Instituce a kulturní zařízení

Oblíbený jazzový styl swingu rozezní prostory krásného Křišťálového sálu a budovu Institutu v sobotu 2. března 2024. Škola Swing Wings je na brněnské scéně známá a nabídne na plese i lekce pro začátečníky. Členité prostory IPN rozezní Chief Rhythm and His 5 a vokalista Janek Čarek. Swingy z vinylů bude dál v průběhu večera pouštět DJ Šinal. Do ranních hodin pak naladí funk, soul, disco a mnoho dalšího DJ Matsuwa.

Netradiční ples nabídne i přednášku historika Petra Koura “Swingaři a potápky v protektorátní moci” nebo projekce swingových videí. Tradičně lze samozřejmě očekávat bohatou tombolu a speciální drinky. Čestným hostem plesu bude hudebník Vincenc Kummer.

Ples je organizován na podporu Institutu Paměti národa Brno, který provozuje interaktivní expozici Tichá hrdinství. Ta nabízí neotřelou multimediální formou životní příběhy (ne)obyčejných pamětníků 2. světové války nebo totality 50. let. IPN také každý měsíc pořádá zajímavé akce od historických procházek, přes promítání, po autorská čtení či besedy s pamětníky projektu Paměť národa. Výtěžky z plesu pomohou brněnskému Institutu nadále co nejlépe předávat inspirativní příběhy pamětníků a podporovat natáčení dalších příběhů (třeba z války na Ukrajině) a pořádání smysluplných akcí.

Vstupenky jsou dostupné na webu GoOut.net.
Dospělí 500,-,
Zlevněné 400,-

O Post Bellum a Paměti národa
Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Post Bellum neustále na svých aktivitách pracuje například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá zejména pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun. Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.

 „Když jsme před rokem vyhlašovali výsledky výzvy na velká kulturní a kreativní centra, ocenil jsem zájem regionů o budování KKC a tím i budování a rozvoj kulturního a kreativního sektoru. Znamenalo to totiž, že Národní plán obnovy úspěšně běží, a má smysl. Mezi 29 projektů bylo tehdy rozděleno téměř 2,6 miliardy korun. Následovala výzva na malá kulturní kreativní centra, která byla neméně úspěšná. Tentokrát bylo mezi 35 vybraných projektů rozděleno téměř 840 milionů. Projekty nejen zajistí rozvoj tvořivého potenciálu jednotlivých krajů, ale také podpoří spolupráci uměleckého, podnikatelského a občanského sektoru a budou motivovat k vícezdrojovému financování, které je, myslím, prospěšným krokem do budoucna pro všechny zúčastněné,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Centra budou středobodem kulturních a kreativních aktivit regionu. Podporu mohly získat projekty buď na výstavbu nového kulturního a kreativního centra, přestavbu stávajícího objektu na kulturní a kreativní centrum nebo rozšíření stávajícího kulturního a kreativního centra. Malá kulturní a kreativní centra jsou výjimečná tím, že v sobě spojují knihovnu a kulturní centrum.

O podporu mohly žádat městské části hl. města Prahy, nestátní neziskové organizace (tj. o.p.s., nadace, ústavy, spolky, zájmová sdružení právnických osob), obce a příspěvkové organizace územních samosprávných celků. Podmínkou ale bylo, že organizace byla zřízena alespoň jeden rok před podáním žádosti a žadatel současně musí vykonávat veřejné knihovnické a informační činnosti ve smyslu knihovního zákona a být uveden v Evidenci knihoven.

Expertní komise byla složena ze zástupců Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR a Ústřední knihovnické rady. Při hodnocení byl kladen důraz na zajištění mezisektorové spolupráce a rozvoj inovačního potenciálu kulturního a kreativního sektoru, zefektivnění či zvýšení udržitelnosti kulturní infrastruktury, a schopnost kooperativního financování při realizaci i udržitelnosti projektu. Výška poskytnuté dotace nevychází jen z bodového hodnocení, odráží se v ní také přepokládaná výše nákladů.

V rámci výzvy bylo předloženo celkem 53 projektů, expertní komise ale nakonec posuzovala pouze 47 žádostí (5 projektů nesplnilo formální kritéria, jeden projekt odstoupil). Komise vybrala 35 projektů, mezi které bylo rozděleno téměř 840 milionů korun. Celkový objem prostředků byl z důvodu snahy o posílení a podporu rozvoje kulturních  a kreativních odvětví v celé ČR rovnoměrně rozdělen mezi jednotlivé územní celky                                                                                    (tj. 40 milionů pro každý kraj). V některých krajích ale z důvodu nedostatečnosti některých projektů nebyla alokace dočerpána, proto hodnotící komise vybrala k podpoře další projekty dle bodového ohodnocení. Původní alokace stanovená výzvou činila 560 mil. Kč. Navýšení částky bylo motivováno také naplněním všech parametrů výzvy, splněním investičního cíle a maximálně efektivním využitím prostředků Národního plánu obnovy. 

Vybrané projekty, které obdržely dotaci:                                                    

Projekt Centrum 4K Hluk, Zlínský kraj – cílem projektu je vybudování a provoz nového kreativního centra 4K – kultura, kreativita, knihovna, komunita v objektu nevyužívané restaurace a současného Domu dětí a mládeže v Hluku. Díky vybudování vhodného zázemí centra: knihovny s open space, čítárnou, coworkingovým pracovištěm a zajištěním kulturního servisu dojde k posilování dovedností, vědomostí, ale zejména postojů a hodnot pro osobní rozvoj každého. Do projektu je zapojena řada partnerů a usiluje o intenzivní podporu kreativní komunity ve městě. Zelenější, digitálnější a odolnější infrastruktura malého kulturního centra přispěje k posílení role kultury v rozvoji města, rozvoji sociálních i ekonomických inovací a zkvalitnění života.                                                                                                                                          14 milionů korun

Kulturní a kreativní centrum WOLFRAM Dobřany, Plzeňský kraj – projekt je výjimečný svým inovativním přístupem. Dojde k výstavbě nové budovy a přestavbě jízdárny, kde budou například využity interaktivní obrazovky na podlahách a interaktivní podium, což může být nová cesta, jak by mohla v budoucnosti kulturně kreativní centra vypadat. Další přidanou hodnotou je přeshraniční spolupráce. Kulturní a kreativní centrum Wolfram bude rozvíjet kulturně kreativní kompetence na základě existujících zkušeností (například v oblasti uměleckého vzdělávání, realizace zapojování obyvatel do kulturních aktivit, mezisektorové spolupráce aktérů) a využívat k tomu nejmodernější technologie. Specifickým cílem projektu je vybudování podmiňující infrastruktury a vytvoření a zajištění kulturně kreativní nabídky a aktivní zapojení cílových skupin v synergii s působením klíčových partnerů a související infrastruktury, například Základní umělecké školy, Městské knihovny v Dobřanech apod.                                                                                                                                                                                                      

40 milionů korun                                   

Projekt Kulturně kreativní centrum Moravskotřebovska, Moravská Třebová – Boršov, Pardubický kraj – projekt počítá s přestavbou stávajícího kulturně kreativního centra a významně podpoří rozvoj kulturního a kreativního sektoru na území Moravskotřebovska. V Moravské Třebové neexistuje prostor, který by byl adekvátně vybavený a ve kterém by místní spolky a organizace i samotní umělci a umělkyně mohli pracovat na svých projektech. Rekonstrukce zvýší kapacitu centra, bude bezbariérové, umožní rozšířit nabídku programu i služeb, umožní participaci dalších subjektů. To umožní navázání dalších partnerství i v podnikatelském a veřejném sektoru a povede k lepší udržitelnosti instituce. Na rekonstrukci knihovny proběhla architektonická soutěž. Jedná se o stavbu z 19. století, pro kterou se žadatel snaží najít vhodné využití.   

23,7 milionů korun                                                                                                                                                                                                                    

Projekt Výstavba Městské knihovny – kulturního a kreativního centra Skuteč, Pardubický kraj – cílem projektu je zajištění rozvoje kulturního a kreativního sektoru v regionu prostřednictvím aktivit převážně regionálního, ale i celorepublikového významu. Místní městská knihovna se stane veřejným víceúčelovým zařízením, prostorem pro kulturní, sociální, vzdělávací a tvořivé volnočasové aktivity. Výstupy projektu povedou k lepšímu využití kulturních zdrojů města Skuteč, zvýšení kvality života obyvatel a upevnění jejich vztahu k regionu a kraji. Živé a kulturně otevřené město láká kreativní talenty a mohou tak vznikat jedinečné investiční impulzy. Kreativita a tvořivost tak přispívají k sociálnímu, ale i hospodářskému rozvoji.

40 milionů korun                                                                                                                                                 

Projekt Kulturně kreativního centra Českosaské Švýcarsko v České kamenici, Ústecký kraj – projekt chce zajistit kulturně kreativní centrum pro širší region Českosaského Švýcarska a propojení s dalšími aktéry vládního, neziskového i podnikatelského sektoru. Půjde o přestavbu nevyužívané budovy bývalého kina v centru České Kamenice. Tím bude zároveň podpořen rozvoj kulturně kreativního sektoru jako jednoho z možných nástrojů pro rozvoj hospodářsky zaostávajících regionů. Projekt je výjimečný je také plánem výstavby pěti bytových jednotek pro rezidenční pobyty umělců, což je jedna z inovací, které ostatní projekty nemají.                                                              

40 milionů korun

Všechny výsledky dotačního řízení zde: https://mk.gov.cz/iniciativa-453-rozvoj-regionalnich-kulturnich-a-kreativnich-center-mala-kulturni-a-kreativni-centra

Polský překlad knihy historika Mečislava Boráka (1945–2017), předního znalce politických represí a válečných zločinů moderních středoevropských dějin, přibližuje tragické události, jež se odehrály v malé obci na Těšínsku v ranních hodinách 6. srpna 1944. Autor na základě pečlivého studia dochovaných písemných pramenů, autentických výpovědí svědků a pozůstalých rekonstruuje v širším kontextu vraždy 36 mužů, spáchané jako odveta za krvavý útok partyzánů na příslušníky gestapa, kteří popíjeli v jednom ze životických hostinců. Publikace je doplněna o množství obrazového materiálu, nechybí mapy, dobové fotografie a reprodukce různých dokumentů. Zařazen byl i medailonek autora, v němž jsou představeny všechny jeho zásadní práce a shrnuta bohatá bibliografie, ve které se snažil zachytit pohnuté osudy lidí postižených válečnými konflikty a ideologií diktatur nacistického Německa a Stalinova Sovětského svazu.

Součástí akce bude prezentace česko-polské panelové výstavy Životice 1944 Żywocice, kterou připravilo Muzeum Těšínska u příležitosti nadcházejícího 80. výročí životické tragédie. Prostřednictvím 14 mobilních roll-up bannerů o rozměrech 120 × 200 cm ve zkratce představuje v širším kontextu právě okolnosti zavraždění 36 nevinných mužů ze Životic a okolních obcí. Součástí výstavy, která vychází ze zmíněné publikace, jsou dobové dokumenty, fotografie, mapy či sugestivní výpovědi očitých svědků a pozůstalých o exekucích jejich rodinných příslušníků. Výstavu bude možné zhlédnout na vybraných pobočkách muzea a bude nabídnuta školám, knihovnám a dalším organizacím k zapůjčení.

Městská knihovna v Praze (MKP) je příspěvkovou organizací hl. m. Prahy a provozuje v současné době 46 poboček (včetně jedné sousedské dílny - DOK16 a jedné samoobslužné půjčovny - Kiosku), které jsou rozmístěné v 16 z 57 pražských městských částí, kamenné pobočky doplňuje 28 stanic dvou vozů pojízdné knihovny. Říkáte si, co asi dělají lidé, když zrovna bydlí v městské části, kde MKP nemá svoji pobočku? Mohou využívat služby místních knihoven.  

Místní knihovnu zřizuje příslušná městská část a v Praze jich je 40. „Místní knihovnu mají například Kbely, Letňany, Dolní Chabry, Slivenec, Radotín, Řepy, ale i Vinohrady nebo Modřany. Staráme se ale i o knihovnu neziskové organizace Cesty domů,“ říká Táňa Janáčková, krajská metodička. A doplňuje: „Jsou to samostatné knihovny, kterým je MKP ze zákona povinna poskytovat pomoc v rámci tzv. regionálních funkcí a kromě toho se snaží služby knihoven propojit v projektu Metropolitní knihovna.“  

Prvním malým krůčkem je zapojení všech poboček MKP a sedmi místních knihoven do služby, která umožňuje vrátit vypůjčené knížky z dané místní knihovny kdekoliv v síti Městské knihovny v Praze (kromě Kiosku) a naopak knížky půjčené z MKP vrátit z jedné ze zapojených místních knihoven - Zličín, Zbraslav, Řepy, Letňany, Radotín, Kbely, Horní Počernice a také v knihovně v Roztokách u Prahy, která je ve Středočeském kraji.  

„Služba je u nás velmi oblíbená a pravidelně se od nás pondělním svozem vrací minimálně dvě plné bedny knih. Knihy lze vracet, jak osobně v řepské knihovně, tak přes Bibliobox, který je přístupný 24 hodin denně před budovou naší knihovny a KC Průhon,“ říká Pavla Kratochvílová, knihovnice místní knihovny Řepy. 

Městská knihovna v Praze poskytuje v rámci regionálních funkcí místním knihovnám, a jejich zřizovatelům, metodickou podporu, díky které se zvyšuje kvalita poskytovaných knihovních služeb veřejnosti.  „Jedná se zejména o obohacení výběru knih prostřednictvím výměnných souborů, poskytování licence a technické podpory ke knihovnímu systému, nabídku vzdělávání knihovnic a knihovníků a v neposlední řadě i metodickou pomoc při rekonstrukci nebo stavbě nových knihoven,“ uvádí Janáčková. 

Novinky z oboru a přehled vzdělávacích akcí nabízí portál https://regionpraha.mlp.cz, kde je také odkaz na sdílený katalog místních knihoven používajících systém Tritius. „Náruživí čtenáři si mohou ověřit, zda hodně žádaný titul není dostupný v některé z místních knihoven,“ přibližuje Janáčková. „Určitě by si s sebou ale neměli zapomenout občanský průkaz, který budou potřebovat k založení čtenářského průkazu. Identitu čtenáře mezi sebou knihovny nesdílejí, i když knížku půjčenou v místní knihovně na Zličíně už vrátí v pobočce MKP,“ doplňuje Janáčková. 

Podpora knihoven v regionu Praha: 

Táňa Janáčková a Hana Hrabáková 

region@mlp.cz 

První Hoře po sedmi letech připravili pro své fanoušky další kolekci písní s názvem „Achtung, Sultan!“. Na sedmém albu kapela pokračuje ve svém nezaměnitelném stylu na pomezí punku, metalu a rockového šansonu, podtrženém lyrickými texty básníka Milana Urzy. „Album navazuje na předchozí Křehký mechanismus pozemského štěstí, ale tentokrát jsme šli ještě dál v punkové drzosti a stylové nespoutanosti. V textech jsem až na pár výjimek opustil vážnou tematiku a dal průchod větší hravosti, dadaismu a taky pořádné nekorektnosti,“ přiblížil novou desku lídr kapely Milan Urza. „Nekriticky bych řekl, že takhle odvážné a nespoutané album tady dlouho nebylo,“ dodal. K této příležitosti, která se prolíná s významným výročím 25 let od vzniku kapely, se chystají od 14. února živá vystoupení. Na nich kromě novinek zazní průřez dosavadní tvorbou a řada hitů, které mnoho let nebyly součástí koncertních playlistů. Jako pozvánku na některý z těchto výjimečných koncertů skupina vypustila první dvě písně z nového alba - punkově-dadaistickou „Prase s kamerou“ a lyricky rockovou „Neboj se stínů“. Vrchol výročního miniturné se odehraje 7. března v pražském Rock Café. Vstupenky jsou k zakoupení v předprodejové síti GoOut.

Termíny turné:

14.2. Bratislava – Pink Whale

15.2. Brno – Kabinet Múz

16.2. Rožnov pod Radhoštěm – Vrátnice

1.3.   Plzeň – Divadlo Pod Lampou

2.3.   Domažlice – Moskyto

7.3.   Praha – Rock Café

8.3.   Děčín – Le Garage Noir

Související odkazy:

Videoklip „Prase s kamerou“: https://youtu.be/0ncChisFkDI?si=iTq2IBcTasaCdVlA

Videoklip „Neboj se stínů“: https://youtu.be/DGLUX-SjOwQ?si=9-QmAOJqmZBYG1F-

Další odkazy: www.prvnihore.cz

https://www.facebook.com/prvnihoreofficial

O Českých korunovačních klenotech se u nás učí už na základní škole a říká se, že by je každý Čech měl alespoň jednou za život spatřit na vlastní oči. Originál exponátů je však vystavován pouze jednou za přibližně 5 let a kochat se jejich krásou je možné pouze okamžik. Proto vznikla mimořádná putovní výstava České korunovační klenoty na dosah, která návštěvníkům umožní tento poklad do detailu poznat bez jakéhokoli rušení a prohlédnout si jejich mistrovské repliky.

Skleníky v olomouckých Smetanových sadech budou v únoru otevřené vždy o víkendu, v sobotu i v neděli od 9 do 16 hodin. Od března se pak otevírací doba rozšíří na více dní a posléze i prodlouží.

„Olomoucký skleníkový areál ukrývá celou řadu zajímavostí ze světa exotiky. Udržovat a dále rozvíjet zdejší botanické sbírky se daří díky práci našich kolegů ze zahradnického oddělení. Všechny čtyři Sbírkové skleníky – zvlášť v nynějším chladném počasí – stojí za návštěvu. Je to uklidňují výprava do tropů, která se dá stihnout za jediný den,“ uvedla Eva Fuglíčková, ředitelka Výstaviště Flora Olomouc.

Ve sklenících rostou i kyselé „mandarinky“, které se celé krájí do salátů

Velkým zážitkem je nyní návštěva subtropického skleníku, a to díky zdejším citrusům. Jsou v plné síle, celý skleník je plný jejich svěží vůně.

„Právě dozrává poměrně velké množství citrusů. Vedle pomerančů, grepů a citronů mohou návštěvníci vidět i méně známé druhy. Jsou to například cedráty, které často připomínají velké citrony, ale používají se díky své silné vůni například v parfumerii. Nebo mandarinkám podobné kalamondiny, které však mají kyselou dužinu a sladké oplodí. Na Filipínách se používá jejich šťáva k marinování nebo se plody vcelku dávají do salátů,“ popsal Pavel Souček, vedoucí Sbírkových skleníků ve Smetanových sadech.

Za návštěvu stojí i největší z olomouckých skleníků – Palmový skleník, kde nejvyšší palmy měří bezmála deset metrů. Některé z nich nyní kvetou. K vidění je zde také několik metrů vysoký banánovník.

„V Palmovém skleníku právě kvete botanický druh banánovníku, jehož plody obsahují semena, a není proto nejlepší ke konzumaci. Nejde tak o banány, které lidé znají z obchodu. Tento banánovník ovšem máme v našem Tropickém skleníku. Jde o odrůdu „Cavendish“ - jedinou, k nám dováženou odrůdu banánu. Ta neobsahuje semena, celý trs dozrává současně a výborně zvládá přepravu,“ doplňuje Pavel Souček.

Při návštěvě olomouckých Sbírkových skleníků by lidé neměli vynechat ani atraktivní Kaktusový skleník, kde mimo jiné objeví jedny i z největších kulovitých kaktusů v Evropě.

Sbírkové skleníky jsou v únoru otevřeny víkendu vždy od 9 do 16 hodin. Od března se sem lidé mohou vypravit již každý den s výjimkou pondělí.

www.flora-ol.cz

„Když začala válka, cílem Dramoxu na Ukrajině se stalo ukázat, že Ukrajina není jen horor, ale i úžasná kultura. Za poslední rok se nám podařilo upevnit spolupráci s divadly a zároveň přidat nové scény. V nabídce nám tak přibylo 50 nových představení z Chersonu, Kyjeva a desítek dalších měst,“ hodnotí uplynulý rok ředitel Dramoxu Martin Zavadil. „Zároveň  je drtivá většina dostupná pro veřejné promítání, čehož využívají města i organizace.” doplňuje další možnosti Zavadil.

2 roky spolupráce, 120 představení, 60 divadel

V současné době je na streamovací platformě možné zhlédnout více než 120 ukrajinských představení z 60 divadel, každý měsíc přibývají další. Pokud byste chtěli podpořit ukrajinskou kulturu, stačí si předplatit Dramox a pustit si některé z nich. Řada z nich je opatřená českými titulky. Podle Martina Zavadila by si diváci neměli nechat ujít zejména opery: „Ukrajinské opery nabízejí úžasný zážitek, určitě doporučuji cokoliv z Lvovské opery, třeba současné zpracování Don Giovanniho nebo zvířecí operu pro děti i dospělé Lišák Mikita, nebo z Shevčenkova Národního divadla v Kyjevě." Netradiční spojení baletu a motorek nabízí divoká taneční show Giselle z Kyjevského moderního baletu nebo tamní fascinující vizuální a hudební zpracování Malého prince, které doprovázejí folklorní písně i Mozartovy skladby.

Divácký úspěch sklízí i repertoár známého kyjevského divadla Left Bank Theatre, například inscenace Rodinné album (trailer) připomínající 90. léta na Ukrajině nebo oceňované představení Na špatné cestě o hrůzách války. Kdo má rád moderní divadlo, neměl by si nechat ujít ani originální satirickou inscenaci o ukrajinské společnosti a vládě Othello/Ukraine/Facebook (trailer) z divadla Golden Gate Theatre nebo vizuální projekty Divadla 360 stupňů Kamenný pán domu (trailer) a Plášť (trailer zde).

Odkaz na trailer představení Rodinné album:

Family Album/Album di Famiglia | The Left Bank Theater | Trailer | Dramox

Odkaz na trailer představení Othello:

Othello/Ukraine/Facebook | Golden Gate Theater | Trailer | Dramox

Odkaz na trailer představení Kamenný pán domu:

The Stone Host | Theater 360 Degrees | Trailer | Dramox

Kontakty s ukrajinskou scénou

Součástí týmu komunikace Dramoxu jsou i Oliya Shylo a Iryna Yatsiuk, které jsou v každodenním kontaktu s ukrajinskými divadly. „Zatímco v prvním roce jsme my oslovovaly divadla, teď nás oslovují sama s nabídkou svých představení, náš katalog jsme tak mohly rozšířit o nové žánry a formáty,” říká Oliya Shylo. Její kolegyně Iryna zase propojuje divadla skrze sociální sítě a navazuje kontakty s univerzitami, které mohou Dramox bezplatně zapojit do výuky. Během druhého roku konfliktu na Ukrajině se podle ní divadla už situaci více přizpůsobila, aktivně propagují svá představení. „Je to známka toho, že ukrajinská scéna chce být zachována a chce se ukázat světu.”

A jaká představení se jim osobně nejvíce loni líbila? Divákům doporučují hlavně inscenace zmiňovaného Left Bank Theatre, například VIŇO běloruského experimentálního režiséra Evžena Korniaga o alkoholu a osamění. Hře může porozumět každý - ve vizuální inscenaci herec vypráví své osudy řečí těla, rytmem a hudbou. Oliya Shylo vyzdvihuje i moderní uvedení Händelovy opery Acis a Galatea z Open Opera, které vyniká módními kostýmy a scénografií a může tak oslovit i mladou generaci.

Již od roku 1994 vyhlašuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ). Jejím hlavním posláním je ocenit každý rok města, která na tomto poli dosáhnou nejlepších výsledků. Vítěz získává titul Historické město roku.

Hodnoticí komise složená ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Telči navštívila dne 25. ledna 2024 město Moravské Budějovice a rozhodla, že město splnilo všechna kritéria pro postup do celostátního kola.

„Komise nehodnotila pouze to, co se podařilo v roce 2023. Dle pravidel soutěže jsou předmětem hodnocení i proměny města v uplynulému desetiletí. V tomto období doznala velkých změn řada historických objektů a veřejná prostranství v Městské památkové rezervaci Moravské Budějovice“, konstatuje Jan Klimeš, vedoucí odboru péče o památkový fond telčského pracoviště Národního památkového ústavu.

V průběhu minulé dekády byla obnovena vnitřní výmalba kostela sv. Jiljí, nový sanktusník a rehabilitován zvonový systém na věži kostela. Byla vyměněna šindelová střecha na karneru sv. Michaela. Komplexně byl rekonstruován Besední dům v ulici Pucnerova se zachováním historizujícího charakteru (objekt není kulturní památkou). Na nároží téže ulice proběhla obnova omítky vč. sgrafit ve dvoře domu č. p. 60. Velkých změn doznala i budova zámku, kde byly postupně obnoveny omítky v přízemí fasády, všechna okna a provedena rekonstrukce části interiérů s působivou expozicí Muzea řemesel. V areálu zámku byl obnoven objekt tzv. bytu správce zámku a částečně i budova koníren. Na náměstí Míru byla opravena okna, fasády, příp. zčásti partery domů č. p. 5, 26, 28, 30, 31, komplexně rekonstruovaná byla historizující fasáda domů na ul. 1. Máje č. p. 14 a fasády na náměstí ČSA č. p. 35, 53. Z veřejných prostranství doznaly zásadní změny obě hlavní náměstí Míru i ČSA novou dlažbou, mobiliáři, osvětlením a výsadbou zeleně.

Město Moravské Budějovice je jediným městem v Kraji Vysočina, které disponuje platným Plánem ochrany památkové zóny schváleným v roce 2018.

O soutěži a programu regenerace

Soutěž je pořádána třemi institucemi – Ministerstvem kultury, Ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Cena soutěže Historické město roku za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byla poprvé udělena v roce 1995. Hodnocení probíhá ve dvou úrovních: v úrovni krajské (koordinované územními odbornými pracovišti Národního památkového ústavu) a celostátní. V krajských komisích i v komisi celostátní jsou vždy zastoupeni pověření představitelé všech tří zřizovatelů soutěže. Vítěz krajského kola obdrží finanční odměnu a pamětní list. V celostátním kole se následně rozhodne o hlavním vítězi, který se příslušný rok bude moci pyšnit titulem Historické město roku. Čeká jej zajímavá finanční odměna ve výši milion korun, umělecké dílo z českého křišťálu a pamětní grafický list od předních českých umělců. Vítěz celostátního kola je každoročně slavnostně vyhlášen v dubnu u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel.

Program regenerace MPR a MPZ je nástrojem Ministerstva kultury k podpoře obnovy památek nacházejících se v památkově plošně chráněných územích historických měst České republiky. Byl schválen vládou ČR v roce 1992 a jeho záměrem je napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst. Předpokladem pro čerpání jeho podpory na obnovu historických objektů je finanční spoluúčast města a vlastníka památky. Soutěž Historické město roku je pořádána za účelem ocenit nejlepší přípravu a realizaci v rámci Programu. 

Držiteli titulu Historické město roku z minulých ročníků jsou: Vysoké Mýto 2022, Boskovice 2021, Havlíčkův Brod 2020, Štramberk 2019, Brtnice 2018, Slavonice 2017, Jičín 2016, Příbor 2015, Cheb 2014, Chrudim 2013, Jilemnice 2012, Uherské Hradiště 2011, Znojmo 2010, Beroun 2009, Šternberk 2008, Jindřichův Hradec 2007, Polná 2006, Česká Kamenice 2005, Františkovy Lázně 2004, Spálené Poříčí 2003, Prachatice 2002, Nový Jičín 2001, Litomyšl 2000, Kutná Hora 1999, Klášterec nad Ohří 1998, Kroměříž 1997, Třeboň 1996, Kadaň 1995 a Svitavy 1994.

Informace o soutěži naleznete na stránkách Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Seznam všech přihlášených měst do soutěže Historické město roku 2023 naleznete zde. Více informací o Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón naleznete na webu MK ČR.