Instituce a kulturní zařízení

Setkávalo se, hrálo a diskutovalo v prostorách Kulturního centra Česká Třebová. Téměř polovinu repertoáru přehlídky tvořily hry čistě autorské (Poslední Ráj Stanislavy Kočvarové, Vichřice v domě č. 11 Petra Erbese a Borise Jedináka, Modlitba Matěje Šefrny, Don Q. a děvka nebeská Vlastimila Klepáčka). K tomu byl patrný silný autorský vklad v charmsovském Hladovění (poezii, prózu a deníky Daniila Charmse smontovala režisérka Vladimíra Dvořáková) a orwellovském Kandidátovi (jenž vznikl na základě výchozí situace francouzské komedie, rozvíjené režisérem Ladislavem Vrchovským a účinkujícími Romanem Juráněm a Pavlem Valiskou v odlišném žánru). Výrazně upravená na míru hrajícímu souboru byla i nostalgická komedie Se starci na chmelu… Dušana Sedláka v režii Saši Gregara.

Výborně fungovaly a s pozitivním ohlasem se setkaly rozpravy o viděném, jejichž systém svého času zavedl zástupce NIPOS-ARTAMA Milan Strotzer. Soubory si rozebírají své kusy navzájem, lektoři rozpravy moderují a doplňují. Všichni přistupovali k rozborům práce přehlídkových souputníků upřímně, přitom kolegiálně a s pokorou.

Lektorský sbor ve složení Kateřina Fikejzová Prouzová, Jaroslav Kodeš a Jiřina Lhotská se rozhodla udělit cenu s doporučením na Jiráskův Hronov 2025 DS Karel Čapek Děčín s představením Casanova na duchcovském zámku v režii Karly Vázlerové, s Vítem Vejražkou a Ludmilou Panenkovou ve dvou hlavních rolích.

Historicky poprvé byla udělena cena za inspirativnost, a to Seniorskému divadelnímu studiu Ostrava za Hladovění v režii Vladimíry Dvořákové.

Velký dík patří týmu Kulturního centra Česká Třebová, řediteli Josefu Janu Kopeckému, produkční Simoně Podzimkové a kolektivu techniků.

 

Různé úhly pohledu na téma nabídne 14 řečníků, mezi nimi např. ekoložka RNDr. Yvonna Gaillyová, herci Jan Potměšil a Marek Adamczyk, novinářky Marie Bastlová a Kristina Ciroková, odvolaní šéfové slovenských kulturních institucí Alexandra Kusá a Matej Drlička, sportovní komentátor Robert Záruba nebo influencer Karel Kovy Kovář.

Kompletní program a aktuality jsou k dispozici na www.koncertprobudoucnost.cz

 

Koncert živě i online

Vstup na koncert je zdarma, návštěvníci mohou přispět dobrovolným příspěvkem prostřednictvím platformy Darujme.cz, koupí Svařáku svobody či do kasiček přímo na místě. Živý přenos akce je možné sledovat na iVysílání České televize, YouTube a Facebooku akce či prostřednictvím ČTK, SeznamZpráv a dalších médií.

 

Zpátky k sobě

Každý ročník Koncertu pro budoucnost otevírá nové téma. To letošní, nazvané „Zpátky k sobě“, se zaměřuje na posílení vzájemného porozumění a respektu v české společnosti. Přestože mnozí vnímají společnost jako rozdělenou, data ukazují, že příkopy mezi Čechy nejsou tak hluboké. Koncert pro budoucnost je tak příležitostí odložit předsudky a znovu si připomenout, co nás spojuje. Cílem je vytvořit prostor pro otevřenou diskuzi, kde se setkají lidé s různými názory. Právě naslouchání, empatie a ochota vykročit z komfortní zóny nás mohou posílit jako celek.

 

Lípa pro budoucnost

Téma se prolne nejen do řečnických vstupů, ale i do aktivity, do níž se mohou návštěvníci koncertu zapojit – půjde o iniciativu Lípa pro budoucnost. „Jako pořadatelé Koncertu pro budoucnost nejen slavíme a připomínáme, ale chceme též podněcovat diskuzi o výzvách, kterým jako společnost čelíme nebo čelit budeme. Jednou z nich je i klima a ochrana životního prostředí. Proto budeme občanům rozdávat semínka lípy, našeho národního stromu, které posléze budou sázet ve svých domovských lokalitách, a tím podpoří výsadbu listnatých stromů. Takto plánujeme v balíčcích po 17 semínkách rozdat až milion semen. Tato aktivita hezky sedí k oslavám demokracie, protože právě výsadbou lípy oslavovali lidé vznik první republiky. Jako součást Festivalu svobody zároveň chceme s našimi kolegy z platformy šířit semínka na všech místech oslav a dostat ideu k co největšímu množství lidí,” uvádí za organizátory Jan Gregar.

 

Pořadatelem Koncertu pro budoucnost je kulturní nezisková organizace Nerudný fest.cz.

Akci je možné realizovat díky podpoře partnerů a dárců, bez jejichž podpory by realizace takto velké události nebyla možná. „Není moc vhodnějších příležitostí, jak dát symbolicky najevo naši podporu občanské společnosti a demokratickým hodnotám, na kterých je postavena. Všichni vidíme, že aktivní obrana těchto hodnot a principů je neustálou výzvou. Koncert pro budoucnost se stal klíčovou součástí oslav 17. listopadu a je nám ctí se na nich s Nadací Tipsport podílet,” říká Václav Sochor, předseda správní rady nadace Tipsport, která je jedním z hlavních partnerů akce.

 

Koncert pro budoucnost 17. 11. 2024 na Václavském náměstí

Začátek: 16:30

Konec: 22:00

 

MODERUJÍ:

Jindřich Šídlo

Jenovéfa Boková

 

TÉMA:

Zpátky k sobě

Jako společnost jsme pestrobarevná mozaika příběhů, názorů a zkušeností. Dokážeme si naslouchat, i když se naše názory rozcházejí?

 

HUDBA: David Koller, Tata Bojs, David Kraus & Gipsy Brothers, Rohony, Ivan Hlas Trio, Korben Dallas (SK), Bert & Friend, Radůza, Berlin Manson (SK), The Valentines, David Pomahač, Vojta Nedvěd, Lash&Grey

 

ŘEČNÍCI:  Monika Ladmanová (vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR, téma 20 let v EU), Robert Záruba (sportovní komentátor), Martin Buchtík (sociolog a šéf STEM), Matej Drlička (bývalý ředitel Slovenského národního divadla), Alexandra Kusá (bývalá šéfka Slovenské národní galerie), Josef Šlerka (odborník na nová média), Marie Bastlová a Kristina Ciroková (novinářky), Jan Potměšil a Marek Adamczyk (herci), Jana Matesová (ekonomka), Karel Kovy Kovář (influencer), Martin Klíma (spoluzakladatel Warhorse Studios), RNDr. Yvonna Gaillyová (environmentalistka a ekoložka)

 

ZÓNA TAKOVÍ JSME:

(prezentace neziskových organizací na náměstí)

• Nerudný fest
• Paměť národa
• Amnesty International
• Anděl Strážný
• Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové
• Česká Obec Sokolská
• Exploade
• NAFO
• Asociace Evrosen-Baiterek, z. s. -

 

Aktuální informace naleznete přímo na webu akce nebo Facebooku či Instagramu.

Platforma Festival svobody

Koncert pro budoucnost se koná již od roku 2016 a je součástí platformy Festival svobody, otevřeného uskupení nezávislých občanských iniciativ a organizací pořádajících akce k výročí 17. listopadu. K té se každý rok připojují také regionální organizátoři, ať už jako občanské iniciativy nebo jednotlivci. Každý zvlášť, ale symbolicky všichni společně, připravují kulturní a vzdělávací programy ve svých obcích, pro své sousedy, přátele nebo rodiny, aby oslavili výročí sametové revoluce napříč Českou republikou.

Pořadatel Koncertu pro budoucnost

Nerudný fest.cz z.s.

https://nerudnyfest.cz

 

Hlavní partneři:

Nadace Tipsport, Sekyra Foundation, Pila Javořice

Za podpory: Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.

Hlavní mediální partneři:Česká televize, SeznamZprávy

Speciální partner: Národní pivovar Budějovický Budvar

Technologický partner: O₂

Partneři: PRE, Lesy ČR, Moneta Money Bank, Praha 1

Mediální partneři: ČTK Connect, Mediaboard, HeyFomo, Heroine, AEROKINA

Dodavatelé: Audiovizuální centrum studentů ČVUT, Eventsupport Production, Shameless, BSB Professional Service, Rockovrat

Záštitu nad letošním Koncertem pro budoucnost udělil primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda a radní pro kulturu Magistrátu hlavního města Prahy JUDr. Jiří Pospíšil.

 

První ročník Cirkusových nocí v Plzni nese podtitul Young Voice!, kdy se nastupující generace novocirkusových performerů z různých koutů republiky představí v pátek 15. listopadu od 19:00 svým mladým hlasem. Těšit se můžete na vystoupení teens performance group s projektem Společnost XY vol.2, který vznikl ve spojení čtyř novocirkusových center. „Jsem nadšená, že v Plzni můžeme představit výsledek našeho unikátního projektu kreativního učení Young Voice. Mladí performeři zde ve spolupráci s lektorkou a hudebnicí Emou Brabcovou tvoří ke svému představení i autorskou hudbu,‟ dodává Martina Vaněčková, koordinátorka projektu.

Druhá polovina večera bude věnována krátkému novocirkusovému filmu Transformace21. Ten zachycuje výzvy a proměny živého umění v roce 2020 pohledem umělecké skupiny TUTOcirk, která v Cirkuláriu působí.

Cirkusové noci jsou oslavou nového cirkusu, který se dynamicky rozvíjí po celém světě. Kromě České republiky se akce koná také v Belgii, Kanadě, USA a dalších 12 zemích. V loňském roce se Cirkusových nocí zúčastnilo téměř 50 000 návštěvníků. V Česku se do prvního ročníku Cirkusové noci zapojí 26 pořadatelů festivalů, souborů či divadel, a to na čtrnácti místech v deseti městech – kromě Plzně mimo jiné i v Trutnově, Hradci Králové, Brně, Ostravě či Praze.

Akce je součástí Cirkusových nocí, koordinovaných Asociací nového cirkusu a La Nuit du Cirque, mezinárodního eventu organizovaného Territoires de Cirque (Francie).

https://czechcircus.cz/cirkusove-noci

www.cirkularium.cz
www.tutocirk.cz

„Helena Wilsonová, která byla v sedmdesátých letech nucena emigrovat do Kanady, patří k významným osobnostem české dokumentární fotografie. Příběh jejího života a díla tak byl v mnohém ovlivněn dějinnými událostmi a zvraty v tehdejším Československu a jeho proměnami. I to zachycují fotografie, které jsou na výstavě k vidění. Její tvorba je osobním svědectvím o životě svobodných lidí v nesvobodné zemi. Klíčovým tématem byla, a je dodnes, svoboda,“ říká o autorce kurátor výstavy Jan Mlčoch, který mnoho let buduje fotografickou sbírku UPM.

Helena Wilsonová měla k fotografii velice blízko, fotografovala už její matka, žačka Jaromíra Funkeho. Po seznámení se svým budoucím mužem Paulem Wilsonem se spřátelila s nonkonformními umělci z okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Helena se stala fotografkou jejich akcí a dokumentovala díla jednotlivých členů tohoto společenství. Právě Helenina práce pro toto sdružení se dnes připomíná nejčastěji, ale mimo to se věnovala i svým vlastním projektům (např. soubory dokumentárních fotografií, cykly Vltava nebo Vejce) a také pedagogické činnosti.

Helenina tvorba je významným svědectvím o neoficiální umělecké scéně v nejtemnější době československé normalizace, osobním svědectvím o dobové „paralelní kultuře“. Když byl v roce 1977 po Chartě 77 Paul Wilson vyhoštěn, Helena se za ním vystěhovala do Kanady. Fotografovala tam pro výtvarné časopisy a v první polovině osmdesátých let se stala dokumentátorkou umění původních obyvatel Severní Ameriky, zejména z oblasti Ontaria. Během pobytů a cest rezervacemi vytvořila také řadů portrétů. V devadesátých letech pak také navštívila Havanu, kde stejně jako již vícekrát uplatnila svůj sociální cit při fotografování obyvatel chudých čtvrtí.

„Výročí sametové revoluce, které za pár dní oslavíme, nás nutí k zamyšlení nejen nad Havlovým postulátem o vítězství pravdy a lásky, ale i nad dalšími společenskými hodnotami, jejichž dosažení je momentální situací ohroženo. Fotografie i život Heleny Wilsonové v nás budí respekt a víru v překonání mnoha úskalí, kterým čelíme a jimž budeme muset vzdorovat v naší současné geopolitické realitě,“ říká ředitelka GHMP Magdalena Juříková.

Výstava Helena Wilsonová: Fotografie se nachází ve dvou patrech Domu fotografie Galerie hlavního města Prahy. V úvodní části představuje mozaiku každodenních životů běžných lidí i osobností spojených s paralelní kulturou sedmdesátých let. Návštěvníci se tak mohou seznámit s tvářemi, které byly součástí tehdejší alternativní scény, jako byli Ivan M. Jirous, The Plastic People of Universe, Otakar Slavík, Karel Nepraš, Eugen Brikcius a další členové a členky Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Fotografie zachycující jejich aktivity, zejména neformální hospodská setkání nebo dny strávené na venkově mimo dohled režimu, přinášejí živý kontrast oproti tehdejšímu uniformnímu veřejnému životu. Fotografka dokumentovala tyto chvíle jako tichý, ale důležitý projev odporu, který ukazuje, že život mimo režim si našel své cesty a prostory. Mimo to jsou zde k vidění snímky z významných historických událostí, jako je Palachův pohřeb.

„Tato výstava nám umožňuje nahlédnout do duše doby, kdy umění bylo tichým, ale mocným projevem odporu. Tento retrospektivní pohled na složitou dobu a vlastní historii může pomoct k pochopení naší kulturní identity a připomíná nám, jak klíčová je svoboda v umění, a tím i v životě,“ dodává náměstek pro kulturu, cestovní ruch, výstavnictví, péči o památky, národnostní menšiny a animal welfare JUDr. Jiří Pospíšil.

Výstava se uskutečňuje díky autorčiným velkorysým darům do fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze a zájmu Galerie hlavního města Prahy mapovat dosud málo známé oblasti naší výtvarné historie. Expozice v Domě fotografie je také poctou přátelství, proto je doplněna i o některá díla generačních souputníků Heleny Wilsonové. Návštěvníci tak zde uvidí díla Otakara Slavíka, Naděždy Plíškové, Karla Nepraše, Jana Steklíka a Ludvíka Fellera, Juliany Stritzkové-Jirousové. Výstava se tak pohybuje na rozmezí dokumentu doby a zároveň je svědectvím o autorčině svébytném pohledu na otázky svobody a jejích omezení.

Výstava se koná ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze.

Výstavní program Galerie hlavního města Prahy je podporován Ministerstvem kultury České republiky.

Mediální partneři: ART ANTIQUES, ArtMap, Artalk, Flash Art, A2, Artikl

 

Helena Wilsonová: Fotografie

12. 11. 2024 – 23. 2. 2025

Kurátor: Jan Mlčoch

GHMP, Dům fotografie

Revoluční 1006/5, 110 00 Praha 1 – Staré Město

út–ne 10–18 h, čt 10–20 h

Budova má bezbariérový přístup.

Vstupné: 150 Kč plné (dospělí), 60 Kč snížené (žáci a studenti 11–26 let)

 

Grafické a architektonické řešení: Jan Šerých

 

Komentované prohlídky

26. 11. 2024, 18.00 komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy Janem Mlčochem

28. 1. 2025, 18.00 komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy Janem Mlčochem

 

Edukační aktivity

Edukační centrum GHMP v Colloredo-Mansfeldském paláci:

 

Sobotní výtvarné workshopy

Sociální a charakterový portrét

so 8. 2. 2025, 13.00–18.00

Cesty ke svobodě / fotokoláže

so 22. 2. 2025, 13.00–18.00

 

Výtvarné dílny pro dospělé a seniory / integrační a mezigenerační programy

Fotogram a černobílý obraz

čt 6. 2. 2025, 15.00–18.00

pá 7. 2. 2025, 11.00–14.00 + 15.00–18.00

Koláž a monochromní obraz

čt 13. 2. 2025, 15.00–18.00,

pá 14. 2. 2025, 11.00–14.00 + 15.00–18.00

rezervace nutná: eva.pejchalova@ghmp.cz

 

Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny

s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.

Rezervace nutná: edukace@ghmp.cz

Pro aktuální informace o doprovodných programech navštivte www.ghmp.cz.

 

„Výstava věnovaná osobnosti Julia Zeyera patří do volného cyklu představující zejména rukopisy českých básníků v souvislosti a s přesahem do výtvarného umění. Básník Julius Zeyer uvozuje inspiraci a také se stává příslovečným oslím můstkem pro možnost vystavení antického umění ve sbírkách nacházejících se v naší zemi,“ upřesňuje kurátor výstavy Pavel Petr. Vystavena budou také díla českých umělců ovlivněných hellénskou kulturou a její atmosférou v Řecku a posléze v Itálii.

Základ výstavy tvoří trojice obrazů umístěných na čelní stěně – jedná se o díla Černé jezero Jana Preislera, Krasavec Jana Zrzavého a Návrat Théseův od Josefa Šímy. K dalším vystaveným exponátům patří několik starověkých váz zapůjčených především z Národního muzea v Praze, ale i ze zámeckých mobiliářů nebo ze soukromých sbírek. V hlavní části výstavy, kde je umístěn originální rukopis Julia Zeyera, je expozice doplněna římskými artefakty z básníkovy osobní sbírky spolu s ornamentální truhlicí z Kavkazu.

„Výstavu rovněž zdobíme jednou úžasnou kuriositou – nádhernou fantasmagorií z kunst-kabinetu – skleněnou nádobkou se smíšeným popelem řeckých hrdinů Achillea a Patrokla z Tróje. Jedná se o artefakt pocházející z bývalého majetku chebského kata a historika Karla Hussa, jenž posléze přešel do majetku knížete Klemense Metternicha a dnes je uchován na zámku Kynžvart,“ odtajňuje kurátor. Po nějakou dobu bude navíc výstava obohacena vzácným dílem – mramorovým Herkulem italského sochaře Pietra Berniniho – zapůjčeného z významné pražské sbírky.

„Julius Zeyer byl český básník, prozaik a dramatik náležející k tzv. lumírovské generaci. Svým založením však vynikal především jako introvertní citlivý pozorovatel zanikajícího světa velkých kultur, byl cestovatel, polyglot, sběratel starožitností a brilantní vypravěč stojící vždy mimo hlavní umělecké proudy a skupiny své doby. V mnoha ohledech trpěl pocitem vyčlenění a nedostatečného uznání ze strany soudobé kritiky a nesnášel projevy malosti, přitom, jak opakovaně zdůrazňuje v korespondenci, miloval a ctil českou kulturu,“ přibližuje tuto osobnost vedoucí oddělení česko-francouzského kulturního centra Petrkov Lucie Tučková.

Výstava se koná za výhradní spolupráce s Památníkem národního písemnictví v Praze, díla jsou zapůjčena ze sbírek Národního muzea v Praze, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Západočeského muzea v Plzni a z mnoha dalších institucí a soukromých sbírek.

Návštěvníci se mohou těšit i na zajímavý doprovodný program v podobě kurátorských komentovaných prohlídek nebo besed s českými umělci, kteří se nechávají v různých podobách inspirovat antikou. Další informace najdou zájemci na webu galeriezlin.cz.
 

Od poloviny osmdesátých let 20. století působily v Čechách mimo Prahu dvě regionální subkulturní umělecké scény. První v Ústí nad Labem. Druhá v Ostravě, která se vyznačovala zcela specifickým přístupem k tradičním projevům. A to v důsledku mizivého napojení na scénu pražskou či do center jiných krajů a také v důsledku odsuzování subkulturní tvorby státními institucemi. Vůči oficiálním projevům uměleckým a jejich institucionální opory umělecká scéna Ostravy volila tvůrčí projevy především ve veřejném prostoru a kritizovala základy oficiálních děl. Devadesátá léta znamenala pro umělce Ostravy a kraje velkou proměnu. V celospolečenském dění, ovlivněném transformací prostředí do té doby veskrze industriálního, začali umělci kraje tvorbou pronikat nejen na scénu celorepublikovou, ale i na scénu středoevropskou. Vše spoluutvářelo vznik jednoho z nejvýraznějších lokálně kulturních center, které podnítilo proměnu zázemí kulturních institucí a zároveň podmínek samotné tvorby zdejších tvůrců.

Konkrétněji, řada umělců a umělkyň, kteří byli ještě ke konci osmdesátých let minulého století představiteli svébytné ostravské alternativní kultury, začala v nové dekádě studovat na vysokých školách uměleckého směru především v Praze. Po studiu či rehabilitaci začali pedagogicky působit na nové vysoké škole – fakultě umění Ostravské univerzity, což se týkalo především osobností jako byl malíř a profesor Eduard Ovčáček, sochař a profesor Marius Kotrba. Zároveň řada i dalších svou volnou tvorbou poutalo pozornost řady mimo ostravských kurátorů a kurátorek i kulturních institucí v zahraničí. Což jim přineslo škálu výstavních projektů, členství v prestižních spolcích, zájem o jejich díla v aukcích. Příkladně malíři Antonínu Kročovi, vizuálnímu umělci Janu Wojnarovi, sochaři Igoru Kitzbergerovi a dalším. Podstata umělecké scény Ostravy se proměnila také tím, že sem přicházely nové osobnosti a jiné naopak odcházely. Své vztahy k Ostravsku udržovaly nadále, a to vnitřními a rodovými skrze rodné město-místo, osobními a přátelskými skrze rodinu-přátele, uměleckými a kulturními možnostmi výstav v Ostravě a kraji apod.

Vše byl a je důvod, proč se do terénu Ostravska po několika dekádách odborníci vrátili a provedli tzv. návratný průzkum (termín, užívaný ve společenských vědách). Provádí se při podezření, že ten dřívější přestává odpovídat charakteru sledovaného fenoménu. Realizované výstavní projekty, představující ostravskou uměleckou scénu i mimo hranice regionu, jsou z dnešního pohledu ovlivněny atmosférou devadesátých let. V její koncepci byl důraz na prosazování zdejší výtvarné tvorby i mimo strukturu místních institucí dosti úspěšný, neboť výrazně ovlivnil dění nejen v Ostravě, ale s dalekým přesahem. – to je cílem právě pořádané Pořadatelé namísto jakéhokoliv konstatování vznášejí otázku, a to právě touto výstavou: „Co je to ostravské umění?“

Výstava je otevřena do 9. 2. 2025 v Městské knihovně v Praze (2. patro). Zahrnuje tématické prohlídky pro školy, komentované prohlídky a další edukační programy. https://www.kudyznudy.cz/akce/ostrava-navratny-pruzkum-v-galerii-hlavniho-mesta

 

„Tak mimořádný zájem fanoušků StarDance o vstupenky na představení v pěti krajských metropolích těší všechny, kteří se podílejí na přípravách tohoto výjimečného turné a samozřejmě i mě samotného. StarDance je už osmnáct let fenoménem televizní zábavy a rychlost s jakou si lidé zakoupili vstupenky na jednotlivé večery jen potvrzuje, že rozhodnutí vyjet s tímto pořadem na cesty a vyslyšet tak mnohá přání, bylo naprosto správné. Za přízeň diváků a jejich věrnost StarDance musím co nejupřímněji poděkovat,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček a dodává: „Jednání o přidávání odpoledních představení už probíhají, o prodeji dalších vstupenek budeme co nejdříve informovat.“

Prvními zveřejněnými účinkujícími, na které se mohou návštěvníci StarDance Tour 2025 těšit, jsou moderátoři Tereza Kostková a Marek Eben. Televizní taneční soutěž společně uvádějí od prvního ročníku v roce 2006. „Na účinkování v rámci StarDance Tour se samozřejmě těším, protože to pro mě bude zcela nová zkušenost. Jsem totiž zvyklí spíše na komorní sály a příští podzim nás budou čekat velké sportovní haly. Ale odpadne značná míra stresu, která patří k přímým televizním přenosům. Ne, že by tedy velká hala moderátora nestresovala, to ano, ale jinak. A pak mě těší, že v jednotlivých městech budeme s Terezou Kostkovou vyhlašovat královny a krále tanečního parketu, aniž bychom museli někoho ze soutěže vyřazovat. Porota bude hodnotit, diváci hlasovat, ale na rozdíl od televizních přenosů pouze o vítězi večera. Budeme tedy po republice vozit jenom radost. Určitě se o to budeme snažit, jak nejlépe dovedeme,“ slibuje Marek Eben. A jeho kolegyně Tereza Kostková přidává svůj pohled na StarDance Tour: „Diváky i nás čeká show, která bude mít velice blízko k divadelnímu představení a divadlo mám osobně velice ráda. Proto jsem si herecké povolání taky vybrala. A fanoušci této taneční soutěže s námi v halách zažijí opravdu neopakovatelné chvíle, které jim nebudou zprostředkovávat objektivy televizních kamer, ale které se naživo odehrají přímo před nimi. Moc se těším.“ 

StarDance Tour začne příští rok koncem září v Karlových Varech. Z jednotlivých zastávek Česká televize nabídne ve vysílání krátké sestřihy a na Silvestra pak velký zábavní pořad. Podrobnosti k turné jsou na webu stardancetour.cz. Jednotlivé díly všech dosavadních dvanácti řad, i večery aktuálního třináctého ročníku, si mohou zájemci přehrát v iVysílání ČT.

 

 

Po celý den 11. listopadu budou po Příboře procházet dobrovolníci neziskové organizace Post Bellum, z. ú., kteří budou v rámci veřejné sbírky nabízet vlčí máky – symbol Dne válečných veteránů. Zakoupením tohoto květu můžete přispět na Centrum pomoci Paměti národa, které zajišťuje přímou pomoc válečným veteránům a dalším bojovníkům za svobodu.

Centrum pomoci Paměti národa vzniklo v době covidové pandemie, kdy pomáhalo několika stovkám seniorů se zajištěním ochranných pomůcek, nákupů, doprovodem k lékaři, zprostředkováním odborné péče či poskytováním psychické podpory prostřednictvím telefonické linky. Dnes Centrum poskytuje podporu pamětníkům při řešení náročných životních situací, například v oblastech sociálního zabezpečení, bytové problematiky nebo při jednání s úřady.

Část vybraných prostředků ze sbírky poputuje právě na činnost Centra pomoci, zatímco další část bude věnována na dokumentování příběhů válečných hrdinů. Přispěním tedy nejen podpoříte potřebné, ale také pomůžete uchovávat jejich životní příběhy pro budoucí generace.

Sbírku je možné podpořit nejen na místě, ale také celoročně online nebo zakoupením vlčích máků a dalších předmětů na E-shopu Paměti národa.

Přijďte s námi vzdát hold těm, kteří se zasloužili o naši svobodu a bezpečí.

 

Kniha je k dostání v knihkupectvích i online obchodech. Přejeme vám příjemné čtení!

 

464 stran, formát: 144×170

Cena 599 Kč

odkaz https://www.grada.cz/opraski-f-bichli-14605/

 

O společnosti GRADA Publishing:

 

Nakladatelský dům GRADA Publishing, a.s. si od roku 1991 drží pozici největšího tuzemského nakladatele odborné literatury. Ročně vydává téměř 400 novinek ve 150 edicích z více než 40 oborů.

Od roku 2015 nakladatelský dům rychle expanduje i mimo oblast kvalitní odborné literatury. Tradiční značka GRADA zůstává vyhrazena odborným knihám ze všech odvětví a oblastí lidské činnosti. A ani pět novějších značek nakladatelství na knižním trhu jistě nepřehlédnete.

První, u čtenářů úspěšnou značkou je COSMOPOLIS, přinášející zahraniční i českou beletrii všech žánrů.

Další již zavedenou značkou je BAMBOOK, značka dětské literatury předkládající malým čtenářům díla českých i zahraničních autorů a ilustrátorů.

Značkou věnující se poznání, tématům z oblasti zdravého životního stylu, body-mind, spiritualitě či ekologii, je ALFERIA.

Akvizicí získaná značka METAFORA rozšiřuje nabídku nakladatelského domu o další kvalitní beletrii i zájmovou a populárně naučnou literaturu.

Prozatím poslední, rychle rostoucí značkou Nakladatelského domu GRADA je BOOKPORT, unikátní projekt online knihovny, který již dnes disponuje třetinou všech e-knih v ČR.

Více na www.grada.cz.

 

 

 

 

„Výstava letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého má mnoho vrstev a prolínají se v ní různé časoprostory – skrze díla Judity Levitnerové se podíváme do 60. let minulého století na techniku textilní tvorby art protis a její současnou interpretaci, Oskar Helcel nás ze současné městské reality zavede do fiktivního příběhu, ve kterém ožívají elektrokoloběžky, a No Fun kolektiv nás nechává nahlédnout do strategie vytváření celého univerza, kde se digitální herní prostředí prolíná s reálným. K tomu divačky a diváci najdou za výstavními panely díla ze sbírek Moravské galerie, která představují volné asociace kurátorského kolektivu k projektům letošního laureátstva. Vše se prolíná se vším, ale každé dílo je také světem samo o sobě. Věřím, že otevíráme jedinečnou výstavu,” okomentovala ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová a hlavní kurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák dodává: „Mám radost, že se výstavní prezentace Ceny Jindřicha Chalupeckého stala opět infuzí současné umělecké senzitivity do rutiny muzea umění a nabízí našemu publiku příležitost seznámit se s jejími vynikajícími ukázkami.“

Judita Levitnerová se ve své tvorbě dlouhodobě zaměřuje na textilní umění, které pro ni není jen materiálem, ale i nositelem hlubších historických a společenských významů. Věnuje se experimentování s technikou „art protis“, která byla patentována na konci 60. let minulého století a je úzce spjata právě s brněnskou Vlněnou. Původně měla tato technika sloužit  pro masovou výrobu oděvů, nakonec se ale prosadila spíše jako umělecká textilie, jež v posledních letech zažívá renesanci v autorské módě návrhářů a oděvních designérů. Levitnerová oživuje tento zapomenutý postup tím, že kombinuje tradiční textilní metody s neobvyklými materiály, jako jsou například staré potahy z autosedaček. Ve svých dílech propojuje minulost a přítomnost nejen v materiální rovině, ale i na úrovni osobní a kolektivní paměti. Doprovodným programem instalace bude sympozium Černé ovce, které pořádá společně s umělkyní Kateřinou Žák Konvalinovou, a které právě techniku “art protis” představí. Sympozium bude součástí programu Jury meeting, který proběhne od 30. listopadu do 1. prosince.

Oskar Helcel se na výstavě prezentuje videoesejí rozdělenou do tří částí, v nichž hraje ústřední roli elektrická koloběžka, kterou někdo hodil do řeky. Rádoby ekologický prostředek tak vinou člověka způsobuje ekologickou katastrofu. Helcel sleduje koloběžku jako symbol greenwashingu, kdy se zdánlivě ekologické řešení ukazuje být pro přírodu mnohem škodlivější, než se zpočátku zdálo. Úvodní video kombinuje nalezené záběry z YouTube, které zachycují různé formy manipulace s koloběžkami. Hlavní částí díla je vertikální video doprovázené autorskou básní, ve které koloběžka na dně řeky získává vědomí a reflektuje svůj pád z ekologické ikony na nechtěný odpad. Příběh vrcholí bajkou o vzpouře strojů. Dílo otevírá pohled do aktuálního vztahu člověka a strojů – vytváříme je k obrazu svému, ale co se stane, když stroje začnou ovládat člověka?

No Fun kolektiv představuje v rámci výstavy CJCH 2024 vrstevnatý projekt, který staví na konceptu worldbuildingu (kreativní proces budování celého univerza) a divačkám a divákům umožní interakci jak v digitálním, tak materiálním prostředí. V jejich světě diváci mohou prozkoumat různá herní místa a zapojit se do alternativních příběhů. No Fun Kolektiv zdůrazňuje nejen hravost a imerzi, ale také kritiku sociálních a ekologických problémů pomocí tzv. kvíření – narušování binárních a heteronormativních struktur. Výsledkem je hravý, neustále proměnlivý svět, ve kterém mohou hráčky a hráči prozkoumávat queer, ekologické a kritické perspektivy ve vztahu k aktuálním společenským otázkám.

Selma Selman: Skrze plameny

Zahraniční hostka Selma Selman vystavuje v České republice svou tvorbu poprvé. Její díla se vyznačují silným odkazem na kulturní a politické otázky Bosny a Hercegoviny, zejména na postavení žen a romské menšiny. Výstava s názvem Skrze plameny zahrnuje videozáznamy dvou performancí, v nichž se autorka zamýšlí nad hodnotou fyzické práce a stereotypy spojenými s její identitou. První performance, Mercedes Matrix (2020), zobrazuje dekonstrukci automobilu, zatímco druhá performance, Nemáte ani tušení (You Have No Idea), vyjadřuje frustraci nad předpoklady o ženách a jejich životních zkušenostech. Kromě zmíněných videí jsou součástí výstavy také vybraná umělecká díla ze série Obrazy na kovu. Malby akrylem na kusech kovového šrotu odrážejí Selmaniny každodenní zážitky a uměleckou praxi.

Propojení s historickými sbírkami

Letošní výstava přináší atypické propojení s historickými díly ze sbírek Moravské galerie. Kurátorstvo se spolu s architektkami Magdalenou Uhlířovou a Adélou Vavříkovou ze studia ruina.office rozhodli přibrat do hry výstavní panely, které obvykle blokují okna a přirozené světlo, a objevit tak novou vrstvu prostoru. Díky zrcadlům umístěným na různých místech galerie mají návštěvníci možnost za ně nahlédnout a odkyjí se jim tak díla ze sbírek Moravské galerie. Kurátorky Tereza Jindrová, Karina Kottová a kurátor Ondřej Chrobák je pečlivě vybrali na základě tematických asociací k projektům laureátů. Za panely mohou návštěvníci najít například díla Albrechta Dürera, Vladimíra Boudníka, Jana Štursy, Bohumila Kubišty a řady dalších.

Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2024 se po třech letech vrací do Moravské galerie v Brně. Poprvé představí pouze tři laureátky a laureáty vybrané mezinárodní porotou dle nových pravidel, místo dřívějších pěti. Výstava nabídne unikátní průřez aktuálními uměleckými přístupy ke společenským, politickým a globálním tématům. Výstavu je možné navštívit v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně až do 23. února 2025.

https://moravska-galerie.cz/