Co se děje

Fresh Senior Festival je multižánrové kulturně-společenské odpoledne určené dříve narozeným jedincům – a nejen jim. Letošní dvanáctý ročník se ponese v duchu Roku české hudby a 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany. Tematicky laděný hudební program však nabídne charakterově různá vystoupení, od komorního provedení klasických skladeb přes českou lidovou hudbu až po novější žánry jako jazz nebo blues.

„V našem projektu dlouhodobě usilujeme o eliminaci negativních aspektů stárnutí prostřednictvím nejrůznějších kulturních programů. Hudební vystoupení, která jsou pravidelnou součástí naší celoroční nabídky, bývají těmi nejnavštěvovanějšími,“ vysvětluje směřování letošního ročníku koordinátorka festivalu Karolína Pohlreichová.

Árie i lidovky

Hudební část zahájí seniorský pěvecký sbor Rosanka, na nějž navážou studenti pražské Hudební akademie. Poté se diváci dočkají árií ze Smetanových a Dvořákových děl, kterých se zhostí přední český basbarytonista Román Janál a sopranistka Veronika Bogunmbe. Skladby českých autorů zazní také v průběhu komorního koncertu violoncellistky Vladimíry Sanvito a klavíristky Oleksandry Saltykove. Dále zahraje temperamentní houslové trio Hobraj, které představuje to nejlepší z moravského a slovenského folklorního žánru. Na ně tematicky naváže dětský folklorní soubor Rosénka s repertoárem zaměřeným na oblast jihovýchodní Moravy. A třeba nakonec zazní i skladba Proč bychom se netěšili, která se stala leitmotivem letošního ročníku festivalu.

„Festivalové motto, píseň Bedřicha Smetany z opery Prodaná nevěsta, má odrážet dlouhodobě kladný vztah Čechů k hudbě, a zároveň připomenout, že hudba má nezpochybnitelné pozitivní účinky na psychické zdraví v seniorském věku. Určitý druh hudby může jedince stimulovat, uklidňovat, konejšit, inspirovat. Může svým způsobem nahrazovat mezilidské vztahy, nedostatek lásky i uznání, může dávat životu smysl a příležitost ke společenskému kontaktu,“ dodává Vladana Rýdlová z pořadatelského spolku Fresh Senior, který celoročně připravuje aktivity přispívající k větší činorodosti seniorské populace.

Přestože hudba tentokrát tvoří výraznou součást programu, nezůstává jen u ní. V pestře pojatém harmonogramu nebudou chybět ani další aktivity jako komentovaná módní přehlídka historických kostýmů nebo tanec v krinolínách s následnou výukou. Amatérský divadelní soubor Proměna, který funguje v rámci Centra aktivit pro seniory Remedium Praha, nabídne ukázku ze své komediálně laděné inscenace Tři v jednom. Zájemci se budou moct také zúčastnit tréninku paměti nebo lekcí patchworku, žonglování a digitálních dovedností.

V neposlední řadě se ve Ville Pellé a přilehlé zahradě představí spolky a neziskové organizace zaměřující se na péči, podporu a zkvalitnění života seniorů. Své služby budou prezentovat organizace Život90, Mezi námi, Chytrá péče, Teamium či Remedium Praha.

Fresh Senior Festival proběhne v pondělí 3. června, od 13 do 18 hodin. Místem konání je Villa Pellé na adrese Pelléova 91/10 v pražské Bubenči. Vstup je zdarma.

Kompletní program:

13.00 zahájení

13.10 seniorský pěvecký sbor Rosanka

13.30 vystoupení studentů Hudební akademie hl. města Prahy

13.30–16.00 workshop patchworku a textilních koláží

14.00 Roman Janál a Veronika Bogunmbe

14.15 Cirqueon – základy cirkusového žonglování

14.30–17.00 trénink paměti s certifikovanou lektorkou

14.35 módní přehlídka historických kostýmů

14.55 koncert violoncellistky Vladimíry Sanvito a klavíristky Oleksandry Saltykove

15.00–17.00 workshop digitálních dovedností

15.30 představení divadelního souboru Proměna, spolek Remedium

15.40 losování festivalového kvízu

15.50 Česká beseda – taneční vystoupení s následným workshopem

16.10 seniorské StarDance

16.25 koncert houslového tria Hobraj

17.00 vystoupení dětského folklorního souboru Rosénka

Akci pořádá spolek Fresh Senior za podpory Hlavního města Prahy, a Městské části Praha 6.

O Fresh Senior

Projekt vznikl v roce 2011 jako jedna z klíčových aktivit spolku PORTE, který pořádá kulturní a společenské akce. Dramaturgie projektu je zaměřena na potřeby návštěvníků seniorské populace. V rámci projektu Fresh Senior se každoročně uskutečňuje více než sto kulturních a vzdělávacích akcí ročně. I díky tomu se Fresh Senior v roce 2021 vyčlenil v samostatný spolek zajišťující stejnojmenný projekt. Ve spolupráci s Městskými částmi Praha 3, Praha 6 a Hlavním městem Praha pořádá pravidelné koncerty, přednášky, besedy a další program, mimo jiné také Fresh Senior Festival. V roce 2024 proběhne jeho již dvanáctý ročník.

WEB: www.freshsenior.cz a www.freshseniorfestival.cz

FB: @freshsenior

IG: @fresh_senior_praha

„Na festivalu letos zazní spousta české hudby,“ říká zakladatelka festivalu Rosa Bohemica, sopranistka Gabriela Eibenová. „Jsme rádi, že můžeme upozornit na naše známé a oblíbené skladatele, i ty, jejichž jména nám dnes už třeba nic neříkají, zanechali nám ale nádherné skladby a jsou tak významní pro naše hudební dějiny. Programy našich koncertů a dalších hudebních akcí navíc vždy souvisí s místy, kde se odehrávají. Ta jsou často součástí překrásné krajiny, takže návštěvu festivalu doporučujeme spojit i s výletem,“ uvádí Eibenová. „Do čtvrtého ročníku vstupuje Rosa Bohemica jako dobře profilovaná hudební přehlídka odehrávající se na mimořádných místech a s vynikajícími interprety,“ dodává Eibenová.

Čtvrtý ročník festivalu Rosa Bohemica začíná 8. června v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše komponovaným, literárně hudebním pořadem vytvořeným z Čapkových fejetonů a glos. „Přednese je oblíbená herecká dvojice Carmen Mayerová a Petr Kostka, a to přímo v letním sídle spisovatele a jeho ženy Olgy Scheinpflugové,“ prozrazuje Eibenová a doplňuje, že představení se koná ve spolupráci se Středočeským kulturním létem.

Sladké tóny hoboje, Smetana a Dvořák v Blatné

První z koncertů se uskuteční 9. června v Kojicích v Pardubickém kraji v románském kostele sv. Petra a Pavla.  „Zde se nabízí i výlet k meandrům starého Labe. Na koncertě se představí vítěz soutěže Pražského jara a vynikající hráč na hoboj Martin Daněk, který žije ve Švýcarsku,“ láká Eibenová na vystoupení zastupujícího sólohobojisty orchestru Curyšské opery. Ten se svými kolegyněmi přednese francouzskou a italskou barokní hudbu. Festival pokračuje 29. června koncertem v kostele Nanebevzetí Panny Marie v jihočeské Blatné, kde bude součástí tamější Výstavy růží. „Růže tu můžete procítit všemi smysly, budou bohatě zdobit celé město včetně chrámového interiéru. V něm vzdáme hold letošním jubilantům – Bedřichu Smetanovi a Antonínu Dvořákovi,“ uvádí Gabriela Eibenová.

Hudba rozezní 14. července i zámek v Pátku nad Ohří, skrytý klenot Českého středohoří. Přivítá hudební uskupení Creatrio – parassiti musicali. Inspirací je pro ně irská lidová hudba, barokní autoři i hudba židovská. Festival pokračuje v barokním kostele v Cítolibech na Lounsku, kde se 21. července představí duchovní hudba raně barokní Moravy. „Vedle hudby období před a po Třicetileté válce uslyšíme i skladby Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic nebo Adama Václava Michny z Otradovic,“ říká Eibenová.

Rosa Bohemica na konci léta

V srpnu se Rosa Bohemica vrátí do Památníku Karla Čapka na Strži ve Staré Huti. Dne 3. srpna se zde posluchači seznámí s nevšední sběratelskou vášní Karla Čapka - etnickou hudbou. Posluchačům ji představí Tomáš Reindl, etnomuzikolog, hudební skladatel a multiinstrumentalista. Po přednášce s mnoha ukázkami následuje koncert z Reindlovy autorské tvorby.

 Jedinečným hudebním dějištěm bude 11. srpna nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci. „Ikonický prostor a nebe nad hlavou nabídne o letní noci koncert s názvem Mosty, který nás přenese do Evropy různých kultur a staletí,“ zve na koncert Eibenová.

Poslední prázdninový den potěší všechny cestovatele a poutníky, festivalové dění se opět vrátí do Pátku nad Ohří. „Zde se 31. srpna v zámecké zahradě nejprve odehraje představení světoběžníka, herce a režiséra české národnosti Evgeny Ibragimova, a poté se bude na zámku konat přednáška historika Ondřeje Crháka o slavném cestovateli Emilu Holubovi. Ten totiž v Pátku strávil své dětství,“ říká Eibenová.

Hudební růže voní i na podzim

V září bude Rosu Bohemicu hostit zámek v Nižboru na Křivoklátsku. Renomovaný soubor Ensemble Inégal zde 7. září nabídne lákavý program z děl raně barokních skladatelů. „Vedle slavného Claudia Monteverdiho zazní i anonymní a méně známé skladby z českých hudebních archivů. A podle názvu jedné z nich je pojmenován i celý koncert – O Rosa Purpurea,“ přidává podrobnosti Gabriela Eibenová.

Na Strž ve Staré Huti, do Památníku Karla Čapka, festival naposledy přijede 21. září. Publikum pozve na hudbu dvacátých a třicátých let minulého století, kdy svět pobláznil swing. V podání Pilsner Jazz Bandu ožije Strž elegantní hudbou slavných autorů jako byl Duke Ellington, Count Basie nebo Glenn Miller.

Festival bude nově hostit i Bohutín, kde se představí v kostele sv. Maří Magdalény. „Skladatel Antonín Dvořák sem chodil z Vysoké u Příbrami pěšky a hrával tu na varhany. Měl zde přátele a byl součástí místního hudebního i společenského dění. Dne 25. září tu proto zazní Dvořákova Lužanská mše v podání Ensemble Inégal, dílo vroucné a krásné,“ uvádí Gabriela Eibenová.

„V říjnu přijedeme i do Augustiniánského kláštera v Roudnici nad Labem; mariánský program Ave Maria gratia plena zde uvedeme 5. října,“ říká Eibenová.

„Jediné pražské dějiště festivalu, kostel sv. Vavřince pod Petřínem, oživí 24. října virtuózní hra mladého hudebního souboru Rýnský, jenž tvoří studenti prestižní švýcarské Scholy Cantorum Basiliensis. I ti přednesou českou, respektive moravskou hudbu 17. století. Navštívíme rovněž Vrchlické divadlo v Lounech s dětským představením Loutkando Grando aneb kouzelné hraní s barokní hudbou. Malé i velké publikum na ně pozveme 7. listopadu. Festival bude 12. listopadu hostit také zámek v Kosmonosích. Hudební skladatel a vynikající klavírní improvizátor Jiří Pazour zde uvede koncertní program nazvaný České inspirace, který je veden ve stylu volné improvizace na známou tvorbu českých skladatelů,“ vyjmenovává Eibenová.

Letošní 4. ročník festivalu bude slavnostně zakončen 28. listopadu v královském městě Slaný. „Právě zde před deseti lety objevil profesor Petr Daněk ztracený houslový part k Michnově Loutně české, skvostu české barokní hudby. Nálezce i ti, jenž dílo mimořádné hodnoty a krásy před deseti lety rekonstruovali, se ujmou závěrečného festivalového večera. Uskuteční se ve Slánské kapli Zasnoubení Panny Marie nacházející se v budově bývalého Piaristického gymnázia,“ uzavírá Gabriela Eibenová.

Festival, který je součástí Roku české hudby, letos podpořilo Ministerstvo kultury, Ústecký kraj, Středočeské kulturní léto, UDI Group, lifestylový časopis Krásný Rok a oděvní ateliér Slušíto.

Záštitu udělil ministr kultury Martin Baxa.

Festival Rosa Bohemica, 8.6. - 28.11. 2024, vstupné od 60 do 250 Kč, studenti, senioři, ZTP a ZTP/P mají slevu. Vstupenky lze koupit na www.goout.cz nebo na stránkách festivalu www.rosabohemica.cz, kde je i mapa s místy dějišť všech koncertů a dalších akcí.

www.rosabohemica.cz

Víte, že...

… růže čili rosa je symbolem festivalu už od jeho prvního ročníku v roce 2021?

„Festival Rosa Bohemica znamená v překladu Růže česká. Název mu dala stejnojmenná kniha kněze Václava Boleluckého Rosa Bohemica ze 17. století. Jde o životopis svatého Vojtěcha, kde jsou i významné hudební prameny. Nelze také přehlédnout, že tvar růže má i mapa našich festivalových míst. Také zde jsme se inspirovali tvorbou 17. století, a to slavnou mapou Čech zvanou Bohemiae Rosa. A pak je zde symbolika růží napříč historií: růže je symbolem lásky, půvabu a trpělivosti, v křesťanství je spojována s Pannou Marií a tak dále. Každý si v tom najde své,“ vysvětluje Eibenová.

Galerie Na Věky na Smíchově pokračuje ve výstavním cyklu (Ne)viditelná ruka péče pečujícím o všechny jedince. V letošním roce odkryjeme další umělce a umělkyně současné české vizuální scény. Autoři a autorky z vysokých uměleckých škol, profesionálové, tvůrci a tvůrkyně vystaví díla, která se starají o nás všechny, napříč generacemi a přinesou osobitou představu o tom, jak mohou vypadat různá pojetí péče.

Téma rodiny a mezilidských vztahů blíže představují vybrané autorky z vysokých uměleckých škol. Tereza Frindová, zástupkyně nejmladší ženské malby orientované na figuru a figuraci, aktuálně diplomantka pražské Akademie výtvarných umění ateliéru Kresba, nejdříve pod vedením Jiřího Petrboka, nyní Alice Nikitinové. Autorka představí rozpracovanou diplomovou práci, která se věnuje vývoji člověka a sebevzdělávání – aspektům, které pozitivně či negativně ovlivňují rozvoj jedince ve společnosti. Na základě osobní ikonografie a významů autorka seznamuje s vlastními představami o světě a společnosti, která svět i lidi v něm utváří. Angelika Králová je studentkou v ateliéru Objekt–Prostor–Akce na Fakultě umění a designu UJEP pod vedením Jiřího Kovandy. Angelika se prezentuje objektem–instalací v prostoru, která skrze jednoduchou, ale účinnou symbolikou poukazuje na křehkost a zranitelnost vztahů utvářejících domov. Rodina je na jedné straně reflektována jako podstatná část života každého z nás. Je však i místem pro uchovávání tajemství či kostlivců ve skříni, které čas od času vystoupí na světlo. Třetí autorkou je Barbara Kalypso Ristić, studentka pražské Akademie výtvarných umění v ateliéru Socha 2 u Tomáše Hlaviny. Textilní instalace s názvem Rodinné konstelace odkazuje ke kořenům, které každý v životě máme, ať už v podobě rodiny, či jiného zázemí, na které se vždy můžeme spolehnout. Téma rodinného rodokmenu odkazuje na osobní historii člověka, i na břemeno, které každý z nás příslušením k dané rodině neseme.

Čtvrtou výstavu slavnostně zahájíme 30/5/2024 od 18 hodin v Galerii Na Věky v Komunitním prostoru Smíchov za účasti umělkyň: Terezy Frindové, Angeliky Králové a Barbary Kalypso Ristić.

Komunitní Prostor Smíchov v kostele Evangelické církve Českobratrské na Santošce plně využívá prostory kostela a fary, aby poskytl zázemí nejen sousedům, ale i široké veřejnosti. Nabízí různé aktivity, jako jsou divadelní kurzy, taneční večery, filmy, diskuse, koncerty, poradenství a potravinovou pomoc. Kavárna v předsálí kostela je otevřená pro všechny, kteří se chtějí připojit k rostoucí komunitě.

(Ne)viditelná ruka péče: Bližní

Vernisáž: 30. května 2024 od 18 hodin

Výstava: 31. 5. – 26. 7. 2024

Kurátoři: Jan Kieweg, Karolína Lapešová

Komunitní prostor Smíchov

Na Doubkové 8, 150 00 Praha 5

Otevírací doba

pondělí–pátek: 14–19

Vstupné dobrovolné

Součástí výstavy bude doprovodný program, těšit se můžete na diskuze, workshopy a komentované prohlídky s kurátory výstavy.

FB událost / IG

Více podrobností o výstavě naleznete na webu

Pořádá: Galerie Na Věky, Evangelická církev Českobratrská, Komunitní prostor Smíchov, Kavárna Na Věky

Projekt finančně podporují: Státní fond kultury ČR, hlavní město Praha

Mediální partner: Fakulta umění a designu UJEP, ArtMap, Kulturní magazín UNI

Expozice zavzpomíná na realizaci snu o tropickém chrámu, připomene vzácné sbírky i cesty botaniků za rostlinným bohatstvím. Přímo ve skleníku Fata Morgana, kde probíhá výstava Motýli: Dobrodružná cesta, se také každý na vlastní oči přesvědčí, jakými změnami skleník za 20 let prošel. V červnu pak budou pro návštěvníky připraveny speciální komentované prohlídky. Výstavu k výročí Faty Morgany je možno si prohlédnout až do konce prázdnin.

Botanická zahrada si v letošním roce připomíná dobu, kdy pro veřejnost otevřela tropickou oázu, skleník Fata Morgana. Stalo se to před 20 lety, přesně 12. června 2004. Významné jubileum botanická zahrada slaví prostřednictvím řady výstav a akcí. „Letošní sezóna je pro botanickou zahradu výjimečná. Někomu možná 20 let přijde jako poměrně krátká doba, ale náš unikátní skleník a vlastně celá zahrada ušly za tuto dobu skutečně velkou cestu. A to nejen z pohledu návštěvnického zážitku, ale i z pohledu odborné botanické práce. Vlastně i díky skleníku Fata Morgana můžeme stále rozvíjet naše tropické sbírky a prezentovat tropickou flóru a přírodu veřejnosti. Při příležitosti jubilea chystáme řadu doprovodných akcí a výstav. Jednou z nich je i panelová výstava věnovaná skleníku Fata Morgana. Návštěvníci díky ní nahlédnou do ‚botanické kuchyně‘. Až do druhého června také skleník hostí oblíbenou výstavu živých tropických motýlů,“ zve Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„Skleník Fata Morgana je už 20 let nejoblíbenější expozicí naší botanické zahrady. Návštěvníkům, ať už se jedná o Pražany, nebo turisty z celé republiky i zahraničí, nabízí jedinečný pohled do tropické přírody a seznamuje s její pestrou flórou. Odborníci prostřednictvím expozic i pravidelných výstav upozorňují na vzácné a ohrožené rostliny z různých koutů světa. Zájemci tak mohou poodkrýt nejrůznější přírodní tajemství. Skleník Fata Morgana je také oblíbeným cílem pražských škol, které mají možnost zúčastnit se zajímavých vzdělávacích prohlídek, jež dokážou probudit zájem o přírodu a její ochranu i u těch nejmladších,“ doplňuje Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy.

20 let Faty Morgany

Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem. Expozice o rozloze přibližně 1800 m² je rozdělená do tří částí s odlišnou teplotou a vlhkostí. První část představuje vegetaci převážně suchých lesů tropů a subtropů, druhá část, do které návštěvníci vstupují podzemní štolou postupně se měnící na průchod tropickým jezerem, prezentuje flóru nížinného deštného lesa. V expozici jsou zastoupeny vzácné i užitkové dřeviny, palmy, liány i orchideje. Poslední, chlazená část přibližuje prostředí vysokých tropických hor. Myšlenka vybudovat velký tropický skleník na trojském svahu se zrodila v roce 1993 v hlavě tehdejšího ředitele botanické zahrady Jiřího Haagera. Stavba byla zahájena v roce 1999 a dokončena v květnu 2003. O rok později, přesně 12. června 2004, byl skleník Fata Morgana otevřen pro veřejnost. Významné jubileum si botanická zahrada připomíná po celou sezónu. Od 17. května až do 31. srpna se koná výstava, jež přibližuje nejen samotný skleník a jeho vznik, ale i hodnotné a často unikátní tropické sbírky a přínosné expedice botanické zahrady. „Tuto výstavu jsme zaměřili i na naše cesty za rostlinným bohatstvím světa a vysvětlujeme, jak se rostliny do skleníku dostaly a dostávají. Kromě naší vlastní činnosti je to také spolupráce s botanickými zahradami z různých zemí, s národními parky, ale i drobnějšími pěstiteli u nás i v zahraničí. Naše zahrada se pyšní – a ve skleníku Fata Morgana je to patrné – velmi rozsáhlými sbírkami zázvorů, orchidejí, begonií, masožravých rostlin, kapradin, ale i sukulentů, palem a užitkových tropických rostlin. Bohatá skladba exotické flóry dělá ze skleníku Fata Morgana tu pravou tropickou perlu uprostřed České republiky,“ říká Vlastik Rybka, náměstek odborného útvaru Botanické zahrady hl. m. Prahy. Od 12. do 16. června plánuje botanická zahrada sérii komentovaných prohlídek zaměřených na historii skleníku, jeho fungování a zázemí a sbírky, které jsou v expozicích Faty Morgany prezentovány.

Dobrodružná cesta motýlů

Až do 2. června se ve skleníku Fata Morgana koná oblíbená výstava tropických motýlů. Z téměř 5500 kukel, které postupně putují do Prahy, se tu líhnou krasavci několika desítek druhů – babočky, otakárci nebo noční martináči. Letošní ročník oblíbené přehlídky tropických motýlů se zaměřuje na zajímavý aspekt života některých druhů motýlů, a to na jejich pravidelné migrace. Součástí je i výstava Ztracená krása v malém výstavním sále v Ornamentální zahradě, kterou botanická zahrada připravila ve spolupráci s Muzeem východních Čech v Hradci Králové. Před skleníkem Fata Morgana je také možné zhlédnout panelovou expozici k Roku motýlů 2024, jež podává přehled našich motýlích druhů a motivuje k jejich ochraně. Vstupenky lze zakoupit přímo v pokladnách, s ohledem na komfort návštěvníků však botanická zahrada doporučuje zajistit si vstupenky on-line, prostřednictvím e-shopu botanické zahrady. Návštěvníci si tím ušetří alespoň čekání u pokladen. Vzhledem ke zvýšenému zájmu o výstavu motýlů během svátků a víkendů je vhodné plánovat návštěvu v rozsahu celé otevírací doby. Kvůli omezené kapacitě skleníku Fata Morgana se před skleníkem mohou tvořit fronty.

Podrobné informace o akcích Botanické zahrady Praha najdete na https://www.botanicka.cz/clanky/akce/prehled-nasich-akci.

Změna programu vyhrazena.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

„Původní název byl Svatá, svatá, svatá, protože děj je o třech ženách, z nichž každá si svým způsobem myslí, že si zaslouží svatozář za to, co dělá. Postupem času se ale stále víc ukazuje, že nic není takové, jaké se na první pohled zdá, že život je příliš složitý na to, aby se daly vynášet jednoduché soudy. A o té nejednoznačnosti života a zkouškách, které si na nás připravuje, je pro mě náš film,“ zamýšlí se kreativní producent ČT Jaroslav Sedláček a režisér Jiří Strach ho doplňuje: „Svatá je dalším z něžných, citlivých, lidských příběhů od scenáristy Marka Epsteina. Tentokrát ještě s bonusem, který je mně osobně velmi blízký, a tím je téma pravdy. Svatá je příběhem o pravdě. O tom, zdali je pravda tou absolutní hodnotou. Václav Havel nás naučil, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Ale není přece jenom láska ještě výš? Láska dokáže odpouštět. Láska dokáže odpustit i lež. A zároveň může mnoho pravd zabít lásku. O tom jsem přesvědčený.“ 

Jiřina Bohdalová si už v režii Jiřího Stracha a podle scénáře Marka Epsteina zahrála v oceňovaných snímcích Vrásky z lásky a Klec. „Ráda si vybírám své herecké partnery, pokud mi to tedy tvůrci umožní. I u Svaté to tak bylo a do role své filmové dcery jsem chtěla výbornou Lenku Vlasákovou. Herecky si naprosto rozumíme a jsme si i trochu podobné. Do další výrazné ženské role obsadili režisér s producentem Pavlu Beretovou. Neznaly jsme se a velice příjemně mě překvapila. Takže ve filmu Svatá hraje trojice hereček, které jsou sice od sebe věkově vzdálené, ale podle mě jsme do sebe ohromně zapadly,“ říká Jiřina Bohdalová a ke své postavě v novém dramatu dodává: „Olga mi nijak sympatická není, ale mám pro ni pochopení. Musela jsem ji mít ráda, musela jsem si říct, že pro všechno to, co v příběhu vykoná, má svůj důvod. Neměla v životě štěstí na chlapy, na práci, na nic. Tak jednou ke stáru chtěla být šťastná, užitečná. Máme právo ji soudit? To krásné na tomhle dramatu je, že je to film s otazníkem.“

Scénář věnoval před třemi lety Marek Epstein legendární herečce Jiřině Bohdalové k jejímu tehdejšímu životnímu jubileu. Přípravy zabraly téměř dva roky. Štáb Jiřího Stracha film Svatá natáčel loni v srpnu a září. „Přál jsem si najít příběh, ve kterém hraje hlavní roli žena požehnaného věku. Nechtěl jsem banální story žoviální seniorky, protože takových už paní Bohdalová pár sehrála. Hledal jsem příběh zajímavé, silné postavy, která mě bude bavit a iritovat zároveň. A pak jsem byl upozorněn na neuvěřitelné osudy jedné dámy, která se stejně jako naše hrdinka pohybuje na hranici hrdinství a podvodu. Její příběh měl všechny chutě, které jsem hledal a potřeboval,“ vzpomíná Marek Epstein.

scénář: Marek Epstein // dramaturgie: Jaroslav Sedláček // hudba: Michael Kocáb // zvuk: Radim Hladík // střih: Jan Mattlach // kamera: Martin Šec // režie: Jiří Strach // výkonná producentka: Monika Effenbergerová // kreativní producent: Jaroslav Sedláček // hrají: Jiřina Bohdalová, Lenka Vlasáková, Pavla Beretová, Jan Vondráček, Alena Mihulová, Elizaveta Maximová a další

Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových uměleckých aktivit v roce 2024 obdrželi: 

Cena za obor dětských uměleckých aktivit byla udělena panu Mgr. et MgA. Romanu Černíkovi za pedagogický, tvůrčí a organizační přínos v oblasti dramatické výchovy a dětského a mladého divadla.

Roman Černík vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, absolvoval také katedru výchovné dramatiky a autorské tvorby na DAMU Praha a kurz Vysokoškolská pedagogika na Karlově univerzitě v Praze. Je jedním z iniciátorů pro vybudování kulturní scény na původně zdevastované zastávce Jižní předměstí v Plzni – Moving station. Ta je nyní provozovaná Johanem – zapsaným ústavem, který slouží jako centrum pro současné umění a vzdělávání, kde je Roman Černík uměleckým ředitelem a hlavním dramaturgem. Od roku 1993 se účastní celostátních přehlídek dětského divadla. Kromě divadla se věnuje také přednesu s dětmi a mládeží, zakládal a vedl řadu dětských souborů, v kterých docílil významných výsledků (Bychom Aš, Tak Trochu, Tak trochu Aš, Cvrčci ze středy, Nigdy Nikdeš). Jako autor, dramaturg, vedoucí a pedagog dovedl většinu z nich do celostátních a národních kol přehlídek, a dokonce i k účinkování v zahraničí. V roce 2011 se stal spoluzakladatelem Asociace dramacenter ČR. Je pořadatelem postupových přehlídek amatérského divadla a dětského a mladého divadla pro Plzeňský a v některých případech i Karlovarský kraj. Přehlídky koncipuje jako vícedenní sváteční setkání, s velkou péčí o podporu a rozvíjení komunity v rámci jednotlivých oborů. Od roku 2015 je kmenovým pedagogem na katedře výchovné dramatiky DAMU, kde se systematicky věnuje přípravě budoucích učitelů dramatické výchovy a vedoucích dětských a mladých divadelních souborů. Je vyhledávaným lektorem vzdělávacích akcí v České republice i v zahraničí (např. Jiráskův Hronov, Dětská scéna, Loutkářská Chrudim). Je členem odborné rady NIPOS pro dětské divadlo, dětský přednes a dramatickou výchovu a členem redakční rady časopisu Tvořivá dramatika.

Cena za hudební aktivity byla udělena panu Mgr. Josefu Brabencovi za mnohaletý přínos v oblasti sborového zpěvu a významný podíl na rozvoji kulturního života.

Josef Brabenec je významným českým sbormistrem a hudebním pedagogem. Od dětství se věnoval hře na housle a na trumpetu. Po absolutoriu studia na plzeňské Pedagogické fakultě učil na ZŠ v Tachově, kde společně se svým kolegou Milanem Michlem založili Tachovský dětský sbor. Sbor se posléze stal součástí tachovské Základní umělecké školy. Tachovský dětský sbor se brzy proslavil nejen na úrovni krajských soutěží, ale získal renomé i v celostátním a mezinárodním kontextu. Vystoupil v 17 evropských zemích, v Argentině, Brazílii a Číně. K úspěchům na mezinárodní scéně patří 1. místo a vítěz kategorie na Mezinárodním sborovém festivalu Fundão v Portugalsku v roce 2018. Kromě práce se sborem se roku 1993 stal ředitelem ZUŠ. I po svém odchodu do penze v roce 2004 veškerý svůj čas zasvětil Tachovskému dětskému sboru. Josef Brabenec byl členem rady AZUŠ, od 90. let je členem odborné rady NIPOS pro dětský sborový zpěv., řadu let byl stálým členem porot krajských, celostátních i mezinárodních přehlídek a sborových soutěží. Opakovaně byl zván také na vzdělávací akce pořádané Klubem sbormistrů NIPOS jako lektor seminářů, aby tak mohl předávat své zkušenosti mladým sbormistrům. Josef Brabenec dokázal sbor z malého města dovést mezi nejlepší k České republice. Zásadní význam pro oblast sborového zpěvu má i jeho ochota pomáhat ostatním sbormistrům vydáváním a distribucí nových sborových materiálů, dramaturgickou radou i kvalitní interpretací vybraných děl náročných soudobých skladeb od autorů jako jsou Věroslav Neumann či Miroslav Raichl.

Cena za obor tanečních aktivit byla udělena paní Haně Ludvíkové za tvůrčí i pedagogický přínos v oblasti scénického tance a taneční výchovy.

Hana Ludvíková je významnou tanečnicí, pedagožkou a choreografkou. V dětství se věnovala krasobruslení a umělecké gymnastice, absolvovala sportovní gymnázium v Novém Městě na Moravě a v letech 1978-1982 studovala na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy specializaci moderní gymnastika. Od roku 1984 až dosud působí jako učitelka tanečního oboru na Základní umělecké škole ve Žďáře nad Sázavou. Taneční vzdělání si doplnila v letech 1986-1988 absolvováním pětisemestrálního kurzu taneční pedagogiky na Katedře tance HAMU v Praze. Kromě toho navštěvovala semináře a kurzy současného tance a na současný moderní tanec se zaměřila ve své pedagogické tvůrčí práci. V roce 1991 založila na ZUŠ Taneční studio G, v roce 2002 přejmenované na Taneční soubor GEN ZUŠ Žďár nad Sázavou, se kterým se dosud pravidelně zúčastňuje přehlídek dětského scénického tance, tance mládeže a dospělých, ale i soutěží parketových tanečních kompozic. Pod jejím vedením se soubor stal jedním z nejlepších v republice a získal řadu ocenění. Byla dlouholetou členkou odborné rady NIPOS pro scénický tanec.

Cena za obor audiovizuální a výtvarné aktivity byla udělena panu Břetislavu Jansovi za úspěšnou celoživotní organizační činnost v oblasti amatérské fotografie i vynikající vlastní tvorbu.

