že monology vztahující se k romantickému soužití pro ně napsali jejich partneři či partnerky. Jejich polovičky totiž dostaly zadání sepsat své neartikulované pocity. Něco, přes co se jim dlouhodobě nedaří přenést. Ke katarzi pak v některých z deseti filmů dochází, když se interpret či interpretka dozví, kdo jejich monolog napsal. „Co jsme si měli říct a neřekli... Nebo nemohli, či nechtěli, nebyli jsme připravení, měli jsme strach,“ komentuje terapeut Jan Vojtko.  

Herečky a herci se navíc spolupodíleli na svých kostýmech, maskách, scénách i rekvizitách. Většina z nich měla možnost si vybrat takovou postavu, jakou si vždy chtěli zahrát a o jaké snili. Tvorba videí probíhala v úzké režijní spolupráci s umělkyní a samotný tvůrčí proces se tak stal významnou součástí projektu. Mezi účinkujícími najdeme Tomáše (Tominu) Jeřábka, Miu Rosu Kadlecovou, Martin Hronského Krupu, Elizavetu Maximovou, Matyáše Řezníčka, Luďka Sobotu, Jana Vojtka nebo Viktora Zavadila.  

Ve videích diváci a divačky potkají i jiné než lidské postavy. „Rytíř, mořská panna nebo koníci symbolizují emoce, tužby i potřebu blízkosti. Diváci a divačky se stávají svědky působivé zpovědi a mohou zažít prolomení ticha v rituálu slov a intimních monologů, které zmírňují vnitřní bolest. Konečně totiž zaznívá to, o čem se nemluví,“ podotýká kurátorka výstavy Denisa Václavová.  

Pro Ester Geislerovou je výstava i symbolickým návratem na místo, které jejím uměním už jednou ožilo. Svou diplomovou práci, se kterou zakončila v roce 2012 studium v ateliéru Nových médií II na AVU, vystavovala na zaprášené půdě tehdy opuštěné Zengerovy transformační stanice. Budova od té doby prošla rozsáhlou proměnou na současný prostor pro umění a kulturu. Nynější Kunsthalle Praha za ní získala i hlavní cenu Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu pro rok 2022. Umělkyně svá videa vystaví po celé Galerii 3 v horním patře.  

Co jsme měli říct a neřekli přispívá i k osvětě ohledně terapie a duševního zdraví. Výstava zdůrazňuje, že mluvit o svých pocitech je normální a zdravé. Audiovizuální instalace nabízí příležitost spojit se s těmi částmi našich osobností, které často zůstávají opomíjené, nevyjádřené a mlčící. Herci a herečky nás v jednotlivých videích osvobozují slova. „Mám pocit, že jít na terapii nebo vyhledat psychologickou pomoc je stále trochu stigma. Spoustu lidí má pocit, že to je nějaká ostuda nebo trend, akorát já věřím, že tenhle ten trend je jeden z nejlepších, co můžeme mít. Abychom se zahojili jako společnost, měli bychom začít u sebe,“ dodává Ester Geislerová.

Výstava Ester Geislerová: Co jsme měli říct a neřekli bude probíhat od 28. června do 13. září 2024 a doprovází ji bohatý program, včetně večeře s Ester Geislerovou ze série Art ‘n’ Dine nebo Terapie sdílením LIVE v Kunsthalle Praha.   

K výstavě vychází online publikace s texty Tomáše Pospiszyla, Jana Vojtka a rozhovorem mezi Ester Geislerovou a Christelle Havranek.

Vstup do Kunsthalle Praha do 26 let je se členstvím zdarma.

Kunsthalle Praha děkuje partnerům (Nadaci The Pudil Family Foundation, BMW, Dentons) a partnerům výstavy (Foto Škoda, Studiu Beep).

www.kunsthallepraha.org

Ti, kdo se do Pročteného léta chtějí zapojit, si mohou na webové stránce www.procteneleto.cz bezplatně stáhnout brožuru, která je bude provázet celými prázdninami. V každém z devíti prázdninových týdnů v ní najdou tipy na knihy pro děti i dospělé k tématům daného týdne.  

