Knihy, literatura, média

„Nová stálá expozice v Muzeu války 1866 na Chlumu naplno využije prostory budovy a přinese návštěvníkům silný a nezapomenutelný zážitek. Je navržená tak tak, aby nepředávala informace o válečném konfliktu jen jako ‚biflování‘ faktů. Díky tomu budou návštěvníci vtažení do děje a budou jej vnímat více smysly než pouze zrakem. Plánovaný termín otevření nové expozice v Muzeu války 1866 je u příležitosti 160. výročí bitvy u Hradce Králové v roce 2026,“ řekla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová. 

Muzeum války 1866 je pobočkou Muzea východních Čech v Hradci Králové a věnuje se nejkrvavějšímu evropskému konfliktu před první světovou válkou, který spustil politické a mocenské změny, jež změnily mapu Evropy i charakter habsburské monarchie a v konečném důsledku dovedly Evropu nejen na práh první, ale i druhé světové války. Projekt na vznik nové stále expozice se nyní posunul do další fáze.

„Vybrali jsme zhotovitele nové stálé expozice Muzea války 1866. Za nabídnutých 10,2 milionu korun ji postaví pražská společnost Capacity Expo. Stálou expozici bude tvořit sedm částí a v maximální míře vyplní prostor budovy stojící na chlumeckém návrší. Expozice bude financována z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 a z rozpočtu Královéhradeckého kraje,“ uvedl 1. náměstek hejtmana pro oblast investic Pavel Bulíček.

Válka v důsledcích

Projekt nové expozice vznikl jako společné autorské dílo Muzea východních Čech a kreativního studia ST DIO. Oproti minulosti bude nová expozice zacílena na celý válečný konflikt v jeho souvislostech a důsledcích. Zcela jiné bude také vyznění expozice vůči návštěvníkovi. Cílem autorů je, aby návštěvník po zhlédnutí sedmi částí, jimiž je expozice tvořena, odešel plný emocí, otázek, ale samozřejmě také informací. Celou expozicí jej budou doprovázet tři fiktivní dobové postavy, kdy každá z nich zastupuje úhel pohledu jiné strany, a to rakouské armády, pruské armády a místních obyvatel.

Právě na každodennost roku 1866 bude kladen větší důraz než dosud. Autoři se pro tvorbu projektu, podle něhož nyní začne být expozice stavěna, inspirovali v nejvýznamnějších a nejmodernějších válečných muzeích napříč Evropou. Řada autorských prací, které se vážou k odbornému obsahu stále ještě probíhá a bude finišovat právě v závislosti na postupných dodávkách stavebních dílů expozice.

Změní se také organizační režim Muzea války 1866 a celá řada technických řešení jak návštěvnickém provozu, tak v zákulisí. Zcela nově a ve zcela jiné kvalitě budou vyrobeny repliky historických uniforem, figuríny dostanou tváře i dynamiku. Přibude také řada dosud nepředstavených exponátů a nová multimédia.

Navazující projekty

Na tento projekt pak synergicky navazují další projekty, které se stavbou expozice tvoří jeden celek. Jde v prvé řadě o digitální herní nadstavbu, která bude návštěvníky provázet v expozici i v okolním externím areálu. Tento projekt z pera Muzea východních Čech v Hradci Králové, jenž je taktéž financován z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 a z rozpočtu Královéhradeckého kraje, je nyní ve fázi dokončování veřejné zakázky na dodavatele příslušného softwarového řešení.

Z prostředků Muzea východních Čech v Hradci Králové a Fondu regionálního rozvoje Královéhradeckého kraje je připravována rekonstrukce domečku správce bojiště do podoby integrovaného návštěvnického bodu Muzea války 1866 a z prostředků muzea bude dokupována ještě celá škála replik zbraní, munice a dalších exponátů.

„Vybráním dodavatele stálé expozice pro Muzeum války 1866 byl odstartován celý košatý proces změn a investic, jež Muzeum války 1866 promění v moderní muzeum evropské úrovně,“ sdělil Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové.

„Celý autorský tým cílí na to, aby se návštěvníkům dostalo nejen informací o prusko-rakouské válce a její rozhodující bitvě u Hradce Králové, ale také o tom, že tato válka ve svých konečných důsledcích vedla až k rozpadu habsburského státu, ke zrodu německého nacionalismu a vytvoření podmínek pro známé změny v Evropě ve 20. století. Tím je, možná pro někoho nečekaně, stále aktuální,“ dodal Jan Hrubecký, vedoucí Muzea války 1866.

Budova muzea vznikla u vesničky Chlum na pomezí katastrů obcí Všestary a Lípa ve 30. letech 20. století. V komunistické éře bylo původní válečné muzeum z ideologických důvodů transformováno na pouhý památník, bitva u Hradce Králové nesprávně přejmenována na bitvu u Sadové a celý konflikt byl vykreslován jako nepodstatná srážka dvou již neexistujících raně buržoazních států. Pád komunistické ideologie postupně přinesl narovnání pohledu na dějiny, včetně tohoto válečného konfliktu. V roce 2010 byla výstavní plocha památníku významně zvětšena do současné podoby a byla zde zřízena provizorní nouzová expozice. Roku 2019 byl památník přejmenován na Muzeum války 1866 a začala trnitá cesta shánění finančních prostředků pro reformu návštěvnického obsahu do důstojnější podoby. Na konci října roku 2023 se muzeum pro návštěvníky uzavřelo a začalo stěhování sbírkových předmětů, exponátů i mobiliáře. Nyní zde začnou stavební práce.

