Cestovní ruch

Nejviditelnějším výstupem projektu je filmová minisérie vzdělávacích grotesek, která se šíří prostřednictvím kanálu YouTube. „Všech pět dílů s hrdiny z Divokého Západu, hledajících poklad na místech, která svou divokostí a krásou inspirovala Karla Maye, zhlédlo již více než sto tisíc diváků. Takový zájem dalece předčil naše očekávání,“ připouští spoluautor scénáře, historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek. Filmy přibližující odlehčenou formou problémy v ekosystémech labského údolí se představí začátkem června i na 25. ročníku přehlídky muzejních filmů MUSAIONfilm 2023 v Uherském Brodě.

Projekt přibližuje fenomén labského údolí také formou výstavy „Poklad na stříbrném Labi“ a na ni navazujícími programy pro školy. „Zvlášť na programy pro první stupeň máme kladné ohlasy. Zúčastnilo se jich již více než dvě stě padesát žáků a kalendář muzejní pedagogiky se rychle plní. S teplejším počasím přibývá i objednávek programů do terénu přímo k řece,“ doplňuje další z řešitelů projektu, botanička ústeckého muzea Ladislava Filipová.

Kromě krátkých filmů a výstavy s bohatým doprovodným programem vydalo Muzeum města Ústí nad Labem ještě terénní deník pro rodiny s dětmi, který přináší malým i velkým turistům nejen základní informace o krajině a přírodě Polabí, ale poskytuje i prostor pro záznam vlastních poznatků, myšlenek i pocitů zažívaných v přírodě. Všechny informace a projektové výstupy jsou dostupné na webových stránkách www.pokladnastribrnemlabi.cz.

Hluboce zaříznuté údolí Labe je nejen neobyčejně malebné, ale také vysoce přírodovědně pestré a hodnotné. Červnové odpolední exkurze ústeckých muzejníků se pokusí tyto krásy zprostředkovat široké veřejnosti. První ústecká historicko-přírodovědná cykloexkurze povede od Masarykových zdymadel do Valtířova. Dále je v nabídce výlet pro rodiny s dětmi od Větruše k Vaňovským vodopádům. A vše završí ornitologická vycházka střekovským nábřežím. Podrobnosti k časům i k trasám exkurzí budou uvedeny v červnovém programu Muzea města Ústí nad Labem, který najdete například na www.muzeumusti.cz, na sociálních sítích nebo v tisku.

Projekt „Poklad na stříbrném Labi“ uspěl v programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“, výzvě Reine Norských fondů. Norské fondy přispívají ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a posilují bilaterální vztahy mezi Norskem a Českou republikou.

Jihlava je místem s výraznou kulturní stopou, jež byla důležitým podnětem pro kurátorský koncept, nabízející spolu s místními organizacemi (Brána Jihlavy, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě) jiný pohled na genia loci města. „Festival se neomezuje jen na intravilán města, ale svým přesahem do Brtnice, Branišova a Humpolce připomíná významné architekty, výtvarné umělce i zdejší organizátory veřejného života, kteří formovali a formují bohatý kulturní obraz Vysočiny – například Josef Hoffmann, Adolf Loos, Bohuslav Fuchs, Věra a Vladimír Machoninovi, Čestmír a Ivan Kafkovi nebo kulturní zóna 8smička. Mezi vyzvanými autory jsou rovněž významní rodáci a především „lokálové“, kteří svojí tvorbou vytvářejí a formují kulturní niveau Vysočiny,“ popisuje koncept festivalu jeho ředitel Dan Merta.

Z třiceti intervencí pak zmiňuje instalaci Between Conflicts od ICE Architects odkazující na stále přetrvávající konflikty v našem vnitřním i vnějším prostředí na příkladu aktuální války na Ukrajině. Z hlediska historického vývoje pak Dan Merta pokládá za důležitý Památník odsunutým německým občanům Jihlavy od Filipa a Šimona Kochanových, který v dočasné instalaci upozorňuje na situaci a způsob odsunu původního německého obyvatelstva z regionu. Nepřehlédnutelnou bude práce Ivana Kafky s názvem Tři škrty, která přehradí druhé největší náměstí v České republice 70 000 kilogramy slisovaných PET lahví. Ivan Kafka patří k hlavním představitelům českého landartu a je spojen s Farou Branišov, kde začínal se svojí uměleckou tvorbou. Již zmíněná „Promenáda“ v ulici Jana Masaryka představuje spolupráci CCEA (Centrum pro středoevropskou architekturu)/MOBA se SUPŠ Jihlava-Helenín a běžně užívanou ulici promění na jeden týden na přívětivou pěší zónu s velkoplošnou malbou a instalacemi. „Kurátorský koncept letošního ročníku festivalu není postavený na spekulativních či náhodných instalacích; drobnou, ale promyšlenou akupunkturou se snaží propsat do zeleného generelu města nové čtení s historickým odkazem a vytvářet tím netradiční vazby či příběhy pro modifikované vnímání jihlavského veřejného prostoru“ připomíná kurátorka festivalu krajinářská architektka Lucie Poláčková.

Kromě řady intervencí ve veřejném prostoru Lanscape festival připravil a inicioval řadu výstav, které rozšiřují téma umění a architektury ve veřejném prostoru. Z nich jmenujme například Topos Vysočina – vybraný soubor příkladů úspěšné proměny městské krajiny několika měst Vysočiny, 7 Lessons from the European Prize for Urban Public Space – diskuze nad nejlepšími inspirativními proměnami evropské městské krajiny (Dvůr v ul. Divadelní POLIS), nebo Industriální situace (Výrobní areál MP Plastics), která představuje vzorové příklady konverzí průmyslové architektury.

Blok výstav v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě

Komunitní ladění pokračuje i výstavami v jihlavské OGV v bloku výstav s názvem Krajinou komunit. Ten se otevře veřejnosti vernisáží již ve čtvrtek 1. 6. v 17:00. Blok výstav Krajinou komunit sdruží výstavy v celé budově galerie v Komenského ulici, propojené tématy spolupráce, komunitního umění a umění ve veřejném prostoru. V rámci bloku se diváci mohou těšit na výstavy věnované umění ve veřejném prostoru Z galerie VEN! pod kurátorským vedením Petra Kratochvíla, Dana Merty a Petry Vlachynské, tematicky i personálně propojené s Landscape festivalem, který se ve spolupráci s městem koná přímo ve veřejném prostoru. Výstava naznačí možnosti, jak s veřejným prostorem pracovat, i to, jak s ním bylo pracováno v posledních 30 letech na příkladech více či méně známých realizací od renomovaných umělců – EPOS 257, Aleš Veselý, Kurt Gebauer, David Černý, Karel Nepraš, Krištof Kintera nebo skupina Ztohoven. Výstavu Z galerie VEN! doplní dva projekty, které téma umění ve veřejném prostoru nazírají šířeji, z pohledu komunit, ve veřejném prostoru tím či oním způsobem aktivních: Reinhold Zisser představí způsob, jak nad uměním ve veřejném prostoru přemýšlí skupina umělců, kterou soustředil kolem vídeňského projektu Notgalerie Dreamestate a nabídne také možnost, jak uvažovat nad kurátorstvím jako přirozenou součástí vlastní umělecké praxe.  Komunitní umělecké praxi se bude také v projektu Make friends, not art věnovat Petr Kovář, který zmapuje komunitně laděné aktivity umělců, pocházejících z Vysočiny, kteří, ač často vystudovali klasicky zaměřené obory, po návratu na Vysočinu vycítili potřebu se angažovat právě v rovině vytváření a podporování (umělecké) komunity v místě.  Kromě katalogizace těchto aktivit se tak výstava pokusí odpovědět na otázky, kde začíná umělecká praxe, kde končí a kde začíná praxe kurátorská, či komunitní, a zda je potřeba je oddělovat a srovnáním zahraničního příkladu se pokusí vytvořit platformu k diskusi nad tématem. „Motto „Make friends, not art“, v poslední době často skloňované v souvislosti s přehlídkou Dokumenta, není jen komprimací myšlenek a realizací indonéské skupiny ruangrupa, která kurátorsky za loňskou tolik sledovanou kasselskou přehlídkou stála, ale dlouhodobou tendencí, která využívá uměleckých prostředků spíše ke komunitním či společenským cílům, než k tvorbě estetických artefaktů, “ popisuje téma výstavy kurátor a umělec Petr Kovář a pokračuje: „Naslouchání indonéskému hlasu, v mnoha ohledech tak osvěžujícímu v evropském prostředí, tak není konkrétně v tomto smyslu exotickým importem, jako spíše výsledkem místních úvah.“

Poslední z výstav, které budou součástí Krajiny komunit, bude projekt portugalského umělce chilského původu Rodriga Paglieriho ve zvukové galerii IGLOO pod kurátorským vedením Miloše Vojtěchovského. Paglieri vytvoří na základě putování kolem řeky Jihlavy její zvukovou mapu, kterou umístí do galerie IGLOO. Pomyslnou třešničkou na dortu v rámci bloku Krajinou komunit je participace Jiřího Příhody, který do krytého renesančního dvora galerie připravil architektonicky pojatou fotointervenci, ohlížející se za konvolutem performancí a instalací, zastřešenou tématem Sochařského parku Roštejna z počátků své tvorby. Jiří Příhoda je původem z Vysočiny, ale dnes patří k mezinárodně úspěšným umělcům. Jeho účast tak uzavírá pomyslný kruh zamýšlení se nad uměním ve veřejném prostoru v rámci Vysočiny.

Na otevření Landscape festivalu, který pořádá spolek Architectura ve spolupráci s příspěvkovou organizací Brána Jihlavy a dalšími partnery jako je Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Moravská galerie a kulturní zóna 8smička, je naplánováno již zmiňované otevření pěti tematických výstav v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, sdružených v bloku Krajinou komunit. Ve čtvrtek 1. 6. se na vernisáži bloku Krajinou komunit můžeme těšit na setkání s vídeňským umělcem Reinholdem Zisserem nebo Jiřím Příhodou, ale i na hudební doprovod skupiny Lajky nebo křest dosud posledního čísla galerijních novin O_kraj, tentokráte s tématem Umělci-kurátoři.

Hned následující den v pátek 2. 6. Landscape festival zahájí dvě výrazná gesta ve veřejném prostoru. Landartový umělec Ivan Kafka na Masarykově náměstí nainstaluje své dílo s názvem Tři škrty. Odpoledne pak festival slavnostně otevře promenádu v ulici Jana Masaryka, která na týden promění ulici využívanou především k parkování na pěší zónu s velkoplošnou malbou a instalacemi od studentů SUPŠ Jihlava-Helenín. A připravena je také řada programu, vzniklého z kooperace mezi Bránou Jihlavy, OGV a Landscape festivalem – odpolední vernisáž Zastávky umění, debata o veřejném prostoru, módní přehlídka SUPŠ Jihlava-Helenín, koncert Toot Ensemble nebo komentovaná prohlídka po venkovních intervencích s autory, zakončená v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě.

V sobotu 3. 6. se koná v areálu společnosti MP Plastics vernisáž výstavy Industriální situace, kterou zahájí kurátor výstavy Benjamin Fragner, zakladatel VCPD FA ČVUT (Výzkumné centrum průmyslového dědictví). Následně se návštěvníci festivalu přesunou do Brtnice (rodného města architekta Josefa Hoffmanna), kde se od 14:00 uskuteční ve spolupráci s Moravskou galerií za účastí předních českých umělců Petra Kvíčaly, Aleše Hnízdila a Michala Sedláka a studentů z Boku Wien několik happeningů a performancí. V podvečer proběhne v Muzeu Josefa Hoffmanna, kde se nachází interaktivní instalace pro děti Re-play od studia Herrmann a Coufal, debata o ornamentu v architektuře, designu a umění. Na tu volně naváže posezení u táboráku jako pocta nedávno zesnulému středoevropskému kritiku a teoretiku architektury Janu Taborovi, mimochodem autorovi velmi zajímavého textu o Josefu Hoffmannovi.

Druhý červnový víkend se uskuteční dvoudenní happening Fara Branišov Open pod kuratelou fotografa Jana Bartoše, který se již více než patnáct let věnuje rekonstrukci fary a zachování odkazu pobytu a dílu Čestmíra a Ivana Kafkových na branišovské faře. Za účasti ředitelky Galerie hlavního města Prahy Magdaleny Juříkové a teoretika umění Jiřího Machalického se uskuteční debata o tvorbě Ivana Kafky, která se volně propojí Kafkovou uměleckou performancí Vymezení (procházka a vyznačení míst, kde byly od 70. let realizovány jeho landartové instalace). Součástí odpoledne bude i vernisáž výstavy instalací – Eva Jiřička, Kosmo_nuaty, Jan Haubelt, Jan Baroš, a hudební performance Aleše Kauera.

V následujícím týdnu je třeba zmínit zahájení výstavy v kulturní zóně 8smička: Nic není problém (16. 6.) – autorů Vladimíra 518, Davida Böhma a Jiřího Franty,. Následující den se uskuteční Happening na suchu i na vodě v místě intervence Lodě(nice!) v areálu Českého mlýna v Jihlavě.

Červnový program bude ukončen 22. června debatou Obraz vesnické krajiny přední české teoretičky architektury Jany Tiché, architektky Pavly Melkové a kurátorky letošního Landscape festivalu Lucie Poláčkové.

Program následujících tří měsíců je možné naleznout na webech:

https://www.dojihlavy.cz/

https://www.landscape-festival.cz/

https://ogv.cz/

https://8smicka.com/

https://moravska-galerie.cz/kontakt/muzeum-josefa-hoffmanna/

Landscape festival je multioborová platforma, která více než deset let nabízí prostor pro diskuzi o kvalitě městské krajiny českých, moravských a slezských měst a obcí. Formou dočasných architektonických intervencí, uměleckých instalací a happeningů se snaží na letní sezónu proměnit městský parter Jihlavy a vytvořit participační území pro setkávání rezidentů, politiků, odborné veřejnosti i návštěvníků.

Brána Jihlavy, příspěvková organizace
Funguje od roku 2021, je městem zřízenou organizací s cílem rozvoje kultury a udržitelného cestovního ruchu v Jihlavě. Realizuje řadu tradičních akcí i inovativních akcí ve veřejném prostoru, spravuje několik historických objektů (Brána Matky Boží, Dům Gustava Mahlera, Jihlavské podzemí) a věnuje se propagaci města a koordinaci rozvoje cestovního ruchu. 

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
OGV usiluje o to být živou, multifunkční institucí. Důraz klade na prezentaci současného umění, bohaté doprovodné a edukační aktivity. Svou výstavní, sbírkotvornou, výzkumnou a publikační činností věnuje pozornost také regionálním tendencím a jejich zařazení do středoevropského kontextu. Na počátku 60. let jihlavská galerie dokonce patřila k evropské špičce, kdy vystavovala progresivní část tehdejšího současného umění nejen českého, ale i zahraničního. OGV v roce 2023 svým programem vytváří možnosti setkávání nastupující generace umělců a umělců usazených v regionu s umělci etablovanými, přičemž klade důraz na mezinárodní přesah.

Akce představuje ohlédnutí za dvaceti ročníky Chebských dvorků a zároveň přináší nový formát. Téměř všechny body programu se uskuteční v prostorách Galerie 4, a to včetně stejnojmenné výstavy několika desítek výtvarníků a fotografů, kteří se v letech 2003–2022 účastnili festivalu Chebské dvorky a představí se aktuálními díly a nejnovějšími projekty. Zároveň si připomeneme také umělce, kteří na Chebských dvorcích opakovaně vystavovali a již nejsou mezi námi.

V pátek, 9. června 2023, se uskuteční vernisáž kolektivní výstavy Chebské dvorky POD STŘECHOU. Během vernisáže vystoupí hudebnice Bára Zmeková s akordeonistou Michalem Mihokem. Formou komentované prohlídky seznámí návštěvníky Klubu G4 se svojí tvorbou fotograf Martin Vraštil na výstavě Se hledání. Páteční program zakončí Lenka Dusilová hudebním projektem Sólo Acoustic.

Sobotní program, 10.6.,  nabídne módní přehlídku z dílny studentů a studentek SUPŠKS Karlovy Vary, komentovanou projekci dokumentaristy, fotografa Bohdana Holomíčka. V odpoledních hodinách nabídne program procházku městem s předním popularizátorem architektury Adamem Gebrianem a komentovanou prohlídku výstavy POD STŘECHOU. Pro děti a mládež je v programu zařazeno divadelní představení a výtvarný workshop značky Anička a letadýlko. Každý den, v pátek a v sobotu, bude návštěvníky vítat bubenická pouliční show Ference Trisky.

Některé pořady mají omezenou kapacitu, proto doporučujeme včasnou rezervaci vstupenek. Rezervace přijímáme přes email galerie4@galerie4.czo nebo osobně na recepci od 20. května do 7. června.

Bližší info o programu a výstavách na fb Galerie 4 Cheb a www.galerie4.cz.

Galerie 4, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb

E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb

Otevírací doba:

Pátek 9. 6.       | 17:00–20:00

Sobota 10. 6.   | 9:30–17:30

Od 11. 6.         | 10:00 – 18:00 (poslední vstup v 17:00) mimo pondělky a svátky

Klub G4           | 10:00 – 17:00 mimo pondělky, svátky a dovolené

Hraniční oblast často v dávných dobách zaujala válečníky a lapky, protože se zde nacházely neprostupné lesy a skalnatá, řídce osídlená území, a to poskytovalo možnosti k hledání bohatství či loupení. Pro větší bezpečnost tak začala vznikat vojenská území a cvičiště, zvláště pod severními horami naší země, kde vedla cesta z Prahy přes Českou Lípu až do Německa. Na této trase nenajdeme mnoho velkých sídelních míst, přesto však bylo podél řeky Ploučnice vybudováno ve 13. století významné ekonomické a církevní centrum Lipá.

Nejen historické tradice českých vládců, ale také budování církevních objektů vytvořilo dnešní Českou Lípu s bohatstvím historické i současné církevní kultury. Mnozí návštěvníci si možná ani nevšimnou, že má toto město pět kostelů, z nichž některé mají velký význam v oblasti kultury. Největší z nich  je v Bazilika Všech svatých. Tato stavba navazující na klášter byla dokončena v roce 1710. Zvláště v  předvánoční době se zde konají koncerty, své místo tu má také cyklus Lípa Musica. Řada koncertů bývá i v kostele Narození Panny Marie, který byl postaven v letech 1706 – 1710. Gotický kostel Máří Magdaleny byl založen ve 13. století, roku 1460 přestavěn Berkou z Dubé, v 16. století přetvořen do dnešní podoby. Dnes se v něm konají nedělní mše. Kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v druhé polovině 14. století a je občas využíván ke konání pohřbů.

Navázat na slavnou duchovní historii města se podařilo v roce 1929 výstavbou kostela Mistra Jana Husa. Byl postaven podle návrhu českolipského architekta Richarda Brosckeho  jako německý evangelický kostel. V roce 1945 ho převzala Církev československá husitská. V současné době prochází rekonstrukcí, a přesto nebo právě proto zde probíhají benefiční koncerty na záchranu kostela. Navíc je to kostel s nejskvělejší akustikou. Manželé Truncovi, kteří se o kostel starají, uskutečňují různorodé kulturní akce -  výstavy, koncerty, Vánoční hry, Pašijové hry… Farářka Marie Truncová zve každou neděli na pravidelné mše.

Historické bohatství, které vznikalo po staletí, stále zkrášluje nejen církevní památky, ale také světské stavby. Pro turisty může být zajímavá zřícenina Vodního hradu. Město dále zdobí svou zajímavou architekturou nově zrekonstruovaná kavárna Union, jejíž secesní budova pochází ze 17. století. V centru města můžeme na náměstí najít budovu radnice. O první budově, která byla postavena nad sklepením ještě starší zástavby, najdeme písemnou zmínku už v roce 1465. Středověká radnice na pomezí gotiky a renesance byla zřejmě vybudovaná po požáru roku 1516. Radnice, morový sloup, empírová kašna a řada domů na náměstí je součástí městské památkové zóny vyhlášené 10. 9. 1992.

Město po řadě požárů i válek ztratilo množství bohatých památek, ale celá řada objektů i ukrytých v podzemí stále dokazuje bohatství hospodářského i kulturního života minulých staletí a dochovanou architekturou i památkami nabízí plno možností pro návštěvníky i turisty.

První ročník soutěže Muzeum roku v nové podobě na portále Kudyznudy.cz byl zahájen v rámci předávání Cen Gloria musaealis za rok 2022, které se uskutečnilo ve čtvrtek 25. května 2023 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Muzejní instituce umístěná na prvním místě obdrží titul MUZEUM ROKU 2023. Na portále Kudyznudy.cz – v sekci Muzea a galerie – bude následně zveřejněno pořadí TOP 10 muzeí s nejvyšším hodnocením.

Muzea je možné hodnotit na portále Kudyznudy.cz, jehož provozovatelem je Česká centrála cestovního ruchu – agentura CzechTourism. Z návštěvníků, kteří se do soutěže Muzeum roku zaregistrují, budou vylosováni tři výherci, jež získají vstup zdarma do více než 300 muzejních institucí. Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., jim totiž na jeden rok propůjčí průkaz svého člena, který je bude opravňovat k návštěvě všech jejích 314 členských institucí.

Hlasování spouštíme 25. května 2023 a bude probíhat až do 31. března 2024. Vítězové budou představeni na slavnostním vyhlášení výsledků 22. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis v úterý 14. května 2024.

Více na http://www.muzeumroku.cz; http://www.kudyznudy.cz

“Nikdy jsem neměl ambici napsat knížku, ale když se mi ozvali z nakladatelství, někde v hlavě mi to furt šrotovalo”, vysvětluje Vojtěch Říha, pro kterého je kniha Kempiči prvotinou. “Mým cílem bylo napsat knížku, kterou si může každý cestovatel zabalit do batůžku a vytáhnout jí na nafukovacím lehátku uprostřed rybníka nebo na palandě svého karavanu. Chtěl bych, aby se moje knížka stala takovou biblí pro kempovací nadšence”, dodává.

Při psaní knížky čerpal novopečený autor zejména ze svých vlastních zkušeností, které zažil během natáčení stejnojmenného pořadu, který začala o prázdninách roku 2020 vysílat internetová televize Stream. Seriál z prostředí českých kempů se stal hned od svého počátku nejsledovanějším pořadem daného léta.
Dvojice tvůrců – Vojtěch Říha a Jakub Štefanec – objížděla ty nejzajímavější české kempy a následně je také specifickým způsobem hodnotila. Díky ojedinělému formátu pořadu a spoustě humorných situací, které moderátoři během inspekce kempů zažívali, se stal pořad Kempiči populární stálicí českého internetu.

A na co se tedy můžete při čtení knihy Kempiči nejvíce těšit? Dozvíte se například, jak má vypadat správně ugrilovaná klobása, nebo na jaké typy umývárkových sprchomatů můžete v kempu narazit. Kempiči vám také poradí, jak si správně vybrat karimatku a na závěr nesmí chybět manuál pro naturistické začátečníky.
Druhá linka knížky pak vypráví o radostech a strastech mladých tvůrců, kteří se rozhodli, že si chtějí natočit svůj vlastní internetový pořad.

Knihu “Kempiči” vydalo nakladatelství Grada Publishing, a. s.

Vojtěch Říha se narodil 4. 7. 1990 a celé své dětství prožil v Poděbradech. Po maturitě na místním EKO Gymnáziu byl přijat na JAMU v Brně, kde roku 2014 absolvoval v oboru činoherní herectví. Během studia čtvrtého ročníku hostoval v ostravském divadle Petra Bezruče, kam se od další sezóny přesunul do stálého angažmá. Po pěti letech a několika významných hereckých příležitostí opouští Ostravu a nastupuje do Klicperova divadla v Hradci Králové. Vojtěch Říha účinkoval v několika českých seriálech a stojí za vznikem populárního internetového pořadu Kempiči, který každé prázdniny vysílá televize Stream.cz.
V květnu 2023 vydalo nakladatelství Grada knihu Kempiči, jejímž je autorem.

Soukromé zahrady odemče paní Marie Kinsky v sobotu 10. června v 10 hodin u hráze Konventského rybníka. Letos hovoří o symetrii a asymetrii květin, přírody, ale nazapomíná se ani na Santiniho architekturu. Doprovodný program v zahradách zapůsobí u návštěvníků na všechny jejich smysly. Umělecká díla ostravského umělce a pedagoga Libora Novotného jsou souborem drobných artefaktů pracujících s průnikem tvarů na bázi gotické a barokní architektury. „Pracuji s vajíčkovými skořápkami a v stejným způsobem v jiném měřítku s kovovými tlakovými nádobami. Tzv. vajíčkové objekty jsou velmi křehké, drobné a svým přírodním původem mohou korespondovat s vegetací květinové zahrady,“ vysvětluje autor výstavy, kterou si pracovně nazval Pěticípá hvězda. „V posledním roce se věnuji práci s tvarem, nebuduji jej sochařsky – tedy vytvářením od nuly a následným cizelováním a zpřesňováním – ale vytvářím situace, ve kdy se tvar chová podle určité tvarové nutnosti. Využívám tvarů již existujících a jejich vzájemnou kombinací a průniky dochází ke vzniku tvaru nového, podobně jako v případě Santiniho staveb jde o fúzi s uplatněním gotických prvků v barokním celku.“

Další smysl opojí esence a vůně. Do Žďáru je přiveze Petra Hlavatá, autorka Vonné mapy domova – cyklus parfémů a kadidel zachytávajících Genia Loci výjimečných míst ČR. Vůně je dle ní dech andělů, každá vůně má svou architekturu, skrytý řád a pravidla, vyprávějí příběhy, jsou symetrické, asymetrické, tajemné, magické, léčivé, nesou nás na křídlech... Na místě přímo představí Santiniho Perfumárium, Vonnou mapu domova, Aromabar s degustací, pyramidu, hvězdu i spirálu vůní.

Na spirály, hvězdy, symetrické a asymetrické propojení architektury v květu volně navážou haptická edukační zastavení. Ze studniční kaple a dalších zákoutí zahrad uslyší pozorní posluchači libé tóny hudby a u barokních koníren po celý víkend zahraje akordeonistka Jitka Baštová. Posledním smyslem je samozřejmě chuť, tu osvěží degustací a vyprávěním o historii lahodného jablečného moku výrobce zámeckého cideru z Foroty rodinná firma Cidérka a členové Svazu malých výrobců cideru s podporou Dobrého Cideru. Ve spolupráci s nimi přijede brněnský catering Super Panda Cirkus, který bude na terase u Muzea nové generace míchat ciderové drinky a nebude zde nouze ani o vyladěné chutě dalšího občerstvení. Během celého víkendu se na Pivovarském nádvoří Zámku Žďár koná trh se svěží módou, šperky a designem a delikatesami Mint Market.

Muzejní vesničky oživují ve skanzenu původní plemena domácích zvířat, která se volně pohybují na pastvinách. Ovce patří k nejstarším domácím zvířatům v Evropě a poskytují vedle masa a mléka také vlnu. Tradičně v polovině června se ovečky zbavují tzv. "zimního šatu". To probíhá ve skanzenu jak jinak, než mechanicky a je k tomu zapotřebí zručnost a čas. Ostříhání jedné ovce trvá více nez půl hodiny. Elektrickým strojkem to jde samozřejmě rychleji a naši zaměstnanci předvedou obě techniky.

Na otázku, jak se ovčí vlna připravuje pro další zpracování, dostanou návštěvníci také odpověď. Na různých stanicích se můžete podívat na jednotlivé pracovní kroky. V neděli budou na nádvořích chalup vrčet také kolovrátky. Kdo chce vidět opravdové přadleny – bude mít možnost. Akce se zúčastní hned několik skupin, které budou předvádět spřádání vlny a lnu.

Textilní výroba byla dříve velice náročná a hodnota oděvů byla tímpádem mnohem vyšší. Šatstvo se často opravovalo, přešívalo i dědilo. V zájmu šetření s přírodními zdroji se dnes opět snažíme o rozumné využívání textilu jako materiálu. Pro děti máme přichystanou výtvanou dílničku na tzv. upcycling vyřazeného oblečení.

V neděli bude v akci také muzejní pekař, který v muzeu pravidelně peče vynikající kváskový chléb a nejrůznější pečivo. Po prohlídce si můžete posedět a odpočinout v hostinci při vydatné svačině nebo u kávy s domácím koláčem.

Pro české návštěvníky máme díky QR kódům připravené informace v ČJ anebo si můžete poslechnout audio-průvodce v češtině.

Informace o skanzenu najdete na: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Parkování je k dispozici zdarma.

Letos již počtvrté si ve Zlíně lidé připomenou výročí otevření obnoveného Památníku. Zájemci tak mohou využít prohlídek se vstupem zdarma od 10:00 s poslední prohlídkou od 15:00. Návštěvu si načasujte k celé hodině, kdy začínají komentované prohlídky. Od fundovaných průvodců se dozvíte zajímavosti nejen k historii a architektuře jedné z nejvýznamnějších zlínských staveb, ale i k životnímu příběhu Tomáše Bati nebo k osudu původního autora Památníku Františka Lýdie Gahury.

Volné vstupenky se před prohlídkou nejdříve vyzvedněte v Infopoinu Památníku T. Bati (je umístěn ve vedlejší budově gymnázia cca 120 metrů vlevo od Památníku). Odtud vás pak průvodce doprovodí přímo do Baťova Památníku.

Možnost rezervace volných vstupenek na konkrétní čas prohlídky: bezplatný vstup 27. 5. 2023 

Pro dětské návštěvníky je na tento výroční den připraven edukační program s lektorkou od 10:00 a děti jej mohou absolvovat výjimečně bezplatně.

Více informací: www.pamatnikbata.eu

V úterý 4. července ozdobí pódium ISHA trio. Tato trojice dam má za sebou řadu koncertů na prestižních pódiích v Evropě, Číně a USA. Trio vystoupilo na mezinárodních hudebních festivalech v zahraničí, ale také u nás, například na festivalu Moravský podzim, Expozice nové hudby a dalších. K podmanivému hlasu sopranistky Lucie Rozsnyó se připojí klavír Sáry Medkové a flétna Kristiny Vaculové. Lidové melodie jinak. Jak na ně nahlíželi naši hudební velikáni Dvořák, Janáček nebo Martinů a jak k nim přistupují soudobí skladatelé?

Ve středu 5. července se diváci, ale také účastníci hudebních workshopů, setkají s nevšední osobností naší hudební a divadelní scény Gabrielou Vermelho. Zpěvačka a hráčka na pětistrunnou violu (tzv. kvinton) vystoupí na Slunohraní s kapelou Maraca a posluchači zažijí mimo jiné nejrůznější odstíny zhudebněných básní portugalského básníka Fernanda Pessoy. V průběhu večera se na pódiu objeví také účastníci smyčcových kurzů, kteří zahrají s kapelou jednu skladbu.

Páteční večer, 7. července, uzavře Slunohraní tradiční koncert, ve kterém se o podium budou dělit Janáčkovo kvarteto a Letní orchestr pod taktovkou Richarda Kružíka. V první části se Janáčkovo kvarteto představí v nové sestavě s violoncellistou Lukášem Polákem. Ve druhé polovině večera vystoupí Letní orchestr, složený z účastníků smyčcových kurzů. Ti přijíždějí každoročně do Nového Města na Moravě z celé České republiky i ze zahraničí.

Jsou zváni všichni milovníci hudby, dobrého vína a letních večerů. Koncerty budou začínat ve 20:00 a uskuteční se za každého počasí.

Vstupenky se dají zakoupit před zahájením koncertů, nebo rezervovat na www.slunohrani.cz. K dispozici budou také ve festivalové kavárně, která bude otevřena od 4.7. před vstupem do Horácké galerie v Novém Městě na Moravě.