pátek
27. září 2024
svátek slaví Jonáš

Instituce a kulturní zařízení

Česká televize představuje druhou pětici soutěžících třináctého ročníku StarDance

ČR: Letošní podzim se na ČT1 bude opět tančit. K pětici známých žen Martě Dancingerové, Janě Paulové, Martině Ptáčkové, Chili Ta a Lucii Vondráčkové se přidá pět slavných mužů. Pozvání do soutěže přijal herec Filip Blažek, spisovatel Patrik Hartl, herec Oskar Hes, paralympionik Jiří Ježek a hudebník Ondřej Ruml. Loňský, dvanáctý ročník překonal dosavadní rekordy na sociálních sítích ČT – více než čtyři sta příspěvků a krátkých videí mělo sedmdesát milionů zobrazení či zhlednutí.

Autor článku: 
Vendula Krejčová

„Podpora fanoušků na sociálních sítích byla opravdu mimořádná a dokazuje, že StarDance je oblíbená u diváků všech věkových kategorií. I proto s nabídkou účasti v soutěži oslovujeme osobnosti bez věkových limitů. Hledáme ty, kteří vynikají ve svých oborech. V letošním finálním výběru se tedy objevily skvělé herečky, fenomenální sportovkyně a originální kuchařka. Pánská sestava je neméně atraktivní. Všichni z letošní pětice už ve svých kariérách dosáhli fantastických úspěchů. Palce budu držet úplně všem,“ říká kreativní producentka StarDance Lucie Kapounová.

Herec Filip Blažek je nezapomenutelný díky své roli ve filmové pohádce Nesmrtelná teta i postavě jednoho z vyšetřovatelů pražské mordparty ve třech řadách seriálu Případy 1. oddělení. „Rád se celý život hýbu a tanec je docela těžká disciplína. Hecnu se tedy a naučím se ho. Nabídku jsem dostal už dříve, měl jsem ale plno práce. Letos jsem v diáři neměl naplánovaná natáčení ani divadla, tak jsem na StarDance kývl.“

Spisovatel Patrik Hartl je jedním z nejčtenějších autorů současnosti. Věnuje se filmové i divadelní režii. Už třicet let jsem se nehnul od notebooku a pocítil jsem intenzivní potřebu to letos v létě změnit. Potřeboval jsem si odpočinout od vymyšleného světa svých příběhů a něco sám zažít. Udělat třeba něco, co je možná i nesmyslné, ale z čeho budu mít radost. A v tu chvíli mi zavolali z České televize. Hned jsem věděl, že StarDance mě probudí k životu.“

Herec Oskar Hes na sebe upozornil v minisérii Rédl, dvoudílném televizním filmu Dukla 61 a nedávno také výkonem v dramatu Bratři. „StarDance mi připadá jako skvělá příležitost něco nového se naučit, dostat se za dva měsíce do formy, kterou jsem v poslední době ztratil. Aktivně se teď moc nehýbu. Bude to pro mě něco jako zábavný taneční tábor a moc se těším, až to celé začne. Tanec je mi velmi blízký.“

Sportovec Jiří Ježek je nejúspěšnějším cyklistou paralympijské historie. Doma má z her pod pěti kruhy celkem jedenáct medailí, z toho šest zlatých. „Ve StarDance chci překonat sám sebe, nikdy jsem pořádně netancoval. Soutěží prošlo spoustu mých kamarádů a všichni říkali, že je to nádherná zkušenost, hlavně díky skvělé partě, která se kolem toho pořadu utvoří. To chci zažít.“

Hudebník Ondřej Ruml je držitelem Zlaté desky za album s písněmi Ježka, Voskovce a Wericha a v Městských divadlech pražských exceluje v titulní roli muzikálu Lazarus. „V showbyznysu působím asi patnáct let a StarDance je jeden z nejlepších formátů televizní zábavy, který u nás máme. V soutěži budu muset překonat sám sebe. Těším se na to!“

 

 

 

Venušiny dny 2024: mezinárodní divadelní festival

PRAHA: 22.–28. 4. 2024 uvádí pražské divadlo Venuše ve Švehlovce devátý ročník mezinárodního festivalu Venušiny dny. Přehlídka se od roku 2015 snaží měnit zajeté představy o „ženském umění“ – o jakých tématech a jakými prostředky ženy tvoří. Festival letos inicioval vznik nových divadelních a performativních projektů a českému publiku představí profesionální tvorbu autorek či kolektivů nejen z České republiky, ale také Španělska, Ukrajiny, Spojených států amerických, Polska a Slovenska.
 

od 22.04.2024 do 28.04.2024
Autor článku: 
Alena Julie Novotná

„Program se sice soustředí na ženskou autorskou tvorbu a témata, neměl by ale uniknout žádnému milovníkovi či milovnici současného divadla,“ říká ředitelka festivalu Barbora Šupová. „V dramaturgii se letos výrazněji objevují akcenty, které ve světě rezonují napříč uměleckými disciplínami v reakci na národní politiky. Jde zejména o tělesnost, mystické rituály či magii,“ slibuje Šupová. „Tvůrčí týmy se ale zabývají také historickými odkazy v kontextu současnosti, nechybí proto dva divadelní portréty významných politických aktérek. V historii pátrají a hledají nové významy také oba projekty, které v rámci programu představí ukrajinské umělkyně,” přibližuje.

Tři roky po svém vzniku bude v Česku poprvé uvedena intenzivní, emotivní a bezeslovná „divadelní seance“ Four More, polského Teatr a Part, která je nadšeně přijímána diváky i kritiky. Scénická skladba pro čtyři nahé performerky protkaná feminismem a symbolismem se představí 28.4. a festival tedy pomyslně uzavře. Režisér Marcin Herich se inspiroval výtvarným uměním, zejména známým linorytem Albrechta Dürera „Čtyři čarodějnice“, a pohybuje se na pomezí reality a iluze.

Upřímným pokusem dát smysl přítomnosti, přehodnotit minulost a nastolit vize budoucnosti je performance People of the Sun, která bude v české premiéře uvedena ve čtvrtek 25.4. Kyjevská dvojice Mariia&Magdalyna kombinující hudbu, performance a literaturu představí „divadelní mši“ jejíž základem je průzkum války, lásky a smrti na základech poezie ukrajinského básníka 60. let Mykoly Vinhranovského a díla současného ukrajinského spisovatele Tarase Prokhaska.

V premiéře se 27. 4. představí i další ukrajinský projekt „feministické radikální liturgie a liberálního exorcismu“ ukrajinské umělkyně Kashy Potrohosh s názvem VENUSES/ VENUŠE/ ВЕНЕРИ. Stará lidová zaříkadla, recepty či zaklínadla obsahující těžký, morbidní misogynní narativ, autorka přetváří na feministické kletby. Předcházet jí ve stejný den bude taneční performance Rhytm of the Rolling Hill z USA pod vedením zkušené choreografky Markéty Fagan, která v minulosti spolupracovala na projektech Apple TV, Spotify či se zpěvačkou Dua Lipa.

Dvojitá porce pohybového umění také celou přehlídku v pondělí 22.4. otevře. Česko-španělsko-uruguayská choreografka, která tvoří na několika kontinentech, Agáta Jarošová představí work-in-progress inscenace Vlasy, ve kterém nachází různé způsoby dialogu s elementem vlasů, který nese společenskou a intimní symboliku. Následovat ji bude Martina Hajdyla Lacová s velmi limitovaným projektem Bodies in Progress. Ten se bude uvádět exkluzivně pouze v období, kdy je interpretka v pokročilém stádiu těhotenství. Každé uvedení je tedy neopakovatelnou událostí. „Jaký vliv má na ženu zkušenost sdílené existence,“ pokládá si otázku Hajdyla, která se zdatně pohybuje na mezinárodní evropské scéně.

Silný ženský historický příběh nabízí a přehodnocuje oblíbené slovenské divadlo NUDE, které 23.4. uvede v české premiéře svou novinku Emily. Autorská popová mozaika Michala Beleje je volně inspirovaná životem a smrtí nejradikálnější postavy ženského feministického hnutí ve Spojeném království Emily Davison. Belej v inscenaci hledá hranice mezi aktivismem a terorismem, maskulinitou a feminitou, obětí a manipulátorem. Další historickou osobnost oživí také český tým pod vedením Kristýny Štarhové a Pavla Šimáka, který bude 26.4. reprízovat multimediální projekt – docu, rap, pohyb – A neříkej mi Maruško! o Marii Kudeříkové, která své krátké mládí obětovala boji s nacistickou mocí.

VENUŠINY DNY 2024
22.-28.4.

22. 4. od 19 h
VLASY. Agáta Jarošová (CZ/ES) work-in.progress
BODIES IN PROGRESS. Martina Hajdyla (CZ)
23. 4. EMILY. Divadlo NUDE (SK) česká premiéra
25. 4. PEOPLE OF THE SUN. Mariia&Magdalyna (UA) česká premiéra
26. 4. A NEŘÍKEJ MI MARUŠKO! Kristýna Štarhová a Pavel Šimák (CZ)
27. 4. od 19 h
RHYTHM OF THE ROLLING HILL. Markéta Fagan (USA) premiéra
VENUSES/ VENUŠE/ ВЕНЕРИ. Kasha Potrohosh. (SK/UA) premiéra
28. 4. FOUR MORE. Teatr A Part. (PL) česká premiéra

Projekt je podpořen z programů Evropské unie, Národního plánu obnovy, Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a MČ Praha 3

Venuše ve Švehlovce, Slavíkova 22, Praha 3
https://www.venuse-ve-svehlovce.cz/
https://www.facebook.com/VenuseveSvehlovce
https://www.instagram.com/venuse.ve.svehlovce/

Tour de Galleries: Nové audiostezky propojují umění a veřejný prostor v Brně

BRNO: Přijďte 22–28. dubna 2024 objevovat brněnskou výtvarnou scénu s aplikací Tour de Galleries a Brno Art Weekem! Brno Art Week je týdenní festival vizuálního umění pořádaný letos již po patnácté TIC Brno a Katedrou výtvarné výchovy PdF MU. Organizátoři každoročně hledají nové způsoby, kterými hodlají přitáhnout veřejnost k výtvarnému umění. Součástí programu jsou vernisáže, komentované prohlídky, procházky, happeningy, či konference. Kromě toho studenti Katedry výtvarné výchovy PdF MU připravili pro letošní ročník i dvě audio-stezky. Navázali na úspěch loňské městské hry Tour de Galleries v podobě papírového průvodce a vytvořili dvě nové hry, které je možné si stáhnout v aplikací Echoes.

od 22.04.2024 do 28.04.2024
Autor článku: 
Anna Březinová

První stezka, Z okraje do středu, vede z vyloučené lokality na Cejlu do centra města. V živém dialogu kluka a holky, Broni a Broni, upozorňuje na místa, kde docházelo nebo stále dochází ke střetu kultur či názorů na využití veřejného prostoru města. Stezka startuje v Muzeu romské kultury, provede účastníky Káznicí, mezi murály Městské galerie na Bratislavské a končí v Domě umění města Brna.

Druhá stezka, (Ne)Galerie, začíná před vitrínovou galerií Umakart a končí v Artotéce Moravské Galerie. Prostřednictvím neformálního dialogu dvou studentek, Broni z Brna a Sloni ze Slovenska, seznamuje návštěvníky s místy pro prezentaci výtvarných děl, které se vymykají zažitému způsobu vystavování v galeriích. Účastník stezky se dozví např. o nejmenší, nejdrzejší, pojízdné či opuštěné galerii. A na závěr procházky si z Artotéky může vypůjčit některé z děl.


Cílová skupina: Stezky jsou vhodné pro školní skupiny od 2. stupně ZŠ, rodiny, jednotlivce i širokou veřejnost. Na konci každé stezky účastníky čeká soutěž o ceny, které poskytly brněnské galerie. Stezky je možné samostatně navštívit kdykoliv mimo pondělí až do konce června 2024 zdarma.

S sebou: sluchátka/přenosný reproduktor, nabitý chytrý telefon s nainstalovanou aplikací Echoes a v ní stažené stezky Tour de galleries.

Data premiérových procházek s tvůrci stezek v Brno Art Week:
Pondělí 22. dubna 15:00–17:00 Z okraje do středu (sraz u Muzea romské kultury v Brně)
Úterý 23. dubna 10:00–12:00 (Ne)Galerie (sraz před galerií Umakart, Lidická 40)


Jak spustit stezku najdete na: FB Tour de Galleries
Celý program festivalu Brno Art Week: brnoartweek.cz

Výstava Znamení Svatopluka Klimeše, přednáška Po stopách Přemysla Otakara II. a komentovaná prohlídka

PÍSEK: Milí příznivci Prácheňského muze, muzejní Galerii od čtvrtka 18. dubna obsadí výstava Znamení Svatopluka Klimeše, která byla částečně inspirovaná ornitologickými sítěmi určenými k opravě a na které výtvarník v našem muzeu narazil. Autor svá ohněm propalovaná díla nainstaluje tedy přímo na sítě. Svatopluk Klimeš je malíř, kreslíř, fotograf, multimediální umělec, performer a vysokoškolský pedagog. Absolvoval AVU a dlouhá léta působil na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Výstavou, která se otevře vernisáží 18. dubna v 17 hodin, symbolicky oslaví své 80. narozeniny. V Písku nevystavuje poprvé, kolekce jeho děl zde byla prezentována v roce 2017. Klimešova díla budou k vidění do 26. května.

od 18.04.2024 do 26.05.2024
Autor článku: 
Prácheňské muzeum v Písku

Ve stejný den jako vernisáž výstavy, jen o hodinu dříve, pořádá muzeum další ze svých čtvrtečních přednášek, která nese název Po stopách Přemysla Otakara II. jižními Čechami. Otisky českého krále v dějinách města Písku a Českých Budějovic jsou všeobecně známy, ale přednášející Blanka Rozkošná bude panovníka sledovat také v dalších jihočeských městech, například ve Vodňanech, Táboře, Dolním Bukovsku či na hradech – Orlíku, Zvíkově, Újezdci, Hluboké nad Vltavou a dalších. Přednáška se koná 18. dubna v 16 hodin.

A poslední pozvání se týká druhé komentované prohlídky výstavou Betonový Písek, která připomíná osudy cementárny kdysi stojící v místech dnešního sídliště Jih. Historici Jan Kouba a Bohumír Bernášek prozradí řadu zajímavostí v pátek 19. dubna v 16 hodin. V neděli 21. dubna pak výstava končí. Pokud ji do té doby přesto nestihnete navštívit a téma vás zaujalo, zapište si termín 21. května, kdy se autoři výstavy vydají po stopách továrníka Josefa Vlka přímo do ulic města. 

Amatérský pěvecký sbor Čerchovan z Domažlic mezi profesionálními hudebníky v hlavním programu Smetanovy Litomyšle

DOMAŽLICE, LITOMYŠL: Ústředním místem oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bude letos Festival Smetanova Litomyšl, který se uskuteční v termínu od 8. 6. do 7. 7. V hlavním programu tohoto významného hudebního svátku vystoupí pouze jeden jediný amatérský soubor. Jmenuje se Čerchovan a jedná se o pěvecký sbor působící v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. V současné době ho tvoří přibližně 45 amatérských zpěváků a od roku 1997 stojí v jeho čele sbormistr MgA. Marek Vorlíček. Právě jeho jsme při příležitosti mimořádného festivalového vystoupení požádali o rozhovor.

Autor článku: 
Irena Koušková

Čerchovan se zabývá především duchovní hudbou, ale nevyhýbá se ani opeře, stylizované středověké hudbě či spirituálu. Součástí repertoáru jsou samozřejmě i sborové úpravy českých lidových písní. Je to přesné? Když se ve vaší branži řekne Čerchovan, jaká pověst ho předchází?

Vámi uváděný výčet našich aktivit je poměrně přesný, procentuálně odhaduji, že duchovní hudbou se v uplynulých 10 letech zabýváme z 80 procent. Dlužno říci, že k duchovní hudbě řadím například i kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka. Jaké „jméno“ má náš sbor v hudební branži, mi nepřísluší hodnotit, ať posoudí jiní. Ale vzhledem k tomu, kam nás kdo (a s jakým repertoárem) zve, to snad nebude úplně špatné… (úsměv)

 

Jak vypadá pracovní život Čerchovanu? Můžete sbor blíže představit? Jakou má právní identitu? Z čeho financujete náklady na provoz? Zkoušení vedle civilního zaměstnání vyžaduje asi pevnou disciplínu… Kolik vystoupení v sezoně máte, jak často se scházíte? Jaké úspěchy jste si připsali? Jak jste se dostali na audienci k papeži do Vatikánu? Daří se sbor omlazovat? Je tradice sboru pro vás svazující nebo inspirující?

Čerchovan zkouší (až na drobné výjimky) jednou týdně. Protože máme několik kolegů studujících na vysoké škole, musíme zkoušet v pátek, nebo v neděli. Někomu se lépe hodí pátek, jinému neděle, proto pravidelně střídáme tyto dva dny. Zkouška trvá 2,5 hodiny včetně 15minutové pauzy. Čerchovan je obecně prospěšná společnost, náklady na běžný provoz hradíme především z každoroční dotace Města Domažlice, dále z členských příspěvků a někdy z honorářů za naše vystoupení. Počet vystoupení v rámci roku je proměnlivý, odhaduji, že se v průměru bude jednat asi o 10 koncertů ročně. Rozhodně však upřednostňujeme kvalitu (programu, spoluúčinkujících i našeho výkonu) před kvantitou.

Ano, určitá disciplína je ve sboru nezbytná – což (předpokládám) ostatně platí o každém oboru lidské činnosti… Hrdý jsem jen občas, když se mým „čerchovanským ovečkám“ opravdu povede nějaký mimořádný koncert nebo nějaká třeba jen malá část opravdu dobře zní. Obávám se, že o optimálním zvuku sboru mám celkem vyhraněnou představu, a snad i proto jsem opravdu spokojený jen málokdy, ale aspoň víme, na čem pracovat. Přiznávám, že více než 20 let jsem nebyl u svých sborů zvyklý na jakoukoli spolupráci s hlasovým pedagogem (a veškeré záležitosti – ať už technické problémy, nebo sborový zvuk jako takový jsem si řešil sám v rámci běžných zkoušek a jim předcházejících rozezpívání). V posledních letech však spolupracujeme s hlasovou pedagožkou Lucií Bínovou a tato cesta se velmi osvědčuje.

Do Vatikánu nás před lety jednoduše pozvali (dílu J. J. Ryby jsme se věnovali zdaleka nejen uváděním jeho České mše vánoční), toto pozvání jsme velmi rádi přijali a do Říma odletěli. Myslím, že nám zůstalo množství hezkých vzpomínek.

„Omlazování“ českých pěveckých sborů patří k mým velkým tématům již mnoho a mnoho let. A musím se přiznat, že je to spíše trauma než téma: Ačkoli sám nejsem soutěžní typ, sedám občas v porotách sborových soutěží a přehlídek. A slýchám zde vynikající dětské či mládežnické sbory. Prosím, ať mi kolegové sboristé odpustí, ale směrem k „dospěláckým“ sborům smíšeným však zeje v naší republice kvalitativní propast. Dlouhá léta se ptám sebe i kolegů sbormistrů, čím to je, a hlavně kudy z toho ven, ale žádné univerzální řešení nenalézám. Přitom je to ohromná škoda: Sbormistři dětských sborů vychovají (doslova vypiplají) výborné mladé zpěváky, kteří však s odchodem z dětského sboru v drtivé většině končí se sborovým zpěvem jako takovým, byť by se mnozí mohli tomuto oboru věnovat na profesionální bázi! A velmi nerad (avšak bohužel upřímně) dodávám, že naopak mnoho absolventů oboru zpěv na konzervatořích bývá pro profesionální sborový zpěv naprosto nepoužitelných…

V Domažlicích působí u dětských sborů již řadu let výtečná sbormistryně Jitka Svobodová, takže díky ní se i Čerchovan trochu omlazuje, ale přiznávám, že bych byl rád, kdyby k nám mladých přicházelo ještě podstatně více než dosud…    

 

Smetanovu Litomyšl tradičně uzavírá děkovná bohoslužba. Letos, v Roce české hudby, bude její hlavní hudební náplní provedení Slavnostní mše skutečského rodáka Václava Jana Tomáška (1774–1850), kterou komponoval v roce 1836 pro korunovaci českého krále Ferdinanda V. Hlavní celebrant bude Mons. Tomáš Halík. Čerchovan zde vystoupí společně s Kühnovým smíšeným sborem. Je vaše účast v programu dána tím, že jste dříve jako sbormistr toto těleso vedl? Bylo třeba přidat hlasy?

Zde si dovolím drobné (ale důležité) upřesnění: Čerchovan bude rozšířen o výpomoce z řad mých bývalých kolegů a přátel – sboristů především (avšak nejen) z Kühnova smíšeného sboru (nejedná se tedy oficiálně o Kühnův smíšený sbor). Ano, potřebovali jsme pro toto vystoupení početně posílit. V Kühnově smíšeném sboru jsem několik let měl tu čest zpívat jako sborista pod vedením legendárního Pavla Kühna, po čase jsem zde 10 let působil jako šéfsbormistr. Byla to krásná léta naplněná mnohdy skvělou hudbou a mnohdy s nejlepšími dirigenty světa, velmi rád na obě zmíněná období vzpomínám.

 

Jak výjimečné je pro Čerchovan účinkování v hlavním programu Smetanovy Litomyšle? Je to vaše premiéra? Jak se na vystoupení připravujete? Spolupracujete také s dalšími profesionálními tělesy či sólisty, a to nárazově nebo pravidelně?

Ano, pro Čerchovan se jedná o premiéru a výjimečnou příležitost. Dříve bych se obával možné trémy svých svěřenců, ale v posledních dvou dekádách jsme měli mnohokrát příležitost účinkovat s profesionálními orchestry a sólisty, takže jsem si celkem jistý, že nějaké „sevření hrdel“ nám v Litomyšli nehrozí. Z kdysi spíše nárazové spolupráce například s Plzeňskou filharmonií jsme v posledních letech plynule přešli k pravidelné součinnosti se Západočeským symfonickým orchestrem v Mariánských Lázních (často v čele s jejich šéfdirigentem Radkem Baborákem), příští rok nás čeká premiérová spolupráce s Karlovarským symfonickým orchestrem. Příprava na vystoupení závisí na tom, zda se bude jednat o uvedení díla z našeho repertoáru, nebo o nastudování nám dosud neznámé skladby. Ve druhém případě začínáme obvykle dělenými zkouškami – mám ve sboru dva šikovné kolegy sbormistry.

 

Vedl jste přes deset let jako hlavní sbormistr Kühnův smíšený sbor. V čem je práce s neprofesionálním sborem Čerchovan snazší a v čem náročnější? Zvažoval jste někdy návrat do profesionální sféry? Máte velké sbormistrovské sny splněny? Co by podle vás nemělo sbormistrovi chybět?

Práce v Čerchovanu je samozřejmě řádově pomalejší než například v „Kühňáku“. Také počet koncertů máme nesrovnatelně nižší. Ale zase se těšíme v Čerchovanu absolutní svobodě v tom, jaké závazky a kdy přijmeme.

Ano, přiznávám, že jsem po pár letech velmi vážně zvažoval návrat k profesionální sbormistrovské práci, ale nakonec jsem (ač s lítostí) musel sám sobě přiznat, že by to nebylo moudré. Nadále se tedy profesionálně věnuji už „jen“ restaurování varhan, což je krásná práce a hudbou se kochám (byť v malé míře) s Čerchovanem.

Sbormistrovské a sborácké sny? Nevím, jestli jsem kdy měl takové sny, ale zažil jsem Pavla Kühna, SOČR a Vladimíra Válka, Českou filharmonii, FOK a Serge Baudo, Izraelskou filharmonii a Zubina Mehtu, ČNSO a Libora Peška, většinu českých orchestrů, mnohokrát jsem připravoval sbor na Pražské jaro, Český Krumlov, Smetanovu Litomyšl, natáčeli jsme spoustu krásné muziky, mnohokrát jsem se potkal s Karlem Růžičkou, natáčel sbory pro Ennia Morriconeho, několikrát jsme uváděli Verdiho Requiem a Mahlerovu Osmou, zároveň jsem mohl nahlédnout do interpretace barokní hudby s Markem Štrynclem, atd. atd. Myslím, že na místě je spíš vděčnost, než nějaké další snění…

 

Za svou práci s Čerchovanem jste obdržel národní sbormistrovskou cenu Unie českých pěveckých sborů Sbormistr junior. Kolik let vám bylo, když jste s Čerchovanem začínal? Nechtěl jste být původně profesionálním dirigentem?

Pamatuji si, že v Čerchovanu jsem už jako sbormistr slavil 18. narozeniny… Vždycky jsem chtěl být sbormistr, což se mi skoro zázrakem splnilo. Ale je pravda, že jsem vystudoval na Konzervatoři i na HAMU obor dirigování, protože samostatné sbormistrovství se na těchto školách nevyučovalo.

 

Jak konkrétně u vás vypadá letošní rok, respektive současná sezona? Co zajímavého vás ještě kromě vystoupení na Smetanově Litomyšli čeká?

Rok 2024 máme opravdu pestrý. Zde je krátký přehled: Antonín Dvořák: Svatební košile, Václav Jan Tomášek: Missa solemnis (a musím zmínit alespoň první část z fenomenálního Rejchova Te Deum), Josef Kuneš: Chodské oratorium O Markétě, Miloš Bok: Missa solemnis, Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem, Luboš Fišer: Vánoční koledy. Pro příští rok zatím víme o Dvořákově Te Deum a Beethovenově 9. symfonii.

 

Nejste „jenom“ sbormistr, ale také dirigent, varhaník, varhanář, zastupitel města Domažlice a radní. Živíte se jako varhanář. Ve své dílně v Domažlicích jste zrekonstruoval řadu barokních varhan z celého západočeského regionu. Dostal se vám do ruky nějaký mimořádně cenný kousek? V jaké roli nyní trávíte nejvíce času?

Zdaleka nejvíce času mi zabírají varhany. Těžko se vybírá jen jeden nástroj, který nám s kolegy prošel při restaurování rukama, ale mimořádný vztah mám k varhanám hřbitovního kostela svatého Mikuláše v Kašperských Horách (a vlastně k celému tomuto mimořádnému chrámu). Snažím se nenechat se trápit politikou, ale zatím se mi to nepříliš daří – podobně, jako se mi bohužel nevede být častěji s rodinou…

 

FB Pěvecký sbor Čerchovan

 

 

 

 

Svět kreativního učení otevře Festival umění a kreativity ve vzdělávání v Praze i v dalších sedmi regionech

ČR: Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou nechat inspirovat, jak se dá kreativita využít ve výuce. Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) proběhne od 20. do 28. dubna v Praze a až do 2. června bude mít dalších sedm zastávek v regionech napříč Českem. Organizátorem festivalu je kulturně-vzdělávací platforma uMĚNÍM ve spolupráci s Centrem současného umění DOX, pražskou Kunsthalle, Národní galerií Praha a Společností pro kreativitu ve vzdělávání. Dalšími zapojenými kulturními institucemi v Praze jsou například Atrium Žižkov, GHMP nebo Post Bellum. V regionech se zapojí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Divadlo Kladno, 8smička Humpolec, Moravská galerie Brno, Divadlo Drak a mnoho dalších.

od 20.04.2024 do 02.06.2024
Autor článku: 
Michaela Sikorová/ika

Podoba a forma vzdělávání je jednou z nejaktuálnějších společenských otázek, zasahující značnou část populace. Jak měnit vzdělávání pomocí umění a kreativity? Jak se učit pro budoucnost? Jak zapojit do procesu vzdělávání děti, které mají kreativity na rozdávání? A co na to rodiče? To jsou jen některé z otázek, kterými se Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) zabývá či je reflektuje a vyslovuje nahlas. Pražská část festivalu, která proběhne od 20. do 28. dubna v různých kulturních institucích v Praze, má svůj program rozdělen na kurátorovanou a volnou část. V rámci té kurátorované proběhne celkem 5 bloků, každý zaměřený na specifickou cílovou skupinu. Jedním z klíčových témat je letos digitální wellbeing, ale důležitou roli bude mít sdílení dobré praxe ze zahraničí. Cílem letošního ročníku je otevřít otázky a hledat odpovědi či inspiraci k problematice využívání digitálních technologií tak, aby rozvíjely kreativitu a podpořily duševní zdraví, a jak se naopak vyhnout těm, které spíše škodí a rozptylují.

První den (20. 4.) bude věnován rodinám a uskuteční se v Centru současného umění DOX. Program věnovaný dětem a jejich (pra)rodičům bude plný workshopů, výtvarného umění, knižní ilustrace, nového cirkusu, filmu, divadla a dalších uměleckých forem. Ty návštěvníkům představí a v rámci workshopů budou s dětmi rozvíjet Post Bellum, umělecké uskupení FysioART věnující se tanečnímu a pohybovému divadlu, tvůrčí centrum nového cirkusu Cirqueon, Atrium Žižkov, nakladatelství Baobab a další. Zajímavostí je, že letošní program rodinného dne je koncipován tak, aby jeho značná část byla vhodná už pro děti od 1,5 roku. Dveře jsou tak otevřené opravdu všem dětem a jejich dospělým, bez rozdílu věku.

Druhý festivalový den je věnován studentům. Respektive tvořen studenty pro studenty. Studenti Akademie výtvarných umění (AVU) vyzvou k tomu, aby návštěvníci přišli umění ZA/ŽÍT, což je kromě názvu workshopu také metoda, se kterou mladí umělci a umělkyně pracují. Hledají odpovědi na otázky: Jak vypadá nic? Kde začíná tvorba? Jak konzervovat prožitky? Co je to umělecká inteligence? Ve spolupráci s vršovickým VZLETEM festival uvádí představení První rána kapitána, které vytvořili studenti ve spolupráci s dramaturgy divadla. Jedná se o mezigenerační dialog a bude uveden v podvečerních hodinách tohoto festivalového dne ve VZLETU.

Den třetí je otevřen odborníkům – z kreativních odvětví, vzdělávání, politiky, municipalit a dalším, kteří řeší či se ve své agendě zabývají vzděláváním. Dobrý příklad z praxe představí v DOXu hosté z Walesu, kterými budou zástupci velšské vlády a Arts Council of Wales, dále odborníci na vzdělávání a umělci zapojení do vzdělávacích projektů. Klíčovým tématem setkání a sdílení praxe bude „kreativita jako pilíř vzdělávání”. Ve Walesu je jedním ze základních čtyř pilířů vzdělávání kreativita, umění a kultura. Otázkou bude, co si z tohoto příkladu může vzít české prostředí a jak se lze v této problematice posouvat dál i u nás. Inspiraci v dalším programu třetího dne najdou i rodiče. V letenském Biu Oko bude večer věnován rodičům, kteří chtějí vzdělávání měnit prostřednictvím umění. Jak se mohou podílet na změně vzdělávání a jakou roli v tom může hrát umění a kreativita? Inspirací budou osobní příběhy lidí, kteří zapojili do výchovy svých dětí umění!

Čtvrtý den bude patřit učitelům, pro které se v pražské Kunsthalle uskuteční seminář se zaměřením na možná propojení digitálních technologií, wellbeingu a kreativního učení. V rámci semináře vystoupí rakouský umělec Emanuel Gollob, který se ve své praxi zaměřuje na nicnedělání a jeho dopad na vnímání, myšlení a tvořivost. Vysokoškolská pedagožka Michaela Slussareff se bude věnovat digitálním technologiím ve vztahu k vývoji zdraví dětí a dospělých a zakladatelka AI dětem Eva Nečasová se zamyslí nad efektivitou a naším wellbeingem při užívání umělé inteligence. Témata tedy nanejvýš aktuální v naší společnosti i každodenní praxi. Poslední kurátorovaný den je určen pro networking členů platformy uMĚNÍM, dalšímu rozvoji festivalu a aktivit platformy.

Následně až do 28. dubna proběhne na dalších místech Prahy program určený pedagogům, rodičům i všem, které zajímá kreativita v praxi, umění a vzdělávání. Všem, kterým není jedno, jak český vzdělávací systém funguje, ať už mají vlastní děti či ne. Jednotlivé programy jsou zveřejněné na webu festivalu, kde jsou rovněž dostupné vstupenky na vybrané akce.

Festival ale není otevřen jen návštěvníkům a odborníkům v Praze. Až do 2. června bude probíhat v dalších sedmi krajích – Středočeském, Jihočeském, Vysočina, Jihomoravském, Ústeckém, Karlovarském a Královéhradeckém. Cílem je představit kreativní programy a prakticky ukázat, jak lze kreativně a pomocí umění učit kdekoliv, kde jsou tomu otevřeni. Návštěvníci tak mohou zavítat například do Hradce Králové na KreatFest, kde se představí (mimo jiné) Marie Othilie Hundevadt a podělí se o své zkušenosti s kreativním učením v Norsku. V Brně zas zájemci budou moct zavítat přímo do Kanceláře architekta města, kde se seznámí se stavebnicí ArchLab, která vznikla jako nástroj pro experimentální edukační programy pro mateřské školy a rodiny s dětmi ve spolupráci Fa VUT a PdF MU v rámci projektu Srozumitelná Architektura. Jihočeská Sladovna v Písku zase nabídne workshop kreativní animace, ke které se účastníci dostanou skrz pohled do krasohledů.

Snaha o prosazení změny ale není jednorázovou záležitostí, a proto v únoru vznikla MAPA uMĚNÍM, za kterou stojí stejnojmenná platforma. Z mapy si mohou ti, kteří hledají nové cesty jak učit, nyní vybrat kvalitní program z nejširší nabídky kreativního vzdělávání na jednom místě.

 

O Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání:

Festival FUK iniciovaly v roce 2021 Společnost pro kreativitu ve vzdělávání a Centrum současného umění DOX. Už čtvrtý ročník festivalu proběhne od 20. do 28. dubna 2024 v Praze. Na pražský FUK navazují regionální festivaly, které budou probíhat až do 2. června po celé ČR.

 

WEB | www.fuk.education

FACEBOOK | www.facebook.com/festivalfuk

INSTAGRAM | www.instagram.com/fukfestival

 

O MAPĚ uMĚNÍM

MAPA uMĚNÍM je efektivní nástroj pro školy i rodiče, který usnadní orientaci v přehledu projektů nabízejících kreativní přístupy ve vzdělávání napříč ČR. Zájemcům pomůže vybrat si kvalitní programy na míru. Stačí jednoduše filtrovat podle uměleckých oborů, věkové kategorie, lokality atd. Zároveň je MAPA příležitostí pro kulturní subjekty, které takové vzdělávání nabízí.

WEB | mapa.umenim.cz

Organizátor | platforma uMĚNÍM

Spoluorganizátoři | Centrum současného umění DOX, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Kunsthalle Praha, Národní galerie Praha

Mediální partneři | Česká televize, EDUzín, Řízení školy

Akce je realizována za finanční podpory městské části Praha 7, za finanční spoluúčasti Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury ČR

34. Národní festival neprofesionálních komorních a symfonických těles zahajuje

PŘÍBOR: Národní festival zahajuje svůj 34. ročník 1. etapou v Kulturním domě Příbor. Etapa bude rozložena do dvou dnů a koncerty se odehrají v sobotu 20. dubna 2024 a v neděli 21. dubna 2024 vždy v 18 hod.

od 20.04.2024 do 21.04.2024
18:00
Autor článku: 
Tomáš Čivrný/ika

Na zahajovacím koncertě v sobotu vystoupí Komorní orchestr P. J. Vejvanovského Nový Jičín vedený Anežkou Michálkovou spolu s Pěveckým souborem Musica Priboriensis, sbm. Blanka Hrubá, Swingová partička ZUŠ J. A. Komenského Studénka v čele s Martinem Maléřem a Smyčcový orchestr Nové Město ARCHI CON BRIO, s dirigentem Jaroslavem Rybáčkem.

V neděli se představí Třinecký komorní orchestr, jehož uměleckou vedoucí je Alena Kostková, Klarinetový soubor Prachatice pod vedením Jana Hovorky a Komorní orchestr Iši Krejčího v čele s Josefem Dvořákem. Na repertoáru jsou díla klasiků i současných autorů.

34. ročník Národního festivalu komorních a symfonických těles je prestižní každoroční aktivitou oboru komorní a symfonické hudby a umožňuje prezentaci všech typů vyspělých neprofesionálních hudebních těles z Čech i Moravy. Je rozložen do čtyř etap, které se konají mezi dubnem a listopadem v různých městech a regionech ČR (Velký sál Kulturního domu Příbor, Dlouhý sál zámku Bučovice, Rubensův sál zámku Slavkov, Velký sál Filharmonie Hradec Králové a Slavnostní sál Vojenské nemocnice Klášterní Hradisko Olomouc). Zúčastní se ho celkem 19 souborů: 13 komorních orchestrů, 5 malých souborů a 1 pěvecký sbor, což představuje 368 účinkujících. V rámci festivalu se uskuteční 6 koncertů v pěti městech ČR.

V letošním roce, v Roce české hudby, je program festivalu zaměřený především na díla českých klasiků, avšak neopomíjí ani soudobé české skladatele. Třetí etapa 34. ročníku festivalu bude např. věnována 100. výročí Houslového ateliéru PILAŘ Hradec Králové.

Koncerty pořádají z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar ARTAMA, a Město Příbor, Komorní orchestr Arthura Nikische Brankovice ve spolupráci s Asociací neprofesionálních komorních a symfonických těles, Centrum uměleckých aktivit Hradec Králové a KO Iši Krejčího Olomouc spolu s Vojenskou nemocnicí Klášterní Hradisko Olomouc.

Nad celým festivalem převzal záštitu ministr kultury Mgr. Martin Baxa.

www.nipos.cz

Leonard Slatkin bude dirigovat Pražské symfoniky

PRAHA: Americká dirigentská legenda Leonard Slatkin bude 24. a 25. dubna řídit Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK ve Smetanově síni Obecního domu. Uvede českou premiéru své skladby Kinah – elegii, kterou věnoval památce svých rodičů. Dále je na programu Gershwinův Američan v Paříži, Hudba pro Prahu 1968 Karla Husy a Rachmaninovova Rapsodie na Paganiniho téma s klavíristkou Olgou Kern.

od 24.04.2024 do 25.04.2024
19:30 - 21:20
Autor článku: 
FOK

„Skladbu Kinah jsem začal komponovat v roce 2015, kdy bylo výročí 100 let od narození mého otce. Později jsem přidal také vzpomínku na matku a s tím přišel nápad použít část Brahmsova Dvojkoncertu,“ říká Leonard Slatkin. Jeho otec Felix Slatkin byl houslista a dirigent a matka, Eleanor Aller, byla první violoncellistkou ve Warner Brothers Studio Orchestra. Společně nastudovali Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello, ale na koncert nikdy nedošlo, neboť jeho otec noc před koncertem náhle zemřel ve věku pouhých 47 let. „Posluchači uslyší sólové housle a violoncello hrát části témat z tohoto díla, ale ta témata nikdy nezaznějí celá na připomínku toho, že moji rodiče nikdy neměli možnost tento koncert spolu veřejně provést,“ dodává.

O Karlu Husovi, jehož Hudbu pro Prahu 1968 si Leonard Slatkin bez váhání pro tento koncert vybral mezi všemi českými díly jako poctu Roku české hudby, Leonard Slatkin řekl: „Je to pro mě velmi významný skladatel. Měl jsem tu čest se setkat i s dalšími jeho díly, některá jsem dokonce nahrál. Doufám, že je brzy objeví i další dirigenti a začnou se víc hrát. Ta hudba si to rozhodně zaslouží!“

Stěžejním bodem programu koncertu je však Gershwinův Američan v Paříži. Roku 1926 navštívil Gershwin Paříž s úmyslem zdokonalit se v kompozici u Maurice Ravela. Ravel prý řekl: „Jste prvotřídní Gershwin! Proč byste měl být druhořadým Ravelem?“ Gershwin s Ravelem se od té doby navštěvovali a Gershwin zpracoval své dojmy z Paříže v symfonické básni Američan v Paříži. V časopise Musical America vysvětlil svůj záměr: „Mým cílem je vylíčit dojmy amerického návštěvníka v Paříži, když se prochází městem, poslouchá různé zvuky ulice a vstřebává francouzskou atmosféru.“ Ve skladbě jsou slyšet ohlasy francouzského impresionismu i blues, stylově je rozkročena mezi dvěma světadíly. Je určena pro obsazení standardního symfonického orchestru, doplněného o celestu, saxofony a klaksony, které si Gershwin pro premiéru z Paříže přivezl.

Leonard Slatkin si jako sólistku koncertu vybral rusko-americkou klavíristku Olgu Kern, se kterou spolupracuje už asi patnáct let. „V Rachmaninovově Rapsodii jsme absolutními partnery. Myslím, že Rapsodie je jednou z nejdokonalejších klavírních skladeb, které kdy byly napsány. Není na ní nic, co by bylo potřeba měnit. Olga ji hraje naprosto neuvěřitelně. Pro každou variaci najde jiný zvuk a jiný styl; krásný a zpěvný tam, kde je to potřeba, a vysoce virtuózní tam, kde je to vhodné.“

 

Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského

„Leonard Slatkin je hudební legenda: skladatel a držitel hned několika cen Grammy a šéfdirigent skvělých orchestrů BBC Symphony Orchestra nebo Detroit Symphony Orchestra. Pro Prahu si připravil program vpravdě osobní. Tím nejintimnějším dílem je jistě Kinah, hebrejsky Elegie, kterou věnuje svým rodičům. Jako americký světoběžník se také cítí spřízněn s Gershwinovým Američanem v Paříži. Ze všech českých skladeb, k poctě Roku české hudby, si vybral sugestivní Hudbu pro Prahu 1968 českého Američana Karla Husy a ze všech sólistů světa si vybral klavíristku Olgu Kern, která pochází z hudebnické rodiny s přímými vazbami k Rachmaninovovi.“

Program

AMERIČAN V PAŘÍŽI

24. a 25. dubna 2024 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům

 

KAREL HUSA Hudba pro Prahu 1968

SERGEJ RACHMANINOV Rapsodie na Paganiniho téma op. 43

LEONARD SLATKIN Kinah (česká premiéra)

GEORGE GERSHWIN Američan v Paříži

 

Olga KERN | klavír

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Leonard SLATKIN | dirigent

Před čtvrtečním koncertem se od 18:15 hodin koná setkání s umělci v salonku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský. Koncert se koná pod záštitou Velvyslanectví USA v Praze a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

 

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/american-v-parizi

IDU nejnovější publikací završuje kompletní vydání Stoppardových her

PRAHA: Institut umění – Divadelní ústav vydává jako svou 800. publikaci třetí svazek her Toma Stopparda a završuje tak kompletní vydání jeho původních dramatických textů psaných pro divadlo. První svazek vyšel v roce 2002 jako výbor toho nejlepšího z dosavadní autorovy tvorby, další dva svazky (2022 a 2024) zahrnují v chronologickém pořadí všechny další hry tohoto českého rodáka (*1937 ve Zlíně), dnes jednoho z nejproslulejších současných dramatiků.

18.04.2024
17:00
Autor článku: 
Anna Poláková

Třetí svazek představuje osm divadelních her napsaných po roce 1989. Změna paradigmatu po konci studené války přispěla ke změně Stoppardových témat i poetiky. V devadesátých letech se v jeho hrách prosadila dosud nepříliš zdůrazňovaná senzitivita a zájem o lidskou individualitu.  Kresbu tuší, Vynález lásky a u nás nejčastěji uváděnou Arkádii (tu obsahoval již první svazek), 2002 lze dokonce považovat za jistou trilogii citů, i když spolu s jejich hrdiny a především hrdinkami řešíme i stav soudobého poznání a morálky.

Na přelomu tisíciletí obrátil Stoppard – dosud se projevující jako Brit volbou – pozornost ke svým kontinentálním kořenům. Společenská hnutí 19. století v Rusku a posléze v západní Evropě sleduje v monumentální trilogii Pobřeží Utopie, jež ve třech hrách (Plavba, Ztroskotání a Záchrana) oživuje barvité osudy ruských revolučních demokratů a pozdějších emigrantů Bakunina, Gercena, jejich souputníka Turgeněva a desítek dalších aktérů. Svým způsobem na trilogii navazuje následující Stoppardova „česká“ hra Rock’n’roll (2006), když zachycuje krizi britské levicové inteligence v éře Margaret Thatcherové na pozadí zápasů českého undergroundu a disentu.

Po následující desetileté pauze se Stoppard vrátil k psaní pro divadlo Obtížným problémem. Jeho hrdinka, psycholožka Hilary, připomínající komplikované ženské postavy Kresby tuší i Arkádie, řeší kromě svého mateřského traumatu i „obtížný problém“ současné filozofie. Je zřejmé, že stárnoucí dramatik sdílí její pochyby o čistě materiálním základu skutečnosti. Zcela unikátním dílem je pak (zatím) poslední Stoppardova hra Leopoldstadt (2020). Na osudech rodiny úspěšného vídeňského fabrikanta mezi lety 1899–1955 přibližuje v sugestivních ansámblových scénách vzestup a tragický konec středoevropského židovstva, z něhož – ačkoli o tom dlouho neměl tušení – sám vzešel. Ani v této temné hře však Stopparda neopouští jeho brilantní divadelní cit a proslulý „britský“ humor.

Kniha bude slavnostně představena 18. 4. v 17 hodin v Knihovně Václava Havla scénickým čtením ze hry Rock’n’roll v režii Šimona Dominika (účinkují Jakub Albrecht, Barbora Bezáková, Hanuš Bor, Lukáš Jůza a Ondřej Novák).

Tom Stoppard: Hry III
Vydal Institut umění – Divadelní ústav jako dvacátý svazek edice Divadelní hry.
Editorka svazku a autorka doslovu Jitka Sloupová.
Z anglických originálů přeložili Pavel Dominik, Zuzana Josková a Jitka Sloupová.
Redakce Kamila Černá, Zbyněk Černík a Michal Zahálka.
Obálku navrhl a knihu graficky upravil Egon Tobiáš.
Fotografie Ondřej Němec.
ISBN 978-80-7008-484-7, 696 stran

Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.

www.idu.cz

Připojte se k ARTýdnu 2024!

ČR: Pořádáte kulturní akci v týdnu v týdnu 20.–26. 5. 2024? Zaregistrujte ji zdarma na webových stránkách: https://www.artyden.cz/main.php?str=prihlaska

Vaše akce rádi zastřešíme a pomůžeme vám s jejich propagací. Pro vás jsme vytvořili plakát s volným prostorem k doplnění konkrétní akce, v příloze nebo ke stažení v různých formátech zde:

https://www.artyden.cz/main.php?str=propagace

ARTýden – Týdne amatérské tvorby a uměleckého vzdělávání – projekt otevřený všem kulturním akcím napříč žánry i věkovými skupinami, které se konají v daném týdnu kdekoliv v České republice, opět získal záštitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva kultury a České komise pro UNESCO; pokračuje také spolupráce s projektem ZUŠ Open.


 

od 20.05.2024 do 26.05.2024
Autor článku: 
NIPOS

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení