Nejprve bylo v New Yorku nutné vypůjčit si auto a zařídit různé úřední věci. Přepravovat letadlem aparaturu je neekonomické, a tak dalším krokem bylo pořízení nástrojů a hudebního vybavení. Podle kapely je paradoxně levnější si nástroje koupit, než je půjčovat, a tak s pomocí přátel celou sadu nakoupili na internetu a ta na ně čekala v Providence, kde se uskutečnil první koncert. Jejich cesta pak vedla západním směrem po severní části vnitrozemí přes Chicago, Denver, Boise až do Seattlu, nejzápadnějšího a nejsevernějšího bodu tohoto turné. Odtud pokračovali jižně po západním pobřeží přes Oregon a Kalifornii až do San Franciska a pak ještě jižněji do Los Angeles, odkud se jejich směr stočil zpět na východ a postupně přes Arizonu, Texas a Severní Karolinu dojeli zpátky do New Yorku. Během cesty byli každou chvíli v jiném časovém pásmu, ráno u moře, přes den v poušti v tropických teplotách, večer ve velkoměstě a druhý den ráno v horách s teplotami těsně nad nulou.
„Dlouho jsme v Americe nehráli, tak jsme byli zvědaví, jak se tamní poměry za tu dobu změnily,“ líčí frontman kapely Miroslav Wanek. „Co se týče klubů, tak posun k lepšímu byl opravdu znatelný, hlavně v jejich technické vybavenosti. Prakticky na všech místech jsme se mohli těšit skvělému zvuku. I divácká návštěvnost koncertů nás velmi mile překvapila, což po tolika letech byla velká neznámá. Ale přišla nová generace a vypadá to, že jsme ji zaujali stejně jako ty předchozí.“
A jak že se vlastně povedlo takto rozsáhlou koncertní šňůru domluvit? „Během těch dvou desítek turné v minulosti jsme se setkávali s mnoha hudebníky a hráli ve stovkách klubů. Některé kontakty zestárly, ale mnoho jich zůstalo aktivních. Jedním z těch, se kterými jsme strávili mnoho desítek koncertů na jednom pódiu byl i Erik Carter a ten si založil agenturu Uncle Booking. Takže jsme ho oslovili a on během rekordně krátké doby sjednal všechny koncerty. Mimo jiné i proto, protože jeho síť kontaktů se zčásti kryla s těmi našimi a také proto, že zastupuje např. skupinu Sleepytime Gorilla Museum, která bývala naším nejbližším partnerem. Zbytek organizačních náležitostí byl potom na nás. Tomuto turné předcházel téměř rok příprav a byrokratických nástrah, jejichž výčet by vydal na knihu,“ vysvětluje Wanek.
„Zvládli jsme to hlavně díky množství kamarádů a podporovatelů, kteří byli ochotni nám po celou dobu pomáhat. Samotné turné už byla potom vlastně třešnička na dortu, ale organizačních nástrah bylo i po cestě stále velmi mnoho a bylo třeba jim věnovat pozornost a spousty času a energie. To bylo možná více vysilující, než samotné hraní a cestování,“ dodává.
Skvělým navázáním na tradici z 90. let bylo i to, že třetinu turné s UJD odehrála kapela Free Salamander Exhibit, což jsou zčásti hudebníci ze skupiny Sleepytime Gorilla Museum, se kterými se takováto paralelní turné odehrávala kdysi velmi často a diváci si tak mohli vychutnat téměř dokonalou spřízněnost obou kapel i v rámci specifického a nezvyklého stylu, který obě skupiny produkují.
„Na turistiku nebývá nikdy moc času. Takové množství odehraných koncertů, k tomu 17 000 km a více než 218 hodin čistého času stráveného v autě to jen potvrzuje. Nějaké zásadní turistické zajímavosti jsme ale přeci jen stihli. Protože náš bubeník byl v Americe poprvé, nemohli jsme vynechat nejznámější turistické zajímavosti jako Niagárské vodopády, národní park Redwood, San Fransico, Las Vegas nebo Grand Canyon. A došlo i na koupání v Tichém oceánu,“ vypráví Miroslav Wanek.
Jednou ze zajímavostí tohoto turné bylo, že Už jsme doma například odehráli koncert přímo v Halloweenský večer.
„Bylo opravdu vtipné hrát pro sál plný kostlivců, zombíků a čarodějnic,“ smějí se členové kapely. Turné zároveň probíhalo během vrcholení prezidentských voleb. „Občas se nás někdo na ulici snažil zaregistrovat k volbám a u domů jsme viděli hodně cedulí, které dávaly najevo sympatie k tomu či onomu prezidentskému kandidátovi, ale žádné nepokoje jsme nikde naštěstí nezaznamenali,“ shodují se.
Příští rok kapela oslaví 40 let existence, a tak již nyní připravuje velké množství nejrůznějších akcí a dalších zahraničních cest.
„Turné po Spojených Státech se nám tam už nevejde, ale už se začíná pracovat na turné v květnu 2026 a zájem je obrovský. Je možné, že v USA vyjde i kniha textů, že se v rámci turné zorganizuje i výstava Martina Velíška atd. Plánů je hodně a jsem moc rád, že se návrat do USA, jak to vypadá, podařil,“ uzavírá Miroslav Wanek.