Od počátku bylo zřejmé, že se brněnská univerzita k osobnosti, odkazu a dílu tohoto významného moravského skladatele (1854 – 1928) přihlásí, otázkou však zůstávalo, jakou formou. Mezi nápady figurovala pouliční performance s Janáčkovou hudbou, Janáček v nadživotní velikosti v brněnských ulicích na místech s jeho působením spjatých apod.

Nakonec však JAMU vsadila na filmové „oživení“ Leoše Janáčka, který se pohybuje v prostředí obou fakult univerzity, jak Hudební, tak té Divadelní.

„Nosnou ideou klipu je stále živoucí odkaz, inspirace a přežívající duch Leoše Janáčka na obou našich fakultách. Hledali jsme realisticky vyhlížejícího Janáčka, který je na chodbách akademie stále přítomen a jako patron současným studentům radí, bdí nad nimi, pomáhá jim a inspiruje je k tvorbě. V klipu jej tak vidíme v interakcích s muzikanty, divadelníky, ale i zaměstnanci fakulty či vedením. Janáček je tu zkrátka stále s námi a sleduje, jakým směrem se umělecká činnost na škole nesoucí jeho jméno ubírá“ uvádí mluvčí JAMU, Radoslav Pospíchal.

Leoše Janáčka ztvárnil a proměnu ve skladatele podstoupil brněnský herec a současný pedagog Divadelní fakulty JAMU, Lukáš Rieger. „Pro mě byla opravdu zábavná spolupráce s paní maskérkou, která mi s pomocí vlastnoručně vyrobeného kníru a vskutku uměleckého líčení vytvořila na obličeji sérii optických klamů, způsobujících například morfologickou proměnu mého nosu, takže jsem se cítil jako bych měl masku. Pak jsem si ale uvědomil, že i přesto, že mé oči teď vypadají jinak, jsou stále moje a musí tedy být živé mým myšlením a emocemi, protože vnitřní náladu Janáčka za mne maska nezahraje“, říká k vizuální proměně Rieger.

V minutovém klipu si společně s ním zahráli studenti hry na klavír, cello, dirigování a v klaunských úlohách studenti fyzického divadla. Hudebně videoklip doprovází, jak jinak, Janáčkova skladba, Pohádka: 3. allegro, pro které JAMU využila nahrávky absolventského koncertu svých studentů, Nikity Ruzhavinského a Darii Savvateevy.

Scénáristicky a režijně se třídenního natáčení zhostil student Divadelní fakulty Jan Šmach a o kameru, světla a postprodukci se postaral jediný externí člen týmu, Tomáš Pakosta z THP production. S maskováním a líčením vypomohla paní maskérka Vlasta Žďárská z Národního divadla Brno (NdB), které do klipu zapůjčilo i Janáčkovský dobový kostým. Charismatickým voiceoverem video zakončuje pedagog Divadelní fakulty JAMU a aktuálně vytěžovaný dabér, Petr Štěpán.

Ve videoklipu se objeví i rektor JAMU, Petr Michálek, který k natáčení dodal: „Výsledek má minutu, ale spoustu dní se na něm podílelo mnoho lidí. Leoš Janáček nás zkrátka zase spojil a my se těšíme, až dáme světu vědět, že jeho odkaz je na JAMU stále živý.“

Brňané jej mohou zhlédnout i v rámci celodenních oslav Janáček 170, které pořádá Národní divadlo Brno v den skladatelových narozenin na piazzettě u Janáčkova divadla, kde se mohou těšit i na pestrý celodenní program jako letní kino, program pro děti, video-gratulace osobností Janáčkovi nebo samotný videoklip.

Odkaz na gratulační viedoklip:

https://youtu.be/4UXrYxozj78

„Stejně jako je začátek prázdnin tradičně spojovaný s karlovarským festivalem, lze si tuto významnou kulturní událost jen těžko představit bez Domu České televize. Dramaturgové festivalu představují divákům a návštěvníkům ty nejzajímavější tituly od tvůrců z celého světa, ČT svoji prezentaci na Divadelním náměstí staví na nejočekávanějších distribučních titulech, které vznikly v naší koprodukci, a samozřejmě i na vlastní tvorbě. Celodenní program je od začátku až do konce festivalu vystavěný tak, aby si na své přišel úplně každý – pro děti jsou to třeba taneční hrátky nebo projekce večerníčků, pro milovníky kinematografie besedy s nejvýznamnějšími tuzemskými tvůrci a herci, namátkou s Bohdanem Slámou, Viktorem Taušem, Jiřím Mádlem, Ivou Janžurovou, Pavlou Beretovou nebo Martinem Fingerem. Hudebním fanouškům mohu slíbit koncert Ivana Hlase a jeho Tria, oceňované skupiny November 2nd či písničkářky Rozálie Havelkové. Z očekávaných televizních projektů představíme druhou řadu minisérie Docent, vánoční pohádku Tři princezny nebo životopisný snímek Smetana. Je toho opravdu hodně. Těším se na všechna ta nezapomenutelná festivalová setkání. Přijďte se bavit do Domu České televize,“ zve generální ředitel Jan Souček.

Vedoucí Filmového centra ČT Helena Uldrichová rovněž vyzdvihuje unikátní přímé diskuse s tvůrci a herci. „Pozvala bych diváky například k setkání s delegací českého soutěžního snímku Mord anebo na debatu k novému filmu Jiřího Mádla Vlny. Z dokumentů bych si nenechala ujít portrét Ivy Janžurové ve filmu Janžurka, který natočila její dcera Theodora. Debaty k filmům bude možné sledovat na velkém plátně vedle Domu ČT, na které všechno dění přenášíme, nebo v iVysílání. V Domě ČT je vždy skvělá atmosféra.“

Ředitelka obsahu ČT Tereza Polachová upozorňuje, že letošní podzimní programová nabídka, kterou Česká televize částečně během karlovarského festivalu představí, bude žánrově a tematicky velice rozmanitá. „Diváci se mohou těšit na historický film Smetana, který zachycuje poslední léta života Bedřicha Smetany, dále druhou řadu oceňované série Docent s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Deset večerů bude patřit oblíbenému pořadu StarDance. Připravovanou novinkou je i seriál Ratolesti, který otevře sociální témata, nebo nový seriál Můžete mě soudit režiséra Jana Vejnara. V Domě ČT v rámci filmového festivalu také představíme i letošní vánoční pohádku Tři princezny nebo celovečerní dokument Tělo v mé hlavě.“

Program Domu ČT v Karlových Varech je ke stažení v příloze nebo na webu Ceskatelevize.cz/vary.
Presskit k prezentovaným novinkám televizní tvorby i projektům ve výrobě najdete zde od 28. června 2024.

 „Hlavním důvodem pro novelizaci byla potřeba reagovat na změny v audiovizuálním průmyslu. Cílem novely je moderní systém, který audiovizi zajistí finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize včetně strategické podpory herního průmyslu, i trvale udržitelná podpora filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek vychází z programového prohlášení této vlády,“ vysvětluje ministr kultury.

Oblast audiovize se v posledních několika letech výrazně proměnila. Spolu se vzestupem takzvaných audiovizuálních služeb na vyžádání (VOD, z anglického Video On Demand) se mění divácké návyky, na což reaguje i filmová a televizní tvorba a její financování.

Novela zákona o audiovizi byla původně v kompetenci Státního fondu kinematografie, který ji připravoval dva roky. V lednu 2023 agendu plně převzalo Ministerstvo kultury, které zřídilo poradní skupinu ministra pro transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Ve skupině byly zastoupeni všichni hlavní aktéři české audiovize od komerčních televizí, přes nezávislé producenty, distributory, kinaře, festivaly, animátory, režiséry a scénáristy, české i zahraniční VOD platformy, až po zástupce filmově televizní akademické sféry.

„Česká audiovize je velmi křehký ekosystém náchylný na změny. Státní fond patří k jeho klíčovým pilířům, a proto byla jednání v pracovních skupinách leckdy velmi složitá – o to víc si vážím toho, že se podařilo dojít ke kompromisu, který je přijatelný a přínosný pro všechny zúčastněné“ dodává náměstek ministra kultury Michal Šašek.

Česká republika v posledních třech letech připravila v oblasti audiovize řadu úprav, které reagují na proměnu audiovizuálního průmyslu a mění systém podpory. Některé dílčí kroky již přinesly reálné výsledky, například malá novela zákona o audiovizi, která na počátku letošního roku znovu otevřela zablokované filmové pobídky.

Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize

Hlavní změnou je transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. To znamená, že vedle kinematografie bude státní fond jako klíčová instituce českého audiovizuálního průmyslu nově přispívat i na televizní či VOD tvorbu a formou investiční dotace také na gaming.

Velký důraz v rámci novely je kladen i na restrukturalizaci vnitřních mechanismů, včetně způsobu řízení fondu. Vznikne zcela nový orgán, představenstvo, v němž budou zastoupeni všichni plátci stran soukromých subjektů (tzn. Komerční televize, VOD služby, kabelové televize, kina a distributoři), veřejné správy (Ministerstvo kultury a Ministerstvo financí), ale i zástupci filmových profesionálů (asociace producentů, audiovizuálně umělecké asociace) a akademiků (zástupce platformy vysokých škol z oblasti audiovize). Představenstvo bude schvalovat strategická rozhodnutí, především pak alokace prostředků na jednotlivé výzvy.

V nově transformovaném fondu se také bude klást větší důraz na práci s daty a jejich následné vyhodnocování, což bude sloužit jak k přesnějšímu řízení a efektivnějšímu zacílení vynakládaných prostředků tak k informování odborné, ale i laické veřejnosti. K tomuto účelu vznikne nové analytické oddělení.

Harmonizace nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize

Jedním z impulsů pro transformaci byla vedle podpory širšího spektra audiovize také potřeba harmonizace dosud nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize. Komerční televize dnes přispívají 2%, kina, kino-distributoři 1% a české VOD platformy 0,5%. Zahraniční VOD služby zatím do fondu nepřispívali. Novela chce nastavit pro všechny dotčené subjekty povinné 2 % parafiskálního poplatku a zároveň motivovat tuzemské i mezinárodní VOD platformy k investici do tvorby místního obsahu stanovením minimální částky, kterou budou muset do české audiovize investovat – ta bude stanovena jako 1,5% celkových příjmů na českém trhu. Do této částky se budou počítat prostředky vynaložené na výrobu audiovizuálních děl v českém jazyce s tím, že minimálně 50% z celkové roční investice musí směřovat do koprodukce s nezávislými producenty nebo na nákup práv k užití od nezávislých producentů. Maximálně 10% z toho pak mohou vynaložit na českou lokalizaci mezinárodního obsahu (dabing a titulky) nebo na mezinárodní lokalizaci českého obsahu.

U přímých investic je zároveň zavedená určitá flexibilita – VOD platformy se mohou přímé investici úplně vyhnout odvedením jejího poměru do Státního fondu audiovize (tzn. zaplatit celkově 3,5% z tuzemského obratu na parafiskálních poplatcích), nebo naopak více investovat do lokální tvorby a tím méně odvést do Státního fondu – v každém případě však musí zaplatit minimálně 1% obratu v rámci parafiskálního poplatku.

Změna ve financování filmových pobídek

Změna ve financování filmových pobídek je jedním z pilířů nové koncepce. Filmové pobídky patří k zásadním ekonomickým nástrojům státu k získávání zahraničního kapitálu. Fungují na principu vrácení části nákladů proinvestovaných v rámci výroby filmu nebo seriálu na území České republiky a jsou administrovány Státním fondem kinematografie, respektive nově Státním fondem audiovize.

Navrhovaný zákon umožní změnit dosavadní systém filmových pobídek tak, aby byl pružnější. Státní fond kinematografie bude moci přijímat žádosti o registraci pobídkových projektů, a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu

Roční alokace určená k financování filmových pobídek bude nově navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu – namísto pevně stanovené částky, která se každý rok vyjednává ze státního rozpočtu, jako tomu bylo doposud, se stanoví pevný koeficient, kterým se bude násobit částka vybraná na poplatcích Státního fondu audiovize. Tento způsob financování přináší audiovizuálnímu průmyslu větší míru stability a předvídatelnosti. Zároveň flexibilně reaguje na kapacitu českého audiovizuálního průmyslu – s rostoucím průmyslem roste i výše filmových pobídek. Novela obsahuje také návrh zvýšení maximální výše pobídky pro jeden projekt na 350 milionů korun.

Program přehlídky Šary Vary nabídne jak divácky úspěšné a oceněné festivalové tituly, tak ty méně nápadné, které by přesto neměly uniknout pozornosti. Na výběr bude z široké nabídky českých i zahraničních snímků, některé doplní diskuze s tvůrci. „Letošní program ozvěn jsme složili z rozmanitých filmů ze soutěžních i nesoutěžních sekcí karlovarského festivalu. Do čtyř zapojených svatostánků se můžete vydat na klasiku, jako jsou Proudy lásky režiséra Johna Cassavetese, které budou mít pouze jediné uvedení v Aeru. Ve Světozoru se už tradičně můžete těšit na pondělní večer s oceněným snímkem. V Přítomnosti na vás čekají diskuze s tvůrci filmů Mord a Real. A v brněnském Scalním letňáku nás už druhý rok čekají Šary Vary pod širým nebem," doplňuje členka dramaturgického týmu přehlídky a ředitelka kina Přítomnost Anna Lísalová.

Mezi největší zahraniční trháky Ozvěn patří zahajovací film festivalu, westernovka Vigga Mortensena Až na konec světa, kde herec a režisér září společně s Vicky Krieps. Ženskou sílu na Šary Vary vnese v Cannes oceněná hollywoodská satira Coralie Fargeat Substance s ikonami Demi Moore a Margaret Qualley. Femininní bojovnost nechybí ani v křehkých Záblescích naděje indické režisérky Payal Kapadii, která si z Cannes za snímek odnesla rovnou Velkou cenu. Ve střelným prachem vysvalené romanci Zatracená krvavá láska režisérky Rose Glass zas oslní Kristen Stewart. Známé tváře nebudou chybět ani v historicko-futuristické novince Šelma s francouzskou herečkou Léou Seydoux. Nenápadným pokladem v programu je film Levana Akina Mosty pojednávající nejen o generačním střetu v kontextu LGBTQ+ tematiky. „Letošní ozvěny jsou pestré jak žánrově, tak tematicky, takže můžeme nabídnout širokou škálu snímků, které osloví prakticky každého s láskou k festivalovým novinkám," doplňuje Lísalová.

Z českých filmů se můžete těšit např. na Vlny, již třetí snímek režiséra Jiřího Mádla. Příběh nenápadného hrdiny na pozadí zásadní historické události oplývá hvězdným obsazením i svěží režií. Do čistě rodinného kruhu zas zavede zabijačkový Mord Adama Martince. V kině Přítomnost se navíc můžete těšit na diskuzi s tvůrci. U rodinných strastí zůstaneme s novinkou Beaty Parkanové Světýlka, která rozpad rodiny sleduje optikou šestileté Amálky. Těžkosti dospívání prožijeme s pubertálním Benem ve šťavnaté loutkárně Kristiny Dufkové Život k sežrání, která byla oceněna na festivalu Annecy Cenou poroty.

České dokumenty se letos zaměří na umělecký život. Ještě nejsem, kým chci být je otevřená zpověď fotografky Libuše Jarcovjákové a unikátní režijní počin Kláry Tasovské. Od fotografie se přesuneme k hudbě s energickým dokumentem tata_bojs.doc Marka Najbrta o jedné z nejslavnějších českých kapel.

Celý program přehlídky a informace o vstupenkách naleznete online:

• www.saryvary.cz (obecné informace k přehlídce a rozcestník na program v kinech)
• Kino Světozor
• Kino Aero
• Kino Přítomnost
• Scalní letňák Janáček

Výstava představuje nejen Ševčíkovy stylově nezaměnitelné obrazy, ale také jeho kresby a plastiky, které ukazují autorův rozmanitý umělecký přístup. Diváci mohou sledovat jeho postupné přechody mezi různými technikami a stylizacemi, což odhaluje bohatství a rozmanitost Ševčíkova tvůrčího procesu.

Miloš Ševčík ve své tvorbě obsáhl všechny tvůrčí techniky, když se jako absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Praze nejdříve prosadil coby originální a ceněný grafik. Na sklonku šedesátých let, kdy bylo použití umělé hmoty ve výtvarném umění značně inovativní a převratné, experimentoval s umaplexem (barevné plexisklo). Ve stejném období vznikaly jeho první semiabstraktní velkoformátové olejomalby. V době normalizace, kdy mu bylo znemožněno vystavovat, se věnoval především kresbě. Po listopadu 1989 se vrátil k rozsáhlým sériím monumentálních obrazů.

„Autorsky se Miloš Ševčík posunul od imaginativních realistických forem k semiabstraktnímu vyjádření, které se pro něj stalo charakteristickým. Od sedmdesátých let až do své tragické smrti v zimě 2007 tak rozvíjel různé formy semiabstraktního kolorismu s minimalistickým vyzněním,“ shrnuje určující rysy Ševčíkovy tvorby Adam Hnojil, historik umění a jeden z autorů výstavy.

Výstavu připravil spolu s teoretičkou umění Jolanou Pastor, která k výstavě dodává: „Návštěvníci se kromě jiného mohou těšit na Ševčíkovy kresby, které byly po roce 2007 vystavovány jen sporadicky, a také na objekty zvané ‚bubliny‘, které Ševčík tvořil v letech 1968–1969 a které byly zcela mimořádnými z důvodu použití experimentálního materiálu umaplexu. Sám autor je považoval za jedna ze svých nejoriginálnějších děl.“

Dílo Miloše Ševčíka je hluboce inspirováno přírodou a jejími tajemstvími. Jeho základními tématy jsou početí, zrození, vznik a počátek, ale také nejistota existence a obtížnost skutečné přítomnosti.

MILOŠ ŠEVČÍK

Miloš Ševčík (1939 -2007) patří mezi umělce, jejichž tvorba byla výrazně determinována omezeními komunistického Československa. Narodil v roce 1939 do středostavovské rodiny Marie a Graciána Ševčíkových a bylo to právě klatovské rodinné zázemí, které jej zjevně nasměrovalo k umění. Jako „buržoazní kádr“ nemohl Miloš Ševčík nastoupit na vysokou školu ihned po maturitě, ale musel  nejdříve ještě absolvovat střední grafickou školu v Praze. V jeho případě se jednalo nepochybně o velice

prospěšný krok v kariéře, protože mu toto studium umožnilo precizně ovládnout řemeslo, které se mu hodilo na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kam od roku 1958 docházel do ateliéru Antonína Strnadela. Po absolutoriu v roce 1964 se Ševčíkova kariéra úspěšně rozvíjela a byl oceňován jako jeden z nejoriginálnějších grafiků mladé generace. O tom svědčí i účast na několika reprezentativních výstavách na sklonku šedesátých let 20. století, kdy vrcholí první fáze jeho tvůrčího období. S nástupem normalizace se stáhl do ústraní, věnoval se rodině, pracoval jako propagační grafik a volnou tvorbou se neprezentoval. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 přišlo závěrečné umělecké vzepětí, v němž autor revokuje a syntetizuje svoji předchozí tvorbu. Jeho aktivita je náhle přerušena tragickým úmrtím po úrazu v roce 2007. V autorově tvorbě lze vysledovat několik vývojových fází, které nesou významné rysy a umožňují blíže osvětlit umělcův vývoj a jeho uvažování. Počátkem šedesátých let se vypořádával s realistickými formami, aby následně přešel k formám biomorfní semiabstrakce, které jsou pro něj charakteristické.

MILOŠ ŠEVČÍK: ESSENTIA MINIMALIS

výstavní síň „13“, Pražská 13, Plzeň

26. června – 29. září 2024

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Autoři výstavy: Adam Hnojil, Jolana Pastor

Kurátorka výstavy: Eva Skořepová

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky

• 23. 7., 17 hodin, výstavou provází Jolana Pastor, spoluautorka výstavy
• 11. 9., 17 hodin, výstavou provází Adam Hnojil, spoluautor výstavy

Přednášky

• Radost z přímluvců. K principům tvorby Miloše Ševčíka

17. 9., 17 hodin

Přednáší Miloš Ševčík, autorův syn, filozof a estetik

Tvůrčí dílny

• Smysly (v) umění

10. 9., 16–18 hodin

• Smysly (v) umění

28. 9., 16–18 hodin

Informace o edukačních programech:

Patricie Císlerová, cislerova@zpc-galerie.cz, 775 896 883

Kdo nebo co je ve stínu, respektive co vůbec znamená ve stínu být, jsou ústřední otázky letošního festivalového tématu, na než bude Šrámkova Sobotka hledat odpovědi prostřednictvím řady programových linií. Ročník připomene prostřednictvím autorského divadelního představení a výstavy rovněž 140. výročí narození Miloslavy Hrdličkové, partnerky spisovatele Fráni Šrámka, bez níž by tento poetický festival neexistoval.

Hned v sobotu se představí herečka Milena Steinmasslová se souborem Spolku Kašpar z Divadla v Celetné v černé komedii 2084, která hledí do nepříliš vzdálené budoucnosti naší země. Štafetu převezme Divadelní spolek JEDL, který v podání Lucie Trmíkové přiblíží život a dílo francouzské básnířky Suzanne Renaud. V průběhu týdne ještě vystoupí Divadlo Masopust s inscenací Přípravy na všechno s Miloslavem Königem a Šimonem Krupou a zahraje Divadlo D21, které přiveze oceňovanou inscenaci Emil čili O Háchovi, věnovanou třetímu československému prezidentovi.

Hudební program přinese směsici žánrů. Od poetického dua HlasKontraBas Ridiny Ahmedové a Petra Tichého přes experimentální rapové seskupení P/\st až k melancholicky energické muzice kapely Barva slov. Místo v programu tradičně patří také koncertu v kostele, tentokrát prostor rozezvučí hra fagotu a cembala. Dva filmové pořady připravily Národní filmový archiv a FAMU.

Děti se mohou těšit na brněnské Divadlo DIP s hravým pohybovým představením o školáckých radostech i strastech, loutkovou pohádku Honza Pták či autorské čtení Jiřího Šlupky Svěráka či Dory Kaprálové. Závod a pochod pro všechny generace Šrámkova 11o se koná ve středu.

Scénická čtení nabídnou na různých místech Sobotky setkání s verši Jana Kameníka, Václava Šolce či bezdomoveckou poezií. Za dalšími se ohlédne nokturno Společnost mrtvých básníků. Do plenéru proniknou také poslechové pořady – kromě jedinečného večerního site-specific poslechu hororových povídek Edgara Allana Poea na schodišti Humprechtu zazní básnické pásmo z hořkých a výsměšných textů zakladatele nonsensu Christiana Morgensterna, jejichž překlad vznikl v průběhu předchozích ročníků festivalu.

Autorská čtení přinese festival v rozšířené podobě! Vydají se do Zlína, na Valašsko i do Slezska. Programová linie besed například nevšední optikou pohlédne na dramatika Williama Shakespeara, o stínu ve výtvarném umění pobeseduje Vít Vlnas. Přednášky představí v novém světle Čapkovy pátečníky nebo citoslovce jako popelku mezi slovními druhy.

Závěr festivalu bude patřit nejen výstupům festivalových tvůrčích dílen, ale také debatě Profese ve stínu?, do níž pozvání přijal mj. Karel Hvížďala, a tradičně Třešňovému jarmarku. Stihnete ještě prohlídku 11 výstav a expozic. Na jarmareční veselí naváže odpoledne přehlídka Sobotecká dofestná, v jejímž průběhu vystoupí Studio Šrámkova domu i hudebníci z místní Základní umělecké školy.

https://sramkovasobotka.cz/

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, přislíbil, že na tento rok 2024 připraví pokračování. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.

Anketa Místní kultury – Městské divadlo Zlín

Městské divadlo Zlín (v letech 1946 až 1990 Divadlo pracujících) je jedno ze dvou profesionálních divadel ve Zlínském kraji. Bylo založeno v roce 1946. Do roku 1967 sídlilo v budově adaptovaného Komorního kina (dnes Malá scéna Zlín), následně se přestěhovalo do nově postavené budovy v centru města na třídě Tomáše Bati.

Divadlo disponuje několika scénami – Velký sál s kapacitou 556 diváků, komornější Studio Z pro 120 diváků a Dílna pro 80 diváků. Díky tomu nabízí svým divákům široký repertoár od komorních her až po muzikály. Kromě divadelních představení se zde pořádají různé kulturní a společenské akce, festivaly a akce pro děti. Prostory horního foyer jsou po celou sezónu využívány také jako výstavní galerie.

V řadě mimorepertoárových aktivit vyniká pořádání festivalu Setkání Stretnutie, který je přehlídkou původní dramatické a inscenační tvorby českých a slovenských divadel. V minulosti dosáhlo mimořádných úspěchů při účinkování na zahraničních festivalech.

V jakém kraji ČR působíte?

Ve Zlínském kraji.

Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?

Oddělení komunikace, marketingu a produkce tvoří 4 lidé – 1 vedoucí a 3 produkční. Vedoucí koordinuje tento tým a tým uvaděček. Má na starost tvorbu komunikační strategie, řídí obsah komunikace, spravuje MKT rozpočet, komunikuje s partnery a dodavateli služeb, zodpovídá za web a sociální sítě. Máme samostatnou produkční na zájezdy, pronájmy, festivaly. Další produkční koordinuje plán sezony, věnuje se produkci veškerých tiskovin, reklamě a spolupracuje na eventech, třetí člen týmu zajišťuje PR servis, tvorbu textů, obsahovou správu sociálních sítí a webu a připravuje eventy.

V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok 1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000–1 mil. 4) 1 mil. a více?

Čisté náklady jen na marketing spadají do možnosti číslo 2 – spíše do té spodnější hranice.

Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?

V kontextu potřeby být vidět v místě našeho působení pracujeme standardně se základními prostředky venkovní reklamy (plakáty, CLV, bannery, nástěnky). Jednoznačně nejlépe nám v prostředí regionálního divadla funguje osobní zkušenost, přenos zážitku. A to nejen uměleckého, ale i toho praktického, např. z úrovně připojených služeb, zázemí pro diváky atd. Z tohoto pohledu je pro nás důležité budování dobrého jména a stabilní divácké komunity, jakési „fanouškovské základny“. Toto probíhá také prostřednictvím eventů, kde se diváci mohou setkávat s herci, a to nejen u nás v divadle, ale také v širším kulturním prostředí města (v rámci spolupráce s dalšími kulturními subjekty). V minulosti jsme zkoušeli různé formy marketingu, včetně guerilla atd. S ohledem na to, že to byly výjimečné události, efekt se vždy dostavil. Obecně v těchto méně tradičních a současných formách komunikace vidíme určitě perspektivu a chceme se dané oblasti více věnovat a mít v tom pevnější kontinuitu.

V e-prostředí nám v tomto kontextu pak velmi dobře fungují sociální sítě (FB, IG – TIKTOK zatím neobjeven) a direct mailing. Při velkých kampaních využíváme nárazově e-kampaně a reklamu v rádiu. S ohledem na to, že výše mkt rozpočtu není nijak závratná ve vztahu k tomu, kolik kampaní během sezony potřebujeme odbavit, si toho nemůžeme mnoho dovolit a musíme pečlivě volit. Snažíme se co nejvíce vytěžovat možnosti, které nám plynou z partnerských spoluprací.

Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?

Městské divadlo Zlín je zavedená „značka“, která v sobě snoubí tradici, uměleckou kvalitu a prostředí, které záleží na způsobu komunikace, je zapojenou a přístupnou institucí v kontextu kulturního prostředí města a regionu. Toto chceme určitě dále posilovat. V rámci služby, kterou jako městská příspěvková organizace plníme, chceme poskytovat kvalitní repertoár na odpovídající umělecké úrovni. Naším cílem je spokojený divák, který se k nám rád vrací, je zapojený, aktivní, podporující a zajímající se o „své divadlo“.

Pokud jde o vizuální podobu značky, pak se právě teď nacházíme v mezidobí, kdy vizuální styl, a tedy i značku, chceme posunout dál a pracovat na ní aktivněji, než tomu bylo doposud. První vlaštovkou nového přístupu je úprava loga MDZ. Je minimalistické, lehce vystupuje z dosavadního konzervativnějšího přístupu a moc nás baví.

Naší konkurencí jsou další regionální divadla v širším okolí – Slovácké divadlo Uherské Hradiště, Moravské divadlo Olomouc. Vzájemně se lišíme například velikostí, počtem scén, v nichž hrajeme, repertoárem, určitě lidmi, kteří u nás pracují, rovněž způsob komunikace máme každý svůj. Naše výstupy budou vždy odlišné, přestože všichni děláme jednu činnost. A v tom spatřuji zdravé konkurenční prostředí.

Good Practices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?

V tomto ohledu bohužel nemohu použít nic aktuálního. V uplynulých dvou letech se nám vyměnili tři ředitelé a to mělo také přímý vliv na oddělení komunikace a propagace divadla. V souvislosti s tím proběhly nějaké personální změny a teprve nyní, s novou ředitelkou Irenou Pelkovou, se situace ustaluje. Ráda bych, aby se nám v týmu dařilo využívat naplno potenciál a možnosti, které divadlo poskytuje, a věřím, že až se mě někdo zeptá na stejnou otázku třeba za rok, už na ni budu moci odpovědět lépe. Rozhodně chceme posunovat věci dál dopředu a neignorovat trendy v současné komunikaci.

A teď k těm úspěchům. Asi nejvýraznějším za poslední léta byl v éře ředitelování Petra Michálka projekt nekorektní kabaret Ovčáček čtveráček a jeho pokračování Ovčáček miláček. Téma silně rezonovalo ve společnosti. Byla v tom do velké míry odvaha autora a ředitele divadla v jedné osobě, který mistrně využil toho, co mu bylo nabízeno v rámci dění na české politické scéně. Svou roli hrál také jeho smysl pro humor a brilantní režie. Byl to jednoznačný úspěch, který přesáhl hranice regionu. Představitel hradního mluvčího Ovčáčka Marek Příkazký se účastnil Show Jana Krause, medializace přinesla velký zájem se všemi atributy – tedy pozitivními i negativními. Oba díly Ovčáčka byly přenášeny v kinech. Dodnes figurují v nabídce Dramoxu.

Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?

Každou kampaň si vyhodnocujeme. Jednak z hlediska úspěšnosti, jednak z hlediska vynaložených financí. Jak jsem už uvedla, mkt rozpočet máme poměrně napjatý. Takže nad každou vynaloženou částkou musíme přemýšlet. Těch ukazatelů úspěšnosti je vždy několik, záleží na typu kampaně. Naprosto jasným měřitelným výsledkem je v našem případě například zaplněnost sálu, návštěvnost eventu, tržba na pokladně…

Neprovádíme monitoring konkurence v pravém slovy smyslu. S naším nejbližším sousedem, se Slováckým divadlem v Uherském Hradišti, jsme poslední léta, myslím, v symbióze a spolupracujeme v rámci festivalu Zaráz. Snad nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jsme si navzájem dobrými sousedy. Samozřejmě sledujeme činnost ostatních divadel v rámci celého kulturního prostoru.

V nedávné době jsme po letech ukončili mediální spolupráci s místní regionální rozhlasovou stanicí, která během posledních let změnila majitele i cílovou skupinu. Ve spolupráci nemělo z naší strany smysl pokračovat. Raději jsme se probrali rozpočtem a místo reciproční spolupráce, která pro nás ztratila efekt, jsme se vydali cestou placené spolupráce s mnohonásobně vyšším efektem.

Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?

Máme předplatitelskou databázi, jsme v kontaktu s našimi fanoušky prostřednictvím sociálních sítí. Kontakty na zákazníky získáváme také z prodeje e-vstupenek.

Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?

Sociální sítě využíváme na denní bází. Zatím vede Facebook, v posledních měsících jsme trochu „šlápli“ také do Instagramu, protože potřebujeme oslovovat i mladší publikum, které už na Facebooku není. Chystáme se objevit také TikTok, zatím je to ale jen ve fázi příprav. Při tvorbě obsahu spolupracujeme jak s herci, tak se studenty. Hledáme a objevujeme, je to neustálý vývoj a posun. Pokud jde o obsah, komunikujeme jednak události, premiéry, eventy, jednak „divadelní život a procesy“. Uživatelé oceňují příběhy tvorby inscenace – jak výrobu kulis a kostýmů, tak situační zprávy a videa ze zkoušek… Pracujeme se statusy, moc hezké reakce dostáváme na stories, snažíme se o nějakou pestrost. Určitě máme i rezervy, učíme se pracovat na kvalitě fotografií, videí, na grafice… Uživatelé jsou čím dál více zaměření na vizuální vjemy, nestojí příliš o dlouhé informace. 

Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?

Ano, máme. Spolupracujeme například s Českým rozhlasem Zlín, který se nám v posledních letech osvědčil jako vhodná komunikační platforma pro část naší cílové skupiny a také důstojný partner. Z velké části jde o vzájemná plnění. Ve zkratce – my pomáháme plnit obsah, prostřednictvím lidí (herců, režisérů), událostí, druhá strana nám poskytuje prostor. Spolupráci se snažíme posunovat i mimo běžný rámec plnění, spojujeme se i v mimořádných projektech a eventech.
 

Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?

Určitě ano, kromě naší hlavní činnosti, kterou je „divadlo“, pořádáme eventy a akce, v rámci kterých se diváci a fanoušci MDZ mohou setkávat s herci. Zájem o tyto eventy je poměrně vysoký a vždy vítaný, řada z nich si drží svůj standard. Po covidu byly některé akce ukončeny a u některých se objevila nižší návštěvnost. K tomu se však snažíme přistupovat jako k příležitosti a snažíme se hledat nové možnosti a třeba i spolupráce, díky kterým bychom mohli návštěvníkům nabídnout to „něco navíc“, kvůli čemu si je můžeme získat (zpět nebo nově).

Například letos jsme oslovili ke spolupráci na karnevalu studentky místní střední pedagogické školy a ukázalo se, že to byl skvělý krok… Kromě toho, že se děvčata aktivně podílela na přípravách, získala také profesní zkušenost. Navíc jako budoucí učitelky mají vztah k dětem, umí s nimi pracovat. To je při akci, kdy se po foyer divadla prohání spousta malých dětí, naprosto výborná pomoc. Při přípravě Noci divadel jsme zase oslovili naše šikovné umělecké malíře, kteří si připravili vlastní workshop na téma výroba divadelních masek. Pracovalo se na profi strojích, návštěvníci měli prostor si vše vyzkoušet, osahat v autentickém prostředí divadelní malírny a domů si odnesli netradiční divadelní suvenýr. Letos jsme pořádali tři dny otevřených dveří a pokaždé jsme měli všechny skupiny naplněny velmi rychle. Z toho máme radost. Je to skvělá příležitost pro veřejnost i pro nás. Rozhodně budeme pokračovat a hledat nové možnosti.

divadlozlin.cz