Instituce a kulturní zařízení

Čerchovan se zabývá především duchovní hudbou, ale nevyhýbá se ani opeře, stylizované středověké hudbě či spirituálu. Součástí repertoáru jsou samozřejmě i sborové úpravy českých lidových písní. Je to přesné? Když se ve vaší branži řekne Čerchovan, jaká pověst ho předchází?

Vámi uváděný výčet našich aktivit je poměrně přesný, procentuálně odhaduji, že duchovní hudbou se v uplynulých 10 letech zabýváme z 80 procent. Dlužno říci, že k duchovní hudbě řadím například i kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka. Jaké „jméno“ má náš sbor v hudební branži, mi nepřísluší hodnotit, ať posoudí jiní. Ale vzhledem k tomu, kam nás kdo (a s jakým repertoárem) zve, to snad nebude úplně špatné… (úsměv)

Jak vypadá pracovní život Čerchovanu? Můžete sbor blíže představit? Jakou má právní identitu? Z čeho financujete náklady na provoz? Zkoušení vedle civilního zaměstnání vyžaduje asi pevnou disciplínu… Kolik vystoupení v sezoně máte, jak často se scházíte? Jaké úspěchy jste si připsali? Jak jste se dostali na audienci k papeži do Vatikánu? Daří se sbor omlazovat? Je tradice sboru pro vás svazující nebo inspirující?

Čerchovan zkouší (až na drobné výjimky) jednou týdně. Protože máme několik kolegů studujících na vysoké škole, musíme zkoušet v pátek, nebo v neděli. Někomu se lépe hodí pátek, jinému neděle, proto pravidelně střídáme tyto dva dny. Zkouška trvá 2,5 hodiny včetně 15minutové pauzy. Čerchovan je obecně prospěšná společnost, náklady na běžný provoz hradíme především z každoroční dotace Města Domažlice, dále z členských příspěvků a někdy z honorářů za naše vystoupení. Počet vystoupení v rámci roku je proměnlivý, odhaduji, že se v průměru bude jednat asi o 10 koncertů ročně. Rozhodně však upřednostňujeme kvalitu (programu, spoluúčinkujících i našeho výkonu) před kvantitou.

Ano, určitá disciplína je ve sboru nezbytná – což (předpokládám) ostatně platí o každém oboru lidské činnosti… Hrdý jsem jen občas, když se mým „čerchovanským ovečkám“ opravdu povede nějaký mimořádný koncert nebo nějaká třeba jen malá část opravdu dobře zní. Obávám se, že o optimálním zvuku sboru mám celkem vyhraněnou představu, a snad i proto jsem opravdu spokojený jen málokdy, ale aspoň víme, na čem pracovat. Přiznávám, že více než 20 let jsem nebyl u svých sborů zvyklý na jakoukoli spolupráci s hlasovým pedagogem (a veškeré záležitosti – ať už technické problémy, nebo sborový zvuk jako takový jsem si řešil sám v rámci běžných zkoušek a jim předcházejících rozezpívání). V posledních letech však spolupracujeme s hlasovou pedagožkou Lucií Bínovou a tato cesta se velmi osvědčuje.

Do Vatikánu nás před lety jednoduše pozvali (dílu J. J. Ryby jsme se věnovali zdaleka nejen uváděním jeho České mše vánoční), toto pozvání jsme velmi rádi přijali a do Říma odletěli. Myslím, že nám zůstalo množství hezkých vzpomínek.

„Omlazování“ českých pěveckých sborů patří k mým velkým tématům již mnoho a mnoho let. A musím se přiznat, že je to spíše trauma než téma: Ačkoli sám nejsem soutěžní typ, sedám občas v porotách sborových soutěží a přehlídek. A slýchám zde vynikající dětské či mládežnické sbory. Prosím, ať mi kolegové sboristé odpustí, ale směrem k „dospěláckým“ sborům smíšeným však zeje v naší republice kvalitativní propast. Dlouhá léta se ptám sebe i kolegů sbormistrů, čím to je, a hlavně kudy z toho ven, ale žádné univerzální řešení nenalézám. Přitom je to ohromná škoda: Sbormistři dětských sborů vychovají (doslova vypiplají) výborné mladé zpěváky, kteří však s odchodem z dětského sboru v drtivé většině končí se sborovým zpěvem jako takovým, byť by se mnozí mohli tomuto oboru věnovat na profesionální bázi! A velmi nerad (avšak bohužel upřímně) dodávám, že naopak mnoho absolventů oboru zpěv na konzervatořích bývá pro profesionální sborový zpěv naprosto nepoužitelných…

V Domažlicích působí u dětských sborů již řadu let výtečná sbormistryně Jitka Svobodová, takže díky ní se i Čerchovan trochu omlazuje, ale přiznávám, že bych byl rád, kdyby k nám mladých přicházelo ještě podstatně více než dosud…    

Smetanovu Litomyšl tradičně uzavírá děkovná bohoslužba. Letos, v Roce české hudby, bude její hlavní hudební náplní provedení Slavnostní mše skutečského rodáka Václava Jana Tomáška (1774–1850), kterou komponoval v roce 1836 pro korunovaci českého krále Ferdinanda V. Hlavní celebrant bude Mons. Tomáš Halík. Čerchovan zde vystoupí společně s Kühnovým smíšeným sborem. Je vaše účast v programu dána tím, že jste dříve jako sbormistr toto těleso vedl? Bylo třeba přidat hlasy?

Zde si dovolím drobné (ale důležité) upřesnění: Čerchovan bude rozšířen o výpomoce z řad mých bývalých kolegů a přátel – sboristů především (avšak nejen) z Kühnova smíšeného sboru (nejedná se tedy oficiálně o Kühnův smíšený sbor). Ano, potřebovali jsme pro toto vystoupení početně posílit. V Kühnově smíšeném sboru jsem několik let měl tu čest zpívat jako sborista pod vedením legendárního Pavla Kühna, po čase jsem zde 10 let působil jako šéfsbormistr. Byla to krásná léta naplněná mnohdy skvělou hudbou a mnohdy s nejlepšími dirigenty světa, velmi rád na obě zmíněná období vzpomínám.

Jak výjimečné je pro Čerchovan účinkování v hlavním programu Smetanovy Litomyšle? Je to vaše premiéra? Jak se na vystoupení připravujete? Spolupracujete také s dalšími profesionálními tělesy či sólisty, a to nárazově nebo pravidelně?

Ano, pro Čerchovan se jedná o premiéru a výjimečnou příležitost. Dříve bych se obával možné trémy svých svěřenců, ale v posledních dvou dekádách jsme měli mnohokrát příležitost účinkovat s profesionálními orchestry a sólisty, takže jsem si celkem jistý, že nějaké „sevření hrdel“ nám v Litomyšli nehrozí. Z kdysi spíše nárazové spolupráce například s Plzeňskou filharmonií jsme v posledních letech plynule přešli k pravidelné součinnosti se Západočeským symfonickým orchestrem v Mariánských Lázních (často v čele s jejich šéfdirigentem Radkem Baborákem), příští rok nás čeká premiérová spolupráce s Karlovarským symfonickým orchestrem. Příprava na vystoupení závisí na tom, zda se bude jednat o uvedení díla z našeho repertoáru, nebo o nastudování nám dosud neznámé skladby. Ve druhém případě začínáme obvykle dělenými zkouškami – mám ve sboru dva šikovné kolegy sbormistry.

Vedl jste přes deset let jako hlavní sbormistr Kühnův smíšený sbor. V čem je práce s neprofesionálním sborem Čerchovan snazší a v čem náročnější? Zvažoval jste někdy návrat do profesionální sféry? Máte velké sbormistrovské sny splněny? Co by podle vás nemělo sbormistrovi chybět?

Práce v Čerchovanu je samozřejmě řádově pomalejší než například v „Kühňáku“. Také počet koncertů máme nesrovnatelně nižší. Ale zase se těšíme v Čerchovanu absolutní svobodě v tom, jaké závazky a kdy přijmeme.

Ano, přiznávám, že jsem po pár letech velmi vážně zvažoval návrat k profesionální sbormistrovské práci, ale nakonec jsem (ač s lítostí) musel sám sobě přiznat, že by to nebylo moudré. Nadále se tedy profesionálně věnuji už „jen“ restaurování varhan, což je krásná práce a hudbou se kochám (byť v malé míře) s Čerchovanem.

Sbormistrovské a sborácké sny? Nevím, jestli jsem kdy měl takové sny, ale zažil jsem Pavla Kühna, SOČR a Vladimíra Válka, Českou filharmonii, FOK a Serge Baudo, Izraelskou filharmonii a Zubina Mehtu, ČNSO a Libora Peška, většinu českých orchestrů, mnohokrát jsem připravoval sbor na Pražské jaro, Český Krumlov, Smetanovu Litomyšl, natáčeli jsme spoustu krásné muziky, mnohokrát jsem se potkal s Karlem Růžičkou, natáčel sbory pro Ennia Morriconeho, několikrát jsme uváděli Verdiho Requiem a Mahlerovu Osmou, zároveň jsem mohl nahlédnout do interpretace barokní hudby s Markem Štrynclem, atd. atd. Myslím, že na místě je spíš vděčnost, než nějaké další snění…

Za svou práci s Čerchovanem jste obdržel národní sbormistrovskou cenu Unie českých pěveckých sborů Sbormistr junior. Kolik let vám bylo, když jste s Čerchovanem začínal? Nechtěl jste být původně profesionálním dirigentem?

Pamatuji si, že v Čerchovanu jsem už jako sbormistr slavil 18. narozeniny… Vždycky jsem chtěl být sbormistr, což se mi skoro zázrakem splnilo. Ale je pravda, že jsem vystudoval na Konzervatoři i na HAMU obor dirigování, protože samostatné sbormistrovství se na těchto školách nevyučovalo.

Jak konkrétně u vás vypadá letošní rok, respektive současná sezona? Co zajímavého vás ještě kromě vystoupení na Smetanově Litomyšli čeká?

Rok 2024 máme opravdu pestrý. Zde je krátký přehled: Antonín Dvořák: Svatební košile, Václav Jan Tomášek: Missa solemnis (a musím zmínit alespoň první část z fenomenálního Rejchova Te Deum), Josef Kuneš: Chodské oratorium O Markétě, Miloš Bok: Missa solemnis, Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem, Luboš Fišer: Vánoční koledy. Pro příští rok zatím víme o Dvořákově Te Deum a Beethovenově 9. symfonii.

Nejste „jenom“ sbormistr, ale také dirigent, varhaník, varhanář, zastupitel města Domažlice a radní. Živíte se jako varhanář. Ve své dílně v Domažlicích jste zrekonstruoval řadu barokních varhan z celého západočeského regionu. Dostal se vám do ruky nějaký mimořádně cenný kousek? V jaké roli nyní trávíte nejvíce času?

Zdaleka nejvíce času mi zabírají varhany. Těžko se vybírá jen jeden nástroj, který nám s kolegy prošel při restaurování rukama, ale mimořádný vztah mám k varhanám hřbitovního kostela svatého Mikuláše v Kašperských Horách (a vlastně k celému tomuto mimořádnému chrámu). Snažím se nenechat se trápit politikou, ale zatím se mi to nepříliš daří – podobně, jako se mi bohužel nevede být častěji s rodinou…

FB Pěvecký sbor Čerchovan

Podoba a forma vzdělávání je jednou z nejaktuálnějších společenských otázek, zasahující značnou část populace. Jak měnit vzdělávání pomocí umění a kreativity? Jak se učit pro budoucnost? Jak zapojit do procesu vzdělávání děti, které mají kreativity na rozdávání? A co na to rodiče? To jsou jen některé z otázek, kterými se Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) zabývá či je reflektuje a vyslovuje nahlas. Pražská část festivalu, která proběhne od 20. do 28. dubna v různých kulturních institucích v Praze, má svůj program rozdělen na kurátorovanou a volnou část. V rámci té kurátorované proběhne celkem 5 bloků, každý zaměřený na specifickou cílovou skupinu. Jedním z klíčových témat je letos digitální wellbeing, ale důležitou roli bude mít sdílení dobré praxe ze zahraničí. Cílem letošního ročníku je otevřít otázky a hledat odpovědi či inspiraci k problematice využívání digitálních technologií tak, aby rozvíjely kreativitu a podpořily duševní zdraví, a jak se naopak vyhnout těm, které spíše škodí a rozptylují.

První den (20. 4.) bude věnován rodinám a uskuteční se v Centru současného umění DOX. Program věnovaný dětem a jejich (pra)rodičům bude plný workshopů, výtvarného umění, knižní ilustrace, nového cirkusu, filmu, divadla a dalších uměleckých forem. Ty návštěvníkům představí a v rámci workshopů budou s dětmi rozvíjet Post Bellum, umělecké uskupení FysioART věnující se tanečnímu a pohybovému divadlu, tvůrčí centrum nového cirkusu Cirqueon, Atrium Žižkov, nakladatelství Baobab a další. Zajímavostí je, že letošní program rodinného dne je koncipován tak, aby jeho značná část byla vhodná už pro děti od 1,5 roku. Dveře jsou tak otevřené opravdu všem dětem a jejich dospělým, bez rozdílu věku.

Druhý festivalový den je věnován studentům. Respektive tvořen studenty pro studenty. Studenti Akademie výtvarných umění (AVU) vyzvou k tomu, aby návštěvníci přišli umění ZA/ŽÍT, což je kromě názvu workshopu také metoda, se kterou mladí umělci a umělkyně pracují. Hledají odpovědi na otázky: Jak vypadá nic? Kde začíná tvorba? Jak konzervovat prožitky? Co je to umělecká inteligence? Ve spolupráci s vršovickým VZLETEM festival uvádí představení První rána kapitána, které vytvořili studenti ve spolupráci s dramaturgy divadla. Jedná se o mezigenerační dialog a bude uveden v podvečerních hodinách tohoto festivalového dne ve VZLETU.

Den třetí je otevřen odborníkům – z kreativních odvětví, vzdělávání, politiky, municipalit a dalším, kteří řeší či se ve své agendě zabývají vzděláváním. Dobrý příklad z praxe představí v DOXu hosté z Walesu, kterými budou zástupci velšské vlády a Arts Council of Wales, dále odborníci na vzdělávání a umělci zapojení do vzdělávacích projektů. Klíčovým tématem setkání a sdílení praxe bude „kreativita jako pilíř vzdělávání”. Ve Walesu je jedním ze základních čtyř pilířů vzdělávání kreativita, umění a kultura. Otázkou bude, co si z tohoto příkladu může vzít české prostředí a jak se lze v této problematice posouvat dál i u nás. Inspiraci v dalším programu třetího dne najdou i rodiče. V letenském Biu Oko bude večer věnován rodičům, kteří chtějí vzdělávání měnit prostřednictvím umění. Jak se mohou podílet na změně vzdělávání a jakou roli v tom může hrát umění a kreativita? Inspirací budou osobní příběhy lidí, kteří zapojili do výchovy svých dětí umění!

Čtvrtý den bude patřit učitelům, pro které se v pražské Kunsthalle uskuteční seminář se zaměřením na možná propojení digitálních technologií, wellbeingu a kreativního učení. V rámci semináře vystoupí rakouský umělec Emanuel Gollob, který se ve své praxi zaměřuje na nicnedělání a jeho dopad na vnímání, myšlení a tvořivost. Vysokoškolská pedagožka Michaela Slussareff se bude věnovat digitálním technologiím ve vztahu k vývoji zdraví dětí a dospělých a zakladatelka AI dětem Eva Nečasová se zamyslí nad efektivitou a naším wellbeingem při užívání umělé inteligence. Témata tedy nanejvýš aktuální v naší společnosti i každodenní praxi. Poslední kurátorovaný den je určen pro networking členů platformy uMĚNÍM, dalšímu rozvoji festivalu a aktivit platformy.

Následně až do 28. dubna proběhne na dalších místech Prahy program určený pedagogům, rodičům i všem, které zajímá kreativita v praxi, umění a vzdělávání. Všem, kterým není jedno, jak český vzdělávací systém funguje, ať už mají vlastní děti či ne. Jednotlivé programy jsou zveřejněné na webu festivalu, kde jsou rovněž dostupné vstupenky na vybrané akce.

Festival ale není otevřen jen návštěvníkům a odborníkům v Praze. Až do 2. června bude probíhat v dalších sedmi krajích – Středočeském, Jihočeském, Vysočina, Jihomoravském, Ústeckém, Karlovarském a Královéhradeckém. Cílem je představit kreativní programy a prakticky ukázat, jak lze kreativně a pomocí umění učit kdekoliv, kde jsou tomu otevřeni. Návštěvníci tak mohou zavítat například do Hradce Králové na KreatFest, kde se představí (mimo jiné) Marie Othilie Hundevadt a podělí se o své zkušenosti s kreativním učením v Norsku. V Brně zas zájemci budou moct zavítat přímo do Kanceláře architekta města, kde se seznámí se stavebnicí ArchLab, která vznikla jako nástroj pro experimentální edukační programy pro mateřské školy a rodiny s dětmi ve spolupráci Fa VUT a PdF MU v rámci projektu Srozumitelná Architektura. Jihočeská Sladovna v Písku zase nabídne workshop kreativní animace, ke které se účastníci dostanou skrz pohled do krasohledů.

Snaha o prosazení změny ale není jednorázovou záležitostí, a proto v únoru vznikla MAPA uMĚNÍM, za kterou stojí stejnojmenná platforma. Z mapy si mohou ti, kteří hledají nové cesty jak učit, nyní vybrat kvalitní program z nejširší nabídky kreativního vzdělávání na jednom místě.

O Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání:

Festival FUK iniciovaly v roce 2021 Společnost pro kreativitu ve vzdělávání a Centrum současného umění DOX. Už čtvrtý ročník festivalu proběhne od 20. do 28. dubna 2024 v Praze. Na pražský FUK navazují regionální festivaly, které budou probíhat až do 2. června po celé ČR.

WEB | www.fuk.education

FACEBOOK | www.facebook.com/festivalfuk

INSTAGRAM | www.instagram.com/fukfestival

O MAPĚ uMĚNÍM

MAPA uMĚNÍM je efektivní nástroj pro školy i rodiče, který usnadní orientaci v přehledu projektů nabízejících kreativní přístupy ve vzdělávání napříč ČR. Zájemcům pomůže vybrat si kvalitní programy na míru. Stačí jednoduše filtrovat podle uměleckých oborů, věkové kategorie, lokality atd. Zároveň je MAPA příležitostí pro kulturní subjekty, které takové vzdělávání nabízí.

WEB | mapa.umenim.cz

Organizátor | platforma uMĚNÍM

Spoluorganizátoři | Centrum současného umění DOX, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Kunsthalle Praha, Národní galerie Praha

Mediální partneři | Česká televize, EDUzín, Řízení školy

Akce je realizována za finanční podpory městské části Praha 7, za finanční spoluúčasti Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury ČR

Na zahajovacím koncertě v sobotu vystoupí Komorní orchestr P. J. Vejvanovského Nový Jičín vedený Anežkou Michálkovou spolu s Pěveckým souborem Musica Priboriensis, sbm. Blanka Hrubá, Swingová partička ZUŠ J. A. Komenského Studénka v čele s Martinem Maléřem a Smyčcový orchestr Nové Město ARCHI CON BRIO, s dirigentem Jaroslavem Rybáčkem.

V neděli se představí Třinecký komorní orchestr, jehož uměleckou vedoucí je Alena Kostková, Klarinetový soubor Prachatice pod vedením Jana Hovorky a Komorní orchestr Iši Krejčího v čele s Josefem Dvořákem. Na repertoáru jsou díla klasiků i současných autorů.

34. ročník Národního festivalu komorních a symfonických těles je prestižní každoroční aktivitou oboru komorní a symfonické hudby a umožňuje prezentaci všech typů vyspělých neprofesionálních hudebních těles z Čech i Moravy. Je rozložen do čtyř etap, které se konají mezi dubnem a listopadem v různých městech a regionech ČR (Velký sál Kulturního domu Příbor, Dlouhý sál zámku Bučovice, Rubensův sál zámku Slavkov, Velký sál Filharmonie Hradec Králové a Slavnostní sál Vojenské nemocnice Klášterní Hradisko Olomouc). Zúčastní se ho celkem 19 souborů: 13 komorních orchestrů, 5 malých souborů a 1 pěvecký sbor, což představuje 368 účinkujících. V rámci festivalu se uskuteční 6 koncertů v pěti městech ČR.

V letošním roce, v Roce české hudby, je program festivalu zaměřený především na díla českých klasiků, avšak neopomíjí ani soudobé české skladatele. Třetí etapa 34. ročníku festivalu bude např. věnována 100. výročí Houslového ateliéru PILAŘ Hradec Králové.

Koncerty pořádají z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar ARTAMA, a Město Příbor, Komorní orchestr Arthura Nikische Brankovice ve spolupráci s Asociací neprofesionálních komorních a symfonických těles, Centrum uměleckých aktivit Hradec Králové a KO Iši Krejčího Olomouc spolu s Vojenskou nemocnicí Klášterní Hradisko Olomouc.

Nad celým festivalem převzal záštitu ministr kultury Mgr. Martin Baxa.

www.nipos.cz

„Skladbu Kinah jsem začal komponovat v roce 2015, kdy bylo výročí 100 let od narození mého otce. Později jsem přidal také vzpomínku na matku a s tím přišel nápad použít část Brahmsova Dvojkoncertu,“ říká Leonard Slatkin. Jeho otec Felix Slatkin byl houslista a dirigent a matka, Eleanor Aller, byla první violoncellistkou ve Warner Brothers Studio Orchestra. Společně nastudovali Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello, ale na koncert nikdy nedošlo, neboť jeho otec noc před koncertem náhle zemřel ve věku pouhých 47 let. „Posluchači uslyší sólové housle a violoncello hrát části témat z tohoto díla, ale ta témata nikdy nezaznějí celá na připomínku toho, že moji rodiče nikdy neměli možnost tento koncert spolu veřejně provést,“ dodává.

O Karlu Husovi, jehož Hudbu pro Prahu 1968 si Leonard Slatkin bez váhání pro tento koncert vybral mezi všemi českými díly jako poctu Roku české hudby, Leonard Slatkin řekl: „Je to pro mě velmi významný skladatel. Měl jsem tu čest se setkat i s dalšími jeho díly, některá jsem dokonce nahrál. Doufám, že je brzy objeví i další dirigenti a začnou se víc hrát. Ta hudba si to rozhodně zaslouží!“

Stěžejním bodem programu koncertu je však Gershwinův Američan v Paříži. Roku 1926 navštívil Gershwin Paříž s úmyslem zdokonalit se v kompozici u Maurice Ravela. Ravel prý řekl: „Jste prvotřídní Gershwin! Proč byste měl být druhořadým Ravelem?“ Gershwin s Ravelem se od té doby navštěvovali a Gershwin zpracoval své dojmy z Paříže v symfonické básni Američan v Paříži. V časopise Musical America vysvětlil svůj záměr: „Mým cílem je vylíčit dojmy amerického návštěvníka v Paříži, když se prochází městem, poslouchá různé zvuky ulice a vstřebává francouzskou atmosféru.“ Ve skladbě jsou slyšet ohlasy francouzského impresionismu i blues, stylově je rozkročena mezi dvěma světadíly. Je určena pro obsazení standardního symfonického orchestru, doplněného o celestu, saxofony a klaksony, které si Gershwin pro premiéru z Paříže přivezl.

Leonard Slatkin si jako sólistku koncertu vybral rusko-americkou klavíristku Olgu Kern, se kterou spolupracuje už asi patnáct let. „V Rachmaninovově Rapsodii jsme absolutními partnery. Myslím, že Rapsodie je jednou z nejdokonalejších klavírních skladeb, které kdy byly napsány. Není na ní nic, co by bylo potřeba měnit. Olga ji hraje naprosto neuvěřitelně. Pro každou variaci najde jiný zvuk a jiný styl; krásný a zpěvný tam, kde je to potřeba, a vysoce virtuózní tam, kde je to vhodné.“

„Leonard Slatkin je hudební legenda: skladatel a držitel hned několika cen Grammy a šéfdirigent skvělých orchestrů BBC Symphony Orchestra nebo Detroit Symphony Orchestra. Pro Prahu si připravil program vpravdě osobní. Tím nejintimnějším dílem je jistě Kinah, hebrejsky Elegie, kterou věnuje svým rodičům. Jako americký světoběžník se také cítí spřízněn s Gershwinovým Američanem v Paříži. Ze všech českých skladeb, k poctě Roku české hudby, si vybral sugestivní Hudbu pro Prahu 1968 českého Američana Karla Husy a ze všech sólistů světa si vybral klavíristku Olgu Kern, která pochází z hudebnické rodiny s přímými vazbami k Rachmaninovovi.“

AMERIČAN V PAŘÍŽI

24. a 25. dubna 2024 od 19:30, Smetanova síň, Obecní dům

KAREL HUSA Hudba pro Prahu 1968

SERGEJ RACHMANINOV Rapsodie na Paganiniho téma op. 43

LEONARD SLATKIN Kinah (česká premiéra)

GEORGE GERSHWIN Američan v Paříži

Olga KERN | klavír

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Leonard SLATKIN | dirigent

Před čtvrtečním koncertem se od 18:15 hodin koná setkání s umělci v salonku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský. Koncert se koná pod záštitou Velvyslanectví USA v Praze a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/american-v-parizi

Třetí svazek představuje osm divadelních her napsaných po roce 1989. Změna paradigmatu po konci studené války přispěla ke změně Stoppardových témat i poetiky. V devadesátých letech se v jeho hrách prosadila dosud nepříliš zdůrazňovaná senzitivita a zájem o lidskou individualitu.  Kresbu tuší, Vynález lásky a u nás nejčastěji uváděnou Arkádii (tu obsahoval již první svazek), 2002 lze dokonce považovat za jistou trilogii citů, i když spolu s jejich hrdiny a především hrdinkami řešíme i stav soudobého poznání a morálky.

Na přelomu tisíciletí obrátil Stoppard – dosud se projevující jako Brit volbou – pozornost ke svým kontinentálním kořenům. Společenská hnutí 19. století v Rusku a posléze v západní Evropě sleduje v monumentální trilogii Pobřeží Utopie, jež ve třech hrách (Plavba, Ztroskotání a Záchrana) oživuje barvité osudy ruských revolučních demokratů a pozdějších emigrantů Bakunina, Gercena, jejich souputníka Turgeněva a desítek dalších aktérů. Svým způsobem na trilogii navazuje následující Stoppardova „česká“ hra Rock’n’roll (2006), když zachycuje krizi britské levicové inteligence v éře Margaret Thatcherové na pozadí zápasů českého undergroundu a disentu.

Po následující desetileté pauze se Stoppard vrátil k psaní pro divadlo Obtížným problémem. Jeho hrdinka, psycholožka Hilary, připomínající komplikované ženské postavy Kresby tuší i Arkádie, řeší kromě svého mateřského traumatu i „obtížný problém“ současné filozofie. Je zřejmé, že stárnoucí dramatik sdílí její pochyby o čistě materiálním základu skutečnosti. Zcela unikátním dílem je pak (zatím) poslední Stoppardova hra Leopoldstadt (2020). Na osudech rodiny úspěšného vídeňského fabrikanta mezi lety 1899–1955 přibližuje v sugestivních ansámblových scénách vzestup a tragický konec středoevropského židovstva, z něhož – ačkoli o tom dlouho neměl tušení – sám vzešel. Ani v této temné hře však Stopparda neopouští jeho brilantní divadelní cit a proslulý „britský“ humor.

Kniha bude slavnostně představena 18. 4. v 17 hodin v Knihovně Václava Havla scénickým čtením ze hry Rock’n’roll v režii Šimona Dominika (účinkují Jakub Albrecht, Barbora Bezáková, Hanuš Bor, Lukáš Jůza a Ondřej Novák).

Tom Stoppard: Hry III
Vydal Institut umění – Divadelní ústav jako dvacátý svazek edice Divadelní hry.
Editorka svazku a autorka doslovu Jitka Sloupová.
Z anglických originálů přeložili Pavel Dominik, Zuzana Josková a Jitka Sloupová.
Redakce Kamila Černá, Zbyněk Černík a Michal Zahálka.
Obálku navrhl a knihu graficky upravil Egon Tobiáš.
Fotografie Ondřej Němec.
ISBN 978-80-7008-484-7, 696 stran

Publikace je dostupná na našem e-knihkupectví Prospero.

www.idu.cz

Na mezinárodním festivalu Dny evropského filmu (DEF) byly 9. 4. slavnostně předány v pražském kině Přítomnost festivalové ceny. Hlavní cenu BEST FILM DEBUT získala maďarská režisérka Katalin Moldovai za drama Bez dechu (Without Air). Film sleduje příběh učitelky literatury, jež doporučí studentům příběh o vztahu básníků Arthura Rimbauda a Paula Verlaina a vzápětí je rodiči obviněna z homosexuální propagandy. Cenu BEST MUSIC FILM obdržel režisér Mikel Cee Karlsson za snímek Tygr v ráji, který je originálním portrétem indie folkového písničkáře José Gonzáleze na pomezí fikce a dokumentu.

Více informací je k dispozici na www.eurofilmfest.cz.

V porotě hlavní soutěže debutů DEF zasedli herečka a kurátorka projektu Terapie sdílením Ester Geislerová, ředitel a spoluvlastník artové distribuční společnosti Aerofilms a spoluvlastník a provozovatele kin Aero, Světozor, Oko a Bio Central Ivo Andrle a producent Jakub Jíra. O cenu v kategorii evropský debut roku se ucházelo celkem šest snímků. K výběru vítězného filmu Bez dechu (Without Air) Katalin Moldovai uvádí porotce Ivo Andrle: „Přestože režisérka nesahá po velkých okázalých gestech a soustředí se především na konkrétní situaci konfliktu mezi oblíbenou učitelkou a rodiči jejich studentů, dokáže diváka naplno vtáhnout do gradujícího dramatu.  Děj filmu je usazen v aktuální společenské situaci středoevropské země, nicméně morální rovina příběhu zůstává univerzální a nadčasová.“ Cenu v Praze převzala představitelka hlavní role Ágnes Krasznahorkai.

Soutěžní sekce Film & hudba DEF podtrhuje sílu dvou uměleckých disciplín a jejich schopnost oslovit lidské emoce a vášně na celém světě. O ceně BEST MUSIC FILM pro snímek Tygr v ráji rozhodli porotci: finský filmový režisér a scenárista a vítěz loňské soutěže DEF Einari Paakkanen, dále hudebník David Žbirka a slovenská zpěvačka a herečka Alžbeta Ferencová, známá jako Zea. „Tygr v ráji zaujímá poetičtější a místy surrealistický přístup k žánru hudebního dokumentu. Odvážný a unikátní film režiséra Mikel Cee Karlssona poskytuje náhled do psychického stavu umělce, spíše než faktickou časovou osu jeho kariéry a tímto neobvyklým přístupem si získal hlas poroty,” uvádí k vítěznému snímku za porotu David Žbirka.

Festivalové filmy DEF zaplnily kina v Praze, Brně a Ostravě od 4. do 9. dubna. Program, který většinu filmů nabídl v české premiéře, je rozdělen do pěti tematických sekcí: soutěžní sekce Poprvé uvádí silné debutové snímky, druhá soutěžní sekce Film & hudba láka na pestrý výběr filmů, ve kterých prim hraje hudba, a sekce Panoráma přináší snímky filmových matadorů. V sekci Pocta se festival tentokrát zaměřil na tvorbu režisérky a scenáristky Jessicy Hausner a mimo jiné uvádí její nejnovější film Club Zero. Sekce Živá planeta je tradičně věnována ekologii a přírodě. I v letošním roce byl pro návštěvníky festivalu připraven bohatý doprovodný program, který nabídl nejrůznější diskuze, projekce pro seniory a pro školy, semináře pro filmové profesionály i dílny animace pro děti.

Trailery k vítězným filmům:

Bez dechu - https://youtu.be/gif0rZyMYrM?si=Guun2Hd3oBTz329g

Tygr v ráji - https://youtu.be/pSPZXUP_GZs?si=DSfZkpudanKx59g_

Odkazy:

Web: www.dnyevropskehofilmu.cz

Facebook: www.facebook.com/DnyEvropskehoFilmu/

Instagram: www.instagram.com/dnyevropskehofilmu/

YouTube: www.youtube.com/@dnyevropskehofilmudaysofeu8359/featured

DEF SE KONAJÍ POD ZÁŠTITOU:

MINISTRA KULTURY ČR MARTINA BAXY, VEDOUCÍ ZASTOUPENÍ EVROPSKÉ KOMISE V ČESKÉ REPUBLICE MONIKY LADMANOVÉ, PRIMÁTORKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA MARKÉTY VAŇKOVÉ, PRIMÁTORA STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY JANA DOHNALA, NÁMĚSTKA PRIMÁTORA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY PRO OBLAST KULTURY, CESTOVNÍHO RUCHU A PAMÁTKOVÉ PÉČE JIŘÍHO POSPÍŠILA, STAROSTKY MČ PRAHA 1 TEREZIE RADOMĚŘSKÉ

ZA FINANČNÍ PODPORY:

VELVYSLANECTVÍ A KULTURNÍCH INSTITUTŮ EVROPSKÝCH ZEMÍ, MINISTERSTVA KULTURY ČR, STÁTNÍHO FONDU KINEMATOGRAFIE, ZASTOUPENÍ EVROPSKÉ KOMISE V ČR, MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE, JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, INFORMAČNÍ KANCELÁŘE EVROPSKÉHO PARLAMENTU, HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA, STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY, MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 1, KANCELÁŘE KREATIVNÍ EVROPA MEDIA

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER:

RADIO 1

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: ČSFD.CZ, PROTIŠEDI.CZ, EXPATS.CZ, OSTRAVAN.CZ, INFORMUJI.CZ, VESMÍR

PARTNEŘI: EMBLEM HOTEL PRAGUE A NEWTON MEDIA

PRODUCENT: EUROFILMFEST S.R.O.

„Veletrhy pořádala Asociace starožitníků od roku 1992 ve spolupráci s odbornou firmou a na první veletrhy Antik v paláci u Hybernů, v Obecním domě i v Jízdárně pražského hradu rádi vzpomínáme. Chtěli jsme uspořádat setkání kvalifikovaných starožitníků s přehlídkou nejlepších starožitností po vzoru zavedených zahraničních veletrhů. O několik let později jsme si uvědomili, že máme-li udržet veletrhy další dekády, musíme je začít pořádat sami. Šlo nám především o udržitelnost úrovně, cen i zájmu publika, a proto v červenci 1998 proběhl 1. Veletrh starožitností ANTIQUE pořádaný AS v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Od té doby veletrhy organizujeme dvakrát do roka, prošli jsme Výstavní síní Mánes a nakonec jsme zvolili historické prostory Novoměstské radnice, kde jsme již mnoho let, a ve kterých oslavíme i naše neuvěřitelné jubileum, padesátku.” vzpomíná prezident AS, Ing. Jan Neumann. 

Asociace starožitníků dlouhodobě usiluje nejen o kultivaci obchodu se starožitnostmi a vzdělávání odborníků v praxi, ale i o šíření hlubšího smyslu celého oboru, a právě na veletrhu má možnost tyto myšlenky prezentovat. Návštěvníci se mohou těšit na zajímavé přednášky a doprovodné akce.

„Mnozí lidé si uvědomují, že ve starožitnostech je ukryta estetická vrstva, i že jsou vhodným prostředkem pro investice. Dřívější způsob života měl své klady, více se využívaly věci zděděné a méně nakupovaly věci nové. Šperky, mince, obrazy či vzácný porcelán a sklo v těžkých dobách válek a měnových reforem navíc posloužily jako přenos prostředků do nových časů. V současnosti vyvstalo nové téma, téma udržitelnosti životního prostředí naší planety, se kterým jsou starožitnosti v naprostém souladu. V minulosti vyrobené věci můžeme kombinovat se soudobým interiérem a omezit tak spotřebu věcí nových, jejichž výroba zatěžuje Zemi. Navíc jsou ekologické, vyrobené z přírodních materiálů bez lepidel a dalších chemických látek, takže jsou šetrné i k lidskému zdraví. Jedná se o nábytek, textilie, porcelánové servisy či skleněné sady, dekorační předměty, dokonce i šperky. Co je více udržitelné, než starožitnosti? ” ptá se viceprezidentka AS Ing. Simona Šustková.  

V poslední době je možné sledovat, že zájem o starožitnosti stoupá, nejen pro jejich investiční či estetický potenciál, ale pro samotný zájem obklopit se věcmi s příběhem. Na prodejní výstavě mají návštěvníci jedinečnou možnost zhodnotit stav a trendy současného trhu, případně doplnit sbírky, vhodně investovat či si doladit interiér. Asociace starožitníků také nabídne tradičně služby poradny, kam zájemci budou moci přijít pro bezplatné odborné posouzení a odhad ceny.

Asociace starožitníků

Sdružuje obchodníky se starožitnostmi a jejími členy se mohou stát majitelé galerií, antikvariátů a aukčních síní, soudní znalci či restaurátoři. Usiluje o odborný rozvoj sběratelství a podnikání v oblasti starožitností. Provozuje Rudolfinskou akademii, rekvalifikační kurz s akreditací MŠMT, která poskytuje vzdělání v oblasti dějin umění a užitého umění.

www.iantique.cz IG

www.asociace.com FB IG

V České republice působí zhruba 3.500 amatérských divadel. „České amatérské divadlo je světový unikát. V žádné jiné zemi na světě neexistuje v přepočtu na obyvatele tolik amatérských divadel. V každé obci České republiky se amatérské divadlo hraje, nebo někdy v minulosti hrálo,“ říká dramaturgyně festivalu Simona Bezoušková z NIPOS. V programu festivalu Jen si trochu písknout se objeví 20 inscenací od 15 amatérských divadelních souborů.

Tomáš Bílek, produkční festivalu, prozradil, že „festival odstartuje divadelním průvodem, který vyrazí od Divadla A. Dvořáka a dojde až k radnici města. Na jeho začátku i konci se diváci mohou těšit na představení Orbis pictus v podání Geisslers Hofcomoedianten, kteří ač jsou momentálně profesionálové, z amatérského divadla vzešli.“

Autorem nápadu uspořádat pouliční festival amatérského divadla Středočeského kraje je ředitel Divadla A. Dvořáka Příbram, Petr Bednář, který chtěl, jak sám říká, „oživit veřejný prostor a využít bohatou nabídku historicky zajímavých budov a lokalit pro divadelní představení a podpořit amatérské divadelníky Středočeského kraje.“

Festival Jen si trochu písknout vzniká za finanční podpory Středočeského kraje a města Příbram a získal záštitu hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové a starosty města Příbram Mgr. Jana Konvalinky.

Více informací naleznete na www.piskfest.cz

Festival jako každý rok pořádají studenti z Janáčkovy akademie múzických umění a letos vůbec poprvé byla z řad studentů vybrána ředitelka festivalu Mgr. Sonja Špačková.  

Umění zahraničních i místních studentů budete moci zhlédnout na prknech známých brněnských divadelních scén, jako je Divadlo Husa na provázku a školní divadla JAMU – Divadlo na Orlí a Studio Marta.   

Festival se ponese v atmosféře BOUŘE/THE STORM, která je tématem letošního ročníku, celkem pět dní. Zahajovací průvod odstartuje v úterý 16. 4. před Divadelní fakultou JAMU a vyvrcholí v místě Nádvoří Staré radnice na Open Air Stage, kterou nám poskytlo Turistické informační centrum města Brna.

Samotné srdce jižní Moravy navštíví celkem 9 divadelních škol. Svou přítomností nás poctí studenti ze Slovenska z Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, dále z Rakouska studenti The Max Reinhardt Seminar – University of Music and Performing Arts ve Vídni. a z Polska studenti AST National Academy of Theatre Arts v Krakově. Ze Švýcarska k nám zavítají studenti z Academy Dimitri z města Terre di Pedemonte, ze Srbska studenti z Faculty of Dramatic Arts z Bělehradu a z Ukrajiny dorazí z Kyjeva National I. K. Karpenko-Karyi University of Theatre, Cinema and Television. V neposlední řadě nás navštíví studenti z Lotyšska z Latvian Academy of Culture v Rize. Samozřejmě za námi tradičně zavítají i studenti z Divadelní akademie múzických umění z hlavního města Prahy. Na festivalu se se svou tvorbou představí i studenti JAMU.   

Pokud byste se chtěli dozvědět více informací o jednotlivých školách a inscenacích, budete moci navštívit podnětné diskuse k představením. Čekají Vás ale i interaktivní workshopy představující širokou paletu přístupů k divadelnímu řemeslu. Můžete se těšit na koncerty kapel různorodých žánrů a večírky s DJi. Kapely, které si budete moci poslechnout, jsou: mezi patry klid, Ghost Of You, Toad Planet, Krajina Ró, Tribe-J, InFlus, Midnight Swimmers, Space Bandits, Beach Bum, Nessie, Dj Duo, Kolorez, JAMU Jazz band a DJ Rubenz. Nádvoří Staré radnice, kavárna Trojka nebo například Artbar, kde se většina večerního programu bude odehrávat, Vám dovolí nasát mimořádnou atmosféru večerního Brna.

I přes to, že je SETKÁNÍ/ENCOUNTER nesoutěžním festivalem, porotci udělují Ocenění Marta za mimořádné umělecké počiny. A kdo je součástí poroty letošního ročníku? V porotě zasedne maďarský herec a režisér Márton Birta, z Portugalska pak Maria João Vicente, herečka a dramaturgyně. Ze vzdálené Gruzie za námi dorazí poslední zahraniční porotce, režisérka a performerka Tata Angola Tavdishvili. V porotě ale zasedne i jeden studentský zástupce, a to Viktor Hájek, který studuje obory Divadelní studia a Kulturní antropologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Vstupenky na jednotlivé inscenace budou k dispozici nejpozději týden před festivalem online na serveru GoOut. Pokud byste se chtěli dozvědět více o zákulisí festivalu, navštivte náš festivalový blog Meeting Point. Pásku umožňující vstup na Off-program, tištěnou verzi recenzního časopisu Meeting Point, merch festivalu či samotný program budete moci získat přímo na Informační centru festivalu na půdě Divadelní fakulty JAMU. Můžete k nám zavítat už v pondělí 15. 4., kdy máme otevřeno od 12 hodin do 18 hodin, a jinak po celý průběh festivalu v úterý až pátek vždy od 9 hodin do 18 hodin, v sobotu bude možné přijít jen do 13 hodin. Novinky a aktuality je možné sledovat průběžně na našich sociálních sítích:
Facebooku SETKÁNÍ/ENCOUNTER, Instagramu @setkani_encounter a na webu www.encounter.cz.

Projekt je spolufinancován vládou České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím Visegrádských grantů Mezinárodního visegrádského fondu. Posláním fondu je podporovat kroky k udržitelné regionální spolupráci ve střední Evropě.  

Festival dále vzniká za finanční podpory Statutárního města Brna, Státního fondu kultury ČR a Ministerstva kultury ČR; vzniká pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ministra kultury ČR, primátorky města Brna, EFFE label by European Festivals Association, České komise pro UNESCO a městské části Brno-střed.  

Hlavním mediálním partnerem je Česká televize. 

Všem subjektům děkujeme za podporu.