Břetislav Jansa je významným českým fotografem, lektorem a kurátorem výstav. Jeho dětství bylo poznamenáno láskou k malování, což ho přivedlo k objevení vášně pro fotografii. Po vojenské službě absolvoval Lidovou konservatoř ve oboru výtvarné fotografie a v roce 1982 dokončil kurzy fotografických technik v Hradci Králové. Od roku 1990 se věnuje reklamní fotografii. Ve svém volném čase se pak soustředil na krajinářskou fotografii, zejména na Český ráj a zahraniční scenérie. Od roku 1979 působí jako předseda turnovského fotoklubu Safír. V roce 2000 založil mezinárodní sdružení fotografů Euroregionu Nisa s názvem KONTAKT, jehož je také předsedou. V rámci těchto organizací pořádá výstavy, soutěže a přednášky doma i v zahraničí. V roce 2015 dosáhl milníku tisíce výstav, z nichž nejméně 25 bylo jeho samostatných autorských výstav a desítky dalších byly společné projekty s fotografy a umělci z různých oborů. Založil fotosoutěž „Zemský ráj“, zaměřenou na ochranu přírody, která se postupně rozrostla do mezinárodního měřítka a přilákala fotografy z celé Evropy. Jeho fotografická cesta pokračovala i po roce 1989, kdy měl možnost navštívit přírodní krásy Rumunska a Bulharska. Po otevření hranic se jeho cesty rozšířily i do západní Evropy, kde každý rok objevoval nové krajiny. Jeho snímky z expedic jsou k dispozici na webu záchranné stanice na Bublavě, které je spoluzakladatelem. Působí jako porotce celostátních fotografických soutěží a soutěží pořádaných fotokluby po celé republice.  Je dlouholetým členem Svazu českých fotografů, členem odborné rady NIPOS pro oblast amatérské fotografie a lektorem seminářů pořádaných při Národní soutěži amatérské fotografie.

Cena za obor tradiční lidové kultury a folkloru byla udělena panu MgA. Janu Maděričovi za celoživotní přínos folklornímu hnutí na Uherskohradišťsku. 

Jan Maděrič se narodil v roce 1948 v Uherském Hradišti. Od svých dětských let docházel na soukromé hodiny klavíru a současně navštěvoval folklorní soubor Hradišťánek a posléze Hradišťan v Uherském Hradišti (1963–75) v éře primáše a uměleckého vedoucího Jaroslava Václava Staňka, který spolu s cimbalistou Jaroslavem Čechem ovlivnil jeho vztah k lidové písni a tanci. Byl tanečníkem Hradišťanu a působil zde v letech 1970-1994 jako umělecký vedoucí a choreograf. V letech 1967-1971 vystudoval dramaturgii a teorii taneční tvorby na Hudební fakultě VŠMU v Bratislavě.  Do roku 1973 působil v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě. Je odborným programovým pracovníkem Klubu kultury v Uherském Hradišti. V letech 1977-1983 byl členem programové rady Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, pro který autorsky připravil několik pořadů. Zúčastňuje se také činnosti hodnotící komise tohoto festivalu. Působí jako lektor a člen odborných porot při soutěžích folklorních souborů a muzik. odborného přístupu k použitému hudebnímu a tanečnímu materiálu. Osobnost Jana Maděriče a jeho přístup k lidové písni a tanci, jejich scénickému zpracování i interpretaci se stal obrovskou inspirací pro mnoho choreografů, muzikantů, upravovatelů písní i tanečníků. Svou činností ovlivnil již generace členů cimbálových muzik a folklorních souborů v širším regionu Uherskohradišťska. 

Cena za divadelní a slovesné obory byla udělena panu PhDr. Milanu Strotzerovi za mnohaletý a zásadní metodický, organizační, tvůrčí i archivářský přínos českému amatérskému divadlu.

Milan Strotzer je jednou z klíčových osobností českého amatérského divadla. Už za středoškolských studií (1964–1966) působil v Loutkovém divadélku při Místní jednotě ČSPO v Nymburce jako principál, autor, režisér a loutkoherec, v roce 1974 založil Malé nedivadelní studio POAN (Polabské absolutní nedivadlo) v Nymburce, kde byl vedoucím, autorem, režisérem i hercem. V letech 1978-1983 vystudoval Katedru teorie kultury Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Od roku 1991 působil jako odborný pracovník pro amatérské divadlo NIPOS-ARTAMA.  V letech 1991-2010 byl programovým ředitelem Jiráskova Hronova. Zformoval novou, progresivní podobu Klubu (nejen) mladých divadelníků, výrazně rozšířil jeho působnost i jeho vliv na kultivaci českého amatérského divadla. V rámci Jiráskova Hronova prosadil koncepční přístup, kdy důmyslně provázal vzdělávací systém s hlavním divadelním programem a redakcí zpravodaje tak, aby se všechny tyto jednotlivé segmenty vzájemně pozitivně ovlivňovaly. Po roce 1990 byl porotcem řady krajských inárodních amatérských přehlídek, lektorem mnoha seminářů. V letech 1995–2011 byl redaktorem a posléze i šéfredaktorem časopisu Amatérská scéna. Od roku 2011 byl vedoucím pracovního týmu Databáze českého amatérského divadla. Na jeho kontě je také bohatá publikační činnost týkající se amatérského divadla a Jiráskova Hronova.

Znovunalezené dílo je v perfektním stavu. Díky zvolené technice pastelu, který dobře odolává zubu času, se na něm navíc zachovaly všechny barvy tak, jak je Zrzavý v roce 1927 nanesl na papír. Nový majitel nyní může Jaro získat od 3 200 000 korun: taková je jeho vyvolávací cena.

Leonardovský jinoch s kvítky a pyramidou

„Pastel Jaro od Jana Zrzavého je sběratelsky mimořádně cennou prací, které si velmi považoval i sám autor,“ říká Tomáš Hejtmánek, majitel galerie a aukční síně Arthouse Hejtmánek. „Dílo je mnohoznačné, tajuplné a působí na nás podobně uhrančivě jako obrazy Leonarda da Vinciho. Naplno se v něm odráží umělcův sklon k lyrismu, uzavřenosti a snově měkkému tvaru. Jemný mladík sošně spočívá v jarní krajině a u nohou má špičatý objekt připomínající egyptskou pyramidu. Zvláštní je gesto jeho ruky: možná se jím odříká světa, možná zkouší zastavit čas,“ uvádí Hejtmánek. A poukazuje na souvislost Jara s jinou známou prací Jana Zrzavého – tajemným obrazem Kleopatra, který malíř také vytvořil v několika variantách.

Fakt, že nalezené Jaro není olejem na plátně, ale pastelem na papíře, je podle Tomáše Hejtmánka spíše předností: „V pozdějším období Jan Zrzavý pastely dokonce preferoval, protože byl zklamaný barevnými změnami, které prodělaly některé jeho olejomalby. Na pastelu Jaro jsou však barvy stejně živé a zářivé jako v roce 1927, kdy ho dokončil,“ upozorňuje Hejtmánek. „Výjev vyzařuje kouzlo bezprostřednosti a autorovy citové rozechvělosti. Malíř nás zve do světa fantazie a současně i krajiny svého dětství na Českomoravské vysočině. Toto je zkrátka Zrzavý par exellence,“ míní Hejtmánek.

Jaro první a druhé

Takřka stejný výjev – akt jinocha v tajuplné krajině – ztvárnil později malíř i na známém stejnojmenném obraze z roku 1929. Plátno o velikosti 115 x 150 cm se nachází ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Sám Zrzavý se však o později namalovaném Jaru vyjádřil spíše skepticky. „Zlobí mne, že má dělat ještě to Jaro pro ministerstvo, už to mělo být dávno hotovo, a já ještě ani nezačal a hrozně se mi do toho nechce, je mi to už tak odlehlé a to víte, co člověk dělá s nechutí, jde pomalu a výsledek je slabý,“ možná až přehnaně sebekriticky napsal Jan Zrzavý v dopise malířce Věře Jičínské, s níž se přátelil. Nakonec to však bylo právě toto „ministerské“ Jaro, které vešlo ve všeobecnou známost.

K vidění teď bude poprvé i jeho svěží předchůdce, takže si lze o obou dílech „udělat vlastní obrázek“. Pastel Jaro představí od 27. května do 5. června předaukční výstava ve vile Arthouse Hejtmánek, která funguje i jako galerie. Půjde zároveň o příležitost, jak si vedle Jara a dalších zhruba dvou set dražených děl zároveň prohlédnout jednu z nejkrásnějších zahradních vil v Praze.

Výstava a následná aukce nabídne i sběratelsky cenný obraz Maska III (1946) Františka Muziky vyvolávaný za 3 800 000 korun nebo soubor osmi plastik Bohumila Kafky, autora pomníku Jana Žižky na pražském Vítkově. Vedle obrazů se budou dražit i práce Ondřeje Sekory, Kamila Lhotáka, Adolfa Borna a dalších známých autorů.

Předaukční výstava dražených děl v Arthouse Hejtmánek v Goetheho ulici 17/2, Praze 6-Bubenči začíná 27. května a trvá do 5. června. Otevřena bude denně od 11 do 18 hodin. 

www.arthousehejtmanek.cz

Víte, že…

… melancholického mladíka ztvárnil Zrzavý poprvé už v roce 1924 v podobě kresby?

Malíř ho načrtl uhlem na papír během svého pobytu v Paříži. A od té doby se k námětu vracel. Až dosud se mělo zato, že to právě tato kresba později sloužila jako jediná předloha ke známému obrazu. Objevení pastelu však tento předpoklad dosti přesvědčivě nabourává.

… Jan Zrzavý (1890-1977) si cestu k malířství musel pracně prošlapat?

Umění studoval soukromě, z UMPRUM byl totiž vyloučen a na pražskou Akademii výtvarných umění se hlásil čtyřikrát – bez úspěchu. Vojtěch Hynais prý jeho rodičům vzkázal, že by bylo lepší nechat syna vyučit zahradníkem… Dnes patří mezi nejoblíbenější české autory a ani sběratelé i investoři si ho nenechávají ujít. Zrzavého aukční rekord v hodnotě 28,08 milionu korun drží od roku 2020 obraz Fantastická krajina z roku 1913. Druhý nejdražší obraz v tuzemské aukci – Královna moří, 1948-1950 – byl témže roce prodán právě u Hejtmánků. Cena byla 27,28 milionu korun (včetně aukční přirážky).

Ke konci dubna bylo přihlášeno již 1453 kostelů z celé České republiky. Připravují se desítky koncertů, výstav, diskusí a především komentovaných prohlídek. Předchozí ročníky byly neseny vždy nějakým citátem z Bible. Letos poprvé je mottem jediné slovo: Srdce!

Jak říká Markéta Slámová, farářka ČCE: „Srdce, které tepe v biblických příbězích, stejně jako pulzuje v našich životech“. Noc kostelů otevírá zdarma nejen známá místa ve velkých městech, ale i kostelíky a kaple, kam se během roku málo kdo dostane. I letos je možné k plánování a informacím využít aplikaci Noc kostelů z portálu Google Play nebo Apple App Store!

https://nockostelu.cz/

Místní kultura je opět mediálním partnerem Noci kostelů.