čtvrtek
8. srpna 2024
svátek slaví Soběslav

Instituce a kulturní zařízení

VYHLÁŠENÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE PRO UMĚLCE - UKONČENÍ 15. 1. 24

ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.

Autor článku: 
Světlana Pospíšilová

Po skončení jedné z nejúspěšnějších výstav „Skleněná duše“ v Uměleckoprůmyslovém muzeu, kterou shlédlo 14 000 návštěvníků, našel první objekt svého majitele. Dílo poputuje k rodině Romana Duška, zakladatele festivalu Signál a vedoucího audiovizuální sekce v Národním divadle, který nedávno tragicky zesnul. U dalších děl z první sbírky si mohou privátní zákazníci a sběratelé umění zakoupit druhou až pátou kopii urny.

Vzniká rozsáhlá tištěná publikace s názvem Skleněná duše, ve které je zaznamenána první kolekce včetně popisu jejich vzniku a medailonku autorů a která mapuje i světové odchodové rituály, funerální slovník a rukodělná řemesla s kolekcí spojená.

 

Lucie Jindrák Skřivánková (1982) sídlí v Praze ve svém ateliéru na Novém Světě-v srdci historické Prahy u Pražského hradu. V roce 2009 absolvovala Akademii výtvarných umění v ateliéru Michaela Rittsteina. Již během studií debutovala na českou scénu svou osobitou strukturální malbou. Tato pozoruhodná česká malířka má na svém kontě již nespočet výstav v ČR-např.Karpuchina Gallery, Trafo Gallery, The Chemistry Gallery, ale také v zahraničí-Německu, Brazílii, Švédsku. Na obrazech Lucie Skřivánkové je na první pohled zřejmá temperamentní osobnost: abstraktní obrazy větších rozměrů přitahují pozornost svou barevností a expresivním malířským gestem. Při bližším pohledu však divák objeví jemné barevné nuance a struktury, které odkazují na její jemnější a velmi intuitivní stránku prostředí.

Lucie J. Skřivánková inklinuje k vyjádření se sklonem k abstrahování tvaru. Liší se v poměrně širokém rozmezí definovaném na jedné straně jemnou texturou nebo strukturním vrstvením a výraznými deformacemi na straně druhé. Tvorba je podpořena především malbou sádrovými pastami, zpracovanými přímo prsty nebo i pomocí nástrojů určených pro subtilní stavební či fasádní činnosti, takže její lineárně vedené gestické kompozice-s trochou nadsázky-dosáhnou haptických kvalit.

Inspiruje se svým bezprostředním okolím.  Je multidisciplinární umělkyní a pracuje také s gobelínem, tapisérií, mapováním,  AR a sochami. Pro ni charakteristický expresivně koloristický malířský rukopis se propisuje i do rozličných mezioborových spolupráci s umělci z různých oborů-návrháři, architekty a dalšími. Od roku 2020 společně s kolektivem M.P.K.J.V.L.J.S. spoluvytváří umělecký nábytek a předměty, které vycházejí z tradičních uměleckých disciplín a formou experimentu nabourávají hranice užitého designu a umění. Je zastoupena v soukromých sbírkách v Čechách i na Slovensku. Své umění prodává kontinuálně. A to i do Hollywoodu, kdy umělecký nábytek vytváří v kolaboraci s umělci Milanem Pekařem a Jakubem Vávrou. Za sebou má čerstvě Artfair v Jižní Korei. 

Do projektu Glaz Bridge vstupuji, protože mě v mé tvorbě baví objevování a práce s novými materiály. A sklo je pro mě velmi fascinující médium,  stejně tak jako myšlenka prostorového objektu.  S nápadem jít s mou prací do prostoru si už dlouho pohrávám a tento Opencall by mi mohl otevřít cestu ke zkoumání a práci na prostorovém objektu.“ říká Lucie JIndrák Skřivánková

 

Hasil je zase král. Zlatého ledňáčka si z Finále Plzeň odnáší Král Šumavy: Fantom temného kraje z dílny Voyo Originál

PLZEŇ: Další festivalový úspěch pro Voyo. Cenu za nejlepší film nebo minisérii si z plzeňského filmového festivalu Finále Plzeň odnáší třídílná série z dílny Voyo Originál Král Šumavy: Fantom temného kraje režiséra Davida Ondříčka. Porota vyzdvihla zejména „výjimečné filmové provedení a skvělé herecké výkony.“ Kromě hlavní ceny získala série také Cenu studentské poroty Západočeské univerzity v Plzni za „strhující a realistickou výpravu životních příběhů nejen pohraničních stráží SNB.“ Další pokračování příběhu Josefa Hasila je v přípravách a diváci se na něj mohou těšit už v příštím roce exkluzivně na Voyo.

Autor článku: 
Michal Prokeš

„V krátkém čase byly pro svou kvalitu dvěma různými festivaly oceněny hned dva naše Voyo Originály. Po necelých dvou letech, co jsme do toho šlápli? Jsem nadšený. Věřím, že i ti, co si platí Voyo, mohou mít ze svého rozhodnutí dobrý pocit,“ říká ředitel vývoje TV Nova a Voyo a zároveň kreativní producent série Král Šumavy: Fantom temného kraje Michal Reitler a dodává: „Jsem opravdu rád za celý tým Krále Šumavy, že kromě silných diváckých ohlasů přišel i silný ohlas od odborníků. Zvlášť pak v těchto dnech, kdy jsou už hluboce ponořeni v natáčení druhé série tohoto strhujícího příběhu odvahy a odpovědnosti.“

„Král Šumavy je skvělá příležitost ukázat mladé generaci znepokojující část československé historie. Bylo skvělé pracovat s nastupující generací herců. Chtěl jsem, aby výsledek byl divácký a přitom nebyl plytký a povrchní,“ říká režisér série, šestinásobný držitel Českého lva David Ondříček a dodává: „To, že je série oceňovaná, je úžasným zadostiučiněním všem tvůrcům, kterým tímto děkuji. Velice se těším na pokračování pod vedením talentovaného režiséra Damiána Vondráška.“

Mezinárodní porota ve svém usnesení udává: Cenu za NEJLEPŠÍ TV FILM/MINISÉRII udělujeme projektu, který má výjimečné filmové provedení. Rádi bychom také vyzdvihli jeho skvělé herecké výkony a to, jak dobře byl napsán – přestože se jedná o historický seriál, postavy, jejich emoce a překážky, kterým čelí, u členů poroty velmi dobře rezonovaly.“

Třídílná série, jejíž druhá a třetí řada je aktuálně v přípravách, vypráví výjimečný příběh nepolapitelného převaděče Josefa Hasila. První série zachycuje jaro 1948, kdy ještě neodezněla radost z míru a Východ i Západ už se bojí třetí světové války. Hasil je tehdy čtyřiadvacetiletý pomocník v kuchyni sboru národní bezpečnosti ve Zvonkové. Stihl už zažít válku v německém pracovním lágru i jako spojka mezi partyzány. Teď touží především po zábavě, dobrodružství, volnosti. To poslední, o co se zajímá, je politika. Ale politika je tím, co nakonec jeho život ovlivní nejvíce.

„Festival Finále Plzeň dlouhodobě prezentuje divačkám a divákům v mezinárodních soutěžních kategoriích i v rámci exkluzivních předpremiér aktuální televizní a internetovou tvorbu. S potěšením sledujeme vzestupnou kvalitu a žánrovou i tematickou pestrost, která je s nimi spojená, a věříme, že i do budoucna se naše publikum v tomto směru má na co těšit,“ uvedla Lenka Tyrpáková, umělecká ředitelka festivalu Finále Plzeň.

Finále Plzeň je filmový festival zaměřený na české snímky, šestidenní národní přehlídka filmové, dokumentární, televizní, internetové a studentské tvorby, událost hostící stovky českých a zahraničních filmových herců a profesionálů, akce plná doprovodných aktivit - koncertů, autorských čtení, výstav a dětských programů a největší česká filmová platforma svého druhu.

 

Král Šumavy: Fantom temného kraje

režie: David Ondříček // producent Lucky Man Production: David Ondříček, Daria Špačková // kreativní producent Voyo: Michal Reitler // kamera: David Hofmann // scénář: Tomáš Vávra, David Ondříček // literární předloha: David Jan Žák // architekt: Ondřej Lipenský // kostýmní výtvarník:  Tereza Hrzánová// umělecký maskér: Michaela Kicková// mistr zvuku: Pavel Rejholec // postprodukce: PFX, Soundsquare// produkce:  Luděk Valchář // hrají: Oskar Hes, Kristýna Podzimková, Judit Bárdos, Vojtěch Vodochodský, Gabriela Heclová, Jan Nedbal a další.

Divadlo Na zábradlí Francouzští intelektuálové na Zábradlí: König a Vašák jsou Veřejní nepřátelé

PRAHA: Po premiéře komorní site-specific inscenace Bar připravuje pražské Divadlo Na zábradlí druhou premiéru sezony. V režii Jana Mikuláška uvede jevištní adaptaci e-mailové korespondence francouzských intelektuálů Michela Houellebecqa a Bernarda-Henri Lévyho s názvem Veřejní nepřátelé. Premiéra proběhne v pátek 27. října.

27.10.2023
Autor článku: 
Lucie Flemrová

Kaviárový levičák a cynický nihilista, filozof a spisovatel, Houellebecq a Lévy. Dvě výrazné osobnosti francouzské intelektuální sféry se stávají hlavními aktéry nejnovější inscenace Divadla Na zábradlí. Inscenační tým v čele s Janem Mikuláškem představí v pátek 27. října divadelní adaptaci korespondence Michela Houellebecqa a Bernarda-Henri Lévyho, kterou pod názvem Veřejní nepřátelé uvedlo v minulém roce na český trh nakladatelství Vyšehrad. V překladu Alana Beguivina přináší tato šestiměsíční e‑mailová přestřelka mezi dvěma mysliteli fascinující a stylisticky vybroušený názorový střet – na jedné straně stojí Houellebecq, autor knih Elementární částice, Serotonin či Zničit, známý jako misogyn s kontroverzními pesimistickými postoji a sklonem k nihilismu. Na straně druhé pak Lévy, liberální filozof aktivně angažovaný v lidskoprávních kauzách a nejrůznějších politických debatách, který mimo jiné v roce 2019 publikoval v Hospodářských novinách po setkání s tehdejším českým premiérem Andrejem Babišem kritický článek na jeho adresu. Navzdory nekonečné řadě odlišností spojuje oba intelektuály a věčné rivaly přesvědčení o krizi společnosti a vůbec intelektuálního světa a vzniká tak půda pro bouřlivou konverzaci plnou společných ožehavých témat.

Dopisy známých osobností jsou na české divadelní scéně poměrně oblíbeným materiálem – koneckonců, právě na Zábradlí byla po deset let uváděna inscenace Korespondence V+W, adaptace mnohaleté dopisní komunikace Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Na rozdíl od soukromé korespondence českých komiků však e-maily Houellebecqa a Lévyho vznikaly s jasným publikačním záměrem. „Oba autoři stojí o mediální pozornost a své životy žijí v určitých rolích. Houellebecq, vlastním jménem Michel Thomas, mlží kolem svého roku narození a vydání každého jeho románu je možná větší událostí než literatura samotná. A Lévy? Tomu je sice přes sedmdesát, ale je to spíš influencer než filozof – více je vidět v médiích než v knihách. Oba hrají hry s publikem, každé jejich gesto je ostře sledováno,“ říká dramaturgyně inscenace a umělecká šéfka Divadla Na zábradlí Dora Štědroňová. „Oba spisovatelé se brání vlastnímu zjednodušujícímu a pokřivenému obrazu, který vznikl díky médiím. Ovšem nejen že oba pomáhali tento obraz stvořit, sami jej, jak přiznávají, se škodolibou radostí naplňují a udržují. Michel Houellebecq vždy působí neupraveně, strhaně, vždy s cigaretou v ústech. To všechno je přesně vybudovaná image. Stejně tak Lévy nikdy nesundává svou zářivě bílou rozhalenku, ať už jej vidíme v zákopech nebo v televizní debatě. Kdo jsou ale tito dva muži doopravdy, to se můžeme částečně dozvědět právě z jejich korespondence.“ dodává režisér Jan Mikulášek.

Vedle Štědroňové a Mikuláška doplňuje inscenační tým na Zábradlí poprvé scénograf a kostýmní výtvarník Dragan Stojčevski. Herecké obsazení je tentokrát velmi komorní – jeviště bude patřit dvěma protagonistům, a to Václavovi Vašákovi v roli Lévyho a Miloslavovi Königovi coby Houellebecqovi. „Co se týče osobních preferencí, velice blízký je mi Houellebecqův skepticismus a smysl pro humor. Naprosto odzbrojující je pak jeho zdrcující upřímnost. Skeptický jsem ovšem k mnoha jeho vyhraněným názorům. Lévy zas ohromí svou pronikavou inteligencí, sečtělostí. U některých témat, například v debatě o situaci v Rusku, působí jeho postřehy až prorocky. V jejich vzájemném dialogu mě nejvíc baví místa, kdy si jakoby prohodí role – když se Houellebecq pouští do filosofických úvah a naopak Lévy odkrývá ta nejintimnější tajemství,“ říká o dynamice ústředních postav režisér Mikulášek.

S Houellebecqem a Lévym se návštěvníci Divadla Na zábradlí budou moci pravidelně setkávat od konce října. První reprízy po vyprodaných premiérách proběhnou 3., 14. a 27. listopadu a vstupenky jsou již nyní v prodeji v síti GoOut.

 

 

Divadlo Na zábradlí

Francouzští intelektuálové na Zábradlí: König a Vašák jsou Veřejní nepřátelé

 

Devatero hádek: Kniha, která pomocí pohádek odhaluje první roky manželství s humorem a ironií

PRAHA: V online nakladatelství Pointa právě vyšla kniha s názvem Devatero hádek. „A žili spolu šťastně až do smrti.“ Tam, kde pohádky obvykle končí, tyto příběhy teprve začínají. Soubor povídek o hádkách v manželství a rodině. Popelka o půlnoci mrští po princi střevíček, protože čekala něco jiného. Sněhurka se při třetí nežádané návštěvě tchyně zalkne jablkem, které jí přinesla. Karkulka vnímá spontánní potrat jako trest za to, že byla protivná na svou mámu... Nádherně ilustrovaná kniha si ironicky podává první roky manželství a může se tak stát třeba skvostným svatebním dárkem. Knižní novinku Devatero hádek a spoustu dalších titulů je možné objednat na e-shopu Pointy a ve všech tradičních knihkupectvích nebo na e-shopech.

Autor článku: 
Ondřej Hampl

Devatero hádek

 

Autor: Zuzana Koukalová

Žánr: povídka, humor

Počet stran: 64

Rozměry: 130 x 200 mm

Vazba: brožovaná lepená

ISBN: 978-80-7691-121-5

Datum vydání: 25. 9. 2023

Cena: 229 Kč

Pointa.cz | Devatero hádek

 

Anotace

Vzali se, žili spolu a měli 50% šanci, že se rozvedou. Devatero mladých královen prožívá svou „pohádku“ prvních let manželství. Proč spolu Sněhurka s mužem nemluví? Co odpoví děd Vševěd paní Plaváčkové na otázku, zda je její manžel ten pravý? Kolik trpělivosti má královna Maruška se svými dětmi? Odvážné výpravy za obludnostmi hádek otevírají oči novým perspektivám, ale také otevírají nezhojené rány hněvu a bezmoci. Kdo se nedá, najde v knize dobré konce a mimořádně hravé a vtipné počtení.

 

O čem v knize autorka píše

Popelka o půlnoci mrští po princi střevíček, protože čekala něco jiného. Sněhurka se při třetí nežádané návštěvě tchyně zalkne jablkem, které jí přinesla. Karkulka vnímá spontánní potrat jako trest za to, že byla protivná na svou mámu. Manžel zařve na Šípkovou Růženku, ať se jde zase bodnout. Dočtete se o Sněhurce, Zlatovlásce, Popelce, Ladě se zlatou hvězdou, Marušce se zlatým srdcem, Červené Karkulce, manželce Plaváčka, o ženě žabího prince a Šípkové Růženě. O tom, jak se mohly cítit, když jim každodenní strasti přerostly přes hlavu, přetekly z poháru trpělivosti, stáhly je na dno, podusily, až velká voda emocí zase opadla a ony… Jak to udělaly, že zase chytily život za šťastný konec?

 

Pro koho je kniha určena

V textech se pozná každý, kdo se někdy zlobil na partnera, děti, rodiče, sebe. Kniha zaujme ty, kteří přemýšlí, odkud tahle zloba přišla a jak se jí napříště vyhnout. Pro chytré, citlivé, přemýšlivé duše s bojovým duchem, které neodradí obtížnost čtení.

Knihu Devatero hádek oceníte také jako skvostný svatební dárek. Nádherně ilustrovaná kniha si ironicky podává první roky manželství.

 

Proč autorka knihu napsala

Autorka knihu začala psát před osmi lety. Bylo to pro ni zaměstnání intelektu při péči o malé děti a duševní hygiena. Potřebovala si dokázat, že něco dokáže, protože práce v domácnosti je tzv. neproduktivní. Ze všeho nejvíc ji ale psaní a ilustrování knihy bavilo, naplňovalo, těšilo. Pořád víc, než frustrovalo a uvádělo do velkých pochybností.

 

O autorce

Narozena 1984 v Praze, je absolventka FHS UK a humanitních studií FF ZČU, vdaná, matka dvou kluků. Má ráda bojové umění aikido, racionální stravu a absurdní humor. Nemá ráda tlačenice a utrpení. Své texty dosud nepublikovala, spíše si píše zprávy a e-maily s přáteli. Pracuje v domácnosti v Bejrútu. Pracovala v domácnosti v Bruselu a v Praze, také jako reklamní textařka, asistentka v kanceláři velvyslankyně a jako sociální pracovnice.

 

O Pointě:

Pointa je online nakladatelská služba, která autorům pomáhá sestavit knižní tým a zafinancovat vydání knihy s pomocí crowdfundingu. Následně je provede celým procesem, zajistí tisk a distribuci a pomůže s propagací.

             

●    pointa.cz                    

●    facebook.com/Pointa.cz                   

●    instagram.com/pointa.cz                   

●    blog.pointa.cz

Podcast Místní kultury / s Milošem Štědroněm, muzikologem

BRNO: Nový podcast Místní kultury představí hudebního skladatele, vědce a vysokoškolského pedagoga Miloše Štědroně. Narodil se v roce 1942, ale rozhodně nepomýšlí na odpočinek, naopak stále komponuje a věnuje se svým studentům na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jeho odborný zájem patří především dílu Leoše Janáčka (v titulu jedné své knihy tomu říká "celoživotní janáčkování"). Známý je ale i jako skladatel, který je doma v různých žánrech od hudby pro inscenace brněnského divadla Husa na provázku až po komorní opery. V našem podcastu bude řeč o jeho písničkách ze slavné Balady pro banditu, přátelství s Ivou Bittovou, janáčkovských inspiracích i o tom, proč rád vyučuje, ale nerad zkouší své studenty.

Autor článku: 
Hana Soukupová

 

Poslouchejte nás také na:
Google Podcasts Logo Anchor.fm Logo Spotify Logo Apple Podcasts Logo Amazon Music Logo RSS Logo

Listen on Google Podcasts

Neviditelná botanika městského prostředí. České centrum v Paříži vystavuje fotografie Vojtěcha Veškrny, živé rostliny a vědu jako umělecký objekt

ZAHRANIČÍ: Naše životy ovlivňují každý den, přesto jim nevěnujeme tolik pozornosti. Řeč je o rostlinách, jimž bude věnována nadcházející výstava v Českém centru Paříž. Instalace „Neviditelná botanika městského prostředí“ zkoumá právě ty aspekty lidského vztahu k přírodě, kterých si na první pohled nevšímáme. Od 5. do 15. října 2023 ji v Janáčkově sálu představí kolektiv Haenke. V jejím středu jsou dokumentární fotografie Vojtěcha Veškrny, vítěze cen Czech Grand Design 2021.

od 05.10.2023 do 15.10.2023
Autor článku: 
Petra Přibylová

Jeho fotografie dávají návštěvníkům prostor kontemplovat význam rostlin ve společnosti. Nabízí možnost zamyslet se nad tématy jako je role fotosyntézy pro život na Zemi, komunikace a obranné strategie rostlin, znečištění ovzduší v interiéru, ekologie půdy, lidská a více než lidská společenství nebo úloha biodiverzity v boji proti oteplování měst. Výběr snímků zachycuje skryté příběhy rostlin a uvádí návštěvníky do širšího kontextu souvisejících vědeckých oborů jako je městská etnobotanika, fytoterapie, farmakognozie nebo etnofarmakologie.

Současně prezentuje nejnovější poznatky z těchto výzkumných oblastí, a díky vizuálnímu zpracování grafické designerky a typografky Jolany Sýkorové je představuje širší veřejnosti. Prezentuje práci mladých vědců z farmaceutické fakulty Université de Paris-Cité a Laboratoře etnobotaniky a etnofarmakologie Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Kromě fotografií najdete v Janáčkově sále Českého centra Paříž také živé rostliny, z nichž mnoho ovlivnilo světové společenské dění v průběhu historie lidstva. Instalace tak navazuje na stejnojmennou loňskou knihu autorky Alexandry Střelcové, která se tomuto tématu věnuje.

„Jsme rádi, že v rámci našeho programu můžeme představit tento originální projekt, za kterým stojí francouzsko-český kolektiv Haenke. Rostliny zakomponované do výstavy fotografií Vojtěcha Veškrny společně s tématickými eventy jistě ponoří naše publikum hluboko do témat jako jsou ekologie, urbanismus, udržitelnost a vztah k přírodě,“ uvádí Adéla Sundby, zástupkyně ředitele Českého centra Paříž.

V rámci doprovodného programu je pro návštěvníky připravená komentovaná prohlídka v čele s Vojtěchem Veškrnou a Alexandrou Střelcovou (5. října od 19.30). Panelová debata s cílem rozkrýt spojitosti mezi uměním, designem a vědou, se bude konat ve čtvrtek 12. října. Zúčastní se jí antropoložka designu a umění Francesca Cozzolino nebo Sabrina Boutefnouchet, šéfka výzkumné skupiny farmakognozie na farmaceutické fakultě Université Paris-Cité. Sérii doprovodných akcí zakončí edukativní workshop s cílem přiblížit roli rostlin v kontextu současného života v Paříži.

La botanique invisible des espaces urbains
Exposition au Centre tchèque Paris, 18 rue Bonaparte 75006
5-15 octobre 2023

Program:
5. října 2023 od 19.30
VERNISÁŽ A KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA

za přítomnosti Vojtěcha Veškrny a Alexandry Střelcové

12. října 2023 od 19.00
PANELOVÁ DEBATA
O roli umění a vědy v kontextu rostlin a přírody bude debatovat:
Dr Francesca Cozzolino (plateforme Art - Design - Société - EnsadLab, École nationale supérieure d'arts et du design)
Dr Sabrina Boutefnouchet (pharmacognosie, Faculté de Pharmacie, Université de Paris-Cité)
+ TBA

14. října 2023 od 16.00
APÉRO DINATOIRE

plant swap a edukativní workshop v jednom

 

Haenke je interdisciplinární výzkumné studio, které působí na pomezí vědy, umění a ekologie. Jeho posláním je zvýšit povědomí o roli rostlinné biodiverzity pro medicínu a zdraví lidí i planety. S využitím transformativní síly kultury a kreativních odvětví jako prostředku pro sociální změnu vytváří projekty, které propojují tradiční znalosti o rostlinách s inovacemi a výzkumem, a vedou k lepšímu porozumění přírodnímu světu.

Mezi minulé projekty patří Victoria pragensis, botanický labyrint s tisícem rostlin umístěný na náměstí Václava Havla v Praze, projekty v uprchlických táborech a domovech pro seniory, nebo galerijní instalace zaměřená na zkoumání vztahů mezi sociálními médii, pokojovými rostlinami a mileniály. Jsou partnery New European Bauhaus, spolupracovali například s Learning Planet Festival, Yes We Camp / Académie du Climat Paris, Université de Paris Cité, l'Institut français de Prague, Goethe Institut nebo Francouzský národní institut pro udržitelný rozvoj (IRD).

