čtvrtek
12. září 2024
svátek slaví Marie

Co se děje

Co se děje, zprávy

Besedy s tvůrci, koncerty i škola tance pro děti – Dům ČT v Karlových Varech nabídne program pro každého

KARLOVY VARY: Dům ČT nebude na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary chybět ani letos. Tradiční besedy s oceňovanými herci a tvůrci filmové a televizní tvorby doplní také doprovodný program. Slavnostní otevření Domu ČT proběhne 28. června v 15:00, hned večer zazpívá Mirek Kemel & kapela. Během celého týdne Česká televize představí očekávané novinky napříč všemi žánry v rámci devětadvaceti debat i projekcí. Na rodiny s dětmi čeká škola tance s účastníky StarDance a podvečerní projekce večerníčků.

28.06.2024
15:00
Autor článku: 
Vendula Krejčová

„Stejně jako je začátek prázdnin tradičně spojovaný s karlovarským festivalem, lze si tuto významnou kulturní událost jen těžko představit bez Domu České televize. Dramaturgové festivalu představují divákům a návštěvníkům ty nejzajímavější tituly od tvůrců z celého světa, ČT svoji prezentaci na Divadelním náměstí staví na nejočekávanějších distribučních titulech, které vznikly v naší koprodukci, a samozřejmě i na vlastní tvorbě. Celodenní program je od začátku až do konce festivalu vystavěný tak, aby si na své přišel úplně každý – pro děti jsou to třeba taneční hrátky nebo projekce večerníčků, pro milovníky kinematografie besedy s nejvýznamnějšími tuzemskými tvůrci a herci, namátkou s Bohdanem Slámou, Viktorem Taušem, Jiřím Mádlem, Ivou Janžurovou, Pavlou Beretovou nebo Martinem Fingerem. Hudebním fanouškům mohu slíbit koncert Ivana Hlase a jeho Tria, oceňované skupiny November 2nd či písničkářky Rozálie Havelkové. Z očekávaných televizních projektů představíme druhou řadu minisérie Docent, vánoční pohádku Tři princezny nebo životopisný snímek Smetana. Je toho opravdu hodně. Těším se na všechna ta nezapomenutelná festivalová setkání. Přijďte se bavit do Domu České televize,“ zve generální ředitel Jan Souček.

Vedoucí Filmového centra ČT Helena Uldrichová rovněž vyzdvihuje unikátní přímé diskuse s tvůrci a herci. „Pozvala bych diváky například k setkání s delegací českého soutěžního snímku Mord anebo na debatu k novému filmu Jiřího Mádla Vlny. Z dokumentů bych si nenechala ujít portrét Ivy Janžurové ve filmu Janžurka, který natočila její dcera Theodora. Debaty k filmům bude možné sledovat na velkém plátně vedle Domu ČT, na které všechno dění přenášíme, nebo v iVysílání. V Domě ČT je vždy skvělá atmosféra.“

Ředitelka obsahu ČT Tereza Polachová upozorňuje, že letošní podzimní programová nabídka, kterou Česká televize částečně během karlovarského festivalu představí, bude žánrově a tematicky velice rozmanitá. „Diváci se mohou těšit na historický film Smetana, který zachycuje poslední léta života Bedřicha Smetany, dále druhou řadu oceňované série Docent s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Deset večerů bude patřit oblíbenému pořadu StarDance. Připravovanou novinkou je i seriál Ratolesti, který otevře sociální témata, nebo nový seriál Můžete mě soudit režiséra Jana Vejnara. V Domě ČT v rámci filmového festivalu také představíme i letošní vánoční pohádku Tři princezny nebo celovečerní dokument Tělo v mé hlavě.“

Program Domu ČT v Karlových Varech je ke stažení v příloze nebo na webu Ceskatelevize.cz/vary.
Presskit k prezentovaným novinkám televizní tvorby i projektům ve výrobě najdete zde od 28. června 2024.

Novela zákona zajistí audiovizi finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost

ČR: Vláda včera schválila novelu zákona o audiovizi. Jejím cílem je vytvořit moderní systém, který bude reagovat na dynamické změny v audiovizuálním průmyslu. Hlavními změnami jsou rozšíření selektivní podpory o televizní a VOD tvorbu, podpora herního průmyslu a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Novela zákona č. 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie tak právě zahájila cestu legislativním procesem. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025.

Autor článku: 
Tiskový odbor MK

 „Hlavním důvodem pro novelizaci byla potřeba reagovat na změny v audiovizuálním průmyslu. Cílem novely je moderní systém, který audiovizi zajistí finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost. Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize včetně strategické podpory herního průmyslu, i trvale udržitelná podpora filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek vychází z programového prohlášení této vlády,“ vysvětluje ministr kultury.

Oblast audiovize se v posledních několika letech výrazně proměnila. Spolu se vzestupem takzvaných audiovizuálních služeb na vyžádání (VOD, z anglického Video On Demand) se mění divácké návyky, na což reaguje i filmová a televizní tvorba a její financování.

Novela zákona o audiovizi byla původně v kompetenci Státního fondu kinematografie, který ji připravoval dva roky. V lednu 2023 agendu plně převzalo Ministerstvo kultury, které zřídilo poradní skupinu ministra pro transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Ve skupině byly zastoupeni všichni hlavní aktéři české audiovize od komerčních televizí, přes nezávislé producenty, distributory, kinaře, festivaly, animátory, režiséry a scénáristy, české i zahraniční VOD platformy, až po zástupce filmově televizní akademické sféry.

„Česká audiovize je velmi křehký ekosystém náchylný na změny. Státní fond patří k jeho klíčovým pilířům, a proto byla jednání v pracovních skupinách leckdy velmi složitá – o to víc si vážím toho, že se podařilo dojít ke kompromisu, který je přijatelný a přínosný pro všechny zúčastněné“ dodává náměstek ministra kultury Michal Šašek.

Česká republika v posledních třech letech připravila v oblasti audiovize řadu úprav, které reagují na proměnu audiovizuálního průmyslu a mění systém podpory. Některé dílčí kroky již přinesly reálné výsledky, například malá novela zákona o audiovizi, která na počátku letošního roku znovu otevřela zablokované filmové pobídky.

Transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize

Hlavní změnou je transformace Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. To znamená, že vedle kinematografie bude státní fond jako klíčová instituce českého audiovizuálního průmyslu nově přispívat i na televizní či VOD tvorbu a formou investiční dotace také na gaming.

Velký důraz v rámci novely je kladen i na restrukturalizaci vnitřních mechanismů, včetně způsobu řízení fondu. Vznikne zcela nový orgán, představenstvo, v němž budou zastoupeni všichni plátci stran soukromých subjektů (tzn. Komerční televize, VOD služby, kabelové televize, kina a distributoři), veřejné správy (Ministerstvo kultury a Ministerstvo financí), ale i zástupci filmových profesionálů (asociace producentů, audiovizuálně umělecké asociace) a akademiků (zástupce platformy vysokých škol z oblasti audiovize). Představenstvo bude schvalovat strategická rozhodnutí, především pak alokace prostředků na jednotlivé výzvy.

V nově transformovaném fondu se také bude klást větší důraz na práci s daty a jejich následné vyhodnocování, což bude sloužit jak k přesnějšímu řízení a efektivnějšímu zacílení vynakládaných prostředků tak k informování odborné, ale i laické veřejnosti. K tomuto účelu vznikne nové analytické oddělení.

Harmonizace nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize

Jedním z impulsů pro transformaci byla vedle podpory širšího spektra audiovize také potřeba harmonizace dosud nerovného zpoplatnění jednotlivých aktérů oblasti audiovize. Komerční televize dnes přispívají 2%, kina, kino-distributoři 1% a české VOD platformy 0,5%. Zahraniční VOD služby zatím do fondu nepřispívali. Novela chce nastavit pro všechny dotčené subjekty povinné 2 % parafiskálního poplatku a zároveň motivovat tuzemské i mezinárodní VOD platformy k investici do tvorby místního obsahu stanovením minimální částky, kterou budou muset do české audiovize investovat – ta bude stanovena jako 1,5% celkových příjmů na českém trhu. Do této částky se budou počítat prostředky vynaložené na výrobu audiovizuálních děl v českém jazyce s tím, že minimálně 50% z celkové roční investice musí směřovat do koprodukce s nezávislými producenty nebo na nákup práv k užití od nezávislých producentů. Maximálně 10% z toho pak mohou vynaložit na českou lokalizaci mezinárodního obsahu (dabing a titulky) nebo na mezinárodní lokalizaci českého obsahu.

U přímých investic je zároveň zavedená určitá flexibilita – VOD platformy se mohou přímé investici úplně vyhnout odvedením jejího poměru do Státního fondu audiovize (tzn. zaplatit celkově 3,5% z tuzemského obratu na parafiskálních poplatcích), nebo naopak více investovat do lokální tvorby a tím méně odvést do Státního fondu – v každém případě však musí zaplatit minimálně 1% obratu v rámci parafiskálního poplatku.

Změna ve financování filmových pobídek

Změna ve financování filmových pobídek je jedním z pilířů nové koncepce. Filmové pobídky patří k zásadním ekonomickým nástrojům státu k získávání zahraničního kapitálu. Fungují na principu vrácení části nákladů proinvestovaných v rámci výroby filmu nebo seriálu na území České republiky a jsou administrovány Státním fondem kinematografie, respektive nově Státním fondem audiovize.

Navrhovaný zákon umožní změnit dosavadní systém filmových pobídek tak, aby byl pružnější. Státní fond kinematografie bude moci přijímat žádosti o registraci pobídkových projektů, a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu

Roční alokace určená k financování filmových pobídek bude nově navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu – namísto pevně stanovené částky, která se každý rok vyjednává ze státního rozpočtu, jako tomu bylo doposud, se stanoví pevný koeficient, kterým se bude násobit částka vybraná na poplatcích Státního fondu audiovize. Tento způsob financování přináší audiovizuálnímu průmyslu větší míru stability a předvídatelnosti. Zároveň flexibilně reaguje na kapacitu českého audiovizuálního průmyslu – s rostoucím průmyslem roste i výše filmových pobídek. Novela obsahuje také návrh zvýšení maximální výše pobídky pro jeden projekt na 350 milionů korun.

HUSA na KAMPĚ

PRAHA: Výstava pod tímto názvem v pražském Museu Kampa představuje výtvarná díla ze sbírky Vladimíra Železného. Znalce obrazů, soch, kreseb, při jejichž nákupu se řídil instinktem.

od 15.06.2024 do 08.09.2024
Autor článku: 
Olga Szymanská

Následek druhé světové války a po ní komunismu, v nichž i pro naše umění platilo heslo o nás bez nás, přinesl oslabení pro česká výtvarná díla v evropském kontextu. Zároveň však i snahy nápravy: některé domácí i zahraniční instituce tvorbu českých tzv. zatracovaných autorů vystavovaly. Jejich díla galerie, muzea, soukromníci i v zahraničí kupovaly, vědomi si dobře jejich kvalit. Tím oslabené místo umění českého pro povědomí evropské znovu sílilo. Další možností byly aktivity sběratelů, jež po devadesátém roce minulého století vedly ke vzniku soukromých sbírek. S cílem finance do nich ukládat. Či s cílem umění hledat, tím tvořit smysluplný celek. Najde-li totiž sběratel díla, která ho osloví napoprvé a ani po čase tzv. nepustí, získává jeho sbírka duši a při prezentaci působí celek zcela přirozeně.

 

Význam sbírky

Takový přístup dokázal sběratel Vladimír Železný přetavit do své sbírky uměleckých děl, k jejíž prezentaci založil v Praze Galerii Zlatá husa. K získávání děl se zaměřil na ateliéry výtvarných umělců, kteří právě v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století nesměli vystavovat. A měli desítky děl doma. S instinktem a vytříbeným vkusem V. Železný vybíral taková díla, z nichž dokázal sestavit i kolekci pláten a plastik, o níž se českým i prestižním galeriím může i dnes pouze zdát. Sbírku rozšiřoval současně o výtvarné umělce první poloviny 20. století. Nakupoval též české umění i v zahraničí, čímž mnohá díla českých umělců vrátil zpět do Čech. A mapoval jiné kolekce s vědomím, jakými díly svoji sbírku obohatit, dát ji punc jedinečnosti.

 

Zažité mýty

Při prohlídce výstavou máme dojem, že řada malířů a sochařů byla a je podceňována, jejich tvorba vykládána zkresleně. Například: že E. Filla byl epigon Picassa, vystavená díla vyvracejí, v určitých obdobích byl Filla tvorbou před Picassem a zcela roven škále tehdy uznávaných umělců Paříže. Že zátiší s květinami V. Špály nebyly jen zakázky, ale krásné malby. Že na obrazy G. Karse, za života řazeného k evropským autorům, se neprávem zapomnělo. Že Sladkosti žití (1929) F. Kupky není jen abstrakce, ale malba číšníka balancujícího s tácem. Že díla skupiny Osma, zejména Krajina s mostem (1908) E. A. Pittermana-Longena, se vyrovnají francouzským i německým autorům té doby. Že Koupání (1910) A. Procházky je ukázkou raného kubismu, velmi živé a s dokonalou kompozicí.

 

Kvalita sbírky

Každé dílo samo o sobě může být součástí expozice prestižních galerií, muzeí jak na za mořem, tak v Evropě. Díla slavných jmen, málo známých autorů i zapomínaných malířů, byť rozdílného stylu, formy a techniky, jsou zde umístěny často vedle sebe. Tak vnímány v nových vztazích. Spojnicí je vysoká kvalita všech. A názor jejich sběratele, který vždy věděl, co chce a při vytváření své sbírky nacházel mezi jednotlivými kusy stále nové souvislosti. Proto tu jeden z nejkrásnějších obrazů M. Švabinského Splynutí duší visí vedle plátna M. Medka Nějaký svatý. Proto vystavená kolekce dokazuje, jak při instalaci záleží na tom, aby se plátna vzájemně podporovala.

Vladimír Železný dokáže mluvit o sbírce, jednotlivých dílech i autorech nadšeně a poutavě, k mnohým zná i velmi zajímavé příběhy.

Museum Kampa v Praze – do 8. 9. 2024.

 

více na www.museumkampa.cz

 

 

Olga Szymanská

Za muzikou i zdravím na festival do Pacova!

PACOV: Poslední červnový víkend (od 28. do 29. 6.) bude opět patřit populární muzice. V krásném prostředí zámeckého areálu Pacov se totiž koná 11. ročník oblíbeného Jatka Festu, kam dorazí mnoho hvězd tuzemské hudební scény. Chybět nebude ani bohatý doprovodný program zaměřený také na prevenci zdraví.

od 28.06.2024 do 29.06.2024
Autor článku: 
jal

Pořadatelé festivalu se letos překonávají a sází jednu hvězdu za druhou. V pátek (28. 6.) se milovníci různorodé hudby mohou těšit na Siluety, Jakuba Děkana, vypsanou fiXu, Davida Kollera, Mňágu a Žďorp a sestavu uzavře Totální nasazení. V sobotu (29. 6.) budou pokračovat Patrik Malý, Pekař, Pokáč, Post-it, UDG, Divokej Bill a Poletíme? Brány zámeckého parku se otevřou v 15 hod.

Festivaly jako místa s vysokou koncentrací mladých lidí jsou kromě zábavy ideálním prostředím pro zdravotní prevenci, a proto se partnerem festivalu stala zdravotní pojišťovna OZP, která přináší možnost nechat si zdarma provést analýzu složení lidského těla a konzultovat naměřené výsledky. Důležitým tématem seriálu preventivních akcí zajištěných zdravotní pojišťovnou OZP je také HIV, o kterém se sice přestalo mluvit, ale je tu stále s námi a je pořád stejně infekční. OZP proto v rámci festivalu zajistila pro zájemce bezplatné testování na HIV.

Uživatelé Instagramu a Facebooku mohou na profilech zdravotní pojišťovny OZP vyhrát vstupenky na Jatka Fest zdarma. Pro své pojištěnce si ještě pojišťovna připravila speciální dárek a to slevu 20 % na nákup vstupenek prostřednictvím kódu OZPFEST nebo slevového portálu VITASHOP OZP.

Více info na www.jatkafest.cz.

Šary Vary: Oficiální ozvěny MFF Karlovy Vary přinesou žhavé filmové hity do Prahy a Brna

PRAHA, BRNO: Nestíháte 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, anebo si zoufáte, jakou z překrývajících se projekcí si z nabitého programu vybrat? S klidnou hlavou můžete dorazit do vybraných Aerokin, kde na festival navazují oficiální ozvěny Šary Vary. Letos proběhnou od 8. do 14. července v pražských kinech Aero, Světozor a Přítomnost a v brněnském Scalním letňáku Janáček.

od 08.07.2024 do 14.07.2024
Autor článku: 
Alice Škrlantová

Program přehlídky Šary Vary nabídne jak divácky úspěšné a oceněné festivalové tituly, tak ty méně nápadné, které by přesto neměly uniknout pozornosti. Na výběr bude z široké nabídky českých i zahraničních snímků, některé doplní diskuze s tvůrci. „Letošní program ozvěn jsme složili z rozmanitých filmů ze soutěžních i nesoutěžních sekcí karlovarského festivalu. Do čtyř zapojených svatostánků se můžete vydat na klasiku, jako jsou Proudy lásky režiséra Johna Cassavetese, které budou mít pouze jediné uvedení v Aeru. Ve Světozoru se už tradičně můžete těšit na pondělní večer s oceněným snímkem. V Přítomnosti na vás čekají diskuze s tvůrci filmů Mord a Real. A v brněnském Scalním letňáku nás už druhý rok čekají Šary Vary pod širým nebem," doplňuje členka dramaturgického týmu přehlídky a ředitelka kina Přítomnost Anna Lísalová.

Mezi největší zahraniční trháky Ozvěn patří zahajovací film festivalu, westernovka Vigga Mortensena Až na konec světa, kde herec a režisér září společně s Vicky Krieps. Ženskou sílu na Šary Vary vnese v Cannes oceněná hollywoodská satira Coralie Fargeat Substance s ikonami Demi Moore a Margaret Qualley. Femininní bojovnost nechybí ani v křehkých Záblescích naděje indické režisérky Payal Kapadii, která si z Cannes za snímek odnesla rovnou Velkou cenu. Ve střelným prachem vysvalené romanci Zatracená krvavá láska režisérky Rose Glass zas oslní Kristen Stewart. Známé tváře nebudou chybět ani v historicko-futuristické novince Šelma s francouzskou herečkou Léou Seydoux. Nenápadným pokladem v programu je film Levana Akina Mosty pojednávající nejen o generačním střetu v kontextu LGBTQ+ tematiky. „Letošní ozvěny jsou pestré jak žánrově, tak tematicky, takže můžeme nabídnout širokou škálu snímků, které osloví prakticky každého s láskou k festivalovým novinkám," doplňuje Lísalová.

Z českých filmů se můžete těšit např. na Vlny, již třetí snímek režiséra Jiřího Mádla. Příběh nenápadného hrdiny na pozadí zásadní historické události oplývá hvězdným obsazením i svěží režií. Do čistě rodinného kruhu zas zavede zabijačkový Mord Adama Martince. V kině Přítomnost se navíc můžete těšit na diskuzi s tvůrci. U rodinných strastí zůstaneme s novinkou Beaty Parkanové Světýlka, která rozpad rodiny sleduje optikou šestileté Amálky. Těžkosti dospívání prožijeme s pubertálním Benem ve šťavnaté loutkárně Kristiny Dufkové Život k sežrání, která byla oceněna na festivalu Annecy Cenou poroty.

České dokumenty se letos zaměří na umělecký život. Ještě nejsem, kým chci být je otevřená zpověď fotografky Libuše Jarcovjákové a unikátní režijní počin Kláry Tasovské. Od fotografie se přesuneme k hudbě s energickým dokumentem tata_bojs.doc Marka Najbrta o jedné z nejslavnějších českých kapel.

Celý program přehlídky a informace o vstupenkách naleznete online:

 

 

Západočeská galerie v Plzni vystavuje vrcholnou tvorbu klatovského rodáka Miloše Ševčíka

PLZEŇ: Plzeň, 25. 6. 2024 – U příležitosti nedožitých 85 let připravila Západočeská galerie v Plzni retrospektivní výstavu výjimečného umělce a klatovského rodáka Miloše Ševčíka. Výstava nazvaná MILOŠ ŠEVČÍK: ESSENTIA MINIMALIS se zaměřuje především na vrcholnou fázi jeho tvorby, datovanou od konce 90. let až do jeho předčasné smrti v roce 2007. Autoři výstavy přinášejí nové interpretace Ševčíkova díla, analyzují jeho inspirace a vztahy k jiným uměleckým proudům a zároveň kladou důraz na společenský kontext, ve kterém Ševčík pracoval. Návštěvníci se mohou těšit na Ševčíkovy kresby, obrazy a také velmi originální plastiky – bubliny. Výstavu je možné navštívit od 26. června do 29. září ve výstavní síni „13“.

od 26.06.2024 do 29.09.2024
Autor článku: 
Kateřina Štulc Modrá

Výstava představuje nejen Ševčíkovy stylově nezaměnitelné obrazy, ale také jeho kresby a plastiky, které ukazují autorův rozmanitý umělecký přístup. Diváci mohou sledovat jeho postupné přechody mezi různými technikami a stylizacemi, což odhaluje bohatství a rozmanitost Ševčíkova tvůrčího procesu.

Miloš Ševčík ve své tvorbě obsáhl všechny tvůrčí techniky, když se jako absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Praze nejdříve prosadil coby originální a ceněný grafik. Na sklonku šedesátých let, kdy bylo použití umělé hmoty ve výtvarném umění značně inovativní a převratné, experimentoval s umaplexem (barevné plexisklo). Ve stejném období vznikaly jeho první semiabstraktní velkoformátové olejomalby. V době normalizace, kdy mu bylo znemožněno vystavovat, se věnoval především kresbě. Po listopadu 1989 se vrátil k rozsáhlým sériím monumentálních obrazů.

Autorsky se Miloš Ševčík posunul od imaginativních realistických forem k semiabstraktnímu vyjádření, které se pro něj stalo charakteristickým. Od sedmdesátých let až do své tragické smrti v zimě 2007 tak rozvíjel různé formy semiabstraktního kolorismu s minimalistickým vyzněním,“ shrnuje určující rysy Ševčíkovy tvorby Adam Hnojil, historik umění a jeden z autorů výstavy.

Výstavu připravil spolu s teoretičkou umění Jolanou Pastor, která k výstavě dodává: „Návštěvníci se kromě jiného mohou těšit na Ševčíkovy kresby, které byly po roce 2007 vystavovány jen sporadicky, a také na objekty zvané ‚bubliny‘, které Ševčík tvořil v letech 1968–1969 a které byly zcela mimořádnými z důvodu použití experimentálního materiálu umaplexu. Sám autor je považoval za jedna ze svých nejoriginálnějších děl.

Dílo Miloše Ševčíka je hluboce inspirováno přírodou a jejími tajemstvími. Jeho základními tématy jsou početí, zrození, vznik a počátek, ale také nejistota existence a obtížnost skutečné přítomnosti.

 

MILOŠ ŠEVČÍK

Miloš Ševčík (1939 -2007) patří mezi umělce, jejichž tvorba byla výrazně determinována omezeními komunistického Československa. Narodil v roce 1939 do středostavovské rodiny Marie a Graciána Ševčíkových a bylo to právě klatovské rodinné zázemí, které jej zjevně nasměrovalo k umění. Jako „buržoazní kádr“ nemohl Miloš Ševčík nastoupit na vysokou školu ihned po maturitě, ale musel  nejdříve ještě absolvovat střední grafickou školu v Praze. V jeho případě se jednalo nepochybně o velice

prospěšný krok v kariéře, protože mu toto studium umožnilo precizně ovládnout řemeslo, které se mu hodilo na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kam od roku 1958 docházel do ateliéru Antonína Strnadela. Po absolutoriu v roce 1964 se Ševčíkova kariéra úspěšně rozvíjela a byl oceňován jako jeden z nejoriginálnějších grafiků mladé generace. O tom svědčí i účast na několika reprezentativních výstavách na sklonku šedesátých let 20. století, kdy vrcholí první fáze jeho tvůrčího období. S nástupem normalizace se stáhl do ústraní, věnoval se rodině, pracoval jako propagační grafik a volnou tvorbou se neprezentoval. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 přišlo závěrečné umělecké vzepětí, v němž autor revokuje a syntetizuje svoji předchozí tvorbu. Jeho aktivita je náhle přerušena tragickým úmrtím po úrazu v roce 2007. V autorově tvorbě lze vysledovat několik vývojových fází, které nesou významné rysy a umožňují blíže osvětlit umělcův vývoj a jeho uvažování. Počátkem šedesátých let se vypořádával s realistickými formami, aby následně přešel k formám biomorfní semiabstrakce, které jsou pro něj charakteristické.

 

MILOŠ ŠEVČÍK: ESSENTIA MINIMALIS

výstavní síň „13“, Pražská 13, Plzeň

26. června – 29. září 2024

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

 

Autoři výstavy: Adam Hnojil, Jolana Pastor

Kurátorka výstavy: Eva Skořepová

 

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky

  • 23. 7., 17 hodin, výstavou provází Jolana Pastor, spoluautorka výstavy
  • 11. 9., 17 hodin, výstavou provází Adam Hnojil, spoluautor výstavy

 

Přednášky

  • Radost z přímluvců. K principům tvorby Miloše Ševčíka

17. 9., 17 hodin

Přednáší Miloš Ševčík, autorův syn, filozof a estetik

 

Tvůrčí dílny

  • Smysly (v) umění

10. 9., 16–18 hodin

  • Smysly (v) umění

28. 9., 16–18 hodin

Informace o edukačních programech:

Patricie Císlerová, cislerova@zpc-galerie.cz, 775 896 883

Umělecké poklady v Muzeu Šumavy – výstava k 100. výročí založení muzea v Kašperských Horách

KAŠPERSKÉ HORY: Hned dvojím způsobem se letošní rok 2024 dotýká Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Jednak z důvodů stavební rekonstrukce interiérů hlavní muzejní budovy bylo třeba pro veřejnost dočasně uzavřít větší část stálých expozic, a jednak právě a zároveň na letošní rok připadlo sté výročí založení tohoto regionálního muzea. Aby muzeum z dané situace vyšlo se ctí, rozhodli se jeho pracovníci uspořádat ve své muzejní galerii čp. 141 mimořádnou reprezentativní výstavu „Umělecké poklady horního Pootaví“, která v přehledu návštěvníkům zpřístupňuje výběr z nejcennějších regionálních uměleckých památek ze sbírek muzea včetně dalších vzácných výtvarných děl, která byla muzeu zapůjčena jinými institucemi k ochraně a veřejné prezentaci.

29.06.2024
10:00
Autor článku: 
Vladimír Horpeniak

Vzhledem k tomu, že většina těchto památek je odrazem kulturního bohatství kraje, podmíněného místní těžbou zlata, byl do této expozice vklíněn expoziční oddíl přibližující ve zkratce slavnou hornickou minulost Kašperských Hor a okolí. Výstava se zaměřuje na dvě významná umělecká období – pozdní gotiku a barok.

Mezi gotickými památkami zvláště vynikají díla anonymního sochaře zvaného Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova, předního umělce české pozdní gotiky, jehož největší počet prací z doby kolem 1510 – 1520 se spojuje s Kašperskými Horami. Ve výstavě tak můžete vidět mistrovy polychromované dřevořezby Madony, sv. Markéty, Ukřižovaného Krista i sv. Máří Magdalény – součásti někdejší velké reprezentativní archy pro hlavní kostel ale rovněž i některá díla z jeho tvůrčího okruhu. Místního původu je také unikátní skříňový oltář se sochami a obrazy – Archa Panny Marie Ochranitelky z konce 15.století. Gotické umění zastupuje řada dalších vynikajících řezbářských prací jako Madony - z Velkého Boru, Dobrše a Mouřence, nebo sochy světců a světic včetně monumentální plastiky sv. Mikuláše z Kašperských Hor, ve které můžeme dobře vystopovat umělecké vlivy nedalekého Podunají. Krajovým ochranným symbolem se během staletí stala nádherná životní socha Nezamyslické Madony, která vznikla už někdy po roce 1420 nepochybně mecenášským přispěním rábských pánů - Švihovských z Rýzmberka. Svého druhu jako historická vzácnost zdobí výstavu také milostná socha poustevníka Vintíře - Gunthera ze světcova kostela v Dobré Vodě u Hartmanic z konce 15. století. K unikátům klenotnického umění v kraji se řadí goticko-barokní monstrance z Kašperských Hor se zavěšenými hrudkami místního zlata.

Také barokní kultura se čitelně zapsala do minulosti našeho kraje díky aktivitě měst, církevních řádů, místní šlechty i podnikatelů. Z vystavených sochařských památek zaujmou svou kvalitou alegorické figury ze zpovědnic hlavního kostela v Kašperských Horách, připisované dílně Matyáše Bernarda Brauna, Sv. Augustin z Kepelského Zhůří od domažlického řezbáře Františka Ringelhahna, Sv. Jan Nepomucký ze zámku  v Dolejším Krušci - dílo slavného Jana Brokoffa, nebo monumentální nadživotní dřevořezba Boha – Otce z doby kolem roku 1700, pro nápadnou podobnost s jedním Michelanglelovým dílem zvaná lidově „Mojžíš“. Z barokních pláten lze připomenout Svatou Rodinu od Jana Kryštofa Lišky a Bitvu s Turky rakouského mistra Martina Altomonte. Výstavu doplňují rovněž jedinečné ukázky dobového nábytku a zvonařského umění. Z pohledu dějin umění i kulturního života regionu je tato expozice pozoruhodným výstavním počinem. Proto to stojí zato vypravit se letos do Kašperských Hor.

 

PhDr. Vladimír Horpeniak

Muzeum Šumavy

www.muzeumsumavy.cz   

Noční prohlídky dolu s kahanem v ruce či ražba vlastního groše. České muzeum stříbra v Kutné Hoře láká v létě k návštěvě, zaměří se na rodiny s dětmi

KUTNÁ HORA: Prohlídky středověkého kutnohorského dolu sv. Jiří – kdysi jednoho z nejbohatších nalezišť stříbra na světě – při nichž si účastníci ve štolách posvítí havířským kahanem. I tento neobyčejný zážitek nabízí od 3. července až do 28. srpna vždy ve středu od 21.30 hodin České muzeum stříbra v Kutné Hoře. Lákadlem podzemí jsou vodní plochy skryté hluboko pod povrchem nebo přírodní útvary připomínající krápníky. Každý návštěvník pak může vyrobit i vlastní groš. Muzeum zve v létě také na interaktivní zábavu pro děti: malí návštěvníci výstavy Ve stínu pyramidy si mohou vyzkoušet egyptské klínové písmo nebo se podílet na výrobě modelu bitvy u Malešova, který je součástí výstavy Kutná hora husitská. Vstupenky lze rezervovat na objednavky@cms-kh.cz nebo je koupit přímo na místě.

od 03.07.2024 do 28.08.2024
Autor článku: 
Jana Bryndová, Magdalena Bičíková

Děti i dospělí ocení v parném létě hlavně prohlídku dolu sv. Jiří ve třicetimetrové hloubce, kde panuje příjemný chládek kolem 13° C. Trasa je dlouhá 250 metrů a jsou na ní čtyři zatopená hloubení. Vzniklé vodní plochy připomínají jezírka i jevy podobném těm, které vídáme v krasových jeskyních.

„V Kutné Hoře se těžilo stříbro od druhé poloviny 13. století. V celém kutnohorském revíru se během 13. až 17. století vytěžilo 2500 tun stříbra a 20 000 tun mědi,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová. „Dnes si u nás návštěvníci mohou vyrazit vlastní minci v podobě původního stříbrného groše,“ dodává. „Noční prohlídky budeme pořádat každou středu v červenci a srpnu od 21.30 do 23 hodin,“ zve Mazačová a připomíná, že Kutná Hora je krásná i v noci.

 

Havířem nanečisto

Protože průměrná šířka chodbiček v podzemí je 70 centimetrů, připravilo muzeum pro návštěvníky i „havířský trenažér“. Je to maketa štoly, kde si každý může průchod úzkou důlní chodbou nejdřív nanečisto vyzkoušet.

Prohlídka začíná na nádvoří Hrádku, v části Českého muzea stříbra. Výklad pokračuje v trejvu, což je originál těžebního stroje z 16. století. „Po návštěvě dolu si návštěvníci prohlédnou ještě venkovní expozici takzvané havířské osady a uvidí i sklepení s finální úpravou stříbra na mincovní kov a ražbu mince. To vše kdysi probíhalo v královské mincovně ve Vlašském dvoře,“ vypráví Mazačová. A upozorňuje, že v dole je potřeba mít pevnou obuv a na sobě mikinu nebo svetr. „Návštěvníci dostanou také ochranný plášť – perkytli – a na hlavu si nasazují přilbu se světlem,“ dodává.

Návštěva dolu s průvodcem, během níž se lidé dozví zajímavosti o těžbě stříbra i o ražení mincí, je součástí prohlídky Cesta městem stříbra. „Patří do ní i stálá numismatická expozice o vývoji mincí u nás,“ doplňuje Mazačová.

 

Starověký Egypt i slavná husitská bitva lákají návštěvníky

V Českém muzeu stříbra je nyní možné zhlédnout až do podzimních měsíců tři výstavy. První z nich s názvem Ve stínu pyramidy je věnována starověkému Egyptu. Koná se ji v budově Hrádku v Barborské ulici. Další se zaměřuje na slavnou husitskou bitvu u Malešova.  Odehrála se poblíž malešovské tvrze, asi šest kilometrů od Kutné Hory. Vítězné bitvě velel tehdy již zcela slepý Jan Žižka. „Výstava Kutná Hora husitská je interaktivní. Děti i dospělí si tu mohou vyzkoušet dobové zbroje jako třeba drátěnou košili, ale třeba také zjistit, co husité jedli. Díky kopiím řady předmětů se návštěvníci budou moci přenést do 15. století, stát se husitou a zařadit se po bok Jana Žižky táhnoucího na Kutnou Horu. Můžou také vyrobit vojáčka, který se stane součástí modelu bitvy u Malešova,“ dodává Mazačová. V Kamenném domě, který je také součástí kutnohorského muzea, probíhá ještě výstava věnovaná slávě a tradici Kutnohorské varhanářské školy.

„Návštěvnost celého muzea dosáhla už kolem 15 tisíc lidí jen za první dva měsíce od zahájení letošní sezóny, což je velmi pozitivní číslo. Jsme jednou z nejnavštěvovanějších památek Středočeského kraje. Kromě stálých expozic věnovaných stříbru a numismatice je velký zájem také o egyptologickou výstavu. Neméně příznivý ohlas mají také výstavy Kutná Hora husitská a Kutnohorská varhanářská škola. Všechny tři jsou otevřeny po celé léto,“ vypočítává Lenka Mazačová.

Mezi nejzajímavější artefakty z doby husitské patří podle Mazačové kresba kamenné výzdoby kazatelny v kostele sv. Jakuba, která byla odstraněna těsně po roce 1800. Desky nesly vyobrazení znaku města s husitským kalichem, kalich adorovaný anděly nebo rozsáhlý soubor hrotů šípů do kuší různých velikostí a tvarů z hradu Sion. A také mohutné železné šídlo, které se při bitvách používalo na dlouhém dřevci k zastavení jízdy těžkooděnců na koních. V případě egyptologické výstavy je největším lákadlem nejkrásnější starověká mumie u nás. Jmenuje se Hereret, což česky znamená Květina.

 

Více na www.cms-kh.cz

https://www.facebook.com/muzeumkh

 

Prohlídky dolu sv. Jiří, 3. července – 28. srpna vždy ve středu od 21.30 do 23 hodin. Začátek prohlídky před Hrádkem (Baborská 28, Kutná Hora). Vstupné: plné 200 Kč, snížené 160 Kč. Vstupenky lze zakoupit v pokladně muzea. Rezervace míst: objednavky@cms-kh.cz

Kutnohorská varhanářská škola, 5. 4. – 30. 11. 2024. Kamenný dům (Václavské náměstí 183, Kutná Hora), Otevírací doba: květen, červen a září 9 – 18 hod, červenec a srpen 10 – 18 hod, říjen 9 – 17 hod, listopad 10 – 16 hod. Vstupné: 40 Kč, snížené 30 Kč.

Kutná Hora husitská, 5. 4. – 13. 10. 2024. Hrádek (Barborská 28, Kutná Hora). Otevírací doba: květen, červen a září 9 – 18 hod, červenec a srpen 10 – 18 hod, říjen 9 – 17 hod. Vstupné 40 Kč, snížené 30 Kč.

Ve stínu pyramidy, 27. 3. – 31. 12. 2024. Hrádek (Barborská 28, Kutná Hora). Otevírací doba: květen, červen a září 9 – 18 hod, červenec a srpen 10 – 18 hod, říjen 9 – 17 hod, listopad 10 – 16 hod. Vstupné: 40 Kč, snížené 30 Kč.

Víte, že…

… k prvnímu přerušení těžby stříbra došlo za husitských válek, k druhému pak v průběhu třicetileté války, tedy v 1. polovině 17. století?

Poté probíhaly pravidelně v odstupech několika desítek let pokusy o obnovení těžby, které však byly spíše neúspěšné. A pokud se dobývání stříbra znovu rozjelo, bylo to vždy jen na pár let. Déle trvající těžba začala až z během 2. světové války. To ale už nebylo stříbro, ale rudy barevných kovů – zinku a mědi. Těžba skončila v roce 1991.

…. štola sv. Jiří byla objevena v roce 1967 při hydrogeologickém průzkumu historického jádra Kutné Hory zhruba v hloubce 22 metrů pod Jezuitskou kolejí?

Objevitelé byli zprvu přesvědčeni, že jde o důl Osel, který až do poloviny 16. století patřil k nejhlubším dolům na světě.

… v budově Hrádku jsou nově rekonstruované prostory?

Je to pokladna a infocentrum. „Součástí zmodernizovaných prostor v infocentru jsou nové interaktivní prvky – obrazovka, kde se návštěvníci mohou podívat na virtuální prohlídku Kamenného domu a Hrádku. Virtuální prohlídku dolu teprve chystáme,“ uvádí Lenka Mazačová

… České muzeum stříbra je podle Lenky Mazačové výjimečnou institucí?

„Nachází se v jedinečném prostředí a působí ve třech památkových objektech: v Hrádku, Kamenném domě a Tylově domě, který je nyní z technických důvodů uzavřen. Ostatní dvě budovy jsou však v sezóně přístupné veřejnosti a nacházejí se v nich stálé expozice i krátkodobé výstavy. Za návštěvu stojí také samotná budova Hrádku, která je sídlem našeho muzea. Je to původně menší městský hrad. Pro veřejnost je otevřený i balkón, z něhož je mimořádně krásný pohled na chrám svaté Barbory,“ upozorňuje Mazačová.

 

Komentované prohlídky odhalí nepřístupné prostory ostravských památek

OSTRAVA: Připravte se na unikátní příležitost nahlédnout do běžně nepřístupných prostor významných ostravských památek. Komentované prohlídky, jejichž premiéra se uskuteční ve čtvrtek 27. června a v pondělí 1. července, vás zavedou do míst plných historie a fascinujících příběhů.
27.06.2024
Autor článku: 
Černá louka s.r.o.
Ve čtvrtek 27. června v 15 hodin začne první prohlídka na smyčce Vřesinská. Poruba, původně malá zemědělská obec, která se po první světové válce stala součástí Velkoněmecké říše, prošla dramatickými změnami, když byla vybrána pro stavbu Nové Ostravy. Nyní máte možnost objevit krásu prvorepublikové slezské vsi a připomenout si význačné občany i šlechtu, jejíž potomci dodnes patří mezi významné evropské osobnosti.
 
Prohlídka zahrnuje návštěvu kaple sv. Antonína Paduánského v kostele sv. Mikuláše, kde se nachází například deska z dvojnáhrobku synů Ondřeje Bzence z 16. století. Historik Jiří Brňovjak na závěr prohlídky návštěvníky provede interiéry porubského zámku.
 
 
Odhalte životní příběhy majitelů Poruby, jež v sobě skrývají válečná dobrodružství, úkladné vraždy i vzpoury poddaných. Zvláštní pozornost bude věnována posledním majitelům před rokem 1945, které měli porubané ve veliké úctě - hraběti Ferdinandovi Wilczekovi a jeho manželce Noře Kinské, jejíž životní příběh byl ztvárněn v románu „Žila jsem příliš krátce“. Připomeneme si nevšední ženu, která získala obdiv všech Porubanů a srdce mnoha vojáků po celé Evropě – mimo jiné i Jaroslava Haška.
Jak to asi vypadalo, když v Porubě poprvé vyjela na kole žena, nebo když nad obcí proletělo opravdové letadlo? Připomeňme si poklidnou atmosféru první republiky ve Staré Porubě.
 
Hned v pondělí 1. července od 14 hodin se můžete připojit k prohlídce Vily Moravské Ostravy, začínající u IC Elektra. Prohlídka vás zavede do známých i méně známých vilových čtvrtí Ostravy, které mnohdy splynuly s městskou zástavbou nebo zcela zmizely. Tento výlet do historie odhalí, jak výraznými proměnami Ostrava prošla.
 
Budete mít možnost prohlédnout si dochované stavby, které jsou svědky fascinující éry přerodu Ostravy ve velkoměsto. Prohlídka bude zakončena ve vile významného stavitele a posledního rakousko-uherského starosty Hanse Ulricha, který se podílel na přerodu Ostravy. Ulrichův stavitelský rukopis je dodnes viditelný nejen v centru města, ale také ve Vítkovicích. Nahlédnete do jeho soukromí a prozkoumáte prostory, ve kterých prožíval přelomové okamžiky naší minulosti.
 
Tyto prohlídky představují ideální příležitost pro všechny, kteří chtějí poznat bohatou historii Ostravy a jejích architektonických pokladů. Přijďte se ponořit do příběhů, které utvářely tvář našeho města, a seznamte se s osudy budov a jejich majitelů, které odrážejí dějiny Ostravy samotné.
 
Průvodci OSTRAVAINFO!!! se těší na vaši účast a na společné objevování skrytých koutů Ostravy. Více informací na webu Ostravainfo.
 
Termíny prohlídek:
Stará Poruba: 21. 6., 20.7., 5.8., 31.8., 28.9.
Vily Moravské Ostravy: 1.7., 21.7., 24.8., 14.9.
 
Délka procházek je 1,5 km.
Prohlídky se konají za každého počasí a je nutné je předem rezervovat.
 
 
Cena prohlídky:
100,- dospělí
70,- děti od 10 let, studenti do 18 let, senioři, TP, ZTP, ZTP/P
300,- rodinné vstupné (2 dospělí + 2-3 děti do 15 let)
Děti do 10 let zdarma
 
V den prohlídky můžete navštívit také Vyhlídkovou věž, po prokázání zakoupené vstupenky na prohlídku budete mít nárok na zvýhodněné vstupné:
40 Kč/ dospělí; 20 Kč/ zlevněné vstupné.

 

Piaristické zahrady v Příboře ožijí hudbou

PŘÍBOR: Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu Vás srdečně zve na Letní hudební podvečer, který se uskuteční v pátek 28. června 2024 v 19 hodin v piaristických zahradách.

Na této jedinečné akci se můžete těšit na krásné a známé spirituály a skladby, které budou znít zahradami v podání Komorního pěveckého kvarteta. K tomu se připojí Příborské žesťové kvinteto, které vás potěší melodickými tóny dixielandu, swingu a populární hudby.

„Večer bude obohacen vystoupením dvou výjimečných hostů. Se zpěvem nás poctí Kristián Gebek a s hrou na bicí nástroje se představí Milan Sklenovský,“ uvedla Lenka Filipová, vedoucí odboru kultury, sportu a cestovního ruchu.

Přijďte si užít příjemný letní večer plný skvělé hudby v nádherném prostředí piaristických zahrad. Těšíme se na Vaši účast!

28.06.2024
19:00
Autor článku: 
Iveta Busková

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Co se děje