Workshop na téma Obnova pivovaru v Lobči
TELČ: Univerzitní centrum Masarykovy univerzity v Telči a telčské pracoviště Národního památkového ústavu připravily dva jednodenní workshopy na téma Využití kulturního dědictví – příklady dobré praxe. Akce je určena pro všechny zájemce o obnovu památek, především pak pro podnikatele a studenty v oblasti cestovního ruchu, majitele památkově chráněných objektů a neziskové organizace. Aktivita vznikla za podpory Fondů EHP a Norska 2014-2021. Na druhý z workshopů se můžete hlásit do pátku 23. února 2024 do 12.00 hodin.
První workshop se uskutečnil již koncem ledna a představil jednak činnost redakce PROPAMÁTKY, která inspiruje při záchraně památek a také pomáhá hledat potřebné finanční zdroje a dalším tématem byly sakrální památky a hledání jejich nového využití.
Únorový workshop je plánován na pondělí 26. února 2024. Přednášející Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D. představí ve dvou samostatných přednáškách obnovu pivovaru v Lobči. Ve 14.00 hod bude tématem především stavební obnova a řešení technických a památkářských problémů, od 17.00 hod. bude přednáška zaměřena více na provoz a ekonomiku pivovaru.
Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena (okr. Mělník) je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. Objekt je velmi hodnotnou industriální stavbou s dlouhou a složitou historií. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600. Původní způsob výroby piva se v řemeslném vrchnostenském pivovaru dochoval až do 90. let 19. století, kdy byla tehdejším vlastníkem provedena zásadní přestavba na parostrojní pivovar. Vrcholné období rozvoje pivovaru lze datovat do let 1905-1921. K zastavení výroby došlo v roce 1943. Po znárodnění byl pivovar roku 1949 jako výrobní podnik zrušen a poté sloužil jako skladovací prostory.
Záchrana objektu se datuje od roku 2007, kdy zapomenutý pivovar objevili architekti Jana a Pavel Prouzovi. Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar kulturní památkou, v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH). V roce 2015 vyla obnovena výroba piva a pivovar byl otevřen pro veřejnost.
Za svůj nevšední a v památkové praxi vzácně citlivý a vnímavý přístup k této industriální památce sklidili současní vlastníci pivovaru řadu uznání. Záchrana, obnova a zprovoznění pivovaru byly oceněny prestižní památkářskou cenou Patrimonium pro futuro v roce 2015 a také cenou Europa Nostra Awards 2023.
Vstup na workshop je zdarma. Prosíme zájemce o účast na této akci, aby se předem nahlásili Iloně Ampapové z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči (mobil: 724 663 511 nebo e-mail: ampapova.ilona@npu.cz) do pátku 23. února 2024 do 12.00 hodin.
Mohlo by vás také zajímat...
ČESKÝ TĚŠÍN: Vyšla nová publikaci našeho kolegy historika Mgr. Martina Krůla, Ph.D., s názvem PORTA SILESIAE. JABLUNKOVSKÉ ŠANCE – RANĚ NOVOVĚKÝ FORTIFIKAČNÍ SYSTÉM NA POMEZÍ SLEZSKA, UHER A POLSKA.
ČR: V zásadních chvílích pro Československo a Česko jsme se vždy shromažďovali na Václavském náměstí pod monumentální sochou sv. Václava, obklopeného patrony české země. Svátek 1. máje symbolizuje zase pro Pražany socha Karla Hynka Máchy na Petříně. Obě sochy jsou dílem Josefa Václava Myslbeka (1848–1922), a ještě mnoho dalších – například mohutná sousoší na Vyšehradě inspirovaná postavami z naší nejstarší historie. Co víme o jejich autorovi? Nejvíce si cenil druhého místa na pařížském Salonu za dílo Krucifix, které se nedávno stalo středem pozornosti nejen na pražské AVU, kde už přes 100 let visí jeho další odlitek, a kterou Myslbek spoluzakládal.
Milada Myslbeková, pravnučka zakladatele moderního českého sochařství, se už loni rozhodla připomenout svého slavného předka velkou výstavou. Proběhla v Praze v Obecním domě a byl to docela husarský kousek, protože jinak se podobnou činností nikdy nezabývala. Ale podařilo se a energické dámě se splnil sen, o kterém si teď vyprávíme, a který by měl mít i pokračování. Vždyť Josef Václav Myslbek je zakladatelem českého moderního sochařství a jako takový by měl mít pevné místo v naší národní paměti. Je to ale tak?
PRAHA: Galerie kritiků musí po prázdninách skončit v prostorách pražského paláce Adria, kde sídlí přes 20 let. Nynější provozovatel galerie, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, prohrál soutěž, kterou vypsal správce budovy Trade Centre Praha (TCP) po problémech s placením nájemného. ČTK to sdělil zástupce správce Ondřej Šrámek. Předsedkyně sdružení Vlasta Čiháková Noshiro uvedla, že se obrátila na radu hlavního města a primátora, aby zhodnotili regulérnost soutěže. Soutěž vyhrála s nabídkou společnost Art of All, která provozuje on-line galerii Original Gallery. Jednatel Art of All Marcel Sítník uvedl, že v paláci Adria bude její kamenná pobočka. Budova patří magistrátu, pro který ji spravuje TCP.
ČR-ZAHRANIČÍ: Platforma Terén se vydává na téměř měsíční (22. 7. – 19. 8. 2024) zahraniční touring s loutkovou inscenací Návštěva. Kromě hlavního města Soulu ji uvede i v dalších menších městech jako Gwangju nebo Jeonju. Autoři Návštěvy, Robert Smolík a Veronika Vlková, představí tamějšímu publiku a odborné veřejnosti české loutkové divadlo i výtvarné umění. Hostování bude doplněno o doprovodné programy v podobě workshopů, přednášek a diskusí. Program probíhá v rámci projektu PerformCzech, který s podporou Národního plánu obnovy organizuje Institut umění – Divadelní ústav.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818