čtvrtek
16. ledna 2025
svátek slaví Ctirad

Instituce a kulturní zařízení

Výstava Chemoplast Brno hravě i zdravě

BEROUN: Přijďte si do Berouna nostalgicky zavzpomínat na dětství. Ve zdejším Muzeu Českého krasu budou k vidění oblíbené retro hračky. Expozičně-herní výstava Chemoplast Brno hravě i zdravě představí populární stavebnice, skládačky, deskové hry a další výrobky od společnosti Chemoplast Brno z let 1945–2008.

od 13.01.2024 do 17.03.2024
Autor článku: 
Vlastimil Kerl

Budete si moci prohlédnout nezapomenutelné cvrnkací fotbaly, hokeje, basketbaly, edukativní Abecedu, cestovní deskové hry Mikádo a Domino, plastové hračky nejen na pískoviště, funkční diaprojektor DIAX, různé stavebnice a skládačky, výrobní odznaky, kostkové obrázkové kubusy s dětskými motivy, prohazovací boxy z dětského programu a jiné produkty. Vystaven bude i dětský nábytek pro panenky, různé kartáče na vlasy, domácí potřeby a spousta dalších retro předmětů pro všechny generace.

Výrobce je současně tvůrcem známé stavebnice CHEVA. Expozici tak doplní tovární sety modelů této oblíbené stavebnice včetně původních obalů a výrobní program současného výrobce, firmy Chemoplast BEC Blansko,“ upřesňuje Ing. arch. Petr Šimr, Ph.D., který předměty na výstavu zapůjčil ze své soukromé sbírky.

Pro malé tvořitele bude připravena dětská herna s herními zónami s kostičkami Cheva (pro děti ve věku 6+), Cheva Bimbo (pro děti ve věku 2+), herní kubusy ve dvou variantách (pro děti ve věku 2+), kostky Fantazie (pro děti ve věku 1+) a cvrnkací fotbaly, vše z produkce současného výrobce Chemoplast BEC Blansko.

Výstava je připravena ve spolupráci s projektem putovních výstav Svět kostiček®.

 

13. 1. – 17. 3. 2024

Vernisáž s komentovanou prohlídkou se sběratelem Petrem Šimrem proběhne ve čtvrtek 18. 1. 2024 od 17:00 hod.

www.muzeum-beroun.cz

propagace@muzeum-beroun.cz

www.facebook.com/muzeumberoun

www.facebook.com/geoparkbarrandien

Cena pro nejlepší baletní inscenaci míří do Ostravy

ČR: Nejúspěšnější inscenací soutěžní přehlídky současné taneční tvorby BALET 2023 je ostravská Carmen. Více než tři desítky děl přihlášených do jubilejního desátého ročníku soutěže ukazují velmi pestrou paletu současného českého baletu a tance – od prací souborů spojených se školami, přes tvorbu nezřizovaného Pražského komorního baletu až k inscenacím velkých baletních souborů zřizovaných divadel. K vidění byla původní tvorba i několik přenesených prací.

Autor článku: 
Johana Mravcová

Tento ročník ovládlo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě s inscenací Carmen v choreografii Jiřího Pokorného. Vedle hlavní ceny putují do Ostravy také ocenění za sólistické výkony představitelů Carmen a Dona Josého, které převezmou Natalia Adamska a Francesco Fasano. Čestné uznání za světelný design obdrží Loes Schakenbos. Uspělo také Jihočeské divadlo České Budějovice s inscenací Mechanický pomeranč – cenu za nejlepší choreografii získají Tomáš Rychetský a Ondřej Vinklát, za sólistický výkon Sebastiano Mazzia a čestná uznání za původní hudbu Ivan Acher a za návrh scény Eva Jiřikovská. Cena za nejlepší kolektivní výkon putuje do baletu Moravského divadla v Olomouci za inscenace Bolero a Carmen. V libereckém divadle F. X. Šaldy bodovaly inscenace Carmen (Noria Cazorla Garcia – cena za sólistický výkon) a Mauglí (čestná uznání za původní hudbu pro Aleše Březinu a za návrhy scény a kostýmů pro Aleše Valáška).

Přehlídky BALET 2023 se zúčastnilo osm baletních souborů z České republiky: Pražský komorní balet, Balet Praha Junior (soubor konzervatoře Taneční centrum Praha), Bohemia Balet (soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy), Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Jihočeské divadlo České Budějovice, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava a Moravské divadlo Olomouc s 31 inscenacemi. „Zájem divadel zúčastnit se tak potvrzuje opodstatnění přehlídky, potřebu občasného ‚měření sil‘ a rozmanitosti dramaturgie“, říká člen poroty Zdeněk Prokeš a dodává: „Na druhou stranu je tento model několikanásobně levnější a umožňuje neomezenou volbu repertoáru i širokou účast souborů. Je bezesporu objektivnější, protože představení se konají v domácím prostředí; výkony ani inscenační tvar nejsou ovlivněny zájezdovými podmínkami.“

Cílem přehlídky, která je pořádána od roku 1992, je podnítit taneční a baletní soubory, aby zvyšovaly pozornost současné původní domácí tvorbě a usilovaly o její pravidelné uvádění. Přehlídka ukázala to, co považují soubory za své reprezentativní inscenace.

Pětičlenná porota pracovala ve složení Kateřina Dedková, Lucie Dercsényi, Jan Kodet, Zdeněk Prokeš a Roman Vašek. Shromáždila 92 odborných posudků, které mají nezastupitelný dokumentačně-kritický význam. Regionální soubory oceňovaly zájem o svou práci i to, že se zvýšil počet recenzí a kritik především v odborném tisku.

Soutěžní přehlídku BALET 2023 pořádala Asociace tanečních umělců ČR za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury. Ceny a prémie poskytly firma Grishko, Nadace Život umělce a Nadace Český literární fond.

Slavnostní vyhlášení výsledků přehlídky BALET 2023 spojené s předáním diplomů a prémií se uskuteční při příležitosti uvedení vítězné inscenace Carmen baletu Národního divadla moravskoslezského 1. března v 19 hodin ve Stavovském divadle.

Výstava „Na věčnou památ“ bude k vidění ve Francouzském institutu v Praze

PRAHA: Od 18. 1. do 15. 2. může široká veřejnost zhlédnout v Galerie 35 výstavu mladého Čecha žijícího ve Francii, který tvoří pod uměleckým jménem Adalbert Khan. Výstava s názvem „Na věčnou památ“ představuje soubor akvarelů a pohyblivých obrazů. Je výsledkem autorova pětiletého výzkumu světa hřbitovů a pietních míst v mnoha zemích. Výstava bude slavnostně zahájena 18. ledna v 17 hodin v Galerii 35.

od 18.01.2024 do 15.02.2024
Autor článku: 
Lenka Zimmelová

Adalbert Khan již několik let fotografuje hřbitovy, všude kam přijede. Nezajímá ho smrt, ale inscenace na hrobech, předměty, květiny a fotografie, díky nimž pokračujeme ve vztahu s osobou, která nás opustila. Hroby nevypovídají mnoho o smrti, ale o živých, o našem vztahu k okolí, k lásce, k rodině, ke každodennímu životu, k přírodě, ke všemu, co je pro nás důležité. Hřbitov je místo, kde jsou všem na očích vystaveny naše nejintimnější city, kde je velmi těžké oddělit společenské od osobního. Každý hřbitov tak vypovídá o otázkách, kterými žije jeho společnost.

Výstava nazvaná „Na věčnou památ“, jako náhrobní kámen rozbitý plynutím času navzdory příslibu věčnosti vyrytému do mramoru, je souborem akvarelů a pohyblivých obrazů. Jedná se o jakousi procházku pohřebními zvyklostmi v místech, která Adalbert Khan v posledních letech navštívil.

Vernisáž, určená i pro širokou veřejnost, proběhne 18. 1. 2023 v 17 hodin v Galerii 35 ve Francouzském institutu v Praze.


O autorovi

Adalbert Khan, vlastním jménem Vojtěch Janyška, je mladý český umělec žijící v Paříži. Narodil se v Praze v roce 1985 a v 10 letech se jako syn diplomata přestěhoval do Paříže. Již od dětství se věnoval malování. Řadu let se intenzivně zajímá o Indii, její jazyk i kulturu, které studoval na Univerzitě orientálních studií v Paříži. Je členem kolektivního ateliéru Houloc a pravidelně vystavuje své obrazy ve Francii a v České republice. Věnuje se také filmové režii a nedávno dokončil krátký film "Le seul risque c’est la catastrophe". Hlavní roli zde hraje žena, která estetizuje svůj život až do samého extrému.

ifp.cz

Andreas Scholl zazpívá anglické renesanční písně za doprovodu loutnisty Edina Karamazova

PRAHA: Mezinárodně uznávaný kontratenorista Andreas Scholl vystoupí s loutnistou Edinem Karamazovem 16. ledna v kostele sv. Šimona a Judy v rámci cyklu Stará hudba FOK. Andreas Scholl zazpívá písně Johna Dowlanda a dalších autorů ze 16. a 17. století a také kantátu Georga Friedricha Händela. Loutnista Edin Karamazov kromě doprovodu pěvce předvede své improvizační umění.

16.01.2024
19:30 - 21:20
Autor článku: 
FOK

„Písně jako ‚In darkness let me dwell‘ a ‚I saw my lady weep‘ patří k vrcholům celého písňového repertoáru, který kdy vznikl.  Poezie zde má převahu nad hudbou. Kromě několika málo momentů, v nichž mohu oslovit diváky, jsou to především monology, které vysvětlují vnitřní psychologický život interpreta. Můj učitel Richard Levitt mi vždy připomínal, že bych neměl být jen zpěvákem, ale zpívajícím hercem. V kontextu tohoto koncertu to znamená, že zvu publikum, aby bylo svědkem toho, co by jinak zůstalo skryto a co je velmi intimní,“ svěřuje se Andreas Scholl.

Německý kontratenorista Andreas Scholl se specializuje na starou hudbu. Studoval na slavné Schola Cantorum Basiliensis, kde nyní vyučuje. Má hlas o rozsahu altu, shodný s rozsahem, který měl slavný italský pěvec Senesino, pro něhož Händel psal své hlavní role. S bosenským loutnistou Edinem Karamazovem, taktéž absolventem Scholy Cantorum Basiliensis, spolupracoval při natáčení několika CD. Edin Karamazov hraje na několik drnkacích nástrojů různých kultur a epoch. Zůstává oddán zkoumání využití louten v moderní hudbě a současných improvizačních kontextech. Jako sólista vystupoval a nahrával s předními mezinárodními soubory staré hudby a umělci včetně Hilliard Ensemble, Hesperion XX, ale také například se Stingem.

„Mít po svém boku loutnistu, se kterým jsme již více než 30 let blízcí přátelé a který je podobně jako já muzicírujícím hercem, znamená, že Edin a já můžeme společně prožívat okamžik každé fráze, která na našem koncertě zazní. Naše porozumění je téměř telepatické. Stačí zvuk nádechu nebo nepatrná změna tempa, abychom si navzájem dali najevo, jaké jsou naše záměry. Chvíle na jevišti s tímto géniem jsou ty nejšťastnější v mém koncertním programu!“ říká Andreas Scholl.

 

Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského

„Německý kontratenorista Andreas Scholl je vzácný typ zpěváka, který vás svým hlasem i přirozeným a opravdovým projevem chytne za srdce hned s prvními tóny a nepustí až do konce koncertu. Medově zabarvený vysoký mužský hlas vyniká čistotou, vřelostí a schopností předat hudební myšlenku. Scholl vás nezavalí dramatickou emocí, ale vezme vás prostřednictvím jemných nuancí a elegantních způsobů do tajemného světa písně a jejího poselství. Je to zpěvák, který hledá souvislosti a paralely nejen mezi různými žánry, ale také mezi běžným životem a vokální interpretací. Do Prahy tentokrát přijede s písňovým programem a se svým dlouholetým kolegou loutnistou a kytaristou Edinem Karamazovem.“

Program

ANDREAS SCHOLL

16. ledna 2024 od 19:30, kostel sv. Šimona a Judy

 

JOHN DOWLAND

EDIN KARAMAZOV

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL

THOMAS CAMPION

LIDOVÉ PÍSNĚ

 

Andreas SCHOLL | kontratenor

Edin KARAMAZOV | loutna

 

Vstupenky: https://www.fok.cz/cs/scholl

 

Unikátní pivní festival v Gabriel Loci. Přijďte ochutnat, jak se vaří pivo po celé Evropě

PRAHA: Pivovarnictví a kláštery jsou propojeny od začátku vaření piva u nás, i proto se pivovar Zichovec rozhodl uspořádat unikátní mezinárodní degustační festival piva Winter Affair v bývalém klášteru sv. Gabriela. Festival proběhne 27. ledna v uměleckém a kulturním centru na pražském Smíchově a nabídne návštěvníkům ochutnávku nejrůznějších druhů piv z pivovarů z celé Evropy. Nebude chybět ani zajímavé občerstvení a celá akce bude zakončena afterparty s elektronickou hudbou. 

27.01.2024
12:00

Fanoušci piva se mohou těšit v prostorách kulturní památky postavené v novorománském stylu na 150 druhů zlatavého moku, který budou moci neomezeně ochutnávat. Součástí nabídky budou piva z 20 zahraničních a 5 českých pivovarů, se kterými zástupci Zichoveckého pivovaru navázali kontakty mimo jiné i na evropských festivalech.

Každý z festivalových pivovarů ze všech koutů Evropy si pro návštěvníky nachystal šest druhů piv od klasických ležáků přes IPA, NEIPA, stouty, kyseláče, piva stařená v dubových sudech či spontánně kvašená piva a další. Po celou dobu festivalu bude navíc otevřen ležákový bar s výběrem těch nejlepších českých ležáků a stánky s občerstvením skvělých českých street foodů.

Po více než desetihodinovém degustačním maratonu v klášteře, kde se pravidelně konají nejrůznější kulturní akce, festivaly, firemní večírky a také svatby, ukončí unikátní akci afterparty s elektronickou hudbou, o kterou se postarají pražští DJs.

Pivní festival je další z celé řady atraktivních akcí, které se konají v areálu Gabriel Loci. Na svých velkorysých 10 000 m2 nabízí klášter jedinečné možnosti k pronájmu prostoru jako celku nebo jen jeho částí. Oblíbené jsou reprezentativní sály vyzdobené v beuronském stylu, jako Rajská zahrada, Klenbový a Lustrový sál nebo Knihovna s dochovaným autentickým nábytkem. Vedle slavnostních sálů se zde nacházejí i temnější zákoutí, jako je krypta, modlicí místnost, trezorový sál nebo pitevna, která jakoukoliv akci obohatí netradiční atmosférou. Součástí areálu je kostel Zvěstování Panny Marie, kde běžně probíhají bohoslužby, ale je možné zde uspořádat také svatební obřad, koncert, večeři nebo třeba módní přehlídku. 

Klášter sv. Gabriela je unikátní kulturní památkou postavenou v novorománském stylu na konci 19. století a je považován za nejstarší a nejpozoruhodnější ukázku beuronského umění na světě. Návštěvníci také mohou nahlédnout do útrob bývalého kláštera a poslechnout si výklad o historii při pravidelných prohlídkách, které zajišťuje přímá příbuzná hraběnky Gabriely, patronky kláštera, Monica Bubna-Litic.

Kdy? 27. ledna 2024 od 12:00 

Kde? Gabriel Loci, Holečkova 10, Praha 5

Cena: 2290 Kč (v ceně: neomezená degustace, afterparty, degustační sklo a vzpomínka na celý život), vstupenky jsou k zakoupení na: pivovarzichovec.cz

Antré s Lenkou Lázňovskou

ČR: Žena, která stojí v čele Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Rodačka z Vysočiny, jejímž celoživotním zájmem a profesním naplněním je neprofesionální umění a kultura. „Matka českého amatérského divadla“, jak ji nazval Josef Jan Kopecký, který se s Lenkou Lázňovskou potkal v rámci festivalu FEMAD v Poděbradech a vedl s ní rozhovor pro další díl pořadu Antré.

Autor článku: 
Lucie Kotěrová a Josef Jan Kopecký

NIPOS je organizace na jednu stranu velmi jednoduchá, na druhou stranu velmi složitá

Lenka Lázňovská pracuje v NIPOS od jeho počátků, tedy od roku 1991, ředitelkou se stala v roce 2008. Stála tedy u začátků systému podpory neprofesionálního umění tak, jak jej známe dnes, a u podpory sítě postupových přehlídek, které se ocitly, jako mnohé jiné jevy v oblasti kultury po listopadové revoluci, na nejisté půdě.

Podle Lenky Lázňovské je NIPOS na jednu stranu velmi jednoduchá organizace, protože má na starost vlastně jen několik hlavních úkolů: starat se o neprofesionální umění; rozvíjet výzkumné projekty; poskytovat neformální vzdělávání a odborné poradenství, obstarávat státní statistickou službu. Složitost organizace na druhé straně spočívá v tom, že tyto čtyři oblasti práce spolu na první pohled můžou a nemusí souviset. Každá oblast by mohla být zaštítěna samostatnou institucí. „Neprofesionální umění v době, kdy začínala totalita, v 50. letech, samostatnou instituci mělo. Pravda, dlouho to nevydrželo – necelých 20 let. Ale asi to nebylo úplně špatně, protože co obor, to jiné specifikum, jiné zázemí, jiná historie, jiné současné úkoly,“ říká Lenka Lázňovská o obsáhlosti neprofesionálního umění. Do této oblasti spadá amatérské divadlo činoherní a loutkové, umělecký přednes a divadlo poezie, sborový zpěv, současný tanec a folklórní tanec, film, fotografie, dechová hudba, komorní a symfonická hudba. Ve většině případech se týkají všech věkových kategorii.  NIPOS tyto obory podporuje, snaží se je udržovat a rozvíjet, tak aby tradice nezanikla. Jedním z dokladů je snaha o zapsání ‚českého amatérského hraní divadla‘ na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. „Po diskusi jsme se rozhodli, že se tam nezapíše ‚amatérské divadlo‘, ale ‚amatérské hraní divadla‘. Ona činnost. Což se mi líbí. – Čímž jsem chtěla dokumentovat, že činnost útvaru, který se neprofesionálním uměním zabývá, je složitější. Protože co obor, to specifikum, to trochu jiné plány, to jiné předpoklady, možnosti a tak podobně.“

 

V počátcích bylo nejdůležitější podpořit neprofesionální kulturu

Když v roce 1991 vznikala organizace podporující neprofesionální kulturu, nazývala se Informační a poradenské středisko pro místní kulturu. Hlavním účelem byla podpora neprofesionální kultury. „A bylo to opravdu potřeba,“ říká Lenka Lázňovská. „Řeknu dva příklady: loutkové divadlo v Karviné bylo před rokem 1989 zaštítěno odbory. Po revoluci nový majitel objektu řekl: ‚Všechno je moje, včetně loutek, dejte mi to.‘ Co s nimi chtěl dělat, jsem nepochopila. Ale zničil by to. Jejich scénáře by hodil do sběru. Všechno, co patřilo ke karvinskému loutkovému divadlu, by prostě zmizelo. Naší úlohou bylo sbírat tyto příklady a upozorňovat na ně. Tehdy ministerstvo kultury tyto případy řešilo za ně a ve většině případů se podařilo zabránit ničení rekvizit a děl. Druhým příkladem může být někdejší ústřední dům na Vinohradech, také bývalé odborové zařízení. Poskytovalo zázemí amatérům ve všech oborech, a mimo jiné tam působil soubor Vycpálkovci, což je jeden z našich nejstarších folklórních souborů. Ten tam měl samozřejmě také svůj fundus: kostýmy, kroje, notový materiál. Nový majitel, který dům koupil, opět řekl: ‚Všechno je moje, já ty kostýmy budu půjčovat.‘ Nicméně i tento fundus se, zaplať pánbůh, podařilo zachránit.“

Ovšem zachránit se podařilo mnohem víc než jenom kostýmy, rekvizity a literaturu. Existoval tu například systém přehlídek, který se u nás vyvíjel několik desítek let.

 

Systém postupových přehlídek je deklarovaná kulturní potřeba

„Tehdy jsme museli udělat něco pro to, aby tento systém postupových přehlídek pokračoval,“ vzpomíná Lenka Lázňovská na nelehké začátky NIPOSu. „To bylo něco, co se budovalo kontinuálně od třicátých let. Naším cílem bylo, aby se z tohoto systému stala veřejně podporovaná kulturní potřeba. Nejprve jsme se ovšem zeptali samotných amatérů, jestli o to vůbec stojí. Za druhé jsme museli přesvědčit ministerstvo kultury, že v situaci, kdy vlastně nebyl nikdo, kdo by podporoval okresní přehlídky, aby je ministerstvo podpořilo buď samo, nebo aby k tomu přimělo tehdy ještě existující okresní úřady. Protože bez veřejné podpory by to nešlo. Věděli jsme to. I amatéři to věděli a řekli: ‚Ano, bereme na sebe závazek, buď je budeme pořádat my sami, nebo seženeme někoho, kdo by to dělal‘. Jinak by se celý systém zhroutil,“ popisuje Lenka Lázňovská, která při obhajobě tohoto téměř sto let fungujícího systému přehlídek dodává, že jde o veřejně deklarovanou kulturní potřebu. „Ve všech zákonech je, že se o kulturní potřeby má pečovat. Takhle jsme si to obhájili i v 90. letech.“

 

My jsme taková Korabelniková pro amatérskou kulturu

NIPOS má 56 pracovních míst pro všechny čtyři odborné činnosti, z toho v oblasti neprofesionálního umění pracuje 27 zaměstnanců. Což je, při množství přehlídek, výzkumů, publikační a další odborné činnosti, číslo docela malé. Obzvlášť vezmeme-li v potaz, že NIPOS se takto snaží obsáhnout celou republiku. Lenka Lázňovská s nadsázkou vypráví příhodu se studenty DAMU, kteří byli tímto faktem velice zaskočeni. „Když za mnou přišli dvě dívky a chlapec z prvního ročníku Divadelní vědy a kritiky a bavili jsme se společně o výzkumných projektech, zeptali se mě, kolik lidí na těch výzkumných projektech pracuje. Fakt, že jeden odborný pracovník realizuje festivaly, další odborné činnosti a k tomu řeší výzkumný projekt, je zaskočil. Pak na mě nevěřícně koukali, a mysleli si: ‚To snad není možný.‘ – A já jsem jim říkala: ‚Vy to nepamatujete, ale ve 30. letech žila ruská reformátorka, která byla rekordmankou v dosahování mimořádných pracovních výkonů. Jmenovala se Lidie Korabelniková a byla to traktoristka. Říkalo se tehdy, že sovětský člověk je mimořádně výkoný. Lidiie údajně pracovala souběžně na 50 traktorech! My jsme taková Korabelniková pro amatérskou kulturu!‘“

 

Jako dívka školou povinná založila dětský divadelní soubor

Lenka Lázňovská, rozená Chlebečková, se narodila rodičům pocházejícím z Polné na Vysočině. Oba zde byli plně zapojeni do místního ochotnického souboru s velkou tradicí. Po přestěhování do Prahy rodina pravidelně každou neděli navštěvovala divadlo a doma si četli knihy Aloise Jiráska. Lenka Lázňovská díky svému tatínkovi znala každou sochu v Praze. To všechno už uměla při nástupu do školy. „Pochopitelně jsem s touhle výbavou chtěla dělat divadlo i aktivně. Už v 5. třídě jsem proto založila z malých dětí soubor a začala pro ně psát hry. Myslím, že jsme dělali divadlo, za které by mě dnešní pedagožky dramatické výchovy nechaly veřejně zastřelit. Ale my jsme si to užili. - Dneska je dětské divadlo vlastně cesta k výchově osobnosti dítěte, proto by si mělo vybírat témata, kterým budou děti rozumět a na kterých se mohou něco naučit. Samotný výsledný jevištní tvar je vlastně vedlejší. My jsme tehdy samozřejmě cílili jenom na produkt, dělali jsme tradiční divadlo v malovaných kulisách, trošku jsme se pitvořili, trošku hráli nějaké role, měli jsme ocásky a ouška jako lišky,“ vykresluje Lenka Lázňovská své aktivní začátky s divadlem.

 

Ať si společnost uvědomuje, že kultura je to, co nás spojuje, a že je to základ společnosti

Zdá se, že NIPOS se po víc jak třicetileté existenci ocitá znovu ve fázi, kdy má obhajovat svou podstatu a význam. Povídání Lenky Lázňovské jasně dokazuje, že bez přímé podpory neprofesionální kultury by byly všechny obory, jejich tradice a kontinuální činnosti ohroženy. Proto si Lenka Lázňovská, a my všichni s ní, přeje: „Aby si společnost uvědomila, že neprofesionální kultura v celé šíři patří k naší společnosti. Že je to základ. Že kultura je to, co spojuje společnost. A aby se podle toho ke kultuře, a potažmo k nám, společnost chovala. Aby to nebylo tak, že po každých volbách budeme psát obhajoby. – Když se koukáš na statistiku Českého statistického úřadu, tak tam vidíš, že máme plus minus 6500 obcí, z nichž je asi 72 % obcí do 3000 obyvatel. Ve skutečnosti je nejvíc obcí do 1000 obyvatel. A kde jinde než právě tady, na této platformě má amatérská kultura největší uplatnění? Protože do těchto nejmenších obcí se profesionální scéna nemá šanci dostat. – Važme si toho, co máme. Vždyť i Masaryk dal 3 miliony korun československých, a to byly tehdy velké peníze, na to, aby vznikl Masarykův lidově výchovný ústav. Ústav vznikl a měl podobnou funkci, jakou máme my. Masaryk věděl, co dělá.“

V novém roce je tu opět 321Jedem! a lednový host Michal Horák

PRAHA: Jedinečný improvizační pořad 321Jedem! již 15. ledna přivítá na pódiu v Malostranské besedě známého českého písničkáře Michala Horáka.

15.01.2024
19:00
Autor článku: 
Nikola Orozovič

Michal Horák je mladý nadějný písničkář. Již od svých 13 let skládá texty a vyhrál několik talentových soutěží. V roce 2021 vyhrál zlatého slavíka jako objev roku. Nejen že stále skládá a nahrává nové písničky, ale zároveň dokončil magisterské studium na pedagogické fakultě Karlovy univerzity a pedagogice se věnuje i nadále.

Michal je skvělý písničkář se smyslem pro humor, těším se na jeho zapojení do představení. A kdo ví, třeba nám i něco zazpívá“ říká s úsměvem Nikola Orozovič, moderátor a zakladatel projektu 321Jedem!

 

Improvizační talk show

Improvizační talk show představuje jedinečný zábavný formát, který spojuje charakteristiky klasické talk show s technikami a dovednostmi z oblasti improvizačního divadla. Tenhle typ show nejenže poskytuje divákům fascinující rozhovory se slavnými osobnostmi, ale také přináší humorné a překvapivé momenty, které se rodí z improvizovaných reakcí účinkujících.

Tento formát pořadu zdůrazňuje spontánnost, kreativitu a humor, což dělá každou epizodu originální a jedinečnou. Diváci se mohou těšit na nevšední zážitky a veselé situace, jež vznikají z neobvyklých kombinací hostů a improvizovaných výstupů.

 

Formát nejen pro improvizátory

V improvizační talk show se moderátor a zúčastnění improvizátoři setkávají s hosty z různých oblastí, jako jsou například herectví, medicína, žurnalistika či cestování. Během rozhovorů se hosté účastní různých improvizovaných her a úkolů, které testují jejich schopnost rychle reagovat a přizpůsobit se nečekaným situacím. Mezi osobnostmi se v show představili například návrhářka Liběna Rochová, režisér Jiří Havelka, herec Jiří Mádl, Jiří Lábus, Ondřej Vetchý, novinář Janek Kroupa, cestovatel Ladislav Zibura či herečky Eva Holubová, Iva Janžurová a Ivana Chýlková.

Užijte si neformální a zábavné prostředí show, veselého a zpívajícího Michala Horáka, vynikající improvizátory spolu s pohotovým a spontánním moderátorem Nikolou Orozovičem.

Přijďte se pobavit na unikátní koncept improvizační talk show! Již v pondělí 15. ledna v 19:00 v Malostranské besedě.

 

Účinkují:

Host: Michal Horák

Moderátor: Nikola Orozovič

Improvizátoři: Martin Vasquez a Jiří Axman

Hudební doprovod: Václav Tobrman

 

Impro Talk Show 321Jedem!

Web / www.321jedem.cz

Facebook / www.facebook.com/321jedem

Instagram / www.instagram.com/321jedem/

 

V kulturním kalendáři Živého Zlína přibudou nové akce

ZLÍN: Velký třídenní festival Zlín žije i malé komunitní kino. Na zlínském zámku loni vzniklo pod hlavičkou kulturní příspěvkové organizace Živý Zlín přes 150 akcí, komorními koncerty počínaje a náročnými několikadenními projekty konče. Oživily nejen sály a okolí nejstarší historické budovy v krajském městě, ale i náměstí Míru, ulice a parky.

Autor článku: 
Anežka Gavendová

Mezi novinky, kterými Živý Zlín loni obohatil kulturní a společenský život ve městě, patří komunitní kino ko.Kino s odborným úvodem, v němž filmy vybírají sami diváci, projekt Neznámí virtuosové, který pravidelně dává prostor vyniknout špičkovým hudebníkům z regionu nebo například jazzové koncerty výjimečných kapel z celého světa. Velký úspěch měl i první Zámecký ryneček, folklorní festival a slavnosti vína, a převážně rodiny s dětmi si na podzim poprvé užily Strašidelný zámek.  

Jednou z největších akcí Živého Zlína byl multižánrový festival Zlín Žije. „Jedná se o největší komunitní akci ve Zlíně. Ve veřejném prostoru se na pozadí atraktivního mainstreamového programu představilo více než 40 komunit, škol, dobročinných projektů, tvůrců a kreativců. Byla to zároveň největší přehlídka nových i legendárních zlínských hudebních formací a také prorodinných aktivit. Letos bude festival v termínu od 28. do 30. června. Radost jsme měli také ze Dnů otevřených sportovišť, kterých se zapojilo rekordních dvacet,“ připomněla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. 

Nové projekty chystá mladá dynamická organizace i pro tento rok. „Zájem o akce loni ukázal, že jdeme dobrou cestou. Proto budeme dosavadní úspěšné projekty dál rozvíjet, především uměleckými prvky a kvalitou programu. Do kalendáře přidáme pár dalších akcí,“ prozradila Jana Kubáčová. Přibydou například Slavnosti jara, Slavnosti podzimu nebo festival pouličního umění. „Z nejbližších akcí se moc těšíme například na interaktivní výstavu Elišky Podzimkové SOPKA LES PRALES s krásným doprovodným programem v jejím průběhu,“ vyjmenovala Jana Kubáčová. 

Kompletní přehled kulturních akcí najdou návštěvníci na webu Živého Zlína www.kulturazlin.cz, a to nejen akcí živozlínských. Kalendář je pro vkládání pozvánek zdarma k dispozici všem pořadatelům ve Zlíně.

 

Úspěšná interaktivní výstava „Lidé odvedle“ míří do Mělníka

MĚLNÍK: V Regionálním muzeu Mělník bude od 26. ledna k vidění úspěšná interaktivní výstava „Lidé odvedle – neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem“, která svým návštěvníkům unikátním způsobem přibližuje každodenní život lidí se zdravotním postižením. Dosud byla instalována v Plzni, Humpolci, Chomutově, Jičíně, Pardubicích, Litomyšli a Brně. Nadace Sirius, která za celým projektem stojí a financuje ho, bude výstavu nyní opět realizovat v Čechách.

od 26.01.2024 do 27.06.2024
Autor článku: 
TZ Regionální muzeum Mělník

Místo: Regionální muzeum Mělník, velký sál
Výstava: Lidé odvedle
Termín: 26. 1. – 27. 6. 2024; vernisáž 25. 1. v 17:00 hod.

Výstava „Lidé odvedle“ je otevřena široké veřejnosti, ale určena je především žákům základních a středních škol. Právě proto prezentuje život lidí s postižením interaktivní formou: návštěvníci o něm nejsou pouze informováni, ale mají možnost si jeho úskalí vyzkoušet na vlastní kůži. Toto neobvyklé pojetí oceňují jak samotní žáci, tak i jejich učitelé, kteří navíc mají k dispozici pracovní listy a metodické pokyny pro práci s výstavou k užití ve svých vyučovacích hodinách.

„V předchozích sedmi městech zhlédlo výstavu téměř šest set kompletních tříd a celkový počet návštěvníků je už téměř šedesát tisíc. S ohlasy od dětí, od pedagogů, široké veřejnosti i s celkovou návštěvností výstavy jsme spokojeni. Zájmu si vážíme,“ říká manažerka projektu Vladimíra Tvrdková.

 

Výstava jako výlet plný překážek

Podtitul „Neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem“ zcela přesně vystihuje formu, kterou je výstava prezentována. Návštěvníci jsou zábavnou formou pozváni na skutečný výlet: od přípravy na cestu přes orientaci v terénu a použití dopravního prostředku, až po zážitky z cest. V expozici proto nechybí například model autobusu nebo temný tunel znesnadňující orientaci.

„S projekty tohoto typu máme zkušenosti od roku 2013 a vždy se setkaly s velkým zájmem návštěvníků i učitelů,“ říká Dana Lipová, ředitelka Nadace Sirius. „Chceme hlavně dětem a mladým lidem zajímavou formou ukázat, jak žijí hendikepovaní lidé. Nakrátko se mohou ocitnout v jejich světě a podívat se na svět z jejich perspektivy. Z velmi hezkých reakcí, které dostáváme, usuzujeme, že to opravdu funguje.“

Výstava je rozdělena do několika etap, věnovaných jak různým úkonům, tak jednotlivým zdravotním znevýhodněním. Návštěvníci si zde osobně vyzkouší, jak se musí hendikepovaní lidé, dospělí i děti vypořádat s různými životními situacemi, které jsou pro zdravého člověka bezproblémové, ale pro zdravotně znevýhodněné mohou představovat překážku. Na „výletě“, který jim výstava zprostředkuje, se rovněž seznámí se zásadami správné komunikace s hendikepovanými osobami a dozví se, jak jim citlivě a přitom účinně nabídnout pomoc.

Na ztvárnění se podíleli přední specialisté na pomoc hendikepovaným lidem. Celou expozici bezplatně zapůjčuje a instaluje Nadace Sirius, která se již patnáct let systematicky věnuje problematice ohrožených a znevýhodněných dětí. Výstava v Regionálním muzeu Mělník potrvá do 27. června 2024.

 

Návštěvy školních skupin je nutné předem objednat na telefonním čísle: 728 620 428 nebo na e-mailu: kralova@muzeum-melnik.cz. Doba trvání programu je cca 1 – 1,5h.

Vstup na výstavu je zdarma.

Další informace:

www.lideodvedle.cz

www.nadacesirius.cz                      

www.muzeum-melnik.cz

Jarní Tradinář – od ledna do června

ČR: Nová kniha nakladatelství Smart Press vás provede nadějeplným obdobím předjaří a veselým jarem od počátku masopustního období hned po Třech králích přes Hromnice a postní neděle po Velikonoce a dále čarodějnice a májové oslavy na přelomu dubna a května a letnice, pohyblivé svátky na počátku léta. V Jarním Tradináři najdete nejen zvyky a tradice starobylé i současné, ale také návody na tvoření a celou řadu tradičních receptů na polévky, kaše, svačiny, hlavní jídla i dezerty. Stejně jako ve Vánočním Tradináři se o výklad křesťanských svátků, a především velikonočního příběhu postarala farářka Martina Viktorie Kopecká.

Autor článku: 
ika

V Jarním Tradináři najdete:

  • výklad křesťanských svátků, především velikonočního příběhu od farářky Martiny Viktorie Kopecké
  • zvyky, lidové obyčeje, starobylé rituály i současné obřady
  • téměř 40 návodů na tvoření (masky, dekorace, kraslice…).
  • 80 receptů na tradiční i moderní jarní dobroty, například masopustní koblihy a boží milosti, postní jídla a polévky, božíhodové menu, kynuté jidáše či mazance
  • přírodní koloběh a s ním související svátky
  • inspiraci k vytváření rodinných i komunitních tradic

Kniha navazuje na čtenářsky úspěšné tituly Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů a Vánoční Tradinář – od Dušiček po Hromnice a pokračuje masopustem a postním obdobím do Velikonoc a následně až do letnic.

Oslavujte s námi nové jaro! Po temném a klidném období zimního odpočinku se příroda začíná probouzet. Můžeme si všímat přibývajícího světla, prvních jarních kvítků i ptáčků. Hned po Třech králích začíná veselé masopustní období a už v únoru na Hromnice se pod povrchem chystá semínko k rozpuku. V přírodě se začínají dít věci – něco se musí stát, aby za pár měsíců bylo jaro viditelné a v plné síle.

Jarní svátky spojené s novým počátkem a nadějí, že zase bude lépe, provázejí lidstvo od nepaměti a jsou plné veselých zvyků, radosti a pospolitosti. Vždyť právě teď vznikají zárodky nové úrody a ty je potřeba náležitě posílit – třeba při masopustu. Obnovu a znovuzrození připomínají i nejdůležitější křesťanské svátky, Velikonoce. Proto je v této knize věnováno více pozornosti křesťanskému příběhu Velikonoc od farářky Martiny Viktorie Kopecké.  

Dochovaly se nám zvyky a obyčeje, které opakujeme každý rok zas a znovu. Pečeme koblihy, vynášíme Moranu, nosíme si domů zelené větvičky, pleteme pomlázky, malujeme vajíčka, pečeme jidášky a mazance.  Víme ale proč? A kdy začíná a končí masopust, jak je to s tím masem? Proč a jak se drží půst? Co si uvařit a upéct na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a na Hod Boží velikonoční? Má smysl chodit na koledu?

Starobylé svátky jsou často propojené s těmi křesťanskými i novodobými, ale všechny nás nakonec vedou zpět k přírodě a obživě i k lidské sounáležitosti. Objevujte společně s námi, co jsme pozapomněli. 

Kromě popisu a hledání smyslu tradic najdete v knize mnoho inspirace, jak jarní svátky v období ledna až června slavit, co si na ně připravit, uvařit a napéct, jak si ozdobit svůj příbytek i zahradu, co pro sebe a své blízké vytvořit. Ale také jak nový začátek a jarní energii využít pro sebe osobně.

Krása uchovaná v tradicích a v lidové kultuře nás bude vždy inspirovat. S moudrostí našich předků můžeme vnést do našeho života řád a tvořit a žít v souladu s přírodou. Jarní svátky nás vedou k pospolitosti – k trávení důležitého času, s rodinou, přáteli a sousedy, užijte si je společně!

 

Jarní Tradinář – od ledna do června

Martina Viktorie Kopecká, Martina Boledovičová

Masopust, postní období, Velikonoce, čarodějnice, letnice

V knize najdete: Zvyky a obyčeje – Tvoření a zahrada – Pečení a vaření – Rodina a pospolitost – Rituály a tradice

15. 1. 2024 vydává nakladatelství Smart Press, více na www.smartpress.cz: https://smartpress.cz/obchod/jarni-tradinar-od-ledna-do-cervna/

210x210 mm, pevná vazba, 288 stran, DMOC: 599 Kč

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení