Kina Východočeského kraje lákají na vzpomínky na Angeliku a Vinnetoua
HRADEC KRÁLOVÉ: Angelika, markýza andělů, Vinnetou – poslední výstřel, Pyšná princezna, nebo Slunce, seno, jahody. To jsou jen některé z nejúspěšnějších filmových titulů, které prošly kiny mezi lety 1945–1989. Výstava, která mapuje dnes již mnohdy zrušená kina na území bývalého Východočeského kraje, připomíná dobu, kdy se zakládaly nové kinosály, diváci stáli dlouhé fronty na vstupenky a s napětím očekávali nová dobrodružství svých oblíbených filmových hrdinů. K vidění je aktuálně ve foyer Bio Central. Ve středu 11. prosince od 17 hodin kurátorka výstavy dorazí do kavárny kina s přednáškou, na které přiblíží také architekturu tehdejších kin.
„Chození do kina bylo po velkou část 20. století velmi populární. Často dnes zapomínáme, na jakých místech se promítalo a co všechno s kinoprovozem souviselo. Díky této výstavě vidíme nejen mohutnost tehdejší kinosítě, ale také její architektonickou různorodost,“ glosuje autorka výstavy Marie Barešová z Národního filmového archívu (NFA).
První částí výstavy tvoří panely s fotografiemi, na kterých si diváci mohou porovnat tehdejší a aktuální stav oblíbených kin východních Čech. Nechybí tu ani taková, která vznikla z původních sokoloven, kulturní sály s technikou 70 mm filmu nebo architektonické perly jako bývalé kino Jas v Pardubicích nebo novopacké Retro KINO60.
Mnohá z míst promítání, která jsou tu vyobrazena, dnes již buď neslouží svému účelu nebo byla dokonce zbourána. Provoz kamenných kin ve větších městech často nahradil vzdálenější multiplex. Zejména v období, kdy se přecházelo z analogového promítání na digitální, totiž jen některá města investovala do nové technologie, nebo ji nebylo možné pořídit do všech sálů, které spravovaly. V Hradci Králové, kde téměř půlstoletí fungovalo minimálně 12 kin, se k původnímu účelu využívá jen Bio Central. Ostatní kina, která byla v dalších městských částech, nahradilo multikino v obchodním centru Futurum. Ke světlým výjimkám naopak patří nedávno zrekonstruované trutnovské kino Vesmír nebo Biograf Český ráj v Jičíně.
Vzpomínky na oblíbená královéhradecká kina se stanou součástí výstavy i díky jejím návštěvníkům. Ti mohou svoje příběhy, zážitky nebo vzpomínky zavěsit v kavárně Bio Central.
„Do kavárny jsme spolu s autorkou výstavy Marií Barešovou umístily devět nástěnek se jmény dvanácti původních hradeckých kin a papíry na vzkazy návštěvníků. Prostřednictvím jejich příběhů si můžeme zavzpomínat na to, v jakém kině se divákům nejvíc líbilo, na oblíbené filmy, ale i na to, kdo chodil do kina na rande a jestli mu známost vydržela, nebo na fronty na vstupenky, Eskymo, které se prodávalo před filmy apod.,“ shrnuje záměr Ilona Mach, která už dříve sbírala vzpomínky pamětníků Bio Central (dříve Kino Jas či Kino 70).
Více o Kinech Východočeského kraje se návštěvníci a fanoušci kina mohou dozvědět už ve středu 11. prosince od 17 hodin. Přednášku doplněnou o projekci fotografií si pro ně připravili autorka výstavy Marie Barešová z Národního filmového archivu a Matěj Bekera z Východočeského muzea v Pardubicích.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818