Instituce a kulturní zařízení

BROUMOV: Ve čtvrtek 3. listopadu odstartoval v broumovském klášteře hlavní program 9. Broumovských diskusí. První dva panely této čtyřdenní konference otevřely diskusi na téma Solidarita a sounáležitost v Evropě a v každodenním životě. V pátek 4. listopadu pokračuje konference panelem prezidentských kandidátů. Hlavní panely je možné sledovat naživo online.

Součástí slavnostního zahájení konference byla ve čtvrtek dopoledne videozpráva Hanse-Gerta Pötteringa, bývalého předsedy Evropského parlamentu a zástupce pro evropské záležitosti Konrad-Adenauer-Stiftung. „Je důležitým úkolem vlád jednotlivých zemí EU, aby lidem vysvětlily, že v solidaritě s Ukrajinou nesmíme polevit. Jinak by Putin byl v pokušení postupovat a je třeba – zejména zde v České republice – připomenout Mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy kvůli ústupkům mohl Hitler zabrat Sudety. Žádný mír to nepřineslo, jen Hitlera povzbudilo k zaútočení na Polsko a další země. … V této solidaritě bude nutné vytrvat delší dobu a vlády jednotlivých zemí musí podpořit materiálně znevýhodněné občany. V tomto ohledu neexistuje jen solidarita s Ukrajinou, ale také solidarita s jednotlivými lidmi Evropské unie,“ uvedl Pöttering ve své videozprávě.

Na slavnostní zahájení navázal 1. diskusní panel na téma Solidarita a sounáležitost v současné Evropě, jehož hosty byli Daniel Kroupa (politolog, filozof, pedagog), Klára Šimáčková Laurenčíková (zmocněnkyně vlády pro lidská práva) a Vojtěch Boháč (novinář). Diskusi moderovala Světlana Witowská.

„Úkolem politiků je říkat lidem, že musíme být solidární a musíme se uskromnit. Část společnosti však politiky vůbec neposlouchá. Změnit situaci může to, co se děje na té základní úrovni. Máte-li společnost atomizovanou a lidé jsou v té společnosti sami, je jejich situace zoufalá. Najdou-li však k sobě lidé vztahy v prostředí, kde se nacházejí, najdou společné řešení,“ uvedl Daniel Kroupa a během panelu také dodal: „Zvykli jsme si užívat slovo solidarita v sociálním smyslu… Solidarita však předpokládá dobrovolnost, ve společnosti je třeba probudit opravdovou soudržnost mezi lidmi, tak jak to bylo mezi lidmi na malých vesnicích. Pozoroval jsem to ještě v 50., 60. letech – obrovskou soudržnost, v 70. a 80. letech se už jednota vesnice začala rozpadat. Jsou-li tam dnes lidé v těžké sociální situaci, chybí jim vzájemná pomoc. Je třeba přemýšlet, jak obnovit energii vzájemného sdružování lidí.“

„Musíme usilovně pracovat na tom, proč máme být solidární, aby bylo zřejmé, že solidarita je hodnota, o kterou je třeba pečovat. Důležité je také udržet ve společnosti povědomí o tom, o co skutečně jde na Ukrajině. … Je potřeba stavět pevnou hráz radikálním silám, které se začínají probouzet ve společnosti,“ uvedla Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Solidarita je něco, co je oboustranné, co se učí a co v sobě obsahuje empatii. Vzájemná empatie je velice zásadní. Je třeba reflektovat, kolik vnitřní solidarity ještě máme a po kom ji můžeme chtít. Je zde spoustu lidí, kteří už nejsou schopni solidaritu projevit. Lidé začali být válkou unavení. Mnozí přestali sledovat, co se na východní frontě děje, jiní začali pod náporem blížící se krize přemýšlet, jestli všechno není náhodou jinak, jestli bychom přeci jen neměli dát přednost sobě,“ zamýšlel se nad současnou situací v Evropě Vojtěch Boháč.

V odpoledních hodinách pokračovala konference 2. panelem na téma na téma Solidarita a sounáležitost v každodenním životě. Nad tím, co je hybnou silou solidarity nebo jak souvisí solidarita s charakterem, se zamýšleli Eugenie Číhalová (členka Rady vlády pro národnostní menšiny), Karin Lednická (spisovatelka) a Pavel Pola (rektor kostela Pražského Jezulátka)​ spolu s moderátorkou Martinou Maškovou.

„Solidaritu můžeme vysledovat u všech živých bytostí, člověk v tomto smyslu netvoří výjimku. A já bych ji vůbec nespojovala s charakterem člověka, kde bychom ji často marně hledali, a totéž bych řekla i o vzájemné sounáležitosti. Tyto vlastnosti nám nejsou dány, získáváme je výchovou, příkladem, a ne všichni jsou ochotni je přijímat. Záleží opět jenom na přístupu k těm, se kterými bychom je chtěli sdílet,“ zamyslela se nad tématem konference Eugenie Číhalová.

Zkratkovité výkřiky na sociálních sítích zběsile pendlují mezi krajnostmi. A kdesi uprostřed nepovšimnutě míjejí lidi, kterým se solidarity nebo třeba jen pouhé pozornosti nedostává. Ti lidé jsou v naší bezprostřední blízkosti, byť třeba v rozdílné bublině. Možná volají o pomoc způsobem, který nás spíše popouzí, než podněcuje k dobrotě. Možná jsou už tak uondaní, že nevolají vůbec. Možná je jejich pocit křivdy oprávněný, ale my o tom nevíme. Možná si ne dostatečně často uvědomujeme, že zároveň s úsilím o záchranu tropických pralesů bychom neměli přestat zalévat kytky na domácím parapetu,“ uvedla Karin Lednická.

„Solidarita je podle mě jednou ze základních křesťanských hodnot. Dovolil bych si ji parafrázovat jako vědomí, že patříme k sobě, že jsme „na jedné lodi“, že jsme na sobě do jisté míry závislí, druhé lidi potřebujeme a oni potřebují nás. To má důsledky pro naše vlastní sebevědomí i pro podobu našich vztahů,“ myslí si Pavel Pola.

Ve večerních hodinách bude diskuse pokračovat byznysovým panelem s hosty Janem Bartou, Martinem Vohánkou a Antonínem Kokešem, pod moderátorským dohledem Michaela Rozsypala.

Páteční program odstartuje v 10:00 třetím panelem, jehož tématem bude Solidarita a sounáležitost pohledem prezidentských kandidátů. Nad tím, zda patří solidarita do politiky nebo jakou roli hraje prezident v otázce solidarity a sounáležitosti, se zamyslí prezidentští kandidáti Pavel Fischer​, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Josef Středula. Moderovat bude novinářka Veronika Sedláčková.

Všechny tři hlavní panely živě přenáší Česká televize, která je generálním mediálním partnerem konference. Sledovat je lze v iVysílání na tomto odkazu, kde bude možné záznam najít i zpětně: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15366788930-broumovske-diskuse-2022/

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Hlavními partnery jsou Královéhradecký kraj, Jan Barta, Hobra – Školník, US Embassy, Raiffeisen Leasing, Konrad-Adenauer-Stiftung a Coca-Cola HBC Česko a Slovensko. Partnery jsou Podnikatelský klub Broumovska, Nadace OSF, Z - TRADE, Edumed, SaarGummi, Martina Rosová, Centrum Walzel a Pixman. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Hlavními mediálními partnery jsou Deník N a ČRo Plus, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník, Naše.broumovsko.cz a Místní kultura. Regionálními partnery jsou Strategická rada regionu Broumovsko, Benediktinské opatství sv. Václava, Maiwaldova akademie a Agentura pro rozvoj Broumovska.

„Ukrajinská kinematografie dnes plní dvojí velmi důležitou roli. Jednak slouží jako emocionální a psychologická platforma, která válkou sužovanému ukrajinskému národu nabízí naději i reflexi, jednak je tou nejkomfortnější a nejsrozumitelnější formou informování o Ukrajině v zahraničí. Dnes více než jindy je potřeba seznamovat veřejnost s ukrajinskou kulturou, představovat kvalitní ukrajinské umění, které má mezinárodní renomé,“ říká dramaturgyně festivalu a ukrajinistika Lenka Víchová a dodává: Týden ukrajinského filmu dokáže, že kultura a umění je součástí toho, co musíme bránit a za co stojí bojovat.“

Festival v kině Atlas zahájí 8. listopadu debut režiséra Maksyma Nakonečného Pohled motýla, který měl premiéru na festivalu v Cannes v sekci Un Certain Regard a letos byl s úspěchem uveden na MFF Karlovy Vary.

Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Více informací na www.ukrajinafilmfest.cz. Vstupenky je možné zakoupit online na www.kinoatlas.cz/klient-181/kino-52/stranka-13495 nebo na pokladně kina Atlas.

V některých filmech je ústředním tématem válečná realita, přítomná na Ukrajině minimálně od roku 2014. Ve svém debutovém filmu Pohled motýla vypráví režisér Maksym Nakonečnyj příběh vojačky Lilji, která se vrací z několikaměsíčního válečného zajetí na Donbase. Ukazuje osud ženy, která sveřepě odmítá roli oběti, a citlivě se táže, jak tísnivá může být existence ve společnosti sužované válkou. Válečné drama Odraz režiséra Valentyna Vasjanovyče rovněž představuje složitou cestu ukrajinského zajatce, chirurga Serhije, zpět do role manžela, muže a otce rodiny.  Prorocká antiutopie, kterou dnešní realita zjevně umocňuje, to je další film Valentyna Vasjanovyče Atlantida. V roce 2025, tedy rok po ukončení rusko-ukrajinské války, zbyla na východní Ukrajině poušť nevhodná k lidskému životu a bývalý voják se s novou přítelkyní Katjou učí žít bez války.

Také pohnutá historie Ukrajiny inspiruje různým způsobem filmové tvůrce. Mychajlo Illjenko ve filmu Život jednoho domu, inspirovaného básní ukrajinského národního barda Tarase Ševčenka, pracuje se symbolickou postavou Kateryny, ženy čekající na návrat bratra ze zajetí a po staletí zvedající svůj dům z trosek. Průvodce režiséra Olese Sanina vypráví příběh přátelství desetiletého Američana Petera a slepého ukrajinského banduristy Ivana na pozadí nejděsivějších událostí třicátých let minulého století na Ukrajině. Volnou inspiraci dávnou historií je pak možné najít také ve vánoční pohádce režiséra Mychajlo Kostrova Pekelný prapor aneb Kozácké Vánoce. Život současné Ukrajiny před válkou s nadhledem odráží komedie Divocí holubi Arkadije Nepytaljuka, který sleduje temperamentní trhovkyni Ljudku na cestě taxíkem z města do poloopuštěné vesnice za každoroční nemilou povinností upravit hroby blízkých. I Pamfir, sebejistý koprodukční debut Dmytro Sucholytkyje-Sobčuka, zručně kombinuje prvky antické tragédie, westernu i thrilleru na pozadí barvitého světa ukrajinsko-rumunského pohraničí.

Dokumentární tvorbu na letošním Týdnu ukrajinského filmu zastoupí Hlas tepláren, v němž režisérka Nadija Parfan nabízí citlivý a současně humorný pohled na nesnadnou práci dispečerů, opravářů a účetních v industriálních kulisách ukrajinských tepláren. Ve vizuálně propracovaných černobílých kompozicích představuje obraz člověka, který se stává pouhou tečkou na mapě velkých geopolitických událostí koprodukční dokument režisérky Aliny Horové Z deště pod okap. Sleduje osudy členů rodiny Sulejmanových rozesetých od Německa přes Ukrajinu až po Irák a Sýrii. Živoucí oheň Ostapa Kosťuka je příběhem tří karpatských pastevců, nostalgickým pojednáním o profesi z dob minulých, kterou bobtnající civilizace možná brzy zahubí.

Týden ukrajinského filmu je projekt, který od roku 2017 realizuje spolek RUTA za podpory a ve spolupráci s Velvyslanectvím Ukrajiny v ČR. V letošním roce byl Týden ukrajinského filmu zařazen mezi programy Goethe-Institutu a začleněný do komplexního balíčku opatření, na který Spolkové ministerstvo zahraničních věcí poskytuje finanční prostředky z doplňkového rozpočtu na rok 2022, a to s cílem zmírnit dopady ruské útočné války proti Ukrajině.

„Všechny naše milé diváky bychom rádi seznámili se zbrusu novou divadelní hrou Vinnetou, protože její podzimní premiéra se nezadržitelně blíží. Dovolte nám tedy alespoň krátce představit tuto bláznivou divadelní komedii o dvou dějstvích,“ uvedl vedoucí slánského souboru Radek Šmíd.

Je to příběh hrdinů našeho dětství! Pokrevních bratrů Old Shatterhanda a Vinnetoua. Vydejme se napříč vrcholky vysokých pohoří, nekonečnými dálavami amerických prérií a prožijme s nimi a jejich přáteli veliká dobrodružství a nemilosrdné boje za čest a slávu. Drama cti v kulisách Divokého západu… Příběh úředníka Památkového úřadu Středočeského kraje, kterého se snaží uplatit lobbista kvůli stavbě dálnice. Nadsázka a humor při zachování odkazu knižní předlohy budiž pozvánkou pro všechny příznivce romantiky divokého západu i dobré zábavy. Komedie na motivy románů Karla Maye a filmů Haralda Reinla.

Ve hře účinkují Tomáš Novotný, Lukáš Kmínek, Kateřina Schovánková, Stanislav Bittengl, Martina Wittmayerová, Ludvík Vlček, Petr Bažant, Jiří Barvínský, Daniel Schovánek, Radek Šmíd a Antonín Hoffmann. Text sledují Helena Šlaisová a Jaroslava Šípková. Techniku zajišťují Ondřej a Lukáš Kvardovi. Režii má Radek Šmíd.

Petr Kolečko, autor této divadelní komedie, se řadí k nejúspěšnějším scénáristům naší současnosti. Je držitelem Českého lva za nejlepší scénář k filmu Masaryk v režii Julia Ševčíka. Nejznámější je ale bezesporu díky takovým seriálům, jako jsou Okresní přebor, Čtvrtá hvězda, Vinaři, Vyšehrad, Lajna, MOST!, Osada a další. V roce 2019 uvedl film Přes prsty v hlavní roli s Jiřím Langmajerem, který nejen napsal, ale nakonec také sám režíroval.

„Doufáme a věříme, že naše představení pro vás bude veselým pobavením, které pomůže alespoň na chvíli zapomenout na běžné starosti všedního dne, a že jich v této době není zrovna málo. Nejaktuálnější informace o našem představení, obrázky, ukázky, předprodej a přehled dalších repríz, zájezdů a štací můžete najít na internetové stránce www.vinnetousevraci.cz,“ upřesnil Radek Šmíd.

„Přejeme vám příjemné prožití podzimu a moc se na vás těšíme v hledišti našeho slánského divadélka,“ dodal na závěr režisér a vedoucí slánského souboru.

„Připravujeme tento katalog v době, kdy vydávání knih ovlivňuje zvýšená ekonomická zátěž a k tomu před více než dlouhým půlrokem vypukl válečný konflikt na Ukrajině, způsobený ruskou agresí. I přes navýšení cen energií a papíru reagovala na tuto událost česká nakladatelství vydáváním dvoujazyčných knih pro děti, zvýšeným zájmem o ukrajinskou literaturu a knižními dary pro děti i dospělé, kteří do České republiky přišli z krajiny zatížené válečnými útrapami,“ komentuje situaci na knižním trhu za autory katalogu Jana Čeňková.

Katalog Nejlepší knihy dětem je spolu s dřívějšími vydáními k nalezení na internetové adrese www.nejlepsiknihydetem.cz od 2. listopadu 2022. Tištěná verze je k dispozici ve vybraných školách, knihkupectvích a knihovnách. Spoluvydavateli katalogu jsou Komise pro dětskou knihu Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) a Česká sekce Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu (IBBY) společně se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP).

Autory nejnovějšího výběru jsou PhDr. Jana Čeňková, Ph.D. z FSV UK, jejíž specializací je vedle kulturní publicistky především historie a kritika literatury a ilustrace pro děti a mládež, Mgr. Pavel Kořínek, Ph.D., který působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a zaměřuje se na populární kulturu a dějiny a teorii komiksu, a překladatelka, literární redaktorka a publicistka Mgr. Jitka Nešporová, Ph.D.

Jaké knihy pro děti a mládež v aktuálním vydání převládají? „Objevíte tu tituly pro nejmenší a začínající čtenáře, ale s uspokojením konstatujeme, že převážná většina knih cílí na devítileté a starší a jejich žánrový rozptyl je pestrý. Dobrodružné i intimní příběhy s dětskými hrdiny, z nichž se některé vrací k minulosti, pokračování sci-fi románu, niterná poezie, komiksy, encyklopedie a uměleckonaučné knihy (o výtvarném umění a fotografii) by měly zaujmout, dojmout, poučit, pobavit. Současně také rozšiřují schopnost se dorozumět a leccos pochopit v rodině, kolektivu, mezi vrstevníky, obohatit si slovní zásobu a umět se zastavit nad četbou a chvíli neproklikávat displeje elektroniky,“ říká Jana Čeňková za kolektiv autorů.

Katalog Nejlepší knihy dětem tradičně uvádí celou řadu titulů, jejichž autoři jsou laureáty výročních cen v oblasti literatury pro děti a mládež. Již v podzimním katalogu Nejlepší knihy dětem 2020/2021 byla zastoupena Marka Míková, a to titulem Rýmovačky opičí (ilustrace Chrudoš Valoušek, Baobab), za nějž získala Zlatou stuhu 2022, a rovněž knihou Kabát a kabelka (ilustrace Galina Miklínová, Argo), která si vydobyla ocenění Magnesia Litera 2022 v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež. Současný katalog upozorňuje na práce, které zaujaly v soutěži Zlatá stuha 2022. Jde o titul Kráva Říčanová Terezy Říčanové (Baobab), oceněný za výtvarné zpracování, a dále o knihu Malí fotografové Terezy Nové, Jiřího Forejta a Nikoly Logosové (Běžíliška), která získala nakladatelské ocenění. Cenu Muriel 2021 v kategorii Nejlepší komiks pro děti obdrželi Michal Šanda a David Dolenský za komiks Tibbles (Meander), který je v novém katalogu také prezentován.

Další pozoruhodné a oceněné knihy, katalog ke stažení a informace o předchozích ročnících projektu Nejlepší knihy dětem najdete na webových stránkách www.nejlepsiknihydetem.cz.

Projekt je financován s laskavým přispěním Nadace M. Šaška.

Web: www.nejlepsiknihydetem.cz

Facebook: www.facebook.com/NejlepsiKnihyDetem

Stěžejní částí projektu Drak+ je celoroční spolupráce se dvěma třídami středních škol z Hradce Králové s názvem Druhák. Do projektu se zapojili studenti druhých ročníků Gymnázia J. K. Tyla a Střední zdravotnické školy. Ti v průběhu školního roku 2022/23 absolvují celkem šest setkání, která tvoří úvodní divadelní seminář, tři dopolední představení s navazujícím lektorským programem, debaty s tvůrci a večerní neorganizovaná návštěva divadla, kde se obě zapojené školy sejdou dohromady. Projekt zakončí společný závěrečný happening.

Kromě dvou inscenací z vlastního repertoáru Divadla Drak jsou součástí dramaturgické řady pro náctileté také dva tituly v podání hostujících souborů. Jihočeské divadlo přiveze multimediální inscenaci Invisible Man, za kterou stojí tvůrčí tandem Janek Lesák a Natálie Preslová. Druhým hostujícím souborem pak bude pražské divadlo D21, které se mladým hradeckým divákům představí s inscenací Emil čili O Háchovi. Ta před nedávnem získala Cenu Marka Ravenhilla pro nejlepší inscenaci současné hry za rok 2021.

„Inscenacemi Cesta a Antigona se v Draku otevřely dveře i dospívajícím divákům, kteří dlouhodobě považovali Drak za divadlo pro „mateřinky“ a „základky“. Rádi bychom dospívajícímu publiku umožnili se do divadla vracet a vidět představení, která je mohou bavit, řeší témata jim blízká nebo jim umožňují reflektovat vlastní zážitky a emoce. Proto jsme se rozhodli přizvat dva další divadelní soubory a vytvořit programovou řadu čtyř inscenací, které v průběhu jedné sezóny uvedeme na naší scéně v dopoledních reprízách pro školy i ve večerních časech pro veřejnost,“ představuje projekt Drak+ vedoucí produkce Barbora Kalinová.

Divadlo Drak myslí i na pedagogy. Pro ty na začátku října proběhl pilotní dvoudenní akreditovaný semináře Divadlo pro náctileté: Metody rozvíjení divácké gramotnosti dospívajících pod vedením lektorek Anny Hrnečkové a Jany Nechvátalové. Seminář pedagogům představil divadelní umění jako příležitost k poznání světa i sebe sama, příležitost k diskusi, tříbení názorů, empatii a porozumění, a seznámil je s metodami, jak tuto zkušenost zprostředkovat studentům. Ke všem inscenacím dále lektorské oddělení divadla připravuje metodické a pracovní listy.

Na Drak+ naváže v letech 2023–2026 mezinárodní projekt 3Place: Performing arts as the Third Place for the young audience, který divadlo Drak připravuje společně s norskými partnery Scenekunstbruket, kteří celý projekt vedou, a německým divadlem Junges Ensemble Stuttgart.

„Třetí místo zkoumá scénické umění pro mladé publikum ve třech různých aspektech, kdy každý z partnerů zastupuje jedno z hledisek – za prvé fyzický prostor, kde se kulturní zážitek odehrává, za druhé samotnou uměleckou tvorbu, kterou zaštiťuje v projektu Divadlo Drak, za třetí zapojení mladého publika tak, aby se cítilo být v tvorbě zastoupeno,“ uvádí ředitel Divadla Drak Tomáš Jarkovský.

Hlavní postavou zrodu Rampy na sklonku roku1996 byl Roman Rákosník, podporovaný řadou místních přátel, a Rampa se brzy stala kultovním místem milovníků dobré kultury všech generací. Po jeho odchodu v roce 2001 se provozu ujímají nejvěrnějšínávštěvníci klubu sdružení ve spolku Jablonecká kulturní obec (JabKO). Rampa během prvních 10 let existence prožila krásné časy, ale i sezóny, kdy přežívala pouze díky nadšení jednotlivců.

Koncem roku 2005 byla zahájena rekonstrukce pavilonu A, navazující na přestavbu celého Výstaviště, ze kterého se stalo dnešní Eurocentrum. Provoz klubu musel být přerušen, JabKO v zájmu udržení kontinuity pokračovalo pod hlavičkou „Rampa v exilu“v produkci omezeného programu v  náhradních prostorách po celém Jablonci.
V roce 2006 ve výběrovém řízení na nového provozovatele klubu byla vybrána jablonecká firma SUNDISKrodiny Bauerových, která se na chodu klubu podílela již řadu let - jako návštěvníci i členové spolku JabKO. Milena Bauerová se vedle předsednictví v JabKO stala dramaturgyní a šéfovou klubu. Rekonstruovaný prostor byl otevřen v říjnu 2006, na výzdobě interiéru se podílela řada mladých jabloneckých umělců.

Klub Na Rampě patří pro svůj pestrý program, kvalitní zvuk či atmosféru setkávání více generací mezi několik muzikanty i návštěvníky hodně ceněných klubů v celé republice.

Slouží jako zázemí pro koncerty regionálních umělců, stovky místních muzikantů i pozdějších profíků prošly na Rampě deseti ročníky soutěže Stárplej. Přednášejí tu sportovci, cestovatelé, osobnosti nejenom našeho kraje, hrají divadla malých forem, probíhají regionální kola folkových soutěží, workshopy a další, stále trvá nejstarší projekt klubu - Horečka sobotní noci Petra Vobořila. Rádi se sem vracejí celorepublikově známé kapely a muzikanti.

Na tvorbě programu Rampyse podílejí i Luděk Hlásek, Martin Bauer mladší a starší, díkynim sem našly cestu i kapely a osobnosti světové, například Joe Bonamassa, Walter Trout, Cliff Moore, Layla Zoe, basák Rolling Stones Deryl Jones i další spoluhráči světových hvězd se svými menšími projekty, kanadští Death South, ruská Otava Yë, v letošním roce třeba Martin Barre z Jethro Tull, nesčetné množství angloamerických bluesrockových skupin i kapely z Latinské Ameriky. Oceněním klubu je mnohaleté členství jeho dramaturgyně v Akademii populární hudby, která nominuje hudební Ceny Anděl.
Pestrý program je umožněn i díky finanční podpoře města Jablonec n. N. a společností Sundisk a Premedis.

Letošní sezóna odstartovala nabitým programem od poloviny září. Vrcholem oslav bude víkend 4.- 6. listopadu. V páteks Rampou slaví stejně stará kapela Wohnout, v sobotu od 18 hodin proběhne galavečer oslav. V programu vystoupí několik jabloneckých sestav všech generací, například Ornament, HlaDoKop, DDB, Funky Beasts a Maršál Bazén, který doprovodí i další pozvané hosty – mezi nimi Matěj Ptaszek ( excelentní bluesman, hráč na foukací harmoniku), Pospy (The Scoffers, Nandey), Týna Hádková (Big O Band), Jan Verl a Andy Letham (Blues Doctors) a další. Vystoupí KÚD Liberec se speciálním krátkým představením, celý večer moderují Martin Kadlec a Pája Žďánská z téhož divadla. Instalována bude výstava programů, fotek, poběží i promítání a obrázky z rampovské historie. V neděli odpoledne zabubnují Rampě do dalších let dětští účastníci bubenických dílniček.

Rampa zve všechny Jablonečáky i další návštěvníky na svůj tradičně pestrý program jubilejní sezóny i listopadový galavečer. Listopadový program přiložen.

www.klubnarampe.cz

Vstupenky na Balet Gala v ceně 200 – 250 Kč je možné zakoupit prostřednictvím portálu Plzeňská vstupenka, na stránkách Divadla J. K. Tyla www.djkt.eu nebo přímo v pokladně DJKT.

Nesoutěžní přehlídka baletních a tanečních škol se koná v Plzni již počtrnácté a pořádá ji spolek Balet, z.s., který sdružuje bývalé a aktivní tanečníky. „Večer Balet Gala je odměnou a inspirací účinkujícím, pedagogům, rodičům. Diváci mohou zhlédnout ta nejzajímavější taneční čísla, která se během roku urodila v tuzemských a zahraničních baletních studiích, uvidí vystupovat laureáty a vítěze českých i zahraničních soutěží,“ uvedla za organizátory mezinárodní exhibiční přehlídky Balet Gala Šárka Ženíšková. V rámci galavečera vystoupí také laureáti a vítězové Mezinárodní soutěže zájmových baletních škol Plzeňský střevíček, která se letos konala 14. 5. v KD Šeříková.

Kromě českých baletních škol bude letošní Balet Gala hostit také školy z Německa, Polska a Rakouska. Diváci se mohou těšit na atraktivní program složený ze sólových i sborových vystoupení klasického a moderního baletu a nebudou chybět ani profesionální hosté. Divákům se představí Michael Maple z Velké Británie, který tančí v Northern Ballet, a Sára Gordon z Tanz Akademie ve švýcarském Curychu. „Je také milou tradicí věnovat představení osobnosti z baletního světa, která svou prací přispěla k jeho rozvoji. Letos to bude Libor Čihař, bývalý sólista Divadla J. K. Tyla a Jihočeského divadla, který bohužel zemřel v roce 2020,“ řekla Šárka Ženíšková. Večerem bude provázet herečka Jihočeského divadla Taťána Kupcová.

Děti a mladé tanečníky čekají kromě galavečera také taneční workshopy, kterých se mohou účastnit i zájemci z dalších tanečních škol. Letos proběhnou v neděli 6. 11. v prostorách FIT DANCE ART. Na programu bude klasický balet a samba pod vedením Jany da Conceicao.

Balet Gala se koná zejména za podpory města Plzně – odboru kultury, Plzeňského kraje, Nadace 700 let města Plzně a MO Plzeň 2.

Více informací na www.baletgala.eu a na facebooku - spolek Balet, z.s.

Děje se tak symbolicky ve dnech, kdy by Pavel Šmok (22.10.1927-4.4.2016), legendární český choreograf a zakladatel Pražského komorního baletu, oslavil své pětadevadesátiny.

„Zpracovali jsme většinu dokumentace z období souboru Balet Praha – a její výběr také najdou zájemci na nových webových stránkách Ballet Prague Heritage. Pohybujeme se v období 60. let, proto mezi materiály dominují fotografie a tiskoviny. Stále probíhá jejich katalogizace a zatřiďování: je to běh na dlouhou trať a čeká nás ještě pěkná řádka let práce, než zpracujeme dědictví obou souborů,“ říká Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Institutu Pavla Šmoka a iniciátorka celého projektu.

„Online databáze nyní obsahuje přehled tvorby souboru Balet Praha (který se zpočátku jmenoval Studio Balet Praha), tedy repertoár z let 1964–1969: informace o jednotlivých choreografiích, fotogalerie, inscenační týmy, databázi tanečníků,“ vysvětluje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Webové prostředí je uživatelsky přívětivé a má moderní a vkusné grafické řešení. Databáze se bude rozrůstat a naším cílem je postupně pokrýt i repertoár Pražského komorního baletu. S ním bude přibývat také videodokumentace, která je z pochopitelných důvodů v období 60. let raritní.“

Institut Pavla Šmoka pokračuje i v nové sezoně v pořádání veřejných přednášek s pamětníky a členy Baletu Praha či Pražského komorního baletu v rámci cyklu Toulky taneční historií. Ve středu 2. listopadu 2022 od 17 hodin se v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční beseda s Kateřinou a Jaroslavem Slavickými na téma „Stopy choreografa Pavla Šmoka v Basileji“. Dalších besed, které se uskuteční v Domě tanečního umění, se zúčastní například taneční kritička Jana Hošková.

V Institutu Pavla Šmoka aktuálně vzniká nová monografie „Pavel Šmok. Choreograf s duší básníka“, jejíž autorkou je Lucie Kocourková. Publikace, která se soustředí na choreografickou tvorbu Pavla Šmoka a její vývoj již od prvních tvůrčích pokusů, bude slavnostně pokřtěna těsně před Vánoci. Kniha vyjde v rámci ediční řady Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti.

„Poprvé se například skutečně podrobně věnujeme Šmokovým raným pracím v Ústí nad Labem a v Ostravě, kde se vyprofiloval před založením Baletu Praha. Možná se někomu bude zdát, že tomuto období věnuji zbytečně velký prostor, ale jako historik musím podotknout, že u každého tvůrce jsou důležitá nejen jeho vrcholná (a většinou pečlivě analyzovaná a zdokumentovaná) díla, ale stejně zajímavé je objevovat a sledovat jeho umělecké dozrávání,“ vysvětluje autorka monografie Lucie Kocourková. „Díky recenzím a kritikám navíc můžeme sledovat, jak se během let změnil pohled na baletní umění, kniha bude tedy opět obsahovat mnoho dobových textů. Mezi prameny poprvé pracujeme s dosud nepublikovaným shrnutím Šmokových životních zlomů, které bylo zaznamenáno podle jeho vlastního vyprávění v roce 1989. Nejen tento rukopis, ale i nové raritní fotografie z mládí Pavla Šmoka nám zapůjčil jeho syn Martin Šmok, kterému patří velký dík za podporu naší práce.“

Databáze Ballet Prague Heritage vznikla ve spolupráci s TDT studiem.

PÍSEK: Zdravíme v dušičkovém čase příznivce Prácheňského muzea a dovolujeme si vás pozvat na přednášku Jak mu dřeva a hlína povídaly, kterou pronese ředitel muzea PhDr. Jiří Prášek ve čtvrtek 3. listopadu od 16 hodin. Řeč bude o chýnovském rodáku Františku Bílkovi (1872 - 1941), jehož stopadesáté výročí narození si právě připomínáme. Byl to všestranný umělec, mystik, symbolista a výrazná tvář českého sochařství konce 19. a první poloviny 20. století. Mimoto se zapsal do historie také jako malíř, grafik, keramik, architekt, spisovatel a filozof, velmi ovlivněný silnou vírou v Boha. V Písku po něm máme krásný reliéf v Heydukově domě, Pomník legionářům na Mírovém náměstí je dílem jeho bratra Antonína. Pokud patříte k zájemcům o tuto pozoruhodnou osobnost, nenechte si navíc ujít ve středu 2. 11. ve 22,05 na ČT Art dokument, který je rovněž uváděn v souvislosti s výročím narozením. Bude vysílán pod názvem „V hlavě Františka Bílka“.

„Téma solidarity a sounáležitosti je velmi aktuální, a navíc se zvláště dnes týká mnoha sfér fungování politiky a společnosti. Ať už jde o mezinárodní vztahy a zahraniční politiku, nebo otázky sociální či rozpočtové,“ říká Hana Valentová, výkonná ředitelka konference. „Jak je na naší konferenci zvykem, chceme témata probrat do hloubky, a proto u nás diskusní panely běžně trvají 2,5 hodiny. Usilujeme o kvalitní demokratickou diskusi založenou na věcnosti, trpělivosti, poctivosti, otevřenosti a zdvořilosti. A právě takovou debatou, v níž se nespěchá a je čas na snahu o porozumění, chceme přispět společnosti,“ dodává.

Panel bude moderovat novinářka Veronika Sedláčková. Vstupné na panel je 200 Kč, vstupenky je možné koupit online na webu konference www.broumovskediskuse.cz.

Setkání prezidentských kandidátů není pro konferenci novinkou. Již v roce 2017 se v Broumově na své vůbec první společné prezidentské debatě setkali tehdejší prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček a Vratislav Kulhánek, kteří společně diskutovali o Vizi vzdělanosti.

Dalšími hosty 9. Broumovských diskusí budou: Daniel Kroupa (politolog, pedagog), Mikuláš Kroupa (zakladatel a ředitel organizace Post Bellum), Karin Lednická (spisovatelka), Klára Šimáčková Laurenčíková (zmocněnkyně vlády pro lidská práva), Pavel Pola (rektor, kostel Pražského Jezulátka), Eugenie Číhalová (členka Rady vlády pro národnostní menšiny), Vojtěch Boháč (novinář), Jan Barta (investor, filantrop), Antonín Kokeš (podnikatel, filantrop) nebo Martin Vohánka (podnikatel, filantrop). Další jména jsou v jednání.

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Hlavními partnery jsou Královéhradecký kraj, Jan Barta, Hobra – Školník, US Embassy, Raiffeisen Leasing, a Coca-Cola HBC Česko a Slovensko. Partnery jsou Podnikatelský klub Broumovska, Nadace OSF, Z - TRADE, Edumed, Konrad-Adenauer-Stiftung, SaarGummi, Martina Rosová, Centrum Walzel a Pixman. Hlavními mediálními partnery jsou Deník N a ČRo Plus, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník, Naše.broumovsko.cz a Místní kultura. Regionálními partnery jsou Strategická rada regionu Broumovsko, Benediktinské opatství sv. Václava, Maiwaldova akademie a Agentura pro rozvoj Broumovska.