čtvrtek
16. ledna 2025
svátek slaví Ctirad

Instituce a kulturní zařízení

Nabídka Muzea Těšínska do konce února

ČESKÝ TĚŠÍN: Přijměte pozvání na přednášku historika PhDr. Davida Pindura, Ph.D., o počátcích a průběhu rekatolizace v Těšínském knížectví po třicetileté válce s názvem „V osmi dnech dvaceti sedm kostelův evangelických odňali.“ K činnosti náboženské komise na Těšínsku v roce 1654, která se uskuteční ve čtvrtek 22. února v 17:00 v přednáškové místnosti Historické budovy v Českém Těšíně. Přednáška osvětlí počátky a průběh intenzivní rekatolizace v prostoru Těšínského knížectví po třicetileté válce. Po smrti Alžběty Lukrécie, poslední kněžny z těšínské linie Piastovců, v roce 1653 se stal novým těšínským knížetem císař Ferdinand III. Ustavil náboženskou komisi vedenou fryštátským farářem Václavem Františkem Otíkem z Dobřan. Právě její členové na jaře před 370 lety odňali v Těšínském knížectví evangelíkům desítky kostelů. V úzké spolupráci s císařovými zástupci pak obnovovali zdejší strukturu katolické duchovní správy.

22.02.2024
17:00
Autor článku: 
Lenka Bichlerová

V sobotu 24. února se rovněž v Historické budově uskuteční akce Zvířátka v zimě – kreativní dílna s povídáním o tom, jak přežívají zvířata v zimě, jak jim pomoci a co rozhodně nedělat. Akce potrvá od 10 do 15 h.

 

Ve středu 28. února opět zveme zájemce do genealogické poradny pod vedením Bc. Petry Nevelöšové, která poradí začátečníkům i pokročilým s tvorbou rodokmenu. Zájemci si musí rezervovat místo předem na e-mailu petra.nevelosova@muzeumct.cz nebo tel. č. 558 761 219. 

Architekt Jan Blažej Santini-Aichel v čítance pro děti českých krajanů

ČR, ZAHRANIČÍ: V současné době registruje MZV ČR ve světě cca 120 českých krajanských škol a přes 300 tradičních krajanských spolků. Především pro ně založil spolek Moje česká škola v roce 2020 společnou platformu, stejnojmenný portál pro rodiče a učitele dětí českých krajanů. Na jednom místě zde najdou přehledně informace a materiály, které pomáhají učit děti česky a udržovat kontakt s českou kulturou a národní identitou. Letos o sobě opět dává vědět vydáním speciální čítanky věnované geniálnímu architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi, od jehož úmrtí uběhlo v loňském roce tři sta let. Více o novém materiálu i činnosti spolku přinášíme v rozhovoru s Mgr. Radkou Polenskou, Mgr. Ivanou Rocca Kovářovou a PhDr. Markétou Ševčíkovou z Mojí české školy.

Autor článku: 
Irena Koušková

Skončený rok 2023 patřil také připomínkám výročí 300 let od smrti geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Na území naší republiky najdeme až 80 staveb, u nichž je potvrzeno jeho autorství. Dvě z nich patří mezi památky UNESCO – poutní Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Proč jste si k pokračování knižní edice Čti česky vybrali právě tuto osobnost české i světové kultury?

Radka Polenská, místopředsedkyně spolku: Z požadavků, které MŠMT klade na certifikované školy v zahraničí, vyplynul náš obnovený ediční plán, který se soustřeďuje jednak na národní pověsti, a jednak na krajská města a kraje ČR. V čítankách doplněných pracovním listem a výkladovým slovníčkem se snažíme propojit historii, zeměpis, kulturní bohatství a osobnosti toho kterého místa. Se Santinim se náš záběr rozšířil i o významné osobnosti inspirující vícejazyčné děti v jejich snaze zvládnout češtinu jako jejich mateřský nebo nově nabytý jazyk.  

J. B. Santini představoval speciální výzvu! V první fázi to byl nápad naší kolegyně ze spolku Mgr. Lenky Kropáčové, která žije v Plasích, kde pomáhá organizovat místní kulturní dění. To ona našla výzvu Santini od Ministerstva kultury ČR a přišla s tím, že by obce, v nichž jsou příslušné Santiniho stavby, uvítaly podobnou čítanku, jakou jsme udělaly o Praze a Brně.

Oslovil nás mj. fakt, že Santini je mimořádná, solitérní historická osobnost. Výzvou byla také skutečnost, že jsme tentokrát neměli k dispozici původní text určený ke zjednodušení od Ludmily Bakonyi Selingerové alias Pohádkové Lídy, která s námi spolupracovala na předchozích čítankách Stověžatá Praha a Betálné Brno.

Lenka napsala žádost o grant, který byl na ministerstvu přijat právě pro svou jinakost. No a já vytvořila text, který se kolegyním líbil a pustily jsme se do jeho cizelování.

 

Jedná se o poměrně náročné téma. V čem jste našli klíč a inspiraci k jeho předání dětem, navíc s omezenými čtenářskými zkušenostmi?

Radka Polenská: Klíčem pro nás od počátku bylo to, co spojuje Santiniho s naší obvyklou cílovou skupinou. I vícejazyčné děti potřebují vzory. Santini-Aichel takovým vzorem je: český architekt s německými a italskými kořeny, hovořil minimálně čtyřmi jazyky, žil a tvořil v mezinárodní komunitě. Pobýval neustále na cestách, a to navzdory faktu, že byl fyzicky postižený. Zanechal za sebou pavučinu 80 originálních staveb, které podtrhují krásu české a moravské krajiny. Ty promlouvají nadnárodním jazykem a originalitou barokně gotického slohu.

Náš tradičně tříčlenný tým pracuje metodou intuitivního zjednodušování textu. Já dodávám informace a vtípky, střežím obsah. Souvětí s čárkou je pro mne jasnou výzvou k převodu do jasnějších vět jednoduchých. Specialistkou na formu je kolegyně Jana Nahodilová, MPhil., která vede Českou a slovenskou školu Okénko v Londýně. Ta chrání lexikum. Slovní zásoba dětí je z pohledu jejich vícejazyčnosti několikanásobná, ale zároveň je ohniskem konkrétního jazyka omezená. Pro zjednodušování použité slovní zásoby využíváme český národní korpus, ale především naše letité zkušenosti z výuky i z výchovy vícejazyčných dětí. Ivana Rocca Kovářová, místopředsedkyně spolku a ředitelka české školy v irském Dublinu, má dar jednoduše vyjádřit komplikované téma a provázat tak formu s obsahem. Při práci na Santinim jsme tým rozšířili o Inge Němcovou, která se stala patronkou pracovních cvičení a výkladového slovníčku. Pro tentokrát jsme se totiž nemohly vyhnout ani tak obtížným tématům, jako jsou náboženství, církev a víra nebo smrt. Inge se nelekla ani numerologie. Odbornou garantkou celého textu byla Mgr. Radka Ranochová, Ph.D.        

Neodmyslitelnou součástí veškeré práce spolku je výrazná grafika Elišky Vojtěch, která se stala spolkovou značkou. Zejména v čítankách je Eliščin přínos zásadní. Drobné obrázky rozbíjejí delší text, dotvářejí vtipy a jasně zobrazují, co by si děti jen těžko představovaly z popisu, naučily jsme se využívat její svébytné spojení obrazové i textové grafiky s fotografiemi. To vnáší do cvičení lehkost a usnadňuje orientaci v textu. 

 

Vaše čítanka je mezioborová. Jak tedy vypadá?

Radka Polenská: Santini propojil dva významné historické slohy za pomoci přesných matematických propočtů, ale cíle měl duchovní. Byl to hluboce věřící člověk, který považoval sebe a své dílo za prostředek k oslavě lidského umu jako Boží prozřetelnosti.

Je fantastické, s jakou lehkostí využíval fyzikálních a přírodních zákonů. On přesně věděl, proč, kdy a kam bude dopadat světlo vstupující do místnosti. Uplatňoval ve své práci znalosti stavitelů velkých katedrál, numerologii, mystérium kabaly a pravidla optiky. Je nesmírně inspirativní všímat si toho, jak umístil stavbu do krajiny. A tak, když „jenom“ následujete jeho osobního a profesního příkladu, propojí se vám příběh se zeměpisnými a matematickými cvičeními.

No a pro „výklad” jsme angažovaly dva létající zvířecí prostředníky. Moudrého sýčka Josefa Strýčka a polétavého popletu netopýra Pýra. Pýr klade dětsky naivní otázky všeho druhu a sýček trpělivě vysvětluje pojmy i fakta. Pokud se podaří, že Santiniho osobnost a dílo pochopí netopýr Pýr, pak by to měly zvládnout i děti z prvního stupně ZŠ v České republice.

 

S jakou odezvou se setkaly předchozí knižní počiny této edice – Pověst o Horymírovi a Šemíkovi a Stověžatá Praha? Původní idea celého projektu byla vytvořit sérii Města, ve které hlavní hrdinové Eliška a Vítek putují po zajímavých městech v ČR a Evropě. Připravujete čítanku o Brně?

Ivana Rocca Kovářová, místopředsedkyně spolku a ředitelka České školy Dublin: Na naše čítanky máme spoustu pozitivních ohlasů. Učitelé a rodiče si je mohou na našich webových stránkách stáhnout zdarma, čehož hojně využívají. Čítanky vyzkoušela ve své výuce celá řada českých škol v zahraničí, ale své místo nacházejí i v práci místních škol v ČR. Obě řady čítanek budou mít plánovaná pokračování. Ta s názvem Betálné Brno je těsně před dokončením, jen na chvíli musela ustoupit intenzivní práci na Santinim. Momentálně s Eliškou Vojtěch dolaďujeme grafiku a, jak název napovídá, děti se v ní dozvědí i něco málo o brněnském hantecu. Vyjít by měla na přelomu února a března. Svého následovníka dostane i Pověst o Horymírovi a Šemíkovi. Jako další v pořadí chystáme pověst Rytíři z hory Blaník.

 

Vraťme se v čase ještě o kousek zpět a pojďme ke kořenům. Jak a proč vůbec vznikl váš spolek?

Markéta Ševčíková, zakladatelka a předsedkyně spolku: Myšlenka na vznik našeho spolku přišla v průběhu roku 2019. Žila jsem v té době s rodinou druhým rokem v Kodani a dcera měla začít chodit v České republice do 1. třídy. Začala jsem zjišťovat, co vše je třeba pro vzdělávání v českém systému udělat, a také se objevily první projevy toho, co život s dětmi v zahraničí udělá. Jak rychle mohou ztrácet jazyk, vztahy, kulturní kontinuitu.

V Dánsku funguje skvělý spolek, který pořádá akce pro děti, ale není zde žádná víkendová česká škola, kam by děti chodily za klasickou výukou.

Dostala jsem se tak ke dvěma bodům – jak získat relevantní informace, jako člověk/krajan, který není nikde organizován (kromě Facebooku, kde různé skupiny zabývající se bilingvní výchovou sice existují, ale informace rychle mizí a nejsou strukturované). A také co udělat pro to, aby naše děti zůstaly hrdými a vědomými Čechy, byť vyrůstají v mezinárodním prostředí. 

Napadl mě tak portál, kde by byly všechny informace na jednom místě a člověk by věděl, kam má v případě potřeby sáhnout. Co má dělat, když s dětmi do zahraničí odjíždí, když tam žije, či když se vrací zpět. Pokud potřebuje rady logopeda nebo psychologa, kde relevantní osoby najde. Existuje mnoho užitečných odkazů, které jsou pro české děti žijící v zahraničí skvěle využitelné, ale kde je všude hledat? 

Šlo mi o to, aby prvotní rešerši informací, rad či materiálů udělal odborník. Zájemce – ať už rodič nebo učitel, který se k podobným k informacím dostane přes svoji mateřskou organizaci – je může dále využít. Vzdělávací texty, jako čítanky zjednodušeného čtení, pak přišly samy, záhy po založení spolku, jako skvělý učební materiál. Stejně tak i soutěže mají perfektní sekundární přesah.  

Oslovila jsem svoji dobrou kamarádku a profesionálku, Hanku Valentovou, která mne v mojí myšlence podpořila a navrhla oslovit pana Jiřího Krátkého, zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti na MZV. Pan Krátký byl skvělý, v nespočtu ohledech mi dal plno zajímavých rad a doporučení, včetně tipu na Aničku Paap, která se stala třetí osobou našeho zakládajícího týmu.

A tak náš spolek vznikl – já, Hanka a Anička. Tři nadšenkyně, které v myšlence viděly smysl a neváhaly tomu obětovat mnoho času. Portál teď vypadá velmi jednoduše, ale jsou za tím nekonečné hodiny a hodiny on-line callů, realizace úžasného on-line dotazníkového šetření, na které odpovědělo téměř 400 Čechů z celého světa, včetně mentoringové spolupráce s Jirkou Sekerou a Evou Pavlíkovou z Česko.Digital. Velkou roli sehrála také naše dvorní grafička, Eliška Vojtěch, která nám udělala úžasné logo a vizuální identitu – podíváte-li se na logo pořádně, obsahuje vše zásadní, co je s českou kulturou spojené – lidový modrotisk, stavebnice Merkur, Wichterlova kontaktní čočka, Baťova bota a Čapkův robot. 

 

Co vám chybělo v dosavadních portálech pro krajany?

Markéta Ševčíková: Jednak vůbec existence všech těchto informací na jednom místě. Také asi stručnost, jednoduchost a networking. Mám akademické zázemí, a tak i na portál jsem šla formou maximálního rešeršování tématu. Při přípravě portálu bylo zajímavé sledovat, jaké je nastavení krajanské komunity po celém světě – USA a Kanada je nejdál – s ohledem na dějiny emigrace jsou řekněme „nejvyspělejší“, tj. nejotevřenější, informace rádi sdílejí a spolupracují. Evropa je v tomto ohledu trochu uzavřenější, i když se samozřejmě najdou výjimky a situace se v posledních dvou letech hodně změnila.   

Co máme také stále v hlavě, je vytvoření sdíleného HUBu pro všechny solitérní učitele, kde by bylo možné nabídnout různé vzdělávací materiály. Učitelé, kteří nejsou nikde organizovaní (tj. nemají k dispozici materiály ze své mateřské organizace) se pracně připravují na své hodiny, upravují podklady podle momentální úrovně svých žáků a je škoda, že tyto – po nocích vyprecizované zdroje – zůstávají v šuplíku. Zjišťovaly jsme, kdo by s námi do spolupráce na HUBu šel, velmi pozitivní odezvu jsme měly právě z USA a Kanady, ale zatím jsme to z časových důvodů nebyly schopny uskutečnit. 

  

Krajánek ve světě už existuje od r. 2018… V čem je práce vašeho spolku jiná?

Markéta Ševčíková: Krajánek odvádí neuvěřitelný kus práce – vydává časopis, organizuje online distanční výuku, tábor. Na poli krajanské komunity mají zcela nezastupitelnou roli! Řekla bych, že hlavním rozdílem je to, že Krajánek cílí přímo na děti – my cílíme primárně na rodiče a další vzdělavatele.

 

O co je největší zájem ze strany krajanů? Jakým způsobem s nimi spolupracujete?

Markéta Ševčíková: Krajané si rádi stahují naše čítanky zjednodušeného čtení. Ty jsou nejen využitelné pro české děti žijící v zahraničí, ale i pro děti cizinců, které pobývají v Čechách a mají problémy s českým jazykem. Texty jsou psané zjednodušenou formou, což vyhovuje oběma skupinám. Krajané se také rádi zapojují do soutěží, reagují na příspěvky na našem Facebooku. Neváhají odpovídat na dotazníková šetření – i letos chceme jeden průzkum uskutečnit. Poté uvidíme, jak se nálada mezi krajany s ohledem na vzdělávání změnila.  

 

Ve spolku jste samé ženy, často vícečetné matky bilingvních dětí, s učitelskou zkušeností. Některé z vás žijí v zahraničí. Můžete krátce rozvést, jak je někdy složité udržet u dětí ve vícejazyčném prostředí znalost češtiny a nebo ji dokonce dále rozvíjet?

Ivana Rocca Kovářová: Určitě neplatí, že stačí na děti mluvit česky a vše půjde samo, protože „děti jsou jako houby“. To je názor, se kterým se stále často setkávám a mnoho rodičů pak bývá zklamáno, že to zase tak jednoduché není. Důležité je minoritní jazyk děti nejen učit, ale umožnit jim v něm každodenně žít. Není to vždy jednoduché. Když chybí podpora širší rodiny nebo dokonce partnera, pak může rodiče podržet krajanská komunita v zemi, kde žije. Mně se u mých tří dětí osvědčilo je češtinou co nejvíce obklopit, dokud byly ještě malé, než nastoupily do školy. Češtinu vnímaly odmalička jako něco naprosto běžného a přirozeného, česky jsem na ně mluvila v jakékoliv situaci i před lidmi, kteří mluví jiným jazykem. Samozřejmě jsme četli české knížky, dívali jsme se na českou televizi, ale také u nás například prakticky neustále hrál český rozhlas. Snažila jsem se vybudovat pevné základy, na kterých půjde stavět, až do světa dětí stále více začne zasahovat angličtina ze školy a od kamarádů. Dnes je mým dětem 13, 11 a 10 let, mluví, čtou a píší česky, italsky (jazyk otce) a anglicky (jazyk prostředí) a hlavně se cítí jako doma ve všech třech kulturách, což považuji za obrovské bohatství. 

 

www.mojeceskaskola.cz

 

 

 

 

 

Zlínská knihovna nově půjčuje audioknihy online

ZLÍN: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně nabízí novou atraktivní službu – půjčování audioknih on-line. V nabídce jsou stovky titulů nejrůznějších žánrů pro děti i dospělé, včetně horkých novinek a bestsellerů. Ty si čtenáři nyní jednoduše a z pohodlí domova stáhnou do svého telefonu či tabletu. Službu knihovna poskytuje svým čtenářům zcela zdarma.

Autor článku: 
Libuše Pavlicová

Audio zpracování psaného slova je skvělou šancí pro ty, kterým na čtení v dnešní zrychlené době nezbývá čas nebo těm, kteří ještě nebo už sami číst nemohou, jako děti nebo senioři. Poslech audioknih posiluje fantazii i schopnost porozumět mluvenému slovu. Kvalitní audioknižní vydání pozvedá knihu na další úroveň a přináší zcela nový zážitek,“ uvádí ředitel knihovny a náruživý posluchač audioknih Jan Kaňka.

Audioknihy jsou v současné chvíli nejprogresivněji rostoucím segmentem knižního trhu. U čtenářů nabývají na stále větší oblibě, což dokazují nepřetržitě rostoucí roční počty nových titulů. Zákazníci přitom stále více upřednostňují digitální prodej. Tyto trendy následuje i knihovna a vychází vstříc požadavkům a potřebám svých čtenářů.

„Online formát považujeme za nezbytný zejména pro mladší generaci, která už téměř nevlastní zařízení, na kterých by si audioknihy na discích mohla přehrát a fyzické nosiče v dnešní době považuje víceméně za anachronismus,“ doplňuje Libuše Pavlicová, vedoucí útvaru odborných činností krajské knihovny.

Hlavní výhodou audioVýpůjček je okamžitá dostupnost odkudkoliv a kdykoliv a také skutečnost, že jeden titul si může na rozdíl od fyzického nosiče ve stejné chvíli vypůjčit větší množství čtenářů.

V nabídce je momentálně téměř 400 titulů nejrůznějších žánrů pro děti i dospělé. Mezi nimi jak klasika, tak i horké novinky a bestsellery nejžádanějších autorů, na které by čtenáři ve fyzické formě čekali v pořadníku. Jmenovat lze na příklad díla Jo Nesba, Michaely Klevisové, Scarlett Wilkové, Kateřiny Karolové, Helen Fieldsové, Jana Vojáčka, Ladislava Zibury, Jany Poncarové a dalších autorů. Kompletní nabídku čtenáři najdou v katalogu knihovny na kfbz.cz/eaudio.

Stažení audioVýpůjčky probíhá prostřednictvím stejné aplikace Palmknihy jako u již zavedených eVýpůjček. Čtenáři si ze svého čtenářského konta prostřednictvím aplikace audioknihu stáhnou z katalogu knihovny do svého chytrého telefonu nebo tabletu a ihned mohou poslouchat. Proces je velmi jednoduchý a rychlý. Připojení k internetu je nezbytné jen ke stažení knihy, k samotnému poslechu již není třeba.

AudioVýpůjčky jsou po stažení dostupné 31 dní, poté ze zařízení samy zmizí. Současně lze mít v aplikaci celkem 5 elektronických výpůjček a je jen na čtenáři, jak si audioknihy nebo eknihy nakombinuje.

Více podrobností, včetně návodů, najdou čtenáři na webu knihovny kfbz.cz/eaudio. V případě zájmu čtenářům rádi a ochotně pomohou knihovníci.

www.kfbz.cz / www.facebook.com/zlinknihovna

První ročník cen Art Grand Slam zná své oceněné

PRAHA: Organizátoři výstavního projektu Art Grand Slam otevřeli 15. února v prostorách SmetanaQ Gallery výstavu Uvnitř pohybu a poprvé předali nové kulturní ceny za současné umělecko-sportovní počiny. Oceněnými umělci a projekty v šesti kategoriích se stali Bratři v tricku za jejich Běžkařskou odyseu (divadlo), Martin Kafes33 Hirth za basketbalové hřiště v Písku (veřejný prostor), Matěj Skalický (fotografie), Jakub Janovský (výtvarné umění), dokument Případ Modrý režiséra Romana Vávry (film) a Petr Volf za publikaci Sochař pohybu Zdeněk Němeček (literatura). Samotná výstava je návštěvníkům otevřena do 17. března.

Autor článku: 
Michaela Sikorová

Skleněná trofej autorky Hany Vopravilové, designérky a studentky ateliéru Skla UJEP v Ústí nad Labem, a Nadace Lasvit, má své první majitele. Tímto počinem poukazuje nový výstavní projekt Art Grand Slam kulturní platformy Sport in Art na propojování sportu a umění napříč kulturními odvětvími. Jádrem prvního ročníku projektu je výstava Uvnitř pohybu kurátora Petra Vaňouse, která je nyní k vidění v pražské SmetanaQ Gallery. Na konci června pak poputuje do Českého centra Paříž, města, kde se uskuteční největší sportovní akce na světě – letní olympijské hry. „Projekt Art Grand Slam se zaměřuje na výběr děl předních současných českých vizuálních umělkyň a umělců, kteří se ve své práci dotýkají tématu v podmnožině pohybu a sportu. Vnější radost a vitalita je kontrolována temnějším pohybem vnitřních nároků, představ, tužeb, snů a ambicí. Prostřednictvím děl vizuální kultury se dostáváme do samotného jádra problému, v němž vzniká a zaniká základní projev lidského života – pohyb,“ přibližuje téma a ideu projektu jeho kurátor Petr Vaňous.

Sport lze ale spatřit nejen ve výtvarném umění. Na další umělecké kategorie a formy ztvárnění upozorňuje nová kulturní cena. V prvním ročníku byli oceněni za současné umělecko-sportovní počiny Bratři v tricku za inscenaci Běžkařská odysea, ve které čerpají ze svých zkušeností pouličního divadla, a která je tradičně plná sebeironie, žonglování, předmětové manipulace, střídmé akrobacie i laskavého humoru. Fotograf Matěj Skalický vytvořil vizuálně silný soubor velkoformátových fotografií starých sokolských žíněnek. Umělec Martin Kafes33 Hirth stojí za vizuální podobou renovovaného basketbalového hřiště v Písku dedikovanému Vítu Krejčímu. Na první pohled zaujme charakteristická barevná paleta i rukopis tohoto grafika a streetartového umělce. Roman Vávra je režisérem oceněného dokumentární filmu Případ Modrý, ve kterém příběh svého otce, kdysi nejlepšího hokejového brankáře světa, Bohumila Modrého, vypráví jeho dcera. V díle se spojuje empatické listování rodinným albem s příběhem Československa. Monografie Petra Volfa Sochař pohybu Zdeněk Němeček představuje život a dílo tohoto českého sochaře specializujícího se na sportovní tématiku. Dokládá umělcovu výjimečnost v domácím i mezinárodním srovnání a představuje jeho, dnes již ikonickou, tvorbu, která byla po dlouhou dobu opomíjená. Dílo oceněného výtvarníka Jakuba Janovského pak mohou návštěvníci zhlédnout přímo na výstavě Uvnitř pohybu, jíž je součástí.

Kromě Janovského práce najdou v galerii návštěvníci tvorbu dalších devíti renomovaných umělců a tří zástupců nejmladší generace. Ze zavedených jmen současné české výtvarné scény jsou na výstavě zastoupení Michael Rittstein, Milena Dopitová, Dalibor David, Paulina Skavová, Michal Cimala, Pavel Šmíd, Alena Anderlová, Lubomír Typlt, Jakub Janovský a Jitka Petrášová. Trojice mladých autorů vzešla z veřejně vypsané soutěže, tzv. open callu, kterým projekt Art Grand Slam podporuje mladé umělce do 30 let v kariérním posunu i inspiraci k novým tématům. Kurátora Petra Vaňouse nejvíce zaujali Veronika Čechmánková videoartem Dialogue with the Previous, který se poeticky dotýká proměny tradičních symbolů v čase a pohybu člověka; čerstvý laureát Ceny kritiky za mladou malbu pro rok 2024 Lukáš Slavický, jenž v triptychu Glory Glory složeném z obrazů a videa reflektuje podobnosti profesionálního sportu a umělecké praxe; a autorská dvojice z platformy INSTITUT INSTITUT Tereza Sikorová a Tomáš Moravanský s filmovým experimentem Dead in the Pool umístěným na městskou plovárnu. Právě Veronika Čechmánková zároveň získala letní rezidenční tvůrčí pobyt v Českém centru Paříž. Naopak všechny tyto vítěze open callu ocenila mladá a nekonvenční automobilová značka CUPRA v podobě zapůjčení auta pro výjezd do jedné z předních evropských galerií pro načerpání inspirace a rozvíjení networkingu se zahraničními umělci i institucemi.

Výstava Uvnitř pohybu je veřejnosti přístupná do 17. března 2024 v prostorách SmetanaQ Gallery na Smetanově nábřeží v Praze. Galerie je otevřena od úterý do neděle, vždy od 11 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

 

Členové a členky poroty:

Jiří Hnilica | ředitel Českého centra Paříž

Michal Novotný | Ředitel Sbírky umění po roce 1945

Anna Strnadová | kurátorka Sbírky grafiky a kresby v Národní galerii – Oddělení grafiky a kresby 20.-21.století

Anna Švarc | architektka pražského metra

Rudolf Kasper | galerista a sběratel umění

Richard Drudy | kurátor GASK

Bára Alex Kašparová | vydavatelka a šéfredaktorka kulturního měsíčníku Artikl, kurátorka Curator Contemporary

Roman Franta | malíř

Markéta Musilová | galeristka a kurátorka SmetanQ Gallery

Anna Hrabáčková | vedoucí oddělení, programová konzultantka, agenda vizuálního umění, Česká centra

 

Art Grand Slam je výstavní projekt inspirovaný pohybem a sportem, jehož první ročník se uskuteční v Praze v roce 2024. Je určen profesionálním umělcům, ale i mladým autorům do 30 let. Součástí je vyhlášení nejlepších umělecko-sportovních počinů předchozího roku, a to v šesti kategoriích. Hlavní část projektu Art Grand Slam je založena na výstavě, která bude mít každý rok nového kurátora, a to především z důvodu zabránění umělecké a tématické stagnaci. Kurátor z tohoto důvodu vybírá i podtitul výstavy, která se v první řadě věnuje sportu, ale zvoleným podtitulem má možnost upozornit na důležitá témata v celospolečenském rozsahu. Pro první ročník výstavního projektu byl zvolen kurátor Mgr. Petr Vaňous PhD., uznávaný odborník, který zrealizoval již mnoho výstavních projektů v Čechách i zahraničí. Petr Vaňous vybral pro první ročník téma nazvané „Uvnitř pohybu. Projekt organizuje kulturní platforma Sport in Art.

WEB |  www.artgrandslam.org

Česká centra, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou stěžejním nástrojem veřejné diplomacie zahraniční politiky Česka a rozvíjejí kulturní vztahy mezi zeměmi. Jakožto kulturní institut jsou členem sítě zahraničních evropských kulturních institutů EUNIC. Prezentují naši zemi v široké škále kulturních a společenských oblastí: od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací. Věnují se výuce češtiny v zahraničí. Zapojují se do mezinárodních projektů a slouží jako platforma pro rozvoj mezinárodního kulturního dialogu. V současnosti působí v zahraničí celkem 26 poboček na 4 kontinentech. Kromě Českých center spravují také Český dům v Jeruzalémě a Bratislavě. Více na www.czechcentres.cz

 

Partneři projektu:

Hlavní mediální partner: CUPRA

Partneři: Centre tchèque Paris, Česká centra, Sport in Art, SmetanaQ, Lasvit, F.H. Prager, FUD UJEP, TUL,

Mediální partneři: CzechCrunch, Reportér, Radio 1, Artmap, Artikl, Uni - kulturní magazín, Otevřené ateliéry Praha

Pod záštitou: hl. m. Prahy, městské části Praha 1, Ministerstva kultury

 

Středočeská knihovna chystá digitální a informační vzdělávání pracovníků v kultuře a kreativních odvětvích v celém kraji

KLADNO: Využití umělé inteligence v kreativní práci, produkce audio a video obsahu, lektorské dovednosti nebo řešení krizových a stresových situací. To jsou jen vybraná témata z nabídky 50 workshopů, které letos pro pracovníky kulturních a kreativních odvětví chystá Středočeská vědecká knihovna v Kladně po celém Středočeském kraji.

Autor článku: 
Kristýna Froňková

Vzdělávací aktivity Středočeské akademie pro kulturní a kreativní odvětví (zkráceně SAKKO) se zaměří na oblasti digitálních dovedností, finanční gramotnosti a manažerských a komunikačních kompetencí. Konat se budou od února do prosince vedle krajské knihovny v Kladně také v 5 knihovnách v Benešově, Mladé Boleslavi, Příbrami a Kutné Hoře.

Kompletní přehled workshopů s jejich termíny najdete na www.sakko.cz.

Workshopů se mohou zúčastnit jak zaměstnanci kulturních institucí, tak OSVČ. Účast na workshopech je bezplatná.

„Díky projektu dostávají lidé pracující v kultuře a kreativních odvětvích unikátní příležitost rozšířit si své znalosti a dovednosti. V loňském roce nám na kvalitu i výběr kurzů přišla velmi pozitivní zpětná vazba, proto mě těší, že jsme i letos získali finanční podporu,“ říká ředitel Středočeské vědecké knihovny Roman Hájek.

Projekt Rozvoj měkkých dovedností pracovníků v kulturním a kreativním sektoru ve Středočeském kraji II  je realizován za finanční spoluúčasti EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury ČR a bude podpořen také z rozpočtu Středočeského kraje.

www.svkkl.cz

 

 

Workshop na téma Obnova pivovaru v Lobči

TELČ: Univerzitní centrum Masarykovy univerzity v Telči a telčské pracoviště Národního památkového ústavu připravily dva jednodenní workshopy na téma Využití kulturního dědictví – příklady dobré praxe. Akce je určena pro všechny zájemce o obnovu památek, především pak pro podnikatele a studenty v oblasti cestovního ruchu, majitele památkově chráněných objektů a neziskové organizace. Aktivita vznikla za podpory Fondů EHP a Norska 2014-2021. Na druhý z workshopů se můžete hlásit do pátku 23. února 2024 do 12.00 hodin.

 

26.02.2024
Autor článku: 
Ilona Ampapová/ika

První workshop se uskutečnil již koncem ledna a představil jednak činnost redakce PROPAMÁTKY, která inspiruje při záchraně památek a také pomáhá hledat potřebné finanční zdroje a dalším tématem byly sakrální památky a hledání jejich nového využití. 

Únorový workshop je plánován na pondělí 26. února 2024. Přednášející Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D.  představí ve dvou samostatných přednáškách obnovu pivovaru v Lobči.  Ve 14.00 hod bude tématem především stavební obnova a řešení technických a památkářských problémů, od 17.00 hod. bude přednáška zaměřena více na provoz a ekonomiku pivovaru.

Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena (okr. Mělník) je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. Objekt je velmi hodnotnou industriální stavbou s dlouhou a složitou historií. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600. Původní způsob výroby piva se v řemeslném vrchnostenském pivovaru dochoval až do 90. let 19. století, kdy byla tehdejším vlastníkem provedena zásadní přestavba na parostrojní pivovar. Vrcholné období rozvoje pivovaru lze datovat do let 1905-1921. K zastavení výroby došlo v roce 1943. Po znárodnění byl pivovar roku 1949 jako výrobní podnik zrušen a poté sloužil jako skladovací prostory.
Záchrana objektu se datuje od roku 2007, kdy zapomenutý pivovar objevili architekti Jana a Pavel Prouzovi. Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar kulturní památkou, v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH). V roce 2015 vyla obnovena výroba piva a pivovar byl otevřen pro veřejnost.

Za svůj nevšední a v památkové praxi vzácně citlivý a vnímavý přístup k této industriální památce sklidili současní vlastníci pivovaru řadu uznání. Záchrana, obnova a zprovoznění pivovaru byly oceněny prestižní památkářskou cenou Patrimonium pro futuro v roce 2015 a také cenou Europa Nostra Awards 2023.

Vstup na workshop je zdarma. Prosíme zájemce o účast na této akci, aby se předem nahlásili Iloně Ampapové z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči (mobil: 724 663 511 nebo e-mail: ampapova.ilona@npu.cz) do pátku 23. února 2024 do 12.00 hodin.

http://www.npu.cz

Staré evropské umění v krajské galerii

ZLÍN: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představí zlínskému publiku cenné obrazové a grafické exponáty starého evropského umění ze sbírky GVUO. Vystavovaný výběr z pokladů ostravské galerie se snaží co možná nejplastičtěji mapovat období vymezené lety 1500 až 1800. Návštěvníci se seznámí s přístupem umělců tvořících pod vlivem italským, flámským či nizozemským. Výstava bude zahájena vernisáží s hudebním doprovodem 20. února v 17 hodin.

20.02.2024
17:00
Autor článku: 
Alena Babicová

Kolekce evropského umění tvoří významnou část bohatství sbírek, které Galerie výtvarného umění v Ostravě spravuje, a vedle zásadních celků českého umění 19. a 20. století, nabízí pohled na umění období počínající kolem roku 1500 a končící po polovině minulého století. Přirozená dominance kolekce se objevuje v umění italského baroka, období mladší je pak rozvíjeno dílčími celky se zaměřením na různé oblasti Evropy.

„V kolekci pochopitelně existují značné mezery, ale spojení malby a grafiky přináší možnost bohatšího naznačení souvislostí slohového vývoje. Exponáty z počátku tohoto sledovaného období pochází ze středoevropského prostoru a zachycují přechod od pozdní gotiky k renesanci. S 16. stoletím v zastoupení děl nabývá italské umění, zejména s nastupujícím manýrismem. Nejpřesvědčivěji je reprezentováno umění 17. a 18. století, jež se stalo významným fenoménem, které ve své široké škále odráželo mnohé společenské, politické a náboženské děje tehdejší barokní Evropy,“ přibližuje Jiří Jůza, kurátor výstavy a ředitel GVUO. Objevují se zde celky sakrálního umění, mytologických námětů, krajinomalby a dalších žánrů.

Základní skupinu tvoří ukázky centrálních vývojových škol 16. – 18. století, kdy těžiště tvoří práce italské a západoevropské (nizozemské, holandské a flámské) s ojedinělými díly francouzskými a anglickými, významně pak doplňované okruhem středoevropským (německým a rakouským) s doteky i umění českého. Z nejzajímavějších příkladů lze zmínit obraz M. Bella Svatá rodina s malým Janem Křtitelem a sv. Rochem, který patří ke krásné ukázce tvorby ovlivněné zakladatelem tradice benátské malby G. Bellinim. Za zmínku také stojí díla manýristických malířů činných na dvoře Rudolfa II. (H. von Aachen, B. Spranger) a v neposlední řadě reprezentativní příklady italské barokní malby slavných autorů jako byl např. D. Fetti, G. B. Caracciolo či F. Cozza. Významné postavení flámsko-holandského okruhu v období baroka představují díla autorů, kteří se specializovali na jednotlivé žánry, jako A. H. v. Beyeren, J. Asselijn a D. Teniers ml..

„Výstava navazuje na dramaturgickou linii zlínské galerie, která uvádí díla starších klasiků výtvarného umění a zároveň připomíná jejich odkaz pro dnešní tvůrce. V dalším prostoru kupříkladu probíhá výstava Dany Sahánkové, v jejímž díle nalezneme i vazby k hlubším vrstvám historie umění,“ dodává kurátorka Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně Pavlína Pyšná. 

Výstava bude k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 5. května 2024. Více o výstavě se mohou návštěvníci dozvědět na komentovaných prohlídkách. Více informací a termíny doprovodného programu na www.galeriezlin.cz

Jarní prázdniny ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU

ZLÍN: Ve zlínském muzeu a knihovně najdou děti během jarních prázdnin zábavný program. Nudit se nebudou ani dospělí. Modrý program v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Lektorské oddělení muzea připravilo ve čtvrtek 22. února v čase 10.00-12.00 a 13.00-16.00 Modrou dílnu pro děti II. Vyzkouší si zde techniku rezervážního tisku na papíře, která jim pomůže jednoduše odhalit tajemství modrotisku. Dílna je vhodná pro děti od 7 let.

Inspiraci a více informací o modrotisku získají děti i dospělí na výstavě Modrá, která představuje různorodý a vzorově pestrý lidový textil z jihovýchodní Moravy, barvený především indigem, se zaměřením na techniku modrotisku a šité batiky. Vystaveny jsou zde i další artefakty lidové výtvarné kultury s dominující modrou barvou, jako je keramika, dřevořezba, stavitelství a podobně. Ve výstavě je prostor věnovaný také informacím o tom, z jakých rostlin, hornin a minerálů se získáválo přírodní modré barvivo. Tradiční historické kroje doplňují ve výstavě ukázky současného designu, který pracuje s technikami modrotisku, batiky a barvení indigem. Modrotisk jako výtvarné médium je zde zastoupen také řadou obrazů.

22.02.2024
Autor článku: 
Alena Babicová

Pro děti může být zábavné také srovnání současného Zlína s fotografiemi Zlína, jak si ho pamatují jejich prarodiče, na fotografické panelové výstavě Zlín – Gottwaldov - Zlín. Ta představuje proměny vybraných zlínských míst a ulic od nejstarších dochovaných fotografií po současnost. Záběry zachycují jak nejznámější zlínské lokality, tak místa, která dnes již neexistují.

 

Tvořivé dílny v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně

V knihovně se zabaví děti všech zájmů. Ty, co rády tvoří, zajisté zaujme 20. února od 14 hodin Prázdninová výtvarná dílna ABECEDA, na které si budou moci poskládat své jméno s hravými písmenky nebo si vyrobit záložky. Pro děti, co mají zase raději techniku, bude tím pravým Roboherna ve čtvrtek 22. února od 15 hodin, ve které stráví čas s programovatelnými roboty.

Více informací na www.muzeum-zlin.cz, www.kfbz.cz  a www.14-15.cz.

Z pláže Omaha do salonu republiky

HRADEC KRÁLOVÉ: Osvobození ČSR armádou Spojených států v kontextu jejich zapojení do 2. světové války. Hradec Králové jako nejvýchodnější místo v Evropě, kterého dosáhla armáda Spojených států ve 2. světové válce. Klišé, nebo historická realita, kterou nedoceňujeme? Mohl být opravdu vývoj naší země jiný, pokud by nastalo jedno z pověstných „Kdyby...“ a americká vojska osvobodila Prahu? Kolik amerických vojáků položilo život na československém území ve chvílích, kdy Adolf Hitler byl již mrtev a Berlín v rukou Rudé armády? Jak prožívali svůj všední den, kdy odešli a zůstalo zde po nich něco? Na tyto otázky se pokusí odpovědět historik Muzea východních Čech v Hradci Králové Mgr. Jan Hrubecký. 

Začínáme v 10.00 hod. v učebně č. 2 v 5. NP.

Vstupné 70 Kč.

Vstupenky: HKpoint.cz

22.02.2024
10:00
Autor článku: 
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Pozvání do Volyně na únorové akce

VOLYNĚ: Městské muzeum ve Volyni připravilo výstavu: OSOBNOSTI MĚSTA – JOSEF REŽNÝ

Připomenutí výročí 100 let od narození Josefa Režného (1924–2012), muzikanta s dudami i bez nich a sběratele lidových písní, vlastivědného spisovatele, prácheňského etnografa a někdejšího ředitele volyňského muzea. Výstava potrvá od 20. února až do 7. dubna 2024.

Událost na FB: www.facebook.com/events/924730582421800

sobota 24. února od 7:20 hodin, VLASTIVĚDNÝ VÝLET – NÁDRAŽÍ

MÍSTA V KRAJI – ÚJEZDEC

Kombinovaný vlastivědný výlet, nejprve vlakem do Malenic a odtud pěšky. Cestou komentáře historické i jiné. Sraz na vlakovém nádraží, vlak odjíždí v 7:29. Pěší trasa dlouhá cca 16 km.

Událost na FB: www.facebook.com/events/1765336573960543

 

Městské muzeum ve Volyni

www.muzeum-volyne.cz


 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení