Instituce a kulturní zařízení

“V rámci české edice iniciativy, kterou jako festival United Islands of Prague zaštiťujeme, koordinujeme a evidujeme přes 15 klubů a prostor a přes 30 přihlášených umělců. Pevně věříme, že i díky našemu přispění vyšleme důležitý český signál k tomu, že stojíme za LGBTQ+ lidmi a jejich právy,” říká ředitelka festivalu United Islands of Prague Kamila Buráňová.

Česká i slovenská společnosti v minulých týdnech reagovala na brutální teroristický čin, při kterém byly z nenávisti k LGBTQ+ komunitě zavražděny dvě nevinné osoby. “Je dobrou zprávou, že mezi zapojenými subjekty jsou jak známá jména, tak i úplně nové projekty, zavedené velké festivaly i malé noční akce a prostory od šťastného baletu, přes muzea, školy, kulturní centra až po bagetérie, bary či hospody v malých městech a obcích nejen na Slovensku. Věřím, že i naší iniciativou se nám podaří posunout Slovensko správným směrem,” říká Michal Kaščák z festivalu Pohoda, který Slovenskou Tepláreň zastřešuje a koordinuje.

V Praze se zapojili Futurum Music Bar, Rock Café, Studio Paměť, U Habásků, Potrvá, Klubovna, Cross Club, Café Nona, SWIM, Anežka, uskupení crave a také uskupení Díky, že můžem.

Iniciativa Slovenská Tepláreň chce vyjádřit upřímnou soustrast rodinám a blízkým Matúša a Juraje a úctu a respekt všem, kteří v bratislavském baru Tepláreň vytvořili otevřené místo pro  setkávání svobodných lidí. Slovenští organizátoři si také kladou za cíl dosáhnout změny legislativy na Slovensku tak, aby byla zaručena bezpečnost všech lidí bez jakýchkoliv rozdílů.

Přesný pražský program najdete na webu www.unitedislands.cz.

V předvečer výročí narození Míly Doleželové, v pátek 11. listopadu od 17 hodin, proběhne děkovná bohoslužba v kostele Jména Ježíš. Celebrovat ji bude syndik České dominikánské provincie fr. Ing. Martin Dvořák, OP. Právě díky dohodě České dominikánské provincie s Univerzitním centrem Masarykovy univerzity v Telči se podařilo vrátit část malířčiných výtvarných děl do Telče. Stálá expozice bude v UC MU otevřena v dubnu příštího roku.  Ředitel UC MU Jaroslav Makovec k tomu říká: „Umění a kultura jsou spojnicemi, které dokáží oslovit člověka. A záměrem Univerzitního centra Masarykovy univerzity je smysluplné univerzitní komunitní centrum, které bude sloužit nejširší veřejnosti města i regionu.“

V den výročí se pro zájemce otevře telčský dům ´U malířů´ na ulici Palackého č. 27, kde více než dvacet let malířka žila a tvořila. „Promění se tak v galerii a symbolicky tak naplní odkaz malířky Míly Doleželová, která zde prožila vrcholná léta své tvorby, obklopená přáteli, ale i smutný závěr života v chudobě a osamění, “ těmito slovy zve k návštěvě Tereza Severýnová, majitelka domu.

Základní umělecká škola v Telči bude dalším místem, kde se také uskuteční akce spjaté s Mílou Doleželovou. Ve středu 23. listopadu bude od 16 hodin v mázhausu ZUŠ vernisáž prací žáků výtvarného oboru s tématem ´Míla Doleželová´, o den později ve čtvrtek 24. listopadu v 18 hodin v sále ZUŠ začne slavnostní koncert žáků. „Připravovat jsme tyto akce začali v září, začátkem školního roku a ohlasy od dětí jsou velmi hezké na obou oborech,“ říká ředitelka ZUŠ v Telči Eva Pavlíková a konstatuje: „Chceme, aby naši žáci věděli, kdo byla Míla Doleželová, a tak se mohli seznámit s jejím životem a dílem.“

V telčské Hasičské galerii na náměstí do 31. prosince tohoto roku pokračuje také výstava děl Míly Doleželové a jejího manžele, rovněž výtvarného umělce, Jiřího Mareše.  

www.miladolezelova.eu  

wws.uct.muni.cz

Výstava Dialogy v čase / Hommage à Ricardo Bofill potrvá do 28. prosince. Více informací je k dispozici www.gjf.cz.

Téma současné architektury v historickém prostředí bývá často prezentováno jako konflikt architektů s památkáři. „Toto zjednodušení je bohužel velmi zavádějící a v jistém smyslu brání oběma stranám v navázání smysluplného dialogu. Potenciální konflikt totiž nevzniká mezi novým a starým, ale mezi kvalitním a nekvalitním. Architektura je nekonečným příběhem, který nelze přerušit nebo dokonce uzavřít. Stejně jako je nesmyslné novou architekturu do historického města nevpouštět, nelze ani architekty zbavit odpovědnosti vůči němu,“ vysvětluje Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera.

Výstava navazuje na projekt Nové ve starém, který Galerie Jaroslava Fragnera uvedla před jedenácti lety. Tentokrát však nepředkládá návštěvníkům dlouhý výčet povedených i nepovedených realizací, ale zaměřuje se na pozitivní příklady staveb a intervencí, které s respektem přistupují právě k dialogu a propojovaní historie s moderní architekturou. Představí řadu zdařilých rekonstrukcí. Vedle již zmíněného hradu Helfštýn od studia ateliér-r, v níž se podařilo propojit středověkou stavbu s prvky moderní architektury, nabídne i pohled na nově vzniklé výstavní prostory v Ostravě – Galerii současného umění PLATO Roberta Konieczného a Muzeum potravin a zemědělských strojů NZM ateliéru Josefa Pleskota. Mezi další nedávné počiny patří také rekonstrukce a přístavba depozitáře Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem ateliéru AVN nebo nová budova Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která vznikla přestavbou menzy v režii Kuba & Pilař architekti. Nové využití industriálních objektů prezentují například konverze Silo Tower v Olomouci Studia Zlámal nebo areálu bývalé keramičky Kocanda v Kravsku od ateliéru ORA.

Moderní novostavby citlivě vsazené do krajiny či městského prostředí na výstavě prezentují například oceňované realizace nového parkovacího domu v Dolních Břežanech od studia Fránek Architects, výstupní stanice lanové dráhy na Pustevnách od Kamil Mrva Architects, Archeopark Pavlov, jehož autorem je Architektonická kancelář Radko Květ, nebo nové sídlo firmy Lasvit v Novém Boru z dílny ov-a architekti. Své zastoupení má na výstavě i pražské Centrum současného umění DOX, za kterým stojí Ivan Kroupa architekti, a také novější DOX+ s multifunkčním sálem od Petr Hájek Architekti.

Revitalizace veřejného prostoru zastoupí v Galerii Jaroslava Fragnera například rekonstrukce hlavního chebského bulváru od A69 architekti, revitalizace pražských náplavek, za kterou stojí Petr Janda a jeho ateliér Brainwork, nebo úprava nábřeží řeky Loučné v Litomyšli v režii AP ateliéru.

Samostatnou část výstavy tvoří pocta nedávno zesnulému světovému architektu Ricardu Bofillovi, který jako první zahraniční architekt ve spolupráci s českými architekty, inženýry a investory vstoupil do nelehkého dialogu s géniem loci historických kulis Prahy. Ricardo Bofill se významně podílel na proměně pražského Karlína a na výstavě budou představeny například jeho architektonické proměny industriálních dominant Corso Karlín I a II, Palác Karlín, Karlín Hall nebo nerealizovaný návrh Crystalu Karlin.

►VYSTAVUJÍCÍ ATELIÉRY A ARCHITEKTI

A69 architekti, A8000, AED project, AP ateliér, ARCHITEKTI D.R.N.H., Architekti Hrůša & spol., Atelier Brno, architekti chmelík & partneři, ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ RADKO KVĚT, ARCHTEAM, atelier AVN, Atelier zahradní a krajinářské architektury Sendler, atelier-r, CASUA, EHL & KOUMAR ARCHITEKTI, ellement architects, Fránek Architects, Henkai architekti, HŠH architekti, CHYBIK+KRISTOF ARCHITECTS, Ivan Kroupa architekti, Kamil Mrva Architects, Kuba & Pilař architekti, KWK Promes, Létající inženýři, MCA atelier, OK PLAN ARCHITECTS, ORA, ov architekti, Pavel Hnilička Architects+Planners, Pavel Mudřík architekti, Pavel Rydlo, Pavel Tůma, Petr Šulc, Petr Hájek ARCHITEKTI, petrjanda/brainwork, Projektový ateliér DAVID, QARTA Architektura, Ricardo Bofill Taller de Arquitectura, Strnadová - Girsa, Štěpán Děnge, TaK Architects, TRANSAT architekti, Zlámal architekti

http://www.gjf.cz/

Vedle apelativních inscenací Divadla Líšeň představí festival i současnou tvorbu pozvaných souborů, jejichž díla rezonují v současné válečné situaci. Zvolili jsme dvě představení:

Daria Gosteva (RU): Moskva-Dačnoje

Komorní dokumentární loutková inscenace ruské scénografky tvořící v Praze.
Ze vzpomínek se noří tajemný dům a jeho bizarní obyvatelé a sousedi: zpívající buržujka, veterán afghánské války, sourozenci Dong a Jumbli a další zvláštní obyvatelé tohoto blízkého a přece tak vzdáleného světa.

Spitfire Company: Konec člověka?!? Reportáže psané z kuchyně

Multižánrový projekt o moci bezmocných ovlivněný čtením knih běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, která prostřednictví stovek rozhovorů s pamětníky nabízí alternativní podobu novodobé historie tak, jak ji vidí obyčejní lidé.

Zahajovací představení festivalu proběhne symbolicky v rámci oslav svátku svobody 17. listopadu (ve spolupráci s festivalem Brněnský sedmnáctý), další akce budou navazovat do konce měsíce.

Divadlo Líšeň pořádá festivaly od roku 1999. Prvním byl festival Probuzení ze sutin s úmyslem odvrátit demolici Dělňáku Líšeň, který zahájil řadu několika desítek festivalů. Kromě líšeňských festivalů divadlo pořádá i festivaly v centru Brna, které odrážejí dlouhodobou a systematickou orientaci tvorby souboru na lidskoprávní a politická témata. První takto koncipovanou akcí byl v roce 2010 festival na téma Putinovo Rusko. Od roku 2016 se konaly Festivaly ve věznici - O minulosti a budoucnosti naší svobody v prostorách bývalé věznice na Cejlu. Letošní festival navazuje právě na tyto angažované festivaly.

www.divadlolisen.cz
Spitfire Company: Konec člověka?!? Reportáže psané z kuchyně
Moskva - Dačnoje

Provokující divadlo

ROZPAD IMPÉRIA

FESTIVAL DIVADLA LÍŠEŇ
17/11 v 16.00 a 18.15
Divadlo Líšeň: Putin lyžuje /hra o zrození vraha/
ve vojenském stanu u Jošta na Moravském náměstí
Politická fraška o obětech Putinovy vlády.

Po druhém představení beseda s Dariou Gostevou, tvůrci Putin lyžuje a dalšími hosty.

17/11 v 17.15 a 20.45
Daria Gosteva (RU): Moskva-Dačnoje
Kavárna Trojka, Dominikánská 9
Komorní dokumentární loutková inscenace ruské scénografky tvořící v Praze.

25/11 v 19.00
Klub Leitnerova, Leitnerova 2
Spitfire Company: Konec člověka?!? Reportáže psané z kuchyně
Multižánrový projekt o moci bezmocných ovlivněný čtením knih běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové.
Po představení beseda s tvůrci představení a hosty o Rusku a Ukrajině.

28/11 v 19.00
Klub Leitnerova, Leitnerova 2
Divadlo Líšeň: Zpověď bachaře
Divadelní zúčtování s komunistickou minulostí.
Odpověď na mementa lásky i hrůzy vrytá do omítek vězeňských cel.
Po představení beseda s odborníkem na mediální manipulace Romanem Mácou (Institut pro politiku a společnost).

29/11 v 19.00
Klub Leitnerova, Leitnerova 2
Divadlo Líšeň: Hygiena krve
Hrůzný kabaret o metodách zušlechťování lidské rasy. Výpovědi vrahů a obětí. Na jevišti kovové loutky, šrot a ostnatý drát.
Po představení beseda nejen o ruském fašismu s reportérem a šéfredaktorem VOXPOTu Vojtěchem Boháčem.

www.divadlolisen.cz

Během večera zazní i koncert Johannes Benz

Galerie 4, Františkánské náměstí 1, Cheb

E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz

Otevírací doba: Út–Ne 10.00–17.00

PRAHA: Konference Kámen, město, papír, pořádaná za účelem evaluace čtyřletého období od založení programu Umění pro město v Praze, si klade za cíl propojit aktéry z veřejné i soukromé sféry, kteří v českém prostředí rozvíjejí umění ve veřejném prostoru z pozice veřejného i nezávislého sektoru. Nabízí prostor prezentovat svou práci a navzájem se inspirovat a učit z chyb i úspěchů ostatních. Věnuje se mapování různých přístupů k umění ve veřejném prostoru a jeho systematické a systémové podpoře ze strany měst a obcí. Ambicí je poukázat na příklady zdařilé praxe v českých městech, ale nahlédnout i do zahraničních příkladů.  Důležitým východiskem je inspirativní výměna napříč zúčastněnými organizacemi, a tudíž také podpora vzájemné komunikace a případné spolupráce. Tato dvoudenní akce se tedy bude dotýkat témat financování umění ve veřejném prostoru, potřebných postupů a procesů schvalování, role odborníků a veřejného sektoru či postavení umělce v celém procesu.

Afterparty konference + Zahájení performance Light Underground ve sklepeních Domu U Kamenného zvonu

Zásadní součástí komiksu je kresba. Chronologicky uspořádané kresby doplněné textem pak v sekvencích tvoří příběh. Záměrem výstavy je prezentovat konkrétní příklady výtvarných propojení – ať už přiznaných, či jinak doložitelných. Výstava sestává celkem ze čtyř stěžejních ‚linek‘ – inspirací, označovaných ve výstavě jako ‚linka‘ buschovsko-hergéovská, alšovsko-ladovská, moebiovsko-saudkovská a rychlošípácká. Výběr autorů byl uvážený, ovšem redukovaný; zastoupeni jsou umělci, kteří jsou mimo epigonský proud citací.

Expozice je rozvržena do čtyř oddílů dle vzájemných vazeb a inspirací čili linek. V rámci každé linky jsou představeni klíčoví autoři (Wilhelm Bush, Benjamin Rabier, Charles Burns, Václav Šlajch, Tomáš Motal – Mikoláš Aleš, Josef Lada, Marek Čolek, Jiří Franta – Jean Giraud (Moebius), Kája Saudek, Libor Páv, Jan Patrik Krásný, Karel Jerie – Jan Fišer, Marko Čermák, Bohumil Konečný, Jiří Grus a další) buď originální kresbou, nebo tištěnými médii či konkrétními vydanými komiksy.

V první místnosti se zaměřujeme na rozličné nářadí potřebné ku práci se dřevem a také pro splétání provazů. Hoblíky, pilky ale třeba také šlapací soustruh používaný výrobci dýmek kolem Proseče. Ostatně právě výroba dýmek je v Proseči dodnes živá. Nejen nářadí ale také výrobky zručného bednáře nebo truhláře jsou tu k vidění. Seznámit se u nás můžete s výrobou košíků z proutí, košťat z březových větví ale třeba i s výrobou došků či loučí. Kdo ví, jak se dříve vyráběly provazy? Představíme vám masivní stroj na jejich splétání a ukážeme, jak fungoval. Druhá místnost přiblíží práci na poli, žně a senoseč a také na fenomén včelařství. Tady zjistíte, čím se dříve sekaly louky a pole, jak se mlátilo obilí, čím se naklepala kosa. Mnoho dětí, ale i dospělých, si stále myslí, že kupa sena stojí na louce sama. Chyba lávky! Je třeba použít konstrukci ze dřeva, které se říká rasoch (někdy rasocha a moc by nás zajímala i další případná pojmenování). A teprve na konstrukci se navrstvilo seno. Klát, úl, medomet, vykuřovadlo – to jsou pro změnu zásadní předměty pro chov včel. I do jinak utajených vnitřních částí úlu je možno nahlédnout díky jednomu z vystavených předmětů.  Dokonce i med u nás můžete ochutnat.

Další místnost seznamuje s postupy ručního zpracování lnu, výrobou tkaniny, jejím barvením a údržbou tedy praním a bělením. Děti se u nás rády posadí k omalovánkám do staré školní lavice. Do stejné, v jaké sedávaly jejich babičky. V poslední čtvrté místnosti se představí světnice zařízená lidovým nábytkem a v ní výroba peroutek s draním peří. Naučit se zde můžete třeba uplést vánočku nebo opravit prasklou nádobu drátováním.  Velmi oblíbená je část expozice věnující se výrobě másla.

Na celé výstavě jsou pouhé dvě vitríny, a tak je možné si s jistou dávkou opatrnosti vystavené exponáty i „ohmatat“. Vyzkoušet si, s jakými předměty pracovali naši předci. Hlavně děti si tu uvědomí nejlépe to, že doba ještě celkem nedávná, byla zcela bez elektřiny. Nářadí fungovalo samo v zručných rukou předků.

Blíží se zima, to se lidé dříve věnovali opravám poškozených předmětů. Ženy draly peří. Za dlouhých zimních večerů se vyprávěly příběhy, pohádky a pověsti. I u nás se v době adventu promění poslední výstavní místnost do vánočního hávu. Přijďte k nám načerpat tu pravou vánoční atmosféru, výstava je voňavá a lahodící oku.

Výstava je také stále živá.  V odpoledních hodinách se můžete těšit na komentované prohlídky pro veřejnost, školní skupiny provede po předchozím objednání autorka výstavy osobně naopak dopoledne. Součástí jsou také workshopy, na nichž si mohou návštěvníci některé technologie vyzkoušet a výrobek si odnést domů

„V tomto roce se podařilo program připravit tak, abychom nejlépe dostáli jednomu z hlavních cílů naší organizace, tedy podpoře uměleckého vzdělávání. Letošní 13. ročník festivalu dává prostor nejen filmovým profesionálům a debutujícím tvůrcům, ale také studentům a zájemcům o filmovou tvorbu. Snažíme se také představit pedagogům soudobé trendy na poli AV edukace,“ zve na Cinema Open ředitelka Martina Erbsová z hradeckého Centra uměleckých aktivit.

Páteční program se bude odehrávat už od rána v Bio Central. Během dopoledne Cinema Open nabídne pestrý program hlavně žákům II. stupně ZŠ a středoškolákům. Součástí dopoledního programu je i ukázková hodina filmové výchovy a prezentace připravované učebnice Filmouka. Projekce studentských soutěžních filmů STUDOKO v sále kina doplní nabídka animačních dílen a ukázky filmové a televizní techniky.
Zaujme jistě třeba kamerový jeřáb nebo improvizované televizní studio, kde si návštěvníci vyzkoušejí práci zpravodaje a moderátora. Těm trpělivějším se jistě zalíbí animační dílny, které mimo hradecké Střední a vyšší školy aplikované kybernetiky přiveze také Sladovna Písek, která představí svůj projekt Animárium. Živý dabing a stop trik na velkém plátně si vyzkouší diváci evropského vzdělávacího programu CiNEd.

A program bude pokračovat až do pozdního večera projekcemi krátkých filmů. V 21 hodin proběhne slavnostní vyhlášení výsledků filmové soutěže, do které se mohli hlásit filmoví tvůrci svá díla, která ohodnotila odborná porota ve složení profesionální kameraman a steadicam operátor Jaromír Kalina, režisérka a scenáristka Zuzana Dubová a režisér a fotograf Radek Habada. 

Celý páteční program vyvrcholí ve 22 hodin promítáním českého sci-fi režiséra Jiřího Pichla Trosečníci v galaxii Kappa.

Kompletní program festivalu: https://www.cuahk.cz/obory/film/cinema-open/

Kontakt pro média:

www.cuahk.cz

Dale Wasserman: PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM

CR1163-2, EAN 8590236116320, CDmp3 369 Kč / sazba DPH je 10 %
Celkový čas 85:33

Hra podle slavného románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven

Příběh známý z filmu režiséra Miloše Formana z roku 1975, ověnčeného pěti Oscary.

Do Ústavu pro duševně choré se přichází léčit svérázný Randle Patrick McMurphy, který svou nespoutanou energií strhne všechny pacienty, a naruší tak zaběhlý řád a rigidní systém, v jehož čele stojí vrchní sestra Ratchedová. Příběh, který proslavil oscarový snímek Miloše Formana s Jackem Nicholsonem v hlavní roli, získal svou rozhlasovou podobu poprvé.

Předlohou známého filmu i divadelního scénáře Přelet nad kukaččím hnízdem je román amerického spisovatele Kena Keseyho z roku 1962, který čeští čtenáři znají pod názvem Vyhoďme ho z kola ven. Divadelní hru Přelet nad kukaččím hnízdem napsal na motivy knihy Dale Wasserman. Autorkou rozhlasové adaptace je Petra Lásková, autorem překladu Luděk Kárl.

Vypravěčem v knize je indián Bromden, jenž si jako jeden z mála uvědomuje rozsah moci a nesprávnost počínání vrchní sestry. Aby sám sebe ochránil, předstírá, že je hluchoněmý. V jeho vyprávění se mísí halucinace, představy a vzpomínky na dětství i změnu v zaběhlém rutinním řádu po příchodu nového pacienta. Divadelní, filmové i rozhlasové zpracování však staví do středu právě McMurphyho, člověka, jenž vybočuje z většinové společnosti a následně čelí jejímu útlaku.

„McMurphy je trochu grázl a výtržník, ale zároveň sympaťák, který se snaží vymezit proti systému, do něhož se dobrovolně dostal, a zpočátku si neuvědomuje, jak to může být nebezpečné,“ vysvětluje režisér Aleš Vrzák. „Ve hře se dostáváme do mikrosvěta psychiatrické léčebny, v němž má někdo moc naprosto bezohledně zacházet s lidskými životy. Když to celé zvětšíme do světových rozměrů, běhá z toho mráz po zádech. Přelet nad kukaččím hnízdem je o svobodě člověka.“

Aleš Vrzák do ústřední role excentrického McMurphyho, jenž se odmítá podřídit nesmyslným pravidlům a autoritám, obsadil Jiřího Vyorálka. Vrchní sestru ztělesňující systém zavedených stereotypů, nařízení, moci a kontroly ztvárnila Helena Dvořáková. Indiána Bromdena, jemuž se díky McMurphymu podaří vyrůst, hraje Pavel Šimčík. Role dalších pacientů z léčebny si rozdělili Ondřej Rychlý, Radek Holub a Filip Kaňkovský. Rozhlasové zpracování se ještě více soustřeďuje na fungování malé skupiny v uzavřeném prostoru, které nedovoluje jedinečnost.

I proto se režisér spolu se zvukovým designérem Janem Trojanem a zvukovým mistrem Tomášem Pernickým rozhodli, že v rozhlasovém studiu vytvoří co nejrealističtější prostředí připomínající psychiatrickou léčebnu. Kromě stolu a židlí nechybělo ani prosklené výdejní okénko, různé skleničky, prášky, karty a další rekvizity. Elektrické zařízení pro kabinu sester, které Bromden v závěru prohodí oknem, představovala stará lednice. Většina zvuků se nahrávala živě přímo při natáčení – jak kroky a pohyby herců, tak pleskání karet o stůl nebo šoupání židlí.

Nerealistickou, snovou a až strašidelnou rovinou je v rozhlasové hře šeptané, zpívané a různě rytmicky interpretované rozpočítávadlo rozhodující o tom, kdo půjde z kola ven. Dětské hlasy členů Dismanova rozhlasového dětského souboru nepříjemně útočí na emoce posluchačů a vzbuzují pocit, že před dobře propracovanou a zažitou mašinerií nelze utéct...

OSOBY A OBSAZENÍ:

Patrick McMurphy – JIŘÍ VYORÁLEK

vrchní sestra Ratchedová – HELENA DVOŘÁKOVÁ

náčelník Bromden – PAVEL ŠIMČÍK

Billy Bibbit – ONDŘEJ RYCHLÝ

Dale Harding – RADEK HOLUB

Cheswick – FILIP KAŇKOVSKÝ

Dr. Spivey – LUBOŠ VESELÝ

ošetřovatel Williams – TOMÁŠ DASTLÍK

Candy Starrová – TEREZA DOČKALOVÁ

sportovní komentátor z TV – DAVID NYČ

dětské hlasy – členové Dismanova rozhlasového dětského souboru

režie Aleš Vrzák

www.radioteka.cz