“Letošní ročník Pročteného léta přináší opět něco nového, co v něm dosud nebylo. Jak napovídá podtitul tohoto ročníku, letošní témata umožní dětem i dospělým při společném prázdninovém čase lépe poznat sami sebe a přitom si navzájem říkat, co si chceme o sobě či o světě kolem nás pamatovat,” popisuje hlavní téma Pročteného léta 2024 Marie Podvalová, jedna ze spoluautorek projektu Mravenčí chůva.

Tak jako v předchozích letech sází tato akce na to, že během prázdnin mají rodiče i děti více možností a času k trávení společného času. Podněty, které získají z přečtených knih i z brožury Pročteného léta, mohou obohatit jejich společný prázdninový čas a mohou jim pomoci sledovat, jak se kdo cítí, co má a nemá rád, co mu pomáhá a dělá nebo nedělá dobře.

Brožura je rozdělena na část pro dospělé a část pro děti. Dospělí v té své najdou texty k zamyšlení, popis aktivit pro prázdninový čas s dětmi, tipy na knihy pro děti i dospělé a krátký komiks k danému tématu pro společné čtení s dětmi. Děti ve své části brožury najdou Dětský pas, do kterého si mohou zapisovat své prázdninové zážitky a lepit speciální nálepky s povzbuzujícími větami a výroky.

Zapojí se knihovny, dětská centra, tábory i školky

Do prázdninového projektu Pročtené léto se stejně jako v předchozích letech mohou jako takzvaná Pročtená místa zapojit i knihovny, dětská centra, nízkoprahové kluby a další místa, ve kterých se během léta budou scházet děti a dospělí. Ta mohou k tématům jednotlivých týdnů vystavit dětem doporučené knihy, pracovat na některých aktivitách z brožury společně s dětmi nebo připravit vlastní program k danému tématu.  

“V tuto chvíli se na webové stránce www.procteneleto.cz zaregistrovaly téměř čtyři desítky Pročtených míst a další každým dnem přibývají. Můžete se podívat do interaktivní mapy Pročtených míst a najdete v ní, jaké místo se nachází ve vašem nejbližším okolí a co se v něm bude během prázdnin dít,” popisuje další možnost zapojení do Pročteného léta Julie Dominika Zemanová, spoluautorka projektu Mravenčí chůva.

Hlavním partnerem Pročteného léta 2024 je knihkupectví Martinus, na textech pro dospělé se podílely organizace Krajina čitateľov a Emocionálný kompas. Aktivity a tipy na knihy v české verzi brožury sestavily autorky projektu Mravenčí chůva.

Více informací poskytne:

Marie Podvalová
tel.: 776 765 007
email: marie.podvalova@mravencichuva.cz

Ke stažení:
• Zde najdete Mapu Pročtených míst 2024
• Náhledy nálepek do Dětského pasu si můžete prohlédnout zde.

Témata Pročteného léta 2024: (jde o tři hlavní témata akce a v rámci nich 9 témat pro každý z prázdninových týdnů)

1) Slova o mně
- O srdíčku (slova, která mi připomenou, že jsem milován(a)
- O břiše (slova, která mě rozesmějí)
- O nohou (slova, která mi dodají odvahu)

2) Slova o lidech
- O hřištích (slova, která napravují chyby u kamarádů)
- O kuchyni (slova, která nás doma navzájem uklidní)
- O autobusech (slova, kterými poznáváme druhé)

3) Slova o světě
- O nápadech (slova, díky kterým něco změníme)
- O zahradách (slova, která nám všem pomáhají růst)
- O koláčcích (slova, při kterých pookřejeme)

Co chystají Pročtená místa 2024?

Městská knihovna Havířov

Při své třetí účasti v Pročteném létu v havířovské knihovně připravují výstavku knih na vybraná témata. Na svých webových stránkách knihovna zveřejní každý týden tipy na knihy k jednotlivým tématům (https://knihovnahavirov.cz/proctene-leto-2024/ ).

