ČESKÁ LÍPA: Historickými zajímavostmi i nádhernou, méně známou oblastí láká k návštěvě památek i k turistice severní část naší země. Nejen historické tradice českých vládců, ale také budování církevních objektů utvářelo dnešní Českou Lípu s bohatstvím historické i současné církevní kultury.
Hraniční oblast často v dávných dobách zaujala válečníky a lapky, protože se zde nacházely neprostupné lesy a skalnatá, řídce osídlená území, a to poskytovalo možnosti k hledání bohatství či loupení. Pro větší bezpečnost tak začala vznikat vojenská území a cvičiště, zvláště pod severními horami naší země, kde vedla cesta z Prahy přes Českou Lípu až do Německa. Na této trase nenajdeme mnoho velkých sídelních míst, přesto však bylo podél řeky Ploučnice vybudováno ve 13. století významné ekonomické a církevní centrum Lipá.
Nejen historické tradice českých vládců, ale také budování církevních objektů vytvořilo dnešní Českou Lípu s bohatstvím historické i současné církevní kultury. Mnozí návštěvníci si možná ani nevšimnou, že má toto město pět kostelů, z nichž některé mají velký význam v oblasti kultury. Největší z nich je v Bazilika Všech svatých. Tato stavba navazující na klášter byla dokončena v roce 1710. Zvláště v předvánoční době se zde konají koncerty, své místo tu má také cyklus Lípa Musica. Řada koncertů bývá i v kostele Narození Panny Marie, který byl postaven v letech 1706 – 1710. Gotický kostel Máří Magdaleny byl založen ve 13. století, roku 1460 přestavěn Berkou z Dubé, v 16. století přetvořen do dnešní podoby. Dnes se v něm konají nedělní mše. Kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v druhé polovině 14. století a je občas využíván ke konání pohřbů.
Navázat na slavnou duchovní historii města se podařilo v roce 1929 výstavbou kostela Mistra Jana Husa. Byl postaven podle návrhu českolipského architekta Richarda Brosckeho jako německý evangelický kostel. V roce 1945 ho převzala Církev československá husitská. V současné době prochází rekonstrukcí, a přesto nebo právě proto zde probíhají benefiční koncerty na záchranu kostela. Navíc je to kostel s nejskvělejší akustikou. Manželé Truncovi, kteří se o kostel starají, uskutečňují různorodé kulturní akce - výstavy, koncerty, Vánoční hry, Pašijové hry… Farářka Marie Truncová zve každou neděli na pravidelné mše.
Historické bohatství, které vznikalo po staletí, stále zkrášluje nejen církevní památky, ale také světské stavby. Pro turisty může být zajímavá zřícenina Vodního hradu. Město dále zdobí svou zajímavou architekturou nově zrekonstruovaná kavárna Union, jejíž secesní budova pochází ze 17. století. V centru města můžeme na náměstí najít budovu radnice. O první budově, která byla postavena nad sklepením ještě starší zástavby, najdeme písemnou zmínku už v roce 1465. Středověká radnice na pomezí gotiky a renesance byla zřejmě vybudovaná po požáru roku 1516. Radnice, morový sloup, empírová kašna a řada domů na náměstí je součástí městské památkové zóny vyhlášené 10. 9. 1992.
Město po řadě požárů i válek ztratilo množství bohatých památek, ale celá řada objektů i ukrytých v podzemí stále dokazuje bohatství hospodářského i kulturního života minulých staletí a dochovanou architekturou i památkami nabízí plno možností pro návštěvníky i turisty.
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.