pondělí
3. října 2022
svátek slaví Bohumil
Logo
© Archiv UNESCO



Mnohostranná kulturní spolupráce pro 21. století. Usnesení 82. valného shromáždění Německé komise pro UNESCO, přijaté dne 24. června 2022

ZAHRANIČÍ: Ilegální ruská útočná válka na Ukrajině pro mnohé představuje pro německou komisi pro UNESCO zlom. Ruská federace, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, napadla suverénní sousední stát a dopouští se tam nevýslovných zvěrstev. Mezi četnými a protichůdnými pokusy ruské vlády ospravedlnit invazi se kromě imperialistických tvrzení objevila i četná nepravdivá tvrzení o ukrajinské historii, dědictví, umění, jazyce a identitě. Důrazně odsuzujeme tuto instrumentalizaci kultury.

Autor článku: 
UNESCO

Tyto události se odehrávají přesně 100 let po založení Mezinárodní komise pro intelektuální spolupráci – předchůdce UNESCO, která měla podobný úkol zajistit mír prostřednictvím kulturní spolupráce. Aby bylo dosaženo právě tohoto cíle, musí se Organizace spojených národů a UNESCO také nadále přizpůsobovat, aby nebyly politicky instrumentalizovány.

Jakmile jsou bariéry proti politické instrumentalizaci účinné, kulturní výměna je schopna stavět mosty v mezinárodním společenství a dělá to jako žádná jiná společenská síla. To platí zejména po konfliktech a válkách. Kultura jako společné dobro lidstva vytváří jazykové i nejazykové rezonanční prostory pro univerzálně sjednocující myšlení, prožívání a cítění. V demokratickém a pluralitním chápání UNESCO poskytuje kultura smyslné a trvalé vyjádření sociální rozmanitosti a přeshraničních komunit, menšin a znevýhodněných skupin. Jak uvádí deklarace UNESCO z roku 1982: „Je to kultura, která z nás dělá specificky lidské, racionální bytosti, obdařené kritickým úsudkem a smyslem pro morální závazek“.

Zároveň není vždy možné úspěšně chránit kulturu před přivlastněním pro imperialistické, nacionalistické a populistické účely.

Zejména UNESCO je vyzýváno, aby jednalo proti takové politické instrumentalizaci. Má za úkol přispívat ke globálnímu míru a v této souvislosti vytvářet ocenění a uznání kulturního bohatství, které lidstvo vyprodukovalo na všech kontinentech a které neustále produkuje. Z toho také vyplývá její úkol, zejména v rámci svých šesti kulturních úmluv, prosazovat, aby kultura a kulturní politika nereprodukovaly mocenské nerovnováhy a stereotypy; to platí hlavně pro spolupráci Sever-Jih a zejména pro severo-jižní rovnováhu seznamů/registrů UNESCO.

Německá komise pro UNESCO se s velkým znepokojením dívá, jak

- válka na Ukrajině ničí kulturní znalosti a dovednosti, kulturní díla, infrastruktury, sítě a spolupráci,

- stále více hrozí, že intenzita této války, zastíní probíhající konflikty a humanitární mimořádné situace na jiných místech,

- kulturní pracovníci, intelektuálové a mediální profesionálové jsou pod nátlakem, umlčováni nebo vyhošťováni a svoboda umění i svoboda tisku, svoboda projevu a svoboda shromažďování jsou pošlapávány,

- kultura se stává nástrojem k legitimizaci geopolitických a nacionalistických zájmů;

Je také velmi znepokojivé vidět, jak

- je kultura v obchodních dohodách nadále redukována na charakter zboží nebo služby místo toho, aby se také zdůrazňovala její vnitřní hodnota a charakter jakožto hnací síly smyslu, identity a soudržnosti,

- kulturní výměna je monopolizována, zejména v digitálním prostoru.

Německá komise pro UNESCO bude nadále pracovat na překonání těchto podmínek i tohoto vývoje. Mnohé z úkolů však lze řešit pouze multilaterálně na politické úrovni, ve spolupráci mezi státy. Právě nyní má kultura za úkol uvolnit svou transformační sílu pro naléhavě potřebnou změnu ve prospěch udržitelného rozvoje ve smyslu Agendy 2030. UNESCO je vyzýváno, aby v rámci svých povinností přijalo opatření. Je to jediná organizace Organizace spojených národů s národními komisemi v členských státech, jejímž prostřednictvím se může občanská společnost podílet na její práci.

Německá komise pro UNESCO zveřejnila odsouzení útočné války již 24. února 2022. Společné odsouzení více než 40 národními komisemi následovalo během krátké doby. Spolu s nimi také veřejně vystoupila proti zasedání Výboru světového dědictví pod ruským předsednictvím; dosavadní odložení tohoto zasedání nepovažuje za dostatečné. Jako národní kontaktní místo pro Úmluvu UNESCO o kulturní rozmanitosti (Úmluva z roku 2005) zkoumá situaci kulturních a uměleckých pracovníků, kteří uprchli z Ukrajiny do Německa a Evropy. Německá komise pro UNESCO proto potvrzuje své kulturní politické požadavky z let 2012, 2015, 2016 a 2018,

a doporučuje, aby UNESCO

  1. stanovilo pravidla a postupy, které umožní členským státům ztratit svá hlasovací práva ve všech mezivládních orgánech UNESCO, a zejména jim přestat předsedat v případě závažného porušování mezinárodního práva a závažného porušování lidských práv (například po takovém jednání by byl daný stá odsouzen Mezinárodním soudním dvorem a/nebo Radou OSN pro lidská práva a/nebo Radou bezpečnosti OSN), například hlasováním na zvláštním zasedání Generální konference (viz pozastavení členství v Radě OSN pro lidská práva a #VetoInitiative),
  2. dále přizpůsobovalo mechanismy všech svých konvencí a programů, které zajistí, aby takové zápisy kulturních statků a forem vyjádření nepodpořily mezistátní konflikty nebo unášení pro nacionalistické a vylučovací účely,
  3. nadále co nejlépe zajišťovalo, aby jmění a formy vyjádření, které představují zločiny, válku a porušování lidských práv, zejména v nedávné době, mohly být zapsány do seznamů a rejstříků pouze podle všeobecně dohodnutých zásad,
  4. upřednostňovalo nadnárodní (sériové) a přeshraniční nominace,
  5. skutečně zefektivnilo strategie pro lepší rovnováhu Sever-Jih v rámci sítí, seznamů a registrů (jako je „Globální strategie“ Úmluvy o světovém dědictví), například účinnou podporou států globálního jihu při nominacích; prostřednictvím dobře zajištěných fondů úmluv s povinnými příspěvky (např. Fond světového dědictví, Fond nehmotného kulturního dědictví, Fond kulturní rozmanitosti nebo Aschbergský program),
  6. zajistilo, aby všichni držitelé práv, zejména znevýhodněné menšiny a domorodé skupiny, byli účinně a vážně zapojeni do zápisu do seznamů a rejstříků a do zachování a udržitelného rozvoje příslušných statků,
  7. podporovalo osoby odpovědné za registrované statky nebo formy vyjádření, aby se stali účinnými vyslanci univerzálních ústavních hodnot UNESCO, a to prostřednictvím stanovování standardů, budování kapacit a další podpory,
  8. lépe využívalo úlohu odborných expertíz (například poradní orgány Úmluvy o světovém dědictví) i roli občanské společnosti při zápisu, ochraně, udržitelném rozvoji a monitorování,
  9. stavělo na úspěšných dlouhodobých projektech UNESCO „Všeobecné dějiny Afriky“ a „Cesty zotročených národů: Odpor, svoboda a dědictví“ a na práci mezinárodních učebnicových komisí – včetně těch, které byly spoluzaloženy pod záštitou německé Komise pro UNESCO – dále zvyšovat ambice společné nadnárodní historiografie a práce s učebnicemi s cílem bojovat proti falšování a politické instrumentalizaci paměti, dědictví a historie,
  10. nadále přizpůsobovalo všechny své dohody a programy tak, aby poskytovalo účinné reakce založené na lidských právech pro digitální transformaci a udržitelný rozvoj. UNESCO by se také mělo již v rané fázi zasadit o výslovné zahrnutí kultury do Agendy po roce 2030.

Německá komise pro UNESCO bude výše uvedené požadavky mezi národními komisemi aktivně prosazovat.

Německá spolková a zemské vlády by měly výše uvedené požadavky vůči UNESCO podpořit na všech vhodných místech – zejména na světové konferenci UNESCO o kulturních politikách a udržitelném rozvoji – Mondiacult 2022. Dále by německá spolková a zemské vlády měly zajistit preferenční zacházení pro kulturní a kreativní průmysly z globálního jihu v bilaterálních a multilaterálních obchodních dohodách (článek 16 Úmluvy z roku 2005), zlepšit mobilitu umělců a kulturních pracovníků a podporovat regulaci digitálního prostoru a digitálně aktivních nadnárodních korporací. Jak je stanoveno v Koaliční dohodě německé spolkové vlády 2021-2025, Německo by mělo svou mezinárodní kulturní politiku ještě silněji orientovat na multilateralismus a za tímto účelem s UNESCO úžeji spolupracovat.

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: Třetím čtením v Poslanecké sněmovně prošel (dne 30. 9. 2022) návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a o změně některých souvisejících zákonů. Zákonem o dovozu kulturních statků Česká republika adaptuje svůj právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, které má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Důvodem přijímání evropské legislativy je snaha nejen zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť, ale případně i získávání peněz k financování terorismu.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Co se děje
03.10.2022

PRAHA: Hlavním tématem třetího ročníku konference Culture Get-Together 2022 byla ekonomická a sociální situace lidí, kteří pracují v oblasti živého umění. O hodnotě práce v kultuře se diskutovalo v pondělí a úterý z mnoha úhlů pohledu. Ve vršovickém kulturním centru Vzlet se sešlo na sto třicet účastníků, další stovky zájemců konferenci sledovaly online. Tristní situace s ohodnocováním kulturních profesí se probrala zevrubně – od tabulkových platů přes sociologický pohled z hlediska sebeorganizace až po kredit a význam práce v kultuře pro společnost jako takovou. Velký prostor byl věnován i regionům ČR, které ukázaly neuvěřitelnou životnost a smysluplnost živé kultury pro život v obcích i krajích. Na pódiu konferenčního sálu vystoupilo mnoho řečníků z řad zástupců a zástupkyň scénických umění a jejich asociací a platforem. Velké zastoupení měli i političtí představitelé zejména z regionů a jednoho z panelů se zúčastnil i poslanec Marek Výborný, který působí ve sněmovním výboru pro kulturu. Hlubší dialog kulturní obce se státem ale stále chybí. Účastníci tak diskutovali i o možnosti vzniku tzv. Kulturní komory se zastoupením jednotlivých uměleckých oborů.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
03.10.2022

ČR: Vláda ČR schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023. Kapitola Ministerstva kultury činí 18,498 miliardy korun. Jde tedy o více než jednadvaceti procentní navýšení oproti schválenému rozpočtu na rok 2022, který činil 15,23 miliard korun. Návrh rozpočtu Ministerstva kultury pro rok 2023 je tak o 3,3 miliardy korun vyšší než v roce 2022.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Nepřehlédněte
30.09.2022

ČR: Ve dnech 13.–15. září 2022 proběhla na Pedagogické fakultě v Olomouci konference Knihovny současnosti. Její součástí byla také prezentace hlavního lektora Wikimedia ČR Pavla Bednaříka, který popsal role a možnosti využití Wikipedie v mediálním vzdělávání. Představil také výsledek spolupráce více organizací – nový portál Mediální gramotnost.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
29.09.2022