Knihovna Valmez

Knihovna připraví výběr knih k daným tématům, každé prázdninové pondělí bude v knihovně od 15 do 16 hodin společné čtení jedné z nich (https://www.mekvalmez.cz/proctene-leto-2024/ ).

Mateřské centrum Sedmikráska v Brně - Novém Lískovci

Připojí se se speciální lekcí Knihohrátek, která se koná 24.července od 10 do 11 hodin. Jedná se o akci pro rodiče s dětmi 1,5-3 roky (nebo i starší sourozence) na motivy knihy Petra Horáčka Nejlepší dárek. Bude se na ní číst, zpívat, cvičit, vyrábět a povídat si na téma kamarádství.

Knihkupectví 2 veverky

Ve výloze svého knihkupectví každý týden najdete doporučené knihy k aktuálnímu tématu Pročteného léta.

„Nevyužívaný objekt bývalých kasáren v centru Hradce Králové léta chátrá. Královéhradecký kraj se je dlouhodobě snaží opravit a v uplynulých letech zrekonstruoval Gayerova kasárna. Nyní pro potřeby muzea zahajujeme opravu i druhé části, a to Vrbenského kasáren. Mohli jsme se do toho pustit jen díky synergii financování ze čtyř různých dotačních projektů napříč ministerstvy, takže podíl na nákladech z rozpočtu kraje bude jen odhadem 190 milionů korun. Stavební práce skončí v příštím roce. V letech 2026–2027 budeme do budovy pořizovat vybavení a budou se realizovat expozice,“ řekl hejtman Martin Červíček.

V objektu bývalých Vrbenského kasáren vznikne největší přírodovědecká expozice v České republice zaměřená na přírodní dědictví celých východních Čech i přilehlých oblastí a také stálá expozice dějin člověka od nejstarších předchůdců lidí až do poloviny 19. století. Rozhodně nepůjde o tradicionalistické statické výstavní produkty, ale o velmi moderní a interaktivní výstavní areály na úrovni evropských metropolí, jakým je například stálá expozice Cesty města v historické budově muzea na Eliščině nábřeží.

„Po deseti letech usilovné práce jsme učinili poslední významný krok k vytvoření kulturně muzejního kampusu v centru krajského města. Je to také největší krajská investice do kultury. Podařilo se na ni nejen získat zdroje financování, ale také nalézt s památkáři optimální řešení, které by pokrylo potřeby krajského muzea, dosáhlo určitého energetického standardu a zároveň respektovalo požadavky památkové péče. Věřím, že po dokončení bude celý muzejní kampus chloubou celého kraje, příkladem moderních muzejních postupů a také centrem pro tvůrčí práci,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Kromě expozic objekt bývalých kasáren poskytne prostor také pro kulturní kreativní centrum, jež bude sloužit muzeím, školám, médiím, spolkům, kreativcům a dalším aktérům za účelem rozvoje mezioborové spolupráce. Cílem je, aby vzdělávání bylo více spjaté s praxí a například muzejnictví bylo více interaktivní, multimediální, pestré a reagující na dnešní dobu. Výstavní sály centra budou sloužit také nejširší veřejnosti. Budova rovněž poskytne zázemí krajskému centru pro digitalizaci v muzejnictví a tradiční lidové kultuře. Obě centra jsou taktéž provozována Muzeem východních Čech v Hradci Králové.

Kompletní rekonstrukce

„V centru Hradce Králové už nebude ‚strašit‘ ruina, kolem které se místní báli procházet a v uvolněném zdivu hnízdili holubi. Stavební práce vyjdou na 341 milionů korun včetně DPH a provede je společnost Geosan Group, a. s. Kompletně přebudujeme vnitřní prostory, budeme sanovat sklepní prostory, aby do nich dál nevnikala voda, a objekt dostane novou fasádu,“ sdělil první náměstek hejtmana pro oblast investic Pavel Bulíček.

Na financování rekonstrukce se Královéhradeckému kraji podařilo zajistit spoluúčast ze čtyř dotačních titulů. Od Ministerstva kultury ČR získal kraj z Národního plánu obnovy na vytvoření Centra kreativního muzejnictví Královéhradeckého kraje 55 milionů korun, Státní fond podpory investic uvolnil 243 milionů korun z Národního plánu obnovy na energeticky účinnou revitalizaci objektu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pak podpořilo v IROP2 další dva projekty. V rámci výzvy ITI Hradecko-pardubické aglomerace získal tento strategický záměr aglomerace podporu z IROP2 ve výši 179 mil. Kč na stavební úpravu prostor pro instalaci expozic a pořízení přírodovědecké expozice. V rámci individuální výzvy IROP2 pak byl úspěšný projekt s podporou 26 milionů korun na pořízení archeologické expozice. Zbytek nákladů dofinancuje kraj ze svého rozpočtu.

„Z celého projektu mám velkou radost, je to další pozitivní ukázka synergie mezi městem a krajem. V době ukončování prací ze strany kraje na Vrbenského kasárnách navážeme další etapou v rámci celé přeměny tohoto území v centru Hradce. V té město zásadně zrekonstruuje parter mezi Gayerovými a Vrbenského kasárnami. Díky spolupráci města a kraje tak nakonec vznikne moderní a unikátní veřejný prostor, který bude možné využívat k řadě kulturních, společenských i vzdělávacích účelů,“ uvedla hradecká primátorka Pavlína Springerová.

Vrbenského kasárna vznikly v 19. století a až do roku 2018 patřily Armádě ČR, poté se jejich vlastníkem stalo Statutární město Hradec Králové, které však pro objekt tohoto rozsahu nenašlo vhodné využití. V roce 2015 tak padlo první rozhodnutí Královéhradeckého kraje o zahájení stavebně-technické přípravy záměru za účelem adaptace objektu pro potřeby krajského muzea. Začátkem roku 2023 došlo k převodu Vrbenského kasáren a pozemku pro přístavbu ze Statutárního města Hradec Králové do vlastnictví Královéhradeckého kraje.

„Ve 144leté historii Muzea východních Čech v Hradci Králové jde o přelomový mezník podobný zahájení stavby Historické budovy na Eliščině nábřeží. Vzniká de facto celé nové muzeum. Už nyní náležíme, z hlediska rozsahu sbírky, šíře agendy, teritoriální působnosti i počtu zaměstnanců, mezi nejvýznamnější muzea v zemi. Po otevření objektu bývalých Vrbenského kasáren se mezi ně zařadíme i z hlediska ploch určených pro veřejnost, kde jsme dosud byli popelkou. Když potom město podle plánu přemění parter Gayerových kasáren do podoby open air kulturního prostoru, završí se tím vznik celého unikátního kulturně muzejního kampusu. Jsem přesvědčen, že tento budoucí kreativní areál obyvatelé i návštěvníci krajského města ocení,“ dodal ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové je krajskou příspěvkovou institucí a největší krajské muzeum v regionu s celokrajskou působností. Stovka kmenových a kolem osmi desítek externích zaměstnanců pracuje v Hradci Králové na Eliščině nábřeží v historické budově od architekta Jana Kotěry a dále v Hlavním odborném pracovišti právě v areálu zrekonstruovaných Gayerových kasáren, v Muzeu války 1866 na Chlumu a také v Odborném pracovišti Muzea ve Stěžerách.

„Čísla nám ukazují, že naše práce má smysl. Diváci nás hodnotí jako objektivní a vyvážené médium, které se snaží nabídnout pravdivý obraz skutečností kolem nás. Potěšilo mě také hodnocení mezinárodního žebříčku Digital News Report, který nás zařadil po bok France Télévisions, rakouské ORF či italské RAI,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček.

Na relevanci médií veřejné služby ukazuje pravidelný trackingový průzkum Vnímání veřejné služby ČT, kde Českou televizi jako důvěryhodnou označilo 67 % dotazovaných. Oproti druhému pololetí loňského roku tak došlo k nárůstu o tři procentní body. Celkem 63 % respondentů pak tvrdí, že informace předkládané ČT jsou objektivní a vyvážené. Největší nárůst ale veřejnoprávní vysílatel zaznamenal v otázce poskytování pravdivého a nezkresleného obrazu skutečnosti kolem nás, kde ho pozitivně hodnotilo 58 % dotázaných, tedy o pět procentních bodů více než v předchozím průzkumu. V případě zpravodajské ČT24 konstatují tři ze čtyř respondentů, že je stanice důvěryhodná.

Události, tedy hlavní zpravodajskou relaci České televize, i nadále diváci hodnotí suverénně jako nejdůvěryhodnější ze všech čtyř dotazovaných hlavních relací, označuje ji tak 57 % dotázaných.

Mezinárodní výzkum Digital News Report, který pořádá Reuters Institute a University of Oxford, každoročně hodnotí zpravodajské zdroje ve 47 zemích světa, zkoumá důvěryhodnost médií a chování čtenářů a diváků. Tento výzkum byl realizován na přelomu ledna a února 2024 na reprezentativním vzorku 2 000 obyvatel ČR.

Trackingový výzkum Vnímání veřejné služby ČT provádí s pravidelnou půlroční periodicitou agentura Kantar CZ. Sběr dat poslední vlny byl realizován na začátku června 2024 na reprezentativním vzorku 1 000 obyvatel ČR.

„Hledání řešení problémů přesahující hranice krajů, inspirace podněty ze všech koutů Česka, nadhled i vtip nabídne šestice hostů a dva moderátoři. Blízkost k řešení i místní znalost témat budou zajišťovat krajské redakce České televize. Na provázení pořadem se bude významně podílet místní moderátor, který ve svém regionu přivítá vždy jednu z tváří hlavní zpravodajské relace Události. V této pozici se budou střídat Marcela Augustová s Janou Peroutkovou,“ říká k novému pořadu ředitel divize zpravodajství a publicistiky České televize Petr Mrzena.

Pořad Zkraje přinese každou druhou sobotu atraktivní témata a palčivé otázky, které jsou blízké všem. Jak se srovnat se soužitím turistů a starousedlíků v atraktivních přírodních lokalitách? Jak si najít zubaře? Jak zlepšit mnohdy nevalnou kulturu cestování po železnici? Jak se srovnat s obavami o budoucnost, pokud ve městě krachuje velký podnik? Na takové otázky budou odpovídat hosté nového čtrnáctideníku v nejbližších měsících.

První díl, který bude moderovat Jana Peroutková s Jakubem Váchou, se zaměří na výstavbu nové multifunkční haly na brněnském výstavišti. „Brno letošní pořadatelství velmi úspěšného hokejového šampionátu nestihlo, ale to ambice na pořádání dalších turnajů neoslabilo. A sportovní haly budují i další města – Pardubice, Olomouc a další. Jak je využít, z jakých peněz zaplatit jejich výstavbu a jaké sportovce a umělce pozvat, aby zajistili životaschopný provoz? Právě takové otázky si první díl vysílaný z Brna položí,“ dodává editor brněnské redakce ČT Michal Šebela.

Posledních 12 měsíců provoz kina běží v tzv. nouzovém režimu, ve kterém se i přes znevýhodněné podmínky konalo na 130 projekcí a doprovodných akcí pro celkem 2 800 diváků. Návštěvnost letních kin, která kino Scala vloni v reakci na uzavření hlavního sálu zřídilo a otevřelo, dosáhla 10 000 diváků. Ti ve dvou letních kinech v centru města zhlédli 107 projekcí. Roční fungování kina v tzv. nouzovém režimu, který zastřešuje pestrou škálu aktivit, jež nahrazují dočasné uzavření kinosálu veřejnosti z důvodu statického ohrožení podzemních prostor budovy, nyní provozovatelé zhodnotili a oznamují další plány kina Scala.

Nouzový režim

Provizorní provoz, který získal označení Nouzový režim, se po roce fungování promítá i do úpravy stávajícího loga kina Scala. Původní logo, které charakterizují schody typické pro prostory kina Scala, navrhlo v roce 2013 studio Neon. Pro Nouzový režim zvolili autoři vizuálu úpravu panáčka padajícího ze schodů, čímž poukazují na stav, že provoz slavného a oblíbeného kina i jeho návštěvníci jsou v ohrožení.

Co znamená Nouzový režim?

Provozovatelé kina ze společnosti Aeropolis zvolili kreativní profesionální přístup a pro milovníky filmových projekcí a fanoušky kina připravili program na míru ve stylu site-specific. Na uzavření hlavního kinosálu o kapacitě 475 míst reagovali spuštěním projekcí v kavárně a nově vloni zřídili hned dvě letní kina. Již rok tak kino Scala statečně funguje v tzv. nouzovém režimu a filmové projekce se vstupenkou probíhají v kinokavárně kina Scala a na dvou letních scénách. Beze změn fungují vzdělávací aktivity pod hlavičkou Studia Scala i tzv. scalní bar s letní zahrádkou na Moravském náměstí.

„Již rok promítáme namísto kinosálu pouze v kinokavárně. Daří se nám uvádět pět projekcí během týdne, čtyřikrát méně, než bylo ve Scale v běžném provozu zvykem. Projekce nejsou dokonalé, ale snažíme se zachovat základní provoz pro všechny naše diváky a nadále přinášet kvalitní kinematografii do města, které trpí nedostatkem kin. Dbáme na to, aby se v prostorách kina konaly živé akce a věříme v návrat do normálu. Není to pro nás lehké, jak ekonomicky, tak osobně, ale cítíme vůči brněnské kulturní veřejnosti velkou odpovědnost za zachování kulturně-vzdělávacího programu v prostorách tohoto legendárního kina,“ uvádí k situaci ředitel kina Scala Radek Pernica.

Pod hlavičkou Nouzového režimu se plánuje provoz i v dalším roce, resp. do doby, než bude jasné, jakým směrem se bude osud budovy, kde kino Scala sídlí, odvíjet. Výsledky stavebně-diagnostického průzkumu mají být oznámeny během letních měsíců a pravděpodobnost rekonstrukce naznačuje víceletý horizont pro provizorium.

Dvě „scalní“ letní kina: Místodržitelství & Janáček

Uzavřený hlavní kinosál kina Scala na Moravském náměstí nahradila dvě letní kina, která letos zahájí svou druhou sezónu. První letní projekce v Místodržitelském paláci na Moravském náměstí proběhne 2. července 2024 a 4. července se veřejnosti otevře scalní letňák na zadní terase Janáčkova divadla. Dvě letní kina v centru moravské metropole se v komunikaci odlišují barevně. Autorkou hravého vizuálu je ilustrátorka Tereza Plachká Bierská ve spolupráci se studiem Neon.

Scalní letňák Místodržitelství se nachází v nedávno otevřených zrekonstruovaných prostorách Místodržitelského paláce a projekce ve spolupráci s Moravskou galerií budou probíhat třikrát týdně – každé úterý, čtvrtek a v sobotu. Tato letní scéna zahájí provoz 2. července legendárním snímkem Tomáše Vorla Kouř a fungovat bude do 31. srpna 2024.

Součástí programu bude i přehlídka Léto s Marlonem Brandem věnovaná filmům slavného herce, který by v letošním roce oslavil 100 let. Dramaturgové letního kina do přehlídky zařadili slavné tituly hercovy filmografie jako je Kmotr, Apokalypsa nebo Vzpoura na Bounty, artové špeky Poslední tango v Paříži, Tramvaj do stanice touha nebo Páv se zlatým okem, ale i dnes poněkud úsměvné hercovy drobnosti jako je Superman z roku 1978, kde Marlon Brando ztvárnil Supermanova biologického otce z Kryptonu. Celkově promítne kino v průběhu dvou měsíců osm titulů z hercovy tvorby. Autorkou zdařilého vizuálu přehlídky je brněnská výtvarnice Marie Butula Cichá.

Občerstvení na nádvoří Místodržitelského paláce zajistí nová galerijní kavárna Typika.

Kapacita: 150 míst

„Na budování letních kin jsme se už neskutečně těšili. Bude to pro nás návrat do velké „kinařiny“. Na terase Janáčkova divadla zbudujeme digitální projekci ve standardu DCI a budeme tak moci odehrát ty největší očekávané letní hity v té nejlepší kvalitě,“ komentuje provoz letních kin Radek Pernica.

S opětovnou velkou podporou a vstřícností Národního divadla Brno se scalní letňák po roce vrací do úchvatných kulis zadní terasy Janáčkova divadla. Divácky oblíbené kino zde nabídne nejen kvalitní program, ale především okouzlující letní atmosféru nočního městského parku.

Program zde bude zahájen 4. července 2024 Costnerovým nejnovějším filmem Horizont: Americká sága a promítat se bude šestkrát týdně.

Nový DCI projektor umožní kvalitní projekci všech očekávaných premiérových letních titulů.

Od 9. do 14. července 2024 nabídne scéna přehlídku Šary Vary – oficiální ozvěny 58. ročníku Mezinárodního festivalu Karlovy Vary. Ta nabízí tradičně zajímavé filmy, které se objeví v programu festivalu, ale nejsou v běžné české distribuci nebo se v ní objeví v průběhu roku 2025.

Kapacita: 150 míst

Studio Scala a letní příměstské tábory

Při Univerzitním kině Scala funguje edukační Studio Scala, které nabízí celoroční kurzy animovaného a klasického filmu pro děti a dospělé pod vedením lektorů audiovizuální výchovy. Uzavření hlavního kinosálu nemělo na provoz Studia vliv, protože výuka probíhá v bezpečné části budovy. V květnu byly slavnostním promítáním v kavárně kina ukončeny jarní výukové kurzy. Výsledné filmy již nyní sbírají první ocenění na festivalech a přehlídkách amatérské dětské tvorby.

V současném čase lektoři Studia připravují náplň pro letní příměstské tábory. Letos proběhne 5 turnusů – 3 animační a 2 filmové. Jedná se o velmi oblíbenou formu intenzivní audiovizuální výchovy, při které frekventanti během týdne realizují ve Scale a jejím okolí výrobu animovaného nebo klasického filmu podle vlastního námětu. Kromě samotné výroby filmu se tvůrci naučí především práci v týmu, bez které se vznik žádného filmu neobejde. Příměstskými tábory projde letos kolem stovky studentů.

NOUZOVÝ REŽIM ROK DRUHÝ aneb KINO SCALKA

Aktuálně získali provozovatelé kina do pronájmu foyer s plánem vybudovat ve spodním foyer budovy kina Scala na Moravském náměstí nový malý kinosál. Tento sál by měl od září 2024 sloužit ke komorním filmovým projekcím v lepším standardu, než jsou stávající projekce v kinokavárně. Kino Scalka tak nabídne kvalitní filmové projekce do doby, než bude možné obnovit projekce v hlavním sále a vrátit se do běžného provozu. Pokračovat budou i vzdělávací aktivity Studia Scala, dále v budově poběží provoz kavárny s barem.

„Situaci kolem statiky budovy pečlivě sledujeme a těšíme se výsledky stavebně-diagnostického průzkumu, které by snad měly být doručeny na magistrát města v těchto dnech. Uvědomujeme si, že řešení nebude pravděpodobně jednoduché ani okamžité, ale doufáme, že vlna divácké podpory, která se kolem kina vzedmula bude mít pozitivní vliv na vůli politických představitelů města a na zachování kulturně-vzdělávací náplně prostor na Moravském náměstí 3. Pevně v to doufáme a hodláme tento záměr naplňovat i ve stávajících nouzových podmínkách. Rádi bychom, aby oceňovaný, unikátní a fungující koncept univerzitního kina nezanikl stejně jako historické prostory premiérového kina.“ Doplnil Radek Pernica.

1. ROK V NOUZOVÉM REŽIMU – ČASOVÁ OSA

• červen 2023 – poslední projekce v kinosále
• červenec 2023 – uzavřený kinosál nahrazují 2 nová letní kina: Filda a Janáček, v provozu v kině Scala zůstává kavárna s barem
• srpen 2023 – návrat kinařů do Scaly v podobě projekcí v kavárně
• září 2023 – letní kina hodnotí provoz: v prvním roce promítla 107 představení a uvítala 10 000 návštěvníku
• říjen 2023 – Kino Scala oslavilo 10. nedožité narozeniny happeningem na Moravském náměstí.
• listopad → květen 2024 – běží pravidelné filmové projekce v kinokavárně
• červen 2024 – kino Scala hodnotí první rok fungování v Nouzovém režimu, mění logo a oznamuje plány na rok další, rok druhý
• po celý čas – provozovatelé kina Scala neztrácí víru v návrat projekcí do hlavního sálu

REKAPITULACE DŮLEŽITÝCH TERMÍNŮ:

• 30. 6. 2024 oslavíme rok statečného fungování v Nouzovém režimu
• 2. 7. 2024 zahájení provozu Scalního letňáku Místodržitelství
• 4. 7. 2024 zahájení provozu Scalního letňáku Janáček
• Otevírací doba kavárny a zahrádky v budově Kina Scala 14.00–24.00
• Programy projekcí v kinokavárně Kina Scala a obou letních scén → www.kinoscala.cz

Kolektiv Deziluze se dlouhodobě zasazuje o podporu nezávislé alternativní kultury, a tak i letos premiérově uvede mnoho nových uměleckých projektů.

Festivalové téma Proměna důmyslně propojí dramaturgii, scénografii i grafiku festivalu a oslím můstkem upozorní na celosvětový význam obce, ve které se při svém svém osmiměsíčním pobytu Kafka inspiroval pro své dílo Zámek. Ten dokonce představuje přímo sýpka nad Siřemí, ve které audiovizuální label Samet (působící například v pražském Ankali či Bike_Jesus) uvede večerní festivalový program, a jejíž unikátní light-design vytvoří Jan Poš (autor světelné instalace Synapse ve vestibulu metra Florenc).

Obcí návštěvníka nejen během festivalu, ale i pak kdykoliv v průběhu roku provede interaktivní trojjazyčný audiowalk Siřem očima Franze Kafky. Ten je tvořen na míru přímo Deziluzi a Siřemi ve spolupráci s umělci nejen z Berlína a studenty uměleckých škol, ale i profesionály z oboru.

,,Audiowalk návštěvníkům nabídne imerzivní procházku krajem, který Kafku inspiroval, rozčiloval i uklidňoval. Performance v kulisách samotné autentické krajiny kolem jeho nedosažitelného Zámku provedou návštěvníka všemi pocity, které Kafka v těchto osmi měsících svého života prožíval“, říká BcA. Marianna Cimburová, zakladatelka festivalu. 

Důležitou součástí festivalu budou i site-specific výstavy, které kurátorka Žaneta Reková ve spolupráci nejen se studenty uměleckých fakult pečlivě propojí jak s kafkovým odkazem, tak s duchem staré venkovské sušárny chmele. Mezi jinými svá díla představí například česko-německý umělec Nicolas Prokop nebo srbská výtvarnice Milica Mijajlovic.

Akce je pořádána v součinnosti s organizací PostBellum, Knihovnou Václava Havla, Klubem českých turistů a těší se záštitě spisovatele Jáchyma Topola a dalších významných osobností.

Festival Deziluze pořádá spolek Bez iluze Deziluze z. s. ve spolupráci s Galerií Siřem a městem Blšany.

Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury, Státního fondu kultury, Česko-německého fondu budoucnosti, Ústeckého a Karlovarského kraje a v rámci platformy Kafka 2024.

Festival Deziluze, 28. – 30. června 2024

Siřem č. p. 7, Blšany

www.deziluze.eu