Instituce a kulturní zařízení

Národní přehlídka seniorského divadla je koncipována jako bienále, příležitost k setkání, vzájemné inspiraci a předvedení výsledků práce divadelních souborů a skupin (i jednotlivců), jejichž herecký kolektiv je nejméně z 50 % složen z osob starších 60 let. (Věkové omezení se vztahuje pouze na účinkující, netýká se autorů, režisérů, scénografů a dalších odborných funkcí, netýká se ani technických a jiných obslužných pracovníků.) Přehlídka je otevřena všem divadelním druhům, žánrům, nejrůznějším divadelním postupům, stylům a poetikám, jakož i příbuzným druhům scénického umění. Z přehlídky může lektorský sbor doporučovat inscenace k výběru do programu Jiráskova Hronova, festivalu amatérského divadla.

Letos provázel vyhlášení národní přehlídky seniorského divadla enormní zájem, přihlášeno bylo historicky nejvíce inscenací – sedmnáct (a dvě přibyly po uzávěrce). Odborná rada vybrala devět z nich, které budou nabídnuty divákům v průběhu víkendu 8.-10. listopadu 2024 ve třech prostorách – v malém sále Kulturního centra, ve velkém sále tamtéž a na nedaleké Malé scéně. Kromě různorodosti žánrové dochází tentokrát i k rozrůzněnosti druhové – uvidíme nejen divadlo klasické činoherní, ale také hudební, loutkové a multimediální. Žánrově je letošní program NP seniorského divadla těžko definovatelný, komedie se prostupují s dramatem, velmi často jde o tragikomedie.

Pozoruhodná je letos rozrůzněnost tematická. Přirozeně převažují tituly zachycující v různých podobách a s různou mírou lehkosti problémy stárnutí a stáří. Sem patří Casanova na duchcovském zámku Karla Gassauera v režii Karly Vázlerové a v podání děčínského Čapka, také Se starci na chmelu…, které podle scénáře Dušana Sedláka pro DS VICENA Ústí nad Orlicí upravil Saša Gregar. Tématem je také smrt – v červenokosteleckém dialogu Don Q. a děvka nebeská Vlastimila Klepáčka (pardon – Patriciuse Chiccomolina), Poslední Ráj Stáni Kočvarové a ŽAS Homole či Vichřice v domě č. 11, vzešlá ze spolupráce olomouckého Studia SEN s profesionálními režiséry Petrem Erbesem a Borisem Jedinákem. Dvakrát se objeví kusy řešící významné morální dilema – Kyanid o páté Pavla Kohouta, debutujícího režiséra Lukáše Frydrycha a DS Vojan Desná – Mladá Haluz, a autorský Kandidát režiséra Ladislava Vrchovského a členů DS Viktorka Holešov. Absurditu života postihuje Hladovění, složené Vladimírou Dvořákovou z povídek a básní Daniila Charmse, v interpretaci ostravského Seniorského divadelního studia (Ateliéru pro divadelní vzdělávání při Národním divadle moravskoslezském). A Modlitba svitavského souboru Thea a scenáristy a režiséra Matěje Šefrny je groteskním podobenstvím o světě ovládaném IA.

Rozpravy o viděném jsou koncipovány jako dialog mezi zúčastněnými soubory, své postřehy si budou sdělovat účastníci přehlídky navzájem. Odborný dohled nad rozpravami pak zastanou lektoři Jaroslav Kodeš, Kateřina Prouzová a Milan Strotzer.

O blaho souborů se budou starat zaměstnanci Kulturního centra Česká Třebová v čele s ředitelem Josefem Janem Kopeckým a produkční Simonou Podzimkovou. NIPOS-ARTAMA na místě zastupuje Petra Richter Kohutová.

Informace o letošní NP seniorského divadla v České Třebové najdete na webu NIPOS (https://www.nipos.cz/artama-do-sd/), o jejím programu také na přiloženém plakátu. Informace postupně přibývají na facebookových profilech Senioři nejen sobě – NP seniorského divadla Česká Třebová 2024 (https://www.facebook.com/profile.php?id=61567749996985) a FB Kulturního centra Česká Třebová (https://www.facebook.com/kulturni.centrum.trebova). 

Poslouchejte nás také na:

Tradiční diskusní setkání inspirativních osobností se letos zaměří na téma Smíření a naděje, a to z pohledu filozofického, psychologického, historického i politického. Setkání se zúčastní ministr školství Mikuláš Bek, biskup Tomáš Holub, publicistka Josefína Formanová, soudce Ústavního soudu Jiří Přibáň, spisovatel Miloš Doležal, psycholog Dalibor Špok, novinářka Ivana Svobodová, politolog Patrik Eichler, filantropové Constantin Kinský a Ondřej Vlček a další hosté…

Návštěva prezidenta Petra Pavla

Část konference bude ve znamení návštěvy prezidenta České republiky Petra Pavla. Ten se v sobotu 9. listopadu nedaleko Broumova zúčastní výsadby Aleje svobody, kterou každoročně organizuje Nadace Partnerství. Místním spoluorganizátorem je Strategická rada regionu Broumovska. Účastníci společně vysadí na 90 stromů. Na výsadbu naváže odpolední diskusní setkání s prezidentem nazvané „Život v regionech“, které se částečně dotkne i tématu konference, tedy smíření a naděje. Setkání se bude konat od 15 hodin v broumovském klášteře a jeho účastníky budou místní kulturní aktéři, starostové měst Broumovska, zástupci veřejnosti či studenti Gymnázia Broumov. Setkání bude moderovat Michael Rozsypal.

„Jsme rádi, že pan prezident přijal naše pozvání. Vážíme si toho, že věnuje velkou pozornost rozvoji regionů a těšíme se, že v diskusi s publikem zazní zajímavé podněty. Debata tak doplní široké spektrum pohledů na naše letošní hlavní téma – smíření a naděje, protože to jsou fenomény, které prostupují všemi sférami života,“ říká Hana Valentová, výkonná ředitelka konference.

Hlavní program konference

Konference bude neformálně zahájena koncertem skladatelky a pianistky Beaty Hlavenkové ve středu 6. listopadu v 19 hodin v Opatských sálech broumovského kláštera. Hlavní program pak odstartuje ve čtvrtek 7. listopadu slavnostním zahájením v 10 hodin. Následovat budou hlavní diskusní panely, které bude živě streamovat Česká televize na své iVysílání:

> Čtvrtek 7. 11. / 10:00–13:00 / 1. panel: Smíření a naděje v současné společnosti
hosté: Tomáš Holub, Josefína Formanová, Jiří Přibáň. Moderuje Světlana Witowská

> Čtvrtek 7. 11. / 15:00–17:30 / 2. panel: Cesty ke smíření a naději
hosté: Miloš Doležal, Ivana Svobodová, Dalibor Špok. Moderuje Hana Šimková

> Pátek 8. 11. / 10:00–12:30 / 3. panel: Smíření a naděje v politice
hosté: Mikuláš Bek, Patrik Eichler, další host v jednání. Moderuje Michael Rozsypal

Součástí programu je také byznys panel, jehož hosty budou filantropové Constantin Kinský či Ondřej Vlček. Panel bude moderovat novinář Petr Skočdopole. Tradičními body konference je i Komorní rozmluva v Opatských sálech s hosty Angelikou Pintířovou a Janem Starobou nebo páteční podvečerní koncert, letos v podání Doležalova kvarteta s hornisty Zuzanou Rzounkovou a Martinem Sokolem.

Konference se zúčastní také vybraní studenti středních a vysokých škol, kteří na základě zaslaných esejí získali pobytová stipendia. Pro studenty budou připraveny workshopy, které povede moderátorka a publicistka Daniela Brůhová a lektorka environmentálních programů Šárka Vávrová z Maiwaldovy akademie.

Novinky v programu: regionální panel a nedělní procházka

Konference letos nabídne hned několik novinek. První z nich je česko-německý diskusní panel „Smíření a naděje v malých velkých dějinách – zkušenosti z Broumovska“, který se bude konat v sobotu 9. listopadu od 9 hodin v konferenčním sále IC Broumovska. Diskutovat zde budou starosta Broumova Arnold Vodochodský, pedagožka gymnázia Broumov Šárka Rambousková, vedoucí Muzea Broumovska Michal Bureš a předsedkyně Institutu pro péči o sudetoněmecké kulturní dědictví Christina Meinusch. O moderaci panelu se postará novinářka Michaela Mašková. Panel bude tlumočen. Vstupenky na tuto diskusi i ostatní části programu lze zakoupit online na webu konference www.broumovskediskuse.cz.

V neděli bude celá konference zakončena společnou dopolední procházkou ke Kříži smíření na Bukové hoře, nedaleko Teplic nad Metují. Památník je věnován obětem národnostních sporů na Broumovsku. Vyjadřuje nejen smíření s historickými událostmi, ale také naději, že vzájemný dialog a spolupráce jsou možné.

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost, Solidarita a sounáležitost, Demokracie a dialog.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Trvalou záštitu udělil konferenci Královéhradecký kraj. Hlavními partnery jsou Nadace BLÍŽKSOBĚ, Jan Barta, Nadační fond Kladné nuly, Škoda Auto, Česká spořitelna, Hobra – Školník a Nadace OSF. Partnery konference jsou Wikov, Podnikatelský klub Broumovska, Z-TRADE a EDUMED. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Hlavními mediálními partnery jsou Deník N a Finmag, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník a Naše.broumovsko.cz. Hlavními regionálními partnery jsou Agentura pro rozvoj Broumovska, Benediktinské opatství sv. Václava a Maiwaldova akademie. Regionálními partnery jsou Gymnázium Broumov, Strategická rada regionu Broumovsko, Broumov 2028+, region Broumovsko, Analog Store, Muzeum Broumovska, Městská knihovna v Broumově – Café Litera, Coca Cola HBC Česko a Slovensko a Pejskar.

Do Vysoké u Příbramě zajížděl světoznámý hudební skladatel nejprve do tzv. Dvorku v areálu zámečku jeho švagra hraběte Václava Kounice, později si zde vybudoval vlastní letní domov, dnes známý jako vila Rusalka. Mezi lety 1877 a 1904 zde strávil téměř každoročně několik letních měsíců.

„Miloval zdejší malebnou krajinu s lesy, loukami a rybníky, kterou se denně procházel a která ho inspirovala k tvorbě. A silný a vřelý vztah měl i ke zdejším obyvatelům,“ popisuje v úvodním slovu knihy Vojtěch Poláček, ředitel Památníku Antonína Dvořáka. Jaké byly vztahy mezi rodinami Kouniců a Dvořákových? Jak vypadal běžný Dvořákův den na Vysoké a které skladby vznikly právě tady? To vše v knize najdete.

Autor knihy muzikolog Ondřej Šupka shromáždil nepřeberné množství dobových archivních pramenů, s jejichž pomocí podrobně zachycuje Dvořákovy zdejší pobyty, mapuje jeho kompoziční práci a přináší řadu zcela nových zjištění. Součástí publikace je rovněž bohatý obrazový materiál, zčásti zveřejněný vůbec poprvé, a rozsáhlá zvuková příloha (mluvené slovo v podání Lukáše Hlavici a Simony Postlerové a hudební ukázky ze skladeb Antonína Dvořáka) přístupná přes QR kódy.

Grafickou podobu knihy zpracoval Jaro Dufek. Kniha vychází i ve zkrácené variantě v anglickém jazyce. Publikace vznikla v rámci Roku české hudby 2024 za přispění Ministerstva kultury a Středočeského kraje.

Slavnostní představení knihy Ondřeje Šupky Druhý domov Antonína Dvořáka proběhne v neděli 1. prosince 2024 ve Vysoké u Příbramě: nejprve v 16:30 v Památníku Antonína Dvořáka. V kavárně ve Sládkovně, kde pobýval básník a skladatelův přítel Josef Václav Sládek, promluví ředitel Památníku Antonína Dvořáka Vojtěch Poláček. O hudební doprovod se postará akordeonistka Pavlína Hašlová. V 18:00 bude následovat slavnostní křest knihy v rámci adventního koncertu na návsi Obce Vysoká u Příbramě.

Cena knihy je 350 Kč. Zájemci si ji mohou objednat na emailu pamatnik@antonindvorak.cz nebo tel. 318 618 115.

Výstava představí jednotlivá pracoviště oddělení konzervace a restaurování Středočeského muzea a prostřednictvím nejmodernějších audiovizuálních prostředků i originálních exponátů odkrývá návštěvníkům taje tohoto řemesla i mistrovské umění našich restaurátorů a konzervátorů.

Zjistěte, co vše obnáší jejich práce a jak složitá a náročná může obnova a ochrana artefaktů být. Poznejte příběhy exkluzivních i zdánlivě obyčejných předmětů z různých materiálů i historických etap a vydejte se na fascinující cestu za jejich záchranou. Budete mít příležitost porovnat jejich původní poškozený stav, stav v průběhu záchranných prací a samozřejmě stav po restaurování.

Termíny dalších komentovaných prohlídek jsou 28. 11. 2024 a 23. 1. 2025 vždy od 17 hodin. Výstava samotná potrvá až do 20. 2. 2025, tak si ji nenechte ujít.
 

Více informací naleznete na našich webových stránkách www.muzeum-roztoky.cz nebo sociálních sítích Facebook a Instagram.
 

Pod vedením výjimečného dirigenta Jiřího Rožně přednesl Ioniță slavný Dvořákův koncert pro violoncello, jehož procítěná interpretace si vždy vysloužila nadšené ovace publika. Celá koncertní série se nesla v duchu ryze českého programu, zahrnujícího Slavnostní předehru Bohuslava Martinů a orchestrální úpravu Smyčcového kvarteta „Z mého života“ Bedřicha Smetany.

Koncert v Jeseníku, který byl silně zasažen nedávnými povodněmi, měl mimořádný význam nejen pro Moravskou filharmonii Olomouc, ale i pro místní komunitu. „Jsme rádi, že jsme v těchto těžkých dnech koncertem potěšili všechny přítomné, a zároveň jsme přesvědčeni, že honorář koncertu najde smysluplné využití při zmírňování následků povodní,“ doplnil Jonáš Harman, ředitel MFO. Tento tradiční koncert v Priessnitzových lázních odehrála MFO bez nároku na honorář a koncert věnovala všem, kteří se v Jeseníku na odstraňování následků povodní podíleli.

Moravská filharmonie Olomouc vznikla v roce 1945 a patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény mezi které patří např. dirigenti Otto Klemperer a Václav Neumann, houslisté Josef Suk a Gidon Kremer či violoncellista Pierre Fournier. Za dobu své existence si vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Těleso má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá také festivaly – Mezinárodní varhanní festival Olomouc a od roku 2024 coby partner staronový festival Olomoucké hudební jaro. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Dospělí si mohou zasoutěžit v tipování počtu Olomouckých tvarůžků pod poklopem a vyhrát zajímavé ceny. Chybět nebude ani ochutnávka tradičních tvarůžkových specialit, tvarůžkových štrúdlů, punče a dalších dobrot. Pro malé návštěvníky je připravena napínavá stezka za tvarůžkovým strašidlem, během které budou plnit různé úkoly a luštit hádanky. Pro děti bude k dispozici také tvůrčí dílnička a každý malý návštěvník, který přijde v kostýmu, dostane sladkou odměnu. „Naší snahou je, aby Muzejní noc přinesla zábavu pro všechny generace. Připravili jsme proto program, který propojuje bohatou historii Olomouckých tvarůžků se zábavnými aktivitami pro děti i dospělé,“ uvedl Leoš Kalandra, vedoucí obchodu a marketingu společnosti A. W., výrobce tvarůžků pod značkou Olomoucké tvarůžky.

Program doplní výstava historických fotografií z výroby Olomouckých tvarůžků, která návštěvníky zavede do bohaté minulosti legendární pochoutky. Počátky výroby Olomouckých tvarůžků sahají až na přelom 15. a 16. století do oblasti Hané. Od roku 1876 se pak začaly vyrábět v Lošticích, kde Josef Wessels a jeho manželka zahájili manufakturní produkci. Podnik, který od roku 1897 nesl jméno po jejich synu Aloisi Wesselsovi, se do roku 1914 stal největším výrobcem tvarůžků. „Výstava zachycuje nejen historické výrobní postupy Olomouckých tvarůžků, ale také klíčové momenty ve vývoji tradiční a zdravé pochoutky, která dnes nese chráněné zeměpisné označení Evropské unie,“ dodal Leoš Kalandra.

Nádvoří muzea bude pro tuto příležitost vyzdobeno v podzimních barvách a vytvoří tak příjemnou atmosféru pro celou rodinu. Vstup na akci Muzejní noc je zdarma. Dětská stezka za tvarůžkovým strašidlem v Muzeu Olomouckých tvarůžků bude přístupná i dalších 14 dní po skončení akce.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Výroba Olomouckých tvarůžků na Hané je doložena již na přelomu 15. a 16. století. Od roku 1876 se Olomoucké tvarůžky vyrábí v Lošticích. Manufakturní výrobu založil Josef Wessels s manželkou. Název současné společnosti A.W. spol. s r.o. získala firma podle Aloise Wesselse (syna zakladatelů) v roce 1897 a do roku 1914 se stala největším výrobcem tvarůžků. V roce 1930 byla realizována velká přestavba a rozšíření tvarůžkárny na moderní výrobnu pod vedením Karla Pivného (zeť Aloise Wesselse).

V roce 1991 byla tvarůžkárna v restituci vrácena potomkům původních majitelů. K zásadní obměně technologického zařízení ve výrobě došlo v roce 1997. Evropská komise udělila v roce 2010 Olomouckým tvarůžkům chráněné označení původu. V roce 2014 bylo otevřeno nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích jako jediné muzeum svého typu v České republice.

V současné době společnost A.W. spol. s r.o. zaměstnává okolo 180 lidí, každoročně vyrobí přibližně 2 200 tun tvarůžků ve více než třiceti tvarových, chuťových a hmotnostních variantách a provozuje čtyři podnikové prodejny v Lošticích, Olomouci, Brně a Ostravě.

Olomoucké tvarůžky se vyrábějí z netučného kyselého tvarohu a jsou charakteristické nezaměnitelnou chutí a typickou vůni. Při jejich výrobě se nepoužívají žádná syřidla, barviva, aromata ani stabilizátory, takže se hodí i pro bezlepkovou dietu. Obsahují plnohodnotné bílkoviny, vápník a díky malému obsahu tuku mají nízkou energetickou hodnotu. Olomoucké tvarůžky jsou jediný původní český sýr a jsou řazeny mezi zrající stolní sýry.

XVI. ročník Mezinárodní BALET GALA 2024, Mezinárodní exhibiční vystoupení žáků zájmových baletních škol, sobota 2. 11. 2024 Velké divadlo DJKT v Plzni, začátek představení v 18:00

„Přehlídka Balet Gala je jedinečná hlavně tím, že je nesoutěžní a probíhá v přátelské atmosféře bez zbytečného napětí. Účastníci mají jedinečnou příležitost vystoupit v krásných prostorách Velkého divadla J. K. Tyla, které má pro balet skvěle uzpůsobené jeviště i zázemí. Mohou tak zažít profesionální prostředí a navzájem se poznat a inspirovat,“ uvedla hlavní organizátorka Šárka Ženíšková, předsedkyně pořadatelského spolku Balet, z.s.

Balet Gala je velkým zážitkem také pro diváky. Na jevišti se střídají krátké výstupy klasického a moderního baletu, umění dětí i mladých tanečníků podtrhují krásné barevné kostýmy. Nesoutěžní přehlídka je vždy plná radosti z tance a pozitivních emocí. „Ze zkušeností z předchozích ročníků víme, že formát galavečera upoutá svou pestrostí i diváky, kteří baletní představení běžně nenavštěvují. Balet Gala pro ně může být zajímavou příležitostí, jak si k baletu najít cestu,“ řekla Šárka Ženíšková. Mezi vystupujícími budou vítězové a laureáti českých i mezinárodních soutěží, mimo jiné i soutěže Plzeňský střevíček 2024, která se v Plzni uskutečnila v květnu.

Na Balet Gala jako již tradičně vystoupí profesionální tanečníci. Součástí programu budou ukázky z Letních lekcí baletu prvního sólisty Národního divadla Praha Adama Zvonaře, kterými bude provázet tanečnice a učitelka Ivanna R. Illyenko. Ta povede i workshopy klasického baletu v neděli 3. listopadu dopoledne. Galavečer bude tradičně věnován významné osobnosti baletního světa, a to Bohumile Mejcharové, jako přání k jejímu životnímu jubileu a jako poděkování za její práci. Programem diváky provede herec a režisér Vilém Dubnička.

Vstupenky na Balet Gala v ceně 225 – 275 Kč jsou k zakoupení prostřednictvím sítě Plzeňská vstupenka, www.djkt.eu a v pokladně předprodeje Divadla J. K. Tyla, Smetanovy sady 16.

Zájmový balet má v Plzni dlouhou tradici. Spolek Balet, z.s. založila v roce 2007 Bohumila Mejcharová, která byla tanečnicí Divadla J. K. Tyla v Plzni, působila zde celých 26 let a také vedla v letech 1985 - 2000 Baletní školu při DJKT. Díky jejím bohatým pedagogickým zkušenostem a spolupráci s baletními školami v Česku i zahraničí, vznikl spolek zaměřený na podporu baletního vzdělávání, zejména dětí a mladých talentů. Dnes spolek vedou a na organizaci celého projektu se podílejí zejména Šárka Ženíšková a Kateřina Bednářová, žačky Bohumily Mejcharové, které nadále rozvíjejí její vizi. Spolek Balet pořádá prestižní akce, jako je Balet Gala nebo soutěž Plzeňský střevíček.

Více informací na www.baletgala.eu a na facebooku a YouTube spolku Balet, z.s.

Snímek Čeští vědci v Antarktidě ukazuje unikátní práci vědců na České antarktické stanici Johanna Gregora Mendela, výzkumném pracovišti, díky němuž mají čeští vědci právo spolurozhodovat o budoucnosti celého bílého kontinentu. „Jsem velmi ráda, že jsme se jako dokumentaristé České televize mohli tohoto projektu ve spolupráci s Masarykovou univerzitou zúčastnit, a divákům tak zprostředkovat pohled na místa a výzkum, k nimž se běžně nikdo z nás nedostane. Byla jsem zaskočena, že vlastní příprava na celou expedici je mnohonásobně delší a náročnější než samotná práce vědců na místě,“ uvádí kreativní producentka Martina Šantavá.

Dokument ukazuje, jak vypadá výprava na jedno z nejopuštěnějších míst světa, představí vědecké projekty i objevy, kterých za 20 let existence stanice naši vědci dosáhli. „Práce na tomto filmu mi umožnila poznat nádherné pobřežní oblasti, a dokonce jednu z největších odledněných lokalit. Možnost navštívit českou stanici byla něco naprosto výjimečného. Seznámili jsme se s vědeckými projekty, které obstojí na světové úrovni. Dva měsíce jsme se podíleli na každodenních úkolech a zaznamenávali tamní odbornou práci, což beru jako potěšení a službu české vědě. Byla to krásná zkušenost,“ popisuje režisér Petr Horký.

Polární základna v extrémních podmínkách kolem jižního pólu umožňuje již 15 let badatelům unikátní možnost pozorovat konkrétní dopady globálních změn klimatu. Dokument zachycuje nejen vědu a otázky, které vzbuzují výsledky vědeckých výzkumů, ale i drsnou krásu antarktické krajiny.

Dokument vznikl ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.

režie a scénář: Petr Horký // kamera: Jan Šimánek // dramaturgie: Jakub Režný // výkonný producent: Roman Blaas // kreativní producentka: Martina Šantavá // účinkují: Katarína Adameková, Lucia Kaplan Pastíriková, Miloš Barták, Jan Kollár, Kamil Láska, Michael Matějka, Pavel Švec, Tomáš Uxa, Peter Váczi, František Vorel, Jaroslav Gerža, Petr Škamrala, Matyáš Šanda, Bronislav Stibor

„Součástí naší výstavy dýní jsou už tradičně halloweenské oslavy, které připravujeme na čtvrtek 31. října. Návštěvníky bych rád pozval na bohatý program nejen pro děti, ale i pro dospělé. V 18 hodin se společně vydáme na halloweenský průvod s lampiony a světly, který povede strašidelnou stezkou s postavami mexického svátku Día de los Muertos . Výstavy dýní u nás mají každoročně velký úspěch. Letos byl zájem opravdu velký, od začátku akce prošlo turnikety botanické zahrady již téměř čtyřicet tisíc návštěvníků a vysokou návštěvnost očekáváme i na Halloween a o posledním víkendu výstavy 2. a 3. listopadu,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Halloween plný zábavy pro děti i dospělé

Návštěvníky halloweenských oslav v botanické zahradě čeká od 14 hodin pestré odpoledne plné dýní, hudby a zábavy. Připravené budou zapeklité úkoly a soutěže, k tomu si malí i velcí mohou nechat namalovat na obličej strašidelnou masku, třeba mexickou malovanou lebku, která je symbolem oslav Día de los Muertos. Děti se také mohou těšit na dřevěné atrakce: velký kolotoč, houpací kozičku, domeček z kostek, mlátičku s kuličkovou dráhou, rybolov a řadu dalších. Nebude chybět občerstvení, které zahřeje, a opět bude možné společně opékat špekáčky. Celé odpoledne uzavře lampionový průvod strašidelnou stezkou, která účastníky provede areálem botanické zahrady. Setkají se zde se smrtkami, kostlivci, mrtvou nevěstou a dalšími strašidelnými postavami a symboly. Průvod s rozsvícenými lampiony a dýněmi začíná 18 hodin. Program halloweenských oslav se bude odehrávat v prostorách Ornamentální zahrady a výstavního sálu.

Výstava dýní pak pokračuje až do neděle 3. listopadu. V sobotu 2. listopadu bude možno zúčastnit se komentovaných prohlídek od 14 a od 16 hodin. Program výstavy dýní a dýňových aranžmá i halloweenské akce jsou v ceně standardního vstupného do botanické zahrady. Otevírací doba botanické zahrady je do 31. října od 9 do 19 hodin, od 1. listopadu pak od 9 do 16 hodin.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz