Instituce a kulturní zařízení

Podzimní Festival delikátních chutí v říjnu minulého roku patřil k highlightům loňské sezony, jarní festival se také povedl, tak Novoměstská radnice vyhlíží podzim letošní. Odměnou za práci a přípravy, které se skvělými účastníky do celého projektu s radostí vkládá, byla hojná účast milých návštěvníků. Letošní podzimní festival se opět uskuteční v neděli. 2. října si pochutnáte na tradičních i netradičních pokrmech z celého světa. Festival navazuje na tradici neformálního setkání sousedů z blízkých i vzdálenějších koutů Prahy, výletníků z celé České republiky i návštěvníků ze světa, kteří si sem již zvykli přicházet nejen za kulturou, ale i vychutnat širokou škálu delikátních chutí. Akce bude i tentokrát probíhat v zázemí Novoměstské radnice i v přilehlé části parku na Karlově náměstí.

Ředitel Novoměstské radnice Albert Kubišta k festivalu říká: „Jarní vydání našeho festivalu ukázalo, že neděle je pro takovou akci ideální den. Lidé si rádi zajdou na sváteční oběd procházkou do centra města, nebo se u nás zastaví po cestě z víkendu mimo Prahu. Nabídku již několik let sestavujeme tak, aby si na své přišel každý. Milovník masa i vegetarián, návštěvník konzervativnější i ten, kdo rád objevuje chutě z druhého konce světa.“ Zuzana Menhartová, produkční a dramaturg festivalu, dodává: “Pro neděli jsme se rozhodli hned z několika důvodů, a to jak z pohledu návštěvníků, tak účastníků. Pro návštěvníky není neděle dnem, který by byl festivalově přetížený, takže toho mohou za víkend zvládnout a užít si víc. Účastníci zas často řeší personální kapacity, protože o sobotách bývá akcí mnoho. Takhle už podruhé vykračujeme z obvyklých kolejí a věříme, že opět šťastně. Událost v sobě spojuje skvěle dostupnou lokalitu centra města, jedinečnou historickou atmosféru Novoměstské radnice a kulturní vyžití, které skýtá její věž a galerie, a jak doufáme i přívětivé počasí začátku října, které jenom podtrhne bohatý gastronomický zážitek.“

11. a 12. října se bude konat již 9. ročník akce Novoměstské radnice věnovaný řemeslům a především těm, kdo jsou jejich mistry i každému, kdo se pro svou budoucí kariéru teprve rozhoduje. Od roku 2014 se zde během festivalu řemeslných workshopů Řemesla živě každoročně potkáváme s řemesly, řemeslníky a školami, kde se řemesla vyučují. Záměr akce zůstává stále stejný – dostat se do přímého kontaktu s představovanými řemesly, vyzkoušet si pod odborným dohledem práci s dlátem, štětcem, jehlou, drátem, papírem a v posledních letech i s malým robotickým ramenem spojeným s počítačem a promluvit si se zástupci jednotlivých škol.

„Rok od roku je zajímavější pozorovat vývoj v oblasti reputace řemesel, zájmu návštěvníků o ně a směřování škol i jejich studentů. Po mnoha letech pořádání této akce s velkou vděčností a hrdostí můžeme říct, že školy jsou našimi spolehlivými partnery a jejich prezentace jsou rok od roku sebevědomější a zajímavější“, láká návštěvníky Albert Kubišta a Zuzana Menhartová ho doplňuje: „Řemesla živě patří k těm akcím, které pořádáme nesmírně rádi. Novoměstská radnice je v těchto dnech vždy naplněna nejen šikovnými a zdatnými řemeslníky, ale i čilým ruchem, o který se starají školáci, školačky, studenti a studentky, rodiny s dětmi i další milí návštěvníci. A tak to má být. Naše radnice byla postavena již před staletími právě pro lidi a my se snažíme o důstojný návrat k samotné podstatě jejího vzniku.“

Na oba festivaly je vstupné zdarma.

Až do konce října se můžete přihlásit na jednu z komentovaných prohlídek Novoměstské radnice. Dozvíte se mnoho z bohaté historie této překrásné budovy a užijete si během poutavého výkladu i výstup po 221 schodech až na ochoz téměř sedmdesátimetrové věže. Prohlídky se konají v předem plánovaných termínech dopoledne či při západu slunce, ale pro skupinky od 10 osob je možné si dohodnout i termín individuální.

Festival delikátních chutí – podzim 2022: http://www.nrpraha.cz/program/1197/festival-delikatnich-chuti-podzim-2022/
Řemesla živě 2022: http://www.nrpraha.cz/program/1196/remesla-zive-2022/

Komentované prohlídky Novoměstské radnice 2022: http://www.nrpraha.cz/program/1127/komentovane-prohlidky-novomestske-radnice-2022/

Vyhlídková věž: http://www.nrpraha.cz/vez/

Podrobný kulturní program Novoměstské radnice: http://www.nrpraha.cz/program/

Místní kultura je mediálním partnerem Festivalu deilkátních chutí - podzim 2022.

Místní kultura je mediálním partnerem Řemesla živě 2022.

Ačkoli byly studentky a zakladatelky projektu Anna Šenfeldová a Šárka Bekrová od svého nápadu promítat cizincům české filmy zpočátku odrazovány, po roce existence promítacího cyklu Some like it Czech je nasnadě, že i zahraniční divák si k české kinematografii dokáže najít svou cestu. Od října roku 2021 tak organizátorky pravidelně každý měsíc přivítaly v žižkovském kině Aero přibližně stovku dychtivých expatů a zahraničních studentů na výměnném pobytu, toužících se nenásilnou cestou vzdělat o české historii a povaze. „Tým Some like it Czech odvedl úžasnou práci a přinesl širokou paletu českých filmů, z nichž byste některé neměli šanci vidět jinde s anglickými titulky,“ chválí iniciativu Joanne Elvy, profesorka světové kinematografie z kanadské univerzity, jedna z pravidelných návštěvnic cyklu.

Největší divácký úspěch co do počtu prodaných vstupenek měl jediný polistopadový vítěz Oscara Kolja, bizardní komedie Zdeňka Trošky Slunce, seno, jahody a Menzelův film Postřižiny doplněný o ochutnávku postřižinského piva. „Postřižiny s Maryškou, která se cpe jednou klobásou za druhu, zapíjí je litry piva, a do toho nad ní slintá celá správní rada, to jsme v dnešní době považovaly za velkou výzvu pro současného diváka neznalého české kultury. Expaté ale přistoupili na hrabalovský humor a královsky se bavili, “ říká Šenfeldová. Kromě samotného filmu se návštěvníkům dostane vždy i krátkého populárně naučného úvodu, který jim dovysvětlí české reálie nutné pro pochopení filmu a připraví je na svérázný český humor. „Každou projekci se snažíme něčím ozvláštnit. Ať už je to výzdoba, tombola, ochutnávka cukroví či nebo speciální hosté. Naši projekci Snowboarďáků tak navštívil Jiří Mádl a po filmu Příběh kmotra následovala moderovaná debata s Hynkem Vlasem, kriminalistou, který vyšetřoval případ Františka
Mrázka, jehož osobou je snímek inspirován,“ sděluje Bekrová.

Projekt po krátké letní pauze zahájil svou druhou sezónu. „Studnice českých filmů je hluboká, a my zjištujeme, že máme ještě spoustu snímků, které chceme zahraničnímu publiku ukázat,“ říká s nadšením Šenfeldová. V následujících měsících se tak pražští expaté můžou těšit na snímky ukazující české fenomény chataření (Na samotě u lesa), hasičských bálů (Hoří, má panenko) či prvorepubliké nostalgie (Kristián). Nezůstanou ani ochuzeni o velké divácké hity, jako jsou Pelíšky či Samotáři. Právě Ondříčkova hořkosladká komedie z přelomu tisíciletí se v letošní sezóně představila na plátně kina Aera jako první z promítacího cyklu. „Kromě diváků neznalých češtiny rády na promítání přivítáme všechny, které baví český film, ostatně velký podíl našich návštěvníků tvoří národnostně smíšené skupinky," zve na další promítání Bekrová.

https://www.facebook.com/somelikeitczech

„V Divadle Drak po celou dobu naší spolupráce nabízíme Katedře výchovné dramatiky, jejím studentům i pedagogům vhodné zázemí pro tvorbu projektů zaměřujících se na hledání možností uplatnění divadla v pedagogickém procesu, na hledání přesahů divadla do cílené práce s dětmi i dospělými, s komunitami apod. Účastníci programu se mohou prostřednictvím intenzivního potkávání s profesionální institucí i širším kontextu místa jejího působení rozvíjet dispozice své tvůrčí práce na poli tvorby pro děti
a mládež a v oblastech propojování umění se vzděláváním či oborech spojených  estetickou výchovou i výchovou k tvořivosti,“ přiblížila projekt vedoucí produkce Divadla Drak Barbora Kalinová.

Jednou z klíčových metod výuky, kterou studenti v průběhu klinické praxe absolvují je stínování pozic vybraných pracovníků divadla. Studenti se v průběhu klinického týdne mohou seznámit s některými expertními pozicemi v divadle a jejich náplní. Doprovází vybrané zaměstnance a zúčastňují se všech jejich činností, díky čemuž si mohou porovnat své teoretické znalosti s reálnou praxí z provozu divadla.

Na programu byly dále diskuse, odborné přednášky a prezentace vlastní poznávací činnosti. Součástí „Kliniky” bylo také oborové setkání s dalšími hradeckými odborníky z Centra uměleckých aktivit Impuls a ZUŠ Na Střezině.

„Poprvé se letos otevírá Klinika také veřejnosti, a to přednáškou Jana Suka z Katedry anglického jazyka a literatury Univerzity Hradec Králové O současných tendencích v performativním umění se zaměřením zejména na současné anglofonní projekty na pomezí divadla a performance artu, která proběhne 27. 9. od 19.00 ve Studiu Divadla Drak. Vstup je volný, ale doporučujeme předchozí rezervaci kvůli omezené kapacitě,“ doplňuje Kalinová.

Další významnou součástí klinického týdne bude workshop se zahraniční lektorkou, běloruskou umělkyně a aktivistkou Aksana Haiko, která působí jako umělecká vedoucí a režisérka souboru Kryly Khalopa. „Třídenní dílna Aksany Haiko nabídne studentům různé pohledy na metody dokumentárního divadla, směřujícím ke komunitně a společensky angažovaným divadelním postupům,“ upřesnil program Roman Černík z Katedry výchovné dramatiky DAMU.

Váza Peace byla poprvé vyrobena před dvaceti lety u příležitosti výročí založení karlovarské sklárny. Inspiraci k jejímu vytvoření autor hledal v osudových chvílích lidstva, které zhmotnil do tvaru pomyslně se otevírajícímu celému světu. Nadčasový křišťálový objekt byl nyní uveden na trh v nové barevné variantě a v limitované edici 165 kusů symbolizující 165 let existence společnosti Moser.

PEACE: ručně broušená, dvacet pět centimetrů vysoká váza v barvě berylu podjímaného bílým opálem.

O autorovi

Jiří Šuhájek působil ve sklárně Moser v letech 1972–1978 jako kmenový výtvarník a poté pro sklárnu vytvořil několik výjimečných autorských kolekcí. Za svou tvorbu dostal řadu zahraničních, ale i tuzemských ocenění. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách předních světových muzeí a galerií, mimo jiné v Corning Museum of Glass v New Yorku nebo v londýnském Victoria and Albert Museu.

O technice / brus

Brus je klíčovou technikou zušlechťování skla, která vyžaduje hodiny precizní trpělivé práce. Je ukázkou náročnosti ruční výroby, respektive mistrovství zkušených sklářů. Sklo se brousí pomocí brusiv (drsných zrnitých materiálů) a brusných kotoučů, kterými je postupně odebírána skleněná hmota. Při tvarování skleněného objektu počáteční intenzivní hrubé broušení následuje jemnější brus, vyhlazující broušenou plochu. K závěrečné úpravě slouží leštění, které broušeným plochám vrací zpět jejich lesk a průsvit. Vzniklé hrany pak mohou být ostré i oblé, vypouklé i asymetrické či kombinací uvedených. Pokud je do finálně vytvarovaného objektu vytvářen vzor, může být komplikovaný, pokrývat celou plochu výrobku nebo ho doplňovat jen rafinovaným detailem.

O značce Moser  

Již 165 let nesou výrobky karlovarské sklárny jméno svého zakladatele, rytce a obchodníka Ludwiga Mosera. Společnost MOSER, a.s., se sídlem v Karlových Varech pokračuje v jeho stopách a tradiční ruční výrobu dále rozvíjí. Její díla, která jsou vyráběna z kvalitního bezolovnatého křišťálu, směřují na český trh stejně jako na ten mezinárodní. Díky tomu dnes firma patří mezi přední české exportéry, a reprezentuje tak celosvětově umění českých sklářů. Moser je členem společenství Comité Colbert, které si klade za cíl udržet a rozvíjet tradiční rukodělnou výrobu luxusních výrobků. Více naleznete na www.moser.com. 

Tyto události se odehrávají přesně 100 let po založení Mezinárodní komise pro intelektuální spolupráci – předchůdce UNESCO, která měla podobný úkol zajistit mír prostřednictvím kulturní spolupráce. Aby bylo dosaženo právě tohoto cíle, musí se Organizace spojených národů a UNESCO také nadále přizpůsobovat, aby nebyly politicky instrumentalizovány.

Jakmile jsou bariéry proti politické instrumentalizaci účinné, kulturní výměna je schopna stavět mosty v mezinárodním společenství a dělá to jako žádná jiná společenská síla. To platí zejména po konfliktech a válkách. Kultura jako společné dobro lidstva vytváří jazykové i nejazykové rezonanční prostory pro univerzálně sjednocující myšlení, prožívání a cítění. V demokratickém a pluralitním chápání UNESCO poskytuje kultura smyslné a trvalé vyjádření sociální rozmanitosti a přeshraničních komunit, menšin a znevýhodněných skupin. Jak uvádí deklarace UNESCO z roku 1982: „Je to kultura, která z nás dělá specificky lidské, racionální bytosti, obdařené kritickým úsudkem a smyslem pro morální závazek“.

Zároveň není vždy možné úspěšně chránit kulturu před přivlastněním pro imperialistické, nacionalistické a populistické účely.

Zejména UNESCO je vyzýváno, aby jednalo proti takové politické instrumentalizaci. Má za úkol přispívat ke globálnímu míru a v této souvislosti vytvářet ocenění a uznání kulturního bohatství, které lidstvo vyprodukovalo na všech kontinentech a které neustále produkuje. Z toho také vyplývá její úkol, zejména v rámci svých šesti kulturních úmluv, prosazovat, aby kultura a kulturní politika nereprodukovaly mocenské nerovnováhy a stereotypy; to platí hlavně pro spolupráci Sever-Jih a zejména pro severo-jižní rovnováhu seznamů/registrů UNESCO.

Německá komise pro UNESCO se s velkým znepokojením dívá, jak

- válka na Ukrajině ničí kulturní znalosti a dovednosti, kulturní díla, infrastruktury, sítě a spolupráci,

- stále více hrozí, že intenzita této války, zastíní probíhající konflikty a humanitární mimořádné situace na jiných místech,

- kulturní pracovníci, intelektuálové a mediální profesionálové jsou pod nátlakem, umlčováni nebo vyhošťováni a svoboda umění i svoboda tisku, svoboda projevu a svoboda shromažďování jsou pošlapávány,

- kultura se stává nástrojem k legitimizaci geopolitických a nacionalistických zájmů;

Je také velmi znepokojivé vidět, jak

- je kultura v obchodních dohodách nadále redukována na charakter zboží nebo služby místo toho, aby se také zdůrazňovala její vnitřní hodnota a charakter jakožto hnací síly smyslu, identity a soudržnosti,

- kulturní výměna je monopolizována, zejména v digitálním prostoru.

Německá komise pro UNESCO bude nadále pracovat na překonání těchto podmínek i tohoto vývoje. Mnohé z úkolů však lze řešit pouze multilaterálně na politické úrovni, ve spolupráci mezi státy. Právě nyní má kultura za úkol uvolnit svou transformační sílu pro naléhavě potřebnou změnu ve prospěch udržitelného rozvoje ve smyslu Agendy 2030. UNESCO je vyzýváno, aby v rámci svých povinností přijalo opatření. Je to jediná organizace Organizace spojených národů s národními komisemi v členských státech, jejímž prostřednictvím se může občanská společnost podílet na její práci.

Německá komise pro UNESCO zveřejnila odsouzení útočné války již 24. února 2022. Společné odsouzení více než 40 národními komisemi následovalo během krátké doby. Spolu s nimi také veřejně vystoupila proti zasedání Výboru světového dědictví pod ruským předsednictvím; dosavadní odložení tohoto zasedání nepovažuje za dostatečné. Jako národní kontaktní místo pro Úmluvu UNESCO o kulturní rozmanitosti (Úmluva z roku 2005) zkoumá situaci kulturních a uměleckých pracovníků, kteří uprchli z Ukrajiny do Německa a Evropy. Německá komise pro UNESCO proto potvrzuje své kulturní politické požadavky z let 2012, 2015, 2016 a 2018,

a doporučuje, aby UNESCO

1. stanovilo pravidla a postupy, které umožní členským státům ztratit svá hlasovací práva ve všech mezivládních orgánech UNESCO, a zejména jim přestat předsedat v případě závažného porušování mezinárodního práva a závažného porušování lidských práv (například po takovém jednání by byl daný stá odsouzen Mezinárodním soudním dvorem a/nebo Radou OSN pro lidská práva a/nebo Radou bezpečnosti OSN), například hlasováním na zvláštním zasedání Generální konference (viz pozastavení členství v Radě OSN pro lidská práva a #VetoInitiative),
2. dále přizpůsobovalo mechanismy všech svých konvencí a programů, které zajistí, aby takové zápisy kulturních statků a forem vyjádření nepodpořily mezistátní konflikty nebo unášení pro nacionalistické a vylučovací účely,
3. nadále co nejlépe zajišťovalo, aby jmění a formy vyjádření, které představují zločiny, válku a porušování lidských práv, zejména v nedávné době, mohly být zapsány do seznamů a rejstříků pouze podle všeobecně dohodnutých zásad,
4. upřednostňovalo nadnárodní (sériové) a přeshraniční nominace,
5. skutečně zefektivnilo strategie pro lepší rovnováhu Sever-Jih v rámci sítí, seznamů a registrů (jako je „Globální strategie“ Úmluvy o světovém dědictví), například účinnou podporou států globálního jihu při nominacích; prostřednictvím dobře zajištěných fondů úmluv s povinnými příspěvky (např. Fond světového dědictví, Fond nehmotného kulturního dědictví, Fond kulturní rozmanitosti nebo Aschbergský program),
6. zajistilo, aby všichni držitelé práv, zejména znevýhodněné menšiny a domorodé skupiny, byli účinně a vážně zapojeni do zápisu do seznamů a rejstříků a do zachování a udržitelného rozvoje příslušných statků,
7. podporovalo osoby odpovědné za registrované statky nebo formy vyjádření, aby se stali účinnými vyslanci univerzálních ústavních hodnot UNESCO, a to prostřednictvím stanovování standardů, budování kapacit a další podpory,
8. lépe využívalo úlohu odborných expertíz (například poradní orgány Úmluvy o světovém dědictví) i roli občanské společnosti při zápisu, ochraně, udržitelném rozvoji a monitorování,
9. stavělo na úspěšných dlouhodobých projektech UNESCO „Všeobecné dějiny Afriky“ a „Cesty zotročených národů: Odpor, svoboda a dědictví“ a na práci mezinárodních učebnicových komisí – včetně těch, které byly spoluzaloženy pod záštitou německé Komise pro UNESCO – dále zvyšovat ambice společné nadnárodní historiografie a práce s učebnicemi s cílem bojovat proti falšování a politické instrumentalizaci paměti, dědictví a historie,
10. nadále přizpůsobovalo všechny své dohody a programy tak, aby poskytovalo účinné reakce založené na lidských právech pro digitální transformaci a udržitelný rozvoj. UNESCO by se také mělo již v rané fázi zasadit o výslovné zahrnutí kultury do Agendy po roce 2030.

Německá komise pro UNESCO bude výše uvedené požadavky mezi národními komisemi aktivně prosazovat.

Německá spolková a zemské vlády by měly výše uvedené požadavky vůči UNESCO podpořit na všech vhodných místech – zejména na světové konferenci UNESCO o kulturních politikách a udržitelném rozvoji – Mondiacult 2022. Dále by německá spolková a zemské vlády měly zajistit preferenční zacházení pro kulturní a kreativní průmysly z globálního jihu v bilaterálních a multilaterálních obchodních dohodách (článek 16 Úmluvy z roku 2005), zlepšit mobilitu umělců a kulturních pracovníků a podporovat regulaci digitálního prostoru a digitálně aktivních nadnárodních korporací. Jak je stanoveno v Koaliční dohodě německé spolkové vlády 2021-2025, Německo by mělo svou mezinárodní kulturní politiku ještě silněji orientovat na multilateralismus a za tímto účelem s UNESCO úžeji spolupracovat.

V hlavní soutěžní sekci festival uvede filmy ze světových festivalů: Andělé v Americe, Kde je ta ulice? aneb Bez předtím a bez potom, Kdo tomu brání, Národ statečných, Píseň za pohřbené město a rozhovor s Volodomyrem Zelenským. Z programu dále vyniká projekce kontroverzního filmu De Humani Corporis Fabrica představující odlišný úhel pohledu na lidství či zvláštní uvedení Libertad v zahradě bistra HogoFogo. OKO uvede debuty Lidi krve, Hranice lásky, Kdyby radši hořelo a Přípravy k filmu T, které v Ostravě představí jejich kameramani a další tvůrci. Přijede také tvůrkyně filmu Hry o trůny.

Hosté

Pozvání na festival přijala americká kameramanka Catherine Goldschmidt. Goldschmidt, označená magazínem American Cinematographer jako vycházející kameramanská hvězda, během své masterclass přiblíží platformu pro kameramanky Illuminatrix, kterou spoluzaložila, a zákulisí spolupráce na seriálech jako je Dummy, Doctor Who či prequelu populární Hry o trůny (House of the Dragon). Zúčastní se zároveň debaty o ženách kameramankách, kterou bude moderovat festivalová dramaturgyně Louise H. Johansen. Svou tvorbu dále přijede představit ruský režisér Vadim Kostrov, který loni na MFDF Jihlava obdržel zvláštní uznání. Z tuzemských tvůrců dorazí režisér Milan Klepikov, kameramani Vojtěch Hönig, Matěj Piňos, Kryštof Melka, Jiří Holba, Lukáš Kokeš a kameramanka Yvon Teysslerová nebo novinářka Linda Bartošová.

V návaznosti na podtitul letošního ročníku uvede OKO stejnojmenný film Radima Špačka věnovaný roli veřejnoprávní televizi Pod dlažbou je pláž (2013). Tématem navazující debaty moderované Barborou Loudovou (Deník N) bude význam a důležitost veřejnoprávních médií a také válečné zpravodajství pohledem kameramanů. Debaty se zúčastní například kameraman Vojtěch Hönig, který pokrýval situaci na Ukrajině.
 

Soutěžní sekce

Oficiální výběr se letos zaměřuje na kameramanské umění a současnou vizualitu. Akcentuje aktuálně probíhající konflikt i to, co se zdá zapomenuté, a poukazuje tak na život ve středu událostí i na jeho zdánlivých okrajích. „Pestrost v moderním výrazu kameramanských přístupů a snaha o vědomí souvislostí jsou pro mne tím nejdůležitějším, co může dávat každoročně ráz Oficiálnímu výběru a ponoukat místní tvůrce k odvaze v obojím,” říká dramaturg soutěže Jakub Felcman.

Výběr rámují dva filmy. Rozhovor s Volodymyrem Zelenským a Národ statečných (Nação valente, r. Carlos Conceição, 2022), soutěžní snímek z MFF v Locarnu, je prostředkem, jak nahlídnout svět očima okupanta vyslaného na území, jež není jeho domovem, aby toto území bránil (před jeho vlastními obyvateli), a aby jej bránil jako svůj domov. Andělé v Americe (Salle Escande, r. Arnaud Desplechin, 2021) jsou výjimečně nadstandardně vykonanou televizní adaptací divadla. Kdo tomu brání (Quién lo impide, r. Jonás Trueba, 2021) je časosběrný dokumentární kolos a křehký portrét mladé generace. Píseň za pohřbené město (Chant pour la ville enfouie, r. Nicolas Koltz, Elisabeth Perceval, 2022) je vzpomínkou na zbořený uprchlický tábor, která se v dnešní perspektivě jeví zcela překryta několikanásobnou vrstvou nových událostí. A portugalský film Kde je ta ulice? aneb Bez předtím a bez potom (Onde Fica Esta Rua, r. João Rui Guerra da Mata, João Pedro Rodrigues, 2022), mimosoutěžní snímek z MFF v Locarnu, jde po dávno minulých stopách Lisabonu a vykresluje intimní portrét domoviny. 

V porotě, která rozhodne o vítězném snímku, zasednou kameramanky Edita Kainrathová, Nelisa Alcalde a Harsimran Ananda.

V Krátkometrážní soutěži se také tentokrát objeví pět nadějných mladých kameramanů a kameramanek z Česka. „Tvůrce a jejich filmy jsme vybírali po nominacích od výherců předešlých ročníků OKO. Představí se čtyři zástupci z FAMU (Tomáš Uhlík, Ludvík Otevřel, Kristina Kůlová, Kryštof Čížek) a jeden (Lukáš Bistřický), který prošel Národní filmovou a televizní školou v Londýně v Londýně,” říká Zuzana Černá, dramaturgyně Krátkometrážní soutěže. Na dálku v porotě zasednou kameramani Jakob Ihre, Federico Cesca a Paul Guilhaume.

Kurátorský výběr

I letos festival OKO oslovil osobnosti napříč obory, aby divákům zprostředkoval rozličnost, s jakou lze na kameru nahlížet.

Dramaturg karlovarského festivalu Martin Horyna přiblíží tvorbu italského audiovizuálního umělce Yuriho Ancarniho, jehož tvorbu rozebere s režisérem a kameramanem Lukášem Kokešem. Společně uvedou filmy Atlantida (2021), Whipping Zombie (2017) a The Challenge (2016) a ukáží, kde se protínají hranice fikce a dokumentu.

Tomáš Slunský z kolektivu Gin&Platonic přivítá ruského režiséra Vadima Kostrova. V Ostravě osobně uvede své autobiografické filmy Podzim (2022), Léto (2021) a Zima (2021). Zároveň s Kostrovem proběhne masterclass přibližující jeho cestu k filmu a tvorbu zachycující rizika natáčení filmů v Rusku.

Kameramanka Yvon Teysslerová uvede film Údolí včel (1967) režiséra Františka Vláčila, který ji svým poetickým zpracováním ovlivnil ve vlastní tvorbě.

Edith Jeřábková a Jakub Adamec v Galerii Plato otevřou výstavu pojatou jako soundartovou intervenci, v níž využijí model nového ostravského koncertního sálu od architekta Stevena Holla a nabídnou možnost vyzkoušet akustické vlastnosti nové koncertní architektury.

Novinář a hudební dramaturg Pavel Klusák uspořádá Snídani: Jez zvuků, během níž vystoupí experimentální hudebníci Ivan Palacký, Petr Vrba či Martin Nábělek, promítnou se československé vzdělávací filmy o jídle a stravě a v průběhu audiovizuální události návštěvníky čeká zároveň tematická snídaně.

AV night

V sobotu festival vyvrcholí audiovizuálním večerem v režii kolektivů Genot Centre a Audio Video Bass v Galerii Plato. V úvodní části Ondřej Lasák z Genot Centre přiveze tři jména rezonující na alternativní scéně. Svůj výběr představuje jako současný globální folk, který se neutápí ve formální nostalgii.

Co je to městský folk a jak funguje v online prostředí ukáže Nina Pixel, která připomene Cenou Vinyla oceněnou kompilaci Liptov. Během rituálního pohřbu konzervativních narativů ji projekcí doplní Adrián Kriška. Organ Tapes rozehraje autotune s kytarou, kterou obrazem doprovodí univerzální městská intimita zachycená na iPhone. Martyyna nabídne rozklad rigidních struktur emocionalitou lidského hlasu.

Druhá část noci s Audio Video Bass se ponese v rytmu „let’s dance on the ruins – future is female”. Čistě ženský line-up čítá jména jako Brigitte Noir, Nill Garçon či Teresi.

Ostrava Kamera Oko 2022 v kostce

Program se skládá z Oficiálního a Kurátorského výběru, Krátkometrážní soutěže a audiovizuálního večera. Promítá se v galerii PLATO Ostrava, Minikinu, v kinu Etáž a nově otevřených Městských jatkách. Vedle filmového programu Ostravu čekají speciální tematické eventy a masterclasses. Pro odborníky festival nabízí industry program, jehož součástí je location tour přístupná i pro veřejnost.

Denní harmonogram a přehled programových sekcí nabízí stránky festivalu, na nichž je možné pořidit akreditace.

OKO 2022 se koná za finanční podpory SFK, MK ČR, Ostrava!!! a MSK.

První neděli v říjnu 2.10. se bude konat den původních plemen domácích zvířat. Patronát nad touto akcí má spolek pro zachování starých plemen GEH. Ve skanzenu chováme kozy, ovce, krávy, prasata, koně i drůbež. Mimo nich bude k vidění spousta dalších zvířat jako alpaky nebo chovní králíci. Mimoto bude probíhat i prodej různých produktů jako sýrů z kozího mléka a včelařských specialit. Pro děti bude v nabídce také kreativní dílnička – tentokrát se bude vyrábět z kožešinek.

V neděli 9.10. proběhne výlov muzejních rybníků. Ryby se budou počítat, vážit a třídit. Velké kapry nabídneme k prodeji a ty menší přemístíme do rybníků na přezimování. V historickém mlýně si navíc můžete prohlédnout interaktivní výstavu k tématu rybníkářství v Horní Falci. Rybníky zde patří k zemědělství a chov kaprů je výnosným odvětvím. Děti si tentokrát mohou z vrbových proutků a sena vytvořit ryby, které si mohou odnést domů.

Následující neděli 16.10. pak pořádáme tradiční Posvícenský trh, na kterém lze pořídit krásné a originální dárky. Řemeslníci přivezou keramiku, košíkářské zboží, výrobky ze dřeva, vlny a šité zboží. Také zdejší farmáři mají po sklizni čerstvé dobroty – marmelády, šťávy, likéry, koření a bylinkové čaje. Místní zahradnický spolek bude vyrábět podzimní dekorace z přírodních materiálů a ochutnat můžete také čerstvě lisovanou jablečnou štávu. Pořídit se zde dá spousta užitečných věcí jako krmítka a budky pro ptáčky nebo hmyzí obydlí, přírodní mýdla a další milé věcičky pro radost. Součástí akce je také velká výstava jablek za přítomnosti pomologů. Snahou je zachování původních odrůd ovocných stromů a získáte zde tipy přímo od odborníků. Děti se mohou těšit na malý kolotoč.

Prohlídku skanzenu lze spojit s příjemnou procházkou barevnou podzimní přírodou. Každou neděli bude samozřejmně postaráno i o občerstvení. Muzejní pekař peče v jednom ze selských dvorů chléb a nabídne i různé druhy pečiva. V hostinci dostanete správnou bavorskou svačinu a pivo.

Pro návštěvníky z České republiky jsou údaje o stavebních skupinách a jednotlivých budovách k dispozici také v češtině. Za pomoci vhodné aplikace v chytrých telefonech anebo tabletech si lze z QR kódů stáhnout informační texty.

• Rekonstrukci lidového zvyku “stínání kohouta” z Podještědí v podání folklorního souboru Horačky (neobávejte se, nedojde k trýznění ani zabíjení živých tvorů)
• Besedy o jídle a hodování s folkloristkou Kamilou Skopovou
• Představení a křest publikace Petra Pivoňky Podještědský lidový oděv v proměnách času -
  s promítáním a modely.
• Beseda s autorem knihy Lidová píseň v Čechách etnologem Adamem Votrubou.
• V chalupách návštěvníky přivítají pracovníci muzea s posezením a popovídáním
  u posvícenského stolu,  program “pěkná hodinka”, ukázky pečení řepánků a kouřimských mětýnek, chybět nebude šlapání a nakládání zelí.
• Výtvarná dílna bude věnována tradiční technice zvané podmalba na skle.
• Na vesnickém trhu na návsi skanzenu bude mimo jiné možné pořídit med, domácí čabajky a klobásky, koření, keramiku, šité hračky, kované výrobky, likéry, víno, miletínské modlitbičky…
• Dětem udělá radost veselý kolotoč řezbáře Matěje, dospělým otevřená hospoda
  s tradičním občerstvením.

Datum:  neděle 16. října 2022

Místo: MLS Kouřim, Ruská ulice https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=1715253&ds=1&x=14.9724031&y=49.9948512&z=17

Vstupné: základní 200 Kč, snížené 90 Kč, rodinné 490 Kč.

Otvírací doba: 10 – 16 hodin

Veselého odpoledne plného her, zábavy a poučení se zúčastnilo několik desítek malých i velkých návštěvníků, mezi nimiž byly rodiny s dětmi se sluchovým postižením a žáci školy. Procházeli spoustou soutěžních stanovišť, kde nadšeně plnili svěřené úkoly – poznávali emoce, jako např. radost, lásku, nechuť, strach a mnohé další. Součástí odpoledne bylo i vystoupení divadelního spolku OUKEJ a na závěr si všichni mohli popovídat a sdílet své zážitky u bohatého občerstvení.

V České republice žije podle odhadů přes 500 tisíc lidí se ztrátou sluchu, včetně dětí, kterých se u nás rodí 1 až 2 na tisíc narozených. Až 95 procent dětí s postižením sluchu se rodí slyšícím rodičům, kteří nemají s touto problematikou obvykle žádnou zkušenost. Tamtam jim poskytuje komplex bezplatných a vzájemně provázaných sociálních a poradenských služeb a podporuje je v hledání cesty ke komunikaci a k všestrannému rozvoji dítěte.  V Ostravě nabízí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které pomáhají snižovat a minimalizovat sociální vyloučení rodin dětí se sluchovým postižením a zvládat zátěž spojenou se sluchovou vadou. „Když rodiče zjistí, že jejich dítě má sluchové postižení, ocitnou se v náročné situaci. V Tamtamu jim pomáháme tuto situaci zvládat. Podporujeme rozvoj komunikačních a sociálních dovedností v rodině tak, aby mohla žít běžným způsobem,“ vysvětluje Mgr. Jana Fenclová, ředitelka Centra pro dětský sluch Tamtam. Sociálně aktivizační služby však poskytují služby i neslyšícím rodičům, kteří mají slyšící či neslyšící dítě.

Součástí nabídky Sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v Ostravě jsou skupinové programy pro rodiče s dětmi, ale i individuální konzultace, besedy, kurzy znakového jazyka pro rodiče aj. Služba je určena rodinám s dětmi ve věku od 0 do 18 let věku. Tamtam pořádá také pobyty pro rodiny s dětmi z Moravskoslezského kraje, příměstské tábory, nabízí interaktivní osvětové programy ve školách a školkách a zajišťuje kulturní akce tlumočené do znakového jazyka.

Letos v dubnu Tamtam zorganizoval ve spolupráci s Nadačním fondem Křídlení divadelní představení Aby se děti divily, ve kterém se nejen malí diváci hravou formou učí základní znaky českého znakového jazyka. Inscenace Divadla Bolka Polívky je inspirována texty a obrázky brněnského malíře, sochaře a spisovatele Aloise Mikulky a je vhodná pro slyšící i neslyšící děti. Dubnové představení v Divadle Loutek Ostrava vyvolalo velký ohlas. Zájem bohužel převyšoval kapacitu sálu, proto se zde představení uskuteční znovu 8. listopadu a stane se součástí tamtamovských výročních oslav.

V červenci Tamtam v Ostravě uspořádal již pátý příměstský tábor pro děti se sluchovým postižením, jejich sourozence a kamarády. Nesl název Řemesla a děti si v něm vyzkoušely různá rukodělná povolání. Proměnily se v oděvníky, filmaře, hasiče, učily se trénovat psy a navštívily také filmové studio, kde natočily dva krátké filmy. Tábora se zúčastnilo 16 dětí z Ostravy a okolních měst a obcí.

V úterý 1. listopadu proběhne na ostravském pracovišti Centra pro dětský sluch Tamtam v ulici Novinářská Den otevřených dveří, určený i široké veřejnosti. Návštěvníci se zde budou moci seznámit s širokou nabídkou služeb Tamtamu a hezkým prostředím, které tu na rodiče i děti čeká. 

Více na: www.tamtam.cz

Inspireli Awards je největší světová studentská soutěž založená Václavem Havlem, Bořkem Šípkem a Karlem Smejkalem, která propojuje studenty a architekty ze 150 zemí. U příležitosti slavnostního předání cen Inspireli Awards bude v Obecním Domě odhalen za přítomnosti vítězů soutěže pohár Wings to the Future, poslední dílo Bořka Šípka, do kterého budou vyryta jména letošních vítězů.

Dlouholetým mecenášem soutěže Inspireli Awards je Ing. arch. Ivo Nahálka, zakladatel společnosti Archina Design, který má k Obecnímu domu vřelý vztah. Kdysi mu návštěva koncertu ve Smetanově síni vnukla nápad, jak navrhnout známý pražský Hotel Don Giovanni, jehož je autorem.

„Měl jsem tehdy koupené lístky do Obecního domu na koncert. Před tím jsem se procházel po pěší zóně a padla mi do očí krabička s krásným motýlem za výlohou prodejny. V té chvíli mě ještě souvislosti nenapadly, ale v rámci koncertu jsem přemýšlel, jaký tvar budoucímu hotelu dát a vzpomněl jsem si na motýla. To byl nápad, který udal podobu hotelu a pak mi tato inspirace ještě pomohla i při ztvárnění interiérů hotelu,“ uvedl Ing. arch. Ivo Nahálka, zakladatel společnosti Archina Design s.r.o., kde za 30 let její existence vzniklo více než 100 projektů v rámci Evropy a Saudské Arábie.

Na prestižním galavečeru vystoupí zpěvačky Helena Vondráčková, Marie Rottrová, Anna Julie Slováčková, houslový virtuos Jaroslav Svěcený, Felix Slováček se svým Big bandem, kytarista Lubomír Brabec, zpěvák Martin Chodúr, akordeonista Ladislav Horák, operní pěvec Dušan Růžička a hudebník a zpěvák Felix Slováček ml.

Během slavnostního večera si můžete také prohlédnout instalaci keramického tisku na sklo, za kterou stojí výtvarnice Markéta Meduna Kočková z Aglaia Design a firma Frajt Image Glass.

Slavnostní galavečer, který se uskuteční 24. září v 19 hodin ve Smetanově síni Obecního domu, moderuje Karel Voříšek a producentka Monika Trávníčková.