Co se děje

Přehlídku stejně jako hlavní podzimní festival Das Filmfest spolupořádají Goethe-Institut, Rakouské kulturní fórum a Švýcarské velvyslanectví v Praze. V hlavním městě filmy v rámci přehlídky DAS SOMMERKINO uvedou Letní kino Evergreen – DOX a CAMP, v Brně jsou projekce realizovány ve spolupráci se spolkem Noční Motýl v Letním kině Brno-střed a v Hradci Králové filmy představí na své letní scéně Bio Central. Nově se zapojí také ostravský Pavilon na Černé louce.

Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky, pokud není uvedeno jinak. Program a další informace jsou k dispozici na www.dassommerkino.cz a www.facebook.com/dasfilmfest.

Z filmů, které zaujaly na loňském DAS FILMFESTu, DAS SOMMERKINO nabídne snímek Curveball (Curveball – Wir machen die Wahrheit) Johannese Nabera, který odkrývá skutečný příběh jedné z největších fake news novodobé historie o výrobě biologických zbraní v Iráku za vlády Saddáma Husajna i rakouskou komedii Byli jednou dva rebelové… (Waren einmal Revoluzzer) pojednávající o tom, jak si přátelskou pomoc může každý vykládat jinak. Velký zájem sklidilo také sci-fi dokumentární drama z nedaleké budoucnosti Ekocida (Ökozid). Jistě pobaví švýcarská špionážní komedie z období kolem pádu Berlínské zdi Táhněte do Moskvy! (Moskau einfach!), jejíž děj se odehrává na pozadí takzvaného Fichenscandal, během kterého se provalilo, že švýcarský stát špehoval statisíce lidí nejen levicové orientace.

Kromě děl, které vyvolaly pozornost na podzimním DAS FILMFESTu, nabídne DAS SOMMERKINO řadu snímků, které i po mnoha letech stále diváky oslovují. Program nabídne dnes již ikonickou komedii Good Bye, Lenin! německého režiséra Wolfganga Beckera o ženě, před kterou její blízcí zatajili pád režimu, který proležela v kómatu. Klasikou je již také film Toma Tykwera Lola běží o život (Lola rennt) o letním dni v Berlíně 90. let, v němž minuty rozhodují o lásce, životě a smrti. Ve stejném městě se octnou diváci i při sledování dokumentu B-Movie: zvuk a rozkoše západního Berlína 1979-1989 (B-Movie), mapujícím dodnes inspirativní a neopakovatelnou tvůrčí atmosféru města v časech, kdy v něm žili a tvořili Nick Cave, Blixa Bargeld i David Bowie. A německá metropole samozřejmě hraje klíčovou roli i v legendárním filmu Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (Der Himmel über Berlin), příběhu andělů, vyhnaných z nebe do Berlína, který je jedním z nejvýraznějších filmových děl 80. let v celosvětovém měřítku. Almanya – vítejte v Německu (Almanya – Willkommen in Deutschland) je barvitě vyprávěná komedie o turecké rodině usazené po několik generací v Německu, zatímco Freistatt se odehrává v létě 1968, v čase studentských nepokojů, Rolling Stones, minisukní a sexuální revoluce. K hudbě má blízko vysoce ceněný celovečerní dokument Divoké srdce (Wildes Herz), věnovaný legendární německé punkové kapele Feine Sahne Fischfilet a jejímu frontmanovi Janu „Monchi“ Gorkowi, kteří shodou okolností minulý týen vystoupili v pražském Rock Café. Kurdský gigolo Baran, snící o budoucnosti v Evropě a německá pilotka Marion, snažící vyrovnat se s diagnózou rakoviny jsou ústředním párem romantického filmu Byl jsem a budu (Es gilt das gesprochene Wort). Historické téma v příběhu velkého umělce v době, kdy Evropa byla na útěku, nabídne film Před ranními červánky (Vor der Morgenröte), mapující závěrečné období života spisovatele Stephana Zwiega v brazilském a newyorském exilu.

Obrázky půl kilometru dlouhého prostřeného stolu na Karlově mostě obletěly v roce 2020 svět. O spontánní akci referovala největší tuzemská i zahraniční média, na Karlův most si tehdy našly cestu stovky lidí.

Na úspěšnou událost se letos hlavní organizátor Ondřej Kobza rozhodl navázat dalším prostřeným stolem, tentokrát na Staroměstském náměstí. “Stůl je velmi silný symbol. Spojuje lidi, spojuje prostor, spojuje lidi s prostorem,” vysvětluje Kobza.

Oživení ztraceného významu náměstí

Prostor Staroměstského náměstí zvolil z několika důvodů. “Jde o jedno z nejvýznamnějších míst našich dějin. Proběhla zde poprava 27 českých pánů, komunisté zde ohlásili vítězný únor, po Sametové revoluci se tu rozezněla Má vlast dirigovaná panem Kubelíkem, slavilo se zde Nagano. Přesto když člověk dnes na Staroměstské náměstí zavítá, nic z tohoto silného ducha místa necítí,” popisuje Kobza.

“Lidé přitom mají ještě v živé paměti doby, kdy se na Staromáku potkávali cestou do školy, práce, na nákup a povídali si, v okolí byly školy, jídelny, obchůdky a noční kavárny. Komunitní rozměr Staroměstského náměstí postupně zmizel a my bychom ho chtěli opět oživit,” dodává Kobza.

Registrace zdarma, jídlo pro sebe i druhé

Ve středu 29. června od šesté hodiny ranní bude na Pražany i přespolní návštěvníky čekat zhruba půl kilometru dlouhý, bíle prostřený kruhový stůl. “Přijít může kdokoliv. Podmínkou je, že přinese něco ke stolu - pro sebe i ostatní. Může koupit ve večerce ovoce nebo napéct bábovku. To záleží na každém,” popisuje Kobza.

Z organizačních důvodů spouští registrační systém, kam se mohou lidé zdarma přihlásit. “Abychom lidem pojistili jejich místa, mohou se zdarma registrovat na https://goout.net/cs/stul-ve-stredu/szkfvrt/ Kdo to nestihne, ať přijde i tak. Nějak se snad všichni vejdou. Ale registrace je jistější,” doplňuje pražský kavárník.

Chceme založit tradici

Červnový Stůl ve středu by podle Kobzy přitom neměl být ojedinělou akcí. “Rádi bychom podobný dlouhý stůl organizovali každý rok. Pokaždé někde jinde. Abychom tím poukázali na místa, jejichž potenciál zůstává skrytý a nenaplněný,” předestírá Kobza.

Hlavním organizátorem akce je spolek Piána na ulici, jehož je Ondřej Kobza zakladatelem. Kromě prostřeného Karlova mostu spolek v minulosti otevřel například Malostranské dvorky, kde hráli muzikanti a přednášeli básníci, nebo uspořádal koncert filharmonie ve vestibulu České pošty ve Vodičkově ulici v Praze. Vedle pián umisťuje spolek do veřejného prostoru také Poesiomaty - recitující a zpívající kovovové roury - nebo šachové dlaždice s figurkami.

Koncert bude patřit významným klasicistním skladatelům. Na úvod bude oživen odkaz Jiřího Antonína Bendy, českého skladatele působícího v Berlíně, u něhož letos uplyne 300 let od narození. Z jeho pera je Sinfonia z opery Vesnický trh. Na tuto skladbu naváže hudebně i tematicky Symfonie č. 83 g moll „Slepice“ od Josepha Haydna. Večer završí Symfonie č. 41 C dur „Jupiter“ KV 551 Wolfganga Amadea Mozarta, která je jeho poslední symfonií a zároveň vrcholem jeho symfonické tvorby.

PKF – Prague Philharmonia – v roce 1994 založil světově proslulý dirigent Jiří Bělohlávek spolu se skupinou talentovaných mladých hudebníků Pražskou komorní filharmonii, která působí dodnes, od 20. sezony pod názvem PKF – Prague Philharmonia. Tento orchestr si za 28 roků své existence vydobyl uznání po celém hudebním světě. S orchestrem již vystupovala celá řada světově uznávaných dirigentů a sólistů: Luciano Pavarotti, Plácido Domingo, Mischa Maisky, Jonas Kaufmann a mnoho dalších. Je pravidelně zván na mezinárodní hudební festivaly jako například BBC Proms, Dresdner Musikfestspiele nebo Pražské jaro a vystupuje v předních koncertních síních (Berliner Philharmonie, Elbphilharmonie Hamburg, Musikverein Vídeň, Tokyo Suntory Hall a další). Orchestr natočil více než 90 kompaktních disků pro prestižní světová i domácí hudební vydavatelství a za své nahrávky získal řadu ocenění. Od počátku sezony 2015–2016 stojí v čele orchestru francouzský dirigent Emmanuel Villaume.

Dirigentem tohoto koncertu bude Jan Fišer (koncertní mistr PKF – Prague Philharmonia a nově i České filharmonie), který se řadí mezi přední mladé české houslisty. Vedle pozice koncertního mistra PKF – Prague Philharmonia vede často tento orchestr jako umělecký vedoucí a také jako dirigent.

Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. spolu se správou hospitálu Kuks a koná se pod záštitou ministra kultury Martina Baxy a hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Červíčka. Finančně jej podpořilo Ministerstvo kultury, Státní fond kultury, Královéhradecký kraj a město Dvůr Králové nad Labem. Rezervace vstupenek je možná prostřednictvím mailu rezervace@hudebniletokuks.cz. Další koncerty festivalu se uskuteční tradičně v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu, a to 9. a 23. července a 6. a 20. srpna 2022. Více informací naleznete na www.hudebniletokuks.cz.

Festival zahájí v sobotu 25. června 2022 v 18:00 v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové PKF – Prague Philharmonia s dirigentem Janem Fišerem. Na úvod bude oživen odkaz Jiřího Antonína Bendy, českého skladatele působícího v Berlíně, od jehož narození letos uplyne 300 let. Z jeho pera je Sinfonia z opery Vesnický trh. Na tuto skladbu naváže hudebně i tematicky Symfonie č. 83 g moll „Slepice“ od Josepha Haydna. Večer završí Symfonie č. 41 C dur „Jupiter“ KV 551 Wolfganga Amadea Mozarta.

Druhý koncert se již bude konat stejně jako všechny následující v kostele Nejsv. Trojice v Kuksu. V sobotu 9. července vystoupí tenorista a sólista Vídeňské státní opery Jörg Schneider a rakouský varhaník Wolfgang Kogert, který vyučuje hru na varhany na univerzitě Mozarteum v Salcburku a je varhaníkem proslulé Wiener Hofburgkapelle. Varhanní skladby budou od Johanna Sebastiana Bacha, Leopolda a Wolfganga Amadea Mozarta. Vokální díla reprezentují árie Ombra mai fu z Händelovy opery Xerxes, Mit Würd und Hoheit angetan z Haydnova oratoria Stvoření nebo Dann werden die Gerechten leuchten z Mendelssohnova oratoria Eliáš. Vrcholem tohoto koncertu bude světová premiéra kompozice profesora Mozartea v Salcburku Kurta Estermanna „Vier Sporck-Arien für Orgel“.

Třetí koncert 23. července nabídne dva vynikající české trumpetisty. Za varhanního doprovodu Jakuba Janšty zahraje profesor pražské AMU Vladimír Rejlek a trumpetista České filharmonie Walter Hofbauer. Páteří programu jsou kompozice pro dvě trubky – Vejvanovského Sonata vespertina, Vivaldiho Concerto C dur, Manfrediniho Concerto D dur nebo Suita D dur, kterou napsal J. Clarke. Z varhanní tvorby uslyšíme Bachův chorál Nun komm, der Heiden Heiland BWV 659, Einleitung, Thema und Variationen in A dur od Adolfa Hesse,  Preghieru Oreste Ravanella i varhanní improvizaci.

Na čtvrtém koncertu 6. srpna zazpívá španělská sopranistka Beatriz Lafont, která vystoupí spolu se souborem Musica Florea a jeho uměleckým vedoucím Markem Štrynclem. Program převážně z francouzské a španělské barokní hudby uvede autory jako Jean-Baptiste Lully, Jean-Philippe Rameau, Francisco Hernández de Illana, Antonio de Literes, ale i další skladatele jako Antonio Vivaldi nebo Antonín Reichenauer. Ve špičkovém podání těchto interpretů zazní novodobá premiéra skladby z kukského archivu, konkrétně Agnus Dei od Stephana Sailera (1741–1814).

Festival zakončí 20. srpna houslový virtuos Milan Al-Ashhab, vítěz několika prestižních světových houslových soutěží, který zahraje jedny z nejobtížnějších houslových skladeb – Bachovu Ciacconu d moll, Schubertova Krále duchů (v úpravě pro sólové housle H. W. Ernsta) a Paganiniho Nel cor piu non mi sento. Varhany na tomto koncertu rozezní vítěz řady prestižních světových soutěží Pavel Kohout, který zahraje Bachovo Concerto G dur BWV 592, Fugu in d Josefa Segera, Preludium, fugu a variace h moll Césara Francka a Fantasii na motivy „Vyšehrad“ od B. Smetany, kterou vytvořil Josef Klička.

Festival pořádá Královédvorský chrámový sbor z.s. spolu se správou hospitálu Kuks a koná se pod záštitou ministra kultury Martina Baxy a hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Červíčka. Finančně jej podpořilo Ministerstvo kultury, Státní fond kultury, Královéhradecký kraj a město Dvůr Králové nad Labem. Rezervace vstupenek je možná prostřednictvím mailu rezervace@hudebniletokuks.cz. Více informací naleznete na www.hudebniletokuks.cz.

Přehled koncertů festivalu:

sobota 25. 6. 18:00 - kostel Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem

PKF – Prague Philharmonia

Jan Fišer – dirigent

J. A. Benda, J. Haydn, W. A. Mozart

sobota 9. 7. 18:00 - kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu

Jörg Schneider – tenor

Wolfgang Kogert – varhany

J. S. Bach, G. F. Händel, J. Haydn, F. Mendelssohn-Bartholdy a další

světová premiéra skladby Kurta Estermanna

sobota 23. 7. 18:00 - kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu

Vladimír Rejlek, Walter Hofbauer – trubky

Jakub Janšta – varhany

P. J. Vejvanovský, J. S. Bach, A. Vivaldi, F. Manfredini, J. Clarke a další

sobota 6. 8. 18:00 - kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu

Beatriz Lafont – soprán

Musica Florea

Marek Štryncl – dirigent

J. B. Lully, J. Ph. Rameau, F. Hernández de Illana, A. de Literes, A. Vivaldi a další

novodobá premiéra skladby z kukského archivu

sobota 20. 8. 18:00 - kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu

Milan Al-Ashhab – housle

Pavel Kohout – varhany

J. S. Bach, J. Seger, F. Schubert, C. Franck, N. Paganini, J. Klička

"Naproti sněmovně sídlí HAMU, skvělá hudební škola. Říkali jsme si, že ty dva světy, hudební a politický, existují blízko sebe, ale vlastně o sobě moc neví. A že by bylo skvělé je propojit, nejlépe nějakým komornějším koncertem studentů ve sněmovně. V senátu jsou podobné akce docela běžné, jen dolní komora byla pro kulturu dlouho tak nějak nedobytná,“ říká iniciátor akce poslanec Pavel Svoboda.

„Mám velkou radost, že se nám daří Sněmovnu otvírat veřejnosti. Když jsem byla do čela Sněmovny zvolena, jasně jsem řekla, že chci tuto instituci přiblížit lidem. Věřím, že propojení hudebního zážitku s krásnými a netradičně přístupnými prostorami návštěvníkům přinese nevšední zážitek,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Pavel Svoboda, varhaník a ředitel Komorní filharmonie Pardubice, se proto obrátil na zástupce své alma mater HAMU i Pražské konzervatoře a nabídl jejich studentům možnost na koncertě vystoupit. Společně tak vytvořili zhruba dvouhodinový hudební program, během kterého se na improvizovaném podiu vystřídají studenti obou škol.

Podmínkou pro pořádání akce bylo, aby byla volně přístupná veřejnosti. Uskuteční se proto na nádvoří v budově ve Sněmovní 1, kde je to z bezpečnostního pohledu nejjednodušší. Návštěvníci tak budou moci volně přicházet z ulice.

První ročník Sněmovna OPEN se uskuteční 23. června 2022 od 17 do 19 hodin na nádvoří Sněmovní 1. Akce se uskuteční jen v případě dobrého počasí.

Nenechte si při návštěvě Poličky tuto ojedinělou památku ujít. Rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů patří mezi české unikum. Který jiný významný hudební skladatel se narodil a žil se svojí rodinou ve výšce 36 metrů? Navíc vám odměnou po vystoupání 192 schodů do věže bude i nádherný výhled na Poličku a okolí. 

„Původní gotický kostel sv. Jakuba vyhořel za velkého požáru v červenci roku 1845. Poškození kostela bylo natolik velké, že musel být posléze stržen a na jeho místě byl v letech 1853-1865 postaven novogotický kostel. V novém chrámu bylo pamatováno na bydlení pověžného, který v případě ohně vyhlašoval poplach. Do této funkce nastoupil v roce 1889 Ferdinand Martinů, kterému se roku 1890 narodil syn Bohuslav. Rodina Martinů žila v tomto unikátním, romantickém, i když pro život trochu nepraktické místě, v malé věžní světničce, až do Bohušových 11 let,“ uvádí historik PhDr. David Junek. 

„Kostel sv. Jakuba Většího je od roku 2010 prohlášen Národní kulturní památkou. Pokud vystoupáte 192 schodů do jeho věže, budete odměněni nejen zajímavou prohlídkou světničky, ale i jedinečným výhledem na celé město a jeho blízké okolí. Rodná světnička světově uznávaného hudebního skladatele se nachází ve výšce 36m, je zařízena původním i dobovým nábytkem podle vzpomínek jeho matky a sestry,“ dodává.

Milada Schmidtová by letos oslavila 100. narozeniny. Umělecké počátky této malířky a scénografky jsou spojeny se Zlínem. V době druhé světové války zde studovala obchodní akademii, zajímala se o umění a postupně se seznamovala se studenty Školy umění. Jejím blízkým přítelem byl Václav Chad. Sama také začala kreslit, k jejím prvním dílům patří surrealistický Válečný cyklus z roku 1944, kterému se věnuje aktuální výstava i nově vydaná publikace.

Cyklus 21 tušových kreseb na tuhém papíře je jedním z vrcholných projevů fenoménu zlínské válečné avantgardy. „První kresba se vymyká všem ostatním. Je nejvíce poplatná surrealistické, paranoicko-kritické metodě. Na ostatních kresbách vidíme dvacet „prázdných, bílých“ krajin, které ovšem působí jako exteriérové divadelní nebo filmové scény. Tyto snové forbíny jsou přeplněny fantasmagorickými reji těl, lidskými monstry, chimérami lidí a zvířat, křečovitými propletenci erotických těl. Všudypřítomné jsou motivy ochočení vs. divokosti, objetí a sevření vs. uvolnění, motivy pádu těl dolů. Na některých kresbách Milada zobrazila samu sebe,“ popisuje cyklus kunsthistorik David Voda, který k dílu i k publikaci promluví také na vernisáži. I přes své znalosti díla Milady Schmidtové přiznává, že „Válečný cyklus zůstane už asi navždycky hádankou. Hádankou schovanou uvnitř hádanky se jménem Milada Schmidtová.“

Válečný cyklus byl až do roku 2014 v majetku rodiny autorky, jako celek byl poprvé vystaven právě ve Zlíně v roce 2017, stejně jako první komplexní výstava prací autorky, kterou prezentovala Galerie Václava Chada.

Výstava Válečný cyklus je v Galerii Václava Chada v prvním poschodí zlínského zámku otevřena do 16. září 2022, vždy od úterý do pátku mezi 13. a 17. hodinou. Vstupné je jednotné ve výši 50 Kč. Mimo uvedené termíny je možné si domluvit individuální prohlídky s 2–3denním předstihem na e-mailu galerie@zlinskyzamek.cz.

Publikaci vydal Zlínský zámek o.p.s. a vydání podpořil Státní fond kultury České republiky a Nadační fond Kovárny VIVA.

Další podrobnosti o zlínském zámku i Galerii Václava Chada najdete na www.zlinskyzamek.cz a www.gvch.cz.

O autorce:

Milada Schmidtová Čermáková (1922-2015) je veřejnosti málo známá česká malířka a scénografka. V letech 1938-42 vystudovala Baťovu obchodní akademii ve Zlíně. Právě od této doby se datuje také její tvůrčí dráha, ovlivněná okruhem umělců baťovské Školy umění i blízkým přítelem malířem Václavem Chadem. Do povědomí tehdejšího výtvarného publika vstoupila kresebným Válečným cyklem z roku 1944, který se řadí k druhé vlně českého surrealismu z období válečných a těsně poválečných let.

Po válce studovala bratislavskou uměleckou akademii, z politických důvodů ale byla vyloučena. Poté se odstěhovala na Vysočinu a věnovala se jiným, neuměleckým povoláním. Zbytek života prožila v ústraní a malovala pouze pro sebe.

Je dcerou mezinárodně uznávané naivní malířky Natálie Maslikové Schmidtové (1895-1981).

Poslední červencový víkend a následující srpnový týden tradičně patří přednímu divadelnímu festivalu Jiráskův Hronov, na který každoročně zavítá desetitisíce lidí. I letos se kromě bohatého divadelního a hudebního programu v rámci festivalu uskuteční řada seminářů s divadelními odborníky.

Lektoři jednotlivých seminářů jsou vyhledávaní profesionálové ve svém oboru a zároveň většinou učí na DAMU nebo na JAMU.

„Rád bych pozval například na seminář vedený uměleckým šéfem Divadla Petra Bezruče Janem Holcem, který se zaměří na spolupráci mezi hercem a režisérem. Semináře nejsou však zaměřené pouze na herectví. Například seminář herecké abecedy dramaturga Městského divadla Brno Miroslava Ondry je určen pro začátečníky a pro lidi, kteří se chtějí naučit základy nejen divadla, ale obecně veřejného vystupování. To se může hodit i v běžném životě,“ říká programový ředitel festivalu Jan Julínek.

V rámci festivalu nebude chybět ani seminář pracující s loutkami pod vedením herce prestižního divadla Alfa Plzeň Josefa Jelínka. Náplní tohoto semináře bude věnovat se divadelní animaci, seznámení se s pojmem „loutka“ jako divadelním objektem i subjektem. Seminaristé si zde budou moci vyrobit vlastní „loutku“, vlastní představení, ale jak říká lektor Josef Jelínek, hlavně se zájemci naučí budovat vztah k loutce jako k rovnocennému jevištnímu partnerovi, ba dokonce snad i důležitějšímu, než jsme my sami.

„Velmi oblíbené bývají semináře zaměřené na hlas a řeč lektorky Evy Spoustové, která je vyhledávaná pro spolupráci mnoha profesionálními divadly i dabingovými studii po celé zemi,“ láká programový ředitel Julínek.

Na Jiráskově Hronově své místo mají i lidé, kteří nechtějí hrát. Na semináři „Světlo a Tma“ pod vedením light designéra Martina Špetlíka se seminaristé budou učit o fenoménech světla a tmy a o všem mezi tím. Dílna je určena nejen osvětlovačům, ale i scénografům, režisérům či hercům – zkrátka všem, kteří si už všimli, jak důležitá a zásadní je v divadle práce se světlem. Nepůjde zdaleka jen o technický seminář, tématem dílny bude především světlo jako nástroj výtvarníka. Zájemci se dozví něco o kabelech, žárovkách a čočkách, ale především se budou zabývat intenzitou, úhlem a barvou světla. Martin Špetlík vytvořil více než sto světelných designů pro české i zahraniční projekty – od alternativních tanečních představení přes klasické činohry až po mohutné muzikály a opery. Své si odsvítil v Americe, Africe, Asii i v Evropě.

Ani na rodiny s dětmi festival Jiráskův Hronov nezapomíná. Rodiče mohou přihlásit své dítě do „Dětského semináře“, vedeného velmi oblíbenou lektorkou Evou Sukovou, a rodiče tak mohou mít volné dopoledne pro výlety po okolí a projít si například Adršpach, Náchod či Broumovské stěny.

Semináře probíhají od soboty 30. července do soboty 6. srpna 2022 vždy od 9 do 13hod. Příjezd do Hronova se očekává v předvečer zahájení festivalu Jiráskův Hronov, tedy v pátek 29. července 2022, kdy proběhne prezentace seminaristů a úvodní setkání s lektory.

Cena semináře je 2000 Kč. Kdo se přihlásí do semináře, může si objednat speciální permanentku na celý hlavní i doprovodný program (celkem 8 dnů) za speciální cenu pro seminaristy 1000 Kč. Spaní během festivalu si zájemci mohou vybrat z několika variant, včetně noclehů zdarma na karimatce v ZŠ nebo ve stanovém městečku. Lze si rovněž objednat stravu v hronovské školní jídelně.

Semináře a dílny jsou určeny zájemcům od 15 let (dětský seminář od 5 do 12 let). Osoby mladší 18 let musí do Hronova přivézt písemný souhlas rodičů na formuláři, který jim bude zaslán. Do seminářů se mohou zájemci hlásit nejpozději do 10. 7. 2022. Přihlášky a více informací na www.jiraskuvhronov.info/seminare.

Soutěže se může zúčastnit každý autor ve věku od 15 do 29 let (včetně) svými dosud nepublikovanými básnickými texty napsanými v českém jazyce (nepublikované básně jsou takové básně, které nebyly otištěny ani v časopisech nebo internetových portálech; publikace v rámci vlastních blogů / facebookových nebo instagramových profilů není v rozporu s pravidly).

Soutěžní texty posuzuje tříčlenná porota, která určí laureáta/laureátku Literární soutěže Františka Halase a může udělit Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spočívající v možnosti vydání debutové básnické sbírky knižně dosud nepublikující/mu autorce/autorovi*. Vybrané práce deseti finalistů budou otištěny na internetových stránkách soutěže lsfh.webnode.cz a v literárních časopisech. Za užité práce nebudou poskytovány autorské honoráře.

Soutěžní texty v rozsahu maximálně 10 nepublikovaných básní napsaných v českém jazyce, doplněné o jméno autorky/autora, rok narození a kontaktní údaje (vč. místa působení), zasílejte dohromady v jednom souboru na emailovou adresu lsfh@centrum.cz.

Uzávěrka zasílání příspěvků: 31. července 2022

Zásilku viditelně označte HALAS 2022.

Na vyvrcholení soutěže v podobě dvoudenního setkání s porotci a laureáty deseti posledních ročníků soutěže, v jehož rámci proběhnou neformální diskuse, besedy a vycházky krajinou Halasova Kunštátska, bude pozváno deset finalistů. Vybraní účastníci budou osloveni nejpozději v první polovině září.

Výsledky 50. ročníku soutěže budou oznámeny v rámci Halasova Kunštátu 22. 10. 2022.

Ubytování z 22. na 23. října 2022 je pro pozvané zajištěno bezplatně.

Konání setkání a jeho způsob budou odvislé od aktuální epidemiologické situace.

Literární soutěž Františka Halase probíhá nepřetržitě od roku 1972. Nejprve pod hlavičkou Okresního kulturního střediska v Blansku, v letech 1993 až 2011 pod patronací Muzea Blansko. Od roku 2012 jsou pořadateli soutěže Město Kunštát a Spolek přátel umění města Kunštát (v letech 2012 až 2014 rovněž Společnost přátel mladé poezie).

V rámci knižní Edice LSFH dosud díky soutěži vyšlo osm debutových básnických sbírek:

Svazek 1: Pavel Zajíc: Ona místa (2013)

Svazek 2: Klára Šmejkalová: Naživo (2014)

Svazek 3: Michaela Horynová: V zahradách (2015)

Svazek 4: Marek Torčík: Rhizomy (2016)

Svazek 5: Emma Kausc: Cykly (2017)

Svazek 6: Hana Richterová: Hluchá místa (2018)

Svazek 7: Jan Jindřich Karásek: Vyměřování vzdálenosti (2020)

Svazek 8: Vít Malota: Bez obrazů navíc (2021)

*) Informace k vydání básnické sbírky:

Kniha bude vydána v Edici LSFH, jejímž editorem je Vojtěch Kučera a vydavatelem nakladatelství smluvně vybrané vyhlašovatelem soutěže. Autor se svou přihláškou do soutěže zavazuje, že finální verzi rukopisu odevzdá k redakční práci nejpozději do 30. června roku, který následuje po udělení ceny. Finální textovou i grafickou podobu knihy určuje po dohodě s autorem editor. Vydání knihy se uskuteční do vyvrcholení následujícího ročníku Literární soutěže Františka Halase, k tisku bude kniha připravena nejpozději do konce září daného roku. Jako honorář za vydání knihy bude autorovi poskytnuto nepeněžní plnění ve formě 60 autorských výtisků. Po autorovi nebude vyžadována finanční spoluúčast.

http://lsfh.webnode.cz/