Knihy, literatura, média

ČEZfest je rodinný festival, který letos navštíví 6 regionů ČR s programem naplněným filmy, koncerty a sportem. “Chceme publiku v regionech nabídnout pestrý a kvalitní kulturní program, vyžití a zábavu pro celou rodinu. Festival je proto zdarma pro všechny. Naše letošní moto je Zapni s námi vaše město. Zveme na festival všechny z Hradce Králové a okolí, ať se zapojí do dění a užijí si aktivní a kulturní konec prázdnin,” komentuje akci pořadatel Robin Fritzen.

První festivalový den 29. srpna zahájí v Šimkových sadech večerní letní kino. Oblíbená romantická francouzská komedie Amélie z Montmartru začíná v 20:00 hodin. Pátek 30. srpna bude patřit hudbě a koncertům. Festivalové brány se otevřou po čtvrté odpolední, aby v 17:00 mohl na pódiu přivítat návštěvníky vítěz regionální soutěže Zapínač. Od 19:00 roztančí park skvělí Tata Bojs a po nich od 21:00 převezme koncertní štafetu královna současného českého popu Ewa Farna.

Sobotní den bude patřit sportu. Lidé si mohou dát hned po ránu rozcvičku a jít si v 9:00 zaběhat s profesionálním trenérem z projektu Běhu Zdar! V dopoledních hodinách budou probíhat dětské turnaje v basketu a florbalu. Odpoledne se v turnajích se utkají i dospělí. Na otevřenému kurtu se uskuteční sportovní exhibice České asociace basketbalu na vozíku. Do Hradce Králové dorazí i hráči volejbalu Lvi Prahy. Na vyhlašování výsledků budou dohlížet čestní hosté sportovní soboty olympionička a freestyle BMX jezdkyně Ivana Miculyčová a oštěpař a skokan na trampolíně Matyáš Novák, kteří předají vítězům zasloužené ocenění a rozdají sportovním fanouškům jistě i pár podpisů. Exhibice Ivety Miculyčové proběhne ve Skateparku v Šimkových sadech. Díky spolupráci s místními spolky si návštěvníci budou moci vyzkoušet u stánku Rugby League Club v poslední době více populární sport rugby a volejbal u stánku Volejbal TJ Slavia Hradec Králové.

Během celého dne si budou malí i velcí návštěvníci vyzkoušet různé druhy sportů a třeba najít ten svůj oblíbený pod vedením sportovního partnera Decathlon. Kdo bude chtít, může změřit rychlost svého odpalu na softball odpališti. Pro děti je připravena odpočinková herní LEGO zóna, pro ty nejmenší i DUPLO bazének. Do sportovních aktivit se zapojí také regionální sportovní kluby, které připraví mnoho dalších aktivit. Nebude chybět ani charitativní oranžové kolo ČEZ, na kterém se budou šlapat v sobotu od 10:00 do 17:00 kilometry na podporu Charity Hradec Králové a chráněné dílny Daneta.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit na rodinnou atmosféru plnou příjemných zážitků, dobrého jídla i pití. Další informace naleznete již nyní na stránkách: www.cezfest.cz anebo Facebooku https://www.facebook.com/cezfest24.

 

Festivalové zastávky ČEZfestu 2024

Plzeň (30. 5. - 1. 6.)          Hradec Králové (29. - 31. 8.)      Hodonín (12. - 14. 9.)

Chomutov (13. - 15. 6.)     Třebíč (5. - 7. 9.)             České Budějovice (19. - 21. 9.)

Generálním partnerem akce je Skupina ČEZ. Hlavním mediálním partnerem je Evropa 2. Mediálním partnerem je Deník a Drbna.cz.

Mé povstání 2 je multimediální projekt, jehož cílem je představit tuto zásadní historickou událost prostřednictvím příběhů individuálního hrdinství obyčejných lidí. Základem projektu je série šesti hraných filmových povídek, v nichž hlavní hrdiny ztvárňují známé osobnosti dnešní doby.

V roce 2014 tvůrci uvedli první sérii krátkých filmů Mé povstání, která byla velmi úspěšná, a kromě diváckého ohlasu získala i několik významných ocenění na mezinárodním fóru. Autoři také získali zlatou medaili od Slovenského svazu protifašistických bojovníků.

V roce 2019 se proto rozhodli v projektu pokračovat a přinést další hrdinské příběhy z povstání. V sérii šesti mini filmů, které vytvářejí jeden celek, účinkuje vedle herců, jako třeba Zuzana Kronerová nebo Ján Koleník, i několik známých tváří slovenského showbyznysu. Kupříkladu youtuber GoGo, moderátor Sajfa, raper Ego, zpěvačky Kateřina Knechtová a Mária Čírová. 

Námět: MW Promotion (Martin Marko, Iveta Puchovanová, Beata Hudecová) | Producenti: RTVS / MW Promotion | Scénář: Peter Rajčák, Juraj Štepka | Kamera: Jakub Dvorský | Režie: Juraj Štepka

Vstup volný. 

mzv.sk/sipraha

„Naše kola chceme využít jako platformu pro prezentaci mladého umění a motivovat tak umělce k tvorbě. Ukazujeme, že jejich práce má smysl a stojí za to ji dál rozvíjet," říká marketingový ředitel Jan Střecha ze společnosti Rekola. Každé kolo má svůj unikátní design, například grafiku inspirovanou filmem Zloději kol od Maxe Butróna, báseň Neděle od Anny Smetanové nebo polep odkazující na album KOMPILACE od rappera Lil Faulta.

Jízdy na kole s inspirací

„Na Rekola jsem umístil grafiku odkazující na film Zloději kol. Hlavní hrdina v něm přijde o své kolo což mu znemožňuje vykonávat těžce získanou práci lepiče plakátů. Jiné zaměstnání nenajde, na nové kolo nemá peníze. Sám se proto stane zlodějem. Na filmu mě fascinuje, jak se v něm pro nás tak každodenní věc jeví jako něco naprosto nedosažitelného. Proto vždy, když si odemknu Rekolo a bezstarostně vyjedu, vzpomenu si na zloděje kol a  řeknu si, že na tom nejsme ještě tak špatně,” popisuje propojení s filmem grafik Max Butrón.

O básni Neděle říká básnířka Anna Smetanová, na Instagramu známá jako Smetu_, že se v ní věnuje důležitosti osobního prožitku, který převyšuje všechny jiné zásadní životní odpovědi. Lil Fault, vlastním jménem Jakub Foltýn, k projektu dodává: „Na pražských Rekolech můžete najít potisk s mým albem 'KOMPILACE', které nabourává stereotypy o rapových tématech, ale zároveň si drží fresh zvuk. Rekola a evoluci v městské cyklodopravě obecně vnímám jako paralelu toho, čeho se snažím v rámci svého hudebního působení docílit."

Kola s uměleckými díly budou po pražských ulicích jezdit minimálně do konce roku. Někteří umělci dokonce plánují odměňovat fanoušky, kteří jim pošlou fotku kola s jejich polepem. Tento interaktivní přístup propojuje umění s každodenním životem a přibližuje tvorbu mladých umělců široké veřejnosti.

Rekola jako platforma pro společenskou odpovědnost

Rekola vnímá svou roli nejen jako poskytovatel bikesharingových služeb, ale také jako aktér v oblasti veřejného prostoru. Kromě podpory mladých umělců spolupracuje například s projektem Praho!, který se aktivně zabývá veřejným prostorem nebo s projektem Čas je mozek zaměřeným na osvětu ohledně příznaků mrtvice. „Tyto projekty ukazují, že i malé iniciativy mohou mít velký dopad. Nyní se naše kola stávají pojízdnými galeriemi, které přinášejí umění přímo do ulic," uzavírá Střecha.

VÍCE O REKOLECH

Ryze česká společnost Rekola vznikla v roce 2013 s myšlenkou, že každé město by mělo mít vlastní síť sdílených kol. Z projektu, který spočíval ve víkendových workshopech, na kterých se opravovala stará kola a vracela se zpátky na silnice, se stala firma s více než 500 000 uživateli a tisícovkami výpůjček denně. Růžová sdílená kola nyní uživatelé najdou v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Prostějově, Krnově nebo třeba v Bratislavě.

Web: https://www.rekola.cz/

Instagram: https://www.instagram.com/rekolaeu/

Facebook: https://www.facebook.com/RekolaEU/

Zlomovou událostí v dosavadní existenci více než stočlenného amatérského hudebního uskupení Police Symphony Orchestra je letošní premiéra (nejen) hudebního filmu Velký finále PSO, který mapuje život orchestru v období let 2019–2022. Premiéru v českých kinech má 29. srpna. Od oslavy desátých narozenin ve vyprodané pražské Lucerně, kde se mladým hudebníkům splnil jeden ze snů, přes útlum do ticha pandemie až po Velké finále Smetanovy Litomyšle. Přijme jejich pozvání Paul McCartney a podaří se jim opravdu postavit šapitó a uspořádat benefici pro tisíce fanoušků? A jde vůbec mezi tím vším najít cestu k rovnováze mezi osobním a pracovním životem, nadšením a dospíváním? Velký finále PSO je výpovědí o životě obyčejných mladých lidí, zapálených pro hudbu a odhodlaných plnit si své sny navzdory překážkám.

„Myslím, že ještě vůbec nedokážeme dohlédnout, co všechno pro nás film může znamenat a co přinese. Věřím ale, že film rozšíří náš příběh mezi více lidí a bude inspirací pro všechny generace. V tom, aby našli odvahu, nebáli se snít a dělat to, co je baví. Pro mě osobně nejvíce rezonuje skutečnost, že se ty 3 roky vůbec podařily zaznamenat a jakým způsem to celé Dominik zpracoval - autenticky, pravdivě se všemi plusy i mínusy, se všemi radostmi i pády, ať už šlo o orchestr nebo i o nás jako lidi,” říká zakladatelka orchestru Petra Soukupová.

Snímek se už nyní těší velkému zájmu a pozornosti. Stal se zahajovacím filmem 64. ročníku Zlín film festivalu a rovnou si z něj odnesl exkluzivní cenu. Poprvé v historii festivalu byla udělena cena prezidenta festivalu. Motivace? Velké finále PSO! A to za autentické ztvárnění inspirativního příběhu mladých lidí. „Přál jsem si zachytit specifickou energii a nadšení Police Symphony Orchestra. Zároveň jejich příběh má spoustu odvahy a to do filmu přenáší téma toho, kolik odhodlání je potřeba ke splnění svých snů. To bylo hodně osobní téma i pro mě, můj sen bylo natočit celovečerní film. Často jsem slýchal, že jsem moc mladý a že to nepůjde. Kolikrát to, co zažívala Petra Soukupová (zakladatelka Police Symphony Orchestra) před kamerou, jsem já zažíval za ní – jaké to je sehnat peníze na velký kulturní projekt, co obnáší práce s lidmi, jaké to je společně tvořit nějakou věc, která „změní svět”, a co znamená obětovat veškerý volný čas něčemu, čemu věříte. Sám jsem si poselství toho filmu vlastně prožil,” říká režisér snímku Dominik Kalivoda.

Návštěvníci se mohou těšit na projekce od 29. srpna, kdy film vstupuje do kin napříč celým Českem. Přiblíží nejen sny mladých lidí na prahu dospělosti, ale také jejich starosti a témata, která do jejich životů přicházejí. Vyvstávají v něm otázky, jak zvládnout pracovní i studentský život, co v životě upřednostnit, jak se chovat ke svému okolí, jak se srovnat s globálními problémy jako je třeba pandemie nebo zkrátka jen to, jak překročit čáru mezi “teen-age” věkem a pomyslnou dospělostí. Zkrátka, jak dojít do finále.

Film Velký finále PSO má ale i edukativní a společenský přesah, podobně jako samotný orchestr PSO. Díky spolupráci s Nadací Via, která je patronem filmu, se připravuje edukační projekt pro školy, který bude otvírat téma well-beingu a dobrovolnictví mladých lidí.

O filmu Velký finále PSO

Police Symphony Orchestra (PSO) je nadšenecká hudební parta více než stovky muzikantů, zpěváků a dobrovolníků z malého města u polských hranic. S nakažlivou energií se vrhají do realizace čím dál tím troufalejších nápadů – vyprodat legendární pražskou Lucernu, uspořádat benefiční koncert pro 5 000 diváků nebo si zahrát se zahraniční hvězdou.

Sny a plány jsou skvělé, ale když je chcete přenést do reálného života a čelit všem výzvám, není to žádná sranda. Ustojí nadšenectví střet s dospělostí a najdou členové PSO to, co je v životě opravdu důležité? Celovečerní hudební film o mimořádném hudebním uskupení, které se vydává na velká pódia, je zároveň osobní výpovědí obyčejných mladých lidí o světě kolem nás.

TRAILER můžete zhlédnout na tomto odkazu: https://bit.ly/trailer_Velký_finále_PSO

Scénář a režie: Dominik Kalivoda

Produkční společnost: Analog Vision

Producenti: Michal Kráčmer, Veronika Kührová

Koproducent: Česká televize, Alter Vision, Nadační fond Filmtalent Zlín

Kreativní producentka ČT: Jana Hádková

Kamera: David Cysař

Zvuk: Zdeněk Taubler

Střih: Michal Novák

Dramaturg: Ivo Trajkov

Hudební skladatel: Jan Lstibůrek

Distributor: Alter Vision

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, přislíbil, že na tento rok 2024 připraví pokračování. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.

 

Anketa Místní kultury – Knihobot

Knihobot je český startup, který se zaměřuje na výkup a prodej použitých knih. Aktuálně působí v Česku a na Slovensku, pod značkou Bookbot funguje od roku 2023 v Rakousku a Německu. (Zdroj: Wikipedie)

 

V jakém kraji ČR působíte?

Působíme v celé ČR, na Slovensku, v Německu a Rakousku.

 

Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?

Náš tým už čítá 12 lidí na plný úvazek. Práci si dělíme podle expertízy a podle regionu –Německo a Rakousko obstarává samozřejmě primárně tým, který hovoří německy, ale důležitější je pro nás dělení podle různých odborností. V týmu máme tvůrkyni obsahu, specialistky na placenou výkonnostní reklamu, na e-mailing nebo grafickou designérku.

 

V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok? 1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000–1 mil. 4) 1 mil. a více.

V našem případě 1 mil. a více.

 

Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?

Nejúčinnější je rozhodně online reklama. Kombinujeme klasické produktové inzeráty s propagací obsahu na sítích, s brandovými videi nebo spoluprací s influencery a ambasadory. Mimo online svět pak využíváme PR v tištěných médiích nebo spolupráce s jinými značkami nebo institucemi.

 

Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?

Představujeme nejjednodušší způsob, jak dát přečteným knihám nový život, a také jak si moci dovolit mít velkou a často obměňovanou knihovnu. Prodávat knihy přes nás je snazší, než dělat to jakýmkoli jiným způsobem. A pokud jde o nakupování, kombinace široké nabídky – širší než ve většině klasických knihkupectví – a nízkých cen nám umožňuje dělat knihy dostupnější. Chceme, aby knihy z druhé ruky nakupovala a prodávala celá Evropa, a nejen pokud jde o starší antikvariátní kousky – chceme, aby lidé knížky z druhé ruky kupovali třeba i pod stromeček. Věříme, že udržitelnost nespočívá v neupřímném natírání věcí na zeleno a v předstírané ekologičnosti, ale v řešeních, která jsou pro nás i pro zákazníky dlouhodobě výhodná.

Naše konkurence jsou jiné online antikvariáty a knihkupectví, ale taky třeba sklep, ve kterém přečtené či nechtěné knihy postupně plesniví, protože jejich majitelé nemají čas nebo energii řešit jejich prodej.

No a našimi zákazníky jsou všichni, kdo shánějí něco ke čtení a chtějí to pořídit levně, a ještě navíc udržitelně; a všichni, kdo chtějí přečtené nebo nechtěné knihy poslat dál. Chceme, abychom byli vnímaní hlavně jako ten, kdo dělá knihy dostupnějšími.

 

Good Practices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?

Pokud jde o PR, řešili jsme při expanzi do zahraničí budování důvěry zákazníků i médií, navázání spolupráce s klíčovými partnery nebo zkoumání potřeb zákazníků. Zjistili jsme, že to je něco, co se jen online dělat nedá. Osvědčilo se nám účastnit se akcí, které jsou vyloženě zaměřené na setkávání s novináři, nebo případně se zákaznictvem. Zúčastnili jsme se Austrian Press Days, a tak se nám na jednom místě podařilo potkat s desítkami novinářů a influencerů, což by jinak trvalo měsíce. Nebo jsme se prezentovali na vídeňském knižním veletrhu, kde jsme pro změnu měli možnost mluvit s desítkami potenciálních zákazníků a tváří v tvář se dozvědět o jejich potřebách a problémech a představit naše řešení. Pro online projekt, jako je Knihobot, se jedná o nepostradatelnou zkušenost, která se hned projeví na zájmu (třeba na objemu internetového vyhledávání Knihobotu).

 

Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?

Testujeme a vyhodnocujeme naprosto vše – vždy porovnáváme náklady a přínos a dlouhodobě pokračujeme jen v aktivitách, kde přínos převáží. Ukončili jsme například spolupráci na online televizním pořadu, protože nepřinášel dost nových návštěvníků na web v porovnání s jinými aktivitami. Využíváme nástroje Googlu nebo Mety, snažíme se zvyšovat poměr návštěv či nákupů, u kterých umíme rozklíčovat, kudy k nám přišli, a snižovat poměr těch, u nichž to určit neumíme.

 

Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?

Ano, na webu a z objednávek, následně je oslovujeme e-mailem, kde se snažíme komunikaci co nejvíce personalizovat a upravit podle toho, co daný výsek naší cílové skupiny zajímá (třeba podle žánrů, které si u nás prohlíží) – pokud to samozřejmě aktuální legislativa spojená s ochranou osobních údajů dovolí.

 

Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?

Sociální sítě vidíme jako místo, kde lidé sami od sebe tráví hodně času, a proto tam chceme být s nimi. A také jako kanál, který je pro řadu lidí nejpřirozenější cestou, jak se na něco zeptat, takže je bereme i jako místo pro zákaznickou podporu a péči. Pokud jde o obsah, snažíme se kombinovat ten zábavný, který je na dané síti trendy, s tím, jenž informuje o naší službě a o knihách. Publika se na Facebooku, Instagramu nebo TikToku liší a my se tomu snažíme přizpůsobovat – naši cílovku najdeme na všech sítích, protože je široká.

 

Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?

Právě začínáme spolupracovat s novým mediálním projektem Jakuba Zelenky a Apoleny Rychlíkové Page404.cz. Budeme společně připravovat obsah o knihách, poskytovat prostor a spolupráci při pořádání literárních debat. Očekáváme, že nám to pomůže více se propojit s kulturní veřejností a s příslušnictvem Gen-Z, na kterou projekt cílí.

 

Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?

Pravidelně připravujeme soutěže, v e-mailingu posíláme křížovky, jejichž tajenkou jsou slevové kódy, pořádáme i literární akce v našem holešovickém výběrovém knihkupectví, v neposlední řadě moc rádi diskutujeme na sítích na témata jako „nejhorší knižní lovestory“ nebo „kniha, která se vám líbila, ale trochu se za to stydíte“. Zkoušíme všechno možné, vyhodnocujeme si zájem a to, co se našemu zákaznictvu zalíbí, pak opakujeme a variujeme.

 

Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…

Povedlo se nám medializovat trochu netradiční témata mimo jiné prostřednictvím bulváru. Jednak se k nám dostaly padělky knih Jiřího Kulhánka, které jsme odhalili, a jednak se dvakrát po sobě stalo, že kolegyně zpracovávající knihy, které k nám poslali zákazníci do prodeje, v nich našly větší částky peněz – v jednom případě přes 100 000 Kč, v druhém několik set eur. Když o příběhy projevila zájem bulvárnější média, rozhodli jsme se toho „neštítit“, ale naopak to naplno využít. Inspirací tedy může být nebát se dostat své jméno mezi lidi i prostřednictvím něčeho prozaičtějšího, než je kultura nebo ekologie. (smajlík)

knihobot.cz

 

 

 

Občanům Zlínského kraje je k dispozici 302 veřejných knihoven a jejich 86 poboček. Celkem tedy 388 knihoven, z toho 265 knihoven v menších obcích. Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně jejich činnost sleduje, poskytuje knihovnám metodickou pomoc, pořádá pro knihovníky školení a vydává pravidelně také ročenku o jejich fungování. Ročenka je určena jak knihovnám, tak jejich zřizovatelům, aby měli povědomí o trendech v oblasti knihovnictví, ale i o tom, jak je na tom jejich konkrétní knihovna v „řeči čísel“. 

Celkový počet uživatelů knihoven, kteří byli v roce 2023 registrováni a zaplatili registrační poplatek, byl ve Zlínském kraji 80 880. Oproti roku 2022 je to nárůst o 3 364 uživatelů. K nárůstu došlo i u fyzických návštěv knihoven, kterých se uskutečnilo 1,4 milionu (nárůst o 12%). Vzrostl také počet návštěvníků studoven, uživatelů internetu i návštěvníků kulturních a vzdělávacích akcí. Počet eVýpůjček vzrostl o 32 %. Tuto službu poskytuje svým čtenářům 22 větších knihoven kraje. Pro zajímavost - nejvíce pravidelných čtenářů v poměru k počtu obyvatel je v Knihovně v Horní Lidči, kde je registrováno 32 % čtenářů z počtu obyvatel obce.

„Jsem šťastný, že jsme po náročných covidových letech a dlouhém období stagnace či poklesu v loňském roce opět zaznamenali nárůst zájmu o knihovny, počtu čtenářů, návštěvníků i celkového počtu výpůjček. Nárůst registrovaných uživatelů v celém kraji činí 4 %, dětských čtenářů dokonce 8 %. Nárůst výpůjček přesahuje 3% - v celém kraji to jsou 3 miliony výpůjček. Jen v krajské knihovně si čtenáři odnesli domů přes 914 000 dokumentů. Toto číslo naši knihovnu řadí na 4. místo v rámci celé ČR, na což jsme patřičně hrdí,“ uvádí ředitel knihovny Jan Kaňka.

Z dalších úspěchů na celorepublikové úrovni lze jmenovat umístění Místní knihovny obce Halenkovice, která získala prestižní titul Knihovna roku ČR 2023.

„Rostoucí čísla dokazují význam a potřebu knihoven i v dnešní uspěchané době, kdy si každý může snadno najít informace na internetu. Role knihoven se však postupně mění a přizpůsobuje potřebám současných uživatelů. Nabízejí nejen kvalitní literaturu, ale i nové služby a aktivity, jako jsou eVýpůjčky, online výpůjčky audioknih, vzdálené přístupy do databází, deskové hry, nové technologie i zajímavé akce a kurzy. Největší zájem však stále je o tištěné knihy. Do knihoven našeho kraje bylo v roce 2023 pořízeno přes 100 tisíc nových dokumentů. V přepočtu na počet obyvatel svou knihovnu nejvíce novými knihami doplnila knihovna ve Slušovicích,“ uvádí Jana Tomancová, vedoucí Útvaru regionálních služeb knihovnám Zlínského kraje.

Neméně důležitá je komunitní role knihoven, které jsou skvělým centrem, kde se lidé mohou setkávat a sdílet své zájmy. Pořádá se zde nepřeberné množství akcí pro veřejnost od odborných přednášek, přes autorská čtení, po pořady s regionální tematikou či akce a dílny pro děti nebo únikové hry. Na pravidelné bázi se konají čtenářské kluby i rukodělná setkání. Běžnou součástí nabídky větších knihoven jsou nové technologie jako 3D tiskárny, ozoboti nebo brýle virtuální reality.

Nechybí ani vzdělávací kurzy, jako např. Virtuální univerzity a akademie 3. věku, které probíhají kromě krajské knihovny také např. v Brumově, Luhačovicích, Valašských Kloboukách, Chropyni, v Zubří, ale také v malých knihovnách např. v Kyselovicích na Kroměřížsku nebo ve Spytihněvi.   

Kulturních a vzdělávacích akcí pro děti i dospělé, které knihovny organizují, také stále přibývá, v roce 2023 se jich uskutečnilo 9 280, což je více než v předcovidovém roce 2019. Nejvíce akcí v přepočtu na počet obyvatel v loňském roce uspořádaly knihovny Babice, Dolní Němčí a Slavičín.

Významnou cílovou skupinou knihoven, které je věnována obzvláštní pozornost, jsou děti. Ty se knihovny snaží oslovovat jak prostřednictvím spolupráce se školami, tak setkání s rodiči. Knihovny zřizují a upravují dětská oddělení a koutky, aby tito čtenáři v knihovně našli prostor pro hraní a objevování. Výborně se to v loňském roce podařilo např. v Městské knihovně v Rožnově pod Radhoštěm. Péče, kterou knihovny dětským čtenářům věnují, se odráží v nárůstu počtu dětských čtenářů, který se v rámci kraje v roce 2023 meziročně navýšil o 8 %. Knihovnou, kterou pravidelně navštěvuje největší procento dětí, je Městská knihovna Hulín, kde dětští čtenáři představují téměř polovinu (48 %) veškerých registrovaných uživatelů.

V roce 2023 se knihovny ve Zlínském kraji dočkaly mimořádné podpory díky dotaci Zlínského kraje, která umožnila jejich další zapojení do mezinárodního projektu Bookstart – S knížkou do života. Tento projekt je zaměřen na podporu čtenářské gramotnosti již od útlého věku a cílí především na miminka, batolata a jejich rodiče. V uplynulém roce se do projektu nově zapojilo 64 knihoven napříč celým Zlínským krajem. V rámci projektu knihovny zrealizovaly celou řadu akcí podporujících čtení a vzdělávání dětí i jejich rodičů od čtenářských dílen přes divadelní představení po besedy s autory knih.

Kromě mimořádných dotací podporuje Zlínský kraj činnost veřejných knihoven každoročně prostřednictvím programu regionálních funkcí. „Tato finanční dotace umožňuje poskytování odborných a vzdělávacích služeb knihovnám a zprostředkování souborů knih i do nejmenších knihoven v kraji. Kraj tak pomáhá tak provozovatelům knihoven v obcích a městech, jejichž role je pro zajištění dostupnosti knihovních a informačních služeb pro všechny obyvatele zásadní,“ uvádí Zuzana Fišerová, radní Zlínského kraje pro oblast školství a kultury.

 

Publikace Knihovny Zlínského kraje je k zapůjčení ve všech knihovnách kraje a v elektronické formě na  bit.ly/3LYFk96.

Komorní divadelní „meditace“ přiblíží divákům životy a dílo Sigismunda Ludvíka Boušky, Jana Anastáze Opaska, Josefa Škvoreckého, Karla Kryla, Marie Stryjové a dalších osobností spojených (nejen) s krajem pod Hvězdou. Na inscenaci z autorské dílny režiséra Radovana Lipuse a básnířky, překladatelky a dramatičky Renaty Putzlacher se budou podílet jak hostující profesionální herci: Michal Bumbálek, Zuzana Černá, Martina Longinová, Kajetán Písařovic, Zdeněk Trčálek a Jana Kozubková, tak i místní účinkující Jakub Šafář, František Masopust, Regina Přibylová, Anežka Pumrová, Matyáš Agnolozzi a Tomáš Valášek. Hudbu k představení složil Jan Matásek, scénografii má na starosti David Bazika, kostýmy Eva Kotková, osvětlení Martin Bitala. Inscenace vzniká k 20. narozeninám Agentury pro rozvoj Broumovska a částečně naváže na předchozí inscenaci HRA-NIC-e.

„Je to vzácný a nádherný návrat do inspirativního prostředí broumovského kláštera. Jsem moc rád, že máme díky podpoře Jana Školníka a dalších, možnost připomenout s úžasnými kolegy – nejen z Broumova, ale i Brna, Kolína, Litomyšle, Ostravy, Prahy či Uherského Hradiště – některé statečné a výjimečné osobnosti spojené se zdejším klášterem a krajem. Jsme v plné práci, dej Bůh, ať naše snaha v požehnané a dobré dílo zraje,“ uvedl režisér inscenace Radovan Lipus.

Premiéra se bude konat ve čtvrtek 15. srpna od 19 hodin v Opatských sálech broumovského kláštera, následovat budou reprízy: 16. 8. od 19 hodin a 17. 8. od 14 hodin. Premiéra i tyto dvě reprízy jsou již vyprodány, proto tvůrci přidali třetí reprízu – v neděli 18. 8. od 14 hodin. Vstupenky za 330 a 150 Kč lze už nyní zakoupit v předprodeji na smsticket.cz nebo na pokladně prohlídkového okruhu broumovského kláštera. Na místě pak bude vstupné za 390 a 190 Kč. Inscenaci připravuje Agentura pro rozvoj Broumovska ve spolupráci se Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov. K inscenaci vznikly také originální autorské tisky od Jakuba Horského z grafického studia Upupæpop, které je možné zakoupit v kanceláři Agentury pro rozvoj Broumovska.

Partnerem inscenace je Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, partnery jsou Hobra-Školník a Podnikatelský klub Broumovska. Inscenaci podpořili: Státní fond kultury ČR, Královéhradecký kraj a Město Broumov. Diakonie Broumov poskytla materiál na výrobu kostýmů. Mediálními partnery jsou Český rozhlas Hradec Králové a Naše Broumovsko.

 

 

Slavnostní zahájení FIFELI proběhne v pátek 30. srpna 2024 od 18:00 v kině Máj. V distribuční předpremiéře uvedeme snímek Amerikánka režiséra a producenta Viktora Tauše. Amerikánka vypráví svůj příběh netradičním stylizovaným jazykem, který připomíná surrealistický gejzír pestrých vzpomínek plný barev, života a snů. Ačkoli ve filmu není jediná realistická scéna, intenzivní pocit reality mysl diváka ani na chvíli neopustí. „Je to skutečný příběh desítek tisíc dětí, které vyrůstaly v dětských domovech v komunistickém Československu. A byť ve filmu na první poled není skutečné nic, všechno, co uvidíte, skutečné je. Všechno. Příběh. Postavy. Jizvy. Všechno je autentické. Je to příběh holky, kterou nedostali, emotivní odysea, která je oslavou vnitřní síly vyvěrající z naděje,“ říká o svém filmu Amerikánka jeho tvůrce Viktor Tauš, který přijede na FIFELI svůj film spolu s dalšími tvůrci osobně uvést. „Do koncepce letošního tématu ‚Úhel pohledu‘ tento film skvěle zapadá a věříme, že diváci si odnesou nejen filmový zážitek, ale také pohled na sociální rozměr filmu a tematiku potřeb dětí v ústavní péči, čímž získává úloha festivalu další rozměr,“ doplňuje Hana Galiová, ředitelka festivalu.

Festival zakončí nový film Martina Pavola Repky Od marca do mája, který obdržel Zvláštní uznání poroty soutěže Proxima na festivalu v Karlových Varech. Diváci uvidí také nový český loutkový film Velký Pán Radka Berana a očekávanou novinku Ještě nejsem, kým chci být Kláry Tasovské. Akce nabídne řadu světových titulů – mezi nimi íránskou klasiku Kde je dům mého přítele? Abbáse Kiarostamiho, hypnotický snímek Memoria thajského režiséra Apichatponga Weerasethakula či kultovní film Agnès Vardy Cléo od pěti do sedmi. Program najdete na oficiálních stránkách festivalu.

O hudební složku festivalu se postarají kapely Midi Lidi a Dukla. Elektropopová kapela Midi Lidi je známá svými originálními českými texty, v nichž přešlapuje mezi absurditou i dojemností každodenního života. V roce 2021 vydala kapela dvě nová alba: Nikdo se ti nebude smát, když budeš mít lidi rád a Heal The World, konečně!. Kapela Dukla, pražská formace, hraje kytarový pop inspirovaný novou vlnou, post-punkem a devadesátkovými kytarovkami. Má na kontě řadu singlů, několik EP a album Honza, nominované na hudební ceny Apollo za desku roku 2020. Letos kapela vydala nové album Stejný lepší.

Akreditace k zakoupení zde.

https://fifeli.cz/