Slavnostní odhalení pamětní desky Ilse Weberové
OSTRAVA: Antikvariát a klub Fiducia a okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu vás zvou na slavnostní odhalení pamětní desky Ilse Weberové, které se koná ve čtvrtek 23. 6. 2022 v 18.00 na ulici Šalounova 18 ve Vítkovicích (u budovy pošty). Pamětní deska z dílny architekta Jiřího Markeviče vznikla na základě veřejné soutěže. Deska bude odhalena na fasádě domu Šalounova 18 ve Vítkovicích, který byl dlouholetým bydlištěm Ilse Weberové (1903–1944), židovské spisovatelky a hudební skladatelky, jež byla vítkovickou patriotkou a vlastenkou. Vznik pamětní desky inicioval Antikvariát a spolek Fiducia ve spolupráci s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu z finančního daru členky spolku.
Hosté:
kronikářka Vítkovic Lenka Kocierzová
literární historik Pavel Hruška
básník Petr Čichoň
architekt Jiří Markevič
Ilse Weberové (1903–1944), židovská spisovatelka a hudební skladatelka byla vítkovickou patriotkou a vlastenkou. Vydala několik knih židovských pohádek, spolupracovala s ostravským rozhlasovým studiem a skládala písně. V únoru 1942 byla deportována do Terezína, kde nesmírně obětavě pracovala jako dětská ošetřovatelka (pro uvězněné děti mj. skládala a zpívala ukolébavky) a v těžkých podmínkách pokračovala v literární tvorbě. Mnohé její písně a zhudebněné verše z terezínského ghetta „zlidověly“ a jsou dnes na repertoáru řady předních interpretů a sborů z celého světa (slavnými se staly zejména ukolébavka Wiegala či balada Ich wandre durch Theresienstadt). Život této hrdinné a výjimečné bytosti tragicky vyhasl v osvětimském koncentračním táboře. Její tehdejší básně a další texty se podařilo zachránit díky důmyslné skrýši v kůlně na nářadí a jsou shrnuty v publikaci z roku 2012 Kdy skončí naše utrpení.
Za pomoc a ochotu děkujeme městskému obvodu Vítkovice.
Současně s odhalením pamětní desky pokřtíme také letní číslo bulletinu Krásná Ostrava.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818