Vojtěch Veškrna je v Praze usazený dokumentární fotograf. Je absolventem bakalářského studia reklamní fotografie na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a magisterského studia dokumentární fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Poté tři roky spolupracoval s dokumentárním týmem Sputnik Photos ve Varšavě a asistoval umělci a členovi Magnum Photos, Rafalovi Milachovi. Jeho fotografie objevily v časopisech Die Zeit, Cosmopolitan, Esquire nebo Harper's Bazaar, vedle toho spolupracoval s umělci, architekty, designéry a různými komerčními značkami.

V roce 2021 získal Veškrna ocenění Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku. Jeho publikace „My Air Force“ byla v roce 2016 vyhlášena nejlepší východoevropskou fotoknihou, dostala se do užšího výběru ceny The Anamorphosis Prize a byla zařazena do stálé knihovní sbírky Muzea moderního umění (MoMA) v New Yorku. V roce 2013 Veškrna získal cenu Mercedes Benz Fashion Week Photo Award. Jeho práce byly představeny na několika skupinových i samostatných výstavách, včetně Centre de photographie ve francouzském Rouenu, festivalu Hackney WickED v Londýně nebo na festivalu „Riga Photomonth – Self Publish Riga“ v Lotyšsku.

www.czechcentres.cz

 

 


 

Čas podzimních festivalů a výstav na Novoměstské radnici v Praze

PRAHA: Jedna z nejkrásnějších národních kulturních památek v Praze nabízí bohatý kulturní program. Těšte se na oblíbené festivaly, výstavy, koncerty a další akce pro celou rodinu.

08.10.2023
Autor článku: 
Petra Baďurová

Druhou říjnovou neděli, tedy 8. října, vás Novoměstská radnice s radostí přivítá na svátku delikátních, nevšedních i cizokrajných chutí. Účastníci přivezou do prostoru interiéru Novoměstské radnice, nádvoří, ale i přilehlé části parku na Karlově náměstí lahodné pokrmy i nápoje kuchyní například z Peru, Indie, Mexika, mnoha oblastí Asie, ale i Rakouska, Francie nebo Sicílie.  Tento sváteční den vám nabídne tradiční i netradiční pokrmy z různých koutů světa. Událost v sobě navíc spojuje skvěle dostupnou lokalitu hlavního města, jedinečnou historickou atmosféru Novoměstské radnice, kulturní vyžití v rámci metropole i komunitní, kulturní a společenský rozměr.

Ředitel Novoměstské radnice Albert Kubišta k festivalu říká: Festival delikátních chutí nám už několik sezon přináší velké potěšení jak v pestré dramaturgii, nevšední nabídce, ale i v dobré příležitosti se sejít s přáteli a příznivci naší radnice. Vnímám, že se zde potkávají jak známé tváře, tak skupiny turistů a výletníků. Návštěvníci festivalu tak tvoří velice milou a pestrou skupinu lidí, kteří často v návaznosti na festival navštíví i další program Novoměstské radnice, jako je třeba Neviditelná výstava, nebo vyhlídková věž a výstava v galerii. Neděle se dlouhodobě ukazuje jako ideální den pro konání takového festivalu, protože si lidé rádi zajdou na sváteční oběd procházkou do centra Prahy, nebo si takto příjemně uzavřou víkend po návratu z víkendového cestování.“ Dramaturg a produkční festivalu Zuzana Menhartová dodává: „Nabídku již několik let festival nabízí tak, aby si na své přišel každý. Milovník masa i vegetarián, návštěvník konzervativnější i ten, kdo rád objevuje chutě z druhého konce světa. Velkým tématem je pochopitelně i veganství, celková udržitelnost (sezonnost, lokálnost atd.) a alternativní směry ve stravování. Také to nás velice zajímá a sestavu na festival se pak jednoznačně snažíme nakombinovat tak, aby reflektovala potřeby našich návštěvníků i vývoj moderní společnosti a jejích potřeb.“

Týden poté, ve dnech 17. – 18. října proběhne již 10. vydání akce Novoměstské radnice věnované řemeslům a především těm, kdo jsou jejich mistry i každému, kdo se pro svou budoucí kariéru teprve rozhoduje. Jubilejní 10. ročník nabídne kvalitní a velice zajímavou prezentaci jednotlivých řemeslných škol a oborů jako takových. Nebudou samozřejmě chybět ani workshopy a možnost si mnoho oborů vyzkoušet a promluvit si přímo s mistry v oborech.

Albert Kubišta vysvětluje: „Řemesla živě patří k těm akcím, které pořádáme nesmírně rádi. Novoměstská radnice je v těchto dnech vždy naplněna nejen šikovnými a zdatnými řemeslníky, ale i čilým ruchem, o který se starají školáci, školačky, studenti a studentky, rodiny s dětmi i další návštěvníci. Naše radnice byla postavena již před staletími právě pro lidi a my se snažíme o důstojný návrat k samotné podstatě jejího vzniku. Koncept této akce zcela naplňuje hlavní myšlenkové pilíře dramaturgie radnice, kterými jsou podpora vzdělání, kultury a společenského aspektu.“

Již tradičně se v historických prostorách radnice potkáváme s řemesly, řemeslníky a školami, kde se řemesla vyučují. Záměr akce zůstává stále stejný – dostat se do přímého kontaktu s představovanými řemesly, vyzkoušet si pod odborným dohledem práci s dlátem, jehlou, drátem, papírem a v posledních letech i s malým robotickým ramenem spojeným s počítačem. Paní Menhartová doplňuje „Již od roku 2015 jsem byla na všech Řemeslech nejdříve jako vedlejší produkční, mám tedy srovnání a musím s velkým potěšením říct, že studenti/učňové, jsou rok od roku kompetentnější a jejich prezentace u nás je fantastická. Skvěle komunikují, dokáží velmi zaujmout a mohou být velkým a významným bodem v rozhodování dalších žáků, kteří o řemeslech teprve uvažují. Jsou samostatní, milí a svébytní. Jsem nadšená a vidím skvělou perspektivu. Zároveň je na akci vidět, jak skvěle funguje i mezioborová komunikace na místě, spolupráce mezi školami a studenty. Tato akce je velkým potěšením a příslibem do budoucna nám všem.“

Další dva festivaly pak proběhnou v listopadu. Ve dnech 3. – 4. 11. Whisky Life! Prague 2023 - festival (nejen) pro milovníky whisky, 11. 11. setkání milovníků jídla a příznivců časopisu Zimní Apetit piknik. A od 23. do 26. 11. se bude konat i 49. veletrh starožitností Antique – podzim 2023.

Kromě zmíněné Neviditelné výstavy, putovní výstavy Stopy židovské přítomnosti v Praze 2, stálé expozice o historii Nového Města pražského či sochařských děl můžete na Novoměstské radnici shlédnout i další výstavy. Výstava mnichovského Spolku Adalberta Stiftera v Galerii ve věži od 19. 9. do 19. 11. Kulturní mosty v Evropě / Česká a moravská šlechta z Čech po roce 1945 vznikla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Post Bellum za podpory Česko-německého fondu budoucnosti a Bavorského ministerstva pro rodinu, práci a sociální věci a přibližuje životní osudy a aktivity vybraných osobností z řad české a moravské šlechty po druhé světové válce. Galerie v přízemí od 6. do 20. 9. hostí výstava obrazů a kreseb malíře a pedagoga, dlouholetého člena boxerského spolku Palaestra, Libora Kalába – Dosud neprozkoumané. Autorova pozoruhodná tvorba je odrazem prolnutí jeho osobního rozvoje v umění a ve sportu.

Letos slaví 100. výročí zednářská Veliká Lóže České republiky (VLČR). K této příležitosti se její členové rozhodli uspořádat od 27. 9. do 26. 11. výstavu Zednáři s podtitulem Svobodné zednářství očima svobodných zednářů a seznámit veřejnost podrobněji se svou historií i současnou činností. Součástí expozice bude i rekonstrukce za války zničené instalace Alfonse Muchy nazvané Poslední dílo.  Veliká Lóže ČR, v jejímž čele Velmistr stojí, je největší zednářskou obediencí, společenstvím lóží, u nás. Počet jejích členů nedávno překročil 600. Je jedinou zednářskou obediencí, která splňuje kritéria tzv. mezinárodní regularity. Taková obedience může být podle těchto pravidel na daném území pouze jedna. VLČR se vzájemně uznává s více než 200 Velikými Lóžemi po celém světě.

Seriózní gentlemani v černých oblecích, kteří si předávají tajemná znamení a při chatrném osvětlení plamenů svící bádají nad skrytými mysterii, úzkostlivě přitom střežíce svoji identitu… To je romantický obrázek svobodného zednáře. České, resp. československé zednářství je v naší společnosti hluboce zakořeněno již celé jedno století. Za tu dobu překlenulo mnohé propasti, odolalo tlaku hnědé i rudé totality, stále čerpá ze své bohaté historie, je aktivní v přítomnosti a s důvěrou hledí k budoucnosti. Čeští zednáři jsou bytostmi z masa a kostí, jsou živými lidmi se vším, co je člověku vlastní. A mohou si také dovolit, alespoň jednou za sto let, poodhrnout cíp opony a dát do svého světa na okamžik nahlédnout i ostatním,“ upřesňuje k výročí současný Velmistr Řádu Petr Komárek.

V rozsáhlé expozici poprvé představí všech svých 28 aktivních lóží z celé České republiky, jejich bohatou historii a významné osobnosti jednotlivých lóží. Kromě Prahy působí lóže v Brně, Ostravě, Plzni, Mariánských Lázních, Hradci Králové, Olomouci, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem. Lóže pracují v pěti jazycích, vedle češtiny jsou to němčina, angličtina, francouzština, italština a od roku 2022 také španělština. I z tohoto důvodu je výstava dvojjazyčná, veškeré informace a popisky jsou uvedeny v českém a anglickém jazyce.“

 

Novoměstská radnice nabízí též překrásnou vyhlídku z ochozu její téměř 70 metrů vysoké věže, kam vede 221 schodů, komentované prohlídky s poutavým výkladem vhodným i pro děti, bohatý hudební program pro všechny věkové kategorie a mnohé další kulturní a společenské akce i posezení na nádvoří v kavárně se zahrádkou.

 

Podrobný kulturní program Novoměstské radnice:

www.nrpraha.cz/program/  / www.facebook.com/NRpraha.cz / www.instagram.com/NRpraha/

Folková mlýnice

PRAHA: Vážení přátelé a příznivci folk a country hudby, dovolte, abychom Vás pozvali na křest nového sálu ve Velkém Mlýně, Praha 8-Libeň, dne 4. 10. 2023 ve 20:00 hod. Věra Martinová, Pavel Žalman Lohonka, Jaroslav Samson Lenk a Radek Tomášek se stanou kmotry tohoto sálu v nově zrekonstruovaném barokním mlýně, který bude zasvěcen pro kulturní akce, a tedy také pro zbrusu nové pravidelné pořady folk a country hudby.

04.10.2023
20:00
Autor článku: 
Pavel Kocourek, Amunka Navrátilová a Jiří Vondráček

Ve spolupráci Velkého Mlýna, Městské části Praha 8 a Porty vzniká nový koncertní prostor pro písničkáře, interprety folk a country hudby, nebo dalších příbuzných žánrů, aby zde představili svoji tvorbu. K tomu budou sloužit pravidelné středy a bude zde příležitost jak pro nově vzniklé a zatím méně známé skupiny a interprety, tak pro ty, kteří si oblíbí tento nový prostor a budou mít zájem svoji hudbu svým fanouškům představit právě v sále Velkého mlýna.

Očekáváme, že si pro křest sálu vezmou mnozí z vás hudební nástroj a věnují alespoň jednu písničku jako dárek novému projektu. Jedna kytara Furch bude k dispozici. Křtem nás provede Petr Bohuslav.

Akce se koná za podpory SAI -Svazu autorů a interpretů. Mediálními partnery Folkové mlýnice jsou Country rádio, Rádio Samson, Rádio Folk a Rádio Click&country a ePortýr.

Produkci pořadů bude mít na starosti Amunka Navrátilová: folk@velkymlyn.cz

Vaši účast prosím potvrďte na agenturajv@gmail.com 
Těšíme se na Vás, Vaše partnery a Vaše písničky.

Budete-li mít zájem zde vystupovat ještě v průběhu roku 2023, dejte nám to vědět. Zařadíme vás do systému Folkové mlýnice. Budeme počítat i s vaší pomocí v propagaci.

Pavel Kocourek, Amunka Navrátilová a Jiří Vondráček 

Adresa: Velký mlýn, U českých loděnic 40/6, Praha 8 Libeň
https://www.velkymlyn.cz/

Czech Ensemble Baroque zahájí cyklus Stará hudba FOK

PRAHA: Proslulý cyklus koncertů FOK s názvem Stará hudba zahájí 10. října v kostele sv. Šimona a Judy dirigent Roman Válek se svým souborem Czech Ensemble Baroque. Na programu je suita „Znějící zeměpis“, sestavená především z hudby Georga Philippa Telemanna, ale i dalších autorů.

10.10.2023
19:30 - 21:15
Autor článku: 
FOK

„Pokud je některý z vrcholně barokních autorů opravdovým syntetikem, je to právě Telemann. Suita z jeho orchestrální i vokální hudby obsahuje snad všechny zajímavé evropské národní styly včetně exotiky a folkloru, dokonce i malou exkurzi do barokní Ameriky. Tato pravá barokní world music bude konfrontována s vokálními madrigaly, které už v období renesance poukázaly na pestrost a krásu hudebních stylů napříč Evropou,“ nechal se slyšet Roman Válek.

Suitu „Znějící zeměpis“ nesestavil Telemann, ale v roce 1959 muzikolog Adolf Hoffmann z různých částí skladeb Telemanna a dalších barokních autorů, např. Claudia Monteverdiho či Heinricha Schütze. Tato metoda není nijak v rozporu s dřívějším způsobem komponování. Jednotlivé skladby cyklu odkazují na národní povahy většiny evropských národů. V několika částech se však s hudbou přesuneme do exotičtějších koutů světa, například k řece Mississippi.

Soubor Czech Ensemble Baroque, zabývající se stylovou interpretací děl starších slohových období v autentické interpretaci na dobové nástroje, založil dirigent Roman Válek roku 1998. Soubor má tři složky: orchestr, vokální ansámbl a sólisty. Dramaturgie tělesa zasahuje do všech žánrů zejména baroka a klasicismu.

Další koncerty cyklu Stará hudba FOK nabídnou ansámbly, jako je Radio Antiqua, polské Trio Orkiestra Historyczna, Capella Mariana, a sólisty Andrease Scholla či Erika Bosgraafa. Speciálním velikonočním programem budou gruzínské duchovní zpěvy mužského sboru Shvidkatsa.

Slovo dramaturga Martina Rudovského

„Johann Sebastian Bach v jednom dobovém dokumentu charakterizuje hudební žánry v Německu a jejich zdroje z Itálie, Francie, Anglie a Polska. Vystihuje tak kosmopolitní charakter hudebního života první poloviny 18. století, jenž dostal označení „smíšený vkus“. A je to především Georg Philipp Telemann, který dokonale naplňuje ideál smíšeného vkusu a svou hudbou spojuje celou Evropu. Czech Ensemble Baroque s Romanem Válkem v čele k tomu přidají pár madrigalů, aby byla předehra k sezóně plné hostů z celého světa – od Bosny a Gruzie po Brazílii a Argentinu – ještě mocnější. Vždyť o vzájemné porozumění se musíme pokoušet zas a znovu.“

 

Program

 

CZECH ENSEMBLE BAROQUE 10. října 2023 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy

 

ADOLF HOFFMANN

Znějící zeměpis, suita

GEORG PHILIPP TELEMANN

CLAUDIO MONTEVERDI

HEINRICH SCHÜTZ

THOMAS VAUTOR

THOMAS MORLEY

HANS LEO HASSLER

JACOB ARCADELT

ORLANDO DI LASSO

 

Pavla RADOSTOVÁ, Tereza VÁLKOVÁ | soprán

Martin PTÁČEK | alt

Jakub KUBÍN | tenor

Jiří Miroslav PROCHÁZKA | bas

CZECH ENSEMBLE BAROQUE

Roman VÁLEK | dirigent

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/czech-ensemble-baroque

Mime on the Moon: premiéra Radima Vizváryho 2. října ve Švandově divadle

PRAHA:  Radim Vizváry, uznávaný představitel českého mimického divadla, chystá po pěti letech premiéru nového sólového projektu: inscenaci Mime on the Moon představní 2. října ve Švandově divadle. Své diváky zavede do světa lyrické pantomimy a imaginární reality, aby jim ukázal svět očima mima.

02.10.2023
Autor článku: 
Lucie Kocourková

„Jednou z metafor Mime on the Moon je změněná perspektiva. Spočívá ve specifickém pohledu mima na svět a jeho realitu, a zároveň z mé pozice tvůrce je to jiná perspektiva pohledu na pantomimu jako žánr a techniku. To se prakticky odráží v tom, jak s ní pracuji a jaké nové způsoby fyzického vyjádření pro tuto inscenaci hledám,“ říká Radim Vizváry.

Jeho poslední sólovou inscenací bylo VIP v roce 2018. Na repertoáru stále zůstává i Sólo, které mu vyneslo cenu Thálie 2016, a také představení pro nejmenší děti Pejprbój. Zatímco v posledních letech se Radim Vizváry jako tvůrce věnoval především multižánrovým a multimediálním produkcím, nyní si dopřává návrat ke komornímu divadlu jednoho herce a k čisté pantomimě.

„V posledních letech jsem pantomimu propojoval s jinými uměleckými žánry a druhy, abych ji obohatil o nové vyjadřovací prostředky. To vše se samozřejmě propisuje i do mého těla a celého fyzického projevu jako určitý arzenál, ze kterého mohu vybírat. Rozhodl jsem se však vrátit ke kořenům, k čisté formě pantomimy. Nepřidávám žádné další pohybové techniky, multimédia nebo efekty. Vrátil jsem se k principu minimální scény a soustředil jsem se na výzkum minimalistického gesta, práci s detailem,“ vysvětluje, „a také jsem si při tvorbě sám pro sebe stanovoval nové výzvy.“

 

Mim a jeho svět

Inscenace Mime on the Moon je metaforou mima a jeho světa: protože mim žije ve své vlastní realitě, kde je cokoliv možné: „Když jsem na jevišti, ztvárňuji imaginární realitu, což je realita viděná očima duše mima, skutečnost jeho bytí a jeho opravdového já. I mim žijící v imaginárním světě musí ale mít spojení s realitou světa skutečného, aby se do něj mohl vrátit. Lyrická pantomima ztvárňuje vztah imaginární reality s realitou světa.“

Na rozdíl od Sóla nebude nový projekt složený z jednotlivých etud, ale sleduje jednotnou dramaturgickou linku. Měsíc představuje vnitřní svět člověka, jenž má pocit, že se nachází mimo společnost. Odkudsi z okraje, zpovzdálí pozoruje a prožívá okolní dění. Skrze samotu a skrze prostor poznává mim svět a dochází ke smyslu svého vlastního bytí. Vydají se s ním diváci na tuto poetickou cestu? Dokáží se ztotožnit s osamocenou postavou na scéně?

„Samota není ve skutečnosti depresivní. Člověk se dnes samoty obává a myslí si, že je špatná, ale tak to není, pokud ji přijmeme jako prostor pro sebe. Je to příležitost prozkoumat své nitro a hledat duchovní rozměr. Zní to banálně, ale v přítomném okamžiku není samota negativní,“ vysvětluje Radim Vizváry své pohnutky. Ostatně mim jako typ je vždy sám, na jevišti i tehdy, když je zobrazován jako objekt jiných uměleckých žánrů. Literatura, malířství nebo hudba vždy zachycují mima a podobně i klauna jako postavu, která stojí osamocena mimo dav. V různých obdobích tak mim sloužil i jako metafora a sebeidentifikace umělce a jeho vztahu ke společnosti.

 

Pantomima je živoucí umělecký žánr. Zaujme i přehlceného diváka?

Radim Vizváry zkoumá, jak zasadit klasickou pantomimu do současného vnímání diváka a zároveň i sebe jako tvůrce, hledá cesty, aby byla pantomima sdělná a současná. „Přeji si divákům ukázat, že čistá pantomima ještě existuje i funguje jako plnohodnotný jevištní tvar. Nikdy si ale nemohu být jistý, jak ji divák přijme, jestli dnes ještě unese lyriku beze slov. Protože je kolem nás množství podnětů a divák může být až otupělý, protože na něj útočí show a zábava na každém kroku. Dokážeme se napojit na společné vnímání? To je otázka, před kterou stojím vždy. Snažím se očistit techniku mimu od různých nánosů, které nabrala za desetiletí, a zároveň vnímám, jak důležitý je kontext a dramaturgie. Stejná technika nebo situace vyzní jinak v závislosti na prostředí, kostýmu a scéně, na tom, jaké jsou další části jevištního díla…“

Jako vždy pracuje i nyní Radim Vizváry s odkazem velikánů pantomimy, aby ho uchoval živý: inspiruje se například dílem Marcela Marceaua, od jehož narození letos uplynulo 100 let, nebo svého učitele a „pantomimického táty“ Borise Hybnera, který ho nasměroval k lyrické pantomimě. Konkrétní etudy byste ale v inscenaci hledali marně, Vizváry nejde cestou rekonstrukce, ale snaží se předávat vnitřní poselství, které je v pantomimě skryto. Hrát pantomimu stejným způsobem jako před padesáti nebo sto lety, by stejně postrádalo smysl. A to navzdory tomu, že stále hovoří o čistotě její techniky:

„Mám tělo člověka 21. století, které zapojuji jiným způsobem, a tak dostává pohyb odlišný výraz. V pohybu jsou jiné akcenty, jinak pracuji s dynamikou, důležitou složkou je také čas, jehož vnímání se mění. Jsou to subtilní, ale velmi důležité změny. Jsem přesvědčen, že lze pracovat s tradiční formou, s dědictvím umělců, z jejichž tvorby jsme vzešli, a přesto tvořit současné divadlo.“

 

Úcta k tradici i vizionářství

Radim Vizváry ve své tvorbě spojuje vizionářství současné dramaturgie s úctou k tradici a respektem k osobnostem, které poetický obor pantomimy formovaly v minulosti. Vlastní tvorbou i pedagogickou prací usiluje o rozvoj současné pantomimy v její čistotě a působivosti, ale zároveň ji aktualizuje rozvojem techniky a obohacuje o nové prostředky.

„Každý umělecký druh se musí vyvíjet, jinak by zakrněl a zanikl. Je velmi málo živých druhů a žánrů umění, které zůstávají v přísně kodifikované podobě, snad jen určité druhy asijského divadla. Ale v našem civilizačním okruhu jsme vnitřně naladěni na pokrok. V umění je to stejné jako v životě. Vnímání vývoje a pokroku jako hlavní hybné síly se odráží i ve všech oblastech včetně divadla. Pantomima jako žánr se vyvíjí, protože se mění diváci. Je obrovský rozdíl mezi způsobem, jak divák vnímal divadlo před sto lety a jak je vnímá dnes, to vše musíme v tvorbě zohledňovat,“ vysvětluje.

Jádro tohoto poetického umění je tak stále stejné – dělat neviditelné viditelným, vyjádřit to, co nelze popsat slovy, a dotýkat se duše diváka. „Pantomima potřebuje diváka trpělivého a otevřeného, ochotného se zklidnit a soustředit a zároveň otevřít prostor své vlastní fantazie. Pak je odměněn a umělec spolu s ním,“ dodává Radim.

Na premiéru Mime on the Moon se můžete těšit 2. října ve Švandově divadle od 19:00 hodin. Vstupenky jsou v prodeji na webu divadla. Repríza je naplánována na 8. prosince.

Detail inscenace: bit.ly/Mime_on_the_Moon

 

-----

Radim Vizváry je mim, autor, režisér, choreograf a pedagog. Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě. Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl doktorského titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 za herecký výkon v autorské inscenaci Sólo, medaile International Theatre Institute za dlouhodobé vynikající výsledky v divadelním umění a dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení, jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě nebo v USA, Asii a Africe.

Pantomimu rozvíjí do současné podoby v autorských projektech a její techniku vyučuje na HAMU. Je uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague, spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu Mime Fest a uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře Komedianti v ulicích. V současnosti je uměleckým šéfem Laterny magiky.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení