Instituce a kulturní zařízení

Nová výstava navazuje na přehlídku PET TROPICANA z roku 2010, kdy bylo ve skleníku Fata Morgana k vidění na 60 exponátů rostlin a zvířat vytvořených z PET lahví. „Naši novou sezónu 2024, která bude celá věnována tropům a tropické flóře, zahájíme přehlídkou unikátních děl sochařky Veroniky Richterové. Jsou vytvořená z plastového odpadu, který na první pohled do přírody a mezi rostliny nepatří. My však společně s autorkou ukazujeme, že recyklace může být i vcelku zábavná a i s takovým materiálem se dá pracovat. Některé rostliny mohou být téměř k nerozeznání od těch pravých a na druhou stranu ve skleníku vznikne jakási fantastická tropická džungle. Výstava bude doplněna i skutečnými tropickými rostlinami s barevnými listy a květy, které celý dojem ještě podtrhnou, v její druhé části se návštěvníci mohou těšit též na prodej tropických rostlin,“ uvádí výstavu NOVÁ PET TROPICANA Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„Botanická zahrada a skleník Fata Morgana jsou chloubou a výkladní skříní hlavního města. Dá se také říci, že celá zahrada je jakousi živou galerií. A do galerie umělecká díla patří. Dlouhodobě upozorňujeme na množství odpadu, a to nejen toho plastového, a také nutnost recyklace. Díla Veroniky Richterové ukazují, že ani při umělecké tvorbě není nutné generovat nový odpad a využívat nově vyrobené materiály, ale je možné použít to, co už jednou použito bylo. Těší mě, že botanická zahrada dává této výstavě prostor a ukazuje možnosti využití takového materiálu, jako je běžná plastová láhev. A tím také vyzývá k recyklaci,“ doplňuje Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy.

Tropická džungle z PET lahví

Skleník Fata Morgana téměř na tři měsíce „osídlí“ na 130 objektů, rostlin, hub a zvířat, které Veronika Richterová od roku 2010 vytvořila z nasbíraných plastových nápojových lahví. Inspirací jí byly cesty do tropických krajin, například do Kambodži, Japonska, ale i na Kanárské ostrovy nebo karibský Gaudeloupe. Plastové objekty naleznou návštěvníci v celém skleníku Fata Morgana. Díla budou rozmístěna podle biotopů, takže v první části, která je věnována suchomilným rostlinám, budou k vidění nejrůznější sukulenty, kaktusy nebo bambusy. Druhá část tropického deštného lesa bude věnována tropickým rostlinám a v poslední části skleníku, která prezentuje flóru horských oblastí, budou zejména houby a masožravé rostliny. Plastiky se také budou vznášet nad hlavami návštěvníků, u vodopádu nebo se stanou součástí jezírka. Všechny objekty byly vytvořeny mezi lety 2010 a 2023, velká část vznikla cíleně pro tuto výstavu. Najdou se zde však i dvě díla, která upomínají na výstavu v roce 2010, a to bude oblíbený krokodýl vznášející se na hladině jezírka a kaloni, kteří se zabydlí v dutině kmene. Kromě fantastických a neexistujících rostlin návštěvníci uvidí i rostliny, které znají, ale v podobě, v jaké je ještě nikdy neviděli, ať už to budou orchideje, strelície, bromélie, lekníny, palmy. Rostlinný svět doplní rovněž nejrůznější živočichové, kromě krokodýla to bude labuť, motýli nebo nenápadné lupenitky, které možná odhalí jenom pozorný návštěvník.

Veronika Richterová a PET-art

Veronika Richterová je výtvarnice, malířka a sochařka. Vystudovala pražskou UMPRUM a absolvovala stáž v Paříži. Od 90. let je na volné noze, zpočátku se věnovala malbě a smaltovaným plastikám, vytvořila kromě jiného například sochy pro pražskou zoologickou zahradu a od roku 2004 se zabývá PET-artem. „PET-art je můj vlastní styl a dá se říci výmysl. Vznikl šťastnou náhodou v parném létě roku 2004. V okamžiku, kdy jsem zjistila, že lahev se dá teplem deformovat a můžou tak vzniknout neobvyklé tvary. Mým prvním petovým dílem byl ‚křišťálový‘ lustr,“ říká Veronika Richterová. A dodává: „Smyslem PET-artu je přetvářet odpadový materiál a hledat možnosti, které skýtá. Proto je vše z použitých a nalezených lahví. Materiál nikdy nekupuji. Cílem je inspirovat okolí k recyklaci a tvořivosti.“

Veronika Richterová má za sebou na 50 samostatných výstav doma i v zahraničí, v Praze se naposledy představila na přelomu let 2019 a 2020 v galerii Makráč. Její nejnovější realizace, tři velké „křišťálové“ lustry, jsou k vidění v Café Savoy v Praze. Příležitostně pracuje i s jinými materiály, například pro město Kladno vytvořila v roce 2022 rozměrnou mozaiku Endemity na téma květin. Část tropických rostlin pro výstavu NOVÁ PET TROPICANA pochází z roku 2019, kdy se Veronika Richterová tímto tématem intenzivně zabývala v rámci projektu věnovaného recyklaci pro obchodní dům Printemps v Paříži. Její instalace ve výloze představovala džungli.

Večerní PET TROPICANA

Fantastická díla z výstavy NOVÁ PET TROPICANA obohatí i oblíbené komentované večerní prohlídky skleníku Fata Morgana. Série večerních procházek exotickým prostředím pokračuje v pátek 19. ledna. Návštěvníci mohou během nich kromě fantazie a zraku zapojit i další smysly – sluch a čich. Jedinečným zážitkem je bezesporu hlasité „kvákání“ tropických žabek druhu bezblanka skleníková. Večerní komentované prohlídky se konají vždy v pátek a sobotu v několika časech mezi 17. a 20. hodinou. Každá trvá přibližně jednu hodinu. Je nutné si předem rezervovat místo vyplněním jednoduchého formuláře na webu botanické zahrady. Na rezervovaný čas je třeba zároveň zakoupit online vstupenku. Dospělí zaplatí za prohlídku v rámci programu Džungle, která nespí 250 Kč, děti od 3 do 15 let 150 Kč.

Podrobné informace o akcích Botanické zahrady Praha najdete na https://www.botanicka.cz/clanky/akce/prehled-nasich-akci.

Změna programu vyhrazena.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

Očekávanou nedělní novinku Smysl pro tumor sledovalo přes 1,27 milionu diváků při podílu na sledovanosti 32,47 %. Zásah se vyšplhal na 1,61 milionu lidí u obrazovek. Dramatický příběh mladého medika se tak stal nejen pořadem nedělního večera, ale také nejvyhledávanějším pořadem celého víkendu. Nadprůměrný zájem zaznamenala ČT u mladých diváků mezi 15 až 24 lety.

Pečte teď! Přesně takový pokyn od moderátorů slyšeli diváci během prvního dílu třetí řady soutěže Peče celá země. Dohromady dvanáct soutěžících se ucházelo nejen o přízeň porotců, ale také o sympatie 1,13 milionu diváků 15+ a dalších 80 tisíc dětí. Jedná se tak o nejsledovanější první díl v porovnání s předchozími dvěma řadami. Oblíbené pekařské klání sledovaly převážně ženy a děti, největší zájem panoval v oblasti severovýchodních a východních Čech.

Páteční televizní premiéru hudebního dramatu Il Boemo si nenechalo ujít 739 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 21,33 % a stalo se tak nejsledovanějším titulem pátečního večera. Film vyprávějící příběh skladatele Josefa Myslivečka vyhledávaly výrazně více ženy, nadprůměrný zájem zaznamenala Česká televize mezi diváky z Prahy a jihovýchodu republiky.

Sobotní dokument na Jedničce věnovaný výrazné osobnosti tuzemské populární hudby Daliborovi Jandovi sledovalo 742 tisíc diváků, při podílu na sledovanosti 20,55 %.

Program ČT1 uvedl v pondělí 8. ledna od 21:25 hodin další premiéru, a sice druhou řadu satirického seriálu Dobré ráno, Brno!

Všechny odvysílané novinky nabízí iVysílání České televize: ceskatelevize.cz/ivysilani

Na výstavy do Západočeské galerie si za celý rok našlo cestu 33 557 milovníků umění. Nejvíce diváků přitáhla výstava Zlaté časy. Umění doby fin de siècle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni. Na mimořádně kvalitní a cennou sbírku ZČG se přišlo podívat 10 794 návštěvníků; stala se tak nejnavštěvovanější výstavou od roku 2015. Na pomyslné druhé příčce pak skončila výstava Epocha salonů: České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna s 9 723 návštěvníky, jejíž vernisáž se odehrála již v roce 2022.

Velkému zájmu se také těšila Semlerova rezidence na Klatovské třídě, kterou Západočeská galerie spravuje od roku 2012 a v roce 2022 ji po náročné rekonstrukci otevřela veřejnosti. Prohlídku unikátního architektonického konceptu Adolfa Loose a Heinricha Kulky si nenechalo ujít 8 522 návštěvníků. Celkem pak do Semlerovy rezidence zavítalo přes 10 tisíc návštěvníků.

„Mám radost, že po covidových letech, které byly velkou zkouškou odolnosti i pro kulturní instituce, si návštěvníci opět našli cestu za uměním a  zejména do naší galerie. Potěšil mě zejména velký zájem o výstavu Zlaté časy. Umění fin de siècle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, který potvrzuje, že naše galerie disponuje skutečně mimořádně kvalitní sbírkou umění. Na letošní rok připravujeme další skvělé výstavní projekty. Pokud bych měl zmínit alespoň jeden z nich, pak je to velká mezinárodní výstava ke stému výročí úmrtí Franze Kafky, kterou otevřeme v  červnu,“ uvádí Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.

Příznivci výtvarného umění se mají na co těšit i v roce 2024. Západočeská galerie v Plzni pro ně chystá deset nových výstav i řadu zajímavých kulturních pořadů a doprovodných programů.

ROK 2023 ZČG V ČÍSLECH

• Celkový počet návštěvníků: 53 009
• Výstavy: 33 557 návštěvníků
• Kulturní pořady: 5 444 návštěvníků
• Edukační pořady: 3 971 návštěvníků
• Semlerova rezidence: 10 037 návštěvníků
• Počet výstav: 9
• Počet vystavených děl: 647

www.zpc-galerie.cz  

„Hoří!“ klimatická změna i nejstarší divadelní budova střední Evropy 

Organizátoři přistoupili k zadanému tématu rozmanitými způsoby. Například v olomouckém Divadle na cucky navštívilo program Na sále Divadla na cucky hoří! více než 400 návštěvníků, kteří se tak zúčastnili průchozího workshopu s techniky divadla. „Zapálili“ oheň přímo na sále divadla pomocí světel, zvuků a kouřostroje, vyzkoušeli si práci se světelným i zvukovým pultem. 

Institut umění – Divadelní ústav (IDU) v Praze připravil akční bojovku pro celou rodinu IDU v žáru Noci divadel. Na 7 stanovištích se diváci seznamovali nejen s tématem požárů v dramatické literatuře, ale také mohli diskutovat o tom, co aktuálně „Hoří!“. V rámci programu navštívili nejen hlavní budovu v Celetné ulici, ale také nové prostory IDU na adrese Nekázanka 16. 

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích pozvalo návštěvníky na komentované prohlídky divadla Bezpečák a Hasič, kde proběhlo seznámení s divadelní požární bezpečností. 

Následoval večer se SlamPoetry, na který navázalo posezení u ohně v kulisách inscenace Maryša na nedalekém mostě přes řeku Vltavu.  

Pražské Divadlo Na zábradlí plnému hledišti nabídlo atraktivní program Noc s Hamlety. Jeviště se stalo místem setkání největšího počtu žijících představitelů českých Hamletů. Hledaly se odpovědi například na tyto otázky: Jak se od sebe jednotliví Hamletové odlišovali a co měli společného? Jaké téma pro herce jejich postava nesla? Kdo držel v ruce skutečnou a kdo pouze kašírovanou lebku šaška Yoricka? Večera se účastnila exkluzivní herecká sestava: Otakar Brousek ml., Patrik Děrgel, Jaromír Hanzlík, Vladimír Javorský, Pavel Neškudla, Josef Trojan a další. 

Národní divadlo Brno, konkrétně Divadlo Reduta, nejstarší kamenná divadelní scéna ve střední Evropě, která přežila 4 požáry, uvedla program Reduta hoří. Během zážitkové divadelní prohlídky napříč minulostí a budoucností scény návštěvníci zjistili, co nejrychleji hoří, které únikové prostory skrývají netušená tajemství a taky co se stane, když vládu nad budovou převezmou bezpečnostní technici a požárníci. Programem provázeli přední experti z řad umělců Opery, Činohry a Baletu Národního divadla Brno. 

12. ročník Noci divadel nově v březnu na téma „Proměna“ 

Noc divadel se od roku 2024 přesunuje na nový jarní termín, tedy na nejbližší sobotu v týdnu, v němž celosvětově slavíme Světový den divadla, který připadá na 27. března. - 12. ročník Noci divadel v ČR tedy letos připadá na sobotu 23. března 2024. „Letošní téma 'Proměna' odkazuje nejen ke stoletému výročí úmrtí Franze Kafky, které rezonuje v připomínkách či inspiracích vycházejících z díla tohoto představitele pražské česko-německo-židovské kultury u nás i v zahraničí. Zároveň však může být opět východiskem k hravým či vážnějším interpretacím programu Noci divadel na témata aktuálních civilizačních proměn nebo 'kafkáren' v našem každodenním životě,“ říká dramaturgyně Noci divadel v ČR Martina Pecková Černá. 

Registrace pro divadla je již otevřena na webových stránkách www.nocdivadel.cz 

Webové stránky 

Facebook 

Instagram 

„Modernizace školních budov je v podstatě nikdy nekončící proces, náklady za energie neustále rostou a kraj, jako zřizovatel středních škol, na to musí reagovat. Díky zateplování snižujeme náklady na vytápění a chlazení budov, což nám přináší energetické úspory v dlouhodobém horizontu. V souvislosti s projektem novoměstské průmyslovky jsme řešili i návrh na barevnost a pojetí fasády. Výsledek s úryvky textů z Čapkovy knihy je důkazem dobré spolupráce stavařů a architektů, školy a kraje,“ sdělil hejtman Martin Červíček.

Stavební úpravy novoměstské Střední průmyslové školy, Odborné školy a Základní školy Nové Město nad Metují spočívaly v zateplení celého komplexu budov včetně zateplení střešních plášťů. Stavaři také vyměnili dřevěná okna za nová plastová. V rámci energetických úspor také instalovali větrání s účinným zařízením pro zpětné získávání tepla a do kmenových učeben umístili decentralizované jednotky s deskovým rekuperátorem. K nejzajímavějšímu prvku celého projektu patří nová fasáda školy, kterou zhruba na polovině její plochy zdobí černý text na bílém podkladu o velikosti písmen 30 centimetrů, takže je dobře čitelný z ulice. Jedná se o úryvky z vědeckofantastického dramatu R.U.R. spisovatele Karla Čapka.

Text na fasádě je nastříkaný speciální pistolí za použití nestékající barvy a napsaný přechodovým typem patkového písma Cambia. Pro jeho aplikaci musela firma vytvořit fólii, do které se jednotlivá písmena vyřezala na řezacím plotru. Poté malíři museli šablony dokonale nalepit na fasádu, aby při použití stříkací pistole měla písmena ostré obrysy a nedošlo k rozmazání písma. Tyto práce probíhaly venku a jejich průběh hodně ovlivňovalo počasí, protože nesmělo být deštivo a větrno.

Použité úryvky na fasádě školy mají vzbudit zájem o autora i samotnou knihu. „Nápisy odkazují na dílo významného rodáka z našeho kraje Karla Čapka. Fasáda je zcela unikátní, nic podobného v našem regionu není. Určitě přiláká pozornost dětí, veřejnosti a podpoří zájem nejen o Čapkovo dílo a celkově o literaturu, ale i zviditelní novoměstskou školu,“ doplnila náměstkyně hejtmana Martina Berdychová za gesci kultury a cestovního ruchu.

Za stavební práce a malování fasády uhradil Královéhradecký kraj 52,9 milionu korun vč. DPH. Na financování projektu se částkou 16,7 milionu korun podílela dotace z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí. Dotační management zajistilo oddělení projektového řízení krajského Centra investic, rozvoje a inovací.

Střední průmyslová škola, Odborná škola a Základní škola je jedinou školou v Novém Městě nad Metují, kterou zřizuje Královéhradecký kraj. Nabízí maturitní obory zaměřené na strojírenství a informační technologie. Zájemci o maturitní obor s výučním listem mohou využít nabídku vzdělání v odvětví mechanik seřizovač-programátor CNC strojů. Žákům jsou dále k dispozici například obory s výučním listem jako je obráběč kovů, strojní mechanik, jemný mechanik, kuchař-číšník, cukrář, pekař, pečovatel, prodavač, květinář-aranžér, autoopravář, opravář zemědělských strojů, zámečník-údržbář nebo dvouletá praktická škola. V letošním školním roce školu navštěvuje v maturitních a učebních oborech 576 žáků a 50 žáků základní školu, která je pro děti se specifickou vývojovou poruchou chování a lehkým mentálním postižením.

O pohnuté historii jedné z perel mezi prvorepublikovými ostravskými obchodními domy, ale i o architektuře meziválečných obchodních domů a budoucnosti Smetanova náměstí hovoří Martin Strakoš a Romana Rosová z Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, a člen Petičního výboru za záchranu celku zvaného Ostravica-Textilia a zakladatel facebookové stránky Módní dům Ostravica-Textilia Michal Šíma. 

Ve filmu najdete řadu unikátních historických pramenů a také časosběrné záběry z rekonstrukce či letecké záběry.

Dokumenty vznikají díky finanční podpoře Statutárního města Ostravy, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ve spolupráci s Ústavem filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a Archivem města Ostravy. 


Snímky z cyklu Ostravské kulturní stopy nabízejí řadu zajímavých skutečností a souvislostí, aktuálních či historických záběrů mapovaných míst i unikátních archivních materiálů. Cyklus má velký ohlas, například díl věnovaný historii a diskusím týkajícím se výstavby Nové Karoliny má, přes svou stopáž 60 minut, několik tisíc zhlédnutí. Všechny již natočené dokumenty můžete zhlédnout zdarma na webu spolku Fiducia https://klubfiducia.cz/…py/, na vzdělávací televizi Slezské univerzity LucernaTV a také na sociálních sítích.

Stav hlasování bude viditelný od čtvrtka 4. ledna 2024 až do čtvrtka 18. ledna 2024. Hlasování skončí 25. ledna 2024, takže týden před ukončením hlasování nebudou počty hlasů opět vidět. Vítězná alej za celou Českou republiku i čtrnáct krajských vítězek tak budou určitě opět velkým překvapením.

Hlasovat v anketě může každý, ale pouze jednou. Pokud má být hlas platný, je nutné nejen vyplnit hlasovací formulář na webu alejroku.cz/2023 a odeslat ho, ale také potvrdit hlas na emailové adrese, kterou hlasující uvedl, kliknutím na odkaz. Teprve pak se hlas započítá.

Prvních 5 alejí/stromořadí v anketě Alej roku 2023

Celkové pořadí

Název aleje/stromořadí

Kraj

Počet hlasů

1.

Dvořákova stezka

Středočeský

324

2.

Alej k minerálnímu prameni (Dlouhá alej)

Plzeňský

271

3.

Lipové stromořadí Jeronýmova v Lounech

Ústecký

210

4.

Alej u Mlýnské strouhy

Moravskoslezský

189

5.

Lipová alej na poutní místo sv. Antonínka

Jihomoravský

186

Stav hlasů k 3. 1. 2024

Nominant vítězné Aleje roku 2023 se může těšit na let balónem od HaBalon. Nominanti všech čtrnácti krajských vítězů se může těšit na dárkové balíčky s pivním setem od pivovaru Zichovec, knihy od nakladatelství Kazda, vstupenky do Muzea Karla Zemana v Praze nebo vstupenky do botanických zahrad po celé České republice.

Autoři tří nejlepší fotografií získají digitální fotoaparát nebo tiskárnu značky Canon.

Cílem ankety Alej roku je přitáhnout zájem veřejnosti k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Anketa upozorňuje lidi na význam vzrostlých stromů, které jsou důležitou součástí našeho prostředí a přinášejí užitek lidem i volně žijícím živočichům. V zimě stromořadí snižuje riziko tvoření sněhových jazyků a zavátí vozovky sněhem. Během soumraku, za deště či mlhy usnadňuje řidičům orientaci, ukazuje směr. Aleje také působí jako přírodní větrolam a zmírňují boční vítr. Linie stromů navíc utvářejí harmonický charakter a typický ráz české, moravské a slezské krajiny. Pokochejte se vznosnými stromořadími a objevte jedinečná místa na alejroku.cz. Svým hlasem rozhodnete o nejoblíbenější Aleji roku 2023 a také pomůžete šířit povědomí o alejích, kterým hrozí zánik, o které obec příkladně pečuje, nebo které lidé vysázeli společnými silami.

Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu.

Generálním sponzorem ankety je AuditDaně CZ.

alejroku.cz

Odborná porota ve složení Vladimír Karfík (předseda), Daniela Fischerová, Petr Kotyk, Petr Nagy a Jan Šulc rozhodla, že cenu letos převezme Sylva Fischerová, básnířka, prozaička a klasická filoložka, za básnickou a prozaickou tvorbu. Laureátka obdrží šek na 100 tisíc Kč a diplom s odůvodněním rozhodnutí poroty.

Sylva Fischerová studovala filozofii na Filozofické fakultě UK a fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, klasickou filologii na FF UK, kde v roce 1991 absolvovala s diplomovou prací Problém jednoty areté u Platóna (na dialogu Prótagoras). Od roku 1992 pracuje v Ústavu řeckých a latinských studií jako odborná asistentka, v roce 2020 se zde habilitovala prací Hippokratovský spis O přirozenosti člověka. V současnosti přednáší starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii na Karlově univerzitě. Je autorkou jedenácti básnických sbírek, píše také povídky, romány a knihy pro děti. Za knižní rozhovor s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (Praha 2011) obdržela Cenu Nadace českého literárního fondu, v roce 2018 se stala první básnířkou města Prahy.

Cenu Karla Čapka uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu od roku 1994, kdy ji poprvé obdrželi Günter Grass a Philip Roth u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Cena se uděluje každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny. Mezi laureáty patří např. Josef Topol, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček, Ivan Klíma, Petr Šabach, Václav Jamek a Jaroslav Rudiš. Více o všech ročnících Ceny Karla Čapka na https://www.penklub.net/copy-of-charta-pen-klubu

Cenu Karla Čapka pro rok 2024 podpořili a partnery Českého PEN klubu jsou: Nadace The Sekyra Foundation, J&T Real Estate, Asociace soukromého zemědělství a ICZ, a.s.

„Chcete se vsadit, jestli teď přijde konec světa? Raději si zahrajme bingo. Hry se účastní zástupci celé společnosti, od politika středního věku, až po aktivistku a strážkyně patriarchátu. Nechybí bojovníci na sociálních sítích, novodobí disidenti a samozřejmě: ideální oběť. Tak se připravte! Jaká (stará dobrá osvědčená) čísla asi zazní? Pojďme společně odškrtávat: tradiční rodina, tradiční muž, tradiční žena, genderová ideologie a zbytečný cár papíru, protože násilí u nás není problém. (A to nám chcete zakázat i flirtování?) Žena patří k plotně a muž dělá kariéru, tak si prosím nějakými novotami neničme českou kulturu! A navíc: plácání po zadku ještě nikdy nikoho nezabilo. Bingo!“ uvádí dokumentární sondu anotace Istanbulské úmluvy.

Každá 3. žena a každý 9. muž v ČR má zkušenost s domácím násilím (Ipsos, Pod svícnem, 2022). V roce 2022 bylo na policii oznámeno 880 případů znásilnění, což představuje 14 % nárůst oproti předešlému roku. Studie ukazují, že nahlašováno je asi jen 10 % skutečných případů (Policie ČR, 2022 a Úřad vlády ČR, 2018). Lékařskou pomoc pak kvůli domácímu násilí vyhledá 162 tisíc žen ročně (proFEM, 2016). Přesto je ČR jedním z posledních států Evropy, který k úmluvě zatím nepřistoupil. 

Režisérka Barbara Herz v českém divadelním prostředí soustavně rozvíjí dokumentární metody. Istanbulskou úmluvou v A studiu Rubín navazuje na svou předchozí tvorbu, kdy na základě autentických rozhovorů vytvořila divácky oblíbené inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je a O bílých heterosexuálních mužích, kteří jedí maso. Scénář Istanbulské úmluvy vznikl na základě série obsáhlých rešerší a rozhovorů. Objeví se tak mimo jiné perspektiva advokátky zastupující oběti násilí, stejně jako pracovnice azylového domu, soudní znalkyně, novinářky a několika politiků. Autoři pracují se sociologickými daty, mediálním prostorem i fragmenty osobních příběhů lidí, kterým zasáhla do života vyostřená debata o Istanbulské úmluvě stejně jako často bagatelizované domácí násilí.

„Výchozí perspektivou celé inscenace je otázka, zda představa o tom, jací muži nebo ženy mají být, nevede k jejich nerovnosti, a zároveň, zda tato nerovnost může ústit v násilí. Jako autorka a režisérka se dlouhodobě věnuji moderním společenským mýtům. Dosud to byly mýty konkrétní, spojené s mateřstvím, obrazem mužů dneška nebo konstruktem romantické lásky. Debata týkající se Istanbulské úmluvy to však posouvá o krok dál, protože zde sledujeme vznik mýtů prakticky v přímém přenosu. Fascinuje mě prolínání divadla a reality a v tomto případě můžeme sledovat, že veřejná debata se už v podstatě divadlem stala. A na pozadí kulturních válek a plamenných prohlášení se zapomíná na to, že ohromné množství lidí zažívá strašné věci a nemají garantovanou žádnou systémovou záchranu, protože azylových lůžek je málo i v Praze, natož za jejími hranicemi,” popisuje myšlenku inscenace režisérka Barbara Herz.

Trojice herců Lucie Syrová, Petr Jeništa a Dan Kranich v průběhu inscenace rozvíjejí různé perspektivy, které v debatě o Istanbulské úmluvě zaznívají. Rozehrávají mýty o dokonalé oběti a dokonalém pachateli, stejně jako si hrají s představami tradiční rodiny nebo rolí mužů a žen. Násilí a různé formy rozdílné pozice žen a mužů, které jsou v tématu obsažené, varují v nadsázce a surreálně laděných obrazech. Kromě zmíněných herců a režisérky Barbary Herz na inscenaci spolupracuje asistentka režie a dramaturgyně textu Daniela Samsonová a asistentka režie Klára Metge. Dále se na inscenaci podílejí dramaturgyně Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová. Scénografii a kostýmy vytvořila Petra Vlachynská, která spolu s režisérkou Herz spolupracovala již na oceňované inscenaci Tanec dervišů. Autorkou hudby je osobitá hudebnice Vladivojna La Chia, která se podílela na inscenaci Barbary Herz Láska v Klicperově divadle.

„Jednou z našich agend je upozorňovat na problematické společenské jevy související s nerovným postavením žen a mužů. Muži se nacházejí v privilegovaném postavení, přestože si toho nemusí být sami vědomi. Zatímco ženy se dřív musely tázat po důvodech svého znevýhodnění, je načase, aby se muži začali ptát po příčinách svého zvýhodnění. Neznamená to, že všichni muži jsou zvýhodnění a všechny ženy znevýhodněné. Pocitu privilegovanosti dokonce ani nemusí odpovídat osobní zkušenost daného muže. Přesto ale muž hlásící se k demokratickým hodnotám by měl být schopen tuto nerovnost reflektovat a usilovat o její odstraňování, protože nerovnost vždy přispívá k prostředí, kde se daří násilí,“ přibližuje jednu z linek práce Otevřené společnosti a současně tematický inspirační zdroj inscenace Tomáš Pavlas, manažer programu genderové rovnosti z Otevřené společnosti.

„Úmluva proti násilí je mezinárodní smlouva, která usiluje o řešení závažného problému porušování lidských práv – násilí na ženách a domácího násilí. Jejím cílem je předcházet násilí a obětem a jejich dětem poskytnout adekvátní pomoc, ochranu a podporu, aby se mohly vymanit z násilí. Je postavená na čtyřech pilířích: ochrana obětí, stíhání pachatelů/ek, prevence a koordinovaný přístup proti násilí. Úmluva řeší násilí systematicky a komplexně, a vyzývá ke spolupráci celou společnost. Ratifikování Istanbulské úmluvy se v České republice ale stalo předmětem politických bojů. Odpůrci nejsou s to přijmout fakta, které úmluva ve svém úvodu konstatuje: 1. násilí vůči ženám je genderově podmíněné a má strukturální povahu; je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům; 2. násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřazenosti mužů, diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji; 3. uplatnění a zajištění rovnoprávnosti mezi muži a ženami de facto představuje klíčový element prevence násilí vůči ženám. Věříme, že právě forma divadla, která v sobě skrývá kouzelný moment principu tady a teď, založená na reálných výpovědích, pomůže problematiku nerovnosti v naší společnosti přiblížit i jejím největším odpůrcům,“ říká Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti.

Premiéra inscenace se uskuteční 19. a 20. ledna. Další reprízy jsou plánované na 28. ledna, 20. a 29. února, 22. března, 13. dubna nebo 15. května.

Informace o A studiu Rubín

Dramaturgie současného A studia Rubín se orientuje na společensky aktuální, často intimnější a upozaďovaná témata. Ve svých inscenacích klade důraz na autorské postupy, proto autory jsou většinou sami režiséři, nebo dramaturgové. A studio Rubín také podporuje vznik nových divadelních textů, ať oslovováním autorů k přímé spolupráci, nebo každoroční dílnou na podporu vzniku nových divadelních textů Autor v domě.

Mezi nynější spolupracovníky A studia Rubín pod vedením dramaturgyně a autorky Dagmar Fričové patří například Lucie Ferenzová, Ondřej Štefaňák, Barbara Herz, Jana Hauskrechtová nebo Anita Krausová. Stálým koprodukčním partnerem je divadelní spolek Kolonie z. s.

Komorní prostor A studia Rubín se nachází v historickém centru Prahy ve sklepení domu U Tří korun na Malostranském náměstí. Za svoji šestapadesátiletou existenci si tento prostor získal v české divadelní kultuře jméno nezaměnitelné scény.

Informace o Otevřené společnosti, o.p.s.

Obecně prospěšná nevládní organizace Otevřená společnost byla založena v roce 1999. Od počátku se zaměřuje na systémový přístup a řešení podporující demokratické prostředí, konkrétně v oblastech rovnosti žen a mužů, přístupu k informacím, integraci Romů a Romek do společnosti. Přispívá k tomu, abychom žili v dobře fungujícím státě, který dává všem lidem stejné příležitosti. Poukazuje na problémy, které ostatní nevidí, a přichází s inspirativním řešením.

Anotace Istanbulská úmluva

Bingo o konci světa!

Existuje jistý mezinárodní dokument o potírání násilí, který sice téměř nikdo nečetl, ale všichni na něj mají jasný názor. A protože v naší republice již po několikáté probíhá pokus o jeho ratifikaci, jsou všechny názory o to ostřejší. Kulturní války jsou tu! Připravte se na hodně vostrý kalibr.

Chcete se vsadit, jestli teď přijde konec světa? Raději si zahrajme bingo. Hry se účastní zástupci celé společnosti, od politika středního věku, až po aktivistku strážkyně patriarchátu. Nechybí bojovníci na sociálních sítích, novodobí disidenti a samozřejmě: ideální oběť. Tak se připravte! Jaká (stará dobrá osvědčená) čísla asi zazní? Pojďme společně odškrtávat: genderová ideologie a zbytečný cár papíru, protože násilí u nás není problém. (A to nám chcete zakázat i flirtování?) Žena patří k plotně a muž dělá kariéru, tak si prosím nějakými novotami neničme českou kulturu! A navíc: plácání po prdeli ještě nikdy nikoho nezabilo. Bingo!

Dokumentární sonda do osobních strachů a nerovnosti, která tak snadno ústí v násilí. 

Text: Barbara Herz

Režie: Barbara Herz

Textová dramaturgie: Daniela Samsonová

Dramaturgie: Lucie Ferenzová, Dagmar Fričová

Výprava: Petra Vlachynská

Hudba: Vladivojna La Chia

Asistence režie: Daniela Samsonová, Klára Metge

Hrají: Petr Jeništa, Lucie Syrová, Dan Kranich

Premiéra 19. a 20. ledna 2024

Inscenace vzniká ve spolupráci s Otevřenou společností, o.p.s. v rámci projektu Grassroots muži advokáti rovnosti žen a mužů podpořeného nadací OSF v programové oblasti Active citizens fund.

www.astudiorubin.cz

„Zájem je rok od roku větší. Když bych měl srovnávat, tak na konkurz do druhé řady se přihlásilo asi tři sta uchazečů, což bylo opět více než do té první“, přibližuje vzrůstající počet přihlášek kreativní producent Petr Mühl.

Třetí řada Peče celá země opět stmelí celé rodiny u televizních obrazovek, a to jak u české klasiky, tak u často velmi originálních receptů. Víte například, jak se peče malinový dort, který znáte ze znělky? V letošní řadě budou moci diváci ocenit i mnohá umělecká díla, cukrářské skládačky, výrobky průzračné jako sklo, na své si přijdou i zahrádkáři či milovníci starých krajek. Nebudou chybět ani známé recepty z ciziny. Během natáčení bylo tentokrát spotřebováno 221 kilogramů mouky, 63 litrů mléka a 134 kilogramů másla.

„Primárně peču sám pro sebe. Občas donesu koláčky kolegům a kamarádům, ale ti naštěstí moc kritičtí nejsou. V soutěži to najednou bylo jiné,“ upřesňuje jeden ze soutěžících. Oba porotci soutěže nešetří kritikou ani chválou, práci s vybranou dvanáctkou třetí řady si však pochvalují. „Při třetí řadě jsem nevnímala propracovanější strategii soutěžících. Měla jsem pocit, že si to účastníci chtěli hlavně užít,“ říká Míša Landová a Josef Maršálek doplňuje: „Jsem přesvědčen o tom, že soutěžící vytvořili nádherný tým a že si užívali blízkost mezi sebou. A nám, porotcům, se s nimi i díky tomu krásně spolupracovalo. Máme nezáviděníhodnou roli, protože lidi posíláme domů a musíme jim říct věci, které nechtějí slyšet. A i za ně nám poděkovali, a to se nám ještě nestalo.“

Moderátorská dvojice Tereza Bebarová a Václav Kopta pořadem provází od samého začátku. Pro Terezu Bebarovou se pečení stalo součástí jejího osobního i pracovního života. „Začala jsem více péct a přestala jsem se bát postavit se k plotně i jako cukrářka. Společně s Josefem Maršálkem jsme natočili další díly cyklu České televize Buchty po ránu, ve kterém Pepovi sekunduji a snažím se pro diváky získat cenné rady.“

Václav Kopta oceňuje i další přesah, který dle něj pořad má: „Myslím, že znovu nastartoval vztah k tradici, buduje v lidech pocit rodinné sounáležitosti. Opět jsme objevili kouzlo babiččiných receptů. A to jsou věci, které se dnešní divoká doba snažila v rodinách utlumit. BBC přišla s geniálním konceptem, prostřednictvím kterého se tohle všechno podařilo podnítit, a to celosvětově.“

Peče celá země se současně spojí s tradiční velikonoční sbírkou Pomozte dětem. Šestadvacátý ročník sbírky, který Česká televize tradičně odvysílá o Velikonočním pondělí 1. dubna 2024, tak bude mít sladkou příchuť. Péct pro dobrou věc budou herečky Jitka Čvančarová a Barbora Poláková, moderátorka Martina Hynková Vrbová, herec Martin Písařík a jazzový hudebník Rudy Linka. Tematickou velikonoční technickou a kreativní výzvu si spolu s nimi vyzkouší i moderátoři Tereza Bebarová a Václav Kopta.

scénář: Aleš Wallcon // režie: Jan Fronc // redaktoři: Zbyněk Fiala, Štěpán Kačírek, David Slabý // dramaturgie: Michaela Hronová // hlavní kameramani: Filip Havelka, Petr Czurda // výkonná producentka: Klára Dražanová // kreativní producent: Petr Mühl // pořadem provázejí: Tereza Bebarová, Václav Kopta // porota: Míša Landová, Josef Maršálek