Staré evropské umění v krajské galerii
ZLÍN: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představí zlínskému publiku cenné obrazové a grafické exponáty starého evropského umění ze sbírky GVUO. Vystavovaný výběr z pokladů ostravské galerie se snaží co možná nejplastičtěji mapovat období vymezené lety 1500 až 1800. Návštěvníci se seznámí s přístupem umělců tvořících pod vlivem italským, flámským či nizozemským. Výstava bude zahájena vernisáží s hudebním doprovodem 20. února v 17 hodin.
Kolekce evropského umění tvoří významnou část bohatství sbírek, které Galerie výtvarného umění v Ostravě spravuje, a vedle zásadních celků českého umění 19. a 20. století, nabízí pohled na umění období počínající kolem roku 1500 a končící po polovině minulého století. Přirozená dominance kolekce se objevuje v umění italského baroka, období mladší je pak rozvíjeno dílčími celky se zaměřením na různé oblasti Evropy.
„V kolekci pochopitelně existují značné mezery, ale spojení malby a grafiky přináší možnost bohatšího naznačení souvislostí slohového vývoje. Exponáty z počátku tohoto sledovaného období pochází ze středoevropského prostoru a zachycují přechod od pozdní gotiky k renesanci. S 16. stoletím v zastoupení děl nabývá italské umění, zejména s nastupujícím manýrismem. Nejpřesvědčivěji je reprezentováno umění 17. a 18. století, jež se stalo významným fenoménem, které ve své široké škále odráželo mnohé společenské, politické a náboženské děje tehdejší barokní Evropy,“ přibližuje Jiří Jůza, kurátor výstavy a ředitel GVUO. Objevují se zde celky sakrálního umění, mytologických námětů, krajinomalby a dalších žánrů.
Základní skupinu tvoří ukázky centrálních vývojových škol 16. – 18. století, kdy těžiště tvoří práce italské a západoevropské (nizozemské, holandské a flámské) s ojedinělými díly francouzskými a anglickými, významně pak doplňované okruhem středoevropským (německým a rakouským) s doteky i umění českého. Z nejzajímavějších příkladů lze zmínit obraz M. Bella Svatá rodina s malým Janem Křtitelem a sv. Rochem, který patří ke krásné ukázce tvorby ovlivněné zakladatelem tradice benátské malby G. Bellinim. Za zmínku také stojí díla manýristických malířů činných na dvoře Rudolfa II. (H. von Aachen, B. Spranger) a v neposlední řadě reprezentativní příklady italské barokní malby slavných autorů jako byl např. D. Fetti, G. B. Caracciolo či F. Cozza. Významné postavení flámsko-holandského okruhu v období baroka představují díla autorů, kteří se specializovali na jednotlivé žánry, jako A. H. v. Beyeren, J. Asselijn a D. Teniers ml..
„Výstava navazuje na dramaturgickou linii zlínské galerie, která uvádí díla starších klasiků výtvarného umění a zároveň připomíná jejich odkaz pro dnešní tvůrce. V dalším prostoru kupříkladu probíhá výstava Dany Sahánkové, v jejímž díle nalezneme i vazby k hlubším vrstvám historie umění,“ dodává kurátorka Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně Pavlína Pyšná.
Výstava bude k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 5. května 2024. Více o výstavě se mohou návštěvníci dozvědět na komentovaných prohlídkách. Více informací a termíny doprovodného programu na www.galeriezlin.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818