Co se děje

Ponořte se do příběhů, které sahají do nejrůznějších koutů Prahy, od rušného centra po malebné okolí, kde se scházejí generace návštěvníků a vychutnávají si lahodný doušek piva. Každé vyprávění, zasazené do atmosféry historických hospod a pivnic, přináší nejen autentické zachycení místa, ale i portréty zakladatelů, legendárních výčepních a štamgastů, jejichž osudy se splétají s osudy jejich oblíbených lokálů.

Kniha, proložená úchvatnými historickými i současnými fotografiemi, přenáší čtenáře přímo do srdce těchto podniků, kde tradice potkává moderní dobu a kde každý kout nese stopy minulosti. S každým listováním vás „Na jedno“ naláká na nové dobrodružství a vnukne inspiraci pro vaše vlastní zážitky z pražských pohostinství.

Tento svazek je ideálním dárkem pro nadšené milovníky českého piva a kultury, ale také pro každého, kdo touží proniknout hlouběji do bohatého světa českých tradic a zvyků. Nechte se unést vyprávěním, které oživuje ducha Prahy a jejích pohostinství – ať už jste místní, nebo návštěvník, tato kniha vám přinese nezapomenutelné příběhy a možná i impuls k novým dobrodružstvím!

Kniha je nyní k dispozici ve všech dobrých knihkupectvích i online obchodech.

 

Na jedno

aneb Padesát příběhů pražských pohostinství, pivnic a putyk

Petr Sojka

Grada, 224 stran, formát:163x235 mm, cena 499 Kč

Odkaz: https://www.grada.cz/na-jedno-14461/

Děj Křivdy je zasazen zejména do současnosti, respektive nedávného covidového období. Hlavní hrdina, dokumentarista Arne, se seznamuje s atraktivní Danielou. Ta má pravidelně se opakující problémy se vztahy, což přičítá babiččině traumatu z války, které se odráží v životě nejen dcer, ale i vnučky. Příběh Danieliny babičky Jitky Arneho zaujme – coby Židovka byla za války ukryta u nežidovské rodiny a prakticky izolována od okolního světa. Chování jejích „dobrodinců“ se na ní ale podepsalo, stejně jako to, že během války přišla o celou rodinu. Arne, unavený covidovými restrikcemi i hrozícím rozvodem, začne celou Jitčinu historii zkoumat. Co zpočátku vypadalo jako nahlédnutí do pár archivů, se brzy zvrhne do strhujícího detektivního pátrání. Proč babička Jitka o svých příbuzných lhala? A jaká z křivd je vlastně ta nejhorší?

„Každá rodina si něco nese. Dokud jsem se o téma přenosu traumatu nezačal zajímat, netušil jsem, že se hluboké lidské zážitky propisují do dalších generací. Když jsem se pak dostal ke skutečnému příběhu malé dívky, ukrývané za války u bezdětného nežidovského páru, rozhodl jsem se to knižně zpracovat. Nešlo to ovšem samo, za knihou je pět let práce,“ shrnuje ke své novince autor Martin Jun.

Křivda patří mezi letošní TOP TITULY podzimu nakladatelského domu Grada, pod jehož značkou Cosmopolis na začátku října vyšla. Dostane se jí podpory v knihkupecké síti i v tištěných a sociálních médiích. Martin Jun představil svou novinku na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě, zúčastnil se i dalších literárních akcí a autorských besed.

„Rozšiřujeme v Gradě portfolio, a kvalitní současná česká beletrie je jeden ze žánrů, jemuž chceme věnovat pozornost i náležitou péči. Román Křivda je první vlaštovka, brzy by jej měly následovat další literární tituly,” dodává programový ředitel Grady Antonín Kočí.

 

Křivda

autor: Martin Jun

datum vydání: 10. 10. 2024

počet stran: 304

ISBN 978-80-271-5390-9

doporučená cena: 399 Kč

 

https://www.grada.cz/krivda-14446/

 

Medailonek autora

Martin Jun (1976) se zapsal do povědomí čtenářů již svým debutem Doživotí (2014), formálně propracovanou hříčkou, v níž „není ani slovo míněno vážně“. Jeho druhý román Meteorit s rodokmenem (2019) ze života středočeské vesnice zmítané katastrofami biblických rozměrů zaznamenal pozitivní přijetí kritikou. Třetí román Křivda sahá pro prvky detektivního pátrání i psychologie, ale také nabízí prostor k hlubšímu zamyšlení.

Když se řekne Dagmar Pecková, většina lidí ji zná jako světově známou operní pěvkyni, která vystoupila na nejprestižnějších místech planety. Kromě toho, že je už několik let i herečkou, která byla dokonce nominovaná v kategorii činohra na Cenu Thálie, nově je nyní i spisovatelkou. Svůj autorský debut napsala během letních měsíců a pokřtí jej 2. listopadu během svého speciálního koncertu v legendárním pražském Studiu Ypsilon.

Než však Dagmar Pecková svou knihu představí veřejnosti, čeká ji 25. října v Městském divadle Mladá Boleslav světová premiéra divadelní hry Marka Epstaina „Milena“. Divadelní inscenace „Milena“ je příběhem české novinářky, spisovatelky a překladatelky Mileny Jesenské a její dcery – básnířky a výtvarnice Jany Krejcarové. Režisérka Adéla Stodolová rozehrává „dvojpříběh“ plný zvratů, vzletů i pádů dvou žen českého společenského a kulturního života na pozadí českých dějin 20. století.

„Od opery jsem odešla, abych měla důstojné stáří a nemusela na jevišti zpívat mladé dívky, což v tomto žánru bývá zvykem. Šla jsem k činohře a ztvárňuji náctileté. Po šedesátce. No, tak nevím,“ směje se Dagmar Pecková.

Po premiéře této divadelní hry se však Dagmar Pecková nudit nebude. Už 2. listopadu se na velké scéně Studia Ypsilon od 19:00 hodin totiž uskuteční za klavírního doprovodu Karla Vrtišky její speciální komorní koncert ke 100. výročí Roku české hudby, se kterým letos zazářila mimo jiné i v Paříži. Bude to letošní první a poslední pražské uvedení tohoto programu.

„Když se řekne Ypsilonka, tak to je zaručeně dobře investovaný čas i peníze. Profesionální a kvalitní zábava na nejvyšší úrovni v tom nejlepším slova smyslu. Specifický humor, neobvyklé zpracování témat, skvělí herci i hudebníci. A nasazenou vysokou laťku si soubor dokázal udržet plných šedesát sezón. Neuvěřitelné. Jsem ráda, že zde mám pár přátel a mohu s nimi spolupracovat,“ říká o spolupráci se Studiem Ypsilon Dagmar Pecková.

„Na tento koncert se už nesmírně těším. Pravda, program ke 100. výročí Roku české hudby, složený z děl českých skladatelů 19. a 20. století – Smetana, Dvořák, Janáček, Martinů, se v mém klasickém pěveckém podání bude lišit od místních interpretačních „zvyklostí“, ale přesto doufám, že i k tomuto žánru si posluchač může najít cestu,“ prozrazuje pěvkyně.

Během koncertu Dagmar Pecková pokřtí také svou první autorskou životopisnou knihu s pro ni neobvyklým názvem „Ty vole se neříká“, která vychází 20. listopadu. V knize představuje 101 kratičkých příběhů ze svého života. Jde o humorné střípky, ve kterých se zamýšlí nad vlnami slávy a propadů, světem divadel, koncertních sálů i rodinných chvil.

„Jak být světovou pěvkyní, milující a milovanou ženou nebo snad perfektní matkou? Návod k tomu všemu v této knize rozhodně nehledejte. Snad jen úsměvný nadhled nad životem, který mezi prsty profičí jako blázen, rozdávaje přitom plnými doušky štěstí, lásku, bolest i smrt,“ říká o své knize Dagmar Pecková.

„Hraný snímek Smetana je pomyslným vyvrcholením oslav Roku české hudby na obrazovkách České televize, rozhodně však ne posledním a už vůbec ne jediným,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl a pokračuje. „Na našem kulturním kanále, který se na toto významné hudební téma letos mimořádně zaměřil, se české hudbě, jejím autorům a interpretům věnovalo či ještě bude věnovat téměř 170 samostatných pořadů i několik dokumentárních a hudebních cyklů. Mimo jiné to znamená 19 oper, 28 koncertů klasické hudby, téměř 50 koncertů jiných žánrů, 34 dokumentárních filmů, 21 recitálů a střihových pořadů a mnoho dalších. Převedeno do času to představuje 242 hodin vysílacího času a já můžu s velkou radostí říct, že i letos ČT art dokazuje, jak je v zachycování a nabízení české hudby ve všech jejích žánrech i podobách jedinečný a nezastupitelný.“

Pro režii filmu Smetana oslovil kreativní producent Jan Lekeš Marka Najbrta. „Náš film Smetanu představí jako člověka, který ve svém oboru zcela neoddiskutovatelně převyšuje své současníky a kvůli tomu musí bojovat nejen proti závisti okolí, ale i proti vlastnímu pocitu výlučnosti. A také jako člověka donuceného vyrovnat se s postupnou ztrátou sluchu, což v případě skladatele a dirigenta znamená fatální existenciální ohrožení,“ přibližuje Jan Lekeš a Marek Najbrt ho doplňuje: „Děj filmu se odehrává během posledních šestnácti let Smetanova života. Jednalo se o velmi dramatický čas, protože deset let před svou smrtí ohluchl a svá vrcholná díla z té doby komponoval, aniž by je mohl slyšet. Kromě hudby jde v našem příběhu také o Smetanův bouřlivý vztah s jeho druhou manželkou Betty Smetanovou a také o nadstandardní přátelství s Eliškou Krásnohorskou.“

Režisér Marek Najbrt obsadil do hlavní role slavného zakladatele české národní hudby herce Václava Neužila, jeho manželku Betty ztvárnila Sarah Haváčová. Jednou z ústředních postav příběhu je také mladá spisovatelka a autorka čtyř libret ke Smetanovým operám Eliška Krásnohorská v podání Denisy Barešové.

Masku s charakteristickým plnovousem připravil Českým lvem oceněný umělecký maskér Martin Valeš pro herce Václava Neužila. Ten po postavě legendárního atleta Emila Zátopka přijal ve své kariéře už podruhé roli historické postavy, tentokrát tedy Bedřicha Smetany: „Když jsem byl malý, hrál jsem na klavír asi deset let, tak jsem to mohl oprášit. Jednu skladbu jsem dokázal zahrát, je to Jiřinková polka, kterou Bedřich učí Elišku Krásnohorskou. Na zbytek skladeb bych neměl, ani kdybych se připravoval dva roky. Taky jsem se spojil s dirigentem Janem Chalupeckým, abych uměl vzít správně do ruky taktovku, a absolvoval jsem taneční výcvik s choreografem Markem Zelinkou, protože se ve filmu vyskytne velká taneční scéna,“ popisuje Václav Neužil, jak důkladná byla jeho příprava na roli.

V rámci Roku české hudby a Českého týdne v Carnegie Hall bude film v americké premiéře uveden v České národní budově 6. prosince.

režie: Marek Najbrt // scénář: Martin Šafránek // kamera: Jan Šuster // střih: Michal Hýka // zvuk: Jiří Melcher // dramaturgie: Veronika Slámová, Jan Lekeš // hudební poradce: Aleš Březina // architekt: Jan Vlasák // masky: Martin Valeš, Jana Bílková, Martin Větrovec // kostýmy: Andrea Králová // výkonné producentky: Romana Špiková, Karolína Vodičková // kreativní producent: Jan Lekeš // hrají: Václav Neužil, Sarah Haváčová, Denisa Barešová, Jana Plodková, Igor Bareš, Pavel Řezníček, Jiří Maryško, Viktor Zavadil a další

Česká filharmonie společně se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem připraví tři samostatné programy. Trojici instrumentálních koncertů Antonína Dvořáka postupně přednesou špičkoví sólisté ­– violoncellista Yo Yo Ma, houslista Gil Shaham a pianista Daniil Trifonov.

„Na světě existují pouze tři orchestry, kterým Carnegie Hall nabídla třídenní rezidenci. Jsou to Berlínští filharmonikové, Vídeňští filharmonikové a naše Česká filharmonie, která se navíc letos stala Orchestrem roku. Carnegie Hall je pro orchestry srovnatelnou metou, jako je pro zpěváky La Scala nebo jsou pro sportovce olympijské hry. Oproti dřívějším letům navíc Česká filharmonie tentokrát ještě rozšiřuje portfolio svých aktivit směrem k edukacím a doprovodným programům. Že se to celé děje právě v Roce české hudby, je významné pro celou Českou republiku,” říká ministr kultury Martin Baxa.

Provedení symfonických básní Vyšehrad, Vltava a Šárka ze Smetanovy Mé vlasti bude moci sledovat české i zahraniční publikum také online 4. prosince od 20 hodin na webových stránkách a YouTube kanálu České filharmonie. K této příležitosti proběhne také rozsáhlá marketingová kampaň.

„Naším cílem je představit Českou filharmonii nejen z pohledu vrcholné kulturní reprezentace, ale také jako moderní instituci, která umí přitažlivě a bezprostředně oslovit nejširší publikum. Chceme také širší veřejnosti představit našeho šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, který v práci s orchestrem navázal na úsilí Jiřího Bělohlávka a v posledních letech přivedl Českou filharmonii mezi absolutní světovou elitu. A hlavně chceme pozvat naše fanoušky, aby s orchestrem poprvé zažili neopakovatelnou atmosféru, která filharmoniky provází na zahraničních koncertech,“ objasňuje generální ředitel České filharmonie David Mareček.

V dalších večerech zazní Mahlerova Pátá symfonie a Glagolská mše Leoše Janáčka, ve které se k České filharmonii připojí Pražský filharmonický sbor. K účasti na koncertech přizvala Česká filharmonie studenty londýnské Královské hudební akademie a absolventy Národního studentského orchestru USA při Carnegie Hall. Ti spolu se členy Orchestrální akademie České filharmonie vystoupí na zahajovacím komorním koncertu 2. prosince v České národní budově a v řadách orchestru zasednou také během všech tří hlavních koncertů rezidence. Mahlerovu Pátou symfonii Česká filharmonie se svým šéfdirigentem uvede v abonentním týdnu na konci října a se Smetanovou Mou vlastí i s Janáčkovou Glagolskou mší se na konci listopadu vypraví do Karlových Varů, kde se uskuteční již čtvrtý ročník společného festivalu České filharmonie a KVIFF Variace.

V České národní budově ve spolupráci s Českým centrem a Generálním konzulátem ČR v New Yorku proběhne třídenní filmový festival a bude zde k vidění fotografická výstava Allegro Forte fotografky Štěpánky Stein a výtvarnice Vendy Mlejnské. Čeští filharmonikové nabídnou americkým studentům také tři masterclassy.

Pražský filharmonický sbor vystoupí v samostatném a cappella koncertu. Pod taktovkou Lukáše Vasilka a ve společnosti předního českého tenoristy Pavla Černocha představí hudbu Petra Ebena, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Jana Nováka. Těsně před odjezdem do Spojených států amerických uvede Pražský filharmonický sbor tentýž program na dvou koncertech v Kostele sv. Šimona a Judy. Pro New York připravil Pražský filharmonický sbor také program složený ze spirituálů, gospelů a mezinárodních koled. Ten zazní pod širým nebem, přímo na legendárním Times Square.

Českou hudbu uvede v New Yorku i Pavel Haas Quartet. Jeden z nejúspěšnějších českých komorních souborů provede skladby Josefa Suka, Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka.

Česká filharmonie na třídenní newyorskou rezidenci naváže dvěma koncerty v kanadském Torontu. V metropoli provincie Ontario orchestr dosud vystoupil pouze čtyřikrát. Naposledy před 40 lety pod taktovkou Václava Neumanna, a předtím v roce 1965 pod vedením Karla Ančerla, jenž později právě do Toronta emigroval a také tam zemřel. Letos se Semjonem Byčkovem zde Česká filharmonie uvede Mahlerovu Pátou symfonii, první polovinu Mé vlasti, Dvořákův Koncert pro klavír s Daniilem Trifonovem a Houslový koncert s Janem Mráčkem.

Český týden v Carnegie Hall

pondělí 2. prosince 2024 19.00

Česká národní budova

Komorní koncert mladých talentů

Wynton Marsalis

„At the Octoroon Balls”, výběr ze smyčcového kvartetu č. 1

Edward Elgar

Smyčcový kvartet e moll, op. 83, 1. Allegro moderato

Antonín Dvořák

Smyčcový kvartet č. 12 F dur, op. 96 „Americký“, 2. Lento

Antonín Dvořák

Serenáda E dur pro smyčcové nástroje, op. 22

členové Orchestrální akademie České filharmonie

studenti londýnské Královské hudební akademie

absolventi Národního studentského orchestru USA při Carnegie Hall

členové České filharmonie

Jiří Vodička umělecké vedení

 

úterý 3. prosince 2024 20.00

Carnegie Hall

Dvořákův Violoncellový koncert a Smetanova Má vlast

Antonín Dvořák

Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104

Bedřich Smetana

Vyšehrad, Vltava, Šárka z cyklu symfonických básní Má vlast

Yo-Yo Ma violoncello

Semjon Byčkov dirigent

Česká filharmonie

 

středa 4. prosince 2024 14.00

Times Square, Červené schody

Pražský filharmonický sbor na Times Square

Ride On, King Jesus, pro smíšený sbor a klavír (arr. by Moses Hogan)

Ev’ry Time I Feel the Spirit, pro smíšený sbor a cappella (arr. by William L. Dawson) My Lord, What a Mornin‘, pro smíšený sbor a cappella (arr. by Henry T. Burleigh)

Go Where I Send Thee, pro baryton, smíšený sbor a klavír (arr. by André Thomas)

Goin‘ Home, pro smíšený sbor a cappella (music by Antonín Dvořák, arr. by Rosalind Hall)

Ding Dong Merrily on High, pro smíšený sbor a cappella (arr. by Charles Wood)

Adeste fideles, pro smíšený sbor a cappella (arr. by David Willcocks & Graham Buckland)

Petr Svoboda, Martin Kalivoda baryton

Daniela Valtová Kosinová klavír

Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek sbormistr

 

středa 4. prosince 2024 20.00

Carnegie Hall

Dvořákův Houslový koncert a Mahlerova Pátá

Antonín Dvořák

Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53

Gustav Mahler

Symfonie č. 5 cis moll

Gil Shaham housle

Semjon Byčkov dirigent

 

čtvrtek 5. prosince 2024 20.00

Carnegie Hall

Dvořákův Klavírní koncert a Janáčkova Glagolská mše

Antonín Dvořák

Koncert pro klavír a orchestr g moll, op. 33

Leoš Janáček

Glagolská mše, kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany

Daniil Trifonov klavír

Ljubov Petrova soprán, Lucie Hilscherová mezzosoprán, Aleš Briscein tenor, David Leigh bas, Daniela Valtová Kosinová varhany, Pražský filharmonický sbor, Lukáš Vasilek sbormistr, Semjon Byčkov dirigent, Česká filharmonie

 

pátek 6. prosince 2024 18.00

Česká národní budova

Smetana (2024)

promítání filmu

pátek 6. prosince 2024 19.30

Carnegie Hall, Zankel Hall

Poklady českého sboru

Petr Eben

Pražské Te Deum 1989, pro smíšený sbor, 2 trubky, 2 trombony, tympány a bicí

Leoš Janáček

Otčenáš JW IV/29, pro smíšený sbor, tenor sólo, harfu a varhany

Antonín Dvořák

V přírodě op. 63, pro smíšený sbor a cappella

Bohuslav Martinů

Čtyři písně o Marii H 235, pro smíšený sbor a cappella

Jan Novák

Testamentum, pro sólové hlasy, smíšený sbor a 4 lesní rohy

Pavel Černoch tenor

Robert Kozánek, Karel Kučera trombon

Stanislav Masaryk, Marek Vajo trubka

Jan Vobořil, Kateřina Javůrková, Mikuláš Koska, Jindřich Kolář lesní roh

Daniel Mikolášek tympán Mikhail Pashayev bicí

Daniela Valtová Kosinová varhany

Jana Boušková harfa

Pražský filharmonický sbor

Lukáš Vasilek sbormistr

 

sobota 7. prosince 2024 18.00

Česká národní budova

Když já tak rád diriguju (2019) a Semjon Byčkov (2023)

promítání dokumentů

sobota 7. prosince 2024 19.30

Carnegie Hall, Weill Recital Hall

Pavel Haas Quartet v Carnegie Hall

Josef Suk

Meditace na staročeský chorál Svatý Václave op. 35a

Bedřich Smetana

Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“

Leoš Janáček

Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“

Pavel Haas Quartet

Veronika Jarůšková housle

Marek Zwiebel housle

Šimon Truszka viola

Peter Jarůšek violoncello

 

neděle 8. prosince 2024 18.00

Česká národní budova

O čo ide Idě (2016)

promítání dokumentu

 

Česká filharmonie odvysílá na svých webových stránkách ve středu 4. prosince od 20 hodin část prvního večera z rezidence v Carnegie Hall. K tomuto streamu, během něhož zazní symfonické básně Vyšehrad, Vltava a Šárka z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany, připravil první český orchestr kampaň Nezapomeňte! inspirovanou slavným americkým filmem Sám doma.

Český týden v Carnegie Hall na webu České filharmonie: https://bit.ly/Nezapomente

Příkladem mohou být Boskovice, kde půlmilionový grant právě úspěšně doběhl. Spolek za rozvoj architektury Boskovic ho využil k proměně parku mezi dvěma sídlišti, kterým lidé původně jen procházeli nebo tu venčili psy. „Neměli jsme jasnou představu, co by na tomto místě mohlo vzniknout. Ta vyplynula až ze zapojení a diskuze s místními,“ vysvětluje Markéta Grénarová, architektka ze Spolku za rozvoj architektury Boskovice. Podle ní si lidé přáli zachovat zeleň a klidový ráz místa a chtěli zvýšit bezpečnost. Někteří také vyjádřili obavy, které si s přeměnou spojovali. Část obyvatel se bála zvýšeného hluku, další řešili bezdomovce. Nebo upozorňovali na nutnost údržby parkové plochy, což šlo jednoduše splnit díky tomu, že projekt zaštítilo město.

„Chvílemi to bylo hodně náročné. Neustále jsme lidem museli vysvětlovat, že opravdu nechystáme nic velkého a počítáme s maximálním zachováním zeleně,“ dodává Markéta Grénarová. Lidé ale přišli i se zajímavými nápady, například posezením, dětskými prvky nebo výstavními panely. Na základě toho vznikly dva architektonické návrhy, ze kterých veřejnost vybrala variantu „PRUHravou“. Ta zahrnovala mlatovou cestu, elipsovité malé náměstí a výstavní panely z cortenu, kolem kterých přibyly lavičky včetně těch speciálně upravených pro seniory. Místní návrh nakonec přijali pozitivně a na novou venkovní komunitní galerii se začali těšit i ti, kteří jí původně nakloněni nebyli.

Boskovický spolek na projektu od začátku spolupracoval s městem, domem s pečovatelskou službou, školami a skauty, protože upravený prostor měl sloužit všem generacím a skupinám obyvatel. „Cílem grantu je, aby lidé v obci, obec, místní spolky a další instituce co nejvíce spolupracovali a aby místní mohli ovlivnit finální podobu prostoru, pokud mají zájem. Díky tomu přijmou proměnu za svou, a zároveň se během toho mohou více poznat se sousedy,“ vysvětluje Andrea Studihradová z České spořitelny, která za grantem Dokážeme víc společně s Nadací Via stojí. Obce a spolky podle ní tzv. participaci neboli zapojení veřejnosti do rozhodování zvládnou, i když s ní zatím nemají zkušenost.

„Každý tým dostane k ruce zkušeného odborníka, který je celým procesem provede. Zároveň bude mít podporu z Nadace Via, absolvuje dva semináře a může sdílet zkušenosti s ostatními grantisty. Proškolíme také architekty, kteří budou participativní projekt připravovat, a na samotnou realizaci dáme týmům grant až do výše 450 000 Kč. Pomůžeme jim i se založením kampaně na Darujme.cz a zdvojnásobíme výtěžek od místních dárců až do výše 50 000 Kč,“ doplňuje Andrea Studihradová.

Realizační tým musí být minimálně pětičlenný, žadatel se musí podílet na financování projektu 20 % z celkové částky podpory, část prací by mělo být realizováno formou sousedských brigád a po skončení je třeba zajistit údržbu prostoru. Obce nad 5 000 obyvatel se mohou zúčastnit jen jako partneři projektu, žadatelem musí být místní spolek nebo jiná instituce. Žádost je možné podat do 30. října a na realizaci bude čas 18 měsíců.

První kolo půlmilionového grantu Dokážeme víc bylo vyhlášeno loni na jaře a kromě Boskovic bylo podpořeno dalších pět projektů: úprava okolí a propojení dvou malých rybníků ve Vřesině, vytvoření místa k setkávání nedaleko vycházkové trasy ve Starém Městě, úprava areálu Pod Lipami v Trboušanech, úprava prostoru vedle multifunkčního hřiště v Jablůnce a vytvoření multifunkčního parku pro všechny generace v Dašicích.

„Dobré vztahy mezi sousedy jsou tím nejcennějším. Proto dlouhodobě podporujeme sousedské projekty a aktivní lidi, kteří mění život kolem nás k lepšímu,“ vysvětluje Hana Morávková z Nadace Via. Kromě zmíněné šestice míst pro setkávání přispěl grantový program Dokážeme víc k sousedským aktivitám ve 463 místech napříč republikou, které podpořil částkou přesahující 20,5 mil. Kč.

Obce, spolky i jednotlivci mohou žádat i o grant na menší úpravy obecního prostoru, a to do výše 20 000 Kč nebo 100 000 Kč. Ty pak využívají třeba na vysázení nové aleje, stavbu altánů nebo doplnění obecního hřiště o městský mobiliář.

Více informací zjistíte na www.dokazemevic.cz.   

 

 

„Když jsem někdy v únoru 2022 rozepsala první e-mail domů, rozhodně mě v tu chvíli nenapadlo, že píšu základ svý magisterský práce, natož svý prvotiny. Vybavuju si, jak jsem se po skončení stáže houpala v mořským kajaku a přemítala nad všema těma srdečnýma reakcema od původních adresátů, kteří mě přesvědčovali, ať ty zprávy shromáždím do knižní podoby, že prý by moje vyprávění mohlo zajímat i další čtenáře. Nechtělo se mi tomu moc věřit, ale uvědomovala jsem si, že jen co přijedu zpátky do ateliéru, zeptají se mě vedoucí, jestli už mám vymyšlené téma diplomky. No co, udělám ilustrovanou knížku z Erasmu. Však to už se mi osvědčilo i na bakalářku. A když Zpravodaj přesvědčil i porotu soutěže Book in Progress, bylo vymalováno,“ shrnuje Alžběta Dvořáková cestu k vydání své knižní prvotiny.

Devět e-mailů svým známým v Česku, množství rozmanitě zpracovaných ilustrací, krátkých postřehů a vzpomínek tvoří unikátní útvar – kompilát cestovního deníku, průvodce městem i osobitou reportáž – záznam o bezmála čtyřměsíčním pobytu. Zpravodaj berlínský stážistky vás provede cestou studentky ústecké Fakulty umění a designu (FUD) od prvních nepopulárních, ale nutných administrativních kroků, přes hledání bydlení, seznamování s kolegy a prací ve studiu, poznávání nových míst i lidí, až po cestu zpět do Čech.

Knížka s podtitulem „you'll never know if you never go“ (nikdy to nezjistíš, když nevyrazíš – pzn. redakce) má atmosféru města, které dlouhá léta dělila betonová zeď, ale i kosmopolitní metropole. Najdete v ní ozvěny místní hudební scény a inspirativní kukátko do světa umělecké komunity, je v ní ale i všední život nahlížený skrze každodenní cesty do práce, meetingy s kolegy, povinné home officy, rodinné návštěvy nebo první válečnou vlnu z Ukrajiny.

Dvořáková se po obhájení magisterské práce se Zpravodajem berlínský stážistky přihlásila do soutěže Book in Progress, která podporuje autory, kreativitu v oblasti vydávání knih a nezávislé knižní projekty. Autorům, kteří mají knihu ve stádiu rozpracovaní, nabízí mimořádnou možnost. Se svým připravovaným projektem soutěží o papír a tisk knihy zdarma. Alžběta Dvořáková v této výzvě obstála. Z téměř osmdesátky účastníků byla odbornou porotou vybrána mezi postupující a umístila se na skvělém 2. místě. Obdržela tak paletu papíru Pergraphica o hmotnosti 0,5 tuny od generálního partnera soutěže, společnosti Mondi Group.

„První vydání vyšlo jako limitovaná bibliofilská edice o 22 kusech, ručně vázaných, se švýcarskou vazbou a z poloviny tištěných speciální technikou na risu. Druhé vydání o 500 kusech je výrazně dostupnější, z velké části díky materiální podpoře soutěže Book in Progress, která mi poskytla veškerý papír zdarma. Tiskárna Indigoprint se pak postará o kvalitní ofsetový tisk a vazbu, kterou jsme vybrali tak, aby byla praktická pro prohlížení celostránkových ilustrací. Těch je ve Zpravodaji totiž o trochu víc než textu,“ popisuje rozdíl mezi limitovaným studentským a novým vydáním Zpravodaje autorka.

Nové vydání Zpravodaje si produkuje Dvořáková sama. Novou zkušenost popisuje takto:

„Při tvorbě autorské knihy, která byla mou magisterskou prací, jsem byla ohraničená pouze možnostmi fakulty a vlastní představivostí. Mohla jsem se ponořit do knižní tvorby, řešit každý detail a v bezpečí instituce se posouvat od první konzultace až k obhajobě. Účast na různých výstavách a soutěžích byla pro mě obdobím, kdy jsem získala podporu a sebevědomí k vydání knihy ve vlastním nákladu. Najednou jsem stála sama a řešila celý proces výroby, zasíťování, marketingu, distribuce, prodeje atd. Naštěstí člověk není nikdy sám, když se umí zeptat, poradit a spřáhnout se správnými lidmi, nadšenými pro věc.“

Alžběta Dvořáková (narozena 1998, Jičín)

Bakalářské studium absolvovala na Univerzitě Hradec Králové, obor Grafická tvorba – Multimédia (Bc.) a Fakultu umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor Vizuální design, kde získala titul MgA. Aktuálně pracuje jako grafická designérka v českém startupu Knihobot a věnuje se i vlastním projektům. S její prací se také můžete setkat pravidelně v rámci výstavního projektu Grafika roku, při poslechu Audioknih Radia Wave, jejichž vizuální identitu navrhla právě Dvořáková nebo živě skrze okénko portrétomatu, autorské mašiny na portréty. Hraje také na saxofon v kapele Bar’s Brothers.

Aktuálně uvažuje o tom, že se po vydání Zpravodaje berlínský stážistky pustí do zveřejnění ještě jednoho knižního projektu. Jde o její bakalářskou práci – Slovníczek, ilustrovaný pseudoslovník česko-polských záludných slov. Při editaci Zpravodaje Katkou Šlaufovou totiž vznikl nápad, že by mohli ještě s pár takovými lingvisticko-vizuálními nadšenci dát do kupy malý slovanský sborník. Ale zatím je to tajný.

Anotace knihy

Kebab, nebo opera? Co zažít ve čtvrti bohémů, studentů a Turků? Na kolik Bratwurstů si holka z „východu“ vydělá buskováním? Můžu smíchat tmavou várku se světlou? A kde na to všechno vzít po práci energii? Ilustrovanou autorskou reportáží, oscilující mezi cestopisem, almanachem dopisů a sbírkou humorných povídek, dávám nahlédnout do běhu (krom)obyčejných dní jedný grafičky na stáži. S očima dokořán, cykloplínou v pohotovosti a pusou pootevřenou do maloměstskýho údivu vyprávím autentický příběh, mnohovrstevnatý jako stěny berlínských ulic. S ambicí čtenářstvu přinést inspiraci, dodat kuráž k překročení vlastních hranic, nebo alespoň zkrátit cestu vlakem.

Z recenze Anežky Šrejberové:

„Ze všeho nejvíc je tato kniha průhledem do světa svobodné umělkyně. Lidským způsobem podané zážitky dávají pocit sounáležitosti, až si člověk říká, že snad v tom Berlíně byl na stáži taky. Pronikáte do kanceláře grafického studia, na jam sessions s poláky, na risografový workshop… Skoro mě až mrzí, že korespondence nebyla zasílána i mně.“

www.alzbjeta.com / instagram - @_alzbjeta_

Depoty – tedy hromadné archeologické nálezy, poskytují cenné informace o kultuře doby bronzové. První z nich byl objeven v roce 1905 a obsahoval celkem 170 kusů bronzových předmětů v keramické nádobě. Druhý z nich byl nalezen v letech 1989–1990 rozptýlený na ploše asi 40 m² a zahrnoval přibližně 66 kusů zejména částí nástrojů a zlomky zbraní a šperků. Poslední byl objeven v roce 2012, je největší a nejrozsáhlejší ze všech nálezů. Čítal 850 předmětů o váze 40 kg v keramické amfoře.

„Depoty Hradisko 1 a 3 naznačují rituální nebo obětní praktiky, zatímco Hradisko 2 ukazuje na praktické a ekonomické aspekty doby bronzové. Tyto nálezy přispívají k pochopení materiální kultury a sociálních a rituálních praktik tehdejších komunit,“ vysvětlila další z kurátorek Pavlína Daňhelová.

Krása bronzových předmětů však zdaleka nebude to jediné, co budou moci zájemci obdivovat. Výstava jim představí Hradisko (dnes místní část Kroměříže) jako jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. Představeno na ní bude zhruba 2 000 artefaktů.

„Návštěvníci se seznámí se všemi etapami pravěkého osídlení Hradiska, s historií zde prováděných výzkumů, uvidí dobové obydlí, dozvědí se spoustu zajímavostí o tehdejším pohřbívání. Výstava je interaktivní, takže k vyzkoušení bude řada věcí, například repliky dobových oděvů se šperky. Zájemci si také budou moci odkrýt kostrový hrob s milodary či naaranžovat pohřeb žárový,“ vypočítala třetí kurátorka Petra Hnilová.

K výstavě je připraven atraktivní edukační program pro mateřské, základní i střední školy a doprovodné akce pro veřejnost, které zahrnují komentovanou prohlídku výstavy, přednášku, ukázku zpracování bronzu, workshop karetkování, pátrací hru a další aktivity.

Výstava je výstupem stejnojmenného projektu, na němž se kromě Muzea Kroměřížska podílel ještě Archeologický ústav AV ČR Praha, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav archeologické památkové péče Brno a Archeologické centrum Olomouc. Jeho cílem bylo kompletní zpracování archeologického materiálu z výzkumu lokality, který prováděl archeolog Václav Spurný v letech 1949–1956, a rovněž konzervace a dokumentace zde objeveného pokladu z roku 2012. Již na konci loňského roku vyšla publikace Na křižovatce věků.

Výstava je finančně podpořena Ministerstvem kultury ČR. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout od 11. 10. 2024 do 16. 3. 2025.

www.muzeum-km.cz

Díky Prague Music Week Passu se fanoušci, kteří si chtějí na přelomu října a listopadu naplno užít pražskou klubovou scénu, dostanou s permanentkou v ceně 990 Kč (prvních 200 kusů) nebo 1 290 Kč během 11 dní na 34 koncertů a 3 divadelní představení ve 13 klubech. V nabídce zájemci najdou taková jména jako Call Me Karizma, John Maus, Starset, Lucky Love, Moimir Papalescu & The Nihilists nebo Portless včetně několika již vyprodaných večerů. „Chceme dát možnost veřejnosti brouzdat noční hudební Prahou, ukázat obrovskou nabídku, kterou pražské kluby nabízí a která tvoří ´hudební tep města´. Jde o velkou novinku, takže jsme zvědaví, jak se uchytí. Děkujeme všem klubům a pořadatelům koncertů, kteří do toho s námi jdou,” zdůrazňuje ředitel Prague Music Weeku Marek Vohralík. Další praktické informace včetně seznamu koncertů s daty a místy, na které Prague Music Week Pass platí, najdou zájemci zde. Pozor - důležité upozornění: na koncertech je pro držitele Passu limitovaná kapacita.

Letošní konference nabídne v Křižíkových pavilonech B a C vedle čtvrtečního zahájení, veletrhu a setkání profesních sdružení dva dny na třech scénách plné diskusí, prezentací, panelů i neformálního setkávání pro profesionály a všechny fanoušky, které zajímá, co aktuálního se právě děje ve světě hudby u nás i v zahraničí. Nebudou chybět praktické workshopy pro hudebníky včetně Spotify for Artists Masterclass. Jako řečníci přijali pozvání domácí i zahraniční zástupci a zástupkyně festivalů, labelů, klubů, managementů kapel, médií i kreativních profesí - například viceprezident hudebního festivalu SXSW (South By Southwest) James Minor, jedna z nejvýraznějších osobností v oblasti rozvoje umělců Rev. Moose nebo hudebník David Koller.

Jako hlavní téma se programem bude prolínat otázka finančních prostředků. „My všichni milujeme hudbu. I když ji ale máme rádi sebevíc, dříve nebo později vyvstane někde v pozadí otázka peněz. Peníze nejsou to první a hlavní, proč to děláme, ale bez nich to prostě nejde. Letos se tak společně zaměříme na to, kde vlastně peníze všude v hudbě jsou, kde je hledat, kde je získávat,” říká k volbě hlavního tématu šéf programu konference Jakub Nový. „Vedle toho se navíc nejen dotkneme, ale i ponoříme do dalších témat – umělá inteligence, udržitelnost, koncerty a města okolo, hudební média, bezpečnost akcí, Ukrajina a možná dojde i na pořadatelské historky,” dodává Nový.

Vedle konference bude možné na Výstavišti Praha navštívit také technologický veletrh inovací, kde se na ploše až 1 500 m2 představí firmy a produkty, které posouvají hudební svět. Budou zde vystavovat technické i technologické firmy, venues, dodavatelské i produktové firmy. Vstup na veletrh je zdarma.

Prague Music Week navazuje na úspěšné hudební konference Nouvelle Prague a Beats Evolution Conference a bere si z nich to nejzajímavější. Konal se poprvé v roce 2023 v Národním domě na Smíchově a přidruženém Futurum Music Baru. Loni jej navštívilo celkem 2 500 lidí.

 

Prague Music Week 2024

Konference, veletrh, networking: 31. 10. – 2. 11. 2024, Výstaviště Praha, vstupenky zde

Prague Music Week Pass: 28. 10. – 7. 11. 2024, koncerty v pražských klubech, v prodeji zde

www.praguemusicweek.cz

 

Partneři:

Za podpory: Ministerstvo kultury, Městská část Praha 7

Hlavní partneři: NFCtron / Mastercard, SoundCzech, HEMI, Krušovice Bohém, TicketSwap, Výstaviště Praha

Partneři: OSA - Ochranný svaz autorský, Ploom, NickNack, TOI TOI, Platforma, Merlin, FESTAS, Intergram, SAI - Svaz autorů a interpretů, Easol, Nadace Život umělce

Produktoví dodavatelé: Eventee, GSE, GetID, KPK reklama

Mediální partner: Nedori

 

14. Sněm AMG se konal pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Josefa Bělici, MBA, a náměstkyně primátora statutárního města Ostravy Ing. Lucie Baránkové Vilamové, Ph.D. Partnerem 14. Sněmu AMG se stala firma Promotion and Education, s. r. o.

Nové vedení Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., vzešlé ze 14. Sněmu AMG:

Mgr. Irena Chovančíková, předsedkyně AMG, ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně, p. o.
Ing. Bc. Richard Maxmilián Sicha, I. místopředseda AMG, ředitel Muzea čs. opevnění z let 1935–1938 Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny” Králíky
Mgr. Jiří Orna, II. místopředseda AMG, ředitel Západočeského muzea v Plzni, p. o.
Mgr. Magdalena Elznicová Mikesková, DiS., členka Exekutivy AMG, ředitelka Muzea T. G. M. Rakovník, p. o.
Mgr. Václav Houfek, člen Exekutivy AMG, ředitel Muzea města Ústí nad Labem, p. o.
PhDr. Zdeněk Polanský, člen Exekutivy AMG, vedoucí Městského muzea v Horažďovicích
Mgr. Jakub Smrčka, Th.D., člen Exekutivy AMG, ředitel Husitského muzea v Táboře

PhDr. Jana Hutníková, předsedkyně Revizní komise AMG, ředitelka Muzea Českého lesa v Tachově, p. o.
PhDr. Radka Křížková Červená, členka Revizní komise AMG, ředitelka Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, p. o.
Mgr. Jiří Střecha, člen Revizní komise AMG, ředitel Poštovního muzea České pošty, s. p. 

Usnesení 14. Sněmu AMG a další materiály jsou zveřejněny na webu AMG. 

Kompletní informace přiloženy.