neděle
19. ledna 2025
svátek slaví Doubravka

Instituce a kulturní zařízení

Inspirativní firmy a projekty získaly ocenění

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Včera proběhlo slavnostní ocenění vítězů soutěže Buďte inspirací 2022. V letošním roce se soutěž dělila na dvě ocenění: Inovativní projekt a Společnost přátelská k zaměstnávání osob 55+. Ceny si převzali zástupci podnikatelské i veřejné sféry.

Autor článku: 
Michal Friček

Ocenění Společnost přátelská k zaměstnávání osob 55+ si včera převzali historicky první vítězové soutěžních kategoriích. V kategorii společnost do 49 zaměstnavatelů zvítězily společnosti INGTOP, s. r. o. a INGTOP METAL, s. r. o. V kategorii společnost do 249 zaměstnanců uspěla SpofaDental, a. s., a v kategorii od 250 zaměstnanců výše zabodovaly Technické služby Hradec Králové.

„Hlavním cílem této soutěže bylo ocenit firmy, které kladou důraz na zaměstnávání osob ve vyšším věku, mají nastaven systém postupného odchodu do důchodu, případně zaměstnávají lidi v seniorském věku, a motivovat tak ostatní. Nejen v našem regionu zaměstnavatelé reagovat na změny ve společnosti a stárnutí populace. My je v tom chceme podpořit,“ říká hejtman Martin Červíček.

Společnosti INGTOP a INGOP METAL se zabývají výrobou, montáží a servisem plynových a chladicích zařízení a ventilací. Jičínská společnost SpofaDental a. s. je tradičním výrobcem nekovových dentálních materiálů. Technické služby Hradec Králové se kromě městské zeleně, komunikací, osvětlení nebo mobiliáře starají také o psí útulek a areál hradeckého letiště.

Zájemci o ocenění, jak z podnikatelské, tak i veřejné sféry, se mohli hlásit do konce května. Podmínkou účasti byla nejméně roční existence společnosti a její sídlo nebo sídlo pobočky na území Královéhradeckého kraje. Přihlásilo se celkem 18 soutěžících. Vyhlašovatelem je Pakt zaměstnanosti Královéhradeckého kraje.

Soutěž o nejlepší inovativní projekt, vyhlašovaný Regionální stálou konferencí, proběhla již podruhé. První ročník se uskutečnil v roce 2020. Projekt mohli přihlásit zástupci měst a obcí, jimi zřizované organizace, místní akční skupiny a dobrovolné svazky obcí z Královéhradeckého kraje. Do druhého ročníku bylo přihlášeno 15 projektů, ocenění získali vítězové ve dvou kategoriích.

„Touto soutěží chce kraj spolu s partnery v Regionální stálé konferenci ocenit aktéry, kteří svými inovativními projekty přispívají k rozvoji Královéhradeckého kraje jako chytrého regionu a tím zvyšují kvalitu života jeho občanů,“ vysvětluje náměstek hejtmana Pavel Bulíček odpovědný za oblast investic a inovací.

V kategorii hodnocené členy Regionální stálé konference Královéhradeckého kraje zvítězil Online rezervační systém pro vstup do Adršpašských skal propojený s online nákupem parkovacího místa, jehož přihlašovatelem jsou Technické služby Adršpach. Cenu veřejnosti pak získalo Chytré a energeticky soběstačné veřejné osvětlení městyse Žernov na Náchodsku.

Setkání proběhlo pod hlavičkou Regionální stále konference Královéhradecké kraje. Pořádající organizací celé akce bylo Centrum investic, rozvoje a inovací za podpory Královéhradeckého kraje. Mezi významné partnery této platformy patří CzechInvest, krajská pobočka Úřadu práce ČR, Centrum pro regionální rozvoj ČR, Univerzita Hradec Králové a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Partnery ocenění Společnost přátelská k zaměstnávání osob 55+ bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Střední uměleckoprůmyslová škola hudebních nástrojů a nábytku Hradec Králové, Safari Park Dvůr Králové, Marlin, s. r. o. a mediální partneři

Ministr kultury Martin Baxa: V rámci Národního plánu obnovy může do roku 2025 kulturní a kreativní sektor získat 5,5 miliardy korun

ČR: V komponentě ministerstva kultury Rozvoj kulturního a kreativního sektoru je celkem 5 iniciativ, v rámci kterých jsou postupně vypisovány jednotlivé výzvy. Na jejich základě lze požádat o dotaci na konkrétní projekt. V současné době je vypsáno celkem 8 výzev. Tři z nich jsou již vyhodnocené, dvě výzvy jsou v procesu hodnocení a tři výzvy jsou otevřené.

Autor článku: 
Tiskový odbor MK

 „Když jsem na začátku svého funkčního období přišel na ministerstvo kultury, vzbuzoval ve mně stav prací na naší komponentě značnou obavu. A to jak v praktické přípravě, tak ve způsobu řízení a nastavení celého procesu. Proto jsem na ministerstvu ustanovil řídicí výbor Národního plánu obnovy, který začal okamžitě pracovat a dnes za sebou máme už několik vypsaných výzev a další se připravují. Díky tomu, že se nám podařilo celý proces rozběhnout, máme v návrhu rozpočtu ministerstva kultury na rok 2023 alokováno na Národní plán obnovy 2,2 miliardy korun. A to není vůbec automatická věc,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

Finanční prostředky Národního plánu obnovy (NPO) mohou pomoci institucím i jednotlivcům kulturního a kreativního sektoru ve všech regionech České republiky. 

Jde o širokou paletu aktivit, které mohou být podpořeny. Od analytických studií a sběru dat, přes vzdělávací programy pro vzdělavatele i vzdělávané, rekonstrukce a budování kulturních a kreativních center či možnost síťování a budování mezinárodních kontaktů pro umělce až po podklady pro možné legislativní návrhy,“ připomíná ministr Baxa.

Na tiskové konferenci k NPO zároveň představili své projekty zástupci vybraných subjektů, které obdržely dotaci. Generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast představila projekt „Prezentace ČR na 18. mezinárodním Bienále architektury v Benátkách“, který bude přínosem pro mezinárodní spolupráci a prezentaci českého umění v zahraničí, ale také podpoří mladé umělce v jejich dalším rozvoji.

Díky podpoře Ministerstva kultury ČR může být projekt realizován v plném rozsahu a Národní galerie může i nadále pracovat na podpoře českého umění v zahraničí, čemuž se systematicky a dlouhodobě věnuje,“ poděkovala generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast.

Goethe Institut se v projektu „PLAYING KAFKA“ věnuje rozvoji pracovníků kulturního a kreativního sektoru v oblasti využívání počítačových her jako inovativního přístupu v literární a jazykové výchově. Výuková videohra se pomocí kombinace herních mechanik a narativních přístupů pokusí přiblížit Kafkovu tvorbu i život. Do projektu se již od počátku zapojí také odborníci na Kafku, učitelé a budoucí uživatelé.

Cílem projektu Produkční skupiny ART GATE je zmapovat segment technických a produkčních pracovníků v oblasti živého umění. Výsledky poskytnou obrázek o regionální působnosti těchto profesí a data mohou být podkladem pro analýzy trhu práce v konkrétních lokalitách a pomoci při tvorbě nových pracovních míst a nabídek služeb v oblasti živého umění.

 

Přehled jednotlivých iniciativ 

V rámci iniciativy Status umělce jsou připraveny analýzy, výzkumy a podklady pro budoucí legislativní řešení, projekty pro kreativní učení a další aktivity, jež mají zvyšovat kulturní a kreativní gramotnost, a podporovat rozvoj dovedností v oblasti realizace projektu v zahraničí. Dalším přínosem je rozvoj zkušeností v kontextu mezinárodního prostředí, navázání nových mezinárodních kontaktů pro profesní rozvoj. Projekty podporují mezinárodní uměleckou a odbornou spolupráci v kreativním sektoru u nás. V současné době již bylo v rámci této iniciativy vypsáno pět výzev, vyhodnoceny byly zatím tři. 

Rozvoj regionálního kulturního sektoru a kreativního sektoru je iniciativa s nejvyšší alokací, je na ni určena částka 3,4 miliardy korun. Sem patří například výzva velká kulturní a kreativní centra, která je momentálně ve fázi hodnocení. Díky této výzvě může vzniknout do podzimu roku 2025 až 15 kulturních a kreativních center v regionech ČR. Celkově bylo podáno na 70 projektů a finální výsledky lze očekávat v průběhu listopadu.

Další iniciativou je Digitalizace kulturního a kreativního sektoru. Zde je k dispozici 800 milionů korun, které jsou určeny pro instituce, které mají za úkol digitalizovat naše kulturní dědictví. Díky tomu se tyto informace stanou přístupnějšími mnohem širšímu okruhu lidí. V tuto chvíli je otevřena první výzva v rámci iniciativy, která je určena muzeím, galeriím, Národnímu památkovému ústavu, Římskokatolické církvi a vlastníkům a správcům národních kulturních památek. Výzva momentálně běží. 

Kreativní vouchery jsou další iniciativou a je na ně určeno 560 milionů korun. Kreativní vouchery jsou obrovská pomoc kreativcům a zároveň malým a středním firmám. Díky tomu, že firmy budou moci žádat o kreativní vouchery, budou si moci dovolit kreativní služby, které jim poskytnou kreativci, jež budou sdruženi do celostátní databáze. Vypsání výzvy plánujeme do konce letošního roku.

__________________________________________________________________________________

Ministerstvo kultury je v rámci Národního plánu obnovy vlastníkem komponenty Rozvoj kulturního a kreativního sektoru. V této komponentě je 5 iniciativ: Status umělce a umělkyně, Rozvoj regionálního kulturního sektoru a kreativního sektoru, Digitalizace kulturního a kreativního sektoru, Kreativní vouchery a Legislativní reforma zavádějící vícefondové financování kulturních institucí. Celkem je na ně vyčleněna částka 5, 4 mld. Kč.

Více informací:
https://www.mkcr.cz/narodni-plan-obnovy-2609.html
https://www.planobnovycr.cz/

Prezentace z tiskové konference

Muzejní instituce mohou srovnávat své výkony v rámci projektu Benchmarking muzeí a galerií

Autor článku: 
Milana Dedera

ČR: Projekt Benchmarking muzeí a galerií, který vznikl ve spolupráci Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu a Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., nabídne možnost porovnávání výkonů srovnatelných institucí. Muzejní organizace mají možnost zhodnotit, např. návštěvnost či tržby s průměrem v rámci svého kraje či napříč celou republikou nebo dle dalších zvolených kritérií. 

Prezentace na webových stránkách www.benchmarkingmuzei.cz byla spuštěna na začátku října tohoto roku a je v první fázi omezena na zpracovávání výkonnostních dat muzeí a galerií, které jsou zřizovány státem a veřejnou správou, tj. kraji a obcemi. Muzea jiných zřizovatelů tato etapa projektu zatím nezahrnuje.

Uživatel má po přihlášení k dispozici celkem 75 indikátorů (ukazatelů), díky nimž může porovnávat výkony institucí v různých úrovních. Vypočítané hodnoty lze sledovat v rámci jednotlivých let, ale i v delším časovém horizontu. V prezentaci je možné zvolit si srovnávací skupinu 5 nastavitelných filtrůRok, Region ČR, Zřizovatel, Specializace muzea a Velikost sbírky. Pokud by však zahrnovala méně než 5 institucí, výpočty výkonů nebude možné sledovat.

 „Projekt je určen muzeím a galeriím za účelem zlepšování jejich vlastních aktivit a výstupů. Do prezentace má v omezené míře přístup i široká veřejnost, a to k agregovaným datům z Ročního výkazu Kult (MK) 14-01 o muzeu a galerii (muzeu výtvarných umění),“ dodává Eliška Nováková z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu.

Přístup do projektu Benchmarkingu muzeí a galerií je možný na www.benchmarkingmuzei.cz nebo „proklikem“ z webových stránek na adrese www.statistikakultury.cz.

 

Kontakt:

Ing. Eliška Nováková

Statistika muzeí a galerií

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS)

Fügnerovo nám. 1866/5

P. O. Box 12

120 21 Praha 2

T: + 420 221 507 919

E: enovakova@nipos-mk.cz

W: www.nipos.cz

PIŠTĚK & PIŠTĚK DVA SVĚTY – GALERIE VILLA PELLÉ

PRAHA: Theodor a Jan Pištěkovi vystavují ve Ville Pellé, poprvé společně. Pištěk & Pištěk, dva světy – tak se jmenuje expozice, která v dejvické Galerii Villa Pellé od 19. října představí dva malíře, spjaté tou nejužší rodinnou vazbou, kteří však přes nespočet výstav a úspěšných projektů budou vystavovat společně poprvé. Letošní devadesátník Theodor Pištěk, který vstoupil na scénu počátkem 60. let minulého století, je skutečnou legendou, klíčovou postavou hyperrealistického malířství a světově uznávaným kostýmním výtvarníkem. Jeho syn Jan patří ke generaci 80. a 90. let, která spoluurčovala postmoderní směr českého malířství po pádu komunismu.

od 19.10.2022 do 20.01.2023
Autor článku: 
Silvie Marková

Přes různost stylů, kteří si oba samostatně vypracovali, je spojuje důvěra v sílu obrazu i touha po dokonalosti a co největší umělecké přesvědčivosti. Oba tvůrci kladou velký důraz na kvalitu provedení výstavy, která je v jejich pojetí více než jenom expozicí a snaží se připravit divákovi co nejkomplexnější vizuální zážitek. „Unikátní první společná výstava Theodora Pištěka a Jana Pištěka je pokračováním našeho úspěšného cyklu, v jehož rámci v galerii představujeme vynikající umělce v mezigeneračním dialogu,“ uvádí ředitelka Villy Pellé Vladana Rýdlová a dodává: „v minulosti byla takto koncipována kupříkladu přehlídka Miroslava Mirvalda a Jana Kalába nazvaná Kód geometrie nebo letošní výstava Paralely přinášející pohled na tvorbu Stanislava Kolíbala a Karla Štědrého.“

Zajímavým detailem výstavy je i fakt, že ji spolu s umělci připravili také dva kurátoři. „Jan Pištěk je bytostný malíř, který neustále hledá a exprimentuje,“ říká kurátor Petr Volf o autorovi, jemuž se ve Ville Pellé věnuje, a dodává: „Usiluje o podání své verze skutečnosti, snaží se dostat pod povrch věcí a jevů, hluboce se zajímá o krajinu, přírodu, živly, malý i velký svět a jejich průniky, sleduje nejrůznější znamení a sny. Je vášnivým pozorovatelem, uplatňuje zvýšenou citlivost, intuici stejně jako racionální poznání, což je velmi vzácná kombinace.“ Jan Pištěk ve Ville Pellé představí svoji tvorbu pocházející především z období posledních pěti let, jež reflektuje jeho zájem o přírodní a civilizační fenomény. Podle obrazu Dva světy, který autorův přístup zosobňuje, dostala celá výstava název. Nebudou chybět ani ukázky poměrně vzácné figurální malby a exkluzivní premiéru budou mít objekty vycházející z malířského cyklu Znamení, které vznikly v letošním roce a spolu s obrazy tvoří kompaktní výstavní soubor. 

Výběr z díla živoucí legendy a letošního jubilanta Theodora Pištěka s autorem připravil kurátor Martin Dostál. Výstava nabízí mimořádný průřez jeho tvorbou. Od dosud nevystavených děl z období přelomu 50. a 60. let, jako je obraz Hudebníci nebo portrét filmového režiséra Františka Vláčila, který Theodoru Pištěkovi otevřel cestu k filmu. “Theodor Pištěk velmi dlouho ´nevpouštěl´ tyto práce do souhrnu svého díla – Hudebníci dlouho viseli v kuchyni jeho mukařovského domu, po jejich restaurování pak byly okamžitě zakoupeny do pražské Kunsthalle; Portrét Františka Vláčila zase dlouho ležel na půdě, odkud ho svého času vyzvednul syn Jan a náročně zrestauroval. Vystavení těchto, a několika dalších obrazů, může vzbudit v jubilejním pištěkovském roce vpravdě malou senzaci,” říká k výstavě další z kurátorů Martin Dostál. K vidění bude také poslední tvorba Theodora Pištěka, která je ve znamení velkoformátových kreseb nazvaných Rozmluva s Hawkingem. Tento velký matematik a teoretik zaujal Theodora Pištěka schopností vidět za hranice naší sluneční soustavy a jeho syntetické chápání naší kosmické existence. Komplexnost pocty Theodoru Pištěkovi završuje i několik klíčových prací z jeho slavného hyperrealistického období i souhrn plastických děl.

Theodor Pištěk se narodil 25. října 1932 v Praze v umělecké rodině, jeho rodiči byli herec Theodor Pištěk a herečka Marie Ženíšková a jeho pradědečkem byl malíř František Ženíšek, příslušník generace Národního divadla. V letech 1948 až 1952 navštěvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze. Na Akademii výtvarných umění v Praze studoval v ateliéru Vratislava Nechleby (1952–1959) a rok strávil v ateliéru Antonína Pelce. Na Akademii se seznámil s Hugem Demartinim, Bedřichem Dlouhým, Janem Koblasou, Jaroslavem Vožniakem či Karlem Neprašem, s nimiž ho pojilo celoživotní přátelství. Klíčové bylo setkání s filmovým režisérem Františkem Vláčilem, který jej v roce 1959 oslovil pro výtvarnou spolupráci na filmu Holubice, kde Pištěk vytvořil kostýmy. Od té doby se podílel jako výtvarník kostýmů na více jak stovce filmů. Svou první samostatnou výstavu měl v roce 1960 v pražském Filmovém klubu. Vytvořil kostýmy pro vrcholné filmy Františka Vláčila Markéta Lazarová (1968) a Údolí včel (1967). Na Expo 1967 v Montréalu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. Za kostýmní návrhy k filmu Miloše Formana Amadeus (1984) obdržel cenu americké filmové akademie Oscar. Za kostýmy k filmu Valmont (1989) stejného režiséra obdržel nejvyšší francouzskou filmovou cenu César. Po zvolení Václava Havla prezidentem navrhl uniformy Hradní stráže. V roce 1990 inicioval S Jiřím Kolářem a Václavem Havlem založení Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 1993 se uskutečnila jeho rozsáhlá výstava v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, roku 1997 pak v Galerii hlavního města Prahy v Městské knihovně. Za dlouhodobý umělecký přínos v oblasti kinematografie obdržel v roce 2004 cenu Český lev. Jako jediný Čech byl roku 2011 zařazen na výstavu East of Eden v budapešťském Ludwigově muzeu, která se věnovala hyperrealistickým tendencím ve Spojených státech a v západní a východní Evropě. U příležitosti umělcových osmdesátin v roce 2012 uspořádala jeho retrospektivní výstavu Národní galerie v Praze. Další velkou retrospektivu měl v roce 2019 v brněnském Domě umění. V roce 2022 se pak po devětadvaceti letech vrátil do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou s výstavou Senzační realismus.

Jan Pištěk se narodil 10. srpna 1961 v Praze. Vystudoval Akademii výtvarných umění (1980 až 1986), kde se poté v roce 1990  stal odborným asistentem profesora Bedřicha Dlouhého. Působil vedle takových jmen, jako Hugo Demartini, Stanislav Kolíbal, Karel Malich, Karel Nepraše nebo Jiří Sopko a Jiří Načeradský. Od roku 1995, se mohl plně soustřeďuje na vlastní uměleckou tvorbu. Pro jeho kariéru byly dvě cesty do USA. V roce 1993 mu komise amerických kritiků a teoretiků udělila malířské stipendium v New Yorku a o rok později strávil několik měsíců střídavě na dobrodružném pobytu v divoké přírodě Skalistých hor a cestováním po přírodních rezervacích a studijně-společenském pobytu v centru New Yorku. Svou tvorbu od roku 1987 pravidelně představuje na samostatných výstavách, kterých už absolvoval čtyři desítky, mnohokrát se zúčastnil nejrůznějších skupinových přehlídek doma i v zahraničí. Významná byla jeho spolupráce s avantgardní galerií Behémót, kde ve druhé polovině devadesátých letech několikrát prezentoval svoje obrazy na koncepčních expozicích. V roce 2013 vystavil v Malé dvoraně Veletržního paláce pražské Národní galerie monumentální obraz Pod povrchem (rozměry 395x1390 centimetrů), na němž pracoval dva roky a který evokoval postapokalyptické město. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Kunsthalle Praha, Sbírce Collett Prague/Munich manželů Lettenmayerových, Sbírce galerie Behémót Praha, Galerie Magna v Ostravě a řadě kolekcí domácích i zahraničních sběratelů. Vedle volné tvorby se Jan Pištěk věnuje návrhům kostýmů pro film a divadlo.

Výstava Pištěk & Pištěk, Dva světy, která vedle sebe poprvé představí díla otce a syna Pištěkových, proběhne v Galerii Villa Pellé od 19. října do 20. ledna 2023. Více informací na www.villapelle.cz.

 

 

Doprovodný program k výstavě Pištěk & Pištěk - Dva světy

Komentované prohlídky výstavy

23. 11. 2022 v 18:00, 13.12. 2022 v 18:00 a 17. 1. 2023 v 18:00

 

Tvůrčí dílny pro děti

Během tvůrčích dílen, které lektorky připravily k výstavě Pištěk & Pištěk, Dva světy prozkoumáme svět obrazů v rámu i mimo něj. Barvy, rastry, skvrny, krajiny a asociace jako způsob vyjádření emocí nám pomohou vytvořit velkolepá díla.

 

Živel jsi ty, 30. 10. 2022 od 14:00 hod.

Může být umělec fyzickou součástí obrazu? Musí mít obraz hranice? Kdo určuje, kde obraz končí a kde začíná? Tyhle a mnohé další otázky si zodpovíme během výtvarné dílny vztahující se k obrazům Jana Pištěka. Skrz osobní zkušenost s barevnou hmotou se pokusíme vyjádřit vlastní prožitek. Budeme pracovat např. s pohybem, časem a také s našimi vlastnostmi.

 

Jiné krajiny 27.11. 2022 od 14:00 hod.

Pojďte s námi zkoumat vrstvy krajiny. Může být krajina zcela vymyšlená? Jak se taková krajina tvoří? Kde hledá umělec inspiraci a proč si ji jednoduše nevyfotí? Zapomeňte na mobily, internety a digitální svět tam venku. V galerii Villa Pellé vytvoříme krajinu pomocí sprejů, šablon a barvy. Vůbec nic nás nezastaví, ani čas nás nebude tlačit. Pojďte se s lektorkou nořit mezi kořeny a otevřené prostory.

 

Dávám ti znamení, 15.1. 2023 od 14:00 hod.

Dávám ti znamení je dílna, která se zaměřuje na práci se symbolem, stylizaci objektu pomocí geometrie a jednoduché textury. Děti si během dílny projdou procesem proměny 2D obrazu do 3D objektu pomocí barevných filtrů a sítí. Čeká nás hra plná barev a rastrů.

 

 

PIŠTĚK & PIŠTĚK - DVA SVĚTY 19. 10. — 20. 1. 2022

pořadatel: PORTE z.s., Galerie Villa Pellé

producent: Vladana Rýdlová

kurátoři: Martin Dostál a Petr Volf

grafická úprava: Mikuláš Macháček/zetzetzet

produkce: Barbora Páníková, Ondřej Batoušek

architektura: Pavel Kolíbal

instalace: Filip Voskovec, Artpartners s.r.o. Film Dekor

doprovodné programy: Tereza Šimková a Linda Trpálková

PR: Silvie Marková a Ondřej Batoušek

 

Projekt vznikl za finanční podpory Městské části Praha 6, Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Nadace PPF,

Nadace ČEZ a Kodl Contemporary. Doprovodné programy se konají za finanční podpory Evropské unie.

Akce se koná pod záštitou ministra kultury Martina Baxy.

 

 

více

www.villapelle.cz     ⎟ FCB   INSTA ⎟                          

Dokument o pražském Divadle MA „Zabíjení draka“ zve na předpremiéru 20. října

PRAHA:„Zabíjení draka“ – tento příznačný název si pro svůj čerstvý dokumentární film zvolil režisér a rozhlasový redaktor Václav Müller. Snímek s podtitulem „Prvních 100 dní ruské agrese na Ukrajině pohledem unikátní malé scény v Praze“ reflektuje nejen současné politické události, ale je zároveň sondou do činnosti pražského Divadla MA.

20.10.2022
Autor článku: 
Barbora Dušková

Hlavní dějová linka sleduje letošní dubnová a květnová představení souboru, doprovázená rozhovory a úvahami jeho členů. Děj posouvá rozhlasové zpravodajství o dění na Ukrajině, jehož obsah je takřka totožný s obsahem her! Vedlejší linky filmu odkazují na výstavu v Art Wall Gallery, nazvanou Reportáže z války od ukrajinských umělců přímo zasažených boji, dále na příběh běženkyně z Ukrajiny s ruským pasem, a na práci právníka, který pomáhá všem obětem války bez ohledu na jejich národnost.

Předpremiéra filmu zve ke zhlédnutí 20. října na domovskou scénu Divadla MA, sídlícího v Žitné ulici 41. Projekce filmu začíná v 19.30 hodin, vstupenky je možné zakoupit v síti GoOut. Premiérově „Zabíjení draka“ uvede v listopadu Festival středoevropského filmu v Městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze.

Kdo již v minulosti navštívil komorní scénu Divadla MA, dobře ví, že ve svém repertoáru reflektuje střet objektivní reality s válečnými dezinformacemi a souboj empirické racionality s ideologickým vymýváním mozků (Zabít draka, Adresát neznámý). Souběžnými tématy jsou emigrace z důvodu válek a ekonomických krizí (Buenos Aires, vystupte!) a hledání vnitřní svobody v nelidských podmínkách (Gramofon).

„Velkou roli pro vznik filmu „Zabíjení draka“ sehrála náhoda. Někdy v létě 2021 jsem šel kolem Divadla MA v Žitné 41 a všiml si plakátu, poutajícího na letní představení v Grébovce. Zajímavé prostředí, hry s aktuálním obsahem, a jak jsem záhy zjistil, charismatická zakladatelka divadla Marianna Arzumanová. Natočil jsem tedy s Mariannou rozhovor do rozhlasu a tím to prozatím skončilo. Na konci února 2022 pak Rusko napadlo Ukrajinu a propaganda a dezinformační spirála se rozjely na plné obrátky. Hry Divadla MA se najednou staly skutečností. Zprávy, které čtu v rádiu, potvrzovali svými příběhy jednotliví členové souboru. Příběhy o střetu generací v pohledu na válku, o rozkolech v rodinách, mezi blízkými,“ popisuje okolnosti vzniku snímku jeho autor a režisér Václav Müller.

Zakladatelka a ředitelka divadla, Marianna Arzumanová je současně protagonistkou filmu. Marianna je ruská umělkyně, herečka a tanečnice, která odešla z Moskvy už v roce 2000, po nástupu Putina k moci. Deset let působila jako redaktorka Rádia Svobodná Evropa v Moskvě a poté v Praze. Zároveň hledala cestu zpět k divadlu, které v původní vlasti opustila krátce po zrodu slibné herecké kariéry. V roce 2013 režírovala svoji první pražskou premiéru Buenos Aires, vystupte! Soubor Divadla MA hrál v Praze na různých scénách, například v Divadle na Prádle či v Divadle v Celetné. V roce 2020 založilo Divadlo MA vlastní scénu v Žitné ulici 41. Jeho členy jsou Rusové, Ukrajinci, Slováci, Češi a další národnosti.

„Spojení slov zabíjení draka je pro mě velmi trefné. Ukazuje totiž na proces a my jsme bohužel v procesu. Hra od Jevgenije Švarce se původně jmenuje Drak. V závěru hry hlavní hrdina Lancelot říká: ‚Nestačí zabít draka, musíme zabít draka v každém z nich‘, a ukazuje přitom na lidi. Václav podle mě velmi trefně film nazval „Zabíjení draka“, protože jsme v dlouhém procesu, který nevíme, jak skončí, ale budeme doufat, že se nám podaří změnit způsob myšlení alespoň u nás samotných,“ podotýká Marianna Arzumanová, která vznik a výslednou podobu snímku dále hodnotí:

„Proces natáčení dokumentu byl pro mě velmi inspirující. A když jsem jej viděla hotový, velice mě dojal. Samozřejmě pro mě samotnou moje hry nevyznívají tak silně jako na začátku a nedojímají mě tak, jako když jsem začínala daný materiál zpracovávat. Teď jsem díky dokumentu své hry viděla i z perspektivy diváka, za což jsem velmi vděčná. Při pohledu na současnou situaci vnímám, jak zajímavé a trefné paralely film obsahuje a jak se povedlo Václavovi zachytit těch prvních sto dní války a emocí členů souboru i ostatních aktérů, které byly na jaře tak čerstvé. Zachytil emocionální okamžik, kdy jsme se snažili smířit s tím, že zde máme opět válku, v tak krátkém odstupu od 2. světové… V tom je dokument unikátní.“

Vznik filmu bohužel poznamenala tragická událost, a to úmrtí kameramana a producenta Ondřeje Tučka: „Byl to pro mě šok, když jsem dostal zprávu, že kameraman a producent filmu Ondřej Tuček koncem září náhle zemřel. V době čekání na výsledek postprodukčních prací ve Studiu Pokrok jsme měli pracovní pauzu. Když se ale ani po ní dlouho neozýval, začal jsem mít obavy, že se stalo něco vážného. Bohužel byly oprávněné. Je mi to, a celému štábu, moc líto. Naštěstí se dokončení filmu jako koproducent velmi rychle ujal Ondřejův synovec Mikoláš Tuček. Předpremiéra v Divadle MA se tak může odehrát 20. října, podle původního plánu. Se stálou vzpomínkou na Ondřeje!,“ uzavírá Václav Müller.

Trailer k filmu je možné zhlédnout zde: https://youtu.be/OIY1lvui8I0

Další informace jsou dostupné na www.divadloma.cz.

 

Scénář a režie: Václav Müller
Kamera: Ondřej Tuček & Petr Smělík
Střih: Petr Smělík
Hudba: Matouš Hekela
Grafická úprava: Monika Pavlovičová
Producent: Ondřej Tuček
Koproducent: Mikoláš Tuček
Stopáž: 52 min.

 

O autorovi filmu

Václav Müller (52) pracuje celý svůj profesionální život jako rozhlasový moderátor zpravodajství a redaktor. Po předchozích kratších televizních epizodách v 90. letech nastoupil v roce 2008 do zahraniční redakce, dnes již zaniklé, Televize Z1. Od roku 2011 spolupracuje s Českou televizí, pro kterou jako režisér vytvořil přes dvacet epizod cestopisného seriálu Na cestě. Nepravidelně přispívá do magazínů Objektiv a Regiony ČT24. V roce 2020 ČT uvedla jeho autorský film Projekt Orwell aneb 2+2=4?

 


O Divadle MA

Příběh divadla začala režisérka a herečka Marianna Arzumanová na podzim roku 2013 v divadle D21 s premiérou představení Buenos Aires, vystupte! Opakovaně plné hlediště se nechávalo unášet osudy Evropanů v Argentině čtyřicátých let, zatímco Marianna plánovala další hru.

Velký obdiv a věrnost diváků umožnila divadlu žít prvních pět let existence výhradně z peněz ze vstupného. Divadlo Marianny Arzumanové tehdy hostovalo kromě divadla D21 také v divadle Na Prádle anebo na malé scéně Divadla na Vinohradech.

Celorepublikový úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Dnes má Divadlo Marianny Arzumanové profesionální punc. Tři sezóny hrálo v Divadle v Celetné, kde uvedlo šest inscenací. V září roku 2020 založilo vlastní domácí stejnojmennou scénu Divadlo MA v srdci Prahy 1, v Žitné 41. Patronem divadla je klavírní virtuóz Jevgenij Kissin.

repertoáru divadla je momentálně devět představení. V letošním roce potřetí uspořádalo Letní divadlo v Grébovce na Vinohradech, pod záštitou a s částečnou finanční podporou MČ Praha 2. Na podzim 2021 ansámbl vystoupil v rámci festivalu Demokracie, pořádaným nevládní organizací Forum 2000, založenou Václavem Havlem. Uvedl zde politickou satiru Zabít draka, již několikrát odehrál pro Klub mladých diváků. S inscenací Adresát neznámý vystoupil na loňském festivalu Dny české a německé kultury a letos v červenci na Mezinárodním divadelním festivalu v Tel Avivu.

Výjimečné zpracování her se opírá o metodu K. S. Stanislavského, ruského herce, režiséra, teoretika a divadelního pedagoga. Marianna metodu moderním způsobem využívá i ve své herecké škole, většina herců ze souboru navíc prošla její výukou. Hlavním nástrojem je tak autenticita a zážitek začíná právě ve chvíli, kdy divák vstoupí do divadla. Ze samotného představení si pak odnáší především vlastní silnou emoci.

web: http://divadloma.cz
facebook: https://www.facebook.com/divadloMariannyArzumanove 
instagram: https://www.instagram.com/divadlo.marianny.arzumanove/
linked in: https://cz.linkedin.com/company/divadlo-marianny-arzumanov%C3%A9-z-s 

 

SRDCAŘI – 25 let Nadace Via

ČR: Krásné výročí slaví letos Nadace Via, která už od roku 1997 podporuje aktivní lidi, kteří společně pečují o své okolí a kteří darují druhým, zkrátka Srdcaře. Pomohla tak zhruba 8 000 komunitním a filantropickým projektům po celé České republice. To znamená přes 600 milionů Kč investovaných do iniciativ lidí s dobrými nápady a více než jednu miliardu zprostředkovanou stovkám neziskových organizací díky portálu Darujme.cz. Téma dobrovolnictví v kultuře, umění i ve společnosti je blízké také Místní kultuře, stejně jako příběhy těch, kteří svůj volný čas i finanční prostředky věnují činnosti prospěšné okolí. Řada důvodů k setkání s ředitelem nadace Zdeňkem Mihalcem.
Autor článku: 
Irena Koušková

Nadace Via se zrodila 4. září 1997. Od té doby ušla dlouhou cestu a v mnohém se proměnila, ale její základní myšlenky a cíle – podpora komunitního života, aktivit lidí "zespoda"– živých sousedství, dárcovství, filantropie, demokracie – zůstaly stejné. Je těch 25 let důvod k oslavám, nebo obavám?

Určitě k oslavám. Lidi berou věci do svých rukou, tento trend v ČR neobyčejně narostl. Poznáme to na množství neziskových organizací, spolků, iniciativ, dárců. Stoupá počet velkých filantropů, mecenášů, byznysmenů. Jako v anglosaském světě to zatím sice není, ale trend je jasný. Nicméně i přesto obavy zůstávají. Demokracie je křehká vždy. Nebezpečí vidím především v jednoduchých řešení, která jdou proti těžce a dlouhodobě budovanému společenskému ekosystému, zkrátka že to někdo po několika dekádách rozbije, tato obava bohužel sílí.

 

Co se změnilo za těch pětadvacet let? Je už na čem stavět?

Ze začátku tu existovalo pár jednotlivců, bláznů, co se vymykají, šťouchali do pasivního okolí, které bylo přirozeně nečinné po předchozích dekádách. Pak přibyli lidé, co se vraceli ze světa, z ERASMU atd., kde nabrali rozhled a zkušenosti a vrátili se do svého rodného města a začali si klást otázku, jak tady žít, když se tu nic neděje. Postupně vznikaly spolky i v Sudetech a pohraničí. Spolky už netvoří pár jednotlivců, bláznů, ale staly se dobrým mainstreamem. Takto vzniklé party lidí pak jdou do komunální politiky a velmi často uspějí.

Velkou výzvou pro nás je propojovat jednotlivé skupiny, iniciovat spolupráci spolků, municipalit, ministerstev, církve, byznysu. Zatím to u nás moc není. Chceme být tmelem společnosti.

 

Existují nástroje, jak přibližovat jednotlivé sektory?

Ano, otevřená radnice, participativní nástroje, komunitní setkávání a plánování. V nadaci poskytneme konzultanta ke zprostředkování dohody. Klasický příklad – místní chtějí oživit prostranství uprostřed vsi, musí se dohodnout, co tam bude stát. Na vybudování pódia jim poskytneme grant, oni přiloží ruce k dílu, starají se pak také o údržbu lépe, než kdyby vše bylo zaplaceno pouze z evropských grantů. Dobrovolnická práce je pak i pro obec levnější a funguje to dlouhodobě.

 

V Sudetech a odlehlých regionech poptávka po společných aktivitách ale zrovna velká není…

Sounáležitost lidí na jižní Moravě se budovala po generace a je značná, ukázalo to i tornádo. V Sudetech vznikly příkopy mnohem větší. Kolem velkých měst, hlavně ve Středočeském kraji, funguje občanská společnost velmi dobře, těch spolků, dobrovolnických organizací a malých institucí existuje hodně, takže se chceme více zaměřovat na periferie. Známe ale i místa, kde to žije – Jeseník, Broumov, která jsou už i zdrojem nějaké energie. Jedná se ale spíše o výjimky. Jako rodák z Jeseníků vím, že stačí třeba deset lidí, kteří zvládnou úplně změnit atmosféru daného místa, je to až neuvěřitelné. Nabalí se na ně další, pořádají festivaly, vznikne škola, stěhují se noví lidé a dobře se tam žije. 

 

Loňský rok byl pro nadaci Via mimořádně úspěšný hlavně díky humanitárním aktivitám – Moravou se prohnalo tornádo, covid, probíhající válka na Ukrajině lidé jsou během katastrof štědřejší, a své také dělá snadno dostupná možnost pomoci na stále populárnějším portálu Darujme.cz. Jaký je pro vás ten rok letošní? Jste i v těchto těžkých časech optimista, co se týče filantropie, dárcovství, ochoty pomáhat nejen v krizových situacích, a nejen v oblastech, jako je pomoc nemocným, sociálně vyloučeným nebo handicapovaným, ale také třeba kultury, umění, památek?

Letošní rok je v číslech ještě úspěšnější než loňský. Teď zase přichází energetická krize. Když dárcovství poklesne, tak zkušenost říká, že už to nebude na tu úroveň, která byla před krizí. Lidem přináší umění darovat pocit štěstí a naplnění a jsou rádi součástí většího celku.

Dárcovství na kulturu a umění patří stále k oblastem spíše podfinancovaným. Důvod tkví v tom, že jde o sféru méně atraktivní vyžadující už dobře prosperující společnost. Chceme ukazovat témata, která nejsou tolik podporovaná a nasvícená, mezi ně například umění patří, ale také třeba otázka drogově závislých, která je nyní na okraji zájmu, zatímco v devadesátých letech to bylo velké téma.

Humanitární aktivity Nadace Via nikdy nebyly hlavní náplní činnosti. Tou je podpora dárcovství a demokracie odspodu. Pokud ale přijde krize, chceme reagovat na aktuální výzvu – covid, tornádo, Ukrajina. Plníme ovšem roli propojovatelů, koordinujeme aktivity, dopomáháme svými zdroji humanitárním organizacím.

 

Prostřednictvím Ceny Via Bona jste oceňovali inspirativní filantropické počiny. Celkem bylo v historii Ceny nominováno přes 1 000 příběhů a za své aktivity bylo oceněno 140 jednotlivců, kolektivů i firem. Název Srdcaři jsme si vypůjčili právě od vás – dvě kategorie ocenění Srdcař a Mladý srdcař se udělovaly v rámci Ceny Via Bona až do roku 2020. Nyní už je tu nenajdeme. Kam se ztratily? Všimla jsem si, že se pozměnila celá struktura programů… Jaká jsou nová témata, která především je třeba ve společnosti podpořit?

Cena Via Bona vznikla v 90. letech, aby ukázala první vlaštovky – dárce, aktivní lidi, kteří něco změnili. Dnes už bychom nevěděli, koho oceňovat dříve. Vzniká spousta jiných cen. Společnost se posunula, už i média chápou, že pozitivní příběh má svou roli. Dává nám teď větší smysl pracovat na propojování sektorů, jak jsem o tom mluvil výše. Dárce máme, organizace na místní úrovni také, schopné radnice s dobrými starosty… Posunuli jsme se. Plánujeme proto filantropickou konferenci na příští rok, kde by se setkávali dárci s organizacemi, státní správou. Umění se dohodnout a dělat věci v konsensu, to je základ demokracie. Spolupráce napříč.

Všichni tito lidé, které podporujeme, jsou srdcaři, dělají to ve svém volném čase, nemusejí, nikdo je nenutí, nemají z toho peníze, jenom nervy, ale je v nich nějaká energie, že by měli dělat něco víc, nejen pečovat o svůj život osobní a svou rodinu, to je dělá Srdcaři. Touha změnit místo, kde žijí a zlepšit o kousek život lidem ve svém okolí.

Je to ale nevděčná práce, která si vybere svou daň. Často ztrácejí sílu, vyhoří. Chceme přijít s podporou, aby dlouhodobě vydrželi, pracovali efektivněji a dokázali přilákat další, musí si umět rozdělit role – někdo dělá fundraising, někdo komunikaci, plánovat. Nejdřív jejich činnost všichni kritizují a pak, když skončí, jim řeknou, jak to, že to není, my si už zvykli…

 

Součástí vaší práce je fundraising a péče o dárce. Nadace Via totiž čerpá peníze výhradně od dárců, firem a z výnosů nadačního jmění, čímž udržuje svou nezávislost. Je to ta část ředitelských povinností, která vás nejvíce baví?

Když jsem před covidem zvažoval, zda nastoupit do funkce ředitele, tak fundraising bylo něco, co mě od toho odrazovalo. Chodit za bohatými lidmi a žádat je o peníze jsem si neuměl představit. Postupem času jsem ale zjistil, že to tak není, fundraising spočívá v něčem jiném – budování vztahu důvěry mezi dárcem a organizací. Nejde o to říct si o peníze, to je až sekundární věc, primárně se soustředíme na diskusi s dárcem, jak on by chtěl změnit svět, v němž žijeme, jaké on má vnitřní představy, co ho trápí tady v Čechách, co ho štve, každý to vidí jinak. Komunikace s dárcem ukáže, jestli to, co nadace dělá, mu dává smysl. Třeba to není jeho téma. Snažíme se trpělivou, spolehlivou prací ukázat, že se dá nadaci věřit, dělá reálnou práci, má dopad, který se dá i změřit, což je pro byznysmeny, vědce, investory důležité − mít data, a že nadace má nějakou kontinuitu. Trvá dlouho, než se odhodláme říci si o dar. Fundraising má zkrátka své profesní standardy. Značná část mého pracovního času jsou schůzky s dárci. Spolupracujeme s firmami, nadacemi, filantropy, se zahraničními nadacemi. Budujeme dárcovské vztahy. Dary musí pokrýt rozpočet vyšších desítek milionů korun ročně, tyto peníze je třeba získat.

 

Zaměříme se na programy, které nejvíce souvisejí se zacílením Místní kultury, tedy Místo, kde žijeme a Dobro-druzi.

Programy dělíme do jednotlivých okruhů: pro mladé lidi do 26 let jsou tu Dobro-druzi: pro ty, co chtějí být aktivní a měnit místo, kde žijí. Program pro dospělé Místo, kde žijeme: velký balík různé podpory. Pro ty, co vstupují do komunální politiky, máme ještě speciální vzdělávací program. Často překvapivě uspějí díky svým komunitním aktivitám a najednou musí vládnout. Chceme jim v začátcích pomoci.

 

Kolik žádostí o podporu v rámci programu Místo, kde žijeme ročně přijmete a kolik peněz na granty vyplatíte? Určitě je řada projektů, které jste se rozhodli nepodpořit. Co bývá nejčastějším důvodem, že žádosti nemůžete vyhovět? Vidíte v těch žádostech postupem času nějaký posun?

Místo, kde žijeme – obsahuje velký balík podpory pro spolky, dobrovolnické organizace – desítky tisíc korun dostanou na realizaci svých plánů, propojíme je s dalšími organizacemi, dostanou základní vzdělávání, ukážeme jim, kde získat další zdroje. Na portálu Darujme.cz jim založíme sbírku a dvojnásobíme do dvaceti tisíc její výtěžek. Chceme je přimět, aby se naučili v místě, kde žijí získat si vlastní zdroje od sousedů, místních firem. Příště to mohou udělat bez nás.

Každoročně lidé vyplní přes 400 vstupních dotazníků, jak chtějí změnit místo, kde žijí a my se jim ozveme zpátky a prodiskutujeme to společně. Letos jsme podpořili přes 200 projektů. U Dobro-druhů je to méně.

Často se stává, že jdeme se stejnými lidmi delší cestu. Začnou jako mladí v jednom programu, pak dostanou větší grant, pečují o krajinu, dělají něco většího a vstoupí do komunální politiky. Krásným příkladem je Petra Soukupová, zakladatelka Police Symphony Orchestra, mladého symfonického orchestru z Police nad Metují, která získala jednu z cen Via Bona. Dnes má orchestr evropské ambice. Z dobrovolnické aktivity přesahující už dnes hranice regionu může vzniknout něco velkého. Drobnými granty je stále podporujeme.

Kolik peněz na granty vyplatíme za rok? Složitá otázka, protože takový standard je 30 mil. Kč ročně, ale tím, jak bylo tornádo a krize, tak rozpočet stoupl. Zahrnout musíme i spolupráci s firmami a podporu místních uskupení i mimo ČR. Do budoucna chceme být alespoň v omezené míře aktivní i směrem na Západ. Geograficky jsme ve středu Evropy a pro všechny blízko, tak proč toho nevyužít.

A proč jsme některý projekt nepodpořili? Většinou kvůli nízké míře spolupráce. Nechceme podporovat uskupení, které vyvolává ve vesnici velké tenze. Musí docházet ke konsensu, součinnosti, zapojit různorodé skupiny, žijeme v době sociálních bublin a právě tyto komunitní projekty mají moc, že se spolu začnou bavit lidé, kteří by se jinak nepotkali – lidé různých profesí, názorů, věku, a to chceme. Samozřejmě hlídáme také dopad a rozpočet – efektivitu projektu.

 

Chcete lidem pomoci vytvářet místa, kde je radost žít. Jak takové místo vypadá? Mluví z toho i vaše vlastní zkušenost z rodného Bruntálska? Říkáte, že ubývá míst, kde „chcípl pes“. Když se dnes rozjedete na Jesenicko, došlo tu k výrazné proměně také díky vaší pomoci? Je nějaký z regionů v ČR výrazně aktivnější co do počtu žádostí o podporu? Litovali jste někdy nějaké uskutečněné pomoci?

Je to místo, kde se dobře žije v mnoha ohledech. Ekonomické aspekty, solidní životní prostředí a infrastruktura, kde někoho znáte, je energie, bezpečí, kde se člověk necítí izolován a osamocen, kde je otevřená radnice, dobrá škola, můžete se zapojit do něčeho, funguje kulturní život, je kam jít s rodinou, dobře se najíst. Dobrý starosta, který ví, co dělá. Pak se nechcete stěhovat pryč. Je tu spolkový život, sousedi, vztahy, řada důvodů, proč neodejít, vytvoří se identita místa.

Pocházím z jedné vesničky na Bruntálsku. Před dvaceti lety tam měla nadace svůj projekt a ten dokázal spojit lidi a dát jim prostor, aby se líp seznámili, budovat historii místa a vztah k místu, dát jim pocit, že tam patří, což je důležité právě v Sudetech, kde zakořenění není tak silné.

Příkladem pozitivní proměny na Jesenicku je Tančírna v Račím údolí, zrenovovaná secesní restaurace s tanečním sálem, jejíž majitelé chtějí, aby to tu žilo koncerty a tanečními lekcemi, nebo obec Bílá Voda, která se stala všeobecně známou díky úspěšném románu Kateřiny Tučkové, unikátní místo s dobrou komunitou lidí. Nadace oba projekty před časem podpořila. Je to region specifický a vlastně těžký na život.

Aktivnějšími regiony jsou městečka okolo Prahy – Mníšek pod Brdy, Říčany, ale také třeba Liberec, Velvary, Mnichovo Hradiště. Méně žádostí chodí z Moravskoslezského kraje. Občanská pasivita je tu větší.

Ne vše je vždy snadné. Když intervenujete ve společnosti, může se stát, že někomu dáte peníze a tím si znepřátelíte jiné a vyvoláte konflikt. Stalo se to. 1−2 projekty ze 300 za rok jsou problémové. Patří to ale k naší práci. Je třeba si připustit, že když dáme peníze jednomu spolku, můžeme zapříčinit v komunitě problémy. Samozřejmě existují metody, jak tomu předejít, např. si komunitu předem zmapovat. Pokud se jedná o větší projekt, jede tam konzultant, protože čím je podpora vyšší, tím stoupá i riziko, že nebude po chuti všem.

 

Vedete zejména mladé lidi k tomu, že je dobré dávat, je-li člověk o to požádán, ale mnohem lépe je pochopit a dávat (darovat a pomoci) bez požádání?

Je to jedna z cest. Ideální stav vypadá asi takto: každý z nás má trvalý platební příkaz na podporu organizace, která mu dává smysl. Nemusí to být velká organizace, stačí klub, místní školka, které dáváme něco navíc. Drobný příspěvek místnímu spolku, divadlu. Darování se stane běžnou součástí životů, protože to ve finále pomůže všem. Občanská společnost pak není závislá na státu, na dotacích. S pravidelným příspěvkem pak mohou nevládní organizace počítat. Prospěch plyne i pro darujícího, je prokázané, že člověk má touhu dělat něco více, podělit se o to, co mu společnost dala a darování mu přinese pocit naplnění. Společnost jako celek bohatne, stále více lidí si darování může dovolit a doplnit svým darem potřeby v oblastech, kam stát nedosáhne. Srdce je ale nejdůležitější, kdyby nebylo, zbyde pouhá technokracie.

www.nadacevia.cz

JABLONEC NAD NISOU 20 LET MĚSTEM TANCE

JABLONEC NAD NISOU: Letošní 36. celostátní přehlídka scénického tance mládeže a dospělých Tanec, tanec… 2022 (CP) se uskuteční v Jablonci nad Nisou ve dnech 28.–30. října t. r.

od 28.10.2022 do 30.10.2022
Autor článku: 
Jiří Lössl/ika

Letošní 36. celostátní přehlídka scénického tance mládeže a dospělých Tanec, tanec… 2022 (CP), která se uskuteční v Jablonci nad Nisou ve dnech 28.–30 října t.r., v sobě ukrývá několik významných výročí: Právě letos je tomu 45 let, co se CP konala vůbec poprvé. V Jablonci nad Nisou CP našla zázemí od roku 2003. Jablonec je tak hostitelským městem podvacáté a současně se podesáté bude udělovat Cena města tance. Letošní CP je připisována dvěma významným osobnostem tanečního světa. Páteční odpolední pořad CP Živá minulost v tanci přinese osobní vzpomínání paní Evy Blažíčkové, zakladatelky Duncan centre konzervatoře Praha na paní Jarmilu Jeřábkovou, která je považována za zakladatelku moderní české taneční výchovy a která by letos oslavila 110 let od narození. Sobotní stejnojmenný pořad uvede osobní vzpomínání paní Doroty Gremlicové, profesorky pražské HAMU na paní Boženu Brodskou, která zásadním způsobem ovlivnila vývoj české taneční vědy a historiografie a která by oslavila 100 let od narození. Významností je tedy více než dost. Jak s nimi v době úsporných opatření a rostoucích cen naložíme?

Tak především, v Městském divadle bude v hlavním programu ve dvou komponovaných večerech (v pátek a v sobotu) pro širokou diváckou obec uvedeno třiadvacet současných českých choreografií, které byly nominovány z přehlídek krajských. Jablonecké Parau Parau uvidíme v choreografii Stvořeni k tvoření a Taneční a pohybové studio Magdaléna uvede choreografii Maagal a choreografii Hledej smysl v nesmyslu. V nedělním tanci závěrečném pak uvedou ZUŠ Vodňany a Flash Dance Company TJ Sokol Jaroměř výsledky svých rezidenčních pobytů za rok 2021 a 2022.

Ve foyeru městské radnice bude od 1. října instalována retrospektivní výstava Jablonec nad Nisou 20 let městem tance, která i náhodnému návštěvníkovi představí ve zkratce významné události CP, jíž je město již dvacet let hostitelem a kam jste všichni srdečně zváni.

Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury a za finančního přispění Libereckého kraje a Statutárního města Jablonec nad Nisou, pod záštitou ministra kultury a Statutárního města Jablonec nad Nisou pořádají NIPOS, útvar ARTAMA Praha a Taneční a pohybové studio Magdaléna Rychnov u Jablonce nad Nisou, z. s., spolupořádá Městské divadlo, o. p. s. Jablonec nad Nisou, Kultura Jablonec, p. o. Jablonec nad Nisou, Muzeum skla a bižuterie Jablonec nad Nisou.

www.nipos.cz; www.ditevtanci.cz

 

 

Petra Janů vydává u příležitosti svých dvou letošních jubileií 2 CD Hity a rarity s nahrávkami z let 1975–2022

PRAHA, ČR: Petra Janů, která letos slaví 70. narozeniny a 50 let působení na scéně československé populární hudby, vydává u příležitosti svých dvou jubileií 2 CD Hity a rarity 1975–2022. Najdete na něm 46 písní, 35 z nich vychází na CD úplně poprvé. Oslava obou jubileií proběhne na Petřině Narozeninovém koncertě v pražské Lucerně 19. 10. 2022.

19.10.2022
Autor článku: 
JUDr. Jan Adam/ika

Partneři v duetech: Karel Gott, Miroslav Žbirka, Eva Pilarová, Petr Janda, Marcela Holanová, Petr Kolář, Josef Laufer a Petr Cieplý

Petra Janů začala zpívat před neuvěřitelnými padesáti lety, během nichž si s úspěchem vyzkoušela téměř všechny styly a žánry, které v populární hudbě existují. Vedle písní zahraničního a tuzemského středního proudu nazpívala filmové a muzikálové melodie, šansony, kompozice ve stylu disco, soulu a rocku. Vždycky se prezentovala jako energická, moderní žena, která se nebojí svého věku a důstojně stárne se svým publikem. Vytvořila si svůj vlastní, nenapodobitelný styl a zůstala sama sebou. Vyplatilo se!

Rok 2022 je rokem, kdy Petra Janů slaví dvě kulatá životní jubilea. Padesát let na scéně naší populární hudby a 19. 11. sedmdesáté narozeniny. Ty oslaví už ale 19. 10. Narozeninovým koncertem v pražské Lucerně se svou kapelou Amsterdam a s hosty Petrem Jandou a s mladým opavským zpěvákem Petrem Cieplým. Ten pro Petru a pro sebe napsal mezigenerační duet Odlišný generace. „Slavím 2x35 let, a tak každá moje půlka bude vděčná všem, kteří se mnou má jubilea přijdou do Lucerny oslavit“, říká zpěvačka a směje se svým charakteristickým smíchem.

2 CD Hity a rarity, které je průřezem pěvecké kariéry zpěvačky s hlasem, který u nás neměl a nemá obdoby, vedle duetu Odlišný generace přináší i další horkou novinku. Píseň Pár slov, kterou si Petra našla v repertoáru americké herečky a zpěvačky Cher.

Aktuální dvojalbum Petry Janů přináší šestačtyřicet písní, z nichž pětatřicet vychází na CD úplně poprvé. Pocházejí z archívů Českého rozhlasu, České televize, Supraphonu, Warner Music a dalších. Diskofilové na tomto 2 CD najdou pochopitelně největší hity trojnásobné Zlaté slavice jako Jedeme dál, Moje malá premiéra, Říkej mi, Už nejsem volná, Planeta lásky, A pak že je to hřích, Léta bláznivá a Má pouť. Mnohdy však ve verzích, které neměli ještě nikdy možnost slyšet.

V roce 1972 Petra Janů získala na pěvecké soutěži talentů Mladá píseň v Jihlavě Stříbrný řetěz tohoto festivalu a zaujala i představitele pražského divadla Semafor. Do tohoto divadla nastoupila v sezóně 1972 - 73 a účinkovala v něm takřka do samého konce 70. let. Nikdy neměli posluchači dosud možnost slyšet Petřiny nahrávky z her v Semaforu. Najdou je až na tomto projektu. Konkrétně písně z her Zuzana v lázni, Má hlava je včelín a Kytice, která je nejhranější hrou v dějinách Semaforu. Dočkala se šesti set repríz a Petra Janů v ní roli Bludičky alternovala s Hanou Zagorovou.

Ve druhé polovině 70. let se z Petry Janů stala rocková zpěvačka par excellence a sama zpěvačka má tohle období své kariéry asi nejraději a vrátila se k němu v minulém desetiletí na koncertech se svou skupinou Amsterdam. Proto ji velmi překvapily díky tomuto 2 CD tři objevené nahrávky s rockovou skupinou Blue Effect – Nečekaná premiéra, Jdu zutá a Náhle blázen. Posledně jmenovaná je Petřinou verzí slavné písně Vladimíra Mišíka Sluneční hrob. Petra ji nazpívala s českým textem Michala Horáčka Náhle blázen.

V roce 1985 vydal Petře Supraphon album12 Famous And Awarded Movie Songs, na které nazpívala písně oceněné cenou Americké filmové akademie, Oscarem, a zpěvačce přineslo za 200.000 prodaných LP desek doma i v zahraničí Zlatou desku Supraphonu. Původně se chystalo i vydání tohoto alba v české verzi. Nikdy k tomu ale nedošlo, byť některé z těchto celosvětově proslavených písní Petra česky nazpívala. Na tomto 2 CD najdete dvě z nich. Konkrétně píseň Evergreen, kterou si do hudebního filmu Zrodila se hvězda napsala Barbra Streisand a Petra ji nazpívala s českým textem Eduarda Krečmara Pláč. A když už jsme u filmových melodií, musíme zmínit na tomto projektu poprvé vycházející Petřiny nahrávky písní z filmů Cikáni jdou do nebe, Moulin Rouge a Bony a klid.

Velkým hitem se v roce 1987 stala píseň Karla Svobody a Karla Šípa Hou hej hou, všichni tancujou, kterou Petra natočila s tehdy slavnými diskžokeji Jiřím Počtou, Milošem Skalku, Jakubem Jakoubkem, Jožkou Zemanem, Petrem Salavou, Jaromírem Tůmou a Oskarem Gottliebem. Na Petřině albu Lovin´ určeném na export, našli její pilné včeličky, jak říká Janu Adamovi a Janu Fialovi, kteří pro ni a s ní tuto kompilaci připravili, skutečnou raritu. Anglickou verzi této písně, ve které je Petřiným partnerem Miroslav Žbirka. „Kdo taky jiný než Miro, ji mohl u nás anglicky na sklonku 80. let nazpívat, že?“, říká Petra a je dodnes hrdá na to, že nazpívala právě tuto píseň, ve které byl jako v jedné z prvních u nás použit rap.

Petra Janů zažila díky roli Madame Thenardiér v jednom z nejslavnějších světových muzikálů všech dob Bídníci počátek muzikálového boomu u nás. Stala se poté vyhledávanou muzikálovou hvězdou a tento dvojdisk připomíná její působení v muzikálech písní Žárlím, kterou Petra zpívala jako královna víl Titánie v muzikálu Sny svatojánských nocí. Příznivci Petry Janů určitě ocení, že toto 2 CD obsahuje i Petřiny duety s Petrem Kolářem, Karlem Gottem a s Petrem Jandou z muzikálů Kdyby tisíc klarinetů, Fantom opery a Ať žije rokenrol!. A taky zpěvaččiny verze hitů z repertoárů Karla Gotta, Elvise Presleyho, Franka Sinatry, Lizy Minelli, Jennifer Rush, Celine Dion, Toma Jonese a skupiny Queen.

Text Eduarda Krečmara k písni Karla Svobody S láskou má svět naději byl aktuální už v době svého vzniku, kdy s ní Petra Janů v roce 1986 vyhrála Zlatou Bratislavskou lyru. A dnes je dokonce aktuálnější mnohem víc. Napadá mne, že nejen s láskou má svět naději. Naději má i s Petrou Janů, která nám svými písničkami už padesát let prozařuje naše životy a udělaly ho radostnějším a snesitelnějším. Díky, Petro!

Vstupenky na Petřin koncert v Lucerně na www.ticketportal.cz/Event/Petra_Janu_Amsterdam

2 CD Petra Janů – Hity a rarity 1975 – 2022 lze objednat na Hudba Petra Janů: HITY A RARITY 1975 - 2022 — Radiotéka (radioteka.cz)

Zámek Liteň letos pod vánoční stromek nadělí Adventní koncert

LITEŇ: Tu pravou vánoční atmosféru navodí o první adventní neděli mimořádný koncert v sále Čechovny v areálu zámku Liteň. Na Adventním koncertu, kde zazní i vánoční melodie, se představí členové skupiny lesních rohů České filharmonie, smyčcové uskupení Pavel Bořkovec Quartet a jejich hosté a do svých řad pozvou rovněž vybrané absolventy jarních Liteňských hornových dnů. Jako perla mezi drahokamy se blýskne jedna z vítězek Ceny Jarmily Novotné, která obohatí program zpěvem. Uším polahodí sváteční skladby od Mozarta, Beethovena či Webera, třešínkou na dortu bude studentský hornový sextet. Koncert se uskuteční v neděli 27. listopadu od 18 hodin v budově Čechovny v areálu zámku Liteň. Jeho pořadatelem je nezisková organizace Zámek Liteň, která jej zařadila mezi projekty 11. ročníku Festivalu Jarmily Novotné.

27.11.2022
18:00
Autor článku: 
Barbora Dušková

„V uplynulých ročnících Festivalu Jarmily Novotné se dosud nepoštěstilo, že bychom s příznivci našich projektů oslavili adventní čas, což jsme se rozhodli konečně změnit. Chtěli bychom pro ně na zámku zajistit vánoční atmosféru spojenou s první adventní nedělí a doprovodit ji hudbou. Věříme, že slavnostní Čechovna v zámeckém areálu tu pravou sváteční náladu vykouzlí. Vítáni jsou nejen naši pravidelní návštěvníci, ale i noví posluchači,“ zve k účasti na Adventním koncertu jeho pořadatelka a ředitelka neziskové organizace Zámek Liteň, Ivana Leidlová.

Mezi členy skupiny lesních rohů České filharmonie se představí Ondřej Vrabec, Mikuláš Koska, Jan Vobořil, Jindřich Kolář a Petr Duda, kteří si do Litně pozvou spřátelené uskupení Pavel Bořkovec Quartet a hornistu Kryštofa Kosku. Trojici vánočních skladeb zapěje vybraná vítězka Ceny Jarmily Novotné.

Vstupenky je možné již nyní objednávat na emailu tickets@zamekliten.cz nebo na telefonním čísle 737 650 497. Cena je obvyklých 300 Kč. Další informace budou průběžně zveřejňovány na webu zamekliten.cz, na Facebooku a Instagramu.

Festival Jarmily Novotné 2022 se koná pod záštitou ministra kultury Mgr. Martina Baxy a hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové. 

Malí a mladí dobrovolníci budou po tři dny pomáhat tam, kde to mají rádi

ČR: Více než 25 000 dobrovolníků v celé České republice bude 72 hodin zvelebovat své okolí, pomáhat druhým nebo přírodě. Naplánováno mají zatím přes 400 akcí, mezi kterými jsou například úklidy lesů, parků, dětských hřišť a školních pozemků, výsadby stromů a keřů nebo třeba sběr lesních plodů pro zvěř, výroba krmítek pro ptáky. Jinde si dobrovolníci naplánovali sociální projekty jako návštěvu seniorů, pomoc dětem s postižením nebo výpomoc v útulcích pro zvířata. Největší dobrovolnická akce pro děti a mládež – 72 hodin – bude probíhat po celém Česku od čtvrtka 13. října do neděle 16. října 2022.

od 13.10.2022 do 16.10.2022
Autor článku: 
Soňa Polak/ika

Akci pojedenácté pořádá Česká rada dětí a mládeže s cílem přivést mladé lidi k dobrovolné práci pro své okolí a ukázat, že mohou sami změnit věci, které se jim nelíbí. Za 10 let svého trvání přinesla Česku přes 5000 projektů. Spontánně v nich pomáhalo téměř 300 000 dobrovolníků.

Dobrovolnické příběhy jsou různé a mladé dobrovolníky najdete v každém kraji. Na této adrese stačí zadat svůj kraj a zobrazí se vám všechny projekty pomoci, které v něm budou probíhat.

www.crdm.cz

www.adam.cz

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení