OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
Pod vedením výjimečného dirigenta Jiřího Rožně přednesl Ioniță slavný Dvořákův koncert pro violoncello, jehož procítěná interpretace si vždy vysloužila nadšené ovace publika. Celá koncertní série se nesla v duchu ryze českého programu, zahrnujícího Slavnostní předehru Bohuslava Martinů a orchestrální úpravu Smyčcového kvarteta „Z mého života“ Bedřicha Smetany.
Koncert v Jeseníku, který byl silně zasažen nedávnými povodněmi, měl mimořádný význam nejen pro Moravskou filharmonii Olomouc, ale i pro místní komunitu. „Jsme rádi, že jsme v těchto těžkých dnech koncertem potěšili všechny přítomné, a zároveň jsme přesvědčeni, že honorář koncertu najde smysluplné využití při zmírňování následků povodní,“ doplnil Jonáš Harman, ředitel MFO. Tento tradiční koncert v Priessnitzových lázních odehrála MFO bez nároku na honorář a koncert věnovala všem, kteří se v Jeseníku na odstraňování následků povodní podíleli.
Moravská filharmonie Olomouc vznikla v roce 1945 a patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény mezi které patří např. dirigenti Otto Klemperer a Václav Neumann, houslisté Josef Suk a Gidon Kremer či violoncellista Pierre Fournier. Za dobu své existence si vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Těleso má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá také festivaly – Mezinárodní varhanní festival Olomouc a od roku 2024 coby partner staronový festival Olomoucké hudební jaro. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
ČR: V letošním a příštím roce probíhá v České republice celostátní mapování kulturních a kreativních odvětví (KKO). Prakticky jde o dvě víceleté výzvy podpořené z Národního plánu obnovy v rámci komponenty Rozvoj kulturního a kreativního sektoru, kterou spravuje Ministerstvo kultury ČR. Hlavním cílem je revitalizace sektoru po období pandemické krize. Výstupy z výzkumných projektů budou do budoucna sloužit jako zdroj informací o struktuře a potřebách sektoru. Využít je budou moci jak kraje při formulaci strategických materiálů, tak Ministerstvo kultury při optimalizaci svých dotačních programů i při hledání dalších možností podpory těchto odvětví z fondů EU.