středa
17. července 2024
svátek slaví Martina
Vizuál k inscenaci
© Zdroj: www.astudiorubin.cz



A studio Rubín uvádí novou dokumentární inscenaci režisérky Barbary Herz Istanbulská úmluva

PRAHA: V České republice stále platí, že muži zaujímají většinu rozhodujících funkcí. Jaké jsou ale sdílené představy o tom, jací muži jsou nebo mají být? A jak tento fakt i otázka souvisí s mezinárodním dokumentem, který téměř nikdo nečetl, ale všichni na něj mají názor? A proč je Česká republika jednou z posledních pěti zemí v EU, která tento dokument zatím neratifikovala? Na tyto otázky hledá v nejnovější inscenaci pražského A studia Rubín a neziskové organizace Otevřená společnost odpovědi režisérka Barbara Herz. V dokumentární sondě do osobních strachů a nerovností, které tak snadno ústí v násilí, se představí Petr Jeništa, Lucie Syrová a Dan Kranich. Premiéra Istanbulské úmluvy se odehraje 19. a 20. ledna. Vstupenky jsou již v prodeji.

19.01.2024
Autor článku: 
Pavla Umlaufová

„Chcete se vsadit, jestli teď přijde konec světa? Raději si zahrajme bingo. Hry se účastní zástupci celé společnosti, od politika středního věku, až po aktivistku a strážkyně patriarchátu. Nechybí bojovníci na sociálních sítích, novodobí disidenti a samozřejmě: ideální oběť. Tak se připravte! Jaká (stará dobrá osvědčená) čísla asi zazní? Pojďme společně odškrtávat: tradiční rodina, tradiční muž, tradiční žena, genderová ideologie a zbytečný cár papíru, protože násilí u nás není problém. (A to nám chcete zakázat i flirtování?) Žena patří k plotně a muž dělá kariéru, tak si prosím nějakými novotami neničme českou kulturu! A navíc: plácání po zadku ještě nikdy nikoho nezabilo. Bingo!“ uvádí dokumentární sondu anotace Istanbulské úmluvy.

Každá 3. žena a každý 9. muž v ČR má zkušenost s domácím násilím (Ipsos, Pod svícnem, 2022). V roce 2022 bylo na policii oznámeno 880 případů znásilnění, což představuje 14 % nárůst oproti předešlému roku. Studie ukazují, že nahlašováno je asi jen 10 % skutečných případů (Policie ČR, 2022 a Úřad vlády ČR, 2018). Lékařskou pomoc pak kvůli domácímu násilí vyhledá 162 tisíc žen ročně (proFEM, 2016). Přesto je ČR jedním z posledních států Evropy, který k úmluvě zatím nepřistoupil. 

Režisérka Barbara Herz v českém divadelním prostředí soustavně rozvíjí dokumentární metody. Istanbulskou úmluvou v A studiu Rubín navazuje na svou předchozí tvorbu, kdy na základě autentických rozhovorů vytvořila divácky oblíbené inscenace Jenom matky vědí, o čem ten život je a O bílých heterosexuálních mužích, kteří jedí maso. Scénář Istanbulské úmluvy vznikl na základě série obsáhlých rešerší a rozhovorů. Objeví se tak mimo jiné perspektiva advokátky zastupující oběti násilí, stejně jako pracovnice azylového domu, soudní znalkyně, novinářky a několika politiků. Autoři pracují se sociologickými daty, mediálním prostorem i fragmenty osobních příběhů lidí, kterým zasáhla do života vyostřená debata o Istanbulské úmluvě stejně jako často bagatelizované domácí násilí.

Výchozí perspektivou celé inscenace je otázka, zda představa o tom, jací muži nebo ženy mají být, nevede k jejich nerovnosti, a zároveň, zda tato nerovnost může ústit v násilí. Jako autorka a režisérka se dlouhodobě věnuji moderním společenským mýtům. Dosud to byly mýty konkrétní, spojené s mateřstvím, obrazem mužů dneška nebo konstruktem romantické lásky. Debata týkající se Istanbulské úmluvy to však posouvá o krok dál, protože zde sledujeme vznik mýtů prakticky v přímém přenosu. Fascinuje mě prolínání divadla a reality a v tomto případě můžeme sledovat, že veřejná debata se už v podstatě divadlem stala. A na pozadí kulturních válek a plamenných prohlášení se zapomíná na to, že ohromné množství lidí zažívá strašné věci a nemají garantovanou žádnou systémovou záchranu, protože azylových lůžek je málo i v Praze, natož za jejími hranicemi,” popisuje myšlenku inscenace režisérka Barbara Herz.

Trojice herců Lucie Syrová, Petr Jeništa a Dan Kranich v průběhu inscenace rozvíjejí různé perspektivy, které v debatě o Istanbulské úmluvě zaznívají. Rozehrávají mýty o dokonalé oběti a dokonalém pachateli, stejně jako si hrají s představami tradiční rodiny nebo rolí mužů a žen. Násilí a různé formy rozdílné pozice žen a mužů, které jsou v tématu obsažené, varují v nadsázce a surreálně laděných obrazech. Kromě zmíněných herců a režisérky Barbary Herz na inscenaci spolupracuje asistentka režie a dramaturgyně textu Daniela Samsonová a asistentka režie Klára Metge. Dále se na inscenaci podílejí dramaturgyně Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová. Scénografii a kostýmy vytvořila Petra Vlachynská, která spolu s režisérkou Herz spolupracovala již na oceňované inscenaci Tanec dervišů. Autorkou hudby je osobitá hudebnice Vladivojna La Chia, která se podílela na inscenaci Barbary Herz Láska v Klicperově divadle.

Jednou z našich agend je upozorňovat na problematické společenské jevy související s nerovným postavením žen a mužů. Muži se nacházejí v privilegovaném postavení, přestože si toho nemusí být sami vědomi. Zatímco ženy se dřív musely tázat po důvodech svého znevýhodnění, je načase, aby se muži začali ptát po příčinách svého zvýhodnění. Neznamená to, že všichni muži jsou zvýhodnění a všechny ženy znevýhodněné. Pocitu privilegovanosti dokonce ani nemusí odpovídat osobní zkušenost daného muže. Přesto ale muž hlásící se k demokratickým hodnotám by měl být schopen tuto nerovnost reflektovat a usilovat o její odstraňování, protože nerovnost vždy přispívá k prostředí, kde se daří násilí,“ přibližuje jednu z linek práce Otevřené společnosti a současně tematický inspirační zdroj inscenace Tomáš Pavlas, manažer programu genderové rovnosti z Otevřené společnosti.

Úmluva proti násilí je mezinárodní smlouva, která usiluje o řešení závažného problému porušování lidských práv – násilí na ženách a domácího násilí. Jejím cílem je předcházet násilí a obětem a jejich dětem poskytnout adekvátní pomoc, ochranu a podporu, aby se mohly vymanit z násilí. Je postavená na čtyřech pilířích: ochrana obětí, stíhání pachatelů/ek, prevence a koordinovaný přístup proti násilí. Úmluva řeší násilí systematicky a komplexně, a vyzývá ke spolupráci celou společnost. Ratifikování Istanbulské úmluvy se v České republice ale stalo předmětem politických bojů. Odpůrci nejsou s to přijmout fakta, které úmluva ve svém úvodu konstatuje: 1. násilí vůči ženám je genderově podmíněné a má strukturální povahu; je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům; 2. násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřazenosti mužů, diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji; 3. uplatnění a zajištění rovnoprávnosti mezi muži a ženami de facto představuje klíčový element prevence násilí vůči ženám. Věříme, že právě forma divadla, která v sobě skrývá kouzelný moment principu tady a teď, založená na reálných výpovědích, pomůže problematiku nerovnosti v naší společnosti přiblížit i jejím největším odpůrcům,“ říká Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti.

Premiéra inscenace se uskuteční 19. a 20. ledna. Další reprízy jsou plánované na 28. ledna, 20. a 29. února, 22. března, 13. dubna nebo 15. května.

 

Informace o A studiu Rubín

Dramaturgie současného A studia Rubín se orientuje na společensky aktuální, často intimnější a upozaďovaná témata. Ve svých inscenacích klade důraz na autorské postupy, proto autory jsou většinou sami režiséři, nebo dramaturgové. A studio Rubín také podporuje vznik nových divadelních textů, ať oslovováním autorů k přímé spolupráci, nebo každoroční dílnou na podporu vzniku nových divadelních textů Autor v domě.

Mezi nynější spolupracovníky A studia Rubín pod vedením dramaturgyně a autorky Dagmar Fričové patří například Lucie Ferenzová, Ondřej Štefaňák, Barbara Herz, Jana Hauskrechtová nebo Anita Krausová. Stálým koprodukčním partnerem je divadelní spolek Kolonie z. s.

Komorní prostor A studia Rubín se nachází v historickém centru Prahy ve sklepení domu U Tří korun na Malostranském náměstí. Za svoji šestapadesátiletou existenci si tento prostor získal v české divadelní kultuře jméno nezaměnitelné scény.

Informace o Otevřené společnosti, o.p.s.

Obecně prospěšná nevládní organizace Otevřená společnost byla založena v roce 1999. Od počátku se zaměřuje na systémový přístup a řešení podporující demokratické prostředí, konkrétně v oblastech rovnosti žen a mužů, přístupu k informacím, integraci Romů a Romek do společnosti. Přispívá k tomu, abychom žili v dobře fungujícím státě, který dává všem lidem stejné příležitosti. Poukazuje na problémy, které ostatní nevidí, a přichází s inspirativním řešením.

Anotace Istanbulská úmluva

Bingo o konci světa!

Existuje jistý mezinárodní dokument o potírání násilí, který sice téměř nikdo nečetl, ale všichni na něj mají jasný názor. A protože v naší republice již po několikáté probíhá pokus o jeho ratifikaci, jsou všechny názory o to ostřejší. Kulturní války jsou tu! Připravte se na hodně vostrý kalibr.

Chcete se vsadit, jestli teď přijde konec světa? Raději si zahrajme bingo. Hry se účastní zástupci celé společnosti, od politika středního věku, až po aktivistku strážkyně patriarchátu. Nechybí bojovníci na sociálních sítích, novodobí disidenti a samozřejmě: ideální oběť. Tak se připravte! Jaká (stará dobrá osvědčená) čísla asi zazní? Pojďme společně odškrtávat: genderová ideologie a zbytečný cár papíru, protože násilí u nás není problém. (A to nám chcete zakázat i flirtování?) Žena patří k plotně a muž dělá kariéru, tak si prosím nějakými novotami neničme českou kulturu! A navíc: plácání po prdeli ještě nikdy nikoho nezabilo. Bingo!

Dokumentární sonda do osobních strachů a nerovnosti, která tak snadno ústí v násilí. 

Text: Barbara Herz

Režie: Barbara Herz

Textová dramaturgie: Daniela Samsonová

Dramaturgie: Lucie Ferenzová, Dagmar Fričová

Výprava: Petra Vlachynská

Hudba: Vladivojna La Chia

Asistence režie: Daniela Samsonová, Klára Metge

Hrají: Petr Jeništa, Lucie Syrová, Dan Kranich

Premiéra 19. a 20. ledna 2024

Inscenace vzniká ve spolupráci s Otevřenou společností, o.p.s. v rámci projektu Grassroots muži advokáti rovnosti žen a mužů podpořeného nadací OSF v programové oblasti Active citizens fund.

www.astudiorubin.cz

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
17.07.2024

ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Nepřehlédněte
17.07.2024

ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.

 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
16.07.2024

ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
17.07.2024