Instituce a kulturní zařízení

Přestože v Tvůrčím domě probíhá zatím zkušební provoz, jeho programová nabídka je pestrá a stihla už přilákat stovky návštěvníků. „Z našeho dosavadního programu byla velká poptávka například po pěveckých lekcích Pavly Fendrichové, v nichž bychom rádi pokračovali,“ říká vedoucí a dramaturg Tvůrčího domu Vojtěch Nejedlý.

„Těší nás i zájem o první reprízy inscenace Honzlová v podání Hereckého studia, které jsou už téměř vyprodány,“ dodává Nejedlý. Titul inspirovaný životem a dílem spisovatelky a nakladatelky Zdeny Salivarové, manželky Josefa Škvoreckého, měl premiéru letos v lednu. A podobně jako komorní inscenace Pešková, věnovaná osudu všestranné divadelní umělkyně Elišky Peškové, si v Tvůrčím domě brzy našel svoje publikum.

Herectví s Kamilem Halbichem, Slam poetry a Máma v práci

„Z kreativních workshopů bych rád upozornil na Herecký workshop s Kamilem Halbichem, dlouholetým stálým hostem Švandova divadla. Hlásit se lze také na Loutkoherecký workshop vedený Vítem Bruknerem – pedagogem na katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU a zakládajícím členem oblíbeného souboru Buchty a loutky,“ říká Vojtěch Nejedlý.

Od 19. února uspořádá Tvůrčí dům tříměsíční kreativní dílnu Slam poetry, která zde v květnu vyvrcholí velkolepou slamovou exhibicí. „Jeden z předních Slam poetry performerů, básník Tim Postovit, bude s účastníky během deseti lekcí brousit jejich ostrovtip, metafory a autenticitu, aby si pak při tomto moderním básnickém souboji získali srdce diváků,“ říká Nejedlý a zve na další workshop: „Rovnováhu a rytmus budeme hledat s Lukášem Šimonem během tří lekcí žonglování pro začátečníky. Pokud někdo shání aktivitu, při které zapomene na každodenní problémy, je žonglování ideální příležitostí.“ 

Na Mezinárodní den žen 8. března nabídne Tvůrčí dům setkání nazvané Máma v práci. Inspirativní diskusi o pracujících matkách a o výzvách, jimž dnes čelí, bude moderovat Michaela Badinková. Mezi hosty bude i Marie Štípková s partnerkou Annou-Marií Maxera, které společně vychovávají ročního syna. Pro děti bude připraven koutek plný zábavy, her a hlavolamů, a také představení Neposlušná kůzlátka v podání souboru Buchty a loutky. 

Výroba ptačí budky pod vedením Roberta Jaškówa

Jak dále uvádí Vojtěch Nejedlý, nově jsou vybaveny krejčovská a truhlářská dílna, které si bude možné krátkodobě pronajmout pro samostatnou práci. Postupně budou na program přibývat také rukodělné workshopy.

„Druhou Čalounickou dílnu s herečkou a šikovnou řemeslnicí Marií Štípkovou máme už vyprodanou, plánujeme ji ale brzy opakovat. Poslední volná místa zbývají na Kutilskou dílnu s Robertem Jaškówem. Ta je vhodná například pro začínající truhláře. Pod Robertovým vedením se pustí do výroby ptačí budky, která udělá na jaře radost na zahrádce, balkóně nebo na oblíbeném místě v lese,“ líčí Nejedlý. „Rádi bychom ve spolupráci na řemeslných workshopech s Marií a Robertem pokračovali,“ doplňuje.

Noc divadel a Květná neděle

Konec prvního jarního měsíce bude patřit Noci divadel, jež se letos uskuteční 23. března. Její součástí bude nejen čtení scénických textů, které vznikly při Scenáristické dílně dramatičky, režisérky a dramaturgyně Martiny Kinské. „Uvedeme také reprízu inscenace Pešková, před níž proběhne tradiční společný potlesk. Po skončení představení nabídneme debatu s tvůrci – herečkami Miroslavou Pleštilovou, Ivetou Hlubučkovou a režisérem Josefem Kačmarčíkem,“ říká Nejedlý.

Hned vzápětí, na Květnou neděli 24. března, bude na programu rodinné odpoledne s hudbou a rukodělnými workshopy pro děti i dospělé. „S pomocí profesionální lektorky Hany Chalupníkové si bude možné uplést pomlázku nebo originálně nazdobit velikonoční kraslice. Děti z vybraných smíchovských škol vystoupí během odpoledne s hudebními čísly. Akci zakončí komentovaná procházka po historických památkách Smíchova, na níž z Tvůrčího domu vyrazíme v 17 hodin,“ uzavírá Nejedlý.

www.tvurcidum.cz

Tvůrčí dům Elišky Peškové je nové kreativní centrum Švandova divadla nacházející se v ulici Elišky Peškové č. 333/7. Vzniklo díky spolupráci s MČ Praha 5, která projekt významným způsobem podpořila a budovu zcela zrekonstruovala. Součástí Tvůrčího domu je například multifunkční sál a suterénní prostory, kde vznikla sdílená truhlářská a krejčovská dílna. Návštěvníkům slouží i klubovna se samoobslužným občerstvením, klidný dvůr s posezením a další prostory vybízející k vlastní tvorbě či sousedskému setkávání. Svou první uměleckou sezónu zahájil Tvůrčí dům v září roku 2023 a nyní funguje ve zkušebním provozu.

www.svandovodivadlo.cz                                                               

Zlin Design Week představuje vrchol exkluzivity v designu, který je mimo jiné dostupný všem, bez rozdílů. „Jsme hrdé na to, že náš Open Call nemá specifikace a omezení. Pro nás je každý člověk jedinečný a má mít prostor svou krásu ukázat světu,“ konstatují Julie Müllerová a Annamarie Urbánková, manažerky Fashion Show ZDW 2024.

Koncept přehlídky "Future is a Spectrum" podtrhuje dynamickou povahu budoucnosti, jež není omezena na jedinou lineární cestu, ale rozprostírá se jako rozmanité spektrum možností. Každý bod tohoto spektra reprezentuje jedinečný aspekt možné reality, vytvářející pestrou a propojenou tapisérii budoucího vývoje.

„Klíčové prvky tohoto konceptu zahrnují neustálý vývoj technologií, vzájemně nepředvídatelná propojení a smyslové zkoumání, které společně tvoří intenzivní a komplexní pohled na budoucnost módního průmyslu a společnosti jako celku,“ vysvětluje koncept dramaturgyně festivalu Jitka Smolíková.

Jak se stát součástí Fashion Show ZDW 2024?

• Kdo se může přihlásit do Open Callu? Každý! Zlin Design Week hledá diverzní modelky i modely různých tváří a tvarů, všech věkových kategorií, bez ohledu na předchozí zkušenosti. Je to příležitost pro kohokoli, kdo má chuť ukázat svůj talent a vášeň pro design.
• Jak se přihlásit? Z důvodu ochrany osobních údajů zasílejte níže přiložené požadavky do 3. března na e-mailovou adresu: fashionshow@zlindesignweek.com
  • jméno, příjmení a věk
  • odkud jste
  • výšku a míry postavy (obvod hrudníku, v pase a bocích, vel. obuvi)
  • 3 fotky: z profilu, z čela a celé postavy.

Fashion Show je otevřená všem zájemcům, bez ohledu na charakteristiky, tělesné proporce, věk či zdravotní stav. Jednoduše každý má možnost zazářit na prknech módního mola. Osobní zkušenost dokládá jedna z účastnic, Klára Hofmanová: „Akce, jako je Zlin Design Week, vždycky přinášejí spoustu inspirativních, kreativních a talentovaných lidí se zajímavými životními příběhy. Ten pocit, který zažíváte, když jdete krásně nalíčení, ve stylizovaném outfitu, který vzbuzuje ohromení a někdo ho sám vymyslel a ušil, je nepopsatelný, přeji Vám ho zažít.“

Hlavní festivalová módní přehlídka se uskuteční během pátečního programu festivalu Zlin Design Week, který vzniká pod záštitou Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati a uskuteční se od 8. do 14. května 2024. Vstupenky bude možné zakoupit už počátkem března.

Zajímají-li Vás konkrétní body programu, buďte s námi. Pro bližší informace sledujte odkazy na webovou stránku nebo Instagramový profil.

Fotografie z předchozích ročníků ZDW Fashion Show naleznete pod odkazem.

O Zlin Design Weeku

Zlin Design Week je týdenní design festival, kde může každý najít inspiraci. Prostřednictvím festivalu vytváříme platformu pro setkávání mladých designérů a profesionálů, pro prezentaci, vyjádření, sdílení a nečekaná spojení. Podporujeme mladé talenty a přinášíme čerstvý vítr v oblasti designu. Projekt vznikl roku 2015 na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně díky mezioborové spolupráci designu, marketingu, fotografie a audiovize.

„Tradiční akce započne od 9 hodin, a to v prostranství okolo kostela sv. Valentina a sokolovny Příbor. V 9.30 hodin bude pan farář Jindřich Švorčík sloužit slavnostní mši v kostele sv. Valentina, který bude zpřístupněn do 14 hodin,“ popsala začátek akce Sabina Máchová z Odboru kultury, sportu a cestovního ruchu.

„Program bude proložen pohádkou pro kluky a holky v podání příborského amatérského divadelního spolku Přídlo, kejklířskými kousky, vystoupením pěveckého sboru Valentin a dobové hudby v podání skupiny Lucrezia Borgia,“ upřesňuje dále pracovnice příborské kultury.

Děti se mohou těšit na tradiční dřevěný kolotoč, prodejci s občerstvením budou nabízet řadu dobrot a tradičních specialit. Na své si přijdou také milovníci rukodělných výrobků, šperků, hraček aj.

I letos otevře v tento významný den mimořádně v neděli Centrum tradičních technologií Příbor s výstavou „Urob si sám. Co dovedou kutilové“.

V průběhu dne bude v prodeji „Valentinské štěstí“ a ve 14 hodin nastane losování o pěkné a hodnotné ceny. „Ceny věnují jako každý rok prodejci a řemeslníci poutě a město Příbor,“ dodala Sabina Máchová.

Pamětníci si vzpomínají, že se valentinské poutě konaly už za první republiky a pak ještě pár let po 2. světové válce. Vždycky ukrutně mrzlo, sněhu bylo po kolena a přijížděly na ni celé rodiny i ze vzdálenějšího okolí. Ti bohatší na saních tažených koňmi, ti chudší pěšky. 

Pouť byla v Příboře obnovena díky Neformálnímu cechu podnikatelů a pracovníků příborské radnice v roce 2004.

Jste srdečně zváni!

PhDr. Milan Strotzer převzal DČAD od jejích rodičů zakladatelů, kteří ji vymysleli a deset let realizovali
(PhDr. Vítězslava Šrámková a Jiří Valenta). Milan na této pozici mohl zúročit svou mnohaletou práci pro české amatérské divadlo. Začínal v Okresním kulturním středisku v Nymburce, poté na Krajském kulturním středisku Středočeského kraje, kde s ním je mimo jiné spojena Lidová konzervatoř a zejména FEMAD jako salon odmítnutých. V roce 1991 nastoupil do nové instituce (dnešní NIPOS), kde byl odborným pracovníkem pro činoherní a hudební divadlo a divadlo dospělých pro děti. Byl jedním z těch, kteří startovali nový systém v čele s Jiráskovým Hronovem jako mezioborovou žatvou amatérského divadla. Zakládal Divadelní Třebíč, Popelku Rakovník, jako programový ředitel JH rozšířil vzdělávací část přehlídky, zahrnující i problémový klub, kde léta působil prof. Jan Císař. Spolupracoval na Krakonošově divadelním podzimu a programoval národní přehlídku seniorského divadla. V letech 1995–2010 byl redaktorem a posléze šéfredaktorem časopisu Amatérská scéna. Divadelníci ho znají jako lektora a porotce mnohých přehlídek. Jeho práce přispěla k rozvoji amatérského divadla v naší zemi.            
 

Mgr. Petra Richter Kohutová - několik let strávila v profesionálním angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče a Městském divadle Karlovy Vary, hostovala v mnoha moravských i českých profesionálních divadlech (KS Aréna Ostrava, Slezské divadlo Opava, Městské divadlo Mladá Boleslav, Divadlo Dagmar Karlovy Vary aj.). V současné době spolupracuje s Činohrou Karlovarského městského divadla a Západočeským divadlem v Chebu, jako kmenová dramaturgyně působí v Divadelním studiu D3 v Karlových Varech, občas si odskočí do Rádobydivadla Klapý či jinam. Jako lektorka se také pravidelně účastní soutěžních i nesoutěžních přehlídek amatérského divadla. Vede režijní školu Amatérské divadelní asociace (spolu s Jaroslavem Kodešem). Píše pro časopisy Amatérská scéna či Divadelník.cz.
 

„Milanovi jsme poděkovali za třicet let práce v naší instituci a jsme rádi, že bude i nadále spolupracovat jako externí poradce. Petra přichází s novými nápady, energii i vizemi a věřím, že se  Databáze posune zase o kousek dál.“ dodává  ke změně Mgr. Lenka Lázňovská, ředitelka NIPOS

Společným pojítkem letošní série jsou netypické hudební nástroje. Během prvního večera vystřídá Trijok Ensemble více než 15 neobvyklých fléten a bicích nástrojů. „Koncerty přinesou do Zlína neopakovatelné zážitky, některé programy vznikají výhradně pro tuto příležitost. Nabídnou jiné podání klasické hudby s přesahy do jazzu či folkloru. Kombinace budoucí hudební generace s naprosto výjimečnými hudebníky se světovými zkušenostmi vytváří neformální, ale opravdu unikátní atmosféru,” přiblížila koncept projektu ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. 

Letošní rok Živého Zlína nese podtitul setkávání a takový je i název prvního koncertu v podání Trijok Ensemble. Titul odkazuje jak k fúzi žánrů, tak ke spolupráci generací. V triu účinkují na zobcové flétny Jan Kvapil a Ondřej Slezák, kteří se věnují především starší hudbě a bubeník Kamil Slezák se pohybuje hlavně v oblasti jazzu a world music. Právě originální spojení tří osobností vyrůstajících z rozdílných hudebních kořenů slibuje fascinující posluchačské zážitky. Před triem vystoupí mladí i malí talentovaní muzikanti - duo zobcových fléten Voda a Optometrist trio ve složení zobcová flétna, bicí a kontrabas.

„Na zámku přivítáme během dalších koncertů v zahraničí působícího cimbalistu Matěje Čípa s hosty, zahraje i čínskou verzi cimbálu yangqin. Speciálním zážitkem bude koncert Keramorchestru, který rozezní nástroje z keramických stavebních materiálů. Těšíme se také na špičkové zpěvačky a jejich podání Dvořáka či Křičky. V našem zámeckém baronově sálku zazní také baroko v podání ansámblu Collegium Colloredo. Krásný zážitek slibuje komponované pásmo, ve kterém texty spisovatele, pedagoga a umělce Jana Slováka hudebně prolne trio dřevěných dechových nástrojů Ligneus,” doplnila Jana Kubáčová.

Koncerty zaměřené na klasickou hudbu nerozeznívají zlínský zámek náhodou. Odkazují na hlubší historii kulturní památky, kdy zde na počátku 19. století baron Klaudius z Brettonu provozoval zámecký orchestr.

Vstupenky a více informací na www.kulturazlin.cz.

Seznam koncertů

13. 2. od 19 hodin

Trijok Ensemble: Setkávání

19. 3. od 19 hodin

Matěj Číp a jeho host Gabriela Krchňáčková: S cimbálem za oceán: Matěj Číp a cimbál jako klíč od světa

4. 4. od 19 hodin

Kateřina Oškerová a Lenka Rafajová: Vokální klenoty klasické hudby

15. 10. od 19 hodin

TRIO LIGNEUS a Jan Slovák

12. 11. od 19 hodin

Keramorchestr

Dana Sahánková na základě vlastních prožitků zhmotňuje svébytnou vizualizací, v níž se nezapřou vlivy renesance, baroka i secese, svůj Neviditelný svět, odkud také pochází název výstavy Mundus Invisibiles. Pracuje nejen s percepcí vědomých prožitků, ale i s Jungovskou analýzou vlastních snů. Archeologie vlastního vědomí či nevědomí nutí sestoupit do vlastních hlubin nejen ji, ale také samotného diváka. Autorka od počátku intenzivně používá hutné tušové tahy s typickou srstnatou strukturou, která pokrývá nejen zvířata, nábytek, architekturu, ale mnohdy vytváří i celý prostor obrazu, až se stává nerozlišitelnou temnou materií. Nezastupitelné místo mají v díle Dany Sahánkové figurální motivy. Námětovou bohatost a mnohovýznamovost podporuje v současnosti její užití širší barevné škály, kdy se jemně kolorované plochy dostávají do silného kontrastu s kresebnými party. Akvarelová malba jí také dovoluje více pracovat s vrstvením i nahodilostí.

„Tvorba je tedy pro Danu Sahánkovou proces postupného objevování. Prvotní motivy často procházejí proměnou, narůstají do širších příběhů a kontextů. Někdy jsou i dokonce postupně schovány. Proto autorka využívá postupné přidávání jednotlivých pláten, jejich otáčení i překreslení, v některých případech i výměny již hotových částí různých děl. Finální podoba obrazu tak může vzniknout brzy, ale často i za několik let,“ uvedl Ivan Bergmann, kurátor výstavy.

Dana Sahánková (*1984 v Praze) vystudovala AVU v ateliéru kresby Jitky Svobodové (2005-2011). Má za sebou řadu výstav u nás i v zahraničí. Její dílo je zastoupené v předních galeriích i soukromých sbírkách. Ve Zlíně se autorka již představila na 6. Zlínském salonu mladých (2012), takže diváci mohou posoudit vývoj její tvorby.

Výstava bude k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 5. května 2024. Více o výstavě se mohou návštěvníci dozvědět na komentovaných prohlídkách. Více informací a termíny doprovodného programu na www.galeriezlin.cz

„V Suchu se protnou tři generace, ta nejstarší reprezentuje bezohlednost, ta nejmladší dává naději ve zvládnutí mezilidských vztahů vně i uvnitř rodin, ale i ve spojení s krajinou, v níž žijeme. Příběh sváru dvou klanů se dotýká i citlivých momentů, jako je přijmutí nemoci blízkého člověka nebo lásky v napjatých vztazích odlišně žijících sousedských rodin,“ říká režisér Bohdan Sláma. Vymezení žánrů se režisér brání, ve filmu pracuje s prvky humoru, směšností životních postojů, není to komedie, ale ani ryzí tragédie. „Je to drama lidských citů, prvky má komické i tragické. Je tam humor a je to rodinný film,“ dodává Sláma.

Zatímco Josef nutí svou ženu a děti ke svéráznému způsobu života na ostrůvku vegetace mezi monokulturními Viktorovými lány, Míra je zamilovaný do Josefovy dospívající dcery Žofky. Aby získal její sympatie, musí s otcem bojovat. Viktor navíc ve vleku svého despotického otce, kterého hraje Bolek Polívka, čelí tlaku kvůli problémům v rodinné firmě. Nejen synova revolta staví Viktora do nové situace. Také Josef zklamaný důsledky vlastních životních postojů musí leccos přehodnotit, zvlášť když jeho vzpurná dcera Žofka odjede v nejméně vhodnou dobu bez rozloučení do Berlína. Ve středu dění se tak ocitá její soused Míra, který přestože není nositelem velkých gest, v sobě chová hlubokou lásku nejen k Žofce, ale i k dospělým, jejichž problémy musí řešit. 

Sucho funguje v příběhu jako metafora, promítá se do mezilidských vztahů. Ve svém novém filmu režisér dle svých slov vzdává hold i roli mateřství – lásce k dětem, ale také krajině, v níž žijeme.
Hlavní ženskou roli manželky Josefa a matky tří dětí ztvárnila Magdaléna Borová, která se svou laskavou mateřskou silou snaží udržet veškeré vztahy v rovnováze i v mezní situaci. Ve filmu dále hrají Gabriela Míčová, Judit Pecháček, Marie Ludvíková, Luboš Veselý nebo Marek Taclík. Za kamerou stál Slámův letitý kolega Diviš Marek, střihačem je Jan Daňhel a architektem Jan Vlasák. Producenty snímku jsou Pavel Strnad a Petr Oukropec, kteří stojí za všemi autorským filmy režiséra včetně předchozí Báby z ledu z roku 2017 oceněné za nejlepší český film roku v rámci Českého lva.

SYNOPSE

Dva sousedské klany a dva různé přístupy k životu. Co se stane, když do napjatých vztahů dvou dominantních otců zasáhne láska vlastních dětí? Zatímco Josef nutí svou rodinu ke svéráznému způsobu života na ostrůvku vegetace mezi monokulturními Viktorovými lány, Míra je zamilovaný do Josefovy dospívající dcery Žofky. Aby získal její sympatie, musí s otcem bojovat. Synova revolta i problémy v rodinné firmě staví Viktora do nové situace. I Josef zklamaný důsledky vlastních životních postojů má možnost leccos přehodnotit. Naději na uzdravení na poli mezilidských vztahů i vyprahlé krajiny přinese do života několika hrdinů až mezní událost.

Trailer: https://youtu.be/3tLqM616R5A

Za tímto výjimečným počinem stojí režisérky Alžběta Nováková s Eliškou Říhovou. Alžběta je zakládající členkou skupiny České národní improvizační divadlo a sama se dlouhodobě věnuje asistenci. Eliška Říhová patří mezi výrazné režijní osobnosti nejmladší generace. Režijně se podílela například na inscenaci Všem se nám uleví na Nové scéně Národního divadla anebo na nejnovější inscenaci Obyčejná žena v pražské MeetFactory, která vznikla podle knižní předlohy nobelistky Annie Ernaux. 

Objevit nové obzory 

Vršovická kulturní křižovatka nabízí kromě originální divadelní produkce také atraktivní doprovodný program. Pravidelně se můžete zúčastnit dramaturgických úvodů nebo diskuzí s tvůrci a nahlédnout tak do zákulisí uměleckých projektů. Příchozí vás 27. února v rámci doprovodného programu vezmou na nezapomenutelnou projížďku Vršovicemi. 

Díky spolupráci s organizací Asistence o. p. s. dostanou návštěvníci možnost vyzkoušet si, jaké je pohybovat se na vozíku terénem Vršovic. Než se na kolečkách vydají do ulic, profesionální instruktoři z Asistence účastníky provedou základním zácvikem. Nově získané dovednosti pak otestují v praxi a během hodinové projížďky budou ve dvojicích plnit úkoly, kterým běžně nevěnujeme téměř žádnou pozornost. Pořídit si v kavárně teplý nápoj anebo vybrat si hotovost z bankomatu se ale na vozíku může proměnit v několikaminutové dobrodružství. 

Účastníci si vyzkouší jak pohyb ulicemi na vozíku, tak roli asistenta. Na konci dvouhodinového setkání budou mít prostor své zážitky sdílet a zhodnotit s lidmi, pro které je život na kolečkách každodenním chlebem. Procházka začíná v 16:00 a je ideálním zážitkem pro dvojice. Kapacita je omezená, takže pokud vás projížďka zaujala, rezervujte si včas svá místa na webových stránkách Vzletu. A pokud byste ji náhodou nestihli, po repríze Příchozích 27. února budete mít možnost zúčastnit se debaty s tvůrci inscenace a jejími protagonisty. 

Má to smysl 

Inscenace Příchozí přesahuje „jednorázový” kulturní zážitek díky zapojení do iniciativy Pátý stupeň. Ta prosazuje takové systémové změny v poskytování podpory lidem s postižením, které jim mohou změnit celý život. Všech pět účinkujících na vozíku se na projektu mohlo podílet právě díky ní. Pátý stupeň organizace Asistence upozorňuje na nedostatečnost stávajícího systému příspěvků na péči. Nejvyšší, tedy čtvrtý stupeň totiž pokrývá pouze 5 hodin pomoci denně. Protagonisté projektu Příchozí přitom potřebují denně 14 až 20 hodin pomoci. Pátý stupeň proto bojuje za zavedení individualizovaného, pátého stupně příspěvku na péči v rozsahu, jaký lidé na vozíku skutečně potřebují. 

Potřebným systémovým změnám v oblasti dostupnosti asistence pro lidi s postižením a adekvátnímu rozsahu podpory se Asistence věnuje ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí na čele s Marianem Jurečkou. Ten v současné době úpravu příspěvků na péči přislíbil, stejně jako kroky vedoucí ke vzniku zákona o osobní asistenci. 

Časosběrný dokument Pátý stupeň v režii Tomáše Kleina, který měl premiéru loni, mapuje jeden rok života pěti vybraných lidí s tělesným postižením, kterým byla zajištěna péče v dostatečném rozsahu. Ve filmu uvidíte, jak ten rok prožili, a ve Vzletu se s nimi můžete osobně setkat na jedné z repríz inscenace Příchozí.